-ft
Timm
i
Poutavy roman z nasich dnu.
'I
"Mne se zda," pravil advokat.
"ze mug ctete neco z Dekamero
na." "Ne! Ale neverite-li, netreba o
torn kovoriti. Marime darmo cas a
za jizdy bych vam take mohl vy-
pravovati
"Jen vypravujte ! Dosud ne
vnn, co nine vas knize vlastne
chce," naniitmil advokat.
"Skoro se stydim za to. co mfij
pan v otserii provadel."
"Co by provadel? Chtel byti
blizko devcete a nejspis vytriti o
strazitemn tatikovi zrak."
"Uhodl jste, pane."
"Bavil se dobrp za jeho zady s
dcerou?"
"Tak vidim mate liberalni na
zory pane, ale historka skoncila
stnutne. ZVTiij pan tedy cisnikoval
v osterii Lorettove.
"Jak? v Lorettove? o teto oste
rii zvatlali se Jirozne veci ! Jest to
krcma velice vykficena ' '
"Znate ji patrne pane notafi?"
"Oh. .ien z povesti! Jest pobliz
nabrezi. blizko zalivu. proti Ye
suvu. ' '
"Zcela spravne. Ale proti Yesu
vu jest osterii velmi ninolio. O.stat
lie pan nedbal mych vystrali a za
zil dobrodrnzstvi. ktere skoncilo
Te skntecnosti smutne."
Advokat posedl notrpelive. neb
slnlia vypravel rozvlacne.
'Mne ubytoval v dobrem hote
lu," pokracoval sluba. a naridil
abych se s mm kazdebo dne seisel
v lesikn.
"Pro
c : proc :
"Proto
jen a by nine kazdebo
dne znovn nbezpecoval, ze jest nej
sfastnejsim clovekem pod slnncem
a ze nebodlii tak lined osterii Lo
rettovn opnstit.
Dues jsem eekal take na nrei
tera miste, ale vol it el nepficbazel.
Jig jsem zival nudon v torn pri
behlo bezke devee. padilo ke nine
kricelo, plakalo. narikalo, vlasy si
rralo zkratka pocinalo si ztre
stene. Jakziv jsem nevidel milenku
sveho pana. ale dovtipil jsem se.
jakmile jsem jeji tvar zabledl.
Byla to dcera niajitele osterie.
"A co ehtela tazal se Bastiano.
"Tazala se eekam-li na signora
Odalchiho. Ja ze ano a ona na to
ze vi. ze jest signor Odalchi mym
panem.
Abyeli pry sel ibned s ni, ze pry
ae stala strasna vec. ze byla proli
ta krev a ze lezi ninj pan tezce
zranen v jeji komnrce.
"Tu to mame!'' zvolal advokat.
"'Ano chvili jsem still jako ka
men. pak jsem letel jako vlk. tak
ze devce mi ani nestaeilo. A na ee--ste
mi povedela vsecinko.
Je to vlastne vsedni historka a
jedna-li nekdo tak neopatrne ja
ko muj velitel, pak se mu to muze
take pfiboditi. Iel zkratka soka
v lasce. aniz tusil a tento sok, zdi
"vociv. vrazl mu niiz do zebor.
,Do zeber?" vybrklo z Tiastia
na, knize Odalchi zranen?"
"Ano a lezi vkomuree sve
milenky. Ranhojie jehoz zavolali
obvazal ho sice, ale zaroven pro
"hlasil. ze muj pan nedozije se za
bfesku dne."
"A kdo ho "
"Kdo? chlap jako hora. drvo
scep z Abruz. Muj pan prave
vklouznul za deveetem do komur
ky, kdyz ho drvostep zabledl. Za
tim co se tarn ti dva libali, pfista
vil si zebfik k oknu a vrazil tarn.
Drvostep se vlastne fitil na dev
ce ale muj pan bo zadrzel a proto
dostal sam nezdravou rami. Drvo
te3 pak vzal nohy na ramena -a
zmizel."
Zmizel ? proc ho nedohonili ?
"Pi'otoze zmizel beze stov,"
odpovedel sluba,, ostatne na torn
"hrozne niiilo zalezi aspon nine !
Ale muj ubohy pan ! Neprezije nej
spise dnesni noe a ja tu klabosim
iakovou dobn.
Kdyz jsem vesel do komurky di
Wciny. lezel na jeji posteli a sep
I
A dcera
Musolinova jj
ii
Napsal J. Sokc-lovsky
tal mi, sotvaze jsem k nemu pokle
knul. ze jest smrtelne zranen a ze
zdrav z osterie neodejde.
Poslal jsem ibned do mesia pro
nekolik lekaru, ale ti chlapi by ho
.spise udusili, nez uzdravili. Na
viseehny strany ho zobraceli a po-
kroutili jen hlavami. A jeden z
nich doeela professor, jenz pred
nasi doktorum. vzal nine pod ra
menem a pravil :
"Jste jeho sluhou coz? Yas
)an bude kousat travu i kdyby se
tu k nemu sesla cela medecinska
fakulta. Dbejte veriJi v boha a by
se vyzpovidal a jeste lepe jirive
dete pravnika aby mohl neiniti po
sledni pofizeni. dokud mu duse z
tela nevyleti."
Odpovedel jsem ze so v Neapoli
ncvyznam a tudiz nevini kam asi
byeh mel jiti. Ale professor na
psal nine na listek vasi odressu a
doporueil vas tak vrele. ze jsem
k vam ibned pojal duveru.
Muj pan sehvalil muj navrh a
proto vas zadam. abyste dele ne
meskal a jel s nami. Povoz stoji
pred vraty. a muzeme byti za de
set minut na miste.
Podotykam ze budete vevodsky
odmenen.- Muj pan neumi skrbli
ti a podotykam tez ze l)udete kra-
lovsky odmenen. a iroto ze se jed
na o zavef tolika milionu. uznate
tez a lope nez ja, ze nadarmo jsem
vas o drahoceny spanek neolou
pil. Sluba hovofil velice klidne a ve
lice prositi nemusel. nebot" lakot
ny advokat byl jiz davno rozhod
nut podniknouti vyjizd'ku a shra
bnouti tueny vydelek.
Zavef knizete nechtel dati si u
jiti, ale bylo treba delati drahoty.
aby se nezdalo. ze tak prilis stoji
o vydelek.
A take se mu jednalo o zabez
peeeni. "To jest vseehno velice bezke
a take jsem ochoten odebrati se
s vami do osterie. ale feknete nine
muzete-li nine zarueiti za osobni
bezpeenost.
"Za osobni V Kdo pak
by vam co udelal v koeafe anebo
v osterii mezi tolika lidmi?"'opa
eil sluba velmi udivene.. je tarn
)lno doktoru a nikomu nebyl skfi
ven vlas. Ostatne neni osterie hni
zdem louiieznickym a nazpet vas
tak dovezeme."
"In u. jezditi v noci po Neapoli
jest vzdy nebezpecno a proto zaji
ste knize dovoli. abych pfipocital
k obyeejnemu poplatku za sepsii
ni zaveti. maly pridavek. Obchod
jest obchod.
"Oh! fekl jsem jiz ze muj pan
neskrbli."- odpovedel sluba pysne
zakroutiv si knir, a kdo pak by
take, ostatne delal namitky po je
ho smrti? Sepiste zavet tak aby
jste byl zabezpeeen a jest to vy
fizeno. Ale prosim abyste se rozbodl ry
chle. protoze smrt neeeka. Kdyby
bylo nutno kazdemu notari takhle
ze siroka vseehno vykladati. pri
vedl bych ho k panovi az po pohf
bn.
M"ain jeste )odminku. namital
Pastiano.
"Jakou?"
'"Nepojedu s vami sam. to bych
neudelal nikdy zadam si roz
hodne pruvodce."
"Pruvodce ? jakeho?"
"Spolehlivelio a odbornebo."
"Kde ho sebereme tak pozde?"
Podminka Bastianova jak se po
dobalo, uvadela sluhu do rozjiaku.
Dival se zvedave na advokata. kte
rak asi rozbodne.
"Ilej. Edmondo! volal Bastia
no. kde vezis vlastne?"
Edmondo jenz naslouehal za
dvefmi vfitil se do komnaty.
"Zde jsem. volal jiz z prahu.
"Doktor Sylva jest doma?'' ta
zal se advokat.
Tvar sluhova sesklebyla se po
smesne. ale Bastiano niceho ne
zpozoroval. "Ach, ten jiz ehrape jako med-
ved!" odpovedl Edmondo.
"Zaneeh takovyeh hloupych,
nejapnych pfirovnani, mluvi-li se
o slusnych lidech na nichz mne za
lezi!" hfimal Bastiano vztekle, ta
hni k nemu a povez mu ze ho pro
sim o pruvod k hizku umirajiciho
k jioHzeni zaveti! Eychle a nehni
s0 od neho dokud se neoblekne."
Tentokrate usklibl se cizi sluba
a Edmondo soucasne.
"Ten by se podekoval, pomyslel
si.
Edmondo kvapne opustil kom
natu. Advokat upfel na sluhu pichla
ve sve oci
i
Raete rozumeti, jest to muj
koncii)ient."
"To jsem si pomyslil ibned'. od
povedel sluba.
"Jest mne ho treba. bude psati
co mu budu rikati do pera. Yec se
musi projednati rychle. Snad ta
ke sezeneine svedky."
' ' To se vi, budou tarn jeste leka
ri.
"Mimo to jest doktor Sylva ne
obycejne silnym chlapem. Kdyby-
chom byli nahodou pfepadeni
ehm ! Y Neapoli se potlouka vse
vuzna celadka.
Sluba zkfivil tvaf.
"Rozumim. pane, ale ja take
nejsem z podmasli a nas koci jeste
mene. Nebyl o by vam treba obava
ti se. ale nemuzete-li se obejiti bez
doktora.
Jak jste ho jmenoval?
..Sylva".
"Bez doktora Sylvy. budiz. Y
koeafe jest mist a dost jeste tako
vi dva doktofi by se tarn vesli. A
ja se posadim vedlo kociho na koz
lik.
"Jsme tedy srozumeni pravil
Bastiano a zumnul I'uce, prosim
byste vesel do sousedni svetnice.
Obleknu se zatim v peti minu
ti'ieh budu pohotove. Doufam. ze
si muj koncipient take pospisi. "
Sluba odesel do pfedni pracov
n v. Bastiano zhurta dokoncil svou
toiletu a prave pfehazoval plast'
pfes rameno. kdyz vesel doktor
Julia Sylva.
"Zdo jsem mistfe ! Yolal jste
mne! Oc se jedna hovofila Juliet
ta. 44 Zavef na smrtelnem lozi. Do
provodite nine?
"Jsem pfipraven." '
"IMezi nami feceno septal Ba
stiano. vec neni jeu tak
"Proc?"
"Pojedeme do velice rozkfice
neho okrsku"
"Co na torn?"
"Oh. do osterie pfi zalivu )roti
Yesuvu. Jizda v celku dlouha a
mimo to jest treba byti pfiprave
nu. IMuzeme se sraziti s leda jakou
holotou. nebof v osterii u zalivu je
eldorado vsech moznych povalova
,vu a r-t'iiiesluych zlodeju.
"Nemam strachu pravila Juli
etta pohrdlive "ale pro vase upo
kojeni vezmu do kaps- revolver a
silny zavirak. Konecne na ko
car neodvazi so ve meste nikdo u
toeiti. Jsme dva to jiz take ne
co znamena."
"Ano.'' pravil Bastiano neoby
eejne sebevedomne ackoliv se mu
hubena lytka chvela, chtel jsem
prave )odotknouti. ze se opatfime
zbranemi. Spokojim se dykou neb
nenavidim bouchaeek. Yas ovsem
neobmezuji."
"Dekuji. IMam dva revolvery
dvanact ran jiz neco vyda a stfi
1 Tin dobfe. "
"Doufejme tedy. ze se nam nice
ho nestane." pravil advokat. "zde
jest jiero. kalamaf. pecef a papir
nezapomeli jsme na nic?'
Ne.
"lie. Edmondo? kde vezis?'
"Stojim za vami. zvolal jinoeh.
"Proc za mnou. co? vztekal
se Bastiano. proc slidis ? Poctivec !
stoji tvafi v tvaf.
'Zapamatuji. si to mistfe. pra
vil Edmondo ehladne. a co chce
te vlastne?
"Zapis si za usi. jakmile odj
deme, zamknes dum, prohlednes
vseehny okenice a dvefe a posta
ras se vubec o bezpeenost. aby se
zde nic nestalo."
" Yykonam."
"A poekas. az se vrathne. Ne-pfijdemo-li
do rana, pobehne" na
policii a k soudu povis, ze jsi: sli
do Lorettovi osterie a proc
"Kozumis?"
"Rozumim.,
Postaras se o to. aby po nas po
licie ibned patrala."
"Ano, nevrati-teli se do rana.
budu miti za to, ze vas v ostorii
zavrazdili a zpusobim v Neapoli
poplach. Bud'te ubezpeceni. ze ne
ujdou vrahove vasi
J "Padouchu, dices nine zastra
jsiti? Oh, v mozkovici toho hlu-
paka davno to jiz neni v pofadku
vefte nine pfiteli mily.
"Edmondo jest hlupak." po
tvrzovala Julietta "ale neni treba
mistfe abyste daval podobne dis
j iosice. Yratime se z cela jist za
usvitu a doufam ze s dobrym vy
sledkem a kapitalnim vydelkem.
Y torn zaklepal sluba knizeei
tnetrpelive na dvefe.
Panove pospeste si ! Kekl jsem
pfece ze muj pan uinira. K cemu
tolik okolku?"
"Ano. pospesme si!' zvolal ad
vokat. vzhuru mlady kolego ! Zbra
ne mame a krome toho jsou zde
!dva knizeei sluhove! Nutno vvko-
nati kfesfanskou povinnost bez o
taleni. byt' i sidla s nebe padaly.
Po tomto hrdinkem projei vy
hrabal se Bastiano do pfedni pra
covny a za nedlouho stal s Juliet
tou u povozu. jehoz dvojspfez ne
trpelive busila kopyty a hrvzala
uzdu.
Sluba knizeei vysvihl se na ko
zlik ku kocimu. Edmondo otevfel
dvifka povozu.
Advokat usedl a hastefive volal
na Edmondo:
"Tedy pozor nicemo a darmo
zroute ! vseehno dobfe zavfit ! Dve
fe. okna okenice ! Zadne hlouposti
a pekne na kute! Kdybychom se
do rana nevratili, tedy jiz vis,
ibned k soudu a na policii. Jede
me do osterie Lorettovy tak ne
zapomeii." "Nezapomenu! Bud'te ubezjie
cen ze pomstim vasi smrt. kdyby
st0 se i za ctyfi mesice nevratil."
hovofil Edmondo ehladne.
"Hlupaku jecel advokat.
"Dobrou noe. odpovidal jinoeh.
"Jed 'me," volala Julietta, za
mykajie dvifka za sebou.
Y temz okamziku zabrali kone
a strhli vuz za sebou tak prudee.
ze by si byl Bastiano o nnilo ja-
zyk pfekousnul pfi nadavce. na
vrub Edmonduv vyjadfene.
Sjiokojil se tim ze hochovi bro
zil s okna pesti.
Pak usedl a pohlednuv na do
meleho doktora Sylvu. ustrnul le
knutim. Julietta drzela v nice revolver,
ale jevila uplny klid.
"Pro vseehny pfipady," vysvet
lovala. vidouc advokatovo sdeseni
' A ano vykoktal advo
kat, rychle se pozehnav kfizem.
Byl odjakziva zboznym muzem.
Povoz hrcel po dlazdeni.
Kapitola 57.
Y osterii.
Zaf poulicnich svitilen proble
skovala do povozu cim dal fidceji
a konecne tez zamlklo hrceni na
dukaz ze povoz minul posledni vy
dlazdenou-ulici.
Bastiano odvazil se vyhb'dnoiu
oknem. ale pfikrcil blavu mezi ra
"Strasne okoli zaskuhral. zrov
na stvofene pro loujiezniky. Ne
myslite kolego? Ani kohout by po
nas nezakokrhal. kdybychom "
"Co?" opacila Julietta.
" Eh. ani to nechci vysloviti '
"Pravda, ponekud pusto. Ale
vzdyf so silne nic podezfeleho ne
jevi. mistfe."
'01i. bylo by jiozdr" kdyby se o
bjevilo."'
Bastiano byl vskutku opravinin
k obava in. nebof povoz jel zcela
jinam. nez bylo urceno. 3Iijel pn
stou krajinu pfi zalivu mezi vini
cemi. kde nebylo videti zive duse.
A noe bvla veliei tmava. nebof
P I A N A !
a
Samohraci
plana
na obloze valelo se chuchvalce hu! "Ano, ano!" svitofil kremar,
stych mraku a take Yezuv opodal "jakmile jsem zasiecbl hrceni ko
v mracnu stojici nechrlil zhavy cAru, bezel jsem k Jeho Jasnosti."
nopel k nebesum jako jindy.
Jen more svetelkovalo, ale ne
dostatecne. Osamele vynofovaly se ehatrce i
vinafu. spatne osvetlene a nebo u
pi ne temne.
Povoz konecne stanul pfed pat
rovou budovou, malo vabnou bu
dovou. Iuze-li si kdo ve sve obraznosti
pfedstaviti kremu loupezniekou.
mohla byti osterie Lorettova obra
zu tomu vzorem.
Budova stavena byla nikoliv z
cihel. nybrz jen z pfefiznutyeh ba
lvanu hivy. ale velmi neumele a
povrchne. Jeji rohy utvofeny byly
z bfeven. zdi byly value popukany
a castecne revou pokrj'ty revou
castecne bfecfanem porostly.
Stfecha byla z tenkyeh prken,
komin se klonil povazlive na bok.
!Male tabulky v oknech byly po
praskany aneb nahrazeny zamaste
nym papirem.
Nad dvefmi domovnimi byl stit
nejaky. ale slnncem vyrudly a ne
znatelny. Pod nim visela rozza
ta svitilna krvave rude barvy
Sluba otevfel spesne dvifka ko
carova. "Jsme na miste. signorove do
ktofi." jiravil zdvofile. zde jest
osterie."
"Zmuzile!" Pravila Julietta vy
stupujic prvni. a podvajic ustra
senemu starci ruku, " jsme ozbro
jeni a nikde neni nic podezfeleho.'
'Rozhledl jste se. septal Ba
stiano. "Ovsem! vystupte klidne., ja
jsem pfece na strazi a pohotove."
Y torn okamziku vysel pfed bu
dovu majitel osterie. chlap, jehoz
zevnejsek pramalo se doporuco
val. Yyhlizel zcela. rozbodne tak,
jakoby pfeehovaval ve sve kreme
jen zlodeje a lupice.
Klanel se zdvofile a ulisne, sme
kal platenou capku. cenil zuby a
volal plactive :
"Pfi nejsvetejsi pane loretan
ske, ja jsem nevinnen! Proe pra
ve nine potkalo takove nestestii
Kdyby byla husa hloupa, fekla.
ze za ni ierendi knize, byl byeh ho
lepe chranil proti drvostepovi.
Takove nestesti ! Proc jen husa
neceho nefekla? A ted' se vali Je
ho Jasnost na jeji posteli a holka
zustane svobodna ! Co pak mu po
mohou doktofi? Kdyby byla do
ma stara Brigyta "
"S cesty, hlupaku" zahfmel na
neho knizeei sluba, "chci tarn pa
ny dovesti. Jeho Jasnost jiz vi ze
jsem sel pro notafe."
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kurlavy tabak,
nejlepsi toho druhii. Na prodej je ve vsech, ceskych a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jiani Dakote, Iowe a tez i v ji
nych statech. SKUSTE JEJ! Vyraben jest ceskou firmou
Tez yrabmie vseho dmhu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
"ie d meho obchodu!
Prijd'te siyni!
Usetfime vam od
$50 do $100 nakou
pe piana.
Do volte nam to dokazati.
"Zije dosud?"
"Zije. Dcera mu drzi blavu. Se
kl, ze oeekava notafe. Jen abyna
deem pamatoval! Coz kdyby
eh! Signore notafi! Pfimluvte
se u Jeho Jasnosti. Holka byla ne
vinna. ' '
"Zustante pfi mne," septal
Bastiano ustrasene Juliette, "pro
sim vas neopoustejte mne ! Ne
chce se mi do teto strasne diry
"Zmuzilost!" pobidnul ho dok
tor Silva. "'dbejte, aby se nedo
stavil konkurent a neehnapnul
vam tuene sousto pfed nosem!"
Bastiano spise vskocil nez vkro
cil do domu. Sluba ho vedl po
uzkyeh dfevenyeh schodech do
patra.
"Jen tise a zvolna!" septal pfi
torn, "snad si muj velitel zdfim
nul.'' "'A proc jde za nami koci?" ta
zajse Bastiano nediivefive, sta
ling' na sehodeeh.
"Myslel jsem. aby byl svedek
ibned po nice," vymlouval se
sluba v livreji.
"Zavolame ho pozde ji, bude-li
treba." vfisknul Bastiano fizne,
"neehf jen secka u koni! Staci
doeela. vedete-li nas."
fPokraeovaniJ
Prodej akoupi po-
zemku, mestskych Fo
tu a majetku. Pujcky
na farmy a pojistky
obstaravajf spravne a
rychle Mundil a Faltys
v Clarkson, Neb.
PROD A SE! Jeden par koni,
velice dobrych, ktere nepotfebuji,
prodaji se lacino. Hlaste se n
Fr. cecha, Clarkson, R. 1. B. 53.
Znamky dobreho zdravi. Jasne
oci. cista kuze, zdravy mozek,
energieke pohyby jsou znamky
dobreho zdravi. Netesite se vsak
takovemu zdravi kdyz zaziva va
se neni normalni- a kdjz je porou
chana tak ze zastavnje. Foleyho
Cathartic tabletky vam v tako
vemto pfipadu pomohou. Ucinknji
bez bolesti. Kazdy jest pfekvapen
nad jich ueinkem. E. H. Koza.
Vyborny prostredek k maztoL
Kernel by chybet v iidni domacnosti.
Dr. Rlchter-a
PAIN-EXPELLER
jest po 50 let nejoblibnejsfni zo Tiecb dom&cieh
prostfndku v ceskych rodinSeh.
Jen pravy s registrovauon znmkou
"HotTou"
23c. a 50c l&heT, ve vSech lekamach anebo pflmo od
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Washington Street, New York. N. Y.
Vojt. Svoboda
majitel umeleckeho
poinnikoveho
.zavodu..
v CLARKSON, - NEBR
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na ruce zapadne
od Omahy. Proc byste pla
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muiete konpiti
pflmo od vyrabitele.
FRANK
HAMPL
Ho wells,
Nebraska