Na lesni samote.
XVI.
Radova. jiz druheho dne setka
la se s Kristinou v lose a limed za
3redla s ni rozinluvu. Divka byla
Telmi zdrzeliva: ae na vsechny o
tazky odpovidala usecne a patrne
nerada, prece .radova nabyla pf e
svedceni, ze divka ta svym zje-
"bratrovo. Z tmavycli oci jejich vy
zirala vasnivost. ktera. nmsela mu
ze upoutati.
Kristina celym svym zje vein,
jemnymi a peknymi tvary tela
jakoz i odusevnelym razein obli
ceje nehodila se do kruhu, v nemz
zila. Jevila se jako cizi kvetina
mezi obycejnymi kvitky a zeleni
lucni, i klid i rozhodnost jeji po
vahy byly napadny.
Hrda dama mela o lidech nizsi
lio stavu mirieni velmi opovrzlive
nemyslila jinak nez ze nestoji o
mnoho vyse, nez ta uboha hovad
ka, tak ze zdalo se ji holou nemoz
nosti, aby ditko z takove nizkosti
moblo vysinouti se nad stav sviij.
Proto bezdecne vtirala se ji do
menka, ze Kristina nepochazi ni
z te zebracke chatry.
Od farafe dovedela se ze Kri
stina jest vnuckou stare Mary, a
pak nebyla pro bratra vznescneho
barona naprosto nebezpeena,
Idyby ji byl snad sebe vasniveji
miloval, neboC nizky rod jeji byl
pak hradbou, pfed kterouz lirdost
Tozeneho Bassendorfa musila u
stoupiti. Neproudila-ti vsak v i
Jach jejich krev ehoromyslneho
Elasa, byla-li ditkem rodicu uro
zenych pak ovsem byla by hra
dba zdanlive nezdolatelna padla
sama ! Nebylo vsak poehyby ze by
Bassendorf pojal za eliot' divku.
kterou miloval!
Snad jiz vedel z jakeho rodu po
chazi.
Radova zcela dobfe nahlizela,
ie nez-li neco podnikne musi zjed
mti si jistotu o puvodu devcete,
Mhivila o torn s f arareni ktery na
"bidl se ze starou Maru da k sobe
povolati.
Pak muzeme na ni vyzvedeti tu
spolecne, dolozil.
Eadova, odpirave. potfasla hla
vou. Nepovazuji o za primefpnou ce
tu, chceme-li nabyti jeji dfivery.
odtusila. Starena jest nedfivefiva
a vychytrala, lpi-li na devceti ne
jake tajemstvi a zna-li je, pak je
dobrovolne nevj'zradi. ale Wide z
tctyo chtft teziti siee by uz da--vno
byla o torn mluvila.
Znate stafenu? tazal so farar.
Pamatuji se na ni jeste ze sve
lio mladi.
Bude vam nesnadno ziskati si
jeji duvery nebot' barona nensivi-
di "i
"Vim to, bratr rnvj zachoval se
k ni kdysi krute to asi nikdy
nezapomene. Pfeee douJam. ze se
mi podafi, nejakym sp'j.sobt.ni 11:1
Moniti si ji. Bude ak asi nesnad
no zastati ji samotnu.
Muz jeji zfidka pviclisjziv:i do
mu, bydli v chate samotna s div
kou, ktera kazdeho rana jidlo de
dovi donasi do lomu.
Nahlizim ze znate doeela dobre
pomery, namitla radova usmiva
jic se.
Zalezelo mi na torn velmi byeli
je poznal a mold vam 0 torn poda
ti zpraoi, odtusil s lelikym nzar
denim. Jinak bycli si byl tech li
di ani nevsimal. Bylo mi napad
ne ze starena trpi scliuzky devce
te s baronem, snad o torn ani ner
vi a za drulie boji se devcete pro
jeji vasnivou povahu.
Nuze jsem vam vdecna za vase
namahani. Myslite ze jeji exellen
ce neco vi, nebo aspon tusi o na
Monnosti meho brara?
Nikoliv, nebof by byla proti to
mn pracovala, pokud by ji byly
sfly stacily.
O torn jsem take pfesvedcena,
odvece radova.
Z rana druheho dne vysla rado
va z domu. Nafidila Jifimu aby
31 kavu prinesl do parku na misto
skryte.
Chci krasneho rana uziti sama
t tiplnem klidu, pravila k sluho
Roman.
vi. kdyz ji prinesl kavu na misto
ustanovene. Sluha ilmed odesel.
Okna komnat jez obyvaly exe
lence a Adelina byla posud zavfe
na obe patrne jeste hovely si
na lozicli. Stara dama vfibec zfid
ka kdy z rana pfiehazela do par
ku. Baron jiz casne odesel do po
ll radova nemusela so tedy oba-
vati ze bude pfekvapena. Pres to
dlouho v parku neprodlevala. vy
sedsi odtud ubirala se k lesu, je-
lioz ztezky a cesty znala posud z
mladi sveho.
Kracela k lomu a usedla si na
pokraji tehoz za kfovi. Odtud mo
hla pfehlednouti kazdou jeho cast
Bvlo ticho kolem, zvolna zazniva
lo tluceni kladiva chorobneho
starce, ktery ani zraku nepozvod
nuv pracoval. Zdalo se skoro ne-
moznosti ze by slabe nice vetche-
ho starce byly s to i jediny jen
kamen odtrlmouti. od tvrde ska-
lj', kteraz jen tu i tarn mela trhli-
ny. Zraky jeji tkvely na nem, ale
srdce jeji nepoeitilo soustrasti.
Bylte to delnik tedy v ocich jejich
nic vice nez stroj poulfy. Opotre-boval-li
se stroj odhodi se stra
nou a nahradi se jinym. Myslenky
jeji zabyvaly se pfedmetem zcela
jinym.
Myslila na to kterak posud sil
ny jest bratr jeji. Jiz po leta ho
nespatfila. vlas jeho sice trochu
sesedivel ale cas neneehal na nem
stopy nojake, ano zdalo so ji ze
jest i cilejsi i jarejsi nez drive.
Jak dlouha leta musi asi cekati,
nez dosahne eilo. po nemz tolik
touzila. a nikdy jeste nezatouzila
po krasnem statku jeho toHk jako
nyni.. Zivot v sidelnim meste, ob
covani ve vyssich kruzich. kde by
lo zachovavati na vse strany to
lik ohledu,poboznustaljafsky ukol
v nejz se z prozretebiosti uvazala,
a jejz pfecasto jen s odporem pro
vadela to vse otraslo jeji silou a
spusobilo chorobno.st nervu. K to
mu pridruzily se jeste starosti, ro
kem kazdym se mnozici. ponevadz
pfijmy muze jejiho nepostacovaly
k vedeni tak skvele domacnosti,
jakou pokladala za dustojnou sta
vu sveho. Jmeni jeji po otci sde
dene davno jiz bylo spotfebova
no. Jak st'astne volno a neodvisle
zil jeji bratr. Na sveni statku byl
temef svrchovanym panem, mohl
ziti jak se mu libilo. i nemel toho
potfebi, aby dal se obmezovati ne-
jakymi ohledy k jinym lidem.
Kristina prisla a stafecjedva ji
zahlodl vysel ji v iistrety a posa
dil so vedle ni na kamen.
Radova ilmed zdvihla se a po
spichala odtud, aby vyhledala sta
rou Maru. Zastihla stafenu v ji
zbe. Mara pohlizela na pfichozi
malyma ocima polo plase polo lsti
ve.
Noznate nine Maro? tazala se
radova blizic se k ni.
Na okamzik zdalo se ze starena
si vzpomma.
Ovsom ze znam posud krasnou
slecnu z panskeho domu, pravila
pak. jest tomu sice davno eo jsem
vas nevidela. zatim sestarla a se
slabla jsem, nebot' zazila jsem dob
brych a bezstarostnych dm jen po
ridku.
Lota minula pfi nas vsech beze
stopy a starosti dotykaji se i tech
jichz osud zdanlive jest zavideni
hodny, podotkla radova usednouc
11a zidli proti stafene. Zfidka kdy
pfichazim na statek sveho bratra
jinak bych vas jiz byla davno na
vstivila, abych poznala jak se
vam dafi.
Velmi spatng pfevzala slovo sta
fena. Ze jsem se za Kristiana Kla
sa provdala, bylo pro nine neste
stim, neb se 0 mne pranie nesta
ra. Inn mnoho let zde jiz nebu
du, pak bude po vsem. pak necht'
i nine odepfou pohfeb na hfbito
ve, to mne lhostejno.
Slysela jsem ze to z pocatku od
pirali vasemu vnuku, bylo mi lito
ze jste ho ztratila, ale mate ale je
ste Kristinu. Pfed nekolika dny
spatfila jsem ji v lese, hezky uz
vyrostla, a bude vam zajiste do-
brou osetfova: a!kou
Stah-na : u polo pr a .:ouf;,-i
oci.
Toho piana Kristiana Klasa 0
setfuje, mne nikoliv, odtusila.
Kristina bude vas osetfovati,
zde vezmete a f eknete ji, aby vam
za tyto penize koupila ceho si pre
jete.
Radova podavala stafene neko
lik stfibrnaku a Mara chvatne po
nich vstahla ruku.
Nebude mne pfeee osetfovati
pravila, pohledne-li na nine oci
ma tak skarede a hroziv'e pak
se ji bojim, nebot' ve zlosti sama
ani nevi co cini.
Divka musi vas osetfovati a po
slouchati! Coz nejste jeji babic-
kou?
Inu ovseni ze jsem!
Kristina jest ditetem vasi dee
ry? Ovsem jako male ditko vzala
jsem ji k sobe, osetfovala a vy-
chovavala, beze mne bjda by zhy
nula, ale ona nema ke mne ani za
spetku vdecnosti.
Proc nezustala Kristina u sve
matky ?
Matka pfisla sem s ditetem ne
niocna a bidna, a v brzku na to ze
mfela.
Kdo byl otcem devcete?
To neni mi znamo.
Coz jste se sve dcery nikdy po
torn netazala?
Nikoliv.
Ani pozdeji jste po torn nepa
trala. U koho pak? A co by mne to
; bylo platno ?
Otec by se byl beztoho 0 dite
nestaral, nebot' kdo toho nema po
tfebi neuvali na sebe bfime tako
ve. V obliceji ditete toho jest cosi
ciziho a hrdoho, neni-li mozno ze
by otec jeji byl muzem bohatym
a vznesenym. ktery by se byl rad
o dite postaral ?
Oci stafeniny vzplaly, zcLalo se
ze probouzi se v ni na okamzik na
deje, jiz chopila se jako tonouci
stebla. Jaky zivot ocekaval ji byl
li otec jeji skutecne bolmcem. Ne-
musil-liz ji byti vdecnym, ze mu
dite vychovala?
Znate otee teto divky? tazala
se upirajic na radovou zraky sve.
Ne. Coz bych vam nepovedela
jmeno? Zatanulo mi jen na mysli
ze by to mozno bylo.
Mara svesila hlavu jakoby ze
lola toho. ze krasna nadeje tak
tak ryehle opet zmafena.
Nemyslim ze tomu tak, nebot
moje deera nemela znamost s bo
hatym a vznesenym muzem. Tou
lala se v cizine, a vim jen tolik
ze po nejakou dobu byla u kocuji
ci divadelni spolecnosti, ponevadz
mela rada jednoho herce. Bude
snad otcem devcete, ale byl chu
dak, nezustavil ji ani jedinou pa
matku, kdyz ji opustil.
Vite jak se jmenoval?
Stafena zavrtela hlavou.
Ani nevite jak se nazyval fedi
tel one spolecnosti? Kde se zdr
zoval ?
ISTic nic nevim. Nochci si ani
einiti nadeji, nebot' se beztoho ne
splni, vim ze zemfu v chudobe a
bide.
Prsa pani radove oddychovala
volneji -a rychleji zmizela odva
ha, obava, ktera ji tisnila. Zname
nala ze ji stafena neklame, nebot'
pozorovala ji pfilis b-stfe.
Litovala byste toho kdyby vas
Kristina opustila? tazala se.
Mara na otazku tu hned neod
povedela, zdalo se ze pfomita a
torn, proc ji radova otazku tako
vou pfedklada.
Ne, odtusila pak zpola nevrle,
ale rozhodne. Byvam beztoho sko
ro stale samotna, ponevadz devce
za dne vice jest v lese, nez doma,
a vrati-li se ani se mnou nemluvi.
Co ji hlavou zmita nevim ale ne
myslim ze to bude neco dobreho.
Snad take jednoho dne utece do
ciziny a vrati se domu v takove
bide jako jeji matka. Ale pak se
ji neujmu!
Co pak dehi v lese? vyzvidala
radova.
Nic, chodi k dedovi, aneb prose
di cele hodiny sama ukryta nekde
v kfovi, jako to cinila ze sveho de
tinstvi. Vymysli si podivne sny,
jako by byla princezkou, ale uz
po dlouhou dobu nemluvi o torn
a ja se ji take na to neptam. Jest
mi nejvolneji jsem-li sama.
Radova zdvihla se nebot' dosiih
la sveho ucelu a to snadneji nez
se byla nadala.
Mate jeste pfani nejake?
Stafena patrne cosi pfemitala,
Bylat' ji take napadna ucast hrde
damy, ktera nikdy drive slova s
ni nepromluvila.
Vyslovte se upfimne, pokraco
vala radova. Ovsem nezdrzim so
dlouho na panstvi. alo povim-li va
se pfani baronovi, zajiste je splni.
Baron neucini pro mne nicelio.
LTcini, poziklcim-li ho za to.
Nemam uz prazadneho pfani od
tusila stafena s patrnou nevoli.
Ceho si pfeji beztoho nestane se.
Jen feknete ceho si pfejete.
Mara mlcela.
Jeste jednou opetovala radova
svoji otazku.
Tvaf stafenina nabyla na chvili
vyrazu potmesileho.
Pfala bych si aby ti kdoz tak
dlouha leta zili v bohatstvi a pfe
pychu poznali take co jest nouze
a bida, pravila pak. Aby ochutna
li jak trpka jest chudoba! Ha!
Dosti dlouho pozivali vseho dobre
ho a nevedi co jest to prace a ta
ke hlad. Nebot' az oboji poznaji,
pak budou miti s chudaky sous
trast. Toho bys si pfala.
Radova nevrle se odvratila od
stafeny a vysla s chaty. Vsak ne
vole vzbuzena proti stafene brzy
zmizela, svou navstevou u ni do
sahla uspokojeni. ze ji nehrozi ne
bezpeci, od Kristiny dcery to elm
deho herce. Nyni teprve domniva
la se, ze snadno lze si vysvetliti,
proc oci divciny maji vyraz polo
snivy. Zvolna ubirala se lesem zpet do
zamku. Setkala se s Kristinou a
pokyniila ji vlidiie. blahosklonne.
Tvafe divciny byly pokryty sla
bym nachem, z tmavycli oci jejich
plal podivny zar : nyni teprv rado
va porozumela tomu, ze proste to
' devce bylo s to upoutati srdce i do
speleho muze.
"Upoutala-li bratra tveho, bu
de mu nesnadno, aby zbavil so
pouta toho," myslila si. "Yasni
va povaha jeji. nepusti ho, a on
jest pfilis dobromyslny, aby se na
silne od ni odtrhl."
Nepromluvivsi s Kristinou kra
cela dale, avsak jedva ucinila ne
kolik kroku. spatfila barona, pod
stromem sedieicho. Nepozoroval
ji. Rukou hlavu si podpiraje hle
del pfimo pfed se. Ani na oka
mzik nebyla v pochybe, ze setkal
se s Kristinou.
Stanula tise, pozorujic ho, ni
kdy drive nespatfila ho tak zadu
maneho. Fariif mel pravdu ba
ron miloval chude proste devce.
Nechtejic ho vyrusovati mela se
k odchodu. V torn vsak pozvedl
hlavu a radova zdanlive klidne
pfikrocila k nemu.
Odkud pfichazis tazal se baron
ryehle vstavaje a snaze se rozpa
citost svou utlumiti.
Byla jsem na prochazce, odvece
radova. Jiz po dlouha leta nebyla
jsem zde v lese, i nutkalo nine a
bych se pfesvedcila, je-li v nem
vse posud tak, jak mi utkvelo v
pameti z meho mladi.
Hahaha! Shledala jsi ze se zde
nuilo zmenilo. smal se Bassendorf
chteje tak ukryti rozpaky. Stro
my nemeni se tak ryehle jako my.
znam zde mnohy stary kmen ze
sve'mladosti a jest posud takovy
jako byl druhdy, lec ze snad vy
chfiee urazila mu nekolik vetvi.
Proc jsi ale sla na prochazku sa
motna ?
Ponevadz pfala jsem si byti sa
motna. Ostatng kdyz jsem odcha
zela. teta jeste hovela si v luzku,
a take neni mne neznamo. ze si v
rannich )rochazkach nelibuje.
A co Adelina?
Nevidela jsem ji.
Micky pak po nekolik minut
kraceli pospolu. Radova vsak by
la dama pfilis chytra a obratna
aby nepodaf ilo so ji v brzku a spu
sobem zcela nenapadnym zapfisti
rozpravu 0 Kristin e.
Baron nejprve pohledl na se
stru zkoumave ukosem, ale na tva
fi radove nebylo pozorovati ni
nejmensi znamky, jez by prozrazo
vala ze dobfe vi, kterak srdce je
ho Ine k devceti
1
Zfidka kdy spatfila jsem tvaf, J
ktera na prvni pohled byla by tak j
napadna, pokracovala radova.
Devce to vypadci zcela jinak nez
li lide zdejsi krajiny. Potkala ja
jsem ji pfed nekolika dny a pone
vadz nine byly tmave jeji oci na
padny, hledela jsem zapfisti s ni
rozmluvu, ale ona jedva ze nine
odpovedela.
Po tvafi baronove pfeletel leh
ky usmev.
Jest to zvhistni devce. podotkl.
poznal jsem ji kdyz bratra jejiho
v lese zastfelili.
Pak vypravoval s jakou rozho
dnosti divka ta udrzovala mysliv
ce ve slusne vzdalenosti od umi-
rajiciho bratra.
Skoda ze to devce nevyrostlo v
jinych kruzich. namitla radova.
Pak by asi byla pozbyla sve pu-
vodni a pfirozene povahy, odve
ce baron. A pfeee jiz ve mne vzbu
dila se jiz myslenka, aby Kristina
nabyla vzdelani. nebot' ma jasnou
a bystrou hlavu, a byla by s to
vlastni silou vysinouti se nad oko
li, v nemz vyrostla.
A byla by k tomu oehotna?
Zajiste ubezpecoval baron ry
ehle, nahlizejic ze timto ubezpe
cenim vice prozradil nez sam byl
chtel, dodal : Aspon se toho domni
vam, ponevadz touzi po torn roz
sifiti sve vedomosti. Vylohy na to
rad bych zapravil, obavam se jen
ze by neobycejny zivot ve meste
snadno nesnesla a tisnilo by ji ve
lice, kdyby dostala se do spolec
nosti, ktera by nemela zfetele k
tomu, za jakych pomerii divka vy
rostla. Dostalo se ji nedostatecne
ho vvueovani a k dalsinm vzdela-
vani schazelo ji jednak prostfed
ku. jednak i navodu.
V hlavo )ani radove mihla se
nahle myslenka jala so na chvi
li neco uvazovati.
Pak pravila chladne.
Cesare, chci divku tu vziti k so
be. Chci ji drzeti a vychovavati
jako vlasni dceru a bude pro me
vol iky m potesenim, podafi-li se
nine zbuditi a vzdelati sehopnosti
a ni dfimajiei.
Baron po chvili mlcel ; patrne 0
nocem pfemital.
Bude-li ale jen v dome tvem
vhodne misto pro ni? namitl ko
necne. Obavam se ze spolecnost v
niz by tarn vstoupila, byla by pro
ni pfilis vznesena, vpravila by se
do ni nesnadno.
Zneuznavas nas, ovsem po dlou
ha lota jsme nemeli totiz to pote
seni spatfiti tebe u nas. Miij muz
svym postavenim ovsem nucen je
pohybovati se ve vyssich kruzich
spolecnosti, ani nine neni mozno
straniti se jich, ale dceru svou vy
chovavam velmi jednoduse, ona
se s kruhy temi ani vubec nesty
ka, a v ni shleda Kristina vernou
pfitelku, ac ma. deera jest 0 neko
li klet mladsi. Dovol abych se 0
Cela tato stirka za $1.00
Sokove. - Pomsta krve. - Prekazel -Petra
Petrolina. - Genovefa.
To jest obsah jednoho svazku a jak na nazvech videti,
jsou to povidky vesmes velice zajimave a zvlaste pak posled
nejsi jest briliatni dejepisna povidka, ktera uvede ctenafe v
opravdovy udiv. Puvodni cena tohoto svazku .50
Nevinne popraven. Puvodni cena .75
Tento roman z franeouzskeho, upouta kazdeho do nejvetsi
miry. Samotny nazev o torn svedci. Puvodni cena .75
Chyze strycka Toma.
(Uncie Tom's Cabin.) Zajiste slyseli jste o teto povidoe
mnoho, ktera ctenafe zavadi do dob otroetvi a lici se v ni utr
peni otroku. Puvodni cena .25
Odvarka Bros., Clarkson, Nebraska.
to pokusila, slibuji ti ze divku tic
budu vychovavat jednoduse, a ne-bude-li
se ji u mne libiti, nebude
tim nic zmeskano, abys ji pak dal
na misto jine.
Adelhaido, mam pfeee jeste ne
jakou pochybu, podotkl baron.
A jakou tazala se potesena, ze
ji oslovil kfestnim "menem, coz s&
jiz po leta nestalo.
(Pokracovani.)
Zaslete nam jmena vasich sou
sedu a mi jim zasleme cislo toho
to casopisu na ulsazku.
Na prodei.
nekolik peknych urodnych farenL.
psenicnych v Montane primo od;
majitelu. Za spokojenost rucim
0 dalsi podrobnosti piste na
Frank J. Smrz, Hingham Mont
NA PRODEJ
dobfe zafizeny feznicky obchoS
ktery se naleza v Severni Dakote.
Jest to dobra pfilezitost stati se
samostatnym. Piste pfimo na
majitele.
James Jindra, Albee, So. Dakota.
KEITH NEVILLE
Democratic Candidate for
Governor
A NATIVE SON
A practical man of the people whef
has made a success in business and.
to whom the tricks of the ambitious
politician are unknown.
He offers a constructive program,
that will benefit the people of Ne
braska and his candidacy is in har
mony with the strong Democratic plat
form adopted by his party at Hastings
He believes that the highest duty
of any public servant is to carefully
see to it that the will of the people
as expressed at the polls upon all
questions, is carefully carried out.
The two Republican newspapers far.
North Platte are supporting his candi
dacy and the vote of nearly five to
one given him at the primary electioa
by the people of his home town, among:
whom he was born and raised, is proof
absolute that he is a man of character
and standing and a safe one to b
entrusted with the business affairs, as
well as the enforcement of the laws of
the state.
Vote for a home-grown man and ft
continued, economical and business ad
ministration of state affairs.
Cena .25
Vojt, Svoboda
majitel umeleckeho
poinnikoveho
..zavodu..
v CLARKSON. - NEBR-
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na ruce zapadne
od Omahy. ProS byste pla
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muzete koupite
pfimo od vyrabitele.
!
PSi v
l?97
St:-'
1 '
1 1
H(
A
