Ruzne zpravy.
Jak se voli president. Americky
lid nebude se jiz o volbu pvesi
dentskou vice starati. On ul'ivA
sve rozhodnuti u osudi a tim
jest jeho povinnost' skoncena.
Vsak zbyva jeste k provedem
nekolika dulezitych formalit.
.Test znamo, ze ve Spojcnyeh
sta tech nevoli lid presidenta pri
mo. On zvoli pouze elektory, kte
vi odevzdaji kazdy po jednom
hlasu tomu, kolio v celo strany po
stavila narodni konvence. Neni
tfeba se stracliovati, ze by nekte
rf elektor nesplnil povinnosti u
lozene a hlasoval snad pro neko
ho jineho. Takovy pripad se jeste
nestal. ackoli zakon nikoho k ni
cemu nenuti. Ale stavaji se moz
nosti jine. Elektori die zakona
sejdou se ve svych sti'itceh druhe
pondeli v lednu a odevzdaji hla-;
sy. Tajemnik kazdeho statu vy-j
stavi listimi. ovefi svym podpisem 1
a posle ji do "Washington!!. Tain ;
due 12. imora mistopresident. a-1
nebo ufednik senatu predsedajiei. j
ii pritomnosti obou domu kongrc!
su otevfe listiny a seete blasy, na-:
eez se president stava ten, kdo ma I
vetsinu. To jsou tedy jen same !
formality. Ale pomysleme si, o 1
by se stalo. kdyby do ledna zvole-
n ykandidat zemrel. V torn padu
nemohla by se konati volba nova. I
Narodni vybor jeho strany by se .
sesel a misto zcmreleho postavil
by kandidata noveho. ktcremu by
pak elektori odevzdali blasy. Stal
se jiz pfipad podobn.v. tfeba ze
mene vyznamny. V roce 1872 kan
didoval proti Grantovi slavny
new-yorsky zurnalista Horace
Greeley. Zustal za Grantem dale
ko v mensine. Byl jiz j)fed tim
zdravi chatrneho a due 27. listo
pad upo volbe zemfel. Xebyl o
vsem do iifadu zvolen, ale pfeee
sc jednalo o to, komu maji elek
tori, pro nebo zvoleni, blasy ode
vzdati. Tedy skuteena volba ko
na se druhe pondeli v lednu. Te
prre ten den muze se president
povazovati za zvoleneho, i kdyz se
rolbn vyhlasuje drubou stredu v
mesici unoru. Kd.yby zvoleny pre
sident zemfel po torn dni. nastou
pi jebo urad mistopresident.
Drive americka ustava pfedpi
sovala, aby elektofi volili jen
presidenta. Kdo dostane nejvyssi
pocet, mel se stati presidentem.
kdo druhy nejvyssi pocet, misto
presidentem. Ale stalo se jednou.
v roce 1800, ze elektofi zapomne
li. co se muze stati. i odevzdali
stejny pocet hlasu pro Tbomase
Jeffersona i Aarona Burra. Tepr
ve poslaneeka snemovna rozbod
la se pro Jeffersona.
Vaznejsi pfipad sta I se v roce
1876. Bylo to v dobe, kdy jizni
staty po obcanske valce dosud by
Iv ovladany vojenskymi komise
mi, ktere si v nicb pocinaly krute
a pasovsky. Republikane3 kandi-
iovali za presidenta Rutbeforda
Hayese, demokrate Samuela Til
dena. Kdyz dosel vysledek hlasu.
shledalo se. ze Tilden dostal 181
Jilas, Hayes 180 hlasu. Tilden mel
Jiad to velikou vetsinu hlasu lido
V3'rch. Tedy demokrat mel se stati
presidentem sotva deset roku po
skonceni obcanske valky! Pfipad
neslychany, ktery republikane
nesmeli pfipustiti. Hned druhy
len bylo oznameno, ze se stala
nejaka chyba. Tfi staty jizni.
Louisiana, Florida a Jizni Karo
lina, ryze demokraticke, v nichz
krome vojska severnich )fivan
drovalcu nezilo ani sto republika
33u dohromady. ydaly novo vy
sledky volebni. Yojenske komise
-shledaly', ze se v dfivejsim
poctu stala se nejaka chyba, i
vvdalv souctv nove, ktere nezne
ly pro Tildena, nybrz pro Hayese.
Byl to ocividny podvod, ale re
publikane meli v nice moc, a
tenkrate byl a pravem. Do "Wash
ingtonu byly poslany vysledky o
Ijoji, a kongres mel rozhodnouti.
ktere jsou spravne. V zemi na
rstalo nesmirne rozcileni, hrozila
propuknouti nova obcanska val
ka. Zadnii strana necbtela povoli
-ti. Konecne pfijat byl kompromis
-toho smj-slu, aby byla zvolena
kongresni komise, kterfi by si pfi
brala za pfedsedu jednoho clena
Modenii uces francouzskeho vzoru.
:.vi v.. . v
nejvyssib.o soudu a la mela )foz
hodnouti. kdo se ma stati presiden
tern. Obe stranv bvlv na komisi
' . ' i
atoupeny soclmi T'l'Miy a za 1"hn!
rozhodeiho clena, ustanoven soud
ce Bradley. Ten pfisel k tomu fi
losofickemu nahledu. ze kongres
noma pravo scitati blasy. aniz pod
nikati vvsetfovani podvodu ve sta
tech. a co vojenska komise rozhod
la. to ze ma platit. Tim spiisobem
bylo presidenstvi ukradeno Tilde
novi a na jeho misto pfisel do AVa
shingtonu Hais. Prvnim jeho ei
nem v ufade bylo. ze podelil vyso
kymi hodnostmi vseehny volebni
komisafe z Louisiany a Floridy.
ktefi mu do iifadu pomohli. Byl
to snad nejrafinovanejsi pfipad
americkeho graftu a humbuku,
jaky jest znam v dejinach teto re
publiky.
liide pokrokovi v celem svet--"' sp
vzpiraji volbam nepfijmym. I' nas
v Americe volivali se nepfimo sel
natofi spolkovi. a to uz bylo od
straneno. Proc se tedy nevoli pfi
nio president? To jest pfipad po
nekud jiny. Volba prostferlnict
vim elektoru povazuje se za prak
ticky za nejlepsi. jaka jest u nas
tak dalece mozna. Aby se zavedla
volba prima, k tomu a si tak brzo
nedojde. Pficina jest ta. ze voleb
ni system jest v kazdm statu ji
ny. Kazdy stat si volby sam kon
troluje. Aby je fidili vladni komi
safi z "Washingtonu. jak je repu
blikane jiz zavesti nekolikrate
chteli, k tomu sotva dojde. Bylo
by to trochu nebezpecnym nahro
madenim moei v rukou spokove
vlady. Presidenti tak fizni jako
byl na pfiklad (irant anebo Ro
sevelt, ktefi oba chteli kandidova
i po tfeti. dovedli by se postarati
o to. aby nabyla platnosti lhuta
nejcn tfeti, ale i ctvrta a para, jo
proto daleko lepsi kdyz si fidi tu
volby kazdy stat sam. A nvni si
pfedstavme co by se stalo. kdyby
se volil president pfimo. V nekte
rych statech voli zeny. jinde ne.
Nekde voli lide s prvnim obcan
skym listem, jinde s druhym jin
de jest volebni pravo od 21 roku
nekde jiz od 18. nekde se u voleb
niho osudi cini pfekazky cerno
chum. atd. Kazdy stat muze si na
delati volicu tolik kolik jich po
tfebuje. Rozumi se samo sebou.
ze by se pfi pfimych volbach pre
sidentskych, kde by se pocitaly
blasy lidove, staraly staty o to.
aby mohli volit zivi i mrtvi. To by
vedlo k podvodum. Die nynejsiho
systomu rozhoduje kaukus, ktery
zjisti jiocet obyvatelstva. Kaz
dych dese roku se die neho urci
ku kolika presidentskym elekto
rum je ktery stat opramen. Ja
kym spusobem si je zvoli. to jest
pak jeho starosti.
A to jest asi system prakticky
nejlepsiin.
Co predpovida pam
de Thebes na r, '17,.
Pani do Thebes, znama vestky
ne jiafizska vydala jiz svuj ka
lendaf pro pfisti rok. -lako oby
cejne tako i tentokrate rozdeluje
sve vestby podle jednotlivych sta
tu a tak pfedpovidii Francii : Xe
jaky clovek jiovznese se cti a nej
lepsi. Bohuzel tolikera nestesti ne
polensila jeste nas. Francouze. Xe
ni jednoty, vsude vhulnou jen in
triky a vsude zavist. Vice bylo i-di-alnich
lidi mezi bohatyry. ktefi
padli za vlast. A kolik jich jeste
padne ! Xicmene obdobi nasich u
trpeni se blizi ku kouci. Vidim na
vrat viteznyeh vojsk do rodnych
chat. Bude to jednoho due upro
stfed zhaveho leta.
X'emocku : Narode vladcu te
zeme zitra budes narodem otro
kii. Plaete nad sebou sami ! Prolej
te tolik slzi. kolik jich pro vas by
lo prolito. tratite tolik krve ko
lik jste ji prolili. Od te chvile bu
dete pohrdani celym svet em. Dny
krvaveho Hohe.nzolerna jsou jiz
sort on v. Vladce ten zhvnc rukou
vlastni nebo rukou Xemce. Vsech
na znameni jsou proti tomu. A
- tolik mel talentu ! Xa vseehny je
ho deti vyjma jednoho syna, ruka
trestajici Prozfetelnosti klade tu
sviij znak. Toliko bratr jeho s man
zelkou zustal i lidskymi a proto na
dlouho jej pfeziji. Od hranice k
hranici teto vise, vidim bidu revo
luci a vra.dy. Vladne zde strasli
vA noc. ozafovana zaplavou poza
ru a mofem krve.
Rakousko-TThersku : Revolu
ce a zaplava valecna. Dunaj vi
dim jako roztaveny kov. Xa nem
zfim cele skupiny narodu. Stfed
ni Kvropa oddy-chuje od utisku
Pruska. Bo.e! Lide delaji tolik
cliyb a zvlaste obyvatele rakou
ske fise. jejiz dny schyluji se ku
konci. Mad'afi budou zase stras
ne potrestani. Konecne vse o
zije na te bohate zemi, jest-lize li
de dovedou jednou skoneiti s ne
meckvm barbarstvim. Xa stesti vi
tezny Rlovan bude triumfovati.
D;iy stesti se zacnou.
Anglii : Znam dobfe dejiny
a vim, ze i ona jedna dobfe ve vlas
tnim zajmu. Valka zachranila ji
od vnitfnich zapa-su a urychlila
tak potfebne obdobi obnovy. Bo
huzel jeji dny hofkosti nejsou je
ste skonceny a smutek stoji na za
prazi. Jeji mravni pfevaha nad
Xemei jest vsak mocnejsi bdeleho
lod'stva. Anglie byla nucena ha
jiti eivilisaci a humanitu. Zitfej
si slunce vitezstvi zasvitne nad
ni, kdy osud dokona sve dilo nad
piraty a barbary. Jednak i zde vi
dim stiny a skvrny boju a sporu
vnitfnich. Vse ve sjednocenem
kralovstvi, tak jako ve Francii
pfetvofi se v nove formy a dovrsi
triumfeiu silne vlady.
Nejkn'isnejsi dny ocekavaji I
talii. :
Rovnez krasna budouenost ot'e
kava i Rusko, ktere vykoupeno
mravni silou a osvobozeni od vsu
de cihajici zrady teutonskt'.
Polska vstane z mrtvveh!
Rvoboda a sbiva Rrbska biule o-!
petne triumfovati ve svyeh pra-
veeh. ale k tomu jest zapotiVbii
jeste mnoho easu. urpeni. krve a
slzi. 1
; ileeko: "se cerne. j
Rumunsko psano v roce lflG!
.Nccnnpu. Kiim svciio ccrvciie
i zlatc. -lest to probuzeni n-bo nad
I seni :
i V Turecku: Zitra bude Evrnpa
vsim. Turek nicim.
Amerika: Svetlo jasne, bezc i
nu. ah1 A' pojifedi visi strasny mra
ky. hrozba sjiolecenskc krie n;i
sledkem ryehle nahromadcnye-li
bohatstvi ze zbytku ubohe Evrr-
py-
rinu ocekavj't opet lwolucc i
.Japonsko dalsi rozvoj a vzctup.
0 konci valky pravi:
rraTMia se rozptyluji. ale neni
to jeste konec naselio utrpeni a
stradani. Jsme stale od vlivem
rarsa od roku 1009 a vliv ten bu
de trvati jeste 33 let f !! Divile u
klidneni hruzy evropske nastoupi
ne drive nez v zafi r. 1916" io
dle "astralnilio'" kalendafe. cili
v listopadu iodle obe. kalendafe "k
Pro orient aci ctenare podotyka-
j me. ze r. 1009 naj)sala pi. de The-
, be : "Dojde k valce. ale teprve ve-
Jlike nestesti a zoufalstvi postavi
Francii na noliy. Rakousko ma
vyber. Zastupee Frant. Josefa.
i jestl i-ze ho "fezije. zachraniti
J svou fisi pomoci lasky a vfile."
Roku 1012 psala: 'Xemecko
i
i lirozi evi'0")skemu mini a zvlaste
j Francii. Belgie snad jrvni bude
izaplavfMta valkou. milady kral na-
rodil se ve znameni krasne hvez
dy. Vlada jeho bude slavnou v de-
j jinaeh svetovych. ale pokryta
mofem krve."
Konecne roku 1913 vestila do
slovne : "Ten ktery mel vlal
nouti. nebude vladnouti. Vlad
cem vsak bude mladicek. Ruce
Videnanii vzbuzuji ve mne iizas:
krev a ohen. Co se tyce strasneho
dramatu cisafske rodiny. hodina
jeho rozsudku prozfetelnosti jiz
i se blizi. . '
Za )iil roku byl atentat sara
jevsky a vypukla valka ....
Zfitavte Ifil drfvfi. riS7li S( r1rnrA ncanf. 7mfr-
J J " vawAW UWUUl' A I ilii
nete jeho zachvaty a ztiste podrazdeni, uzfvajice
POZOR
na ten kasel !
aisam pro pixee
Cti otce sveho i matku svou.
V Dayton. O. konoala se v minu
lyeh dnech konvence ucitelek, na
niz padla slova kterych by si me
li zvlaste povsimnouti. nektefi cle
nove skolnich rad, stavici se pro
ti vyucovani ditek pfistehovalou
matefskemu jich jazyku.
Kdvz hovofilo se o amerikani
sovani pfistehovalcu. pravil Xew
yorsky pedagog William Guthrie
ze nynejsi pfehnane amerikaniso
vani ditek pfistehovalcu kterym
nabadany jsou ditky, aby si nova
zily jazyka svych rodicu. pohrda
ly jim. a nevazily si jej jako feci
vlastni, ma skodlivy nasledek mra
vni. Deti pfinasi neuctu k jazyku
svych rodicu na rodice samy a tr
haji tak onu pasku, ktera spofa
danou rodinu musi navzajem vaza
ti. Zmineny pedagog odporucuje
aby v americkych skolach byly
.litky pfistehovalcu poucovany o
historii. jazyku a literatufe lidu.
z nehoz pochazeji. Xazor ten jest
zajiste docela spravny. zel jen ze
jest ve skolnich ufadeeh tak malo
lidi. ktefi by jej sdileli.
Konecne zdrava!
"Moje manzelka stonala leta
pfi zmene zivota, a zadny lekaf
sky pfedpis ji nepomahal. Pak
pocala uzivati Trinerovo Le'cive
Hofke Vino a ryehle se zotavila'
vzkazjije nam pan Jan Miller z
Royalton, 111. Tento lek cisti
vnitfnosti, posiluje telo a zotavu
je nervy. Pfi zacpe, nadymani,
nervose a povsechne slabosti jsou
jeho ucinky podivuhodne. Cena
$1.00. V lekarnach. Jos. Triner.
velkovyrobce leku. 1333-1339 So.
Ashland ave., Chicago, 111.
Dopisujte do tohoto listu. Uci
nime jej tim zdbavnejsini.
(Severa's Balsam for Lungs). Brzo shledate, ze jest
to vytecny lek v leceni kasle, nastuzeni. chraptivosti,
kre6oviteho krupu, zapalu prudusek a bolaveho hrdla.
Ceny: 25 a 50 centu.
Pochybujeto-li o torn, co tT(iime. ctCte tento dopis. ktery -lobro trrzeui naSe
poflpornje: "'Sdelnji Vam. 5e Severav Kalain pro plfce ucinkoval zname
nhZ'. Po prve davee bylo dvtem lepe. I'omohl jim od ka?Ie a uchranil
pTeil obnovenun zachvatfi. Uzivali jsme jej take proti modramu k;i?li
preddvema roky a take pomohl." J. Koualski, Cutehocue. N. Y.
Potjrebujete-ii leky. .adejte yslovnt- jer. Severovy. S'uj'o na tou:. aby vam
byio dano to. co i-tidat Neberte napo-Joberiiiii-. Nemazeie-Ii S-verow Iuky
obdrzeti u vas v lekarnach, objednejte je pHmo od ua-.
W. F. SEVERA CO., Ceder Rapids, Iowa
WALTER C. HRONEK
pravni zastupee
Vsem pravnickym zalezitostem
venuje se ta nejlepsi pozornost.
Telefon 90. (9)
Schuyler, Nebraska
W. B. Sadilek,
Cesky pravnik
a bondovani abstraktor
SCHUYLER, NEBRASKA j
Room 2. P. O. Building
FRANK HAM PL,
regis trovany
statu Nebraska.
Jsem vzdy pfipraven kazdenn:
poslouziti se vsim co do oboru toho
to nalezi. Navstivte mne v mem
zlatnickem obchodu
v Howells, - Nebraska
DR. J. J. WARTA,
cesky specialista v nemocech
oci, usi, nosu, hrdla a upravo
vani brejli. 51
322 Rose Building
OMAHA, : NEBRASKA.
R. S. HART, M. D.
I6kar a ranhojic
ZTUitn! pozornoit rennje priprTOTa
ni bryli proklidce ofi. Td. 982.
SCHUYLER, NEBRASKA
Potrebujete-Ii neco
z meho odboru,
navstivte mne.
Mam velky sklad leku a ia
cebnin vsehc druhu.
Tez mam ten nejvetsi vy
ber y nastennem papirm, ve
varnisi a vyhlasenych Ro-
gersovych barvach.
Prasku a jinych pfikrnra
pro kone, hovezi dobytek a
drubez mam vzdy na Eklade.
Tez mam lek proti skrkav
kam u prasat, ktery se vse
obecne osvedcuje. O Va
in pfizen vzdy zadam.
JOHN W. KOZA,
cesky lekarmk
Howells, i Nebr.
Dr. J. W. Koutsky
CESKt LEKAR
Praksi svou obmeznje vyhradnS na
nein-)cnici a xirostfeuky labortore k
roepoznnf a lienf neiuocf vnitfnteh
a operaSnfch. Ordinuje doiwledne
v nemoenici a odpoledne od 2 do 6
hodin v dfadovnl fi. 405 No 24. Sfcr.
SO. OMAHA, NEBR.
2 y-i
fffffl
TRUE economy in
the buying of toilet
soap consists of:
First Getting .soap that you
like to use.
Second Getting this soap at the
lowest cost.
You will like Ivory Soap. It is so mild,
so pure, so high in quality that it is impossible
not to like it.
You get Ivory Soap for a few cents per cake. No
toilet soap sells for less. No toilet soap at any
price can give you better
satisfaction. Ss
IVORY SOAP
PURE