Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, January 23, 1917, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    TTTTTmmnu
ETTA
JUL!
Poutavy roman z nasich dnu
"Dokonale," odpovedel Tim
"bal, "ale co se stane torauto sta-
rerau zlosynovi? Radii bych obe
siti ho ihned. Tamto jest skoba
drulidy na ni visela svitilna. Pro-
vaz unese "
Bastiano vrisknul pronikave a
aepjal nice. Pak se skrcil skoro
do kotouce.
"Oh! Pokud se tebe tyce, lo
"tfe,,, oslovila ho divka, "oznammi
la tvfij osud velmi strucne. e
mam pravo rozhodovati o tvem zi-
vote, vis dobfe. Nalezis onomu
druhu lidi, ktere povazoval otee
rauj za ztracence a ja. rovnez.
Jsi lichvarem a vykorist'ova-
telem vsech ubozaku, zamoznych
i chudobnych, jsi tyranem sve--repym,
otrokarem, ktery jakziv
nikomu dobrodini neprokazal.
Pomlcim o tve hnusne praxi
pravnicke a zminuji se jen o tve
domacnosti. Okradl's a zotrocil's
-dva nedospele sirotky a stavis se
Tfici svetu, jakobys jim byl otcem.
Co's ucinil z Laury a Edmonda?
Choreho ubozaka nutis k otro-
ckemu pisarikovani o hladu a ziz
ni ve spatnem vzduchu, nuznem
odevu a v nevytopene mistnosti,
aniz dbas, ze hoch trpi ubytemi.
Pro neho ti jest drahym kazdicky
lek a zalezi ti mala na torn, mo-ris-li
ho a sejde-li hoch predcasne
Se sveta.
"Vlastne ti na torn zalezi, aby sesel
mlc ! padouchul Myslis. ze
nevidim do tve cerne duse? .Jak
za?hazis s ;ieho sestrou, mladis
"tvym, neznym poupetem? Hure,
nez s hochem!
Laura, sotvaze skole odrostla,
"byla nucena ujmouti se tye do
macnosti. Ucinil 's z ni hospodyni
x sluzku, ale bezplatnou, tedy
vlastne ptrokyni, ale co vice jes-
ChceS ji svrchnouti ve svuj vlast
ni hnusny kal ! Protoze jest mlada
it slicna, vzbudila v tobe nezfize
ne" chlipne choutky, takze nenale
zfi, ani v tech malo hodinach od
pocinku od tebe klidu. Znepoko
jnjes, ji, utocis na ni nemravne,
ukladas zvrhle o jeji nevinnost,
dobyvas Se nocniho casu nasilne
do jeji komorny, abys ji obeto
val svym hanebnym chticum.
Jima mne hnus, pomyslim-li na
-to, ceho, jsem byla svedkem dnes
ni noci! Chtel jsi z ni pfes jeji
zoufaly odpor uciniti svou souloz
nici, ty, vetchy a hnusny stafce,
ktery poskvrnuje sve stafi nepri
Tozenym rouhanim se proti ctnos
tid Pi! Nemam vhodneho vyrazu
pro tebe V
"Jest pravdou, ze tento plesni
vec, tato kostra, tao parodie ves
kere muznosti, slidi po mladem
devceti? Ah! OdpusC, velitelko, a
le nemohu si odepfiti choutku vy
raziti z jeho duse podobne mlsne
zalusky."
Malif, promluviv toto, udefil
pesti advokata do zeber, takze se
starec se tolice na luzko skacel.
A nez se ponekud narovnal, ozval
se Pietro:
"Skoro bych nevefil, kdyby to
tvrdil kdo jiny! Takovy jezevec
opelichany. Vlastne jen vetchy py
tel na ztrouchnivele kosti a dove
de jeste ukladati o ctnost mla
dych devcat? Kolena se mn chve
la pfi pouhem pomyslu, ze by mo
il byti za jizdy mestem pfepaden
a jeste se opovazuje zcela po klu
kovsku obtezovati bezbrannou div
ku? Oho! Za to zasluhuje aspon
kopanec ale neboj se, velitelko !
Dnsi z neho nevyrazim.''
A nedbaje, ze jest mu vysoko
nohu zvednouti, kopnul Bastiana
na luzku dfepiciho.
"Pomoc Smilovani! Jsem vraz
'den!" vfiskal advokat.
Julietta posunkem zarazila dal
gi "hnevive projevy" svych sou
druhu. "Mel's smilovani s okradeny
ini sirotky?" osopila se pak na
Bastiana, "nestal's dnes v noci
n komurky Laufiny, nevyrazil's
t
u
dcera
Musolinova
i i
I I
H
It
i
i!
-4r-i
5
Napsal J. Sokolovsky
zavorku ? Co by se hyo stalo 1 Byl
bys znicil kvet jejiho mladi, byl
bys snad znicil jeji zivot. nebot
nebj'la by pfezila sveho zhanobe
ni. St'astnon nahodou jsem te pfe
Istila. bidaku.
Buseni do tve pokladny bylo
provedeno mon rukou. Byla jsem
smluvena s Edmondem, nebot'
jsem vedela, jaka naruzivost zmi
ta tvou prokletou dusi. Utikal's
od ni a honil's zlodeje, ktereho ne
bylo." Tentokrat chtel si na starem
chlipnikovi smlsnouti trpaslik, a
le Julieta nedopustila.
"Chopte se ho a vneste ho do
sklepa!" velela Julietta, ustoupi
vsi, "hospodaf zdejsi neeht' se po
stara o jeho bezpecnost. Nafizuji
pro neho pfisnou dietu; pul dzba
nu vody a libru chleba na den a
noc. Rucite mi za neho svymi hla
vami, protoze jste mne hospodafe
doporucili. Prchne-li padouch, ne
prominu vam nikdy a hospoda.fi
zdejsimu prave tak!'
Zacpali Bastanovi usta a vynes
li ho. Vrativse se, oznamili, ze
hospodaf opatfil vezne velmi spo
lehlivg a ze jest mu vseliky utek
znemoznen.
"Dobfe! Ceho tfeba,. nafidila
jsem," pravila Julietta, "nyni se
rozloucime. Jak osud rozhodne,
jeste nevim, ale necht' se stane tak
ci jinak, budeme pro Guiseppa
Musolina bojovati stale.
Ani zdivo kaznice nesmi nam o
dolati a byt' i veznen byl otec muj
pod zemi, mezi skalami, nebo na
osameTem, opevnenem ostrove,
pfece jen uzfi slunce a svobodu
dfiv, nez tomu chce nepfizen lid
ska. Pfisahali jsme, ze neustaneme,
dokud mu svboodu nezjedname.
Chcete, pfatelS, pfisaze te dosta
ti?" "Nevim, kdo by z nas nechtel!
To se rozumi samo," pravil Pietro
chladne.
"Pfisaze dostojime za vsech o
kolnosti," ozval se Timbal a ma
lif, poloziv ruku na srdce pokyv
nul na souhlas.
Na tento trojlistek mohla tedy
Julietta spolehati. Ostatne v cele
druzine sotva by byla nalezla ne
koho, jenz by se byl slibu svemu
zpronevefil. Jedinym; dosud po
chybnym a nevyzkousenym byl
zrzavy Krispin, kter' vsak nebyl
do te chvile pfibiran k duvernej
sim poradam a nesnadnym podni
kum. Pfipozdivalo se sihie. Julietta
chtela se vratiti do advokatova
pfibytku, aby Lauru a Edmonda
o osudu porucnikove upokojila.
Mimo to chtela vsak vykonati v
Bastianove pracovne dukladnou a
podrobnou prohlidku.
Poslala tudiz. Pietra k veznovi
pro klice. Pietro odesel chvatng a
pfinesl ji svazek rozmanitych Idl
cu. ponekud krvi potfisnenych.
"Co tl znamena?" tazala se ho
divka pfisne.
"Pranic!" odvetil chladne,
"branil se jako divoky kocour a
hryznul mne do ruky hie ! tuto !
Za to jsem mu vyrazil nekolik zu
bu; vsak jich nema tolik zapo
tfebi. Necht namaci chleb do vo
dy. Pak teprv choval se rozum
ne." "2ije?"
"Docela vesele. Ma spolecnost.
Osm krys rozutikalo se od neho,
kdyz jsem vesel."
Julietta se rozloucila rychle a
vysedsi z osterie, vsedla do povo
zu. Malif usedl na kozlik a pobid
nul kone.
Kapitola 58.
Pfeliceni.
Porotni sin Neapolskelio osudu.
snad nejvetsi v cele Evrope, ne
stacila k pojmuti zvedaveho obe
censtva. Pfed budovou soudni kupily a
tisnily se tisice, dozadujice se
vstupu a policie mela pine rucc
prace, aby zjednala pofadek.
vy)aze pfijizdely ustavicnc,
ra7iee si zvolna cestu stisnenym
nmozstvim. Pozorovatel, nepo
'iinnuvsi sobe. co so vlastne de
je. byl by se zajiste domnival, ze
toho due rozdava italska vlada
obyvatelstvu zadarmo ro
zum. anebo, ze se odbyva vyznam
n a slavnost narodni.
A veru ! Byla tarn slavnost, ale
smutna. Justice slavila vitezstvi
nad zpronevefilym sjmem. Jest
pfece vzdy smutnou veci, nutno
li postaviti obcana pfed soud, aby
se zodpovidal z tezkych pfestup
ku zakona.
Ten den menil se ostatne palac
spravedlnosti v divadlo, ve smut
ny tingltangl, do neho se pficha
reli bavit lide nervosni, podraz
deni, touzici po silnych dojmech.
A ku podivu! Tlacilo se pfed pa
lcicem daleko vice obeeenstva ele
gantniho, vzneseneho, nez obcan
skeho, prosteho a nizkeho.
Jedna-li seo projednavani zlo
cinu u soudu, byva divakem si f cli
tic a hlavnim hercem proletaf.
ctou-li se dejiny, byva soudccm
muz z li'du a zlosynem sleeh
tic, povysenec; divny kolobeh o
sudu sice, ale pravdivy!
Pfeliceni s Giuseppem Musoli
nem ! To bj'lo veru divadlo vzac
ne! Kdyby byl palac justicni tak
velkym. aby pojal veskere oby
vatelstvo Neapolske, jeste by bj'l
toho dne nestacil. Soudu nezbylo,
nez vydavati vstupenky v obme-'
zenem poctu moderni vymoze
nost ! Vzdyt jest soud instituoi ve
fejnou, ku ktere pfijiti smi kazdy
obcan !
Pfi tak ohromnera navalu zve
davcu bylo Ize podeliti vstupen
kami jen "smetaiiu" spolecnosti,
tedy aristokracii, diistojnicvto.
vysi lifednictvo a jine "zaslouzi
le" osobnosti, cimz se stalo o
vsem, jako vsude na svete, ze se
porotni sm zmenila v obrovske
skladiste nejvybranejsich dam
skyeh toilett.
"Ctyfi petiny zenskych," hla
sil stary sluha presidentovi tiep
tem, "patou petinou jsou zurna
liste zdejsi i cizi."
Pohledy divaku soustfed'ovaly
se na cemy. stul, za nimz se vy
pinala socha bohyne spravedlnos
ti, s paskou pfes oci, s mecem v
pravici. s vahami v levici.
Jakys neposeda tazal se pfi po
hledu na sochu sveho souseda, ma
li tato bohyne, je-li vskutku sle
pa, take zasite kapsy.
. A soused odpovedel, ze mu to
povedomo neni, ale ze uznava sle
potu spravedlnosti.
Za zcela pfimefenou vec okol
nostem, jezto, by pry pfed bohyni
s jasnym zrakem v prve fade ne
obstalo zakonodarstvi lidske.
"Ri'id b3reh jen vedcl," podot
knul. "koho hy pak nejdfiv me
cem svihla anebo vazkam po hfbe
te pohladila."
"Nejspise toho, kdo jest ji nej
bliz presidenta," dolozil onen
neposeda.
Sykot vukol pfipomenul vtip
kafum, ze damsky svet pojima
vec vazne .a nechce slyseti povrch
ni vtipkovani. 2urnaliste tudiz n
mlkli. President byl znam svou ofis
nost v "mezich" zakona. Nepo
hnuly ho slzy ani diivody a vy
vody, u neho rozhodovalo jen zne
ni zakona.
Co mohl ocekavati tedy Giusep
pe Musolino a co molilo ocekavati
obecenstvo? I kdyby Bartolo an
delem byval, nemohl dopadnouti
rozsudek jinak, nez v neprospech
loupezneho vraha.
V porote zasedalo "nahodou"
dvanact lidi ze severu, nikoli z
jihu, kde se Musolino tesil aspon
popularite. Ostatne porota ! Cim
jest vlastne porota? Tftinou, kte
ra se da ohybali pravnickou vich
fici. Tehdy bylo slozeni jeji vskut
ku zvlastni! Zasedal v ni Nea
polsky smenarnik a bohaty ob
chodnik obilim vedle ctyf velko
statkafu, bankovni fiditel a dva
advokati, tfi tovarnici a lekarnik,
tedy honorace. na ktere nepusobi
la popularnost obzalovaneho.
Obzaloba, kterou sepisoval
druhdy Vittore Garcia, pfepraco
vana byla mistrne jeho nastup-
i em, Riccardem Sombrirem, mln
dym aspirantem pravnicke nesmr
telnosti. ktery za hojneho potn a
y.n strasne v,ysilenosti dusevni ko
necne snesl obrovsky material ob
.alovaci v iakvs takvs celek. Sty
lisaee spisu podobnveh nepada ni
kdy na pfisnou vahu vzdyt' se
jedna pouze o "vec".
Timto Sombrinem byl tedy vlst
ue jiz Musolino odsouzen cin
nost vefejneho zalobce nese se
pfece k tomu, aby ve state neby
lo prazdnych trestnic.
Ohromna sin, ktera se dala pfi
rovnati k velikemu ulu bzucicich
vcel anebo te, jak podtknul kte
rys jizlivec, k posvatne hadi jes
kyni na Sumatfe. stichla nahle,
kdyz vesli porotci, senatofi a pre
sident. Bartolo byl co o neeo bledsim
nez jindy. Pod ocima mel kruhy
nejspis dlouho bdel a studoval.
Bylo na nem az pfilis zf jemo, ze
se mrzute nuti do mrzoutske nala-
dy.
Na jeho pokyn pfiveden obza
lovany. V obecenstvu jevil se po
hyb. Napjeti rostlo. Pfali si vide
ti cloveka, o nemz tolik slyseli,
jehoz se tolik obavali. Damy
bledly a rudly Musolino byl
pfece zajimavym muzem, roman
tickym hrdinou dne, o nemz cela
Italie hovofila, jsouc jaksi hrda
na to, ze k sobe upoutala pozor
nost celeho sveta, byt' jen proza
tim banditou.
Ze ho zvhist' miloval zensky svet,
kdoz by se divil? Romantismus
enskeho srdce rad se zajima o
lirdinu dne. Kolik sudii slz bylo
prolito ve Yidni damami pfi pfe
liceni s Francesconim, Vlachem,
jenz ukladne zavrazdil chudeho
listonose, otce nekolika deti proto
jen, aby mohl vesele a bezstarost
ne ziti se svou milenkou?
Pravime : mnoho sudu slz. Vsec
ky krasotinky denske plakaly
nikoli pro zavrazdeneho ubozaka,
ale pro vraha, nahodou hezkeho.
A plakaly damy nechud(3 tehdy
se pfimo rvaly vysoke aristokrat
ky erbove a penezni o vstupenky
do porotni sine.
Podobne vyjevy odehravaji se
vsude na svete, jde-li o sensacni
trestni. Jen jest tfeba, aby jej no
vinafi romanticky pfibarvili a jiz
jest cely "lepsi" zensky svet no
nob ou a doprosuje se vstupu do
mistnosti, kde obhajcum tece pot
s cela, kde soudce omdleva una
vou, kde jsou oblaky ufedniho
prachu, kde jest husta atmosfera,
cpici zalafni plisni a setlelou kr
vi zavrazdenych, kde se objevuje
pfisera popraste.
Tu a tam nektera. jemnocitna
kraska take omdli v porotni sini,
ale druheho dne leze tam znovu.
Znenahla zvyka tomu i veda me
dicinska, ktera tvrdi, ze to jest
vyvoj moderni choroby zenske.
ktera se da ostatne snadno leciti
bfezovym, dobfe pafenym prou
tim. Jaky div, ze byl Giuseppe Muso
lino miliickem takovych zen? Ja
ky div, ze se tlacily na sebe v po
rotni sini, cichaly zapach zalafe,
pot soudcu a obhajcu, stuchlinn
erarni trestnice? Zamilovaly si
zkratka romantickeho lirdinu a
to jest znamou veci, ze muz, kte
ry sobe dobyl srdce zenskeho, ne
starne. Zena nosi jeho obraz ve sve du
si netknuty zubem casu, neda ho
nichn pospiniti, nedopusti, aby
starnul, sedivel, pavueinami se po
tahoval. Necht' jiz Musolino vyhli
y.ol jako kluk nebo dedek, v srd
cieh zenskych byl junakem, jenz
porazel vsecky sve nepfately,
zandarmy, vojaky, zalafniky, stat
ni navladni, cleny trestniho sena
tu, zalafni krysy.
n r-3n ran ran ran ran ran nn ran ran
ran ran ran m i
PI ANA
a
Samohraci
piana.
an
l I u
A pfi torn vsem nebyl Giuseppe
Musolino zadnym romantickym
Don Juanem. Nedaly se o nem vy
praveti takove pohadky jako
''ruhdy o Fra Diavolovi. Rinaldo
Rinaldinim a jinych recich s
kudou v hrsti a starou pistoli za
opaskem. ktefi dobyvali sobe hra
ve zenske pfizne, tezili z ni, jak
mohli a zustavovali po sobe vda
nym i svobodnym zive paraatky.
Musolino, nejspis chytrak, ni
kdy nebyl lovcem zen, nebehal za
zasterkami a spodnickami, nelczl
po zebfiku ci latich revovych do
osamelych komurek na zalety. Je
dinou laskou jeho byla Julie, slad
ka jeho zena, kterou mu smrt
pfedcasne vyrvala. Vice romanti
ky s zenskymi pokolenim neznal
a nestal o ne.
A pfes to vse milovaljr ho zeny,
chovaly v tajnosti jeho obraz,
snad jej i libaly a srdce tech, kdoz
byly v porotni sini, busila mocne,
kdyz president Bartolo nafidil
pfedvedeni obzalovaneho.
Jake minuty trapne, nekonec
ne! V porotni sini, ac tam bylo
tolik zen, bylo hrobove ticho. Ani
dechu nebylo slyseti za to vsak
vrzni stolice neposedneho zapiso
vatele, jenz ovsem citil jinak, nez
pfitomne krasky.
Zraky vsech upjaty byly na niz
ke dvefe pobocni, pfi nichz stali
vezensti dozorei s nasazenymi bo
daky. Konecne konecne se dvefe
rozevfely! Nejdfiv vesel fiditel
justicniho palace, pak pultucet
dozorcu, konecne sam Giuseppe
Musolino.
Ohromne vetsine krasek
sklaplo. Ve sve bujne fantasii my
slely, ze jest soud povinen pfed
staviti lirdinu dne v romanticky
krasnem uboru hejtmanskem, ne
jakem cernem sametovem, s ru
dym opaskem, za nimz by couhaly
noze, bambitky, amulety a buh vi,
co jeste. A zatim
Nestfastnika ponechali v temz
rouse, v nemz byl zatcen. Jen bo
ty mu zase dali, nebot neni dovo
leno pfedvadeti nekoho ctenemu
divactvu do porotni sine na boso.
Ostatne myslelo-li pfedsednic
tvo, ze vsedni zjev Musolinuv o
chladi fantasii divaku, sklaplo
zase pfedsednictvu. Hrdina dne
Jest hrdinou dne i v hadrech, pra
ve jako jest hezka zena hezkou;
byt? i byla jen v nejnutnejsim
pradle.
A jeste ani tohoto pradla neby
lo by tfeba, fikaji mnozi znalci.
Beda tomu, komu jest tfeba
nadhery, aby hezkym se zdal.
Krejci mu provede malou chybu,i
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kurlavy tabak,
nejlepsi t-oho druhu- Na prodej je ve vsech ceskych a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jiani Daote, Iowe a tez i v ji
nych statech. ZEX7STE JEJ ! Vyraben jest ceskou firmou
Tez vyrabime vseho druhu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
ra n ran ran (
Prijtfte do meho obchodu!
Prijdte nyni!
ITsetfime vam od
$50 do $100 nakou
pe piana.
Dovolte nam to dokazati.
uM-do na neho vysplichne z okna
spinu a child 'as dohrava smut
ne svou ulohu.
Blaze tomu, kdo se zda hezkym
i ve spinavych hadrech !
Vysetfovaci vazba, vlekla cho
roba, bida, nepofadek a jine veli
ciny jeste jakzivy nikomu krasy
nepfidaly leda. v nejfantastic
tejsich romaneeh, ktere se spisn
ji pro nejhloupejsi ctenaf e.
Take Musolinovi nemohlo statni
stravnietvi v Castello Marno kra
sy pfidati, ale pfes to vse nevy
hlizel hejtraan lupicu jihoital
skych jako pobuda, kdyz kracel
nyni tam, kam mu pfisny zakon
velel, na lavici obzalovanych.
Nektere krasce snad se zdal
bvti hrdym jako kral, ale byl to
jen pfelud podrazdenych, hyste
rii nebo jinj'mi zajimavymi cho
robami nemocnych nervu.
Ve vysetfovaci vazbe Musolino
zhubenel a sestarnul. Do cernych
vlasu a vousu vkradaly se mu nit
ky barvy popelave, zapadle oci
pozbyvaly lesku, sije se nachylo
vala kroky, mlatnely.
Pokraonvani
Dopisujte do tohoto-listu. Uci
nime jej tim zabavnejsim.
Dava pfednost Chamberlainovi.
"V rozmluve se zastupcem lekn
Chamberlain Medicine Co. pfisli
jsme na uvazovani o ruznych pfi
pravkach lecivych, a na jeho po
kyn s radosti se zminim o torn,
jak si vazim Chamberlain's Cough
Remedy. Mam rodinu sesti ditek
a pouzival jsem toho leku v me.
domacnosti po leta. Povazuju jej
za jediny lek proti kasli v trhu,
an jsem zkusil temef vsech." Earl
C. Ross, vydavatel Hamilton Co.
Republican News, Syracuse, Kas.
Padaji Vam vlasy???
Delame copy a fetizky z vyce
sanych vlasu. Poslete vlasy poJ
tou. E. Stopka & Co., 'Schuyler.
Znamky dobreho' zdravi Jasn6
oci
cista kuze, zdravy mozek,
energicke pohyby jsou znamky
dobreho zdravi. Netesite se vsak
takovemu zdravi kdyz zaziva va
se neni normalni a kdyz je poroti
chana tak ze zastavuje. Foleyho
Cathartic tabletky vam v take
verato pfipadu pomohou. tJcinlniji
bez bolesti. Kazdy jest pfekvapep
nad jich ucinkem. E. H. Koza. r
Vyborny prostfedek k maaiaL
KaxaQ by chybit t ikdai domienottL
Dr. RichUrHi
PAIN-EXPELLER
jest po 50 let nejoblibeneiMm ze Tech doniei
prostndku v ceikych rodinieb.
Jen prary s registroyanoa zuamkk
"KotTOU"
2 p 50c. liher, ye viech lekirnfccb anebo pHmo od
F. AD. RICHTER & CO.
Washlnstoa Street. New York. N.Y.
Vojt. Svoboda
majitel umeleckeho
pomnikoveho
.zavodu..
v CLARKSON. - NEBR
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na nice zapadni
od Omahy. Proc byste pla
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muzete koupita
pfimo od vyrabitele.
FRANK
HAMPL
Howells,
Nebraska