ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocmk-Volume IV.
Clarksou, Nebraska, ve stfedu 25. fijna (October) 1916
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarksou, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
Cislo-Number lr
OZVEINA
5
C
I Evropske valky,
Run. Velika dulezitost pf ikla
-da se postupu Italu v Alhanii, kde
jak bylo jiz oznameno, pronikli
na recke uzemi a zabrali Liasko
viki. Mesto toto lezi v Epiru, tri
cet sest mil na sever od Janiny.
Tento postup slusi o torn, ze Italo
ve snaii spojiti se s armadou gene
"rala Saraila a zaskociti Buihary
na jib. od jezera Presby. Italove
mohou tim zpusobem prerusiti i
spojeni mezi Rakusany v jizni
.Albanii a armadou bulharsko ne--meckou
v Macedonii. Italove se
tim spusobem zmocni dvou tfetin
JEpiru.
JLondyn. Briticka uf edni zpra
va oznamuje, ze vojsko na Sonmie
postoupilo dale smerem k Bapau
me podel hlavni cesty od Alber
tu, zmocnivsi se noveho uzemi u
Butte de Warlencourutu. Ozna
muje, ze nepfitel v jistych obdo
rbich bombardoval britieke linie
na sever i na jih od Ancre. Na
jih od Neueve Chapelle pfepadli
Eritove s uspechem nepfatelske
akopy.
Londyn. Cisaf Vilem, ktery
dli na zapadni fronte, jest velice
cinny. Mel fee nad hroby padlych
vojaku a pravil: "My, ktefi jsme
zustali na zivu, budeine bojovati
dale tak dlouho, az nikdo nikdy
"vice nebude miti odvahy znovu
"podniknouti utok na cest a svobo-
du nemeckeho Mil" Cisaf ujistil
posluchace, ze jest Buh na trane
-Nemcu.
Vodena, Recko. Srbsky ko
runni princ Alexander osobne vy
znamenal fidem svateho Savy pa-
Til C. Faniamovou z New Yorku
za sluzby vykonane pfi osetrova
m ranenych vojaku. Pani Farna
mova byla prvni zenou z osetfo
vatelek, ktera pfi postupu arma
dy vstoupila na srbske uzemi, zno
vu dobyte. Provazela srbskou ar
madu, kdyz pfekrocila feku Cer
nou a zahnala Buihary za Brod.
Jak vypravuje pani Farnamova,
-vyslovil se k ni princ Alexander,
ze vitezstvi Srbu nebude tak leh-
'ke ani brzke, ale jest jiste.
Peking, Cin. V Teneinu, pfi-
stavnim meste u Pekingn nejblize
zmocnilo se francouzske vojsko
uzemi jedne ctverecni mile v sou
'sedstvi francouzske koncese. Pro-
vedl to konsul za Tomoci vojska.
cfnsti policiste byli pozatykani a
-nahrazeni francouzskymi. Vysla-
nec v Pekingu na protest cinske
vlady idopovedel, ze za skutek ten
pfijima plnou zodpovednost'. 0-
krsek tento jest huste zalidnen a
cinane vyhrozuji nasilim, nebot'
jiz drive se vzpirali planu, aby
Vbyli pfipojeni k francouzske kon
cesi. Berlin. Uf edni zprava nemec
"ka oznamuje, ze Rusove podnika
ji nove utoky na nemecke linie na
zapadnim bfehu feky Stochodu ve
Volynsku, ale tvrdi, ze vsecky
vsecky byly odrazeny. Na fece
Narajuvce v Halici, jak udava
zprava, zmocnili se Nemci rus
kycli posic na severozapad od
Skomoroci, kdez zajali 150 nepf a
tel a sedm strojovych pusek.
V nasem statu budem hlasovati
letos o zavedeni prohibice.
ze vsech suchych statu sjizdeji
se sem fecnici, aby dokazovali. ze
zavedeni sucha pfinese stesti a
' MahxJbyt veskeremuobyvatelstvu.
Nejvice je ovsem poukazovano na
sousedni Kansas, kde se lide uz
davno tesi pozehnani prohibice,
ale i v torn sttu jsou lide, ktefi
dovedou na vec nestranne pohli--2eti
a oduvodnuji starou pravdu,
ze prohibicee nedovede pozivani
"liho vin zapovedeti. Minuly tyden
feeriil v Omaze jeden prominent-
:ni obcan z Kansas City, Kan..
jenz dokazoval. zo kazdym rokom
.jo do Kansasu privazono jn-cs
400.000 rrallonu Hhovych najioju.
Zajiinavo tez jest, ze v minulem
roee bylo v Kansasu zadano 2S.
000 l'ozvodnieh zalob a"z teelj bylo
693 pro opilstvi. kde.to v Xebras
ee. kde jsou hostince. bylo z:cU
no pouze 16.000 rozvodmeh zalob.
Ze vseho vysvita. ze zapoved'ne
zakony nedovedou pozivairi liho-.
vin zapovedeti a vedou jenom k
tomu. ze lide obchazeji zakony a
tajne pita miva za nasledek liorSi i
O -list vi. nezli vefejne.
Tak zvane kapitalisticke farmy
se ve Spojenych Statech nikdy
valne neosvedcily a v uplynu-
lych letech zdala se spise sifiti i
snaha o zfizeni farem mensich,
jez pravem byvaji zvany f anna
mi rodinnymi.
Velei kapitaliste siee ' dovedli
vjoziti mnolio penez do rozsalilyeli
lolniekyeli pozeinku. zakupuji I ja a eirkusy maji dostateene za
rozsahle lany pudy, kterou y.nk soi,y a zoologicke zahrady mohou
rozprodavaji na fanny, aby se'eekati s nakunem na klidnrnSf
venovali polnimu hospodarstvi.
jest veci takrka nemyslitelnou.
Dosud nevideli v rolnictvi dosta
tecny vytezek a jiste uemohli oeo-
kavati taKovy zisk, jaky jnn jvi
naseji ruzne velke prutnyslove
podniky. zeleznice atd. Xejsou v
nein zadne zavodnene akcie a zad-
na prilezitost k spekulacim a far -
mareni ve velkych rozmerecli s
nikde nesetkalo se zvlaste skve-
lym uspechem. ktery by lakal ka
pitalisty. jako podniky obehodni
a prumyslove. Za to dosahlo vet
si obliby zakladam tak zvanych
rodinnych farem, ktere by neln
ly pfilis rozsahle a tim prumerne
inu" rolmku nesnadne k praktic
kemu obdelavani. Mnoho tisicia-
krovveh farem bylo v posledm'ch .
letech rozdeleno na mensi. kdez
to mnoho osmdesatiakrovyeh bvl
lo zase rozsireno na 160 nib 200
akru. Shledava se v torn velka vy
hoda, nebot' ani pfilis velka ani
pfilis mala farma se nemuz'- pru
mernemu rolnikovi dostateene vy
placeti. To jest nazorem vsech od- j
borniku. ktefi shledavaji rodinne
farmy za nejprospejnejsi. Pfi torn
A'sak je poznanienavj'ino co nepo
znamenavano co nepopiratelna
skutecnost. ze farma o 160 akrech
nepfinasi 5 proeent zisku na vlo
zenem kapitalu, kdyby si majitel
pocital mzdu farma fskeho delni
ka. Takovy vysledek nemuze bvt
pfilis lakavym pro velkeho kapi
talistu. jenz by chtel vzdehivati
vice tisic akru. krome by system
rolniceni mohl uplne pfevratiti a
zavedl jine methody. ktere by
... w
fniMnnrnni ve ve kem ucinilo vv-i
nosnejsi. To se aspon v pfitonme
dobe nezda byti pravdepodobne.
avsak nelze 'zapominati. ze zeme
delstvi nabyva vzdy pevnejsich
vedeckych zakladu, nove stroje.
r.snadnujici praci jsou vynaleza
ny a pfi stale vzrustajicich ce
nach plodin. muze casern dojiti k
tonm, ze i k rolnictvi se bude o
braceti velky kapieal.
Lide, ktefi tohoto roku pfali by
si zfiditi zvef inec, nemuseli by j
miti starosti, ze valka takovy ,
podnik zdrazila. I
Cena divoke zvefe nestoupa,
nikdy nestoupala a pravdepodob-j
ne za nasi pameti nestoupne. Ob- j
chod s divokou zvefi je zcela ji- j
ny. nez s jinymi zvifaty. Kdo dice
zakoupiti lva. tigra anebo slona,'
vi. za jakou cenu je schopen kte- j
rekoliv z teehto zvifat ziskati a
nechce platiti vice. Xeni-li cena
pro neho uspokojivou, ceka. az
podafi se mu koupiti lacineji. Ce
ny divokych zvifat nedoznavaji
velkych zinen. Jista zvifata jiste
ho veku a dobreho zdravi pfina
seji stejny obnos po cely rok.
Doprava pfes mofe je nyni na
kladnejsi. ale to mnoho nepostib-
Casove
1 10 obehod s divokou zven. Divad
ehvile.
Pekny afrieky lev. zvlaste u
rostly, sedm roku stary, muze by-
; ti ziskan za $S00. milady lev, dva
a pul roku stary. koupi se za $400
a pekne lvi mlade za $300. Tigfi
stoji vice. Velky bengalsky tigr
ma cenu .$1,250. Mene pekne dru-
jhv niono dostati iacine.ji. ale tigr
pravidelne byva nejdrazsi z divo
kyeh zvifat, s vyjimkou slona.
Velky slon muze byti zakoupen
za $2.r00 a mensi za $2,000. Ja
guar ma cenu $350 a leopard
$225. Medvedy mozno zakoupiti
za $75 az $100 a medvid'ata za $5
kus. Hyena stoji $200 a sedivy
vlk jen $25. Velblouda mozno za
koupiti za $450. Hnede a skvrni-
t(k Uamv konpite po $225. Vacice
muze byti ziskana za $65 az $375,
Pstros ma cenu $175. Sediva ane
bo cervena liska muze byti zakou
pena za $12.50.' Parek pekny eh
capu ziskate za $65.
Opiee maji nestejnou cenu. Slu-
zete ziskati malou onicku za $15.
z. V(t,k 1iulf.jt , t;t y -
$300. Divoka zvifata vycvicemi
maji prirozene cenu vysisi.
"AMERICA FIRST!"
Snad jen malokonm naj)atllo.
kdyz cetl zj)ravu o uzavfeni smlou
vy tj'ustu kozeluhafu s Xemec
kem. na dodani kozi v cene $100.
000.000. ze se zapomelo na vlaste
nectvi tak casto v poslednim ca
se v Americe stale a stale vyvo
lavane vsemi moznymi pfilezitost
mi. Pfechazime stale pfes vsech
na sdrazovani, zabrusime sice, ale
lak zase nic. Vsechno to odnasi
valka. Valkou zvyseny vsechny
zivotni potfeby. valkou pry je
zdrazeno vsechno na co si jenom
pomysllme. A veru. ze nebude a-
Pracovita
pfedstihy.
Lynch in Rocky Mountain News.
in po valce lepe nezli nyni, kdyz
jiz se uzavi'raji obchody na doby
nezname. jako vyse uvedemi
smlouva s Xemeckem. Blahobyt
ameriky pry vzrusta a zatim ma
ly clovek jiz nemuze ani ziti. Hon
za dollarem neelis'iv-i vl.icfQ,nf,.?
,.x . ..
Miiiuou. yvazi se z Ameriky vice
nezli by se vyvazeti melo. Ilnedle
dojde na nas. jako na Evropany.
lrevaky. Pistsi vfela voda s tro
ehou soli, siichy skrojek chleba.
bude nasi'm udelem. nezastavi-li
e ohromne zdrazovanf. zarueene
spekulanty. kteri okradaji ty,
jhnz dodavaji zbozi a sidi nas
chude vlastence. Smlouvy. jako
je horejsi. neprinesou nam ameri
ckym patriotum nie dobreho.
Sokolstvo americke spojeno.
Ve stfedu IS. fijna t. r. doslo
konecne po dloulu'm a dlouhem
jednani ke kyzenemu spojeni So
kolske Zuj)y Fuetrner-Tvi's s Xa-
rodni .Jednotou Sokolskou v "So
kolskou Oliec v Amerce." Kazdy
upfimny Sokol si toho pfal a ny-
ni Koneene se stalo skutkem to co
1 v v i .
po cela leta usilovano. Den IS.
fijna zustane zaznamenan v his
torii eeskeho Sokolstva zlatym
pismein jako jeden z nejvyznac
nejsich dat a vedle neho nalezne
v zaznamech misto skrovny dum
v eeskem Lawndalu nedaleko 23.
ul.. nesouci cislo 2235 Pidgeway
ave.. ve kterem doslo k ujednani
nesmirne dulezitosti pro cely zi
vot nasi ceske vetve v Americe.
Spojenemu telesu volame "X'a
ZdarP
Mars obydlen?
Berkeley. Cal Dr. Percivall
Lowell, jenz je 22 roku vrchnim
harvardske observatofe ve Flag
staff. Arizona v pfednasee na
zdejsi universite pravil. ze jeho
posledni vyzkumy ho pfivadeji k
suffrazetka. .
Williams in Indianapolis News.
(
nahledu. ze tak zvane kanaly na
Alarsu nejsou pruhy vodni ale
pruhy rostlinstva pestovane ne
pochybne.pomoei umeleho zavod
novani. K potvrzeni teto domnen
ky uvadi, ze pokud on zjistiti mo
hl nejmensi pozorovatelny bod na
rarsu musi mefiti aspon deset
mil v prumeru. Vodni kanaly by
ze zeme byly tedy neviditelny. A
co je ctyrieet. padesat nebo vice
mil siroke kainilem byti nemuze.
Dodal. ze 'Slurs ma take ctvero
roenich obdobj. podobnych jako
nase. ale jsou delsi. Domnenka.
ze zme nase jest jedinou plane
ton obydlenou zda se mu velmi
nerozumna.
Drahota obuvi.
Xase usi si zvykly na vseobec
ny stesk na drahotu. Resignova
ne uz pozorujene ceny zivotnich
nutnosti splhati se vzhuru. Tuhle i
v Pitsburgu melo konvenci Penn
sylvania Shoe Traveler's Associ-j
ation. na niz bylo prohlaseno. ze '
v teehto dnech cena hot stonpla o
50 az 75c na paru a nasledkem
kuze jiste druhy obuvi budou vza
ty z trim. Jeste se dockame toho.
I '
;ze naslekem
nedostatku moukv
chleb bude vzat z trim.
Jak dlouho ziji nasi president!.
Zadny z presidentu Spojenych
Statu niOjyl nikym. ba ani svymi
nejvetsimi nepfateli obvinen, ze
ma 'lezackou praci". cili. jak se
lidove po anglieky Hka "soft
..-r, -i 4. i ' i
snap . Presidentskv urad lest, na-'
j)roti tomu povazovan za jeden z
nejobtiznejsich. jakeho se clove
ku muze dostati, a muz, ktery jej
zastava a lhutu svoji si vyslouzi.
musi byti "dosti silen. aby mohl
vydrzeti nejvetsi dusevni a teles-
nou namahii. Ale pfi vsech poti
zich. spojenych s presidentskym
ufadem. vet.sina muzu. ktefi jej
zastavali. dozila se vysokeho ve
ku. Prumerny vek dvaceti ctyf
presidentu. ktefi umfeli, bvl 69
et? a prumer ten byl
by byval
znacne zvysen. nebyt.i toho. ze
Lincoln, Garfield a MeKinley byli
zavrazdeni prvy v 56. druhy v
49. a tfeti 58. roee veku. m
To zdj'ilo by se nasvedcovati dvo
jimii: bud' ze lifad iresidentsky
neni tak namahavy. jak se vzdy
cky za to melo anebo ze- miizi, kte
fi jej zastavali, byli od pfirody
nadani vyjimecnou zivotni silou.
jez je uschopnovala snaseti bfime
sveho iifadu a jeho velke zodio
vednosti. Dlouhy vek nasich pn
dentu jest opravdu pozoruhodny.
John Adams dozil se 90., Tadi
son 85.. Jefferson 83. a John
Quincy Adams 80. roku veku.
Xejmladsim ze vsech 24 presi
dentu. ktefi umfeli. byl Garfield,
nebot' byl zavrazden citaje pou
hych 4S roku.
Stpdujici pficiny smrti nasich
presidentu. neshledame. vyjimaje
ty tfi vikland vrazdy zadne na niz
by prave tak dobfe nemohl umfi
ti muz toho veku. jenz nestravil
nekolik let v bilem dome.
Washington podlehl zapalit plic
J. Adams vvsileni. Jefferson na
chronickou nemoe zaludku.
Jak zakrociti proti otrave hou
ba'.ui. Pfi houbove otrave zavolejte
ihned lekafe neb nekdv jest tubal
juMiziti leku jedu ktere jnom j
lekaf ma die okolnosti k pouzili j
jest to aropin a strychnin. Ae-.
dostavi-li se lekaf ale dosti ryeh
le. nbo nemozno-li jej dostati vfi
ix'C. musi o to postarauo byti. by
otravne castky hub z ustioji za
zivacich odstraneiiy lyly. Tepb'i
slana voda, do niz se pfida hof
cice i' mustard 1. koflik kazdycb
patnact miiiiit. nezli s- (lukladne
vrhnuti dostavi. Pozdeji budi ta
ke pouzivana irojima"ila. aby i
to. co jiz do stfev veslo, nejiych-
loji ven se dostalo. riemovy olej
C castor oil) je zde na miste. Ne
kdy se muze uziti odvar ze scne
soveho listi, nebo lehtani prstem.
v krku. Senesove listi jest zname
dobre projimadlo a lehtani- v kr
ku drazdi k daveni. Pfi torn se
odporucuje piti hodne ehladne vo-
dy a mleka, al).y se iitroby jaksi
vyplachly. Na zaludek se od
porucuje obklady nejake vlnene
latky, vyzdimane v horke vode,
ktere se maji casto meniti. aby ob
klad byl povzdy horky. Pfi mdlo
baeh a zmalatneni hodne silna.
cerna kayi, neb alespon caj dobfe
ucinkujiei. Muchomurky seslabu
ji. IMuchomurk' seslabuji volne
cinnost. srdecni a tu kava a caj u
cinkuji jako vzpruzidla velmi vy
hodne. Kdyby casopis psal bezohledne
zamlouvalo by se to obycejnym
lidem?
j Pfed nekolika dny jisteho reda
ktora jednoho casopisu v India
I na. omrzelo jiz ze stale bylo na
j neho poukazovano, jako na lhaf e
j a tudiz oznamil, ze v budoucnosti
bude pouhou pravdu psati, a jiz v
pfistim vydani casopis obsahoval
nasledujiei zpravy:
John Bolin nejlinejsi obchod
nik ve meste. podnikl vylet do Be
lleville.
John Coile nas grocerista, del a.
spatny obehod. Jeho mistnost jest
i tl '
Ike mnoho delat?
itev. &ty mmuiou neaen KazaL
na "dobrocinnost'7. Kiizjini bylo
slatanina.
Done Sonkey zemfel ve svem
domove v tomto meste. Lekaf u
dal ze smrt jeho zavinila' srdec
ni vada. Kofalka ho zabila.
Snatek Slecn'a Sylvan Rho
desova a James Colin byli minule
soboty sezdani v babtisticke fafe.
Xevesta jest zcela obycejna mest
ska divka. ktera nevi ohledne va
feni niceho vice, nez-li zajic a ne.
pomohla sve matce ani po tfi dny
ve svem zivote. Xeni krasnou v
zadnem spusobu a clmzi ma jako
kachna. Zenich jest novomodm
pobuda. Zil doma z mozolu svych
rodicu po cely svuj zivot a nema
eenv za babku. Bude to tuhy zi
vot. Guverner naseho velkolepeho
statu zcela vsedni clovek jenz tu
zvolen byl nahodou. vcera zde me
skal. Pfitonme ma zde velmi malo
pfatel. Xekolika volicum tohoto
precinktu slibil u pfilezitosti sve
ho zvoleni. kus paje. zapomel tu
vsak kdyz cas udileni malych u- '
fadu nadesel.
Toto nam pfipomina jisteho re
daktora z Illinois, ktereho jiz u
navovalo stale vychvalovani ve
zpravach o iimrti a rozhodl se pro
napravu a fici jednou pravdu.
Xasledovne psal pfi umrti jisteho
obcana :
Zemfel Ve stafi 56 roku sesfc
mesieu a tfinact dm. Zesnuly byl
mirnych zpusobu pirat a naruzi
vy kofala. Pfisel sem jednou v no
ci se zenou jineho muze a pfi pr
ve pfilezitosti pfistoupili ke koste.
lu. Dluzi nam nekolik dollarfi za
casopis. jest za nim veliky zisk za
maso a mohli byste jej sly set i na
sest bloku. kdvz se modlil. Zemfel
Jzpivaje si: "Jezis to vse zaplatiF
a niv si mvslime ze jest v pravu
m un njj.tiy za nie nezaplat.il.
jv pohf-ben v rakvi z asbestu. a
mnozstvi ieho pfatel hodilo do
hrobu palmove lupeny. neb moz
na dost. ze je bude potfebovat.
Jeho )omnik bude oblibenym i
tocistiMii pro houkajici suvy. Ex.
Kdykoliv mate neco
na prodej, ozmante to
v tomto listu.- Oznam
ky uctujeme levne.
