Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 22, 1916)
REVMATISM Pro tento list pise Dr. Miloslav J. Breuer, Security Bldg., Lincoln, Neb. "Pane doktore, ja mam revma tism; dejte mi proti nemu neja kou medicimi." Jak casto pfijde k lekafi paeient, a takto jej oslo vl Ma nekde boleni, v zadech, neb v kolene, a ocekava ze dosta ne lhev nejakeho leku k' uziva m, a to ze mu "revmatism' za zene. Zatim to neni tak jednodu che Pfedne, kazde boleni neni revmatisni. Schvalne jsem si sedl a poznamenal jsem si veskere ne hihy v zadech a udech ktere spu sobuji boleni podobne tak zvane mu revmatismu, a ktere jsou eas to revmatismem nazyvane. Bylo jich pfes padesat. Jsou mezi nimi nemoce velkymi rozdily od sebe se lisici, jak v leceni tak i v nade ji na uzdraveni. Pak za druhe, to -slovo "revmatism" nema dnes me m. 16kafi vlastng zadny urcity vy znam. S pokrokem v znalosti fysi logie a patliologie (totiz cinnosti tela zdraveho a nemocneho) a do- konalsti v spusobech diagnosy, se poznavaly a vybiraly jedna po druhe nemoce ktere byvaly drive radeny do oddeleni nazyvaneho revmatismem, a obdrzely sva jme- na tak ze dokonce zbyla jedna ne- urcita nemoc, ktere lekafi dopo sud fikaji "revmatism", ackoliv se jm toto nepfihodne jmeno ne libi, a pouzivaji jej pouze protoze se doposud vhodnejsi neukazalo. Neni mozna v takovemto clan ku ani strucne poukazati na ves kere" pfieiny bolesti v udech a v zadech, ktere se mohou chybne povazovati za revmatism. Musime rsak si na to vziti nakolik fadek, a znriniti se o nekolika jich, aby chom mohli poukazat na dulezi tost presneho rozpoznani tako vychto bolesti, a jaka nespravedl nost i skoda se muze pacientovi uSiniti zapocetim nespravneho le eeni. Ku pfikladu, pfi nemoci zvane ubyte michy, mezi nejeas tejsimi pfiznaky jsou ostre boles ti v nohou, s niniiz pacienti casto pfichdzeji k lekafi, myslice ze maji revmatism. Pro tuto nemoc jsou zvlastni leky s nimiz se da vyleeiti neni-li pfilis pokrocila ; kdyz pfijde v cas muze byti paei ent temef tak zdravy jako dfive. Bevmaticke leceni vsak na tuto nemoc nema. ani nejmensiho ucin ku; pod takovymto lecenim, ne moc pokracuje, a paeient ztraci rl&du na svaly ktere sprostf edku ji pohyb tela az jest konecne upl nS bez vlady. jistm procentu osob byva na Hejdolejsim krenim obratli zebro ; totiz ten clovek ma na jedne neb bou stranach o jedno zebro vice, ktefi domnivali ze jiz nasli pfici Te vetsine techto pfipadft jest to-'nu v malych kulatych organis Odpociva na nekolika mistech. to zebro tak male ze nedeki zad ne pfiznaky; ale nekdy se stane ze toto nadpoeetne zebro nadzve dava ramemii sit eivni, a spiiso buje boleni. Toto boleni se neda vyleeiti leky na revmatism, neb zadnymi leky vubec, nybrz pouze operaci, a vyjmutim tohoto zebra. Kdyz jest kycelni kloub zastihnut 111 1 v tuoerKoiosm naKazou, zaemava to s bolestmi ktere jsou prave po dobne revmatismu. Takovych ne moci jest mnoho, v nichz potfeba jejich rozpoznani od revmatismu jest dulezita nikoli pouze proto ze leceni na revmatism by nepomoh lo, nybrz tez ze zanedbani prave ho leceni by zavinilo vaznejsich nasledku od pokrocilejsiho vyvi nuti nemoce. Naopak, jsou pfipa dy v nichz bolesti v zadech nebo v udech maji zcela nepatrny vy znam. Pfilisnym namahanim se rozbolavi svaly, a opakovanim pfieiny, bolest tak zastara, ze ma lekaf nekdy tezkou ulohu pfe svedciti pacienta ze potfebuje pouze odpocinuti. Tez, pfi pocat cich nakazlivyeh nemoci, nekdy drive nezli se ukazou jine pfizna- ky, jsou cititi bolesti v zadech a udech. ("'emu lekafi nyni fikaji revma tism, neb spravneji, revmaticka horeSka; jest skllte5ng vfi2n& 11G moc. Paeient musi lezeti nekdy nekolik nedel; msi vysokou horec- ku ktera stoupa a klesa, a rychle se mem; a jeden neb vice kloubi"! jsou cervene, horke, otekle, a nej mens? pohnuti spusobuje pacien tovi krute bolesti. Lekr zdaji se miti malo ucinku na pokrok ne moce; mohou se davati pouze k iileve bolesti a az nemoc vvtrva svuj cas, tak se zacne zlepsovati uztiraveni trra mnono neael, a casto zustane po nemoci paeient s- klouby znetvofenymi. a zmrza eeny na dozivoti; nekdy mu zu stane po torn zkazene srdce neb ledviny. Jiz po mnoho roku lekafi hleda .li pncinu a puvod teto nemoce, ale jest tomu pouze nejake dva nel) tfi roky co muzeme fici ze ji ii pine rozumimc. Dfive se vedelo zc se casto nachazi u deti. ze jest 'asto spojena se zapalem mandli neb spatnymi zuby a byva nasle dovana srdecni vadou. Nezdala se byti nakazlivou. Kdyz se vyna cbazelo ze takovo mnozstvi nemo ci pochazi od uukazy bakteriemi, ocekavalo r.e ze se najdou vlas'ni zarodky revmaticke horecky, a mnoho badatelu je pilne hledalo. Kdyz se nenachazely, melo se za to ze se od znamych bakteriich tak lisi ze nam znAmymi spusoby zkoumani nebylo mozno je pozna- ti. Pak, asi pfed desiti lety se ne- Los Angeles Times. mech, ktere byly nejaky cas poj menovany "organismy Poyntona a Payne-a" po badatelich ktefi je vynasli. Pozdeji bylo dokazano ze tyto organismy jsou velice oby cejne bakterie, ktere se jmenuji streptococci, jsou jiz davno zna- my, a zavinuji mnoho obycejnycli linisavych nakazeni. Jest tomu nyni pouze asi dva neb tfi rok co byl dokaz;in RosenoAvem omcagu pravy raz teto nemoce. Tento zapal kloubu s nimz jest spojena horecka, ktery nyni na- zyvame revmatismem. jest jedno- ducliou infekci, cili zapalem tka niv, spusobenym mistni cinnosti bakterii; jest pouze jeden z cele fady nasledku ktere mohou nasle- dovati kdyz jest nekde v tele stie disko nakazy, z nehoz stale vni- kaji bakterie do krve. Tato stfe diska nakazy jsou mnohonasob liii ; kdekoliv se zdrzuje zastarale hnisani odtud se mohou dostavati bakterie do krve. Ze vsech nej caste ji. nachazime je v mandlich ; casto zapjilene mandle neb zasta- raly zapal jich jest zodpoveden za vehkou vetsinu revmatismu a po dobnych nemoci jez popiseme poz deji v tomto clanku. Potom nasle- duji v dulezitosti hnisajici dasne neb rozezrane zuby. Mezi jinymi jsou nakazy dutin kosti v oblice ji, zapal slepeho stfeva, vejeovo du, pfedstojne zlazr neb zlueove ho misku. Jeden z nejskvelejsich Roseno wovych dukazu byl nasledujici: r2e bakterie, jak je nachazime po nezivotnych pfedmetech neb jak je pestujeme v laboratofi na ume lych pudach jsou jisteho druhu; a bakterie tyto kdyz se dostanou do tela, pfemeni se na jiny drnh ; a ze pravymi spusoby manipulace v laboratofi, se daji pfemeniti jed ny na druhe. Ku pfikladu, penu mococcus, ktery zavinuje zapal plic, streptococcus hemolyticus ktery zavinuje revmatism, strep tococcus viridans, ktery zavinuje zanet nitroblany srdecne. byh vsecky zname dfive; ale ze muze me v laboratofi udelati z jednoho kterykoliv jiny druhy, dokazal on ; a tez dokazal ze prave podob ne zmeny se deji ve zminenych stfediscich infekce v lidskem te le. Die pomeru mnoho-li dostava kysliku, neb jaka. jest zasoba kr ve, se na miste vytvofi ten nebo onen drub, bakterii, a stale vnika do krve. Tyto bakterie vstfebbavane do krve ze stfediska infekeniho, jsou roznaseny po celem tele, a opet ne kde uvaznou, zacnou rusti a roz mnozovati se. Kde se umisti, roz hoduje jejich druh. Strepto coc cus viridans nenachazi v tele jin- de pfiznive okolnosti k byti nez-li na nitroblanach srdecnych; kdyz uvazne jinde, zahyne; kdyz uvaz ne na fecenych blanach rozmnozi se a spusobi srdecni vadu. Strepto coccus hemoliticus, prave z tech samych pficin roste pouze na bla nach jimiz jsou potazene klouby, a zde spusobuje horecku a. bolest- ne otoky, ktere zoveme revmatis mem. Toto se dokazalo tim spusobem. ze se vzaly tyto bakterie ze zapa- Ieneho kloubu a vstfikly se zajici do krve do usni zily, a potom na- sledoval podobny zapal kloubu, jako revmatism v cloveku. A ni koli v pouze revmatism, nybrz ce (i fada nemoei se dala napodobiti stf ikovani do krve orgamsmu po- j clnizejicich ze stfediska infekeni ho. Die razu ktery na sebe vzaly infekenim stfedisku a nasleduji ci naklonosti k umisteni se kaz- dy ve svem vlastnim telesnem tka nivu, spusobuji tyto bakterie mi mo revmatismu i srdecnich vad, take zapaly ledvinove, kdyz se u sadeji v ledvinach, zanet slepeho streva. zlucoveno mecnyrKU, mo- coveho mechyfe (prave jsme ve sve laboratofi spusobili moreeti zapal mocoveho mechyfe vstfik nutim usedliny mocove z pacien ta v nemz jsme podezfivali tento zapal; zvire se muze zabiti a mu ze se na nem provesti pitva a po- znati raz nemoce) zaludecni vfed, zapaly ve svalech ktere jsou veli ee podobne revmatismu, a veske re zapaly v ruznyeh ustrojieh jez muze takfka nazvati bratry a se- strami revmatismu. Lehke a uhledne Pfi leceni techto nemoci jsou dve vseobecna pravidla, na ktera se befe ohled, mimo specifickych spfisobu ne jednotlive nemoce, ja ko operace na zanet slepeho stfe va, neb soli salicilove kyseliny na revmatism. Prvni jest vyhledati stfed od nehoz poehazeji tyto bak terie, a ktery jest puvodni pfici- nou teto nemoci, a odstraniti jej uplne a okamzite. Pravili jsme, ze vetsina pfipadu ukazuje mandle jako pficinu, nace z se tyto vyj mou. Druhe pravidlo jest, kdyz nemoc leceni vzdoruje, neb infek cni stfed jest nejaky chronicky zapal, ku pfikladu v dutinach ko sti v obliceji, ktery se stizi hoji, vstfikuji se pacientovi pod kftzi vakeny. Tyto se udelaji prave z toho organismu, ktery jest pfici nou teto nakazy; z pacienta se veznie, pestuje se na pfiprave nych pudach ; zabije se ohf ivanim do jisteho stupne, a zabite bakteri se vstfikuji pacientovi pod kuzi. Timto se znenahla vycvici obrane sily telesne aby mohli uspesneji vzdorovati zivym bakteriim, kte re v infekenim stfedu pracuji, a znieiti je. Uspesne oznamovani Uspech v obchode podmmen je dnesni dobe soustavnym ozna- v movanim zbozi ku prodeji, at' uz deje se to pomoci casopisu. cirku- afu plakatu, vyvesenych na pfi- stupnych mistech, nebo cimkoli jinym. lezko lze si v nyne.isi cio- be posfcaviti obchodnika, ktery )y sve zbozi ku prodeji neohlaso- val a eekal, ze koupechtivy nalez- nne jej sam. Tiskafska. cerii stala se krvi obchodniho zivota kdo neohlasuje, neproda. Kdo cile o- llasuje, s tim svet obehoduje, vdo hovi si v necinnosti, svet ne- cha jej na pokoji. Dnes kazdy z nas, at' zamestna- va se chnkoliv, je prodavacem. Je )rodavaeem obchodnik prave tak dobfe jako zivnostnik, farmaf, le kaf, pr4vnik, redaktor, kazatel a pod. Jedni prodavaji svoje zbozi. svoje vyrobky, druzi zkusenosti, ( sbehlost a vedeni, ktere na sko- Musi vypomoei dobrou myslen hich ziskali. A kazdy z nas za to kou ohlasovateli. o niz vedi ze b. co prodava. dice ziskati cenu nej-' mu prospela. vyssi. Byl by spatnym obchodni-! Musi jednati se svymi zakazui kem a spatnym prodavacem. kdy-j ky pfimo nesmi miti zadm'ch by tak nejednal. Nesmi nikdo pre postrannieh umyslu. cenovati ani sve zbozi ani sve ve-j Musi studovati pfani ohhi-sova-deni. Musi ve vsem pocinati si ro- telu a je respekrovati. zumne a poctive. Abv sve zbozi rvchle a vyhod- ne prodal, musi obchodnik vhod- j Nesmi jednomu obehodiiiku da nyni zpusobem zejmena v easopi-j ti yhody jichz daji jinemu. sech ohlasovati a vyrobky ku pro Musi byti opatrnym ve svt f e deji nabizeti. Kdo mysli ze ohla- ( c:. Musi byti diplomaty zrovna sovani se nevyplaci, neni dobrym tak dobfe jako poetivei. Nesmi obchodnikem a nebude tak lispes- gpatns mluviti o ostatnieh pnbli- saty pro mlade devce. nyni v obchode jako jeho soused, kterv poznal cenu oznamovanl. Inserovani v casopiseeh stalo se umenim. Jsou obchodnici ktefi do vedou uspesne oznamovati pfi ma lem nakladu, a jsou zase jini, kte fi toho nedovedou, ac na oznamo vani venuji znacne sumy penez Zde nekolik pokynu jak mozno -spesne oznamovati : Ohlasovani musi byti soustavne 'Repetition makes reputation," povida jedna anglicka slovni hfic ka. "Ohlasuj dnes, ohlasuj take zitra"! Muzes si odpoeinouti. zda te unava pfemaha ohlaska za tebe pracuje i kdyz spis. Nelituj penez za ohlasovani! Mnozi prohlasuji a nazyvaji to lacinou methodou obchodovani. Kazda lace jest pfilis drahou a na kladnou. Nemysli si ze bez ohlasovani se obejdes. Moderni doba vyaduje pfispusobeni. Drive lide byli znii- mi die sve pnice nyni jsou zna- mi die toho. jak praci svoji dove dou ohlasovati. Jedno vhodne uzite slovo, nebo akru Pozemku, 0l2 mile 3izne od vtipna veta. pfipouta pozornost kms; Nebr., ve Stanton okre ctenafstva. I humoru casto jest su- Puda est dobra' eel Pozemek nutno pfi ohlasovani uziti. Ohlas-1 ohJen; dobra voda. Kazdy kus Ka ma oyii napaanou. upoutai-iis Voi n-c c o ' sledkem. Ohlasuj v easopisech, ktere na tvem uspeehu spolupracuji ! Jsou pouze dva druhy casopisu jed ny ktere pracuji poctive a inteli gentne a druhe, ktere tak neeini. C'asopisy v nichz ohlasovani jest uspesne, musi miti zastupce s do brou kvalifikaci: Tito musi byti cestnymi. Musi vedeti jak prospeti ob ehodniku. Musi byti dobrymi pozorovatL-li a mysliteli. Musi znati cenu sve publikaco a odpovedeti na kazdou otazku tykajici se tetc. Musi stopovati obehod svyeh pfatel a ohlasovatelu a upozori'i- J ti je na vhodne okamziky. kdy o hlasovani bude zvhiste uspesnym. ! Nesmi slibovati eeho vvkonati nemohou kac-ich. Nemohou-li fici o nich do-l.-i e siovo tedy radeji mlcS. lvo:ia-li kdo pn'iei dobrou polka se ro2'hodne s iisj'eo.hem. Muze-li ciovek napsati lopsi knihu anebo udelati lepsi pasf na mysi nez je- ho soused, svet nalezne jiz eestu k .-cho dvefim. je li jeho ohlasov& m tf.k dobre jakj jeho sehopnost vyiiiknouti nad jine. V desiti letech zapadnl staty bu dou muset dodavat polovinii spotfeby dfeva ve Spojenych Statech. Pfedaci dfevafskeho prumyslu vychodu a stfedniho zapadu fekli v Spokane, Wash, na konferenci dfevafii zastupcum ze severoza padu, ze v deseti letech budou do davati polovinu dfivi ve Spoj. Statech porazeneho, kdezto dnes dodavaji jen sestinu spotfeby ze me. Toto bylo nejdulezitejsi sdeie ni tohoto jednani, jez se tykalo pfitomnosti a budoucnosti pro. dukce a spotfeby. "Co nespravedlive lsti jest naby to, nezustava dlouho majetkem. Mluvte mene a vice pfemy slejte ! Ditky i dospeli. chvali vytecne vlastnosti Severo va Silitele ledvin a jater (Severas Kidney and Liver Remedy). Cte te nasledujici dopis: "Severuv Slitel ledvin a jater pomohl memu osmiletemu synu, ktery trpel cho robou ledvinocou.'' F. Mayer, Rfd Xo. 3 Wellston, Okla. Zkuste tento lek v zanetu plic anebo me chyfje zastaveni moce neb obtiz- neho moceni, nabehych nohou a bolesti zad, jez puvod svuj vzali z bolavych ledvin, zloutenky a ky seosti v zaludku. Bezdecne moce ni u ditek, bylo casto timto lekem napraveno. Kupte si lahev jeste dnes v lekarne. SCtoji 50c a $1.00 kdyby vas lekarnik nemohl vas obslouziti ob jedne jte si jej pfimo u W. F. Severa Co., Cedar Rapids Iowa. NA PRODEJ! Pekne kohouty s jednoduchymhfebhikem (Brown Leghorn) prave cistokrevne. Ce na jest levna. Hlaste se hned. Jos. Zrust, Clarkson, Neb. R. 5. NA PRODEJ! 10 akrii pozem ku s obydlim o 5 velkych svetni eich, ve vychodni casti mesta. Tfi velke slepicniky, velky sklep. Mis- to toto jest vyborne pro drubez- niekou farmu. Pfihlaste se o cenu Emil Fajman, Leigh, Neb. VELKA LACE osmdesat " I J na aaresu : na adresu: Juock Box 4b, (48-2) Stanton, Neb. NA PRODEJ! Smiseny obehod V cene $5,000. rocni vyprodej $30, 000. Ye stfedu sto rodinove ceske osady. Prodam zbozi za cenu sni zenou. a pronajmu neb prodam obchodni staveni kupci. PHcina prodeje jest zdravi a nutnost od stehovati se na farmu, jenz jsem koupil. Neobyeejna pfilezitost pro ceskeho obchodnika. Dalsi podrobnosti poda. J. N. Pivonka, Timken, Kansas. iiegers . Monogram koralka 8 plnych kvartu Riegers Monogram Private Stock $5. 4 pine kvarty Reigers Monogram Extra Fine za $3. Dovoz zaplacen. ZDARMA dve vzorkove ahvicky, pozlacenou skl licku a vytahovik za ck s kazdou objednav vou. pres 250.000 od kupm'kii dosvedcuje, ze oto jest la ncjleplf ko alka vyrabena. Jejf la-hecrest- a piiynnnotl icni k prekonani. Ob ios zaslctc pri'mo s ob ednavkou. Vase spoko enost jest ijplne zaru cena. J. RIEGER & CO. 1572 Genesee St. Kansas City,M IrfNOGlJ
