Staly beh a z mista se ne hnouti.
I MUST BE.
. . f- o c
I ne.ru. .
1
t roku starym v nemecke ar- j dohromady aspoii petkrate to--ble.
General sir Douglas Haig, lik obyvatelu co Minnesota, vyna
,:tI anglicke armady ve Fran- kh'ulaji na skody za rok 18 milli
H. vi k se pravi, byl proti posi- onu dollaru, kdezto Minnesota sa
: v-'ir.n v prostfednim veku na ma 10 millionfi dollaru. Za tech
' dice ziskati mlade muze okolnosti se nedivine. ze se jizni
1 do 25 let. Po petadvaeatem staty z nasledkfi obcanske" valky
"ve bojovna hodnota lidske jed- nedovedly vzpamatovati ani za
Ml v ukazuje ryebly a staly u- pfil stolen'. Xedbaly.
padek. Take jini vojensti velitele
nan prednost mla'dikum pfed Nemecka ponorkaDeutschland pfi
' arsimi. V mladicieh je vi- prvnim navratn AmPT- n
Nemecka odvazela jen kaucuk
a nikl, pfi druhem nalozila take
nekolik tun stfibra.
Zpniva tato jest do.sti vvzname-
7. toho duvodu jiz nyni registruje j na, j( to jen dalsi dokiad. ze cc-'f'-v.
narozcne v roku 1899. a na .stnbra stoupa. Kdvbv kandi
nepoebybne povola je do vyeviku
iakmile dosahnou osmnacteho ro
svebo veku.
Musi strkat nos do vseho.
.10
e zc'jpalu a vice vytrvalosti. Neni
tmn poru. ze obtize zakopovych ,
' ,: ;sou snaseny mladiky vytr-'
li bni starsimi. Anglic1
-Hodge in Spokane Spokesman-Review.
Zpravy z ceSeho svef a
Zhouba ceka noviny.
Cedar Rapids. la.. Jak o
znamuje zprava dosla v techo dim
z Cedar Falls. Iowa, mela velka
draliota papiru tak neblaby vliv
na tamejsi list, ze pfestal existo
vat. Casopis Cedar Falls Gazette,
zalozeny v roee 1860 od Geo. Per
kinse. a kterv v meste onom bvl
vydavan po dobu 56 roku. vysel
minuly patek naposledy. Vydava
telstvo oznamilo, ze pfestava list
vydavati nasledkein nesmfrne dra
boty papiru.
New York. Vysoka cena tis
kovebo papiru a jineho materialu
jest zodpovedna za rozbodnuti pe
ti velikych zidovsky'ch denniku v
New Yorku zvysiti cenu svycb
easopisu z 1 centu na dva centy
od pfisti .stfedy. Jeden vydavatel
yyjadfil se ze jedini se o otfizku
pferusiti vydavani listu nebo zvy
2iti cenu. Hromadna eirkulaee de
nniku teeb prevysuje 500.000.
vi!i Riiski Pol&ko jimi obsazene
pouze za dobytou T-ast nephitel-!
ske zeme. nemohli nurit taninej-l
si muzske obyvatelstvo. aby s ni-j zamleeti a ktera sama biji do oci
"T-'ni neradi priznaji neja
vou prednost, kterou maji pfi
sehovalci pfed nimi a proto ne
radi .priznavaji k necemu, v
cem jsou za nimi pozadu.
Jsou ale fakta, ktei'a se nedaji
Polsky narod dostal danajsky dar
od teutonskych mocnosti, dar,
jenz, kdyiby zamysly darcu se
splnily, by mu pfinesl zahubu
misto osvobozeni a splneni ho
roucich tuzeb.
Polske casopisy a pfedaei spni
vne se divaji na obnovem polske
ho kralovstvi", jak provedli za
pfisabll nepfatele slovanskebo na
roda a tedy i polskeho, v Berline
a ve Yidni. Doufame pevne, ze ce
ly narod polsky na stejne stano-
mi bojovalo. Nyni se postaraji by
vlada 'neodvisleho' Polska eo nej
ryebleji provedla odvod a posta
vila do pole annadu. ktera by se
silila prondle teutonske fady. O
vsem ze nnnada ta bude pod vreh
ni'm velenim gernianskyclf gene
ralu. ktt'M binlou bledet bnati ji
do bitev nejkrutejsicb, na mista
nejiH'bezj)eenejsi. Bude asi take
pusobeno na ruske Polaky, nale
zajiei se v nenieekem nebo rakou
skem zajeti, aby se postavili do
sluz(d) "osvobene" vlasti. Zajat
e.u teeb je jiste tolik ze by utvori
li nekolik arinadincb sboru. O
vsen Xeinei musili by se napfed
postarati. aby nebozaei ti ktefi
doposud by! i pridrzovani k tube
praci a musili trpet blad. troebu
sesilih. aby byh scbopnymi bo
jovati. Kdyz se poblizi na probla
seni neodvislebo kralovstvi pol
skebo se stanoviska nestrannebo
a nikoliv germanskebo, dospeje
se ku pfesvedceni. ze je to vlast
ne ten nejbanebnejsi uklad. jaky
kdy by proti kteremu narodu se-staven.
rednim takovym napadnym l'ak-
'm jest ze nejdale pozadu za vse
mi ostatnimi zfistaly takove sta
lv. i-tere jsou ryze americke a kte
-e zadnyeb pristebovaleu neniaji.
Takove staty jsou blavne na ji
bu. kdez s vyjimkou Texasu a O
'-bibnmy vsecky skoro staty jsou
znacne pozadu za staty zapadni
mi, ktere vykazuji pokrok nejvet
si, nemaji tolik obyvatelstva ani
Valka v Evrope bude brzy zapa
sem hochu. Jiz v pfistim roce
budou spojenci celiti sedmnac
tiletym ho chum v nemecke ar-made.
na stnhra stoupa
Kdyby dues; k.-nulidova1
Bryan, nemobli ly se mu odpurei
p-vs!:ii'vati s planem o zavedeni
s -oljodne razliy siHbra tak jak
pred dvaceti lit v. kdy bylo stri'
bro uplny znl'oufioeeno. .Srrjlu-a
ncuziva se dnes jt-n-na kb-nnty a
na vyi'ohu prednii'tu pn'jyrio-
vycli. ny'brz tak'1 iujne v pi'i'iiny
nIu. XeKtera odvr-tvi. jako nobyb
liv' obrtizky. poblti bo veltni mno
bo. Filmy obrazkov,' potiraji se
dusienanem stnbrnatvm. kterv se
vyi-abi z ryziho stribra n kyseli
ny dusiene. Tim zpusobem se bo
upotrebi jenom v Anieriee 15 mil.
unci roene. asi tolik jako ho vy
robi stat Utah, jenz stoji v tomto
odvetvi v rale prvni. Xektere vla
dy spotfebuji mnobo stribir. ve
svem system u finanenim. Cnm ob
imeni eo staty vyehodm, ale v o- jednala bo )Hkladne nedavno
tazkaeb socialnieb a pokroku po- 150 milionu unoi. aby zreformova
litiekem. stejne jako v priimer- la svoji financni soustavu. To ob
neni vzdelani lidu stoji daleko v nasi vice nez f-ipoje!ie Staty vy-
popredi. XTa jibu maji velmi mi- dobudou za dva roky. Pujdeli to
zerne skolstvL Stat Georgia, kte- takto dale, bude cena stribra brzo
ry byva nazyvan kralovnou jibu. $1 za unci. Take indie a Mexiko
ma mnozstvi obyvatelu, ktefi ne- maji stfibro za penezni zaklad.
umeji eisti a psati. A pfi torn jest Stfibro v nasem puldollaru melo
nejzajimavejsi to, ze se to nejlep- jeste pfed rokem e.-nu IS ?entu,
si, nybrz naopak za poslednicb dnes ma cenu 26 centu, kdyby me
pet roku nastalo zborseni v 51 o- la cena mice vystoupiti na .1 me
kresu. Pficina je ta. ze se stat o lo by cenu 35 centu. Y Mexiku n a
skolstvi nevalne stara. Kalifornie. dollar cenu 24 centu ameriekycb
ktera ma meng deti nezli Georgia, ale jest v nem stnbra tolik, ze by
vynakbida na skoly 26 millionfi stalo za 27 centu. Pomalu nebude
dollaru rocne, Georgie jenom sest na SVete jedinebo zbozi, ktere by
millionu dollaru. Staty zapadni v Cene nestoupalo
vubec se o skoly nejlepe staraji
Nebraska yynaklada na ne rocne Berlin pozdravuje Mackensenovo
$S.10 na blavu, Kansas $6.S4, O- vitezstvi v Rumunsku jako du
regon .$7.60, atd. Xa jibu je to bor lezitejsi nez-li vsechny uspechy
si. Tarn pfipada. v Alabame $1.97 spojencu na Somme.
na blavu na ucely skolni. v Geor- Ale neutralove budou miti n
gii $1.98, v Mississipi $1.48, a snaz s rozeznanim, proe. kdyz byli
-Godwin in Pittsburgh Dispatch.
ze nebude stebovani po viilce do
Ameriky velike, aniz budou evrop
sti prumyslnici svym zbozim ame
ricke trby zaplavovati. Pravdepo
dobnejsi. ze se budou lide z Ame
riky stehovati zpet do Evropy.
jenie se pokorne pozdvihnouti,
abyebom se otazali. proc ke vseni
vsudy nektery' z uvedeny-ch ufed
niku, nebo vsicbni dohromady ne
pozoruji chyby na novych min
cieli drive, nez jsou tyto diiny do
obebu. Pokud se pamatujeme,
Ditky i dospeli. f udelal Augustus Saintgaudens ko
clival! vytefne vlastnosti Severo-1 leno bobvne Svobodv na nove zla-
I m
va Silitele ledvin a jater (Severas te minei tak vvcnivaifeim, ze
Krok valky je pfilis ryebly' a
starsi lide nemobou pfilis dloubo ; podobne. To jsou cisla ufedni, te- spojenci pfesvedceni o svem vi
Kidney and Liver Remedy). Cte-
te nasledujici dopis: "Severuv
Silitel ledvin a jater pomohl me-
mu osmiletemu synu, ktery- po
osm dnu trpel cborobou ledvino-
vou." F. Meyer, Rfd. No. 3 Well
ston. Okla. Zkuste tento lek v
Zcinetu plic anebo mecbyfe. zasta
ni moce neb obtiznebo moceni, na
behlych nobou a bolesti zad, jez
puvod svuj vzaly z eboryeb led
vin. zloutenky a kyselosti v zalud
ku. Bezdecne moceni u ditek, bylo
casto timto lekem napraveno.
Kupte si lahev jeste dnes v lekar
ne. Stoji 50e a $1.00 kdybv vas
lekarnik nemobl vas obslouziti.
objednejte si jej pfimo od W. F.
Severa Co.. Cedar Rapids. Towa
nebylo mozno mince k sobe slo-
zit. Proto byly vzaty z obebu.
Klasicky pfiklad nyklu s velkym
Y a beze slva "cent" je take t pa
meti. A nyni se mluvi o .vzeti z
obehu novy'cb stfibrnycb deseti
centu. porievadz soehaf umistil
svoje inicialky dolu do jihovy
chodnibo rohu.
Proc na to nekdo nepfisel dri
ve, nezli byl mince vyrazeny a
vvdanv?
visko se postavi. Teutoniim jedmi i vydrzeti toboto napjeti. Prohla- dy zarucena. Pet statu jibo-atlan- tezstvi bez pomoci Rumunska. me
se o to aby mobli pouziti Polakii suje se, ze pfistibo roku spojenci ! tickycb, Virgina, Sevejrni Karo- i by byti ro;.'iuseni, i k.lby -ei;.
k boji proti Rusku. Dokud uzna- budou nuceni celiti hocbum sedm- Jlina, Georgia a Florida, ktere ma- ta zeme byla porobena Xemci.
Takto jsme se nechali v Nebrasce zavazati prohibici.
Xt'inei se nikdy nepfedstavili. eo
muzu budou musiti ubrati fronte
aby udrzeli Belgii )orobenou. Ce
la velk;'i armada jest podrobena k
neeinnosti. aby udrzela sjiojeni
skrze nejifatelske kralovstvi. Tczi
situaei museli by celiti v pokofe-
nem Rumunsku. kazde mesteeko
by muselo dostati posadku. kazda
zeleznice musela by byti silne bli
dana. Jina armada byla by vyply
tvana na policejni sluzbu a jeste
jina by musela stati pfipravena
na utok Rusu.
Domenka pronasena zhusta pfede
dvema lety ze po valce pohrne
se vsechno obyvatelstvo Evropy
sem k nam do Spojenych Statu
pozbyla jiz platnosti.
Dnes nikdo v nic takovebo ne
vefi naopak vyslovuji se obavy.
ze bude miti nejen Amerika ale i
Evropa o lidi nouzi. Jiz nyni jio
cit'uje se vsude tiseii. ponevadz to
lik zdravy'cb a silny'cb lidi bylo
pobito. Amerieti zamestnavatele
fci nafikaji na nedostatek delniku
zvbiste pro praci brubsi. kterou
jindy vykonavali pfistebovalci.
jicbz let os r-eni. Jake budou iiome
ry po valee? Jeden americky zp)';'i
vodaj inliivl nedavno s pfedsedon
fiiolku pfridb'T-skeho, ktery' .nu o
znamil ze mzdv v torn odboru vv-
rostly az o etvfi sta roeent a pre
ce neni m.v.no delniku dostati. Po
valee se tr-1'):; snizi. tak nik'
jako bylv dsud. nikdy nebudop.
Jest to pochopitelne v zemi. kde
jest kazdy muz na vojne a kde zi
votni potfeby jsou lak nesmirne
drabe. Podobne zpravy. ktere ne
maji zadnebo spojeni s politikou
ale jsou ciste obebodni. docbfizeji
i s jinycb pramenu. Jest pairno.
Polsko ma skutecne dnes mensi
vyhlidky na samostatnost, nez
Cechy, ba mensi vyhlidky nez
melo na pocatku valky.
A na tomto neblabem stavu ne
nese nikdo jiny' vinu. nez-li Pob'i
ci sami. Kdezto Cesi od samotne-
ho pocatku postavili se jednot-
ne do tabora spojencu, pokud
meli mozric-st svobody projevn
a jednani. Polaci zaujali stanoA'i
sko ktere na konec musila jim zne
pfateliti. stranu v niz jedine mob
li hledati zaebranu. aniz by jim
vvneslo vdek stranv drube. ("esi
oznali okam.ite. kde lezi jejieb
zajmy. a v tomto stanovisku neza
kolisali ani tebdy, kdyz vee sjio
jenefi jevila se by'ti v nejeernej-
sieb barvacb. naopak prave tebdy
vydali svuj manifest, osvedeujiei
viru ve spravedlivou vee dobody
a problasujici nesmifitelny boj du
alni monarcbii. Jinak Polaei. Od
samebo pocatku rozstepili se na
dva taborv. z nicbz ten. jenz se
u'oblasil pro teutonskou allianei.
jevil dokonce rusnejsi zivot. nez
strana druba, jez se ebovala eel-
em apaticky'. lined u"i propuk-
nuti valky sorganisovany byly v
Ilaliei a Poznaiisku druziny dobro
volniku. ktere nabidly sve sluzby
dobrovolniku, ktere nabidly sve
sluzbv rakouske a nemecke arma-
de. Xic jim nevadilo. ze nenii
k;'i vlada je posupne odkopla : a
liomneli na bakatismus. zapomeli
na dejiny fakt. ze to byli Xem i
kteff byli jejicb ublavnimi iiepfa
teli po dobu co byli jejicb soue
dy. a cbopili se zbrani proti Ri-suni.
Neni to totez.
XTeni to totez, koupite-li si pro
rheumatism nebo neuralgii Trine-
ruv Liniment nebo nejaky jiny
pfipravek. Trineruv Liniment po
muze rycble a jiste, a po torn ne-
mocny prave touzi. Pfi urazech,
pohmozdeninach a oteklinach je
Trineruv Liniment tez neoceni
telny'. Cena 25 a 50c. v lekarnach,
35 a 60c postou. Chcete-li uciniti
)h'trz kasli nebo chrapotu. Cena
taz. Jos. Triner. velko-vyrobce.
lekfi. 1333-1339 So. Ashland avev
Chieaeo. Til.
Ani by nikdo nevefil, jak take
sperky bajecne stoupaji'v Ame
rice v cene.
Nedavno jiste prominentni da
me v Clevelandu byly ukradeny
sperky. jicbz cena byla udana na
$30,000. Ale cenu tu ziskaly teprve,
kdyz ocitly se v rukou lupicu. ne
bof na daficvy'ch duplik;Veeb do-
tvene damv bvlo udano. ze maji
cenu jen $1,100. ze ktery'cb o-
V , 1 ' . 1 ' .1 X
vsem tai-:e laio (tama pouze iwme
platila anebo snad vubec nepla-
tila. to zust-'1' a .abado.t. Jest
it viii otazkou. zdali dotyemi pro
minentni dam a bude donueena. a
by aplatila laskave na danieb to,
o co az dosud stat okradala'?
Nove desacky budou stazeny. !
Xebyli jsme nikdy zamestnani
ve vladni mincovne. Am ne.isme
ministrem financi, nebo kontrolo
"em meny nebo pokladntkem Spo
jenych Stdtfl. Nicmene dovolu-
isegers Monogram
k r a I k a
8 plnych kvartu
Riegers Monogram
Private Stock S5.
4 pine kvarty
Reigers Monogram
Extra Fine za S3,
lovoz za)laeem
-DARMA dve vzorkove
. ...;, poz!acerscu sk!e
v a a vyiahovak za
. s kalviou ebjednav
i. - prts 250.000 od
.Lpnku dosvedcuje, ze
"o jest la nejlepSi ko--'ka
v', ablna. Jeji la
iccr.cst a prljemnost
"ni k prekonaiu. Ob
zailete prftno s ob
cdnavkou. Vase spoko
jenost jest up!ne zarucena.
u. iilEGER & CO.
1572 Genesee St. Kansas City,Mo