OZLNA
ZAPRDU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 8. listopadu (November) 1916
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3'. 1879.
Cislo-Number 16
tpLT.
BE-
Ere
EC
Z Evropske valky.
Petrohrad. Jak. oznamuje mi
nisterstvo valky, ustupuje arma
da rakousko-nemecka v udoli Ji
lu na jizni hranici sedmihradske
"pred Rumuny dale. Rumuni zmoc
Dili se ctyf del a vetsiho poctu za
jatcu. Kodan. Oznamuje se z pra
mene spolehliveho, ac to jeste u
fedne potvrzeno neni, ze mezi Nor
skem a Nemeckem doslo k uzavfe
ni dohody, podle niz Nemci pre
stanon utocit na norske lode a do
stanou za to vsecky mozne vyho
dy pro sve ponorky, snad takove,
jake" jim poskytuje Svedsko.
Washington. Zprava, ze ne
mecka ponorka Deutschland bude
na zpatecni ceste do Nemecka.
provazena valecnou ponorkou U
57, popira se zde a prohlasuje za
ipravdepodobnou. Kdyby k nece
xm takovemu doslo, pozbyla by
Deutschland vyhod lodi ktera ji
-profazi. Mysli se, ze bude zpatec
ni cesta opet znacne odlozena.
Sofia. Na balkanskych bojis
tich s mnoho nedeje, jak se da
souditi z uredni zpravy bulhar
ke. Ta udava: Macedonska fron
ta: V sousedstvi jezera Malik pod
Tiikl nepritel slaby utok, ktery byl
odrazen. Nase posice na planine
"Ti Bitolje byla bombardovana bez
vysledne. V u,doli feky Strumy
doslok neucinne dclostfelbe. Ne
"pfitel qpustil vesnici Karakauka.
"Rumunska fronta: Valecne lode
nepratelske bombardovaly Kjs
tendzi, ale byly zahnany .palbou
dll pobfeznich. PodelDunajo do
slo k nevelkym pf estrelkam z del
tt pnsek.
Berlin. Rissky snem neraecky
se odrocil,.ale rozpoctovy vybor
"bude zasedati dale. Pf ed odroce
nini mel miti kanclef Bethmann
Bollweg fee, k niz nedoslo a kte
ra bude patrne pronesena ve vy
lioru, jehoz zasedani jsou tajna.
Berlin. Spolkova rada nafidi
la, aby byl v fisi proveden novy
census. Jedna pry se 0 zjisteni hus
toty obyvatelstva k vuli snazsim
Tozdeleni potravin, ale patrne bu
de scitano take jake spousty val
"ka na Nemecko zpusobila.
Viden. Vsechny listy viden
ke, stejne jako berlinske, pfina
seji obsirnejsi zpravy o nastava
jicich volbach americkych. Ac pi
si opatrne, dovedou tezko zatajiti
ze by v Rakousku i Nemecku vy
volalo velikou radost, kdyby byl
"Wilson porazen..
Jednim z nasledku svetove valky
jest, ze se v nasi zemi hromadi
neobycejne mnozstvi zlata.
Mnozstvi jeho bylo v posled
irich dnech odhadnuto na $2,700,
t -000,000, vyse to nikdy dosud ne-
-dosazena, a pfece neni jeste pfili
vu konec, dalsi zlato stale pricha
zi. Pfed valkou bylo zlato to lilav
ne v Anglii, mene v jinych zenncli
evropskych. Nyiri se nas ministr
financi, McAdoo, vyslovil, ze po
trvali valka jeste rok. bude miti
lAmerika v pokladnach polovinu
zlata celeho sveta. Zlato znamena
bohatstvi pro ty, kdoz je maji,
ale neni zadnou zarukou vyvojo
lo budouenosti. Nektere ze zemi.
ktere nyni valku vedou, nemaji
zlata Vubec, ale pfece se dovedou
yypomoci dobrou organisaei a
pilnou praci. V roce 1871 pfenioh
li Nemci Francii a vynutili na ni
ohromnou valecnou nahradu v
obnosu $1,000,000,000. Francie ji
zaplatila, nepfisla na mizinu. ale
naopak nastaly ji easy obchodni
ho vyvoje jako nikdy pfedtiin.
. Nemecko pftjate zlato uzavfelo
'do pokladny a po leta prodebiva
lo doby zle a tiseii velikou. Bis-
marck, ktery rozumel politiekym
uskqkum a valecnietvi vice nez
iiiirodniniu hospodarsi vi, byl tim
velice pfekvapen a zklaman. Bu
d. me-li my miti po valce "polo
vinu zlata celeho sveta," jak pfed
povida ministr financi. nepostavi
nas to jeste na nohy. Bude-li zlato
to uzameeno tak jako bylo nemec
ke ve spandavske vezi zustane jen
mrtvym pokladem. Nebude miti
vice ceny nez kdyby misto neho v
pokladne uzavfeno zelezo. Zlato
jest ku prospechu jen tenkrate, u-ziva-li
se ho opatrne a rozumne v
obchodu. Je-li ho vice nez ho moz
no upotf ebiti, stava se obtizi a bf e
menem. Takovym bfemenem bude
i Spojenym Statmn, nenajde-li se
nejaka. cesta, jak by se dalo pou
ziti v obchodu a prumyslu.Anglie
ktera hlavne sve zlato do Ameri
ky posila a sve potfeby za ne zde
kupuje, ma ho nadbytek. Jeji zla
te doly v Africe po cely rok nik
dy nezahaleji. Amerika ho shra
nuje a hromadi, ale jak jiz bylo
feceno. bude miti zlato tu cenu je
dine tenkrate, kdyz nase prace a
podnikavost pomuze mu k obehu.
Zlata jest ve svete stale vice a jiz
to samo pusobi a ze cena jeho kle
sa a ze nas dollar rok od roku m6
ne plati, a mene zivotnich potfeb
da se zaii koupiti. Prace jest veei
hlavni. zlato jest jen prostfedek
vymeny, a na to by nemeli nasi
statniei zapominati.
Ve vsech zapadnich statech jsou
stale kupovani kong na evrop
ska bojiste a mnozi lide se oba
vaji mozneho nedostatku dob
rych koni, ktery by se mohl v
kratke ddbe dostaviti.
Takove obavy jsou vsak die na
hledu zualcu bezpodstatne a vlad
ni statistika nevykazuje. ze by ko
ni ve Spojenyeh Stateeh tak po
vazlive ubyvalo. Pfed vypuknu
tim valky bylo pfedpovidano, ze
r-ena koni klesne o 50 proeent. ak
inisledkem valky o 50 proeent vy
stoupila a tisiee koni jest posila
no do Evropy, aiz by se dosud
jevil ve Spojenych Statech ueja
ky nedostatek. Jest to pochopitel
no. ne pfed valkou byl spise nad
bytek. ponevadz rozsahlym zaa
denim automobilu "fc traktoru i.a
americkych faniach neni vice to
lik koni zapofebi. jako drive. y-
pfiklad v Kansasu bylo 200.000
koni, pro ktere nebylo na far
maeh dostatek prace a ti jsou ny
ni prod;ivani za valecne ceny. Ale
nikdo se nesmi domnivati, ze au
tomobily a traktory mohou n lne
kone vytlaciti z americkych farem
a mest. Chov koni jest nejen vy
nosny v nynejsi dobe. ale zajiste
bude i dlouho po valeo.
Novy zakon o rolmckych uver
nich bankach neprospeje pouze
farmafum, ktefi se chteji vydlu
ziti penize na mime uroky a za
roven to prospeje lidem ktefi
by se radi usadili na farme a
maji k tomu jen maly kapital.
Muze to prospeti lnnejsim na
jemcum na farmach, jakoz i far
merskym delnikum. ktefi si tako
vym spusobem mohou dopomoci
k samostatnosti. nez-li za dosaVad
inch pomerfi. Vlada pujei ovsem
pouze padesat proeent ceny po
zemku -a dvacet proeent ceny bu
dov. ale za to podminky jsou o
mnoho vyhodnejsi a uroky nizsi.
nez kdyz se clovek dluzi penize z
bank. P. V. Gobel z Kansas City,
pfedseda Americkeho sdruzeni
baukefu, iravil ze lide vskutku
spolehlivi a poctivi budou se sn:id
no moei vydluziti penize na druhy
morkyu bud' od soukromych o
sob neb nekterych bank a za pfi
klad uvadi nasledujici : Kdyby ko
mne pfisel mlady clovek, ;:e.nz vi
ce roku pracoval na farm1 neb
muz prostfednich let, jez l)yl na
jwncem na farme a fekl mi. ze ma
Jak za kratkou
. 1 1 " 1 1
$1000 a po pfipade par koni neb
jiny dobytek a dice si koupiti i'ar
iijui za $4000. Vlada by mu na to
pujeila dva tisiee a j;i bych se ne
rozmyslel dlouho pujeiti mu po
tfebnou tisieovku, kdvbv mu ma
jitel neehtel eekati. Takovy -flo-vek.
kdyby skuteene byl fadnym
a v okoli znam nepotfebovai by ni
bank k vydluzeni penez. jichz by
jeste )otfeboval po pujeee, kte
rou by mu vlada ueinila. Za kaz
dyeh okolnosti jest novy zakon vy
hodny i )ro eloveka s malym ka
pitalem. chee-li si zaloziti svuj
vlastni domov na farme. .
Armada Spojenych Statu ma tor
pedo k vrhani z aeroplanu, kte
re jest schopno uciniti vetsi sko
du, nez-li kterykoliv z tech, kte
re jsou vrhany nemeckymi Ze
ppeliny v Anglii anebo fran
couzskymi a anglickymi aero
plany ve Francii.
Rozdil mezi timto a jinymi
bombami jest, ze vybuchne v jis
te vzdalenosti nad zemi a rozhodi
utrzkv vodorovne. kdezto misto,
kde jine vzduchove bomby vy
buchnou, vzdy je nejiste. Vyna
lezcem teto zvlastni stfely je Les
ter Barlow, ktery zdokonalil ji
mikladem Spojenych Statu v ar
senale ve Frankforte nedaleko
Philadelphie. Behem nedavnyeh
zkousek Barlowova torpeda vrze
na byla s vysi od 2,000 do 7.000
stop. Nektere z nieh naplneny by
Cas na
dobu vyrostly.
Williams in Indianapolis News.
ly mocnymi vybusninami a nekte
re jenom cernym prachem. Bom
by s vybusninami otfasly obydli
ini a stromv na vzd.ilenost ctvf
mil. V kazdem pfipade tyto boin
bv vvbuchlv ve vvsi. naznaeene
vynalezcem. Tato torpeda jsou
dvou.druhu. Jedno z nieh vvbuch-
'
no tid.y. pfijde-li do styku s ne
cim pevnym a jine pomoci hofa
ku vybuchne ve vzduchu. Xove a
mericke vzduchove torpedo vy
buchne ve vysi peti anebo sesti
ston nad zemi. at' vrzeno ie s iake-
koliv vvSf. Aviatik nepotfebuiej15 molm zajatcum zasi-
poeitati. Muze ieuom bombu vrh- 1:!ti.' lactone novmy a pfipravi
nouti. Xaklad na takovou bombu!1" -is(Mn Posledmch nekohk eisel
je jenom asi $50. i novi,1-v do l)aliku kter-v Jsem
' tfila adresou pfesne die vaseho
Lide, ktefi jsou zvykli na impor
tovan pochutniny musi si dat
bud' zajit chut' nebo platiti ce
ny dvakrat tak velike jako
nfed valkou.
Kilo rad jida angli'ekoii marine-1 Ja bych noviny pfece rada po
IhcTu a nlatil za ni drive 25 eentfl I sl'Ial- l),,oto:e etu- Jak tam neb-
musi ji platit dues 65 eentu. An
glicke okurky stoji S5c. kdezto
drive staly 50c. Hofeice se proda
va o deset centu draz na sklenici j
a anglicke suchary za deset centu.
Balicek francouzske sampiony tu
stouply o 100 proeent a nejsou je
ste k dostani. Francouzske sam
)anske nemuze byti iinportovano
vubec a uizsi druhy se jirodavaji
$50 tut-et lahvi. Spanelske olivy
stoji o dvacet centu vice,, italske
spaggety o 33 proeent a svycar-
stehovani.
Williams in Indianapolis News.
sk' a holandsky syr stoji o sto
proeent vice. Rusky kaviar prvni
tfidy stal pfed valkou $15 libra
a nyni stoji $30 libra. Norvezske
slanecky se prodavaly pfed val
kou tfi za deset eentu a nyni jest
jeden za pet centu. Nemecke uho
fi nejsou k dostani a japonske
kraby stoji o dvacet proeent vice.
Vsichni obchodnici delikatesi
si stezuji na velikou drahotu a ne
moznost nektere zbozi dostati. Ze
se sem neimportuje zadne plzen
ske pfvo jest davno znamou veci.
Pdsta zajatcum zdanna. Pbucte
postmistra, ktery o torn nevi a
bude-li se jeste potom zdrahati
pfijmouti bezplatne zasilky pro
zajatce, oznamte nam to.
Jest ve Spojenych Statech jes
te dosti postmistru a postovnich
zfizencu. ktefi nevedi, ze postovni
zasilky adresovane valecnym za
jatcum nebo temito odesilane ne
musi byti opatfeny znamkami a
jsou lopravovany postami vsech
zemi nalezejieim k svetovemu
svazu (s nepatrnymi vyjimkami
vsemi na zemekouli) uplne bez
platne. Jest ale take mnoho odesilatelu,
ktefi nevedi. ze nezbytnou pod
minkou bezj)hjitneho zasilani pos
tou jest oznaceni na adrese
rnsoner ot War Mail a
Prisonnier de guerre" (nutno
dati oba napisy, anglicky i fran
eouzsky). Nekdy postmistr ani takto fad
ne oznacenou zasilku nepfijme.
Pak jest to vinou jeho nevedo
mosti a neznalosti zakona a muze
tomu byti odpomozenp.
Pfipojujeme tuto ty'picky dopis
jedne nasi odberatelky, ktera
mela iodolnou zkusenost :
West Bend. Ta.
Po Vasem sdeleiii byla jsem ve-
navodu. Ale postovni ufednik mi
oznamil. ze to nepfijme. kdyz to
neni zmimkovane. Kekl. ze v tak
malem mistecku jako je tato neni
sdruzeni Cerveneho kfize.
v zajatci touzi po kazde fadce
eetby, proto vas zadam o informa
je, zda bych je mohla posilat do
ehicazske sberny a mnoho-li by
to stalo, v balickach po ctyfeeh
eisleeh. S )Ozdravem
Teresie Klusakov.i.
Teto pani a vsem ostatnim ete
nafum, ktefi meli podobne zkuse
nost i. odpovidame : Casopisy moz
no ovsem posilati i do ehicazske
sberny, ale je to zbytecna ztrata
easu. penez i prace. Kazuy pos
tovni ufad v nejmensim mestecku
stejne jako v Chieagu nebo New
Yoi'ku. je povinen zasilky takove
l.ezplatne. to jest beze znamek,
u"i jlmati.
Pfipujeme nize v anglicke feci
otisk ehinek zakona, jimz je bez
platne dopravovani zasilek valec
nym zajatcum nafizovano.
Vvstfihnete si onen odstavec
od slova ''Postmasters" az do slo
va "Postage" a bude-li se post
mistr vzpouzeti pfijati zasilku ta
kovou. ukazte mu tento vystfizek,
ktery uvadi zakon o poste zajat-1
cum. Kdyby i pak jeste odepfel J
zasilku takovou pfijmouti beze
'1 1 i V f
znameic. oznamre nam to a iicini-
me potfebne kroky, aby byl o
svych povinnostech poucen z mis
ta jineho.
POSTMASTERS : Letters and
newspapers can be sent to pri
soners of war in all foreign coun
tries without the payment of
postage. See Section S on page
111 of the Postal Guide for July,
1916, which reads as follows:
8. Prisoners of war mail.
Exemption from all postage
charges applies in the countries
of origin and destination as
well as in the countries througK
which the mail passes, to cor
respondence addressed, to or
coming from bureaus of infor
mation concerning prisoners;
to or from soldiers prisoners in
belligerent countries or intened
in neutral countries ; and to any
article admissible to the mails
exchanged between Canada and
the United States when addressed
to or mailed by a prisoner of war
in either country. Sailors and
civilians on interned vessels and
in war prisons or camps, are as
similated to soldiers who are
prisoners of war.
In addressing mail, the name
of the addressee must be fol
lowed by the words "prisoner
of war."
On receipt from a foreign
country, articles from prison
ers or bureaus entitled to free
dom from postage shall be
stamped at the United States
exchange post office "Na
charge for postage. Prisoner
of war mail" before being dis
patched to destination.
All mailable articles (letters
in their usual and ordinary
. form, post cards, prints, com
mercial papers, samples com
plying with the Postal Union
Regulations) are acceptable
free of postage.
Pozor! Tystfihnete si tento an
glicky tisteny odstavee, nebot' ne
fitQ. kdy ho budete potfebovat.
Svornost.
Novy drub pozemkovych svindlu.
Chicago. 111. V nekterych fo
tohernich divadlech byly pfed
casern davany do vyhry pozemky
v M"ichiganu a kazdy. jehoz jme
no bvlo vvtazeno, mohl zdarma
obdrzeti lot na peknou- letni res
idenci. o nemz nikdo nevedel. kde
se nachazi. Druhy den pfisel ne
jaky agent ke kazdemu cloveku,
jehoz jmeno bylo v divadle zjiste
.no a slavnostne mu oznamoval,
ze A-yhral pozemek v Miehiganu.
Muze jej dostati uplne zdarma a
jedine musi zaplatiti $3.S0 ihned
a pozdeji $6 za vyhotoveni vlast
nickych listin. Neni znamo. kolik
lidi se od te doby pfiprayuje k
postaveni villy u neznameho je
zirka v Michigami. ale mozno se
domnivati. ze se jich vetsi pocet
pfihlasi u soudu, Klara Allgaier
ov;i v Chicagu dala zatknouti
jakeho Jakuba Dorfa a tfi jine
muze. ktefi proda vali michigan
ske i)ozemky a obvinuje je z ma
meni penez. Pfipad mel byt vy
slychan pfed soude'em Beckwi
them na stanici jizni Clark ulice,
ale musel byt odlozen. ponevadz
slecna Allgarierova dice' pfivesti
svou pfitelkyni jmenem Lilii kte
ra take vyhrala jeden lot v Mi
chiganu a nyni jej nemuze nale
zti. Postavili 'se proti planu Fordovu.
Henry Ford, automobilovy mag
nat rad by rozsifil sve zavody do
obrovskych rozmeru. za kterymz
to ucelem dice uziti cisteho vytez
ku. Ale v tech dnech seznal. ze ne
ni samojedinym panem sveho pod
niku. nebot dva akeioiuifi. bratfi
Dodgeove. se proti Fordove plan
ozvali. zadajiee by vytezek byl
rozdelen mezi akcionafi. Tvrdi, ze
je nemoudre. takovym spusobem
rozhazovati ienize. kdyz obchod
klesne po valee. Vymohli si proza
timni soudni zakaz proti planu
Fordove.
Odporucte tento ca
sopis vasemu souse
duv zdaliz neni odbe-
ratelem.