OZVNA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNY
TYDENNiK
PUBLISHED WEEKLY
VjchazI kazdou stredu. Published Wedncsda)
Vydavatele : : Publishers
tDVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduie:
fDVARKA BROS, CLARKSON, NEBR.
DOPISY
CHICAGO, ILLINOIS.
Ctena redakce zasilam dopis k
laskavemu uverejneni.
Radost a zal.
Pokledneme do zivota a uvidi
me bohate a chude,, vznesene a
proste, slavne a nezname. Jedni
"bydli v palacich druzi vkasar
nach, jedni maji hojnost a pfebv
tek a druzi stradaji. Ale ti i oni
niaji neco spoleeneho. Stesti a ne
stesti, slzy a smich. radost a zal.
A tak hledame-lr to co by be v
hloubi lidskym nitrem, radost a
zal, musime pfekrociti ohrady spo
lecenske.
Jak mnohy bohae dal br nine
penize kdyby mohl si jimi zakou
piti, zivot piny radosti a stesti.
Jak mnohy sestoupil by rad se
svych vysin, aby zamenil svfij ri
del s prostym delnikem, ktery po
ivizduje si cestou a tesi se na to
sliledani s rodinou. To jsou tak
zname veci, ze uz davno sevsedne
Iy. Je stesti ve zpevu, je radost v
stesti, stesti jest miti radost, a pro
to jest dulezitou otazka: Co jest
vlastne podstatou radosti? Usta
"vicna. veselost srdce, jez svoji vla
du rozsiruje na vsecbny smysly a
na eely organismus, ktera v clove
ku vzbuzuje poeit blaha a vytvo
rujeolem nebo pfijemne ovzdu
si. Vidime-li takoveho cloveka., ri
karae pfipadne ze zafi radosti. A
skutecne z takovebo cloveka vy
chazi paprsky, ktere pusobi hfeji
ve i na jebo okoli.
Eadost jest nakazliva. Na dru
he strane pfitomnost eloveka roz
radostneneho. pusobi odporne na
jineho kery ma v dusi malo svetla.
Badost ma skutecne vsecbny zna
ky fysicke sily a vtom smyslu j'st
take nutno s ni pocitati. Cely nas
zivot obklopen jest pfirodnimi si
lami a clovek pouziva tecbto sil
bud' vedome a nebo. nevedome ku
svemu dobru. nebo ke sve skode.
A proto na torn velmi zalezi, aby-
chom tyto sihr znali a die tobo ta
lio i jednali.
Tedy radost meli jsme casto pfi
lezitost pozorovati jeji ucinky.
Ona jest utisujicim olejem, ktery
kdyz vlejeme na rozboufene vlny
nepokoje v dusi. je utisuje a hla
di. Ona jest balsam, ktery boji na
se zranene srdce, cerstvi vetficek,
ktery odhani nudne smutky z na-
srmysle.
A duse ktera jednou radosti by
la utisena, opet po ni touzi. kdyz
smutek ji uchvati, vyhlizi radost
jako hladovy pokrmu a ziznivy
napoje. (5im casteji byla pfivola
na, tim ocbotneji pfiehazi a tim
dele zustava, az konecne zustane
v nas pfebyvati. Pak stava se tr
valou slozkou naseho nitra, my s
ni takfka srosteme a naucmie se
ji pozivati.
Vedomi ze ji muzeme vzdy miti
kdykoliv ji potrebujeme, osvobo
zuje nas od pout do nicbz svymi
smysly byvame uvrzeni. Samy se
be tak pfekoname. Podafi se nam
zabnati nepokoj, jakmile nas dice
ovbidnouti. a kdyby' i nepokoj se
ubnizdil. povzneseme se take nad
nej a ucinime jeje podanym rado
sti.
Radost ma veliky vyznam vy-
cbovny. Trudnomyslnost sklico
vala a pusobila malatnost i nemoc
Radosti jsme ji premobli. Nevida
me jiz vse cerne, ale v samycb za
fivycb barvacb. Srdce jest pine
pisni. Belmo starosti ktere nas
oslepovalo, ze jsme nevideli vsecb
nu krasu v-ukol jest snato, stava
me se vytrvalejsimi, klidnejsimi,
.pracujeme s jasnejsim vedomim
cfle. Tento stav nemuze zustati
bez vlivu na okoli. Nase radost j
podniti i jine k radosti, zafe, jez
vycbazi z nas zahfeje take souse
da. Pomalu i jemu se znecbuti je
bo smutky a nauci se byti vesel.
A kdyby tato radosna nalada za
vhidla. jaky ucinek by to melo?
Na lozi nemocnebo zdravim by
prositila vzduch, ktery bolesti ne
mocnebo a vzdecby osetfovatelu
napinaly zarodky nemoci. Radost,
ktera cele citeni nemocnebo pfe
menila pozdvibne jebo organismus
a doda mu nove zivotodarne vzpru
by. Jeste rycbleji pfinese ona zdra
vi dusevne nemocnemu, kterv smu
tkem starosti a stracbem zdeptan
oddaval se uplne zmalatnelosti. A
jako zapuzuje svetlo stiny, tak ra
dost svymi pronikavymi paprsky
zapuzuje mraky ktere smutek nad
blavou nam byl nabromadil. Ja
ko radost udrzuje a ozivuje zdravi
tak smutek a zal je nici a trim.
Ovsem'mluvim o smutku vsednim
nad nejz povznaseti jest se moz
no a nutno. jsou vsak smutky vys
si; ktere dolebnou, ocisfuji dusi a
cini ji scbopnou radosti tim blub
sicb. Radost vyrovnava protivy v
nasem nitru, ona pusobi soulad.
Ysimame-li si lidi, ktefi se snazili
ziti souladne, barmonicky. naclui
zime ze jejicb nitro bylo bobato
na radost. At' jiz jsou to filosofo
vc nebo umelci, dob davnycb neb
moderni myslitele. oni byli zridka
pesimisty. Jejicb duse byla kras
na. protoze krasu videla vsude, je
jicb mysl zafila radosti, protoze
poznavanim smyslu zivota umeli
z toboto poznani eerpati i radost 1
ze zivota. Konecne radost neni
smicb, a ve smicbu nemusi bvti
i-adost. take slzy nejsou zal. nebot'
i radosti lze plakati. Prava radost
ma byti ticba neb ona jest lo- J
brotou duse a rovnovabou mysle. j
Nuze raduj se kdo muzes.
A tak mold bycb psati o rado-'
sti a zalosti do nekonecna. Abycb
dokoncil podavam ctenafum pri
beb o te radosti a zalosti.
Y nasem meste Jilovem u Pra
bv, vycbodil jsem obeeni skolu
Charles
For
tak jako moji spoluzaci. Cebo
jsme se kazdy dodelal? Jakou ra
dost i zal pocitili rodice?
IMoji spoluzaci : Josef Spacbta syn
mistra zamecnickebo a kostelnika
vysudoval na kneze. Josef Starek
syn cbude vdovy vystudoval na
kneze; Jan Jirasek, syn obcbodni
ka, vystudoval na kneze, Franti
sek Nemecek studoval na knezo.
propadl, pak nosil nusi na zadecb
se slepicema do Praby, delal bo-kynai-e,
umel pocitat. Josef No
vak vystudoval na ucitela ; Josef
Skreta, vystudoval na advokata.
Jan Faukner, syn eukrafe vystu
doval na advokata; Josef Skubro
vsky studoval. propad, utopil se;
Josef Smolka, syn pana starvho
z pivovaru. vystudoval advokata,
Morie Jefabek vyucil se feznikem
a ja prosim nize podepsany vyu
cil jsem se s odpustenim femeslu
sevcovskeinu.
Kdysi bylo vyblaseno z kazatel
ny v kostele v Jilovem, ze pan J.
Spachta bude miti kazani o pouti
sv. Yojtecha. Kazdy znal mladebo
kneze, kazdy chtel slyseti jebo ka
zani, i ja sam nasloucbal jsem tu
zboznym slovum svebo kamarada.
Kazani mel krasne. tu a tarn bylo
slyseti vzlykani v lavicicb. Jakou
radost asi poeitila matka Spacbto
va. kdyz slysela svebo syna kaza
ti slovo bozi?
Moric Jefabek po svem vyuceni
vydal se na zkusenou do sveta.
Nekde za Prabou na silnici sezna
mil se s jistym vandrovnim mla
dikem jeboz jmeno vyslo mi z pa
meti. Na noc zasli.do vcsnice, do
bostince, zadali o noclecb. Yideli
ze bostinska. ktera byla vdovou
pocita vetsi obnos penez, penize
tyto uxlelaly jim laskominy a ura
dili se ze se jicb zmocni. Drubebo
dne vecer pozadali zase o noclecb.
Jefabek porucil bostinske by jim
uvafila kavu. a kdyz bostinska se
shybla ke kamnum by obcil roz
delala a kavu zadanou pfipravila
tu Jefabek popadl zelezny brnec,
udefil bostinskou jim do blavy a
zabil ji. Druby lotr vzal si na sta-
DNE 7ho LISTOPADU
HUGHE
a cely
mm
mm
.V.V.V.V.'.WV
mm
mm
I Hughes
President
mm
a tak bude
rost jeji matku bostinske a rdou
sil ji tak dloubo, a se domnival ze
jest mrtva. Tfi ditky spaly, ty ne
cbali a bledali penize ale zadne
nenalezli. Odesli. Stara matka pfi
sla k vedomi, a cetnictvu povede
la jak mladici vypadali. Tfetibo
dne byli zatceni a dodani k trest
nimu soudu v Praze, kde odsou-
zeni byli porotou, kazdy na 20 ro
ku do Kartouz. Jefabek vydrzel v
areste 11 let. Pfed svou smrti psal
dopis rodicum, prose je za odpu
steni. Jaky zal poeitila asi matka
Jefabka, kdyz se dovedela. ze syn
jeji stal se ukladnym vrabem !
Neni zadnebo cloveka na svete by
zil v same radosti, ma take zal.
neb i veskera zvifata a rostliny zi-
ji v radosti i zalu.
Tim koncim pro dnesek svou
skrovnou iivabu a zdravim vsecb
ny pfiznivce toboto listu a ctenou
redakci. Emanuel Stibr,
jednatel t. 1. 4103 "W .22 St.
Chicago 111.
Pozn. Pfistim cislem pfinesu
delsi pojednani o vlasecb die rady
. Kneippove.
THORP, WISCONSIN
Cena redakce !-Yazeni ctenaf i !
Ponevadz se blizi doba mebo
plaeeni tak jako kazdy fadny od
beratel zasilam pfedplatne a take
dopis prvni, ktery bude-li uve
fejnen, osmelim se podrube psati
zas. Tasopis odebiram teprve rok
a. libi se mi zvlaste cbinky jez po
davaji prospesne rady pro farma
fe a pak dopisy ktervcb vsak by
va casein jiomalu. Jen Illed'te kra
iane abv nase rubrika nezbvnula
jako rubrika ''Hlasy nasicb zen'
Ja s moji rodinou jsem zacal far
mafit, tento mesic tomu bude rok
a dosti se nam tu libi. Uroda tu
letos byla dost pekna na to sucbo
totiz uroda cizi, moji cbvalit ne
mohu protoze jsem jeste zadne ne
mel pouze asi pul akru bramboru
a teeh bylo bodne. a vice jsem na
sazet ani nasit nemobl jirotoze
byla cela ctyficitka temef pod
'"brozem' pouze kolem staveni
republikansky listek
in mir
kousek vyt'ato. Do mesta Stanley
mame 7 mil. ale mame tu vybodu
ze muzeme jeti vlakem Postu do
stavame z Throp, jenz jest o jetlnu
a pfil mile vzdalen na vyebod.
Nortwestern Lumber Co ma dfe
vafske kampy od nas na severo
vycbod, a ze tu postavila drabu
do Stanley, kdez ma velikou pilu
a taktez veliky obebod kde muze
clovek dostati vsecbny potfeby.
)ro farmafe, jako grocerii obleky
bospodafske nacini a pod. Dva
krate denne vysila tez osobni vlak
tak ze mame pfilezitost, kdyz je
spatne pocasi anebo neni tfeba s
povozem do mesta, byti za neko
lik minut ve meste. Draba ta se
jiiazyva, "Stanley Merill a Phillips
(Ry. Co. Dale nejezdi nez do Phi
llips a mame k ni asi pet minut ce
sty a zastavi na kazde mili. Mnobo
noveho tu neni, jsou tu usazeni
J sami Polaci. Ale brzo tu budou
Cesi tfi. Muj pfitel pan Kodl z
. jMinnesotj', pfijel ke nine po po
slednich znicb na navstevu, a zii
roveri s nim pfijel pfitel jebo pan
I Komon. Y Minnesote maji farmy
rentovane a proto se oblizeli, zda
by tu nebylo neco dobreho a la
cineho ke koupi. A nasli co hleda
li. Pozemky dobre a lacine. Pan
Kodl koupil lined vedle nine pfes
, cest.u, a pan Komon lined zase ve
dle nebo. A jest tu jeste dosti fa
rem ke koupi s lesem a nebo tez
castecne obdelane. Tak biideme tu
vsichni tfi v jedne fade na County
Line. S krajanskj'm pozdravem
Jos. Trubac. Thorp. "Wis.
Prupovidky o zenach.
j Zena miluje jak muze. muz jak
chce.
Zeny vefi vzdy to co jim pravi
dve krasnyeb oci.
Zeny jsou jako hadanky. dileia
ze jim nerozumime, dilem vsak a
nejvice proto, ze se nam jiz nelibi
kdyz jsme jim porozumeli.
Ziti zeny ma tfi periody; v prv
ni sni o lasee; ve drube rozkosi
jeji k ni se probouzi. ve tfeti na
fika na jeji pomijejicnost.
FAIRBANKS
k
Charles W.
For Vice-President
a prosperita
Zena musi miti tisice duvodur
nby nas milovala, jediny postaci..'"
ji aby nas oklamala.
Muzove studuji stale zeny, a ne
znaji jicb nikdy dosti; zeny ne
studuji muze nikdy a znaji je pfi
lis dobfe. Muz miluje v domaeno
sti pokoj. nebot ma mimo dunr
dosti potycek a boju: zena vsak
pfeje domaci valce, nebof citi pfe
vahu svebo jazyka, a nema-li neb
tu, ma aspoii slzy za spojence, a
v zaloze pravo slabsiho.
!Musim jednati tak jak sam za
dobre uznavam. Me skutky nesmi
f iditi myslenka : eo bv f ekli lide T
I "
, Timto se odlisuji velci lide od ma
lvch. Emerson.
Prave vysel Lidovy Kalendaf na.
rok 1917.
Do nasi redakce byl nam zaslan.
vytisk vyse jmenovaneho kalen
dafe, ktery opravdu ma velmi pe
knou iipravu. Obsahuje mnozstrf
lidovyeh povidek a obrazku a na:
224 stranaeb sneseno jest vse co
opravdovy kalendaf ma obsahova
ti. Ceska amerika byla zvykla na
kalendafe ze stare vlasti, ale ten
to kalendaf nejen ze se terato ka
lendaf ura vyrovna, ba on je i pf.ed
Pfi torn vsem jest cena 30c i spo
stovnym velmi nizka, uvazime-li
dnesni. drahotu papiru. Z toho jde
na jevo ze vydavatelstvu se nejed
na o zisk, jako spise o o aby cte
nafi kalendafii dostali plnou na
hradu za importovane kaletndafe
Jsme pfesvedceni ze vydavatel
stvu dostane se ze fad ctenafu.
hojnym odberem toboto kaleiubi
f e plneho uznani. Objednavky vy
f izu je vydavatelstvi :
Ceske Lidove knibkupeefvi, 400"
E 72nd Str. New York, N. Y.
Malomyslnost. Citite-li se zma
lomyslneli, nepodavejte se ale
vemte dvkn Chamberlain's Tab
lets a jistg se bndete citit v pofad
ku za den neb dva. Malomyslnost
a malatnost je velmi casto zavi
nena netravenim. zaepou. proti
nimz tvto rilulky jsou zviaste vy-
jtecnymi. Jsou ku koupi vsude. o-
: 7
w
Fairbanks
