zApadu
OZYENA
ms
ECHO OF
THE WEST
3ocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedti 22. listopadu (November) 1916
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of alarch 3 1 lit
Cislo-Number 18
Z Evropske valy.
Pafiz. Vitezstvi Srbu na Ma
cedonske fronte roste. Oznamuje
se ze na vychod od feky Cerne do
"byli p'fed casern osm set yardu na
kopu a zmocnili se vrcku 1212,
ktery lezi v ohybu feky na severo
zapad od Ivenu. Francouzi pfibli
zili se k Bitolji a dospeli az na mO
kraj Kaneny, pet mil na jih od
Bitolje. V Bojich proti Srbum u
trpeli Nemei a Bulhafi tezke ztra
ty. Zprava udava: Na levem bfe
hu feky Strumy odrazilo Britic
Tce vojsko prudky utok, ktery pod
nikli Bulhafi na Barakli. Na vy
chod od feky Cerne zmocnili fee
Srbske voje nepfatelskych zako-
pu v delce 800 yardu. V zahybu
feky pokracTiji boje v nas pro -
sp&ch. Vrch 1212 na severozapad
-od Ivenu, dobyt byl srbskym uto
kem vzdor mohutnemu odporu
Nemcu a Bulharu, ktefi utrpeli
tezke ztraty pfi protiutocieh, jez
potom nasledovaly. Na planine bi
toljske vzdor povodni, ktera v po
stupu nemalo pfekazela, nase voi
sko postonpilo smerem k Bitolji
a dospelo na pokraj Kaneny. "
aim. Italska vlada pripojila
se k ostatnim vladam spo.ienec
kym v protestu proti zfizehi tak
zvaneho statu polskeho nemeckou
a rakouskou vladou za ucelem v3Potoa a Pan Wolodyjowski
mahani vojska, ktere by rozmno
silo nemecke fady. Ministersky
pfedseda Boselli poslal protest
msksinu prvnimu ministru St"ir-
merovi a pravi, ze Italove vzdy
jevili pfatelske pocty k Polakuzrt
a doufaji, ze bude jejich samo
sprivny gtat xnzen po dovrseni
jpojenckeho-vftezstvi.
Bukurest. Ministerstvo vslky
oznamuje, ze Rumuni znacne po
krocili v sousedstvi Dragoslavene
na fronte sedmihradske.
Pafiz. Amercka aviaticka es
kadra ve francouzskych slnsbacb
sestava nyni z dvanacti Amerika
nu, jimz veli dva francouzsti du
stojmci. Od te doby, co byla zfize
na, sestfelila jiz dvacet jeden ne
mecky aeroplan. Pusobi nyni na
Somme, kdezto drive se zdrzovala
blavne u Verdunu. Mezi Amerika
ny jest, jak znamo, serzant Pavel
ka z Connecticutu, ktery je ces-
keho puvodu a nezli se dal k avi
atice, slouzil ctrnact mesicu v ci
znecke legii. Americka eskadra
nrcena jest vyhradne k bojovani
a zahaneni nepfatelskych letadel
a neobstarava sluzbu vyzvedni a
signalovou. Francouzi si ji vysoce
ceni.
New Haven, Conn. U zdejsi
ho spolkoveho soudu zadana byla
zaloba majitele parniku T. A
Scott, ktery byl potopen ponor
kou Deutschlandem, proti maji
telum nemecke ponorky. Cena po-
topene lodi udana na $12,000. Ta
to soudni procedura muze Deut-
schland v Americe hodne dlouho
zdrzeti.
Pafiz. Ponevads napajel cisa
fe Vilema, byl remessky obebod
nik jmenem Goulden odsouzen vo-
jenskym soudem k pokute 20.000
franku. ($4,000) a poslan na pet
let .do vezeni. Dokazalo se, ze pro
dal cisafi 360 beden sampanskeho
vina, ktere poslal do Nemecka
pfes Argentinu. Byl cisafovym do
davatelem hned pfed valkou. Cl
saf Vilem i za valky nepije jine
ho vina nezli sampanske.
V Nemecku musi nyni kaidy
pracovati.
Berlin. Jak bylo zvedeno, by
la prave dokoncena byla prave
pfedloha zakona, die ktereho bez
rozdflu vsiehni schopni lide jsou
povinni pracovat za frontou. Pfes
ne znenf tohoto opatfeni doposud
'nebylo uvefejneno, ale casopisy
naznacuji, ze vztahuje se na tfidy
lidu vsechny, chude i.zamozne, a
postihne hlavne ony truly lidu,
ktere ziji ze svych pnjmu a nede
la.ii niceho. Podle noveho zakona
bude mozno kazdeho telesne scho
pndio Nemce pfinutiti, a by konal
nPjakou praci ve prospech arma-dv.
Henryk Sienkiewicz, spisovatel a
romanopisec polsky, ktereho zna
cely svet, zemfelveVevey. Sien
kiewicz narodil se v roce 1846
jako syn zamozneho statkafe v
radomske gubernii.
Prozil fitly vek detskv i jinos-
stvi ve vsi Grabowcich, ktera na
lezela jeho otci i s prislusnymi
"dusemi" probihal i lesy a hojne
se stykal s lidem vesnickym. Toto
ovzdusi zanechalo v jeho dusi
hluboke stopy a pusobilo na jeho
povalm 1 na nZ01T socialni. Kdyz
mu byio sedmnact roku, otec
schudnul a odstehoval se s nim
do Yarsavy, kde Henryk dokon
'il studie. Jiz v mladi pocala je
ho cinnosf literarni. Procestoval
Xrmieeko, Francii a Angii a po
ind i delsi dobu ve Spojenych Sta
tech. Nejznamejsim jeho dilem
je Quo Tad is romance z prvnich
"nb kfestanstvi. ktere bylo pfelo
zeno do vsech jazyku sveta a je
nom v Americe se rozprodalo v
millionu vytisku. Yelikou cenu
mix jeho trilogie Ohnem a mecem,
ze
sedmnacteho veku. z dobv nro
Polsko hrozne, vyplnene bojem a
stradamm. Nejvetsim jeho dilem
jsbu Krizaci, desitidilny roman si
roce zalozeny a bohate inspirova
nv z dob nejmohutnejsiho rozpeti
sil vsemohouci fadu nemeckych
krizaku.
-Vedle Tolst-eho -jest Sienkie
wicz z modernich spisovatelii slo
vanskych ve svete nejznamejsi a
smrt jeho vyvolava vsude bolest
ny dojem i V dobe, kdy lide k vil
li valce na vseeko ostatni zapomi
naji. V roce 1905 dostal Sienkie
wicz Nobelovu cenu literarni. Df
la jeho byla i zdramatisoviiua a
Quo Vadis octlo se i na obrazko
vych filmech.
Sienkiewicz byl vfelym polskym
vlastencem. na nehoz valka ny
nejsi ueinila hluboky dojem. Br
zo spravne poznal, na ktere stra
ne jest zajem Polaku i vytusil.
nadesla konecne doba znovu-
zfizeni Polsky. Napomahal vsude
radou i skutkem, varoval svuj lid
pfed lakavymi svody Nemecka a
"Rakouska i ukazoval, ze jedina je
jich budoucnost' jest po boku Slo
vanu ostatnich. Zustal mezi svymi
tak dlouho, nezli doslo k neiviec
kemu .zaboru, ktery jej vypndil
do ciziny. I tarn zustal ve si"oje
ni s pomocnymi vybory, z nicbz
zvlaste s americkym udrzoval
spojeni az do sve smrti.
Zatim co ve Spojenych Statech.
teto obilnici sveta, uvazuje se
zcela vazne o torn, aby kongres,
hned jak se sejde, vydal sakaz
vyvozu potravin, tak aby lid
domaci nebyl suzovan draho
tou, zatim co se zasobivje cizina.
Pfipravuji se Anglie, Francie a
Eusko k zavedeni fadu tak m-
nyeh jako jsou v platnosti v Ne
mecku a Rakousku. Povedeli jsme
jiz ze v britickem parlamente mi-
nistr obchodu a pfedseda bursy,
"Walter Runciman, oznamil, ze
vlada v dobe nejkratsi jmenovati
bude feditele potravinovych zale-
zitosti, ktery bude m:ti pr.ivomoc
nade vsemivOdbory. ktere jsou s
rozdilemm potravin spojeny. Pra
vil, ze vlada pozada parlament o
nova prava, aby mohla tezke krisi
potravinove celiti. hlavne aby
mohla razneji vystupovati roti
iclnrafiim a vyderacum. V Ne
mecku takove li Ii zc sve moci za
vira policie, ale v zemi obchodni
svqbody, jako jest Anglie. je tfe
ba k jejich stiham zvl.astnich za-
Kazdou ranou
konu. Londynky Daily Sketch
yslovuje pfesvedceni, ze potra
vinovym feditelem stane se lord
jUner. ktery osvedeil schopnosf
organisacni a fiznost az bezohed
non jako generalni guvemer jizni
AJ'i iky za valky boerske a pfed
ni. Runciman vysetloval, ze ta
to enatfeni budou jen doeasm'i. a
le nelze fici, jak budou ostra a
jak daleko bude vlada nueena ji
ti. V dobg kdy nemuze a neehce
vypomahati Amerika. ktera zad
nych pfebytku nema, musi vypo
moci Indie, bez ohledu na to, ze
tarn pfemrsteny vyvoz potravin
muze vyvolati obvykly hladomor.
Indicka vlada, to jest anglicka
vlada nad Indii, povolila vyvoz
400.000 tun isenice behem mesi
cu listopadu, prosince a ledna do
Anglie, Francie a Italic Snemov
na vyslechla oznameni s plnvm
slanci vladni, ani oposice, ktefi
vsiehni uznavaji, ze vlada potfe-
buje rozsifeni )ravomoci, aby mo
hla potravinove lidivafe stihati.
Zakony projdou patrne v nekoli
ka dnech.
Ve snc'inovne bylo mluveno ta
ke o tisni. jake se oeita Francie.
Francie ma. vice orne pudy nezli
Anglie, ale je daleko vice vyer
pana ohledne pracovnich sil.
Muzi jsou na bojisti a zeny v mn
nicnieh tovtirnach, tak ze v ifi
stavech jest nedostatek vyklada
cu a jnych delniku. Nasledkem to
ho se naklad hromadi a lode se
zdrzuji. Runciman minil, ze doj
de k tomu. ze delniei pro Francii
budou dovazeni z jinych zemi. A
ni v Anirlii nepokraeuje vyklada-
ni v pfistaveeh tak jak by mclo.
I zde bude tfeba novych opatfeni.
ma-li se vse udrzeti v behu. O
hledne obmezeni potravin pravil.
ze na prvnim miste budou asi u-
miste budou asi umenseny davky
cukru a zapovezena vyroba ruz
nvch eukrovinek. Brambor nesmi
se uzivati ke krmeni dobvtka
n !
nebude-li obeeenstvo samo setfitijnyeb letech, budou nuceni zapla
a v uzivani jieh obmezovat, muze tit mnohem vetsi obnos za potra-
dojiti k tomu, ze budou zavedeny
bramborove listky. Cista bila mou
ka nebude se smit mliti, ponevadz
mletim se z ni odstranuji mnohe
latky vyzivne. Mouka z ciziny do
vazena musi projiti rukama ufed
ni komse. Beheme tydne bude ne
kolik dni bez masa a vsechen lux
us a zbytecnosti potravenove mu
si se obmeziti.
sily jej opousti.
Los Angeles Times.
Ve Francii nebylo dosud nic pod
niknuto, ale vi se, -zese podobiui
opatfeni pfipravuji, jak se sejde
parlament. Y ruske dume se pra
ve projedmiva zakon, aby se roz
dilenipotravin svefilo vladni ko-misi.-
Da jara pry nebudeme miti co
jisti.
Chicago, 111. Zastupci celnych
mlynu a obchodu s obilim a mou
kou. ktefi konali v Chicagu v tech
to dnech sve porady, jsou jednot
"ni v nazoru. ze budou-li se stale
ze Spojenych Statfi vyvazeti po
traviny jako dosud, v bfeznu,
dul)iiu nebo nejdele v kvetnu, ne
bude miti Amerika co jisti. Peka
fi a obchodnici s potravinami za
daji. aby byl vydan zakaz vyvo-
potravin z Ameriky. nema-li
i
nastati katastrofa a hlad. Nahra
rlnn 7A vvvpypiie obili mail bvti
fazole z Japonska a Mexika. ;
nichz mob on si Americani s jem
nvmi zaludkv vafiti palentu jako
posnuvani Italove. Vsak i fazole
stouply ze 2.50 dollaru busl od
lonska na $6.25 minuly tyden a
nyni mluvi se jiz o zvyseni na
$7.00. Vladni ufednici stale hle
daji "mrtve" zeleznieni vozy, to
tiz ty ktere drahy nechavaji sta
ti. Vsak az najde se dostatek vo
zu. ak nebude zase co vozit.
Josephovi B. Flemingovi, zastup
ci vkidmho obvodniho pravnika.
bylo oznameno ze pfes 2,000 ze
leznicnich vozu plnych brambor
a zeli jest zadrzovano ve dvorecb
jiste zelezniee. jen aby se udrzo
vala vysoka cena plodin teebto.
P,- lobne jsou potravmy a obili
zfidrzovany v zeleznicnich vozech,
aby se zabily dve mouchy jednou
ranou; zvysily se cenv a byl "ne
dostatek'7 zeleznicnich vozu.
Vysoka cena Dnu Dikuvzdaiii.
Budou-li Americane chtiti sla-
viti den dikuvzdani tak jako v ji-
vir.y. nez v letech pfedehazejieieh
Krocani ktefi se prodavali za 18
az 20 eentu libra, stoji 28 centii.
Mouka, vejee. maslo. mleko, cukr
a sadlo, stouply v ceng od 11 az do
50 proeent. Brambory. kava a o
statni potraviny stouply znacne v
cene.
Pfedplatne na t. 1. $1.50 rocne.
icnorova kazesma jest nyni velmi
Svetova valka ktera naueila A
meriku vyrabeti ruzne veei, na je
jichz import byla drive z Evropy
odkazana, pomohla i malo, velice
,v '
i malo obhbenmu zvireti tchori, sta
ti se popularnim.
Evropane jiz davno ocenili pe
knou kozesinu tchofi a za babku
tuto skupovali v Americe a pak
vydelanou za drahe penize zjiet !
do Ameriky prodavali. Bylo to ne
co podobneho jako u nas v 0e
chach. tfebas s ovocem. Nasi ho
spodafi je levne prodali do Ne
mecka. tarn je zabili do peknych
)apirku a poslali do Cech, kde
jsme je draho platili, nebot' to by
lo neco extra, jablka z Nemecka.
Chas. M. Schwab pfedpovida
financni tisen.
Chas. M. Selnvab, pfedseda Be
tlehem Steel Co.. jenz se sucast
nil konvence ocelovych magnatu
v St. Louis, pravil ze Spoj. St.nty
budou stizeny hroznou financni
tisni. Pfitomna inosperita pry ne
muze potrvati jiz dlouho. Ve Spoj
Statech jest pry pouze 7 proc. oby
vatelstva sveta, ale jest tu pres
30 proeent bohatstvi sveta.
Wilsonovo vitezstvi dava podnet
k cele fade uvah o nasich poli
tickych pomerech.
jIezi jinym ukazalo, ze hlasy
americkycb Nemcu nejsou vsemo
houci, ze jejich organisaee neni z
daleka tak mocna. jak by se zdalo
die toho, jak dovedou kfieeti. Wil
sona volili mnozi republikane, To
vidime z toho, ze republikane zi
skali vetsinu v kongresu a take z
toho, ze zvitezili v mnoba-statecli
kde byl zvolen republikansky gu
verner a jini statni ufednici. Do
kazalo se ze ani Theodor Roose
velt neni vsemohouci. Roosevelt
pfed ctyfmi roky zalozil stranu po
krokovou, byl jejim bohem a my-
slel si, ze ji ma celou v kapse. TJ
chovaval si stranu pro sebe, jako
obusek, jimz by ohrozoval repu-
blikanv a donutil je k tomu. abv
mu dali presidentskou nominaei.
Nedostal ji, ale pfisel k tomu po-
znani. ze neni radno se jim mstiti
a ze bude lepe pfijmouti nomina
ei Hughesovu a do strany se vra-
tit. Kdyz dostal nominaei pokro
kjifskou. odmitnul ji a svym stou
pencum dal pok'n, ci rozkaz aby
volili Hughesa, ale tentokrate se
zmvlil. Pokrokaf i. ktefi s nim sli !
s takovvm nadsenim pfed ctyfmi j
lety, byli jeho jednanim urazeni.
liostavili se proti jeho rozkazu.
uevolili Hughese, nybrz Wilsona,
ktereho Roosevelt tak potiral.
Roosevelt jiz pfestal bvti modlou
ameriekeho lidu a slovo jeho neni
vice rozhodujieim.
Destinove nepovoleno vyjeti
z Cech.
Berlin. Emma Uestinova ees
ka primadona Metropolitni opery
v New Yorku a Dihu Gilly, fran-
couzskv dustojnik pluku Zuavu
Ifivejsi bariton a snoubenec si.
Destinove musi zustati ve statku
slecny Destinove u Prahy. Poku-
sy dostati pas pro Destinovou aby
navratila se do Ameriky a vyho
vela smlouve s operou, uplne se-
lhaly. Jeji sympathie s ceskym
narodem maji s odmitnutim co
einiti.
New York. Oznamuje se. ze j neruv velkozavod a dva vnitfni
vsechny plany aby mohla sleoiili pohledy) doplnuje ladny celek.
Destinova ucinkovati v inniejsi p0slete 10 eentu na vylohy se za
sezone Metropolitan opery, byly o ! silkou. Josef Triner, velkovyrobee
pusteny a program byl zmenen.
Destinovou netahla touha po pfi
buznyeh, ani statek, ani ze by po
mohla eeskemu narodu. ale pouze
Dihu Gilly, ktery byl zadrzen v
Rakousku pfi zapoceti valky. De
stinova ztrati nasledkem toho 50
75.000 dollaru u opery a kon
certni smlouvy.
ffiSffiHffiffiffiffiffiffiffiffiffi
Ctenym ctenafum!
Premie o ktere nam bylo dopsa-
j no jiz s vice stran, zasleme ihned
L-ni- nL ,r t ' i j -j
jak nas nove objednavky dojdou
neDot zasoba kterou jsme dosud
meli castecne vysla. Procez prosi
me ct. ctenafe o laskave poshove
ni nebot' v kratkem case bude vse
; ku spokojenosti vyfizeno.
Vydavatele.
Vystraha matkam. Nemely by
dceram dvolovat cteni nemrav
nych romanu.
Matkam, kterez si hledi pfilis
mnoho klubovnich zabav, jizde v
automobilech, divadel a bry ka
ret, zatim eo jejich deery vefejne
ctou spatne mesicniky a romany,
promluvil do duse si. Stearnsova
z Avaukee na sjezdu Federace'
zenskych klubu v Champaign,
111. Velmi ostfe mluvila proti ne
kterym clankum a zastancum po-
hlavni zdravovedy fkouc ze nekte
rg mesicniky americke by mely
, bvti vladou zakazanv
Pfedpovida, ze se budou stfevice
brzo prodavat za $30 par. Jako
pficina udava se obtize s impor
tovanim kuzi a vseobecny bla
hobyt. Stfevice $20 a $30 par. Justy
obchodnik obuvi pfedpovida, ze .
to neni zadny sen, ze se budou
stfevice brzo za takovou cenu prof
davat. Americti vyrabitele obuvi
importuji 70 proeent kozi a teleci
kuze z Evropy, vsak nynejsi va
lecnystav?branujeimvdostet dosti zasob na uspokojeni poptav-
( ky. Evropske zeme zvlaste Ne-
mecko a Rusko skupuji velke
mnozstvi kuze na podesve, coz
zaviiiuje nedostatek v domacim.
trim. Dalsi pficna vysokych cen.
jest vetsi 'blahobyt dnesni doby
dokladal ziiiineny obchodnik obu
vi. SI. Jeanette Rankinova z Monta
ny jest prvni americkou zenou,
ktera byla zvolena za clena kon.
gresu, kde bude zasedati vedle
434 svych muzskych kollegn.
V poslednieh dnech byla zahr
novana spoustou blahopfejnych
projevu, jez jsou ji zasilany ze
vsech Ccisti Amerikj- do jejiho do-
mova v Missoula Mont. SI. Ran-
kinova kandidovala na republi-
kanskem listku ve state Montana
a managerove jeji kampane tvrdi,
ze byla zvolena vetsinou nejmene
2,000 hlasu. Jest 35 let stara a
studovala na universite Montan
ske a na Fiantropcke skole v New
Yorku. Jest borlivou sufrazetkou
a vykonala nekolik cest po Ame
rice i v zamofi v zajmu zenskeho
hnuti. Pfi torn jest vsak znamem
tou kuchafkoii a sama si sije saty
a hotovi klobouky. Vyzna se tez
dobfe v politice. ktere se jiz po fa
du let horlive sucastni.
Trineruv Zlaty Kalendaf.
Trineruv nastenny kalendar
1917 je radosti pro zrak i mysl.
Ze zlate pudy vystupuje vznese
na postava Columbie a 9 krasavic
v rozkosnych narodnicb krojicb.
Podobizna Vvashingtonova a 5 po
hledii (Ryn Italska vinice. Tri-
Leciveho Vina. 1333-1339 So. Asb
and ave., Chicago, 111.
isf3 Pfijmeme jednatele k proda
vani Humphrey dobytcich leku.
Pravym muzum zaopatfime kone
a povoz a vsechny pfipravy. Piste
hned na
Humphrey Stock Medecine Co.,
Howells, Nebraska.