ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 1. listopadu (November) 1916
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
Cislo-Number 15
OZVENfl
Z Evropske valky,
Londyn. Do Rima dosel tele
gram, z nemeckych pramenu ozna
nmjipi, ze vsechny okolnosi sved
dci o torn, ze Rusove pripravuji o-
brovskou offensive v Halici a Pol-
ska. Z Berlina se oznamuje, ze Ru
sove obnovili sve utoky na vojs
Ico rakouske na zapad od Liicku,
vve Yolynsku. V sousedstvi Zatur
se po dvoudenni delostfelecke pfi
prave vyrazili proti nemeckym
zakopum. Berlinska zprava ozna
niuje, ze se utok nezdafrl.
St. John, Novy Fonndland.
Zda se, ze kanadska vlada obava
se utoku nemeckych ponorek na
atlanticke pnstavy. Zde byl vy
dan rozkaz, aby so v moci udrzo
vala uplna tma a aby byl pristav
v noci plavbe .uplnc uzavr en. Svet
la-maji byti zhasnnta nejen na u
licich a v domech, ale i na auto
mobilech a jinych vozech. Rozkaz
plati i pro sonsedni predmesti, po
kud jsou blizko more. Vysvetleni
nebylo dano zadne a vzbudilo to
nemaly rozruch.
Berlin. Nemecka armady, jak
se zde ujistuje, sviraji Rumunsko
zeleznym kruhem, ktery je brzo
rozdrti, jako loni Srby. Falken
hayn od zapadu i Mackensen od
jife stale a.vytrvale postupuji.
Rumunskou porazlcu nezavinilo.
nic vice nezli naprosty nedostatek
del. Zpravodajove z bojiste vy
pravuji, ze na mohutnou palbu
nemeckych del rumunska takfka
ani neodpovidaji a stfelba -jeiich
liedonasi.
Petrohrad-t Nemecko rakou
ske vojsko podniklo radu usilov
nycfi utoku na ruske a runiunske I
posice na obpu brezich reky By
stfice v krajine Dma Watra, jak
se zde uredne oznamuje. To pri
nutilo Busy k ustupu ze dvou
pfednich posic na navrsich.
Zeneva. General Kirschbaum,
ktery hral vynikajici ulohu v ne
meckych bojich .proti Verdimu,
zabit byl v bitvg u Douaumontu
pri francousskem utoku minuleho
nterka.
Amsterdam. Z Berlina se oz
namnje, ze kanclef Bethmann
Holweg opustil hlavni mesto a
vydal se na bojiste za cisaf em. Pri
nasi mu dulezite zpravy.
Paxil. Z Curychu, ze svycar
ska, oznamuje se z nemeckych
pramenu, ze za mesic zafi ztratili
narodove spojencti 141 ocbhod
nich lodi, v celkove nosnosti 180,
000 tun. Vetsinou byly anglicke.
Vedle toho bylo potopeno 39 lodi
neutralnich nosnosti 72,000tun.
Je pry to nejvetsi strata v jedi
nem mesici za celou dobu trvani
valky.
Berlin. Nemecka ufedni zpra
va z bojiste na Somme oznamuje:
"Na.severnim bfehu reky Somme
obnoveny byly bitvy pechoty. Po
silne pfiprave delostfelecke pod
nikli Anglicane utok pf es linii
Gnedecourt-Lesboeufs a Francou
zi fitocili v okrsku morvalskem za
vecera. Nase vojsko odrazilo ne
pritelske utoky stfelbou z del a
pnsek a na severo-vchod od Mor-
'-valu take bodaky. Sve posice jsme
.nplne obbajili."
Drahota mekkehd uhli. Svadi se
to na nedostatek zeleznicnich
kar.
Cena mekkeho uhli u samyeh
uhlodolu vystoupila minuleho ty
dne $4.25 tuna, coz je o $2.65 na
tune nad cenu obycejnon. Je to
nejvyssi cena mekkeho uhli v de
'jinach. K tomu jeste jednatele u
helnych spolecnosti pravi. ze ani
"W'tu cenu se ho nemuze mnoho
Vindit- ielikoz doly pracuji na
kontrakt, a mohou jen s nejvetsi-
mi ustanovene mnozstvi uhli do
dati nasledkem nedostatku zelez
nienich kar. Zeleznice jim pry da
.-1-11
ji Kazciy aen pouze ioiik: Kar. co
se naplni ulilim za ctyry hodiny,
kdr-zto v mnohych tovarnaeh, ze
jmena ocelarnach se pracuj'i bez
ustani, to jest 24 liodin denne. Niv
ktere tovarny nasledkem nedo
statku a drahoty uhli musely jiz
praci zastavit, ale velke spolee-
nosti majice obycejne kontrakt, v
praci pokraeuji. S tohoto lze vy
rozumeti, ze ta ohromna cena $4.
54 u dolu jest pouze pro takove
obehodniky, kterez s uhlodoly
kontrakt nemaji. Tak'ovym se pro
da neco ale za cenu vyderacnou.
Yclke spolecnosti, rnajici kon
trakt, dostavaji patrne uhli za ce
nu dfivejsi. Ohledne nedostatku
kar bylo praveno pfed nekolika
dny na schuzi zeleznicnich fidi
telu. zc kde by se melo ve Spoj.
Stateeh postavit 200,000 novych
kar kazdy rok, postavi se jicli pen
ze 75.000. Nasledkem toho je kar
takovy nedostatek. Jeden pfedse
da pravil: "Kdybych mel naklad-
ni karu. vydelal bveh s ni $500
mesicne; ze ji nemam. tolik tra-
tim..Drahy svaluji nedostatek kar
na nedostateK penez; viaaa a sta-
ty pr' cinnost zeleznic omezuji,
nepopfavajl jim dost vydelku a
kapitaliste pak nechteji do zelez
nic penize ukladat a tak neni zae
kary stavet a jine zvelebeni za-
vadet. Pritomne vysetfuje zvlast
ni komise. jak by se dalo zeleznic
jimi zlofadum, jako je nedostatek
kar, zeleznicni podvody a proda-
vani podobnych akcii zameziti a
zda-li nejlepsim prostfedkem k
zavedeni poradku nebude povlad-
neni zeleznic.
Nesnaze ve spojeni s rychlou
transportaci pres Anghcky ka
nal probudily Anglii k posnani
nutnosti zbudovani tunelu pod
temito vodnimi uzinami mezi
Doverem a Calaisem, nejfcliz
sim pfistavistem francousskym.
Kdybv tento tunel zbudovan
byl v roce 1914. nedoslo by byva-
o ku katastrofe Sussexu a nebylo
jv zadnych odkladu v dopravova-
ni ranenych z bojist' ve Francii do
Anglie. Pomalu se pohybujici lo-
i cini se zodpovenvmi za mnohe
ezdary vojenskych pohybu, proti
n
Nemecku. Velke zasoby potravin
z Asie pro Anglii byli zadrzeny vc
Francii. Mnoho techto potravin se
zkazilo v Calaisu vyckavanim na
lode, ktere mely ie dopraviti pfes
kanal. O zbudovani tohoto kana
lu se mluvilo pfed valkou, ale zda
lo se ze Anglic nepovazovala pod
nik tento za nutny. Valka ale spu
sobila zmenu nahledu. Pravi se ze
prace na zbudovam tunelu bj'la
zahajena. Anglicane prorazili jiz
2.200 yardu tohoto obrovskeho
tunelu pod mofee z Doveru. Fran
eouzove jak se pravi, jiz take zalui
jili praci v Calaisu. Obrovsky ten
tunel bude 29 mil dlouhy a dvaa-
dvacet mil bude jej pod mofem.
odhaduje se ze naklad na tento
tunel bude asi 20 milionu. O zfi-
zeni zeleznicniho tunelu pod an-
clickvm kanalem mluvi se v inze-
nvrskveh kruzich anglickych od r
1S67. Narodohospotlafi a vojensti
odbornici odporucovali zfizeni to
hoto tunelu po fadu let. Take stat
nici. zadali vladu. aby postavila se
za tento projekt, poukazujice na
cetne vyhody. ktere z toho zemi
vvnlvnou. Valka ukazala jakou ve
li'kou cenu by mel tento tunel pro
narodm obranu a take poukaziue
se na vyhody jake bude miti ten
to tunel. az novo obchodni ahance
mezi spojenei vejde v platnost.
Tunel tento byl by vol ikon vyho
dou v zapase v obchodni akresiv
nosti Nemecka.
Pijte mene a vice dychejte.
Trapte se mene a vice spete.
Dosti zprav, ale
Evropa bude znovu vystavena
americkym df ivim.
Evrona bude notfebovati bilion
stop stavebniho dfivi prvni rok
lo valce, prohlasil dr. Edvard E
Aving Pratt, nacelnik ufadovnj
pro zahranicni i domaci obchod
odboru obehodu, v pfednasce po-
fadane konferenci lesniho prumy-
slu v Portland. Oregon. Nejen. ze
bude jfilezitost nrodati drive, ale
bude to nase povinnost. ktere se
nesmime vyhybati. Kdyby val
ka mela skonciti v prosinei,- eoz se
nepodoba pravde a vyvoz dfeva
do Evropy by se jeste nezvetsil.
bylo by potfeba nejmene za 400
milionu dollaru dfivi. ku kryti
pravidelne jjotfeby. mimo potfeb
znov uvystaveni nescetnyeh mest
a vesnie valkou znieeuych. Nikdo
dosud nevi mnozstvi dfivi. jehoz
bude zapotfebi ve Francii. Belgii
Polsku a jinych zemi valkou io-
stizenych. Neni zadne pochybnos-
ti. ze bude obrovske mnozstvi dfi
vi objednano ihned po ukoneeni
valkv. Jest odhadovano ze v E-
vrope bude k ucelum rekonstruk
ce potfebovano nejmene za 400
millionu dfivi. K tomu nutno pfi
pocisti 400 mil. schodek normal ni
spotfeby. To znaei ze eelkee za 800
mil. dollaru vice nez byvala oby
eejna potfeba. bude muset byti na
hrazeno ze zemi dfivi vyvazejiei.
Ovsem musi se tez pfipoeitati. ze
mnoho budov nebude jiz vubce
postaveno. Tez mnohe se nebude
staveti z nucene spofivosti. Ihize-
me odpoeitati 3S0 mil. doll. Zusta
a velice pravdepodobno bilion
doll, za kterouz bude Evropa po-
tebovati dfivi.
Stfelivni tovarny budou delat
barviva.
Washington. 1). C Odbor ob
ehodu prostfednictvim dr. Norto
na, barvivniho experta. vyjednal
se dvema velikymi stfelivnimi to
varnami, ze se obrati k delani l)ar
viv. jakmile valeene objednavky
pfestanou. Yseehny plany do nej-
mensich podrobnosti vypracova-
ny Du Pontovou spolecnosti, kte-
raz k vyrol)e tfaskavin a jinych
potfeb postavila dve obrovske to
varny. jiehz nebude tfeba po za
vedeni mini. Aby budovy nepfi
sly v nic a delnikum se nespuso
bily velike nepfijemnosti nahlym
)ropustenim z prace. zaene se s
vvrobou vseho druhu barviv.
Dulezite rozhodnuti pro pfisteho
valce v Nebrasce.
Die konstituce Nebrasky ktera
koliv osoba, narozena v cizi zemi.
ktera v kterekoliv dobg v minu-
na cem tisknouti?
Ted Nelson in St. Paul Pioneer Pres
losti vyzvedla si prvni pfiobcova-
ci listiny a ktera bydli ve state
Nebraska po sest mesicu, je
o-
pravnena voliti v nadchazejicich
- volbach. Okolnosti, ze nekdo ne-
r chai uph-nouti sedm roku pfed
; dokonanim sveho )fiobcenl a tim
ucinil mitnym vyzvednuti novych
prvnich listin. neni zadnou pfe-
kazkou pro volbu ve statu Ne--brasce.
Tato fakta bj'la sdelena
pfedsedovi Tliompsonovi Noljras
ske federaee suchych v ufednim
naMldu generalnim navladnim.
Thompson pozadal generalniho
navladniho. aby vystvetlil mu vo
lebni kvalifikaci. Federaee su
ehycli pfala si vedeti. zdali pfi
stehovalee. jehoz ju-vni obcansky
list stal se neplatnym nasledkem
toho, ze od jeho vydani u)lynulo
sedm let. muze voliti. Generalni
navladni Reed soudi. ze takovi
obcane jsou opravneni voliti. Ne
braska je jednim z nekolika statu
v Fnii, kde dovoleno je osobam.
ktere nejsou ilne priobi-eny. vo
liti. Jak mozno volit pomoci posty.
Na eleny vsech unii zeleznic
nich zfizencu. byly rozeslany le
taky s navodem, jak mozno voliti
pomoci posty.
Podle zakona mohou zeleznicni
zfizenci hlasovat v kazdem precin
ktu v Nebrasce. jsou-li registro
vani volici a jsou-li opatfeni eer
tefkaty od yolebniho komisafe.
Certefikat ten o volebnim dnu
dotyeny volic pfedlozi volebnim
ufednikum v prccinktn, v nemz
chteji hlasovat bez rozdilu.
kde se ten volebni precinkt v na
sem statu naehazi naeez oni pfi
pravi pfisezne udani. jez na poza
dani volic podepise. Po te obdrzi
volebni listek. Ballot ten sice ne
bude jinde ve statu obsahovat.
kongresni ani okresni listek. ale
zdejsi volic ma dovoleno vepsat si
jmeno kandidatu. pro ktere si pfe
je volit a pfi nichz zaroven nazna-l-i
kfizky. jezto pouze tak vyplne
ne listky. budou za blasy poeita-
nv
zeny, zamestnane Fordem, budou
miti $5 denne.
Detroit. Iieh. C'tyfi sta zen.
zamestnanych u Ford lotor Co.
v tomto meste a nekolik set v po
bofnyeh zavodecli a iiradcmiach
budou ziskavati nejinensi mzdu
$5 denne, die oznameni Ileni'y
Forda. ucineneho po konferenci
s presidentem "Wilsonem v Long
Branch. Ufednici Fordovy spolec
nost prohlasili. ze novy mzdovy
plan dotyka se vsech zen v za-
mestnani v zavodech spolecnosti
j)o celych Spojenych Stateeh, kte
re jsou starsi, nez 21 rok. Fordovy
zavody zamestnavaji celkem 49,-
STz delniku a jinych zfizencu. z
ktervch 36,326 dostavii za svoji
praci $5 denne. bez ohledu na to,
v jakem pracuji oboru. Cisty
zisk jmenovane spolecnosti v po
slcdnim roce byl $60,000,000.
Pri podnikani drtlveho naporu na
Rumunsko, sleduji centralni vel
moci v podstate tentyz cil, kte
ry meli na zfeteli pfi zpustoseni
Srbska a Cerne Hory: Vybiji tu
svou mstivost na nepfiteli nej
slabsim. Ynitfni pomery jak v Kakous
ku tak i v Nemecku jsou hodne
rozervane a v nejaky konecny u
speeh" anebo v rozhodne vitezstvi
tarn jiz davno zadny nevefi. A
proto se neco musi delat, aby va
lecne bulletiny nevesely na nos o
byratelstvu same "Potemkinovy
vesniee?' Ye Francii to nejde,
protoze tarn maji situaei v rukou
spojenei, na ruske fronte take.do
sel jiz Hindenburgovi rozum a
proto se vitezi aspoii na Balkane.
Ale jako valku nerozhodla zapla
va Srbska a Cerne Hory, tak ji ne
rozhodne ani zkruseni Rumunska.
Obeti ktere za tim ucelem musi
centralni vlady pfinesti jsou jiste
velike a vymsti se jim na jine sra
ne. musi v okupovauych zemieh
vydrzovai velikou silu vojska, kte
reho nemaji zrovna nadbytek a
tim seslabuji linie na jinych fron
mo sensacni uspechy spojencu ve
tirch. Tim se take vysvetluji ty pfi
Francii, ktefi nyni postupuji na
celych milich tarn, kde ziskanf . ne
kolika set yardu ztikopu povazo-
ft'ano bylo jeste pfed nedavnem za
vyteeny strategieky tab. Do upl
neho zkruseni Rumunska jest je
ste hodue daleko, ale kdyby se me
lo pfeee uskutecnit. celili by Teu
toni zase te stare otjizce: "Co ted'
a co potom?" Koneenemu osudu
ketry si Germani pfipravili. pfec
Nasim odberatelum!
nho jak dennich tak i tydenmch ca-
sopEsu zdrazuje predplatne, nasledkem o
pravdove tisne ktera se dostavila zdraze
mm papiru. Zvysovatif predplatneho deje
se zvclna ale jiste. Ti vydavatele, kteri tak
jeste meuciniSi ocekavaji, jest-li snad se ne
stsne nejaky zazrak, aby byli uchraneni od
toiot& prostredku zvyseni predplatneho,
a!e opravdu jest v nich dusicka nadmfru ma
Sscka? kdyz tak dostanou od papirnickych
spolecnosti ucet za posledni objednavku.
Vypada to tak jako kdyby se mel papir no
vinarsky zaraditi mezi "drahokamy". Bra
nfme se jak jen nejlepe umime. V teto obra
ne nam mohou byti napomocni vydatne nasi
odberatele, kdyz zaslou nam sve doplatne
a take predplatne, coz nam velice prospeje.
Hyni kdyz jest doba podzimni a vice casu na
ctene, meii byste upozorniti vase sousedy na
nas casopis, ktery jest dosud itejlacinejsi,
nebo siojs pouze $1.00 na cely rok. Kazdy
predplatitei ktery ziska nam noveho odbe
ratele dostane za odmenu peknou povidku.
Procez rciate-l! souseda, ktery jest milov
mkem dobre poucne a zabavne cetby, od
poructe mu nas casopis. Doufame, ze nasi
odberateSe takto nam napomocni budou v
teto debe kraticke, neb casopis nas jest nej
lacinejsim a poucnym.
Odvarka Bratrs, vyd.
Clarkson, Nebraska.
jenom neujdou, i kdyby se na je
jich opasku houpal nakrasne ru
munsky skalp.
Vysicha nase zeme?
Otazka zda-li zmensuje se po
nenahlu. ale stale obsah vody na
si zemekoule, zodpovidana jest
kladne celou fadou nasich ba'date
lu; die nich naleza se nase obez
nice v pomalem, ale nezadrzitelne
pokracujicim procesu vysichani.
Proti tomuto nazoru vystupuje an
glicky fisiolog prof. Gregory. Y
castech stfedni Asie v Mexiku, v
castech Jizni Ameriky a pfedne v
jizni Arabii mozno pozorovati da
leko pokrocily proces vysychan
ale zde hraji rozhodnou ulohu
proudeni vzduchu a zmeny podne
bi, a celek vsech pozorovanych po
ehodu, neopravnuje nijak k pfed
pokladu vseobecnemu, o na cele
eele zemekouli zasahuiici wsv-
chani. Trvale yysychani musilo by
pfivoditi nejen znacne zmeny v
utvaru jednotlhych dilu zeme a
mofi : Ono zracilo by se pf edevsim
ve zmenseni vodnich par v nasi
atmosfefe a tim ve zmene svetlo
sti slunecnich paprsku. Ze pfesu
nuti utvaru pobfezi, od prvych.
dob od nichz mame historieka da
ta, az ku pfitomnosti jest je ne
patrne, nelze pochybovati. Nezme
nena. stalost slmiecnich paprsku
ukazuje se vsak dalshn zivotem
urcitych druhu roslin v urcitych
krajinach. Kolisani intensity slu
necnich paprsku, jak pozorovano
bylo v Alziru a Kalifornii, vztaho
valo se jen zcela na kratke obdo
bi a doznalo vzdy 0iet vyrovnam.
Hleda se.
Rada bych se dovedela adresu.
na Franka Smahla, ktery pochazi
z Ceskeho Rymneho z kraje Chru
dimskeho a tez zvedela bych rada
adresu na Franka Stanka take z
Ceskeho Rymneho. Kdo by vedel
o nich aneb oni saifli necht' mi la
skave oznami na adresu:
Frantiska Sila, West Point, Neb.
r,
