JULTETTA
Poutavy roman z nasich dnu
' Vzpamatujte se, Giuseppe Mu
solino!" zasleclil vystrazny hlas
tesne u nirize.
Usedl rychle. Ovladnul okamzi-
j. r t..i' 11 . i-y.: i.:i
w sve pointy, a ejuuetia koiisliui
z toho rychle.
"Klid, otce! Probuli!" septala,
" "nachyl ke nine hlavu. Poznavas
mne?'r
Musolino uposlechl. Povstal a
pfistoupiv ke nirizi, kyvnul hla
vou. Vukol nebylo nikoho tak blizko
aby sepot Juliettin mohi postreh
nouti. A tak nevidel nikdo pohnu
ti loupezmkovo. jenz se mocne
chvel. ac se nutil do klidu vsemoz
ne. ' 1 Julietto ! ? ' septal, 4 ' vskutku
ly? A v tomto prestrojeiri ? Ne
chapu "
"Pochopis! Budu te obhajova--ti."
"Jak to mozno?"
"Dovis se toho. Padouch Basti
ano byl by te znicil. Ja se poku
sfra aspoii ziskati porotu. Nevmi,
zdaM-li se mi to, ale neboje se. !
I kdyz budc vynesen rozsudek ncj
"horsi, neopusHm tebe se svou cru
riuou a ln'nn pfi sob.? maze,
iteri jiz neco dokazi. DAka : mas
.jiz zde. Dues jest tva Julietta ad
vokatem. aniz kdo tusi. kdo jsem
vlastne."
"O, dite. bodne lepsiho otee !
Kez by te blm pozelinal ! Kterak
-sc ti odmemm
"Svou laskou!"
"Boze! Jina dcera by mnou o
povrhovala "
"Mlc! Neoddavej se citum. To
--si povime jindy a jinde."
"Kez bych te mohl ua srdee
-privinouti ! ' '
"Tot' i ma touha. Vyekejrce
"vsak a bud 'me klidni. President,
-doktor Bartolo, jest synem onoho,
jjemuz ,isi se pomstil. Syn se dice
L'l.- i. i. X-.,' J
pumsixu zh mux l olcovu a ivu uee
Ta mu v torn brani. Chapes?"
"Ano! Bartolo neustane, dokud
-za mnou navzdy nezapadnou bra
ny trestnice.'
"Tomu prave bodlam zabrani
"ti, nebof na milost krnlovu n.lze
-spolehati. Zdafi-li se mi vsak pri
voditi naladu poroty takovou, a-
"by rozsudek vyznel na deset. dva-!
nact let, pak nuizeme doni'ati v
sfastne sliledam. Snad i mjo;:t
kralova zminri fadu let.
Nesmime pozbyvati odvaliy. ny
brz doufati, ze se zas na tebe
zasmeje si unco svobody. Ale
necht tomu jakkoliv. nemysli ni
kdy na sebcvrazdu, otee. a ncdej
se nieim vyrusiti z dusevni rovno--vahy.
Pracuji na svobode za tebe pro
"tvou svobodu v kazdem pfipade.
Pomucek mam k tomu dost, ziVka
la jsem obratne. spolehllv'1 sou
iiruhy. mam penize a tak moene
pfatelstvo. Situace tva neiii zou
falou v zadnem pri)ade.
Proto doufej ve svou H);isu a
polehej na muj duvtip. 2Iysli si
vzdy, ze ti jest tva. Julietta na
"blizku, abv te osvobodila. katinn
yyrvala, lepsi budoucnost ti zjd
mala. Jsem naprosto a skalopsvne pre
-svedcena, ze se doekame cbvilc ra
dostneho shledani a pak si povi
me vsecko. Nediv se pfilis tomu,
-ceho se odvazuji a neboj se o
mne! IMej duveru v mou obrat
nost a duveru j zaroven bobu ! -len
odvahu a vytrvalost, otee. a take
trpelivost!"
Musolinovi skanuly dve velke
slzy do nepesteneho vousu. Illas
jeho, druhdy tak mocne hfimavy.
zlomil se mu v hrdle. udusen pla
cem utajovanym.
"Jak mohu neduverovati
Bohu, mam-li takovou dceru,"
septal vzlykave, "ano. Julietto, u
cis mne, abych mel tez sebediive
ru, ktere jsem jiz vskutku pozbyl.
Nepovazuji se jiz za ztracena "
"Ano!" pravila Julietta hlasi
le, "doufam, ze jsme se dorozu-
dcera I
Musolinova !
Napsal J. Sokolovsky
"Ano!'' odpovedel Musolino a
vravoral k lavici.
Julietta se uklonila smerem ke
stoJu soudnhnu.
"Jsem pohotove!" pravila, "do
rozumel jsem se s obzalovanym,
pane presidente!"
A knicela vazne ke svemu stol
ku, usedla a chopila se tuzky.
"Zahajuji prelifieni s Giusep
pem Musolinem!'' pronesl presi
dent zvucne.
Kapitola 60.
Dcera obhajuje otce.
Y zafi mnohych svetel stapela
se velka porotni sin, napechovana
umdlenym posluchacstvem, umdle
nym tribuniilem, umdlenou poro
tou. nebot venku jiz byla noc.
Vskutku! Den zanadl do more,
ale bitva dosud zufila. pfi niz se
jednalo o byti nebo neb3rti lidske
ho tvora, bitva mezi vefejnym za
lobcem a presidentem soudu na
jedne a mladym obhajcem a ob
zalovanym na druhe strar.e.
Yalceno a valeno semo tamo.
Kfizova palba neunavych baterii,
ktr-re pfiroda v lista lidska. vlozi
la, ehrlila stale zhoubn-i stfely vy
miuvnosti. lepsi vec: hcdno.
Bartolo v lmi zaby se j)resved
cil. ze se v "rozmiijm koletrovi"
praseredne zklainal, ze ho "roz
mily kolega" tahal pofadne za
padusskeho uplatueho Bastiana.
Z prvu zarazen a zmaten, rozli
til se poslez a zacal "svou vec"
houzevnate braniti. Bylo mu to
snadno pfi jeho zkusenosti a o
bratnosti. ale pfeee jen zle se po
til a rudnul, nadbihal klickam.
drtil obhajobu a zase se potil a
pil vodu. ,
A mlady advokat, vzdy A'ice
vzrustajicim nadseinm obeeen
stva a uzasem pravnickeho sveta
sledovan, sermoval bfitkym svym
jazykem s neslychanou odvahou.
ani na vtefinu do rozpaku nepfi
chazeje. Jednotlivosti nedbaje a nikte
rak se nedrze thematu obzaloby,
potiral ji v celku, uvadeje pouze
"na pravou mini" dokazane u
daje ufedni. jimz nebylo lze od
porovati. Jinak ale plamennj'i je
lio fee znicovala vsecku )adnost
svedectvi.
"Xeni pravda! Giuseppe Muso
lino tehdy vubec nebyl tarn a
tarn," dokazoval horlive. "sama
zaloba to potvrzuje, udavajie. ze
v stejnou dobu byl zcela jinde!"
Zaloba vsak fikala zcela neco ji
neho. coze Juliettu nikterak ne
mylilo. Sermovala zknitka a zachycova
la rany obzaloby. pletouc presi
denta i vefejneho zalobce a zaro
ven omamujic orotu skvelou
svou vyfidilkou. Sini znel vseo
becny usudek, ze posvatne zdi
justicniho palace jakzivy neslyse
ly fecnika obratnejsiho.
Co se divce nedostavalo na
pravniekem rozhledu, nabrazova
la velmi zdafile pfirozenym citem
a nadsenim pro svuj ukol. Puso
bila tim ovsem jen na laiky a
le o vie se vlastne nejednalo.
Illavni dukaz kladla arci na
to, ze puvodne byl Musolino poc
tivcem jako kazdy obcan, ze vsak
spatnosti a porusitelnosti veske
re lidske spolecnosti sveden a za
tlacen byl na drahu zlocinnou.
Konecne bylo puvodni Heeni
skonceno. Ysecek zivot Musolinuv
rozvinut )fed posluchacstvem. ja
ko vykres na platne a doktor Bar
tolo spustil proudy plamenneho
more na hlavu obzalovaneho. vy
tahnuv proti nemu v pole soud
covskou iivahou.
Zalobce vefejny pfiskocil mu
ovsem na pomoc vyHcovanim jed
notlivvch zlocinu Musolinovvch
tak drsne, ze porota vskutku je
vila zdeseni. Po resume presiden-
tove a poznamkach obhajovacich
odbyval zalboce svuj plaidover.
"Giuseppe Musolino," volal di-
vadelne, mavaj rukou ku kleci.
"zval se bicem Kalabrie. Tak ho
aspoii nazyvali ti, kdoz se ho ba
li a bylo by jich mnoho. Y nazvu
torn spociva vlastne vsecko, co
chci fici "
"Dovolte!'' pferusila jeho
"vzletnou" frazi Julietta, "fekl
li jste vsecko, proc jeste mluvite?'
" nebot' nebot'
tento muz.'' pokracoval zalobce,
mrzut. ze byl vyrusen, "nebof ten
to muz eh tento muz
byl vskutku bicem, ne snad Kala
brie nebo cele Italic, ale pfeee
jen bicem kazdeho spravedliveho,
ktery nemel nahodou prazdnou
l:a)su, byl tedy b'cem zakona, bi
'"em spravedlnosti.
M.uz ten, jenz nezasluhoval
ale prosim, abych nebyl ne-
setrne vyrusovan! jenz tedy
nezasluhoval dychati vzdueh svo
dy a vyhfivati se na teplyeh pa
prscich svobodneho slunce, zaslu
huje. aby byl ucinen navzdy ne
skodnym, nebot' jednotlivec nema
prava, celou spolecnost lidskou
mrskati bicem. niciti ji, ohrozova
ti jeji majetek, otrociti jeji vol
nost. povazovati se za trestajici
spravedlnost bozi "
Ubohy pan nevedel kudy kam.
Zabfidal v povrchni fraze, ztra
tiv poznamkou Juliettinou nitku
pfediva fecnickeho, peclive na
studovanou. " spravedlnost bozi,'
pokracoval. " a tezkou ranu osu
du. Gieuseppo M.usolino zaslouzil
si nazvu "bice Kalabrie", nebot
nikdo nebyl pfed nim bezpecen.
Cestovatel nesmel vytahnouti pa
ty pfed usvitem a po zapadu slun
ce, z obavy, ze upadne v nice
strasneho lupice, jemuz nic nebylo
svato.
Byla snad budova nektera do
statecne silnou. aby se ubranila
pfed vpadem rozbojnika. jenz si
osvojil vse. Co nalezl a odnesti mo
hl ? Byl vubec zlocin, jehoz by ae
byl slepe odvazny Musolino zale
kl ?
Zaloba pravi, ze ne! A zakon
nezna paragrafu, na nemz by se
nebyl Giusepj)e Musolino prohfe
sil. Co se mu vytyka vlastne z ce
le te fady zlocinu, ktere zakon
jmenovite uvadi? Loupez, vraz
da, kradez, pozar, podvod, vyde
racstvi, obmezovani osobni svobo
dy. nasilnictvi, vzpoura proti ve
fejnemu pofadku, posmech zako
num a nabozenstvi, rouhani a sva-
tokradez hvl bvcli nucen j
i
vycisti vsecka jmena zlocinu ze !
zakonika. nez bych byl hotov sj
fadou toho. echo se Musolino na- j
pachal a cim sc provinil.
Slapal vlastne nohama vsecky
zakony. ale zakony jsou delany
in'oto. aby byly zachovavany. Jen
ucta k zakonum mlrzuje lidskou
snoiccnost ltez teto uctv kit-sli
bychom na barbary. divochy.
Kdo vsak pracuje. ma take na-
7-ok na ocbranu. na kterou zase ne
ma prava lenoch a lupic. jenz zi
je z cizi pile a na vitraty tech,
kdoz pracuji.
Lnpic stoji mimo pravo a podo
ben jest skodne zvefi, klerou nut
no pronasledovati. niciti. dobrou
kleci opatfiti. Ale pro Giuseppa
Musolina dosud zadna klec nebyla
lievnou dost rozumel tomu vy
borne. jak se jeji zelezne mfize
daji vyvratiti.
Tentokrate vsak doufa zakon a
svetska, spravedlnost. ze navzdy
ucinena bude pfitrz nebezpecnym
podnikum tohoto hejtmana bez
vojska a vojsko jeho neobstoji
;iak bez hejtmana."
Xa to rozvinul zalobce zivotni
dej lupice, tak jak jej znal. beze
vseho zfetele k tomu. znal-li jej
dobfe.
"Byl druhdy chudym pastyfein
tento Musolino. a drsny zivot hor
sky ;i jeho nevazanost probudily
v nem nebezjiecne ehtice. Nestacil
mu )rosticky zivot venkovana.
l'uil vys a vys a )onevadz nely
lo pomucek zakonnych, chopil se
nezakonnych. Znenahla se vyvijel
a zdokonaloval ve zlosyna, az ko
neene stal se vychytralvm. A-ysko-lenym.
obratnym a nebezpecnym
lupicem.
Osvojiv si vsecky nutne vedo
mosti k tomuto femeslu strasne
mu. uznal. ze sam nepofidi mno
ho! Proto si utvofil sdruzem noh
sledu, otroku, ktefi ho slepe po
slouchali a bezohledne vykoniiva-
..! , - f k-:zy. Zacala teci krev
t clem nasem krasnem jihu, k
'i'lbam vecernim stoupaly dyray
j'lameny pozaru.
Nikdo nebyl bezpecen pfed ro
Aou. jez byla v otroctvi zkuseneho
lonpeznika. Chudi i bohati, stafi
i mladi, muzi i zeny platili nesly
chanou dan z krve, jakou z.adny
T i neodva.i se vydirati. Plj:lli
svvm strachem, svvmi zivot v,
svou krvi a majetkem, slzami a
ctnosti.
Coze bylo posvatno teto rote?
Mnjestat zakona, vefejne blaho,
"est naroda naseho? Ani se jim
o torn nezdalo ! Tedy snad zavora
"i7iho majetku, pot a mozol pra
"oviteho rolnika, femeslnika, ob
chodnika, prumyslnika? Duvtip
statnicky ci vykon umeleckeho ta
lentu? Krasa pfirody ci zenska
ctnost, cudnost, usleehtilost? Ane
bo snad bida chudoby?
Ne a stokrat ne! Tento Musoli
no ze bohatym bral a chudym da
val ? Yei'i tomu nekdo. ze by byl
soucit se spolcoval s hanebnostmi
tohoto vyvrhele? Neni na to do
kladu. lec vylhanych, bachorkovi
tych, anekdotovych.
Tisickrat dokazala rota jeho.
ze lakotne Ipi na svych kofistich.
Tekla proudem uloii)ena vina.
drahe napoje vylevaly na lesni
pudu. penez uzito k hanebnostem.
jimiz se hovelo nezfizenym chout
kam surovcu.
T'bozi. ktefi upadli ve sjiary je
ho roty ! Byli nejen odsouzeni k
hanebne smrti. ale jeste muceni
a surove a nelidskv bvli mrzaceni
a hanobeni na vzdy. Mnoho-li jen
zen. mladych. ctnostnych a chu
dych pykalo za to, ze pfisely do
nedobrovolnych styku se cleny je
ho roty nebo s nim ?
Poll fichu postavil mu osud po bok
druzku. ktera ho vlivne v haneb
nostech techto osiluovala a zlo
ciny jeho schvalovala. Byla jeho
pomocnici ve vsem vsudy a sucast
nila se jeho loupezivych vyprav.
A neslychanou, nepoehopitel
nou blouznivosti do viru vasni str
zena a nehodnou laskou naruzivou
kterou Inula ke svemu milenci a
manzelovi. jeste ho pobizela k no
vym. odvaznejsim podnikum.
Yefejnost vi. o kom se zminuji.
Netfeba zatajovati. ze mluvim o
nest'astne Julii, pobloudile blouz
nilce, nehodne dcefi slechetneho
rodu Borghesu.
Divka. druhdy uslechtila a sle
chetna. peclive vychovana. vseo
beciie milovana. zneuetila se sama
bez ciziho vlivu. Fantasii svou
podi'azdivsi nezfizenou. opovrze
ni hodnou cetbou fantastickyeh
romanu. zvrhla se v krvelacnou
selmu. touzici po krvavych dobro
iiMizstvioh. Xest'astna nahoda svedla ji s
Giusej))em Musolinem. Xalezela k
tern a jest jich. bohuzel. mnoho
mezi represent a ntkami nezneho
pohlavi ktere se daji ztfestene
a bez rozmyslu uchvatiti Jiiuznym
zjevem. jenz slyne hrubou silr-u.
obratnosii. sbesilou smelosti a b- z
ohlednosti vuci celemu svetu. Spa
tfuji v nem vytuozeneho romai
tickeho lu'ijimi a vsecko jine mi
mo zfetel nouFtejice. vrhaji s? mu
do naruce. zaprodavaji se mu. kie
saji v otr.-cke jeho podrui.
Prave - :i se pfihodilo Jul'i
Boruliesov'. latolesti kmene u
lechtileho. Yiehr vasne oderval
ii od tohuto kmene. Sjiole.ibj se ;
Musolinem. zila s nim v jeskynich
a propastech horskych. stradala
dusevne a telesne a dala sobe ne
setrnikem imponovati vel
mi zajimavy roman mold bych vv
pravovati o tomto nezfizen '-m
Tiianzelstvi. nejdivocejsim mezi di
vokymi, ale obmezuji se pouze na
faktum jedine. ze tato Julie, zena
Giuseppa Musolina, prave proto.
1
i
am
PI ANA
a
Samohraci
piana.
ze byla vsestranne vzdelanou a
vy,-;oce intelligentni, mela strasny
a zhoubny vliv na zlosyna, jemuz
ikazovala cestu tarn, kam by za
temnely jeho duch nikdy nevnik
nul. Clenove roty jeho vedeli, ze M.u
solino silene miluje svou zclu, ze
jen pro ni kofisti z jinych, ze ji
dice vydobyti skvelou, b.izstarost
nou budoucnost. ale, slavny son
de, toho nebylo tfeba a byt' i bylo.
neda se to omluviti.
Jeji otee, knize Borghesc;, davno
jiz nyni v Panu zesnuly, hyl vzdy
ochoten dcefi od)ustiti a znovu
ji uvesti v blahobyt a nadbytek,
pfepych a hojnost. Ale dcera jeho
lpela na svem romantickein hrdi
novi a kdoz vi. lpela-li tolik a
nebyla-li nasilng zdrzovana v od
chodu. Aspon Arsecko poukazr.je k
tomu, ze Musolino usiloie a raf
finovane pfetinal vseeky mozne
jiokusy, knizetem cinene, aby se
s dcerou sbliziti mohl -- "
"Ilanebna, zlomyslna a hloupa
lez!" j)ferusil zalobce zufivy vy
kfik obzalovaneho. "pan statni
navladni maluje mne bfidilskym
zpusobem jen cernymi barvami !
Zapovidam si to! Xecht' mne vyli
euje jako nejhorsiho zlosyna, jak
mu jeho sluzba a otazka chlebova
kiize, ale necht' se nedotyka po
svatne pamatky ciste zeny, ut)o
he trpitelky a svetice, ktera se
nedopustila zlocinu jineho, lec ze
ustvanemu ubozakovi, nepfizni
lidskou stihanemu, poskytla sou
cit, z nehoz se vyvinula cista. ue
zistna, vrouci laska, jake arci ne
chape zadny statni navladni a
zadny president trestniho soudu
na cele zemekouli ! Xecht' se neod
vazuje statni navladni lzivou a
hanebnou tendenci utociti na
svetly zjev zeny, ktera "
Giuseppe Musolino, jenz touto
plamennou feci obhajovaci za
svou zemfelou manzelku hfimal
do vseho posluchacstva. rozlicen
bvl ton merou, ze tfasl mocne ze
leznymi pHckami sve klece.
Postava jeho v tu chvili vzru
stala v obra. tvaf jeho brala na
sebe podobu rozkaceneho dravce.
Kdyby nebyvala klec jeho tak pfi
lis pevna. byvalo by jiste v tu
chvili po ufednicke kariefe pana
Sombriniho, statnilio navladniho. f
. i
Ale zelezo odporovalo sile zou
faleho, rozhofceneho muze a jiz
take jecel presidentuv zvonek po
rotni sini a zaroven bylo slyseti
podrazdeny hlas Bartoluv. jenz
A'elel, strzen vztekem, nerozmysl
ne :
"Mejte se na pozoru, strazco
ve! Xasad'te bodaky proti mfizi.
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kuflavy tabak,
nejlepsi toho druhu- Na prodej je ve vsech ceskych a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jiini Da&ote, Iowe a tez i v ji
nych statech. ZKUSTE JEJ ! Vyraben jest ceskou firmou
Tez vyrabime vseho druhu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
Prijdta do meho obshodu!
Pfijd'te nyni!
Usetfime vam od
$50 do $100 nakou
pe piana.
Dovolte nam to dokazati.
a neustoupili zbesilec, bodnete Bo
v prsa, na me zodpovidani! I zdc
se odvazuje, v teto sini posvatne,
pfed tolika svedky, k novyra na
silnostem a nebude tudiz nikomu
zel, bude-li dravec tento dovole
nou ci nedovolenou pomuckon
zkrocen !"
"Proti cemuz ve jmenu zakona
a lidskosti protestuji!" rozkfikla
se Julietta. "a vratim se jeste k
teto nest'astne poznamce A'electe
neho pana presidenta!'
Bartolo rychle usedl. Y sini na
stalo utiseni. Ticha pouzil Muso
lino k novemu projevu.
"Yim. ze bych byl zaehoval
klid.'J ozval se. "kdyby nebyl
statni navladni kydal lzive hann
na tu, ktera se mu braniti nenm
ze. Nikdo na svete nema prava,
ani statni navladni, napadati ne
koho. jenz jest jiz mrtev! 0 mrt
vych nic, lec dobre ucili jsme se
ve skolach, kam snad statni na
vladni take ehodil, je-li vskutku
juristou a znalcem pravni vedy. a
kdo se nefidi timto pravdivym ti-
jsice let starym pofekadlem, do-
pousti se zlocinu hyenismu, effi.
przneni mrtvol a patfi bud' do
blazince mezi zufivce, podlehajfci
zblblosti. anebo do hladomorny, a
by se ho svet zahy zba-vil.
(Pokracova.nl.)
Dava pfednost ChamberlainoTi.
"Y rozmluve se zastupcem lekit
Chamberlain Medicine Co. prisli
jsme na uvazovani o ruznyeh pfi
pravkaeh lecivych, a na jeho po
kyn s radosti se zmmim o torn,
jak si vazim Chamberlain's Cough
Remedj'. Mam rodinu sesti diteb
a pouzival jsem toho leku v me
domaenosti po leta. Povazuju jej
za jedinj' lek proti kasli v trhu,
an jsem zkusil temef vseeh." Earl
C. Ross, vydavatel Hamilton Co.
Republican News, Syracuse, Kas.
Padaji Vam vlasy???
Delame copy a fetizky z vyce
sanych vlasu. Poslete vlasy po
tou. E. Stopka & Co., Schuyler.
NA PRODEJ; Mam na prodej
pet stohu pekneho prerniho sena.
Kdo by si nejake pfal konpiti
necht' hlasi se co nejdfive u
Frank Jelinka. Stanton, Neb.
7 mil severozapadne od Clarkson.
j Vyborny prostredek k maziaL
I Kernel by chybet t zadu6 doxnaenoetL
Or. Ricbter
i PAIN-EXPELLER
jest po 50 let nejoblibenejsfm ze vsech domicJch
prostfodiu v Oeskych rodinbeb.
Jen pravy s registroYanou zoamkoa
L.OtTOU,,
2."c. a 50c. l&hev, ve viech lekarn&cn anebo pffmo
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Washington Street. New York. N. Y.
Vojf. Svoboda
majitel umeleckeho
poiimikoveho
..zavodu,.
v CLARKSON, - NEBR
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na nice zapadne
od Omahy. Proc byste pl
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muzete koupiti
pfimo od vyrabitele.
FRANK
HAMPL
Ho wells,
Nebraska
