Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Jan. 30, 1917)
ST Nemoce zimrafh pocasi. Pro tento list pise Dr. Miloslav J. Breuer, Lincoln, Neb. Kazda rocni doba pfinese sebou svou vlastni fadu nemoci. Prici nou tohoto jest do ,-jiste miry po casi; a vsak mnolio vet si iicinky maji pomery za nichz lide v tech to dobach ziji, a jez jsou nasledky pocasi. Ku pfikladu, v lete mu zem na horko same svadeti uzeh sluneem neb horkera, a mozna ne ktere detske nemoce; ale od toho ze se horkem rozmnozuji ve vsech potravinach choroboplodne zarod ky a vsude se udrzuji snadno na zivu, nasleduji vselike stfevni ne moce a jine infekce, ktere se o to snadneji v tele udrzi ponevadz li de prilis mnoho jedi, a nebefou dostatek telocviku. V zime zase jscu lide stlaceni v prelif atiyeh do- mech, spi s okny uzavrenymi, a vychazeji na nahle vystydnuti, a proto zima nese sebou svoji zvlast ni fadu nemoci. Nejlepe znamy jsou veskere nastuzeniny. Kazde male dite jiz vi ze ma v zime oce kavati kasel a rymu. Tyto oboji jsou zapaly sliznice dycliaciho 11 stroji. Kyma jest priznak zapalu sliznice v nosu a spojenych s nim dutin v kostich obliceje, a v hr tami; kasel jest priznak podob nho zapalu sliznice v prudusni cich a pruduskach. Obycejne se povazuje za to ze takova nastuze- nina jest obvinena vyjitim do stu dena. Toto jest vsak pouze pomoc nou pricinou. Hlavni pricina se nachazi v pf itomnosti pravych za rodku, a v niistnim seslabeni sliz nice, aby se mohly nakazy ujmout. Nastuzeni jest infekeni nemoc, prave tolik jako zapal plic nebo zaskrt; a kdyby nebyly udrzova ny jeji zarodky stale na zivu na dychacich sliznicich lidi, a neby ly pfenaseny z jednobo na druhe lio, nemeli bychom mezi sebou zad ne nastuzeni, v torn smyslu jak je nyni zname. Totiz, nastuzeni jest nakaza kterou dostava jeden clovek od druheho. Jest to mezi lekari davno vy pravoyana povidka a severotoc nim cestovateli Nansenovi a jeho muzstvu. Kdjrz pfijeli k ostrovu Island, pustili mnoho tamnich o byvatelu na palubu a mezipalubi. Mezi temito obyvateli jest nastu zeni uplne nezname. Ysak, nasle dujici den po jejich navsteve na lodi, vypukla mezi nimi tezka. e pidemie nastuzeni, tak vazna ze mnoho jich od toho zemfelo. Jak mile se nakazili temi pravymi za rodky, jez mezi sebou nemivali, ale ktere byly cestovateli pfeve zeny, byla nemoc na ne mnoho horsi, protoze nebrli zvykli stale pritomnosti infekce mezi sebou, a nemeli proti ni prirozenou ochra nu telesnou. Cely cas co byl Nan sen v tocnich krajinach nemeli zadny z jeho lidi nijaki nastuze ni; vsak lined jak se vratili do vzdelanych mest, v mirnych kraji nach, a zacali spati v uzavfenych komnatach, roznemohli se vsich ni nastuzenim. Zarodky nastuzeni jsou mezi nanii vsude, a vetsina nas je nosi ve svych dychacich ustroji neiir stale. Vsak, nase tela jsou jejich pritomnosti tak zvykla, ze vyvi nuji ochranne my proti nim, a kdyz jsme pfi pine sile a zdravi, nemame echo se od nich obavati. Jest ale nasim zvykem pripravo vati pole pro mile zarodky, aby jim slo vse dobfe. Zavirame se do malych svetnic, casto mnoho osob do male mistnosti zapecetime vsechna okna a dvere, aby tarn nevniklo ani nejmensi fouknuti cerstveho vzduchu, a tarn jime a spime, a stale vdychujeme necis toty ktere jsme my a jini lide vy dychali. To neni pro dychaci sliz nice nijak pfiznive, a neni pak zadneho divu, ze jsou seslable, a nedovedou braniti se kdyz na ne nakazy utoci. Kdyz pak vyjdeme ven a vystydne kuze a podlehajici zevnejsi cast tela, zazene tu vsech nu kiev dovnitf; toto se spise staiie kdjrz je clovek nhfaty a jsou zevnejsi cevy naplneny kr vi. To se nahlym ochlazenim ce vy pevne stalmou, a vsechna krev jest stlaeena dovnitf tela. Kdyz je clovek zdravy a silny, tak ran to tak daleee neuskodi. Je-li vsak nejaka east tela sesliibla, tato zkousi. A vyraz ktere nastydnuti na sebe vezme. zalezi na torn, kte ra east tela jest nejlepe pripra vena k ujinuti Se cekajiei infek ce. V nejvetsim mnozstvi pfipadu to byva sliznice dycliaciho ustro ji; proto mame tolik kasle a rv my. Kdyz jest zapal sliznice, tato se nejdfive naplni krvi a otece. Proto mame zacpany nos, aneb jsme ochrapteli; tlak otoku na nervy spusobuje bolest. Pak otok sejde, a zaene odmesovani slizu. ktere trva nekolik dni; a tomu v nosu rikame rymu; a kdyz je ho v pruduskach tolik ze podrazdu- je plice aby se jej zbavily, nasle duje kasel. Kdyz se takove nastuzeni za chyti v cas, muze se zastaviti. To musi byti v prvnich ctyryadvaciti hodinach po nastuzeni; pozdeji to neni nic platne. Necht' si nastuze ny vezme pro stoliei. a pak hor kou koupel, a horky napoj, a hjh ne si do postele se dobfe vypotiti : a neusne dokud pomalu nevychlad ne. Druhy den bude miti po na stuzeni. Kdyz se uz nakaza dobfe ujala, tento spusob vyhnani krve z vnitfnich cev do kuze, jiz nepo muze. A ponevadz ma kazdy le kaf jiny spusob leceni nastuzeni, a k tomu kazda babicka, kazda kniha, a kazdy lekarnik na rohu ma svuj vlastni, ktery pouze on sam vi, tab muzeme fiei ze dopo- sud nemame zadny dobry, jisty prostfedek proti nastuzeni. Muze me to vziti za pravidlo, ze cim vetsi jest pro nejakou nemoc pro stvedku a lekn, tim mene maji vsechny dohroraady ceny. Kdyz jest skutecne dobry a cenny spu sob, tak jej pouzivaji vSichni, a ostatni nechaji byt. Nebudu zde udavati zadny spusob leceni na stuzeni, neb to ctenafi povi kazdy soused, kazda babicka, a jeden spusob jest tak dobry jako dru hy. Mohu pouze podotknouti, ze kdyz je zly kasel je tfeba mu u leviti nejakym lekem ; a ponevadz se kasle mezi sebou tak ruzni. ?.' kazdy drub mnsi miti svuj lek. jest to moudfejsi, a koneem laci nejsi. )oraditi se s lekafem. Kasel a rvma nejsou vsak jedi ne razy ktere na sebe here nastu zeni. Od nahleho nastuzeni muze se roznemoci kazde ustroji v tele. Velice dq,biv znam je, nam jako nasledek, revmatism. Jak jsme si jiz jinde a drive zminili, revma tism jest neurcite jmeno padesati chorob. Castokrate jest od nastu zeni boleni. ktere netvori pravou revmatickou horecku. Nasledkem zahnani krve dovnitf tela, se u mistni zapal v nektere casti ktera je seslabena. Toto muze byti v pfepraeovanem svalu, v pohmoz denem kloubu neb kosti. v led vi ne, slepem stfeve, neb v kteivko liv easti tela. Pfi irave revmatie ke horecka byva nekde stfedisko infekce. z nehoz se stale vstfebaji bakterie do krve. Pfi nastuzeni jest mozno aby klouby hodne v -chladly, j)onevadz jest, tkanivo ko lem nich mene zasobeno krvi nez li svaly neb mekke ustroji. Timto vychlazenim seslabnou, a poskj-t-nou pfilezitost ujmouti se silneho zapalu. Tuze easto se umistni zapa! na pohrudnici neb poplicnlci. Tyto blany jsou obmycejne hladk' a blyskave: zapalem se stanou hrn bymi a drsnymi, a tfenim o sebe, spusobuji paeientovi bolest pfi dychani a kaslani. Nekdy se to za nekolik dni napravi samo, s jed no duchymi prostfedky leceni; a nekdy se z toho stanou vazne ne duhy. s vyronem vody v poplieni dutine. neb dutinou hnisu kolem puc a mezi nimi. Take tuze casto vidivame po debirani usi od nastuzeni. Toto byv-i nejcasteji od rozsifovani in- fekci z nosohltanu do ucha, pfi obycejne infekci. Nakaza usni by va tez ruznych stupfiu vaznosti, od pouheho boleni, ktere za krat ky cas pfestane, az na hnisani ktere prorazi bubinek a muze po rusiti sluch, neb podbirani lebec nieh kosti, a priknuti k mozku. Proto tato nemoc mil vzdy byti opatfena lekafem. Nezli pfijde le kaf. jest horky obklad tuze uzi tecny k uleveni bolesti. Nikcly se nemaji kapat do ucha zadne ole- ! :iei-y. Olej se v uchu zdrzuje a poskytuje bakteriim vybornou pu j'lu k rozmnozovani; bolesti nepo- muze a neulevi, a zapal udrzuje a '.horsuje. Nejviee obavanii nemoc zimni ho poeasi jest zapal plic. S oiile dem na pfedchazejici vysvetleni niikaz dychacich blaii. se muze vysvetliti tato nemoc v nekolika slovech. Onemocneni ma ty same pficiny: pfitomnost zarodku, mist ni seslabeni, a liable nachlazeni. Pouze, misto zapalu jest jine; neb zde se zapali blany xq vzdusnich komfirkach v plicich. Do techto se vyroni krevni serum (ponevadz nejsou opatfeny sliznymi zlazami. ale jsou bohate zasobeny kri, ktere se srazi a zaepe vseehiiy ko mfp'ky, ze jsou potom plice pevne, jako jatra. Tuto nemoc dostanou lide ktefi jsou vazne seslabeni. neb tezce pfe)racovani, neb ce!i silne prochladnou. Silny zdravy clovek, pfi pine sile, a zapravych zdravotnich zaopatfeni, ji nedo stane. Vidivame ji nejviee u lidi ktefi musi byti stale, ceh'i dny venku na zime, neb pfi tech ktefi cely vecer piji a pak usnou opili venku v zime, neb lidech praci. zvlaste dusevni, a nedostatkem spanku, vysilenych, ktefi pak jdou nahle do zimy, a silne, skrz na skrz prochladnou. Zvlastni ne bezpeci teto nemoci zalezi na torn, ze jest spusobena jistym drub em bakterii, diplococcus penumoniae, jehoz produkty jsou telu nanej vys otravne. Nejlepsi leceni pro vsechny ty to zimnr nemoce. jest profylakcni, cili ochrana proti onemocneni. A toto jest tak jednoduche. a tak dobfe zname, tolikrat nam na my sl vkladane, ze se to zda az zby tecne o torn se zmiiiovati. Hlavne jest potfeba cerstveho vzduchu. Nesmime nikdy zustat delsi cas v svetnici kde neni dana pfilezi tost k dostatecne promene cerst veho vzduchu. V noci se mame do bfe pfikryti, ale nechati otevfeue okno. Pak, nesmime zvykati byti v pfilisnem teple. Muzeme topiti a oblekati se tolik aby nam neby lo zima ; ale udrzovati takove des ne teplo v stnicich, a tak teple se oblekati a obalovati jak easto vidime lidi ciniti, neni pouze zby tecne. jest to nebezpecne, neb to zjisfuje eloveku silne nastuzeni, jakmile se trochu ochladi. Pak, nejaky sjiusob otuzovani se. zvla ste pro lidi ktefi musi vetsinu ca su straviti uvnitf. jest vhodny; a nejlepsi jest kazde rano si vziti studenou koupel. Toto se musi ci niti v teple svetnici, lined jak ra no vstane s teple postele: a po koupeli se musi drsnym ruenikeni tfiti, az kuze zcervena. Nejlepe kdyz s, tomu zvykne znenahla. nejdfive omyvain udu. )rsou, a pak celeho tela. Ten kdo tomu zvykne. pak to rad dehi. a nikdy nenastvdne. Bezpecne chranenyvefejny zajem. Jest nesporne v zajniu vefejnos ti utisiti vsechny obavy ve prici ng jakosti oblibenych leku. Mno- zi slyseli o vlivu valky na leeiva. Trinerovo Lecive Hofke Vino ne- iifilezi vsak mezi lekv. dotcene ni- eivym dechem valky. Jeho6formu- le byla pfedlozena vlade Spoj. Statu ve Washingtone, D. C. a schvalena vladou, a vyrobee mu si se ji pfisne drzeti. Kazde zhor- seni bylo by porusenim one for- muly. Trinerova laboratof nedba, jak dlouho bude trvati valka, pro toze zasoba nejlepsich lecivych hofkyeh bylin a vybraneho vina jest vice nez dostatecna misled- kem toho. ze bez ohledu na cenu, jiz bylo nutno platiti. bylo pama- tovano na vsechny moznosti. Tri nerovo Lecive Hofke Vino vyeisti zaludek a vnitfnosti, posili chut' k jidlu, pomahii traveni a sesili nervy a eele telo. Cena $J.OO. V lekarnach. Take jakost vsech os tatnieb Trinerovych leku jest taz jako drive. (Liniment, mirnitel kasle atd.) Jos. Triner. velko vy robee leku. 1333-1339 S. Ashland ave., Chicago, 111. Piste nam ve sve matefstine. Nas lekaf vain o cbotiie poradi v ifipadech, jez nevyzaluji osobni prohlidky. Za skolu zivota choditi se ne-vyplaci. Mirovy navrh presidenta WiLso na muze byti neuskutecnitel nym, ale nezustane bez dorbeho licinku. Statnikum evropskyeh velmoei musi bvti stale a stale vtioukano do hlav, ze nebude mini a poko je. dokud vetsi a silnejsi narody budou se povazovati za onravne drzeti mensi niirody v porobe. do kud nebude pravidlem. e jedine spravnou vladou je vlada se svo- lenim spravovanych a dluzno n- znati, ze pan president nasel zna menitou, jak evropskym statui . kum tuto zakladni vetu poctive mezinarodni politiky pfidrzeti hezkT blizko pfed zraky. Kdyby se uskutecnilo to, co pre sident Wilson ve sve feci o pfi stim mini navrhuje, mohlo by lidstvo smele zapociti novou eru, novy zivot, novy letopocet. Stfedovek vek hrubeho nasili. potutelne diplomacie a krvavyeh valek mohl by byti smele pro dlouzen az do roku 1917 a misto roku 1918 mohlo by se zaciti psa ti 1. Noveho Veku. Nebot' to, co nedoka-zalo temef dva tisiee let kfesfanstvi trvaly mir mezi na rody, zalozeny na pravu a spra vedlnosti to uskutecneno by by lo nyni. Skoda jen, ze od planu ke skuju jest tak daleko. Trpite-li zacpou, uzivejte na lacny zaludek rano dve iieb tfi lzice medu. Navstivite-li nemocneho ne vjpravujte mu, ze vj'pada, velice spatne, ze se velmi zmenil od te doby, co jste jej nevideli. Hied' jej obveseliti a nikoliv zarmoutit. Ruzne druhy kaslu. Nastuzeni vede k ruznym druhum kaslu "suchy kasel", "zimni kasel", ehfipkovy kasel, pruduskovy ka sel, asthmaticky kasel a jinym. Enos Halbert, Paoli, Ind., pise: "Kaslal jsem stale, tak ze tezce jsem mohl spati. Foleyho Honey and Tar vylecily mne nadobro. (j) E. H. Koza. Vzacna pfilezitost pro mladeho Cecha. ktery pfeje si vstoupiti do obchodu a vydelavati slusne penize lined z pocatku. Jest to nejlepsi pfilezitost ve statu Ne braska. Od $2500.00 do $3500.00 snadno se vytezi za rok a to s ma lou niimahou. Ziidna konkurence. Zasoba jez skladii se ze stfiznilio zbozi jest uplne cista a nova jezto byla koupena ' pfed zdrazenim. Jest to jediny obchod sveho dru hu ve meste s obchodeni jenz ob nasi od $2200.00 do $3000.00 rae sicne. Zadne zamenovani. Zdaliz nebodlate koupiti. nepiste. Adre sujte : T. O. S. efo Doiuiici Noviny, Clarkson. Neb. THE UNIVERSAL CAR Tfi silne pficiny nuti vas k tomu abj'ste si koupili Ford karu -za prve, protoze rekord jeji jest uspokojujici u vice jak pat niict set tisic majitelfl; za druhe. spolehlivost firmy kteriiz je vyrabi; za tfeti, protoze ma velky radiator a uzavfeny vejif, "streamline" telo, korunove posiranice pfedni i zadni, ";erne zhotovenj, niklove okolky, a jest velice uhledna. K temto vy hodam musime pfipocisti velkou usporu v fizeni eoz jsou dva centy za mili ; taktez musime uznati velkou vyhodu v konstruk ci. kazdy ji muze snadno fiditi. Devet tisic Ford jednatelu po skyt.nou vam sve sluzby. Turisticka kara $360, Runabout $345, Cci.pelet $505, Mestska kara $595, Sedan $645 f. o. b. Detroit! Na prodej u Prazak Motor Company, uiarkson, Neb. LEIGH STATE BANK, KapitJU $20,000.00 Pfebytek 3,000.00 Vyrizuje veSkery bankovni a penezni obchod. Vj'pldci vysoky urok na iasovd vklady. - Rui za tyto svymi podilm'ky zarucend Guarantee Fon dem Sttu Nebr. - Hledi vzdy v kaSde'm ohledu Vas uspokojiti Mluvime cesky NIELS OLSON, pfedseda R. H. GOODGE, mfsto pfedseda .. . . ........--..,. ,., ..,..,.... ,. ,. . . ,. ,.. ... ...... .;ai tf, 1 ..rrrrj 5555 : r Thos. Mortimer, pfed. Fred Habeler, st.? m. pifed. U FIRST NATIONAL BANK, I Leigh, Nebraska. Zalozena roku 1886. :: Kapital a pfebytek $70,000.00 Bankovni obchod ve vsech oborech vykonavame k uplne spokojenosti nasich pfiznivcu. Penize zasflame tez do stare vlasti. Obstaravame abstrakty. DohHame na pozustalosti a vyhotovujeme posledni Tule. Zdir ma vybirame dane, vyhotovujeme notarskou praci Platfme urok na penize na cas. U nas se mluvi Sesky. R. J. McNarv, Typoirocni Predplatne na tento list obnaii $US Adolf Bukacek, jest vzdy p hp raven ka2demu poslouZiti se vim co do jeho od boru neii. DHve ne21i koupite V4 ndbytek jinde navStivte jej a schledite, 5e pfi koupenim od n5ho uSetrite si pen&z. venuje tu nejlepSi pozornost. neco z jeho odboru, vyplati se Ceny mirne T- Leigh, Nebraska i .0: t i a-. i E. M. NELSON, kasir F. L. VLACH, vyp. kasfr kasir EdL Rozaaria, Typoaaoci kastr. 1 majitel rozsahleho nbytko v6ho obchodu spojeny s pohrobnickym zavodem 1 T6z mi. v2dy na skladS vyhlaSene "Schulz" a "Bush a Lane" piana a . svStoznam "Edisonovy" fonografy a rekordy. Phj6?te a poslechnSte ty nej novSi kusy, ve kterych ma velky vy br. "Singer" a "New Home" i ci stroje'md stdle na skladS za ceny mirnd. Pohrobnickmu oddSleni Jak mile budete potfebovati Vkm to kdyz jej navStivite. Obsluha vzorna. T2T M
