Evropske hostince
a americke saloony.
V techto dnech August Buseh
pfedseda znameho st.- louiskeho
pivovaru, dal na vefejnost sve ini
neni. jakym spusobem dalo by se
eeiiti proti vine proliibicni. Jake
moei a sily tato vlna nabyva. po
soudi kazdy z toho, ze territorial
ne. . 85 procent Spojenych Statu
jest suchych a ze 48 procent ame
Tiekyeli obyvatelu zije v suchem
lizemi.
Nasledujiei jsou odporuceni
sladka Busclie jako prostfedky
proti sifeni se prohibice:
1. Prisne provadeni statnimi u
rady vsecli cepnich zakoirft.
2. Zafizeni po cele zemi nemec
keho hostinskeho systemu, jenz
dovoluje jenom prodej piv, leh
kyeh vin a temperencnich napbju
v hostincich.
3. Spolupusobeni sladku se stat
nimi iifady na Arypuzeni z obchodu
kazdeho hostinskeho. jenz nepo
sioiicha vycepnich zakonu.
4. Zru&mi castovani v hostin
cicJi. 'a by nikdo nebyl svaden k pfi
lisnomu piti.
5. Zruseni "baru" v hostincich
obsluhovani vsecli zakazniku ce
ding u stolu kde by byli usazeni.
Jest vcliky rozdil mezi evrop
skvm hostincem a americkym sa
loonem. Jednou jisty vzdelany
krajan v Americe rozeny, kHtiso
val v nasi pfitomnosti. nektere
ceske spisovatele pro .iejieh ide
alisovani hospod v nmohych ,nove
lach a romanech. Kdo si predsta
mje evropsky hlavne cesky neb
nemecky saloon, tezko si v hlavo
srovria. ze mohli by se tain scha
zeti lide jiadseni pro vsechno do-
krasno, lide vznesenych vlaste
neckych snah. Jest vsak veliky
rozdil mezi cvropskym hostincem
a americkym saloonem a mnolie
rau krajanu. jenz zil ve vlasti do
veku dospelejsiho, zejmena ve vet
sim meste, jiste easto se zasteskne
po torn eeskm hostinci kde lide
se bavi, sjvuteene po eely vecer. a
utrati dva sestaky. nebo i mono,
"kde'se vedou hovory o politico, o
bemm zfizeni. o literature, kde
schazeji se lide vzajemne si rozu
mejici, kde nikdo neni svaden tra
.stoyanim ku pfilisnemu piti. kde
' "hostince jsou skutecnymi klubov
liami. Kdo o veci trochu pfemysli bu
de souhlasiti se sladkem Buschem
ze ta'kovymi hostinei dalo by se
nejlope edit proti pro hibiei. Ti
lide, aspon vclka vetsina z nieh,
ktef v Nebrasce si prohibiei hla
sovali. nejsou zadni "modfi" no--voanjrcisti
svatousi- V Nebivis-
Tf Tia tri sta tisic Neraeu, a-;
skoro sto tisic Cechu. jsou tu za
"Stouneny znacnym poctem i jine
erropske narodnosti: Jsou to lide
Aretsinou v Evropg rozeni nebo de
ti rodieu v Evrope rozenych. Ne
brassky lid jest liberalni, snasen
livya jeho hlasovani pro prohibiei
byl jirotest iroti systemu amerie
kych saloonu a vsemu. co s nimi
-souvisi. Za to nespada vina na za
dnOho jednotliveho hostinskeho,
jne-rA nimiz se najde dosti dobrych
lidi. Jyl to protest proti systemu,
a stejne jest tomu i v jinych sta
eeii, kde prohibice zvitezila.
Pfed nekolika lety v jednom
anglickem listu v Chicagu rozpfe
dla se zajimava debata o tech ame
Tiekych saloonech a evropskych
liostincieh a tehdy jeden prote
tsiaiisk.y duchovni psal, ze nektere
-z tech nejpfijemnejsich chvil za
sve na vstevy v Evrope zazil v za
"liradnich hostincich. Zachazival
"tani s rodinou. naslouc"hali hudbe,
xkr,atka pfesvedcili se ze sve zku
ejqpsti, ze lide v hostincich dove-doH-".se'
uslechtile baviti. Ale at pry
sLokdo nemysli, ze podobne ho
stmce se daji zfiditi zde.
l&'dekBusch hodla to vsak zku
ait. V"yiravi o torn: "Vynakla
daKa. pfitomne $125,000 na vystavc
hi "Deutche "Wirstschaft" na
Qra.vois a Morganford Roads v
Xouisu, abych -dokazal, ze in-
kde jenom pivo. lehka vina
tfjni napoje budou pro-
farme. Nebude tarn zadnelio baru
Vsecky napoje budou donaseny
ku stolura. Chci uciniti tuto insti
tuci nazornym dokladem slusne
vedeneho mista, kde kazdy zakon
bude zachovan."
Tento experiment bude se za
jmem sleddvan. Nebude sporu o
torn, ze zavedenlm evropskeho
hostince na miste americkeho sa
loonu nejlepe dalo by se el it i vine
proliibicni, avsak otazkou jest:
Pfeji si ony zivly, stojici za pro
hibicnim hnutini v Americe, neja
keho zvelebeni hostinske zivnos
ti. nejake reformy? Na tuto otaz
ku malokdo odpovi kladne. Zave
deni evropskeho hostince na mis
te americkeho saloonufi kdyby se
to dalo provesti, pfi cemz jine ns
pofadiini hostinskych mistnosti
bylo by pouze jednim z nejmen
sich detailu. sotva zastavilo by
vlnu proliibicni, kter.i ma tro
chu jine pozadi, nezli abstinentni
limit i v Evrope.
Nevedela o evropske valce, ai
chtela do Evropy ode jet.
Do Baltimore pfijela minuly ty
den z Indianopolis, Ind. nemecka
sluzka. Lena Geble, za pficinou.
aby se s malym jmenim pri slnzbe
zachovanym. do stare vlasti sve
vratila. Tazala se polieejniho stra
znika na nadrazi, kde naleza se u
radovna pfeplavni, spoleenosti
Nord German Loyd. Sdelila. ze
se dice do Evropy navrafit. aby
tarn na svych iisporach zila. Byla
velice pfekvapena, kdyz bylo ji
sdeleiiOj ze v tomto case do Ne
mecka neni zadnycli pfeplavnich
parniku a tazala se dale po pfici
ne. B-lo ji sdeleno ze jest to za
pficinou valky. "Jake valky,"
tiizala se zmmena Lena. Yysvetli
la pak dale, ze po sedmnact roku
co jest zde v Americe, byla slu
zebnou u jiste rodiny v Indiano
polis, kdez mela sluzneho dva do
lary mosicne a ze rodna u niz byla
v:nm.estnana. prisne ji cteni novin
zapovedela a veskerou informaci
o udalostt-ch ve svete od ni skry
la. Usetfila si Lena v te doln' .('
kem $'4o(). Po vysetfeni jfipadu by
lo rozliodnuto. ze nejlepe ro TiO
nu bude. kdyz v Baltimore zfisla
ne a za )fimefinejsi sluzbu mosic
ne na jraei se zjedna a vice si u
setfi. Stat Nebraska vlastni asi 10.000
akru pozemku v ruznych ca.s
tich federalni lesni reservy v o-
kresich Clierry a Thomas.
Stat bude nepocliybne z.adati,
aby vsechny tyto iiozemky byly
ameneny za jine, nalezajici se v
celkovem kuse. Statni lesni komi
se odporucuje, aby take Nebras
ka mela po spusobu nekterych
vychodiiich statu sve statin lesni
reservy a v pfistim zasedani sne
liiu bude nepocliybne podan na-'
vrh. a:y okresy, mesta neb vesni-
ce mely pnivo zafizovati lesy. jez
by slouzily za parky a dfivi db
Roman Buffalo Bill za snfzenou Genu!
m m m mmmmmmtmmammmmmmmmmmmmitmmmmmmmmmimmmmaBmwmtmaama
15 svazku y cene $3.75 pouze za $2.50
Buffalo Bill vypravuje sva dobrodruzstvi ! Kdyz pfed nejakou dobou rozletla se tiskem
americkym zprava, ze Buffalo Bill chee vypravovati sve zkusenosti a sva dobrodruzstvi,
vzbudila tato zvest' nesmirnou sensaei. Ce'lA Anierika s velkou dychtivosti oeekavala tuto u
dalost ; bylte to nejoblibenejsi narodni lirdina Spo.i. Statu, jenz bodlfil psati sve pfibody.
A sKutecne: Buffalo Bill vypravoval sva dobrodruzstvi na divokem zapad! Jeden z je
ho davnveh, vernveh soudruhu toto vvpravovani napsfil. Mluvi svou samorostlou hranicac-
kou feci, ktera v eeskem pfekladu je co mozna verne zaehovana. Nikdy pred tim nebyla
zadnn kniha pfijata s takovvm nadsenim. Ye Spojenych Statech severoamerickych, nema
bvti jedine domaenosti bez Buffalo-Billovych iovidek. A veru, byl-li kdy clovek, ktery mold
vvlieiti tolik zaiimaveho. skutecne zaziteho. pravdiveho, pak je to zajiste slavny bojovnik
divokelio zapadu. muz, kterv
pfitornnosti, udatnosti i lvi silou. muz, ktery v eeleni civilisovanem svete jiz dayno je.znam
jako mistr stfelby a nejobratnejsi jezdec na koni, pak je to BUFFALO BILL, narodni hrdi-
na americky, chlouba Spojenych Statu. A co dodava J3uiialo-i3Ulovym pametem tan nevy
rovnatelneho puvabu? Pfede vsim jistota, ze tyto povidky, pine napjeti a nepfedvidanych
obratu, lici skutecng zazite udalosti, potom vsak i postava sameho hrdiny, ktereho pratele
stejne miluji jako se ho nepfatele boji,
v nebezpeei trasl. ale kterv
isnz si nobre vedom svi
cirn-rn,r.h TTovilv cvn7plr inct
nasledujieich svazku : Odrodilec Kenten King. El Ramon, loupeznik od Eia Grande.
Mexikan Malo, knize hor. El Sol, postrach stepi. Krasna lovkyne z Perchida. Stra
sidlo na stepi. Iron Arm, duch pralesa. Bucksin, stary veteran. RekynS z Yellow
Valleye. Magda, dcera pateho pluku. Jedovaty Had Cheyennu. William Frederick,
zahadny zved. Vojensti sbehove. Rota stepnich Vlku. Bitva na fece Sacramento.
Prodejni cena jednoho svazku jest 25c. a cele teto sbirky $3.75.
moznosti pozivano na palivo. My
sli se, ze by se takovyni zpusobem
velice prospelo a hlavne vzbudil
vetsi zajem o vysazovani lesu.
Odbornici radi farmafum, aby se
tfili popel z tvrdeho dfivi, an ob
sahuje jiste mnozstvi drasla a tu
diz je velice eennym co hnojivo.
jIimo drasla obsahuje tez vapno
a to je v pfitomne dobe obxl;?te
dfilezito, ponevadz draslo z Ne
mecka neni dovazeno a cena je
ho jest tak vysoka, ze jcj kazdv
rolnik nemuze koupiti. nelze o
vsem tvrditi, ze by popel obsaho
val velike proeento potase. ale
pfece je ho dost, aby mel lyf. kaz
dym zuzitkovan. Xa zalmulm -u-de.
kde je zapotfebi vjipiia a dras
la. muze byt po)el s prospeeheiii
pouzit. an ma tez vliv na barvn
a chut ovoee. Nekteiv z leniny.
jako mrkev. hrach. faole a jiiu',
taktc'z maji drasla zapotrebi. Kdo
vsak dice jiouziti popel 1 take ve
in u ikm?1u, nema jej neehati x'alo
na vzduchu. an dest"m zmn-iir
ztraci na cene. SK byt, jtfikiyi.
aby na nej dost' nemohl.
Pripitky.
Illavnim pravidlem vsecli j)fi
pitku budiz strnenost. Strucnymi
musi byti vzdyeky pripitky pfi
hostinach svatebnich a mene ofi-cialnich-
Delsi pfipitek snese se
jen pfi pfilezitostech vysoce ofi
cialnich a nejvyse jestr odjioved
nan. Ysechny ostatni pripitky cim
jsou kratsi. tim jsou vitanejsi.
iiecnic samolibi, ktefi radi sami
sebe poslouchaji, jsou postrachem
banketu. Pripitky se pronaseji
kdyz se pocne nalevati sampan
ske. a kazdy fesnik nebyl-li drive
ku pfipytku stanoven. ma pozada
ti za dovoleni ironesti pfipitek o
sobu. ktera hostine pfedseda, a to
bud' pfed hostinou aneb pfimo
pfi hostine prostfednictvim sluhy
Ale nikdy noma mluvili samovol
ne. leda pfi hostinach docda in-
FRENCH FIGHTING MEN
''jtij
Photo by Paul Thompson, New York City.
W Public interest of late has been shifted from the German army to the
wonderful French legions. In this picture is seen one of the auto-bazars
that the French government sends to the front and from which the soldiers
may purchase wines and other delicacies at cheaper rates than charged by
civilian traders.
ve vice nez sto bitvaeli dovedl
' . .
ctery sam v boji je plnslechetnosti. takze
;e sily, avsak nikdy ji zneuziva. Vydali
cam n srhp nknncfMi a citji 0 stranek. Nase sbirka sklacla se z
"h.
rosto nevhodnymi jsou pfi-
dlouhe. v jazyee vetsine pfi
tvch nebo i vzacnemu cizemu
! -"hi nesrozumitelnem. My Cecho
' radi uplatnujeme jazyk svuj a
vz vitame oizinee, zahajujeme
'-Mtky po cesku, a mluvime si
re dlou7e jen cesky- Dobry clo
. znaly pomeru, nezazli nam,
! me-li pfipomenouti cizinci, ze
I1 ostein naroda ceskeho, mozna
i cizir.ee poslechne rjid neko
slov ccskych, aby poznal, jak
"fina asi zni ale jenom neko
!ik vet. Dalsi poslouchani cizi fe
ci ur.avi. ba muze se stati nepfi
jemnym. Staci tedy dobfe neko
lik slov na pocatek, snad i na ko
uec a dost. Kdo jinak mluviti ne
dovedes nez cesky a mluviti mu
sis za nejakou korporaci
mluv pak jeste strucneji, nez bys
hivil jazykem cizinci srozuniitel
nvm. 7. Norvezskeho Jater
niho tuku
obycejne zastavf pev
ny kaseS aneb nastu
zenV na prsou, kdy
druhe prapravky se
nezdan.
Pornoha sesHiti p!i
ce a hrdSo-pfidava e
nergii kr.vy-a dava ce
lemu systemu tlak,
ktery pomaha odrazi
ti nemoc.
Pouzivejte
Odtmffejte
nahrazky.
Scett c,; Cnu-nf B'ormfield. N. J.
16.8
i
prekonati maiany svou cmcna
. r - 0 t 1
ho lze pfirovnati jen ke lvu,
jsme tento spis v uhlednych
21c
V e
drahota
Kazda hospodync pocit'uje v dome, jak veskere zivotni
potfeby a hlavne pak potraviny vseho druhu straslive stou
p'aji v cene. Take na kavu uz doslo pfed drahnym casern, lec
my, majice na sklade velike zasoby a v nadeji, zo cena kavy
opetiie klesne, nechteli jsrae ji nasim pfatelum zdrazovati.
Nyni ale kdyz nase zasoby dosly a my sami musime platiti
kavu mnoliem draz. jsme nuceni zdrazit ji od 1. fijna o cent
na libfo, t. j.
Specialita 21c Specialita
Jakmiie .sak kava v trhu klesne, snizime i my zase cenu
neboi si chceme nase pratele udrzeti poetivym obehodovanim
Dalsi druhy 23 a 26 centu. Kdo nasi kavu jeste nezkusil,
nechi' depise si o pill libry vzorek kavy a caje a fikove cikorie
ktery zashwive vyplaeeny a? do domu. Kofeni'cele i mlete, sta
le na sklrde. Jsme jedini importefi prave ceske cikorie.
Siolehajice se na asi pfizeii, jsme vzdy sluzbovolni, "
Prvni cesky velkoobchod kavou v
v Americe JAVA COFFEE MILLS
E. J. Petru, majitel,
17061708 SO. RACINE AVENUE, CHICAGO, ILL.
P. S. O poctivosti naseho zavodu
presvedcte se u vydavafelstva toho-
1c
(( to hslu, aneb u
Hi v TKIra
HI
Premie c. 8. Budicek, ktery
imi celo-medeny strojek, eiste zna
telny cifernik, velikosti 4 pal.
s dobfe niklovanym pouzdrem.
Pfi jednom natazeni jdou od 30
do 36 hodin. Budicek se muze libo
volng zastavit. Premie takovato
jest kazdo-denni potfeba. Tento
budicek i)oskytujeme nasim celo
rocnim pfedplatitelum se zasilkou
za doplatek 70 centu.
Veskere tiskove prs
ce zasilejte firms
v Clarkson, Neb.
Premie c. 2. Sekacky na maso,
z tezkeho kujneho ocele, 6 palcu
dlouhe mimo rukojete. Rukojet' je
dobfe spracovana z tvrdeho dfe
va, 5 pal. dlouha. Jest to dobry se
kacek. ktery by nemel schazeti v
zadne kuehyni. Tuto premii po
skytujeme nasim celorocnim pfed
platitelum se zasilkou za doplatek
15 centu.
j v kaadem okrsku
H fiUani jednatele aby pro
IIIUUUIII d4vali farmerum
nejlepsi a vzdy osvedceny. . . .
"NIClTEL"
skrkavek u prasat
Jest velmi snadno vydelati
peknou sumu penez a ziskatj si
mnoho pfatel mezi sousedy.
ktefi pestuji prasata. Skr
kavky jsou tim nejvetsim hu;
bitelem prasat. "Nicitel" jest
jisty a jednoduehy lek, velmi
snadny k upotfebeni, a pfine
se Yam vzdy dobry vydelek.
Cena pfipraveneho leku jest
$J.00. Piste si o dalsi podmn
ky. fuzete psati cesky aj
anglicky.
iOBISUI
1 k &
21c
potravin
rirst national Banky
Pomsta Pytlaka,
"Verni az do ikonani",
Zklamana zaviif !
Tri povfdky v jedne knizce od Karla
Cervenky. Posleme vsechny tri po
vfdky do kterekoliv casti Spojenych
Statu vyplacene
za 35ct.
ODVARKA BROS., Oarkion. uekr.
Tento pekny sici stroi
uplne zdarma!
Rozhodli jsme se po uroitou du
bu davati nasim ctenafum uplnS
zdarma pekne "FREE" sici stro
je, ktere se prodavaji po $65.00.
(O cene se miizete pfesvedeiti u
vaseho obchodnika, zcteliz tento
drub sicicb stroju prodava.)
Stroje tyto jsou zarucene na pet
roku proti rozbiti, ohni, tornadu,
blesku a vode. Zdaliz by jste
si pfali jeden z techto stroju upl
ne zdarma, o dalsi podrobnosti
piste na adressu:
ODVARKA BROS.,
Clarkson, Nebraska.
Hied ame
jednatelove
ve vsech casti Spoje
nych Statu. Agitovam
pro casopis jako jest
tento, je snadne. -Ozvena
Zapadu jest
jediny cesky tydennik
v Americe, ktery pfi-
nasi velke mi
zpravp clanl
nu za p
ne.
in
21c
sti s uspechem.
io ruzno-
Odvarka BroSi
son, Nebr.
Lvetsinu