zApadu
OZVNA
ECHO
THE WEST
iRocnik-Volunie IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 10. ledna January ) 1917
Entered as Second-Class inane, ujriist 4. 1913. at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of ivlarch 3. 18 i)
Cislo-Number 25
Z Evropske valky,
Berlin. Vedle mesta Rayly,
jehoz dobyti bylo nyni oznameno
zmocnilo se nemecke vojsko peti
dalsich mest v Rumunsku. Nemci
dostaU se tim spusobem k fece Se
rete. na dvou mistech. V Dobruzi
zahajeny byly dalsi operace. kdy
bylo vypuzeno posledni vojsko ru
munske a ruske. Bavorske a ra
kouske vojsko dobylo raskych za
kopu na dlouhe fronte na jih od
udoli Trotus, blize hranice moldav
ske, jak oznamuje minis terstvo
valky.
Londyn. Dobyli Brayly Ma
ckenenovym vojskem vazne ohro
ruje ruske vojsko na fece Seretu
a povazuje se za mozne ze bude to
to nmseti opustiti tato mista. Bray
la nalezela take k teto obrane ca
re na vychodnim jejim konci, ale
zatim Nemci busi take do linie te
to na krajnim zapade a maji us
pech. Da se v kratke dobe oceka
vati ustup Rumunu a Rusu az do
Bessarabie.
. .Berlin. Nemecka ufedni zpra
"va pfiznava, ze Rusove dobyli ne
maleho uspechu v sousedstvi Rigy
na nejsevernejsim konci sve bitev
ni cary. Vnikly do nemeckych za
kopu blize feky Aa, ale na jinych
mistech byli pry odraieni. Nemci
podnikli pak proti utok a zajali
pfi nem 900 muzu a ukoristili ne
kolik strojovych pusek.
Haver. General Maximilian
"Wielemans, nacelnik generalniho
stabu belgickeho, jest mrtev. Ze
mfel zanetem plic, ktery si uhnal
v zakopech na bitevni cafe.
Londyn. Dr. Bedfich Adler
rkr ministerskeho pf edsedy Stu-
ergha poknsil se o sebevrazdu ve
sve celi. Tak oznamuje Rauterova
"kancelaf z Amsterdamu, ze rprav
videnskych listu. Chtel se obesit,
ale byl odriznut jeste v cas, ale je
lio" stav jest takovy, ze se tira.pfcli
ceni s nim bezpochyby oddali.
Zeneva, svycarsKo. Jak ozna
muji insprucke casopisy, trpely
Tyroly behem mesice prosince zly
mi lavinami, pfi nichz pfislo na
Tuznych mistech, o zivot sedesat
lidi. Hory alpske pokryty jsou sne
, "hem nejvetsim za mnoho roku. U
priismyku benerskeho zabila lavi
na deset a poranila 18 delniku.
ktefi cistili cestu.
Berlin. Americky vyslancc
rerard poslal nemecke vlade spo
jeneckou odpoved' na mirovou za
dost. Jak znamo byla tato odpo
ved' telegrafovana do "Washinto
m pravg dues tyden. Pfislovecna
Tychlost americka se v diplomacii
zrovna neosvedcuje.
Londyn Rauterova kancelaf
oznamuje z Berlina ze Nemci s ve
likym chvatem a dobrym uspe
chem opravuji skodu na petrole
jovych polich rumunskych, kde
bude mozno cerpati znovu petrq
ltj v nekolika tydnech. Kofist' ta
bude pro ne velice cenna.
"Nemecke vojenske uspechy na vy
chode jsou tak velike, ze mu
hrozi pohromou.
Na uzavfeni separatniho mini
s Ruskem neni pomyslem, pone
vadz Rusove se nikdy nemohou
smifit s niyslenkou ztraty uzemi
a zfizeni polskeho a litevskeho
kralovstvi pod nemeckym pro
tektoratem. Ztratili by asi 120.
000 ctverecnich mil se 20,000.000
obyvateli. Rusko nemuze nic ztra
titi, naopak vsecko ziskati, pove-de-li
valku az do konce. Toho jsou
si Nemci dobfe vedomi, kdyz mlu
vi o velkem tazeni na Odesu. Ne
ni to vec tak lehka, jak by se na
pohled zdalo. Car v tomto pripadu
inel by k disposici obranne pro
stfedky celeho jizniho Ruska s
Kievem jako stfedem, krajinu,
ktera ma z celeho Ruska nejvice
zeleznic. Pro Nemce znamenalo
by to nove prodlouzeni bitevni
cary do miry tak velike, ze by jim
ani pomocne sily bulharske a tu
recke nestacih'. Ale i kdyby
Maekensen pronikl az do Odesy.
tim by valka neskoncila. Odtnd
je jeste daleko do Moskvy nebo
do Petrohradn. Rana takova uho
dila by na prazdno. Zase by se val
ceni pfeneslo na pole dfivejsi za
se by se jednalo o to. kdo dele vy
drzi, jako se to deje dosud. Byl
by to iikol oliromny, pfi nemz by
so Nemci nevyhnutelne vyceJ'jli.
Iuseli by seslabiti sve bitevni li
nie jinde, ovsem take na zapade.
Nemecko jest zajiste odhodlane a
umi si v tisni pomoci, iak za val
ky teto nescetnekrate dokazalo,
ale sily jelio nadlidske nejson. A
by se docililo nspeclui na vycho
de. mnselo by se povolati miiz
stvo z Francie a Belgie. niusela
bv se oslabiti i ponorkova kam
paii proti Anglii, ktera take mno
ho mnzstva vyzaduje. Ze nemaji
Nemci nadbytek sil bojovnych i
liracovinch. patrno i?st " nedav
nych poknsu narodni mobilisace.
Na nedostatek delnikn se svadi
deportace z Belgie. Test tedy otaz
kou. jak daleko jeste mohou
Maekensen a Hindenburg iitocili
na vychode, zatim co jejicli arma
da jest v ponhe defensive na za
pade. Udrznje-li se bitevni linie
na Somme nedotcena. je to jedi
ne nasledek vojenske sily na tom
to bojisti. ktera sL nesmi sniziti.
Pravi se, ze Francie nebude miti
zadneho vrchmho velitele, ale to
se se skutecnosti nesrovnava.
Yrehnim velitelem bude vyko
navatel rozkazu valecne rady, jim
jest ministr valky general. Hubert
Lyautey. ktery nebylik niistu tak
dulezitemu povolan jen tak bez du
vodu. aniz by se byl drive osved
cil. Pyl nekolik roku spravcem v
faroku. one zeme. ktera pfed tim
'nut ana byla hroznymi revoluce
mi a )fevraty. Jemu podafilo se
udrzeti zemi v klidu s nialou jen
brstkou vojaku, ale jeste ziskal
Francii pfatelstvi arabskyeh kine
nu. takze vyslali slusny jioeet vo
iaku bojovat )roti Nemeiim o
Francie. Podafilo se mu pokaziti
vsecliny intriky Nemcu a vyvola
ni vzboufeni v teto mohamedan
ske zemi povestne fanatismem oby
vatel. ktefi maji l)oj proti nevefi
enn za nejvyssi pfikaz nabozen
sky. Kdo zna Iaroko dovede. si
pfedstaviti s jakymi fekazkami
musel Lyautey bojovat. a ze se mu
prace podafila slouzi mu ke cti.
Bylo oznameno ze cisaf Karel po
nastoupeni na trun jednal die
platneho zvyku a udelil milost
ruznym provinilcum k smrti od
souzenym, mezi nimi take cty
f em ceskym pf edakum, ktere ur
cil pro popraviste vojensky soud.
Nyni se oznamuje- vyse trestu,
jaky jim byl touto cisafskou milo
sti vymefen. Poslanec dr. Kramaf
ktery byl obzalovan z velezrady
pro skutky vesmes spachane pfed
valkou, ktere byly v dobe niiru
beztrestne, odsouzen do tezkeho
zahife na patnact roku, poslanec
dr. Alois Rasin na deset, Yincenc
Cerveuka na sest a Josef Zamazal
na sest roku. vsichni pfi tezke pra
ci. Zadny z nich si ovsem neodse
di lhutu az do konce. Yezeni jicb
skonci lined jak skonci valka
spojeneckym vitezstvim. Cisaf
Karel vyhlasil vseobecnou amne
stii u pfilezitosti sve korunovace
za krale uherskeho. Amnestie ta
to plati jen pro uherskou polovi
nu fise a nema platnosti v pfed
lnavsku. Nemci zdejsi nahle zmenili sve
smysleni o presidentu Wilso-
novi.
Briticky paeliolek, jak mu nada
vali nejednou die jejicli pfesved
ceni stal se tajnym spojencem mo
HOUSE
cnosti teutonskych. My jsme pfe
svedceni ze presidentovi nejedna
se o nic jineho, nez a by co nejdfi
ve pominulo nebezpecenstvi, ze
bychom mohli byti zatazeni do val
ky. na kterou nejsme pfipraveni.
Pfatelska navsteva ionorky V53
ukazala ze by mohli nemecke po
norky take svoji ponorkovou val
ku pfeloziti k atlantickemn pobfe
zi americkemu a.zdejsi obchod tez
e0 poskoditi. proto v )rvni fade
se pokonsi'iiflelati konec Valce. 0
jelio mirumilovnosti nikdo nepo
chylnije. ale evropskym narodum
'aiasichn s Teutony jedua se o zi
votni otazky a proto nemohou dba
ti hlasu po mini volajicich neutra
Ifi. l'udou hledet poskytnouti lep
si ochranu lodim rostfedkujicim
obchotl mezi Rpojenyini t Staty a
EvroJiou. abv uklidnilv nervositu
zdejsieh kapiialistu. jichz prsty v
nuriv. em hnuti take jest videti.
Kongres se sice sajima o zlevneni
zivotnich potfeb, ale zajem jelio
nikdy nejde tak daleko, aby trn
bylo zajmum nektereho kongTes
nika ublizeno.
Kazdemu na torn zalezi aby pru
myslove zajmy jeho distriktu ne
byly ohrozeny. a proto hlasuje pro
kazdou opravu. ktera se jej nety-
ka. Jeden kongresnik s Louisiany
pfed casein navrhl, aby taxa z bn-
terinu byla zrusena. ponevadz pry
tim bude li.lom umozneno ku)Ova
ti laciny omastek. ale kdyz pfislo
k jednani o cukru, hlasoval aby
bvl nadale chranen vvsokvm clem
THE FUEL PROBLEM SOLVED.
SOLITAIRE.
Berryman in Washington Star.
Cukr jest jednim z nejdulezitej
sich,prumyslii ve state Louisiana
a proto ma byti chranen bez ohle
du na nynejsi drahotu anebo na
to, zebytim obecenstvu trochu
prospno. Neni pochyby ze kongres
.co celek by byl ochoten. neco uci
niti k zlepseni nynejsich pomeru
a pfispeti k zlevneni zivotnicli po
tfeb, avsak pfi kazdem pokusn se
shledava, ze kazde zlo. jez ma byti
odstraneno, ma v kongresn sve za
stari6'e kterym se nejedna o pro
spech celku. Yysledkem pak jest,
ze v kongresn jest sice mnoho mlu
Jveno o odstraneni nynejsi draho
ty. ale skutecneho dobra byva ma
lo vvkonano.
. cim vice se rozsifuje zenske lila-
sovaci pravo, tim vice se doka-
171110 nnolroTroni iiv tifori t.mi rm
nasene, ze politika jest obycej-1
ne v rodine a zena hlasuje tak
jako muz.
Posledni i)i'esidentska volba do
kazala. v. zenske hlasy nepfevra
ti mesto ani slat oil strany jedne
ke druhe. Pro presidenta AYilsona
hlasovaly zeny. tarn kde ivo nebo
hlasovali muzi. stejne jako jinde
hlasovaly iroti nemu zeny se svy
mi muzi. Nasledkem toho americ
ti politikove jifestanou se jiste ba
ti zen a maji-li dues hlasovaci pra
vo ve dvanacti statech, dostanou
je i ve vsech ostatnich. Zenskvm
hlasovanim se jenom pocet hlasu
rozmnozi. ale politicke vysledky
zustanou skoro stejne. Aby zeny
hlasovaci pravo dostaly. toho si
William in Indianapolis New.
kazdy pokrokovy clovek pfeje a
musi pfati, ale nikdo v torn nebu
de videti nejakou spasu, nebo za
chranu naseho politickeho zivota.
Korru)ce a politicka zkazenost se
tim jeste jedinym razem nezasta
vi. Y Evrope v zemich nejvice n
tistenych bojovali lide s nejvys
sim nsjHm za vseobecne pravo hla
sovaei. Dostali ho ale to jeste ne
spasilo ani nevytrhlo. T pod vse
obecnym pr.avem hlasovacim zu
stalo mnoho starvch zlofadii. kte
re se daji odstraniti jen tenkrate
kdyz jsou volici vzdelani. nvedo
meli a obetavi. Tak to bude i se
zenskvm ln-avem hlasovacim. Pro
sta spravedlnost zada aby zeny
byly postaveny na nroven muzum
ale nikdo nebude ocekavati, ze
tim. nas politicky zivot razem o
zdravi. Byti nedbalvmi. nechoditi
k volbam o vefejnost se nestarati
mohou zeny stejn jako muzi. a ta
ke se mohou dati stejne uplaceti
jako jejich bratfi a manzele. Jen
tarn lide politicky pokracuji., kde
jsou svedomiti, bedlivi a svych po
litickych pr.iv dbali.
Thomas W. Ryan kterv nadelal v
New Yorku obrovske miliony v
poulicnich drahach a jinvch spe
kulacich, pfisel k tomu nahledu
ze stat New York pozaduie na
bohatych lidech dane pfilis vy
soke, a vystehoval se do Virgi
nie a usidlil se tarn trvale.
Pocital ze jeho dane neudou ve
Yirginii ciniti vice nez 80.000 dol.
rocne Ale zmylil se. Pfehledl ne
ktere zakony starsi, podle nieliz
mu stilt Yirginie napoeital dalsich
dani za 337.000 doll. Ryan se nad
tim zle rozcilil a prohlasil., ze se
zase pfestehuje, a to nekam jinam
kde. jsou dane.nizke. Co z toho vy
svita ? Bude kdo rozumny povazo
vati Ryana za elovea uboheho.
pronasledovaneho. jak by anglic
ke listy rady ctenafum namluvily
Zajiste nikoliv. Jest to zaklad do
ve spravedlnosti a srovnava se to
s rozumem. ze dane ma platit na
prvnim miste ten. kdo ma na to
prostfedky. tak aby nemusili byti
vy!ir;'iny z lidi nemajetnyeh. E
vi'ojiske zeme. zvlaste nyni. kdy
itenez na valku potfebuji, uvaluji
napfed dane na lidi bohate, jen v
Ameriee pravidlo to netlati. Ze se
bohaci placeni dani vyhybaji. jest
vec-i znamou. Rockefeller ma )ala
( a st.'da bydliste v nekolika stii
tech jenom za tim licelem. aby se
na jednom miste mohl vymluvit.
ze plati dane na miste druhem a
aby nemusel platiti nikde. Ame
rika jest povestna svym nadrzova
nim lidem bohatym na ukor chu
dyeh a pisi-li anglicke listy o u
bohych pronasledovanyeh kapita
listeeh na nichz se dane vydiraji
jest to pokrytectvim ze nemuze
bvti nad ne horsiho.
Muz cely levy.
St. Louis. Mo. Y mestske ne
mocnici uchovana byla jiz po dva
cet mesicu mrtvola Williama Kin
ga, 0 niz pravi anatomove. ze jest
"cela leva a pfevracena. jak ven-
ku, tak uvitf". Dne S. kvetna .
1015 pfisel King. 35 roku stary.
do nemocnice k leceni. Pravil, ze
zil skoro cely zivot ve Wisconsin!!
a byl delnikem. Nemel pfibuznych
ani staleho domova. Y dobe te tr
pel tyfem. Kdyz se ho ptali. ko
mu maji podati zpravu v pripadu
umrti, odpovedel: 'Takovyeh sta
rosti si nepfipoustejte. Rozfezejte
nine a podivejte se, co to se mnou
je. Yim. ze krome tyfu jeste" neco
jineho je ve nine v nepofadku."
Za nekolik dm zemfel. Kdyz leka
fi provadeli pitvu. shledali, ze
telo jeho jest jednim z nejneoby
eejnejsieh v dejinach anatomicke
vedy. Srdce bylo na prave strane,
jatra na leve. Pfivesek slepeho
stfeva byl na leve strane, slezina
na prave. Zaludek byl uplng obra
cen. Leve kfidlo plic sestavalo ze
tf i vaku, prave ze dvou. Leva led
vina byla vetsi a byla polozena
nize nezli prava. King vypravo
val, ze za tficet pet roku sveho
zivota velmi malo stonal a ne
mel zadnych obtizi, ackoli pozoro
val, ze neco v nem neni v pofad-ku.
Prohibicni zakon, ktery pfipraven
byl prohibicnimi cleny statni
zakonodarny v Lincoln, j"est jed
nim z nejpfisnejsich zakonu
sveho druhu ve Spojenych St.
Pfedloha zakona, na nemz prar
covali H. E. Sackett z Beatrice,
AY. T. Thompson, pfedseda nrohi
bicni organisace, A. C. Epperson
z Clay Center. Elmer Thomas z
Omahy a H. F. . Carson, superin
tendent statni protihostinske ligy,
ma petactyficet stranek a peta
sedesat sekci. Die tohoto zakona
guverner stava. se prohibicnim ko
misafem a bude niiti pfiruciho,
ktery bude pfihlizeti k tomu, aby
prohibicni zakony byly pfisne za
chovavany. Kazdy tifednik bu
de miti pravo pfedvesti osobu,
majiei v dechu pachen lihovin,
pfed okresniho navladnilio, kde
tato musi fici. kde lihoviny zis
kala. Ysechny kluby a podobne
podniky nebudou smeti prodavati
lihoviny. Clovek bude si-moci za
koupiti lihoviny a miti je doma,
ale nesmi je prodavati. Lekarny
budou miti jenom obmezene mnoz
stvf lihovin pro medicinalni po
tfeby. Olilasovani lihovin bude
pfisne zakaziino. Lihoviny, odji
nud objednane, budou se dopra
vovati jenom za due. Y nedeli ne
smi byti lihoviny dopravovany.
Lekafi, ktefi chteji pfedpisovati ,
lihoviny svym pacientiun, musi si
ziskati dovoleni od statni rady a
musi udrzovati mesicni zaznamy
o torn a posilati je prohibienimu
komisafi ve svych zpravach.
Paklize manzel koupi ovoce a
manzelka je nalosi a paklize
manzele od sebe odejdou, dfiv
nez ovoce v zaludku zmizi
komu toto nalezi?
Takovou otazku musi rozhod
nouti jeden kansaskv soudce.
Manzele Karrovi zadaji 0 rozvod.
On tvrdi, ze ovoce je jeho. jezto
je koupil. ona di. ze patH ji. po--nevadz
je nalozila. Dva pravniei,
. nichz kazdy ovsem haji protiv
11011 stranu, prostudovali rozsud
ky 47 statnich soudu a nejvyssi
lio spolkoveho soudu, nez nenasli
niceho. co by se pfimo tykalo je
jich otazky.
V Kansasu maji tak fesacky ve
zeiisky system, ze jsou trestanci
posilani domu na vanocni svat
ky a Novy rok, aby mohly tak
vyznamne dny traviti v kruhu
svych rodin.
Guverner paroloval sestnact ve
ziiu na deset dnu. aby se mohli o
debrati do svych domovu a zvlast
nosti jest, ze se vsichni vratili. Die
toho by se mohlo souditi, ze pobyt
v kansaskych kiiznicich neni tak
nepfijemny aneb pfilezitost k 110
vym zlocinum tak bohata jako jin
de. Yetsina parolovanych trestan
cu se take drive neb pozdeji vrati
do kaznice. eoz obycejne zavisi je
dine na torn, jak brzy jsou cbyce
ni pfi novem zlocinu.
Jak lze nejlepe vycistiti zrcadlo'
Takto: Omyjcme nejprve sklo
zitnou kofalkou pomoci lneneho
uteraku a po te vycistime je zmae
k.uiymhedvabnym papirem po
-jfipade i mekkym papirem 110
vinovym. Aby sklo nabylc nejvys
siho lesku. vezmeme ostry nuz n
oskrabme zcela jemne busi brk.
pra cli tento vlozme i)ak na kus
kuze od rkavicky a tfeme tim sklo
cimz odstranime veskeren prach i
necistotu s tolioto. Zadychame-li
pfed tim sklo. pusobi toto tfeui
tim ucinneji.