Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Oct. 25, 1916)
ZAPADU ECHO OF THE WEST Rocmk-Volume IV. Clarksou, Nebraska, ve stfedu 25. fijna (October) 1916 "Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarksou, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79. Cislo-Number lr OZVEINA 5 C I Evropske valky, Run. Velika dulezitost pf ikla -da se postupu Italu v Alhanii, kde jak bylo jiz oznameno, pronikli na recke uzemi a zabrali Liasko viki. Mesto toto lezi v Epiru, tri cet sest mil na sever od Janiny. Tento postup slusi o torn, ze Italo ve snaii spojiti se s armadou gene "rala Saraila a zaskociti Buihary na jib. od jezera Presby. Italove mohou tim zpusobem prerusiti i spojeni mezi Rakusany v jizni .Albanii a armadou bulharsko ne--meckou v Macedonii. Italove se tim spusobem zmocni dvou tfetin JEpiru. JLondyn. Briticka uf edni zpra va oznamuje, ze vojsko na Sonmie postoupilo dale smerem k Bapau me podel hlavni cesty od Alber tu, zmocnivsi se noveho uzemi u Butte de Warlencourutu. Ozna muje, ze nepfitel v jistych obdo rbich bombardoval britieke linie na sever i na jih od Ancre. Na jih od Neueve Chapelle pfepadli Eritove s uspechem nepfatelske akopy. Londyn. Cisaf Vilem, ktery dli na zapadni fronte, jest velice cinny. Mel fee nad hroby padlych vojaku a pravil: "My, ktefi jsme zustali na zivu, budeine bojovati dale tak dlouho, az nikdo nikdy "vice nebude miti odvahy znovu "podniknouti utok na cest a svobo- du nemeckeho Mil" Cisaf ujistil posluchace, ze jest Buh na trane -Nemcu. Vodena, Recko. Srbsky ko runni princ Alexander osobne vy znamenal fidem svateho Savy pa- Til C. Faniamovou z New Yorku za sluzby vykonane pfi osetrova m ranenych vojaku. Pani Farna mova byla prvni zenou z osetfo vatelek, ktera pfi postupu arma dy vstoupila na srbske uzemi, zno vu dobyte. Provazela srbskou ar madu, kdyz pfekrocila feku Cer nou a zahnala Buihary za Brod. Jak vypravuje pani Farnamova, -vyslovil se k ni princ Alexander, ze vitezstvi Srbu nebude tak leh- 'ke ani brzke, ale jest jiste. Peking, Cin. V Teneinu, pfi- stavnim meste u Pekingn nejblize zmocnilo se francouzske vojsko uzemi jedne ctverecni mile v sou 'sedstvi francouzske koncese. Pro- vedl to konsul za Tomoci vojska. cfnsti policiste byli pozatykani a -nahrazeni francouzskymi. Vysla- nec v Pekingu na protest cinske vlady idopovedel, ze za skutek ten pfijima plnou zodpovednost'. 0- krsek tento jest huste zalidnen a cinane vyhrozuji nasilim, nebot' jiz drive se vzpirali planu, aby Vbyli pfipojeni k francouzske kon cesi. Berlin. Uf edni zprava nemec "ka oznamuje, ze Rusove podnika ji nove utoky na nemecke linie na zapadnim bfehu feky Stochodu ve Volynsku, ale tvrdi, ze vsecky vsecky byly odrazeny. Na fece Narajuvce v Halici, jak udava zprava, zmocnili se Nemci rus kycli posic na severozapad od Skomoroci, kdez zajali 150 nepf a tel a sedm strojovych pusek. V nasem statu budem hlasovati letos o zavedeni prohibice. ze vsech suchych statu sjizdeji se sem fecnici, aby dokazovali. ze zavedeni sucha pfinese stesti a ' MahxJbyt veskeremuobyvatelstvu. Nejvice je ovsem poukazovano na sousedni Kansas, kde se lide uz davno tesi pozehnani prohibice, ale i v torn sttu jsou lide, ktefi dovedou na vec nestranne pohli--2eti a oduvodnuji starou pravdu, ze prohibicee nedovede pozivani "liho vin zapovedeti. Minuly tyden feeriil v Omaze jeden prominent- :ni obcan z Kansas City, Kan.. jenz dokazoval. zo kazdym rokom .jo do Kansasu privazono jn-cs 400.000 rrallonu Hhovych najioju. Zajiinavo tez jest, ze v minulem roee bylo v Kansasu zadano 2S. 000 l'ozvodnieh zalob a"z teelj bylo 693 pro opilstvi. kde.to v Xebras ee. kde jsou hostince. bylo z:cU no pouze 16.000 rozvodmeh zalob. Ze vseho vysvita. ze zapoved'ne zakony nedovedou pozivairi liho-. vin zapovedeti a vedou jenom k tomu. ze lide obchazeji zakony a tajne pita miva za nasledek liorSi i O -list vi. nezli vefejne. Tak zvane kapitalisticke farmy se ve Spojenych Statech nikdy valne neosvedcily a v uplynu- lych letech zdala se spise sifiti i snaha o zfizeni farem mensich, jez pravem byvaji zvany f anna mi rodinnymi. Velei kapitaliste siee ' dovedli vjoziti mnolio penez do rozsalilyeli lolniekyeli pozeinku. zakupuji I ja a eirkusy maji dostateene za rozsahle lany pudy, kterou y.nk soi,y a zoologicke zahrady mohou rozprodavaji na fanny, aby se'eekati s nakunem na klidnrnSf venovali polnimu hospodarstvi. jest veci takrka nemyslitelnou. Dosud nevideli v rolnictvi dosta tecny vytezek a jiste uemohli oeo- kavati taKovy zisk, jaky jnn jvi naseji ruzne velke prutnyslove podniky. zeleznice atd. Xejsou v nein zadne zavodnene akcie a zad- na prilezitost k spekulacim a far - mareni ve velkych rozmerecli s nikde nesetkalo se zvlaste skve- lym uspechem. ktery by lakal ka pitalisty. jako podniky obehodni a prumyslove. Za to dosahlo vet si obliby zakladam tak zvanych rodinnych farem, ktere by neln ly pfilis rozsahle a tim prumerne inu" rolmku nesnadne k praktic kemu obdelavani. Mnoho tisicia- krovveh farem bylo v posledm'ch . letech rozdeleno na mensi. kdez to mnoho osmdesatiakrovyeh bvl lo zase rozsireno na 160 nib 200 akru. Shledava se v torn velka vy hoda, nebot' ani pfilis velka ani pfilis mala farma se nemuz'- pru mernemu rolnikovi dostateene vy placeti. To jest nazorem vsech od- j borniku. ktefi shledavaji rodinne farmy za nejprospejnejsi. Pfi torn A'sak je poznanienavj'ino co nepo znamenavano co nepopiratelna skutecnost. ze farma o 160 akrech nepfinasi 5 proeent zisku na vlo zenem kapitalu, kdyby si majitel pocital mzdu farma fskeho delni ka. Takovy vysledek nemuze bvt pfilis lakavym pro velkeho kapi talistu. jenz by chtel vzdehivati vice tisic akru. krome by system rolniceni mohl uplne pfevratiti a zavedl jine methody. ktere by ... w fniMnnrnni ve ve kem ucinilo vv-i nosnejsi. To se aspon v pfitonme dobe nezda byti pravdepodobne. avsak nelze 'zapominati. ze zeme delstvi nabyva vzdy pevnejsich vedeckych zakladu, nove stroje. r.snadnujici praci jsou vynaleza ny a pfi stale vzrustajicich ce nach plodin. muze casern dojiti k tonm, ze i k rolnictvi se bude o braceti velky kapieal. Lide, ktefi tohoto roku pfali by si zfiditi zvef inec, nemuseli by j miti starosti, ze valka takovy , podnik zdrazila. I Cena divoke zvefe nestoupa, nikdy nestoupala a pravdepodob-j ne za nasi pameti nestoupne. Ob- j chod s divokou zvefi je zcela ji- j ny. nez s jinymi zvifaty. Kdo dice zakoupiti lva. tigra anebo slona,' vi. za jakou cenu je schopen kte- j rekoliv z teehto zvifat ziskati a nechce platiti vice. Xeni-li cena pro neho uspokojivou, ceka. az podafi se mu koupiti lacineji. Ce ny divokych zvifat nedoznavaji velkych zinen. Jista zvifata jiste ho veku a dobreho zdravi pfina seji stejny obnos po cely rok. Doprava pfes mofe je nyni na kladnejsi. ale to mnoho nepostib- Casove 1 10 obehod s divokou zven. Divad ehvile. Pekny afrieky lev. zvlaste u rostly, sedm roku stary, muze by- ; ti ziskan za $S00. milady lev, dva a pul roku stary. koupi se za $400 a pekne lvi mlade za $300. Tigfi stoji vice. Velky bengalsky tigr ma cenu .$1,250. Mene pekne dru- jhv niono dostati iacine.ji. ale tigr pravidelne byva nejdrazsi z divo kyeh zvifat, s vyjimkou slona. Velky slon muze byti zakoupen za $2.r00 a mensi za $2,000. Ja guar ma cenu $350 a leopard $225. Medvedy mozno zakoupiti za $75 az $100 a medvid'ata za $5 kus. Hyena stoji $200 a sedivy vlk jen $25. Velblouda mozno za koupiti za $450. Hnede a skvrni- t(k Uamv konpite po $225. Vacice muze byti ziskana za $65 az $375, Pstros ma cenu $175. Sediva ane bo cervena liska muze byti zakou pena za $12.50.' Parek pekny eh capu ziskate za $65. Opiee maji nestejnou cenu. Slu- zete ziskati malou onicku za $15. z. V(t,k 1iulf.jt , t;t y - $300. Divoka zvifata vycvicemi maji prirozene cenu vysisi. "AMERICA FIRST!" Snad jen malokonm naj)atllo. kdyz cetl zj)ravu o uzavfeni smlou vy tj'ustu kozeluhafu s Xemec kem. na dodani kozi v cene $100. 000.000. ze se zapomelo na vlaste nectvi tak casto v poslednim ca se v Americe stale a stale vyvo lavane vsemi moznymi pfilezitost mi. Pfechazime stale pfes vsech na sdrazovani, zabrusime sice, ale lak zase nic. Vsechno to odnasi valka. Valkou zvyseny vsechny zivotni potfeby. valkou pry je zdrazeno vsechno na co si jenom pomysllme. A veru. ze nebude a- Pracovita pfedstihy. Lynch in Rocky Mountain News. in po valce lepe nezli nyni, kdyz jiz se uzavi'raji obchody na doby nezname. jako vyse uvedemi smlouva s Xemeckem. Blahobyt ameriky pry vzrusta a zatim ma ly clovek jiz nemuze ani ziti. Hon za dollarem neelis'iv-i vl.icfQ,nf,.? ,.x . .. Miiiuou. yvazi se z Ameriky vice nezli by se vyvazeti melo. Ilnedle dojde na nas. jako na Evropany. lrevaky. Pistsi vfela voda s tro ehou soli, siichy skrojek chleba. bude nasi'm udelem. nezastavi-li e ohromne zdrazovanf. zarueene spekulanty. kteri okradaji ty, jhnz dodavaji zbozi a sidi nas chude vlastence. Smlouvy. jako je horejsi. neprinesou nam ameri ckym patriotum nie dobreho. Sokolstvo americke spojeno. Ve stfedu IS. fijna t. r. doslo konecne po dloulu'm a dlouhem jednani ke kyzenemu spojeni So kolske Zuj)y Fuetrner-Tvi's s Xa- rodni .Jednotou Sokolskou v "So kolskou Oliec v Amerce." Kazdy upfimny Sokol si toho pfal a ny- ni Koneene se stalo skutkem to co 1 v v i . po cela leta usilovano. Den IS. fijna zustane zaznamenan v his torii eeskeho Sokolstva zlatym pismein jako jeden z nejvyznac nejsich dat a vedle neho nalezne v zaznamech misto skrovny dum v eeskem Lawndalu nedaleko 23. ul.. nesouci cislo 2235 Pidgeway ave.. ve kterem doslo k ujednani nesmirne dulezitosti pro cely zi vot nasi ceske vetve v Americe. Spojenemu telesu volame "X'a ZdarP Mars obydlen? Berkeley. Cal Dr. Percivall Lowell, jenz je 22 roku vrchnim harvardske observatofe ve Flag staff. Arizona v pfednasee na zdejsi universite pravil. ze jeho posledni vyzkumy ho pfivadeji k suffrazetka. . Williams in Indianapolis News. ( nahledu. ze tak zvane kanaly na Alarsu nejsou pruhy vodni ale pruhy rostlinstva pestovane ne pochybne.pomoei umeleho zavod novani. K potvrzeni teto domnen ky uvadi, ze pokud on zjistiti mo hl nejmensi pozorovatelny bod na rarsu musi mefiti aspon deset mil v prumeru. Vodni kanaly by ze zeme byly tedy neviditelny. A co je ctyrieet. padesat nebo vice mil siroke kainilem byti nemuze. Dodal. ze 'Slurs ma take ctvero roenich obdobj. podobnych jako nase. ale jsou delsi. Domnenka. ze zme nase jest jedinou plane ton obydlenou zda se mu velmi nerozumna. Drahota obuvi. Xase usi si zvykly na vseobec ny stesk na drahotu. Resignova ne uz pozorujene ceny zivotnich nutnosti splhati se vzhuru. Tuhle i v Pitsburgu melo konvenci Penn sylvania Shoe Traveler's Associ-j ation. na niz bylo prohlaseno. ze ' v teehto dnech cena hot stonpla o 50 az 75c na paru a nasledkem kuze jiste druhy obuvi budou vza ty z trim. Jeste se dockame toho. I ' ;ze naslekem nedostatku moukv chleb bude vzat z trim. Jak dlouho ziji nasi president!. Zadny z presidentu Spojenych Statu niOjyl nikym. ba ani svymi nejvetsimi nepfateli obvinen, ze ma 'lezackou praci". cili. jak se lidove po anglieky Hka "soft ..-r, -i 4. i ' i snap . Presidentskv urad lest, na-' j)roti tomu povazovan za jeden z nejobtiznejsich. jakeho se clove ku muze dostati, a muz, ktery jej zastava a lhutu svoji si vyslouzi. musi byti "dosti silen. aby mohl vydrzeti nejvetsi dusevni a teles- nou namahii. Ale pfi vsech poti zich. spojenych s presidentskym ufadem. vet.sina muzu. ktefi jej zastavali. dozila se vysokeho ve ku. Prumerny vek dvaceti ctyf presidentu. ktefi umfeli, bvl 69 et? a prumer ten byl by byval znacne zvysen. nebyt.i toho. ze Lincoln, Garfield a MeKinley byli zavrazdeni prvy v 56. druhy v 49. a tfeti 58. roee veku. m To zdj'ilo by se nasvedcovati dvo jimii: bud' ze lifad iresidentsky neni tak namahavy. jak se vzdy cky za to melo anebo ze- miizi, kte fi jej zastavali, byli od pfirody nadani vyjimecnou zivotni silou. jez je uschopnovala snaseti bfime sveho iifadu a jeho velke zodio vednosti. Dlouhy vek nasich pn dentu jest opravdu pozoruhodny. John Adams dozil se 90., Tadi son 85.. Jefferson 83. a John Quincy Adams 80. roku veku. Xejmladsim ze vsech 24 presi dentu. ktefi umfeli. byl Garfield, nebot' byl zavrazden citaje pou hych 4S roku. Stpdujici pficiny smrti nasich presidentu. neshledame. vyjimaje ty tfi vikland vrazdy zadne na niz by prave tak dobfe nemohl umfi ti muz toho veku. jenz nestravil nekolik let v bilem dome. Washington podlehl zapalit plic J. Adams vvsileni. Jefferson na chronickou nemoe zaludku. Jak zakrociti proti otrave hou ba'.ui. Pfi houbove otrave zavolejte ihned lekafe neb nekdv jest tubal juMiziti leku jedu ktere jnom j lekaf ma die okolnosti k pouzili j jest to aropin a strychnin. Ae-. dostavi-li se lekaf ale dosti ryeh le. nbo nemozno-li jej dostati vfi ix'C. musi o to postarauo byti. by otravne castky hub z ustioji za zivacich odstraneiiy lyly. Tepb'i slana voda, do niz se pfida hof cice i' mustard 1. koflik kazdycb patnact miiiiit. nezli s- (lukladne vrhnuti dostavi. Pozdeji budi ta ke pouzivana irojima"ila. aby i to. co jiz do stfev veslo, nejiych- loji ven se dostalo. riemovy olej C castor oil) je zde na miste. Ne kdy se muze uziti odvar ze scne soveho listi, nebo lehtani prstem. v krku. Senesove listi jest zname dobre projimadlo a lehtani- v kr ku drazdi k daveni. Pfi torn se odporucuje piti hodne ehladne vo- dy a mleka, al).y se iitroby jaksi vyplachly. Na zaludek se od porucuje obklady nejake vlnene latky, vyzdimane v horke vode, ktere se maji casto meniti. aby ob klad byl povzdy horky. Pfi mdlo baeh a zmalatneni hodne silna. cerna kayi, neb alespon caj dobfe ucinkujiei. Muchomurky seslabu ji. IMuchomurk' seslabuji volne cinnost. srdecni a tu kava a caj u cinkuji jako vzpruzidla velmi vy hodne. Kdyby casopis psal bezohledne zamlouvalo by se to obycejnym lidem? j Pfed nekolika dny jisteho reda ktora jednoho casopisu v India I na. omrzelo jiz ze stale bylo na j neho poukazovano, jako na lhaf e j a tudiz oznamil, ze v budoucnosti bude pouhou pravdu psati, a jiz v pfistim vydani casopis obsahoval nasledujiei zpravy: John Bolin nejlinejsi obchod nik ve meste. podnikl vylet do Be lleville. John Coile nas grocerista, del a. spatny obehod. Jeho mistnost jest i tl ' Ike mnoho delat? itev. &ty mmuiou neaen KazaL na "dobrocinnost'7. Kiizjini bylo slatanina. Done Sonkey zemfel ve svem domove v tomto meste. Lekaf u dal ze smrt jeho zavinila' srdec ni vada. Kofalka ho zabila. Snatek Slecn'a Sylvan Rho desova a James Colin byli minule soboty sezdani v babtisticke fafe. Xevesta jest zcela obycejna mest ska divka. ktera nevi ohledne va feni niceho vice, nez-li zajic a ne. pomohla sve matce ani po tfi dny ve svem zivote. Xeni krasnou v zadnem spusobu a clmzi ma jako kachna. Zenich jest novomodm pobuda. Zil doma z mozolu svych rodicu po cely svuj zivot a nema eenv za babku. Bude to tuhy zi vot. Guverner naseho velkolepeho statu zcela vsedni clovek jenz tu zvolen byl nahodou. vcera zde me skal. Pfitonme ma zde velmi malo pfatel. Xekolika volicum tohoto precinktu slibil u pfilezitosti sve ho zvoleni. kus paje. zapomel tu vsak kdyz cas udileni malych u- ' fadu nadesel. Toto nam pfipomina jisteho re daktora z Illinois, ktereho jiz u navovalo stale vychvalovani ve zpravach o iimrti a rozhodl se pro napravu a fici jednou pravdu. Xasledovne psal pfi umrti jisteho obcana : Zemfel Ve stafi 56 roku sesfc mesieu a tfinact dm. Zesnuly byl mirnych zpusobu pirat a naruzi vy kofala. Pfisel sem jednou v no ci se zenou jineho muze a pfi pr ve pfilezitosti pfistoupili ke koste. lu. Dluzi nam nekolik dollarfi za casopis. jest za nim veliky zisk za maso a mohli byste jej sly set i na sest bloku. kdvz se modlil. Zemfel Jzpivaje si: "Jezis to vse zaplatiF a niv si mvslime ze jest v pravu m un njj.tiy za nie nezaplat.il. jv pohf-ben v rakvi z asbestu. a mnozstvi ieho pfatel hodilo do hrobu palmove lupeny. neb moz na dost. ze je bude potfebovat. Jeho )omnik bude oblibenym i tocistiMii pro houkajici suvy. Ex. Kdykoliv mate neco na prodej, ozmante to v tomto listu.- Oznam ky uctujeme levne.
