ZAPADU ECHO OF THE WEST Rocnik-Volume IV. Clarkson, Nebraska, ve stfedu 1. listopadu (November) 1916 'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79. Cislo-Number 15 OZVENfl Z Evropske valky, Londyn. Do Rima dosel tele gram, z nemeckych pramenu ozna nmjipi, ze vsechny okolnosi sved dci o torn, ze Rusove pripravuji o- brovskou offensive v Halici a Pol- ska. Z Berlina se oznamuje, ze Ru sove obnovili sve utoky na vojs Ico rakouske na zapad od Liicku, vve Yolynsku. V sousedstvi Zatur se po dvoudenni delostfelecke pfi prave vyrazili proti nemeckym zakopum. Berlinska zprava ozna niuje, ze se utok nezdafrl. St. John, Novy Fonndland. Zda se, ze kanadska vlada obava se utoku nemeckych ponorek na atlanticke pnstavy. Zde byl vy dan rozkaz, aby so v moci udrzo vala uplna tma a aby byl pristav v noci plavbe .uplnc uzavr en. Svet la-maji byti zhasnnta nejen na u licich a v domech, ale i na auto mobilech a jinych vozech. Rozkaz plati i pro sonsedni predmesti, po kud jsou blizko more. Vysvetleni nebylo dano zadne a vzbudilo to nemaly rozruch. Berlin. Nemecka armady, jak se zde ujistuje, sviraji Rumunsko zeleznym kruhem, ktery je brzo rozdrti, jako loni Srby. Falken hayn od zapadu i Mackensen od jife stale a.vytrvale postupuji. Rumunskou porazlcu nezavinilo. nic vice nezli naprosty nedostatek del. Zpravodajove z bojiste vy pravuji, ze na mohutnou palbu nemeckych del rumunska takfka ani neodpovidaji a stfelba -jeiich liedonasi. Petrohrad-t Nemecko rakou ske vojsko podniklo radu usilov nycfi utoku na ruske a runiunske I posice na obpu brezich reky By stfice v krajine Dma Watra, jak se zde uredne oznamuje. To pri nutilo Busy k ustupu ze dvou pfednich posic na navrsich. Zeneva. General Kirschbaum, ktery hral vynikajici ulohu v ne meckych bojich .proti Verdimu, zabit byl v bitvg u Douaumontu pri francousskem utoku minuleho nterka. Amsterdam. Z Berlina se oz namnje, ze kanclef Bethmann Holweg opustil hlavni mesto a vydal se na bojiste za cisaf em. Pri nasi mu dulezite zpravy. Paxil. Z Curychu, ze svycar ska, oznamuje se z nemeckych pramenu, ze za mesic zafi ztratili narodove spojencti 141 ocbhod nich lodi, v celkove nosnosti 180, 000 tun. Vetsinou byly anglicke. Vedle toho bylo potopeno 39 lodi neutralnich nosnosti 72,000tun. Je pry to nejvetsi strata v jedi nem mesici za celou dobu trvani valky. Berlin. Nemecka ufedni zpra va z bojiste na Somme oznamuje: "Na.severnim bfehu reky Somme obnoveny byly bitvy pechoty. Po silne pfiprave delostfelecke pod nikli Anglicane utok pf es linii Gnedecourt-Lesboeufs a Francou zi fitocili v okrsku morvalskem za vecera. Nase vojsko odrazilo ne pritelske utoky stfelbou z del a pnsek a na severo-vchod od Mor- '-valu take bodaky. Sve posice jsme .nplne obbajili." Drahota mekkehd uhli. Svadi se to na nedostatek zeleznicnich kar. Cena mekkeho uhli u samyeh uhlodolu vystoupila minuleho ty dne $4.25 tuna, coz je o $2.65 na tune nad cenu obycejnon. Je to nejvyssi cena mekkeho uhli v de 'jinach. K tomu jeste jednatele u helnych spolecnosti pravi. ze ani "W'tu cenu se ho nemuze mnoho Vindit- ielikoz doly pracuji na kontrakt, a mohou jen s nejvetsi- mi ustanovene mnozstvi uhli do dati nasledkem nedostatku zelez nienich kar. Zeleznice jim pry da .-1-11 ji Kazciy aen pouze ioiik: Kar. co se naplni ulilim za ctyry hodiny, kdr-zto v mnohych tovarnaeh, ze jmena ocelarnach se pracuj'i bez ustani, to jest 24 liodin denne. Niv ktere tovarny nasledkem nedo statku a drahoty uhli musely jiz praci zastavit, ale velke spolee- nosti majice obycejne kontrakt, v praci pokraeuji. S tohoto lze vy rozumeti, ze ta ohromna cena $4. 54 u dolu jest pouze pro takove obehodniky, kterez s uhlodoly kontrakt nemaji. Tak'ovym se pro da neco ale za cenu vyderacnou. Yclke spolecnosti, rnajici kon trakt, dostavaji patrne uhli za ce nu dfivejsi. Ohledne nedostatku kar bylo praveno pfed nekolika dny na schuzi zeleznicnich fidi telu. zc kde by se melo ve Spoj. Stateeh postavit 200,000 novych kar kazdy rok, postavi se jicli pen ze 75.000. Nasledkem toho je kar takovy nedostatek. Jeden pfedse da pravil: "Kdybych mel naklad- ni karu. vydelal bveh s ni $500 mesicne; ze ji nemam. tolik tra- tim..Drahy svaluji nedostatek kar na nedostateK penez; viaaa a sta- ty pr' cinnost zeleznic omezuji, nepopfavajl jim dost vydelku a kapitaliste pak nechteji do zelez nic penize ukladat a tak neni zae kary stavet a jine zvelebeni za- vadet. Pritomne vysetfuje zvlast ni komise. jak by se dalo zeleznic jimi zlofadum, jako je nedostatek kar, zeleznicni podvody a proda- vani podobnych akcii zameziti a zda-li nejlepsim prostfedkem k zavedeni poradku nebude povlad- neni zeleznic. Nesnaze ve spojeni s rychlou transportaci pres Anghcky ka nal probudily Anglii k posnani nutnosti zbudovani tunelu pod temito vodnimi uzinami mezi Doverem a Calaisem, nejfcliz sim pfistavistem francousskym. Kdybv tento tunel zbudovan byl v roce 1914. nedoslo by byva- o ku katastrofe Sussexu a nebylo jv zadnych odkladu v dopravova- ni ranenych z bojist' ve Francii do Anglie. Pomalu se pohybujici lo- i cini se zodpovenvmi za mnohe ezdary vojenskych pohybu, proti n Nemecku. Velke zasoby potravin z Asie pro Anglii byli zadrzeny vc Francii. Mnoho techto potravin se zkazilo v Calaisu vyckavanim na lode, ktere mely ie dopraviti pfes kanal. O zbudovani tohoto kana lu se mluvilo pfed valkou, ale zda lo se ze Anglic nepovazovala pod nik tento za nutny. Valka ale spu sobila zmenu nahledu. Pravi se ze prace na zbudovam tunelu bj'la zahajena. Anglicane prorazili jiz 2.200 yardu tohoto obrovskeho tunelu pod mofee z Doveru. Fran eouzove jak se pravi, jiz take zalui jili praci v Calaisu. Obrovsky ten tunel bude 29 mil dlouhy a dvaa- dvacet mil bude jej pod mofem. odhaduje se ze naklad na tento tunel bude asi 20 milionu. O zfi- zeni zeleznicniho tunelu pod an- clickvm kanalem mluvi se v inze- nvrskveh kruzich anglickych od r 1S67. Narodohospotlafi a vojensti odbornici odporucovali zfizeni to hoto tunelu po fadu let. Take stat nici. zadali vladu. aby postavila se za tento projekt, poukazujice na cetne vyhody. ktere z toho zemi vvnlvnou. Valka ukazala jakou ve li'kou cenu by mel tento tunel pro narodm obranu a take poukaziue se na vyhody jake bude miti ten to tunel. az novo obchodni ahance mezi spojenei vejde v platnost. Tunel tento byl by vol ikon vyho dou v zapase v obchodni akresiv nosti Nemecka. Pijte mene a vice dychejte. Trapte se mene a vice spete. Dosti zprav, ale Evropa bude znovu vystavena americkym df ivim. Evrona bude notfebovati bilion stop stavebniho dfivi prvni rok lo valce, prohlasil dr. Edvard E Aving Pratt, nacelnik ufadovnj pro zahranicni i domaci obchod odboru obehodu, v pfednasce po- fadane konferenci lesniho prumy- slu v Portland. Oregon. Nejen. ze bude jfilezitost nrodati drive, ale bude to nase povinnost. ktere se nesmime vyhybati. Kdyby val ka mela skonciti v prosinei,- eoz se nepodoba pravde a vyvoz dfeva do Evropy by se jeste nezvetsil. bylo by potfeba nejmene za 400 milionu dollaru dfivi. ku kryti pravidelne jjotfeby. mimo potfeb znov uvystaveni nescetnyeh mest a vesnie valkou znieeuych. Nikdo dosud nevi mnozstvi dfivi. jehoz bude zapotfebi ve Francii. Belgii Polsku a jinych zemi valkou io- stizenych. Neni zadne pochybnos- ti. ze bude obrovske mnozstvi dfi vi objednano ihned po ukoneeni valkv. Jest odhadovano ze v E- vrope bude k ucelum rekonstruk ce potfebovano nejmene za 400 millionu dfivi. K tomu nutno pfi pocisti 400 mil. schodek normal ni spotfeby. To znaei ze eelkee za 800 mil. dollaru vice nez byvala oby eejna potfeba. bude muset byti na hrazeno ze zemi dfivi vyvazejiei. Ovsem musi se tez pfipoeitati. ze mnoho budov nebude jiz vubce postaveno. Tez mnohe se nebude staveti z nucene spofivosti. Ihize- me odpoeitati 3S0 mil. doll. Zusta a velice pravdepodobno bilion doll, za kterouz bude Evropa po- tebovati dfivi. Stfelivni tovarny budou delat barviva. Washington. 1). C Odbor ob ehodu prostfednictvim dr. Norto na, barvivniho experta. vyjednal se dvema velikymi stfelivnimi to varnami, ze se obrati k delani l)ar viv. jakmile valeene objednavky pfestanou. Yseehny plany do nej- mensich podrobnosti vypracova- ny Du Pontovou spolecnosti, kte- raz k vyrol)e tfaskavin a jinych potfeb postavila dve obrovske to varny. jiehz nebude tfeba po za vedeni mini. Aby budovy nepfi sly v nic a delnikum se nespuso bily velike nepfijemnosti nahlym )ropustenim z prace. zaene se s vvrobou vseho druhu barviv. Dulezite rozhodnuti pro pfisteho valce v Nebrasce. Die konstituce Nebrasky ktera koliv osoba, narozena v cizi zemi. ktera v kterekoliv dobg v minu- na cem tisknouti? Ted Nelson in St. Paul Pioneer Pres losti vyzvedla si prvni pfiobcova- ci listiny a ktera bydli ve state Nebraska po sest mesicu, je o- pravnena voliti v nadchazejicich - volbach. Okolnosti, ze nekdo ne- r chai uph-nouti sedm roku pfed ; dokonanim sveho )fiobcenl a tim ucinil mitnym vyzvednuti novych prvnich listin. neni zadnou pfe- kazkou pro volbu ve statu Ne--brasce. Tato fakta bj'la sdelena pfedsedovi Tliompsonovi Noljras ske federaee suchych v ufednim naMldu generalnim navladnim. Thompson pozadal generalniho navladniho. aby vystvetlil mu vo lebni kvalifikaci. Federaee su ehycli pfala si vedeti. zdali pfi stehovalee. jehoz ju-vni obcansky list stal se neplatnym nasledkem toho, ze od jeho vydani u)lynulo sedm let. muze voliti. Generalni navladni Reed soudi. ze takovi obcane jsou opravneni voliti. Ne braska je jednim z nekolika statu v Fnii, kde dovoleno je osobam. ktere nejsou ilne priobi-eny. vo liti. Jak mozno volit pomoci posty. Na eleny vsech unii zeleznic nich zfizencu. byly rozeslany le taky s navodem, jak mozno voliti pomoci posty. Podle zakona mohou zeleznicni zfizenci hlasovat v kazdem precin ktu v Nebrasce. jsou-li registro vani volici a jsou-li opatfeni eer tefkaty od yolebniho komisafe. Certefikat ten o volebnim dnu dotyeny volic pfedlozi volebnim ufednikum v prccinktn, v nemz chteji hlasovat bez rozdilu. kde se ten volebni precinkt v na sem statu naehazi naeez oni pfi pravi pfisezne udani. jez na poza dani volic podepise. Po te obdrzi volebni listek. Ballot ten sice ne bude jinde ve statu obsahovat. kongresni ani okresni listek. ale zdejsi volic ma dovoleno vepsat si jmeno kandidatu. pro ktere si pfe je volit a pfi nichz zaroven nazna-l-i kfizky. jezto pouze tak vyplne ne listky. budou za blasy poeita- nv zeny, zamestnane Fordem, budou miti $5 denne. Detroit. Iieh. C'tyfi sta zen. zamestnanych u Ford lotor Co. v tomto meste a nekolik set v po bofnyeh zavodecli a iiradcmiach budou ziskavati nejinensi mzdu $5 denne, die oznameni Ileni'y Forda. ucineneho po konferenci s presidentem "Wilsonem v Long Branch. Ufednici Fordovy spolec nost prohlasili. ze novy mzdovy plan dotyka se vsech zen v za- mestnani v zavodech spolecnosti j)o celych Spojenych Stateeh, kte re jsou starsi, nez 21 rok. Fordovy zavody zamestnavaji celkem 49,- STz delniku a jinych zfizencu. z ktervch 36,326 dostavii za svoji praci $5 denne. bez ohledu na to, v jakem pracuji oboru. Cisty zisk jmenovane spolecnosti v po slcdnim roce byl $60,000,000. Pri podnikani drtlveho naporu na Rumunsko, sleduji centralni vel moci v podstate tentyz cil, kte ry meli na zfeteli pfi zpustoseni Srbska a Cerne Hory: Vybiji tu svou mstivost na nepfiteli nej slabsim. Ynitfni pomery jak v Kakous ku tak i v Nemecku jsou hodne rozervane a v nejaky konecny u speeh" anebo v rozhodne vitezstvi tarn jiz davno zadny nevefi. A proto se neco musi delat, aby va lecne bulletiny nevesely na nos o byratelstvu same "Potemkinovy vesniee?' Ye Francii to nejde, protoze tarn maji situaei v rukou spojenei, na ruske fronte take.do sel jiz Hindenburgovi rozum a proto se vitezi aspoii na Balkane. Ale jako valku nerozhodla zapla va Srbska a Cerne Hory, tak ji ne rozhodne ani zkruseni Rumunska. Obeti ktere za tim ucelem musi centralni vlady pfinesti jsou jiste velike a vymsti se jim na jine sra ne. musi v okupovauych zemieh vydrzovai velikou silu vojska, kte reho nemaji zrovna nadbytek a tim seslabuji linie na jinych fron mo sensacni uspechy spojencu ve tirch. Tim se take vysvetluji ty pfi Francii, ktefi nyni postupuji na celych milich tarn, kde ziskanf . ne kolika set yardu ztikopu povazo- ft'ano bylo jeste pfed nedavnem za vyteeny strategieky tab. Do upl neho zkruseni Rumunska jest je ste hodue daleko, ale kdyby se me lo pfeee uskutecnit. celili by Teu toni zase te stare otjizce: "Co ted' a co potom?" Koneenemu osudu ketry si Germani pfipravili. pfec Nasim odberatelum! nho jak dennich tak i tydenmch ca- sopEsu zdrazuje predplatne, nasledkem o pravdove tisne ktera se dostavila zdraze mm papiru. Zvysovatif predplatneho deje se zvclna ale jiste. Ti vydavatele, kteri tak jeste meuciniSi ocekavaji, jest-li snad se ne stsne nejaky zazrak, aby byli uchraneni od toiot& prostredku zvyseni predplatneho, a!e opravdu jest v nich dusicka nadmfru ma Sscka? kdyz tak dostanou od papirnickych spolecnosti ucet za posledni objednavku. Vypada to tak jako kdyby se mel papir no vinarsky zaraditi mezi "drahokamy". Bra nfme se jak jen nejlepe umime. V teto obra ne nam mohou byti napomocni vydatne nasi odberatele, kdyz zaslou nam sve doplatne a take predplatne, coz nam velice prospeje. Hyni kdyz jest doba podzimni a vice casu na ctene, meii byste upozorniti vase sousedy na nas casopis, ktery jest dosud itejlacinejsi, nebo siojs pouze $1.00 na cely rok. Kazdy predplatitei ktery ziska nam noveho odbe ratele dostane za odmenu peknou povidku. Procez rciate-l! souseda, ktery jest milov mkem dobre poucne a zabavne cetby, od poructe mu nas casopis. Doufame, ze nasi odberateSe takto nam napomocni budou v teto debe kraticke, neb casopis nas jest nej lacinejsim a poucnym. Odvarka Bratrs, vyd. Clarkson, Nebraska. jenom neujdou, i kdyby se na je jich opasku houpal nakrasne ru munsky skalp. Vysicha nase zeme? Otazka zda-li zmensuje se po nenahlu. ale stale obsah vody na si zemekoule, zodpovidana jest kladne celou fadou nasich ba'date lu; die nich naleza se nase obez nice v pomalem, ale nezadrzitelne pokracujicim procesu vysichani. Proti tomuto nazoru vystupuje an glicky fisiolog prof. Gregory. Y castech stfedni Asie v Mexiku, v castech Jizni Ameriky a pfedne v jizni Arabii mozno pozorovati da leko pokrocily proces vysychan ale zde hraji rozhodnou ulohu proudeni vzduchu a zmeny podne bi, a celek vsech pozorovanych po ehodu, neopravnuje nijak k pfed pokladu vseobecnemu, o na cele eele zemekouli zasahuiici wsv- chani. Trvale yysychani musilo by pfivoditi nejen znacne zmeny v utvaru jednotlhych dilu zeme a mofi : Ono zracilo by se pf edevsim ve zmenseni vodnich par v nasi atmosfefe a tim ve zmene svetlo sti slunecnich paprsku. Ze pfesu nuti utvaru pobfezi, od prvych. dob od nichz mame historieka da ta, az ku pfitomnosti jest je ne patrne, nelze pochybovati. Nezme nena. stalost slmiecnich paprsku ukazuje se vsak dalshn zivotem urcitych druhu roslin v urcitych krajinach. Kolisani intensity slu necnich paprsku, jak pozorovano bylo v Alziru a Kalifornii, vztaho valo se jen zcela na kratke obdo bi a doznalo vzdy 0iet vyrovnam. Hleda se. Rada bych se dovedela adresu. na Franka Smahla, ktery pochazi z Ceskeho Rymneho z kraje Chru dimskeho a tez zvedela bych rada adresu na Franka Stanka take z Ceskeho Rymneho. Kdo by vedel o nich aneb oni saifli necht' mi la skave oznami na adresu: Frantiska Sila, West Point, Neb. r,