Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 15, 1916)
DU HQ OF THE WEST Rocnik-Volume IV. Clarkson, Nebraska, ve sffedu 15. listopadu (November) 1916 Entered as Second-Class maner Auirnxr 4. 191:-?. n t the post ofhVe ;)i ('lat-kson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879. Cislo-Number 17 krokoveho programu, ktery si tu pfedsevzal. Volby osvobodily se od vlivu newj'orskych penezniku. OZUENfl ZRPR Z Evropske valky Londyn. Bombardovani ru munskeho mesta Kystendze, za braneho Nemci, ktere provadely ruske lode, spusobilo znacne sko dy. Ve meste nahromadeno bylo mnoho nafty a benzinu ve veli kych nadrzkach na pobrezi, ktere lodni dela zvlaste mifila. Mnoho jich bylo zapaleno a na sledkem silneho vetru hofely po dva dny. Rumuni pfi ustupu pred Temci vsechny hasicske pristroie odvezli. Batterie pobrezni, ktere tu Nemci a Bulhafi zfidili, byly brzo umlceny a vbjenska posadka mela znacne ztraty. Nemecky aeroplan, ktery se pokousel na padnouti bombami ruske lode, byl sestfelen a jeho fidic i stfelec za jati. Petrohrad. Ruske vojsko, po stupujici na jih po pravem bf elm feky Dunaje, zmocnilo se vesnic Ghisdareshti a Topalu. Topal jest dvanact mil na jih od Hirsove. V Dobrndzi ruske kolony postoupily dale na jih. Petrohrad. Na vychodni fron te v okcli Baranovicu, u vesnice Skrobove, podnikli Rusove neko lik odhodlanych protiutoku a do T)yli casti posice, kterou jim odna li Nemci pf ed tiin. Londyn. Doslo sem potvrzeni zpravy, ze americky parnik Co lumbian potopen byl nemeckou ponorkou. Sto devadesat lidi bylo dopraveno na breh i mysli se, se jsou to castecne jeho namofnici, castecng plavci z jine lode, ktera take byla napadena ponorkou U 49 a potopena. Zprava o prepade xii lode Columbian dosla poprve dne 8. listopadu a oznamovala, ze lod' bezdratovym telegramem vola o pomoc. Columbian mela 8579 tun nosnosti, nalezela spolecnosti americko-havajske a ackoli byla ve sluzbach paroplavebni spolec nosti francouzsko-kanadske, plula pod americkym praporem a zfista la americkou lodl Vezla kone do Francie a ocel do Italie. Nemela zadnych cestujicich. Berlin. Srbske a francouzske vojsko podniklo nekolik utoku na mejnecko-bulharske posice u Bitol je, ale bylo odrazeno, jak oznamu je ufedni zprava nemecka. Meli -pry velike ztraty. Zprava vsak pfiznava, ze na jednom miste, na jih od Pologu, podafilo se jim za "brati nejprednejsi nemecke zako- py- "Vice jak osmnact set lodi bylo po topeno. Behem sedmadvaeeti mcsicu valky, kontjci prvnim listopadem potopeno bylo 1.820 obchodmch lo di ktere meli dohromady ponor 3,322.854 tuny, die cislic shroma zdenych die kabelovych zprav a postovnich zprav a uvefejuenyeh v casopise Journal of Commerce. Ztraty v mesici rijnu byly vetsi nez ve pfedchazejicich peti mesi cich. die teto statistikv, nebot' po topeno bylo celkem 127 lodi. Z neutralmch zemi hlavne Norsko melo velike ztraty na dopravnint obch'ode, nebot ztratilo 56 lodi s ponorem 57.3333 tuny. Anglie propusti barvy k tisteni penez. Celni odbor oznamuje, ze An glie dala zvlastni dovoleni aby z Nemecka se smely dopraviti do SousSti barvy, jichz tato zeme nevyhnutelne potrebuje k tisteni papirovyeh penez. Barvy ty bu dou stati asi milion dollarvi. Bud' si vedom a zustan strazce sye vlastiu ceny, a budes u Mdi tolik znamenati, zac sam se cenis. . - in vnlpp.ni iest zapotr.ebi pe- iez.. PRESIDENT WOODROW WILSON Uterni volba byla jednou z nejpo zoruhodnejsich v celych deji nach americke politiky. Zvoleni presidenta Wilsona jest ovsem skvelym vitezstvim lidu nad velkj'm kapitalem a nad stou penci militarismu, ale pozoruhod no jest ze musel to byt lid zapad uich statu po vetsine rolnickych statu, jenz svymi hlasy pfispel k zvoleni muze o neniz i po volbe mozno fici ze v prvni sva lhiite ii redni byl muzem s nejlepsich pre sidentu. jake kdy mea nase repu blika Az do nmi rozhodoval vy chod a ze strednieli statu dosud snad jen Indiana a Ohio byvali tu vzd' jen na vahach a bylo o nich tvrzeno ze s New Yorkem tu rozhoduji, kdo ma byti presiden tem proto take, kdyz v utery v noci dosly prvni zpravy, ze Hug hes zvitezil v New Yorku a v sa motnem "Wilsonove domovskem statu New Jersey bylo vseobecne prohlasovano a tak vsude vefeno ze osud Wilsonuv jest zpeceten. Skoro pfi kazde presidentske vol be a zvlaste v letosin kampani by lo na zaklade zkusenosti z minu lych A'oleb tvrzeno, ze jedine New York muze "Wilsona zachraniti, ponevadz die stejnych zkusenosti bylo pfedpovidano, ze tak zvane republikanske staty ziistanou na dale nehybne stati v fadach repu blikanskych. Bez Yorku neniolil byti zvolen, krome by Illinois se uchylil od sveho ustaleneho pra vidla a da sve elektorarni demo kratickemu cekanci a vzdy nerqz hodne staty Indiana a Ohio fidily se jeho pfikladem. Az potud bylo pocitano na ruzne ty volebni moz nosti. ktere rozhoduji o vysledku presidentske volby a die toho ta Ice zneli prvni zpravy o vysledku. Jili je vzdycky demokraticky, tak jako Pensylvanie Maine a nektere jine staty zdaji se byti nezmeni telne republikanske a na zapadni staty nebylo nikdy a jiste take ne tentokriite pocitano. Jednak maji pomerne malo elektorarinch hlasu jednak byly bezpecne povazovany ze republikanske a politickym vud cum zejmena republikanskym ne-r.5"t-obily nejmensich starostl Tv-lvz v utery pozde v noei bylo oznameno ze New York dal obrov skou vetsinu Hughesovi a takfka vseehnv novoangelske staty roz- ( hodly proti Wilsonovi, nemohlo byti na zaklade osvedcene politic t ko j)ranostiky mnoho pochybnosti . kdo bude pf istim presidentem Sp. ( Statu. Teprve k rami a ve stfedu zaburacel politickym ovzdusim ( bias ti jasot v tabof e Hughesove , pocal se pojednou meniti v trap nou nejistotu, a pak smutek nad jzpravami o porazce. ktere docha zely v chvilich kdy jiz bylo Hug liesovi gratulovano ku skvelemu , vitezstvi. Bylo to pfekvapem jake ho se nenadali. Nikdo nemohl ve fiti v moznost takoveho zazraku. aby ku pnkladu stat Kansas, v nemz vernost ku republikanske strane byla vzdy clankem viry, mohl se pojednou uhnouti od sve vyslapane cesticky a dati sve hla sy Wilsonovi. Jest sice pravdou, ze je pfed ctyfmi roky take obdr zel. ale k tomu mu jedne do)omoh Roosevelt a progresivni strana. Tehdy mel Roosevelt a Taft do hromady 51.297 vetsiny nad TVil sonem a priive nasledkem teto vet siny dostalo se mu elektorarinch hlasu. Tentokrate zvolil Kansas republikanske statni ufedniky. ale volitelske hlasy dal Wilsonovi a totez ucinil stat Colorado, kde ctyfmi roky mel Taft a Roosevelt 19.000 hlasu vetsiny, a kde vzdy za normalmch pomeru zvitezil re publikan. Rtejnym spusobem pro mluvili nektere staty dalekeho za padu a severozapadu o nichz pfed volbou nikdo nepochyboval. ze da ji sve hlasy Hughesovi. Ale skoro ve vsech techto statech. byli zvo leni republikansti statni ufedinci ale t'o dokazuje ze v nich nebyl zvolen "Wilson pouze co demokrat, nybrz "Wilson co muz jenz svymi schopnostmi a svymi zasluhami V JK ''tSi vw"Ww"v"" v' " " " """""" """ ' H H VICE-PRESIDENT THOMAS R. MARSHALL o prospech americkeho lidu dale ko pfevysoval, vse co stoupenci Hughesovi mohli mluviti a slibo vati o svem kandidatovi. President- Wilson a demokraticka stra na moH; -e vykanti '-utep-'iu praci a nepopiratelnymi iispe chy; Hughesova minulost nie ne rueovala a jeho kampanni feci "inzno-li souditi. die vysledku v zapadineh statech, mu vice usko dily, nez-li prospely. Nutno pfipustiti ze republika ne se lined od poeatku nalezali v nevyhode, kterou doufali jedine obrovskym fondem pfekonati, Ne meli zadneho urciteho programu. kdezto demokrate mohli poukazo vati na vysledek )rospcsne praee v zajmu pracujiciho lidu a v zaj mu americkeho rolnictva. lohli poukazovati na to, ze president "Wilson zachoval mir a na refor my, jake za cel.a desetileti vlady republikanske vlady nebyly u skutecneny. Republikansti fecni ci nemohli jineho nez jen odsuzo vati Wilsona a praci demokratic keho kongresu a vetsim dilem se spokojiti s malichernou kritickou veci. ktere pfi velke dulezitosti presidentskeho iifadu jsou bezvy znamny. Tez nemohli fici co by sami ucinili. kdyby byli na miste Wilsonove a museli celiti stejne ; kritickvm pomeriim. Prohlasovali J pouze ze by jednali jinak. ale jak I nebyli schopni -udati a volici mo- j hli z toho jedine vyvozovati, ze si pfeji valku a vseobecne zbrojeni ; a ze by nepf ijali zadny z pvospes j nj' ch zakonu. ktere ucinili Wilso na tak popularm'm mezi rolnic tvem a lidem praeujieim. Jediny jejich programem bylo oehvanne j clo a to v nynejsi dobe nein nijak I ponularni. nasledkem nejistoty j pomeru jake zavladnou v Jvrope po valce. K tomu jeste se druzila ta okolnost, ze za Ilughesem stal veskery kapital. vsechny trtisty a velike korporace a vubec vsechny velke podniky obchodni a prumy- slove, ktere cele Spojene Staty za , plavovaly obrovskym kainpanim fondem. Xejvetsi radost z minule volby musi niiti prohibicnici. Zvitezili v Nebrasce, jMichiganu. Jizni Dako te. Montane. Utahu a Floride a vsechny tyto staty budou v krat kosti vysuseny, aspoii tak dalece jak prohibiein zakony to mohou dokazati. Vysledek tento vj-volal nemale pfeakvapeni a zklamain. a jiste aspoii v Nebrsce nebyl oce kavan a rovnez i v jMichiganu se vefilo, ze pfatele osobni svobody utrpi tak velikou porazku. V Nebrasce musi zaviti 15 pivo varu, jedna' destilerie a S92 ho-stincu. W. J. Bryan jest nesmirne pote sen nad vysledkem voleb Ohizka presidentska nezabira mu mnoho starosti, tesi se jen z to ho ze uplna prohibice ovladla v dalsich peti statech. zvlaste v Ne brasce v jeho statu domovskem. Yyslovil pfesvedceni, ze odednes ka za ctyfi roky odpadnou vsech ny otazky. podfizene,, jako jest ochranne clo. trusty zbrojeni, a pod., a ze se narodm zapas jiove de jen o otazku hlavni. Pit, ci ne nit. Ponevodz Nebraska dala ve likou vetsinu i demokratum i pro hibici. jest pfesvedcen, ze prohi bice se stranou demokratickou v jedno splyne. Pfed . svym odjez dem odtud do Denveru vyslovil se : Co se tyce narodin situace. ja jsem pfesvedcen, ze uplny soucet hlasu potvrdi toco se vi jiz nyni ze jest vitezem president Wilson. Bud? to diilezite vitezstvi a to ce nejsi ze ho dobyto bylo bez po moci New Yorku. Dosud se vefilo ze jest New York k vitezstvi ne zbytny a to melo rozhodne nasled ky na vsechno zakonodarstvi. Ka zdy se bal uciniti nejaky krok ku pfedu. az pfisla administraee ny nejsi. Maje za sebou nejen obe snemovny, ale i celou zemi na za pad od Aleghen, muze president poki-acovati ve skvele praci po- Kdyz kandidati maji rovnost hla su volba presidentska mohla by jiti pfed kongres. Yladin ufednici jevili znacny j ajem o prohlasem republikan skych a demokratickych vudcu, ze kontest muze byti ocekavan s ohledem na presidentskou volbu J a ze zakonne kroky budou ucine ny, aby zajistil se pfesne nad vseehnu pochybnost pocet hlasu v statech kde hlasovani bylo neo bycejne blizke. Y pfipade, ze by porazeny kandidat presidentstvi se uchazel o ufad na zaklade bliz- kosti hlasu ve spornycli statech, vec by pfisla do kongresu k urov n a ni. Tim by byl president Wilson ve velke vyhode, nechf jako kontes tant. nebo bramci se, ponevadz demokratcka strana ma uplnoa kontrolu veei v obou domech a za opatfila by vse a uzila vsech pro stfedku aby jeho naroky byly vy- sleehnuty a zkouseny. I I'stava formalne zarueuje rae- thodu volby presidenta, kdjrz zad 1 ny kandidat. neobdrzi vetsinu e- j Vtoralnich hlasu. Ale ustava ne- ' po'i-v;'i Tadny zpfisob. co s itia i-'ti. Un'z porazenv kdndidi"t i vych statech. Neni-li na zadne strane vetsina flektoralnieh hlasu, dfim zastup--fi zvoli presidenta. Dum nehlasii ie die jednotlivych hlasu ale die stdtnich delegaci. roce lob byl spor o vysled-' cich mezi Hayesem a Wheelerem, republikanskymi kandidaty pro oi fad presidenta a mfstopresiden ta a Tildenem a Hendricksem, kandidaty demokratickymi. Til den a Hendricks obdrzeli vetsinu pouze jednoho hlasu. Hlasy ve tfech statech byly sporne. Tim i casern dum zastupeu byl kontro- Ibvan demokraty a senat republi kany. tJstava naf izuje, aby elekto ralni balot byl otevfen v spolec nem zase dani kongresu a secten presidentem senatu. Tak byl zkou sen kontest niezi Tildenem a Hay sem, jak se dozadovali demokrati, a tak rozhodnuti o vyberu bylo d.nno v nice republikanskeho pfedsedy. Konecne bylo usneseno zvoliti komisi, sest.ivajici z patnacti cle nu, pef z domu zastupeu, pet. ze senatu a pet z vrchmho soudu. Republikani ziskali kontrolu teto komise osmi proti sedmi hla sum a rozhodli kontest ve tfech spornycli statech ve prospech Ilayese a Wheelera. Dum zastup eu zavrhl rozsudek teto komise, ale senat, kontrolovany republi kany. rozsudek potvrdil a tak dal presidenstvi Hayesovi. Tento rok by se nemohlo nic ta koveho stati, nebot kdyby takova komise byla zvolena, byla by de mokraticka, ponevadz dum za stupeu i senat jest kontrolovan demokraty. K zkouseni volby by musel po razeny kandidat svoji fee pfedne sti statinm soudum z rozlicnych spornycli siaiecn. puium h.uugic su, aby porokoval o nalezech do tycnych soudu. Jsou-li rozsud ky v jeho prospech. obrati se tez druhy kandidat do kongresu, v kteremz pfipade volebni vybory vyslechnou pfipad a rozhodnou, abv bvlo pouzito zakonu pro po dobne pfipady ustanovenych. Nejvetsi universita na svete. New York. Columbia, zdejsf universita. jest nejvetsi na svete. Jest na ni zapsano 18,176 studu jicich, coz jest o 2.658 vice jako roku lonskeho. Pfed tim nejvice studujicich mela universita pa-nzska.