DU
HQ OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve sffedu 15. listopadu (November) 1916
Entered as Second-Class maner Auirnxr 4. 191:-?. n t the post ofhVe ;)i ('lat-kson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo-Number 17
krokoveho programu, ktery si tu
pfedsevzal. Volby osvobodily se
od vlivu newj'orskych penezniku.
OZUENfl
ZRPR
Z Evropske valky
Londyn. Bombardovani ru
munskeho mesta Kystendze, za
braneho Nemci, ktere provadely
ruske lode, spusobilo znacne sko
dy. Ve meste nahromadeno bylo
mnoho nafty a benzinu ve veli
kych nadrzkach na pobrezi,
ktere lodni dela zvlaste mifila.
Mnoho jich bylo zapaleno a na
sledkem silneho vetru hofely po
dva dny. Rumuni pfi ustupu pred
Temci vsechny hasicske pristroie
odvezli. Batterie pobrezni, ktere
tu Nemci a Bulhafi zfidili, byly
brzo umlceny a vbjenska posadka
mela znacne ztraty. Nemecky
aeroplan, ktery se pokousel na
padnouti bombami ruske lode, byl
sestfelen a jeho fidic i stfelec za
jati. Petrohrad. Ruske vojsko, po
stupujici na jih po pravem bf elm
feky Dunaje, zmocnilo se vesnic
Ghisdareshti a Topalu. Topal jest
dvanact mil na jih od Hirsove. V
Dobrndzi ruske kolony postoupily
dale na jih.
Petrohrad. Na vychodni fron
te v okcli Baranovicu, u vesnice
Skrobove, podnikli Rusove neko
lik odhodlanych protiutoku a do
T)yli casti posice, kterou jim odna
li Nemci pf ed tiin.
Londyn. Doslo sem potvrzeni
zpravy, ze americky parnik Co
lumbian potopen byl nemeckou
ponorkou. Sto devadesat lidi bylo
dopraveno na breh i mysli se, se
jsou to castecne jeho namofnici,
castecng plavci z jine lode, ktera
take byla napadena ponorkou U
49 a potopena. Zprava o prepade
xii lode Columbian dosla poprve
dne 8. listopadu a oznamovala, ze
lod' bezdratovym telegramem vola
o pomoc. Columbian mela 8579
tun nosnosti, nalezela spolecnosti
americko-havajske a ackoli byla
ve sluzbach paroplavebni spolec
nosti francouzsko-kanadske, plula
pod americkym praporem a zfista
la americkou lodl Vezla kone do
Francie a ocel do Italie. Nemela
zadnych cestujicich.
Berlin. Srbske a francouzske
vojsko podniklo nekolik utoku na
mejnecko-bulharske posice u Bitol
je, ale bylo odrazeno, jak oznamu
je ufedni zprava nemecka. Meli
-pry velike ztraty. Zprava vsak
pfiznava, ze na jednom miste, na
jih od Pologu, podafilo se jim za
"brati nejprednejsi nemecke zako-
py-
"Vice jak osmnact set lodi bylo po
topeno. Behem sedmadvaeeti mcsicu
valky, kontjci prvnim listopadem
potopeno bylo 1.820 obchodmch lo
di ktere meli dohromady ponor
3,322.854 tuny, die cislic shroma
zdenych die kabelovych zprav a
postovnich zprav a uvefejuenyeh
v casopise Journal of Commerce.
Ztraty v mesici rijnu byly vetsi
nez ve pfedchazejicich peti mesi
cich. die teto statistikv, nebot' po
topeno bylo celkem 127 lodi. Z
neutralmch zemi hlavne Norsko
melo velike ztraty na dopravnint
obch'ode, nebot ztratilo 56 lodi
s ponorem 57.3333 tuny.
Anglie propusti barvy k tisteni
penez.
Celni odbor oznamuje, ze An
glie dala zvlastni dovoleni aby z
Nemecka se smely dopraviti do
SousSti barvy, jichz tato zeme
nevyhnutelne potrebuje k tisteni
papirovyeh penez. Barvy ty bu
dou stati asi milion dollarvi.
Bud' si vedom a zustan strazce
sye vlastiu ceny, a budes u Mdi
tolik znamenati, zac sam se cenis.
. - in vnlpp.ni iest zapotr.ebi pe-
iez..
PRESIDENT WOODROW WILSON
Uterni volba byla jednou z nejpo
zoruhodnejsich v celych deji
nach americke politiky.
Zvoleni presidenta Wilsona jest
ovsem skvelym vitezstvim lidu
nad velkj'm kapitalem a nad stou
penci militarismu, ale pozoruhod
no jest ze musel to byt lid zapad
uich statu po vetsine rolnickych
statu, jenz svymi hlasy pfispel k
zvoleni muze o neniz i po volbe
mozno fici ze v prvni sva lhiite ii
redni byl muzem s nejlepsich pre
sidentu. jake kdy mea nase repu
blika Az do nmi rozhodoval vy
chod a ze strednieli statu dosud
snad jen Indiana a Ohio byvali
tu vzd' jen na vahach a bylo o
nich tvrzeno ze s New Yorkem tu
rozhoduji, kdo ma byti presiden
tem proto take, kdyz v utery v
noci dosly prvni zpravy, ze Hug
hes zvitezil v New Yorku a v sa
motnem "Wilsonove domovskem
statu New Jersey bylo vseobecne
prohlasovano a tak vsude vefeno
ze osud Wilsonuv jest zpeceten.
Skoro pfi kazde presidentske vol
be a zvlaste v letosin kampani by
lo na zaklade zkusenosti z minu
lych A'oleb tvrzeno, ze jedine New
York muze "Wilsona zachraniti,
ponevadz die stejnych zkusenosti
bylo pfedpovidano, ze tak zvane
republikanske staty ziistanou na
dale nehybne stati v fadach repu
blikanskych. Bez Yorku neniolil
byti zvolen, krome by Illinois se
uchylil od sveho ustaleneho pra
vidla a da sve elektorarni demo
kratickemu cekanci a vzdy nerqz
hodne staty Indiana a Ohio fidily
se jeho pfikladem. Az potud bylo
pocitano na ruzne ty volebni moz
nosti. ktere rozhoduji o vysledku
presidentske volby a die toho ta
Ice zneli prvni zpravy o vysledku.
Jili je vzdycky demokraticky, tak
jako Pensylvanie Maine a nektere
jine staty zdaji se byti nezmeni
telne republikanske a na zapadni
staty nebylo nikdy a jiste take ne
tentokriite pocitano. Jednak maji
pomerne malo elektorarinch hlasu
jednak byly bezpecne povazovany
ze republikanske a politickym vud
cum zejmena republikanskym ne-r.5"t-obily
nejmensich starostl
Tv-lvz v utery pozde v noei bylo
oznameno ze New York dal obrov
skou vetsinu Hughesovi a takfka
vseehnv novoangelske staty roz-
( hodly proti Wilsonovi, nemohlo
byti na zaklade osvedcene politic
t ko j)ranostiky mnoho pochybnosti
. kdo bude pf istim presidentem Sp.
( Statu. Teprve k rami a ve stfedu
zaburacel politickym ovzdusim
( bias ti jasot v tabof e Hughesove
, pocal se pojednou meniti v trap
nou nejistotu, a pak smutek nad
jzpravami o porazce. ktere docha
zely v chvilich kdy jiz bylo Hug
liesovi gratulovano ku skvelemu
, vitezstvi. Bylo to pfekvapem jake
ho se nenadali. Nikdo nemohl ve
fiti v moznost takoveho zazraku.
aby ku pnkladu stat Kansas, v
nemz vernost ku republikanske
strane byla vzdy clankem viry,
mohl se pojednou uhnouti od sve
vyslapane cesticky a dati sve hla
sy Wilsonovi. Jest sice pravdou,
ze je pfed ctyfmi roky take obdr
zel. ale k tomu mu jedne do)omoh
Roosevelt a progresivni strana.
Tehdy mel Roosevelt a Taft do
hromady 51.297 vetsiny nad TVil
sonem a priive nasledkem teto vet
siny dostalo se mu elektorarinch
hlasu. Tentokrate zvolil Kansas
republikanske statni ufedniky.
ale volitelske hlasy dal Wilsonovi
a totez ucinil stat Colorado, kde
ctyfmi roky mel Taft a Roosevelt
19.000 hlasu vetsiny, a kde vzdy
za normalmch pomeru zvitezil re
publikan. Rtejnym spusobem pro
mluvili nektere staty dalekeho za
padu a severozapadu o nichz pfed
volbou nikdo nepochyboval. ze da
ji sve hlasy Hughesovi. Ale skoro
ve vsech techto statech. byli zvo
leni republikansti statni ufedinci
ale t'o dokazuje ze v nich nebyl
zvolen "Wilson pouze co demokrat,
nybrz "Wilson co muz jenz svymi
schopnostmi a svymi zasluhami
V JK
''tSi vw"Ww"v"" v' " " " """""" """ '
H H
VICE-PRESIDENT THOMAS R. MARSHALL
o prospech americkeho lidu dale
ko pfevysoval, vse co stoupenci
Hughesovi mohli mluviti a slibo
vati o svem kandidatovi. President-
Wilson a demokraticka stra
na moH; -e vykanti '-utep-'iu
praci a nepopiratelnymi iispe
chy; Hughesova minulost nie ne
rueovala a jeho kampanni feci
"inzno-li souditi. die vysledku v
zapadineh statech, mu vice usko
dily, nez-li prospely.
Nutno pfipustiti ze republika
ne se lined od poeatku nalezali v
nevyhode, kterou doufali jedine
obrovskym fondem pfekonati, Ne
meli zadneho urciteho programu.
kdezto demokrate mohli poukazo
vati na vysledek )rospcsne praee
v zajmu pracujiciho lidu a v zaj
mu americkeho rolnictva. lohli
poukazovati na to, ze president
"Wilson zachoval mir a na refor
my, jake za cel.a desetileti vlady
republikanske vlady nebyly u
skutecneny. Republikansti fecni
ci nemohli jineho nez jen odsuzo
vati Wilsona a praci demokratic
keho kongresu a vetsim dilem se
spokojiti s malichernou kritickou
veci. ktere pfi velke dulezitosti
presidentskeho iifadu jsou bezvy
znamny. Tez nemohli fici co by
sami ucinili. kdyby byli na miste
Wilsonove a museli celiti stejne ;
kritickvm pomeriim. Prohlasovali J
pouze ze by jednali jinak. ale jak I
nebyli schopni -udati a volici mo- j
hli z toho jedine vyvozovati, ze si
pfeji valku a vseobecne zbrojeni ;
a ze by nepf ijali zadny z pvospes j
nj' ch zakonu. ktere ucinili Wilso
na tak popularm'm mezi rolnic
tvem a lidem praeujieim. Jediny
jejich programem bylo oehvanne j
clo a to v nynejsi dobe nein nijak I
ponularni. nasledkem nejistoty j
pomeru jake zavladnou v Jvrope
po valce. K tomu jeste se druzila
ta okolnost, ze za Ilughesem stal
veskery kapital. vsechny trtisty a
velike korporace a vubec vsechny
velke podniky obchodni a prumy-
slove, ktere cele Spojene Staty za ,
plavovaly obrovskym kainpanim
fondem.
Xejvetsi radost z minule volby
musi niiti prohibicnici. Zvitezili v
Nebrasce, jMichiganu. Jizni Dako
te. Montane. Utahu a Floride a
vsechny tyto staty budou v krat
kosti vysuseny, aspoii tak dalece
jak prohibiein zakony to mohou
dokazati. Vysledek tento vj-volal
nemale pfeakvapeni a zklamain.
a jiste aspoii v Nebrsce nebyl oce
kavan a rovnez i v jMichiganu se
vefilo, ze pfatele osobni svobody
utrpi tak velikou porazku.
V Nebrasce musi zaviti 15 pivo
varu, jedna' destilerie a S92 ho-stincu.
W. J. Bryan jest nesmirne pote
sen nad vysledkem voleb
Ohizka presidentska nezabira
mu mnoho starosti, tesi se jen z to
ho ze uplna prohibice ovladla v
dalsich peti statech. zvlaste v Ne
brasce v jeho statu domovskem.
Yyslovil pfesvedceni, ze odednes
ka za ctyfi roky odpadnou vsech
ny otazky. podfizene,, jako jest
ochranne clo. trusty zbrojeni, a
pod., a ze se narodm zapas jiove
de jen o otazku hlavni. Pit, ci ne
nit. Ponevodz Nebraska dala ve
likou vetsinu i demokratum i pro
hibici. jest pfesvedcen, ze prohi
bice se stranou demokratickou v
jedno splyne. Pfed . svym odjez
dem odtud do Denveru vyslovil
se : Co se tyce narodin situace. ja
jsem pfesvedcen, ze uplny soucet
hlasu potvrdi toco se vi jiz nyni
ze jest vitezem president Wilson.
Bud? to diilezite vitezstvi a to ce
nejsi ze ho dobyto bylo bez po
moci New Yorku. Dosud se vefilo
ze jest New York k vitezstvi ne
zbytny a to melo rozhodne nasled
ky na vsechno zakonodarstvi. Ka
zdy se bal uciniti nejaky krok ku
pfedu. az pfisla administraee ny
nejsi. Maje za sebou nejen obe
snemovny, ale i celou zemi na za
pad od Aleghen, muze president
poki-acovati ve skvele praci po-
Kdyz kandidati maji rovnost hla
su volba presidentska mohla by
jiti pfed kongres.
Yladin ufednici jevili znacny
j ajem o prohlasem republikan
skych a demokratickych vudcu,
ze kontest muze byti ocekavan s
ohledem na presidentskou volbu
J a ze zakonne kroky budou ucine
ny, aby zajistil se pfesne nad
vseehnu pochybnost pocet hlasu v
statech kde hlasovani bylo neo
bycejne blizke. Y pfipade, ze by
porazeny kandidat presidentstvi
se uchazel o ufad na zaklade bliz-
kosti hlasu ve spornycli statech,
vec by pfisla do kongresu k urov
n a ni.
Tim by byl president Wilson ve
velke vyhode, nechf jako kontes
tant. nebo bramci se, ponevadz
demokratcka strana ma uplnoa
kontrolu veei v obou domech a za
opatfila by vse a uzila vsech pro
stfedku aby jeho naroky byly vy-
sleehnuty a zkouseny.
I I'stava formalne zarueuje rae-
thodu volby presidenta, kdjrz zad
1 ny kandidat. neobdrzi vetsinu e-
j Vtoralnich hlasu. Ale ustava ne-
' po'i-v;'i Tadny zpfisob. co s itia
i-'ti. Un'z porazenv kdndidi"t
i
vych statech.
Neni-li na zadne strane vetsina
flektoralnieh hlasu, dfim zastup--fi
zvoli presidenta. Dum nehlasii
ie die jednotlivych hlasu ale die
stdtnich delegaci.
roce lob byl spor o vysled-'
cich mezi Hayesem a Wheelerem,
republikanskymi kandidaty pro
oi fad presidenta a mfstopresiden
ta a Tildenem a Hendricksem,
kandidaty demokratickymi. Til
den a Hendricks obdrzeli vetsinu
pouze jednoho hlasu. Hlasy ve
tfech statech byly sporne. Tim
i casern dum zastupeu byl kontro-
Ibvan demokraty a senat republi
kany. tJstava naf izuje, aby elekto
ralni balot byl otevfen v spolec
nem zase dani kongresu a secten
presidentem senatu. Tak byl zkou
sen kontest niezi Tildenem a Hay
sem, jak se dozadovali demokrati,
a tak rozhodnuti o vyberu bylo
d.nno v nice republikanskeho
pfedsedy.
Konecne bylo usneseno zvoliti
komisi, sest.ivajici z patnacti cle
nu, pef z domu zastupeu, pet. ze
senatu a pet z vrchmho soudu.
Republikani ziskali kontrolu
teto komise osmi proti sedmi hla
sum a rozhodli kontest ve tfech
spornycli statech ve prospech
Ilayese a Wheelera. Dum zastup
eu zavrhl rozsudek teto komise,
ale senat, kontrolovany republi
kany. rozsudek potvrdil a tak dal
presidenstvi Hayesovi.
Tento rok by se nemohlo nic ta
koveho stati, nebot kdyby takova
komise byla zvolena, byla by de
mokraticka, ponevadz dum za
stupeu i senat jest kontrolovan
demokraty.
K zkouseni volby by musel po
razeny kandidat svoji fee pfedne
sti statinm soudum z rozlicnych
spornycli siaiecn. puium h.uugic
su, aby porokoval o nalezech do
tycnych soudu. Jsou-li rozsud
ky v jeho prospech. obrati se tez
druhy kandidat do kongresu, v
kteremz pfipade volebni vybory
vyslechnou pfipad a rozhodnou,
abv bvlo pouzito zakonu pro po
dobne pfipady ustanovenych.
Nejvetsi universita na svete.
New York. Columbia, zdejsf
universita. jest nejvetsi na svete.
Jest na ni zapsano 18,176 studu
jicich, coz jest o 2.658 vice jako
roku lonskeho. Pfed tim nejvice
studujicich mela universita pa-nzska.