Ochranne clo a
prosperita.
Republikanske vitezstvi v Mai
iie prispelo ku velike iileve v cek
zemi, nebot' jest predzvesti zvo
leni Hugbese a vraceni republi
kanske strany v moe.
Toto odvraceni poehybnosti od
vysledku voleb ma co ciniti s lep
simi obcbodnimi vvblidkami a o
bavy z nasledku po valce mizi 11
plne, nebot' nadeje stoupa i-im vi
ce se blizi den zvoleni Ilusrbese.
Neodvratny tarif priebazi v te
to situaei opetne ,iako diilezita o
tazka. Pres zkusenosti nabyfe v
mimilosti jez ukaznji. ze republi
kanske ocbrane clo znaei prospe
ritu a demokraticky svobodny ob
chod zkazu. Pfec jen lmtno vziti
tarif v uvabu.
Obe strany veri ve clo. Demo
kraticka doktrina nvadina impor
tovane zbozi tak dostatecne cel
ni poplatky jez by prispely ku lira
zeni vylob vlady, tedy ve skutec
nosti zustal by to "free trade".
Tyto poplatky pod republikan
skym protekcnim tarifem jsou u
Taleyn na dovezene zbozi nejen
proto aby hrazeny byly tyto vy
daje, ale liledeno k tomu aby ta
to zeme, byla cbranena od produk
tu, jenz vyroben za lacinycb pra
covnicb sil v cizicb zemieb. Pro
tekcni clo prispiva k tomu, ze zdej
si vyrobce muze platit vyssi mzdu
delniku a tomuto tim doprano le
pe ziti.
Jinymi slovy ochranne clo jest
v zajmu delnictva a svobodny ob
chod, jest v zajmu laeineho zbozi
pro konsumenta. takoveho zbozi
s nimz americky vyrobce ma sou
teziti s ostatnim svetem, kde se
by a ruinovani pohlizelo nam do
tv.-re. Xa to byl pfijat eelni za
icoit a jeho effekt byl okamzitc
viden v rozmaehu naselio prumy
slu. V roce 1ST 6 othranne elo bylo
O'lv-tlano. Vpadl-y a vseobeenA ta
zkaza nasledovi.fa nase pnunysb)
ve y.avody podryty. To trvalo az
do roku 1824. Wy protekf'ni 7;'sa
da byla opetne avedena do nasich
.clinch zakonu. Effekt byl pnmo
Mia-rickyin. XaSe indn.strie jjikoby
zk'j.ena a roncz zem.V;ei.shi
zkvitalo.
Jill nalehal na odstramuM pro
tekniho tarifu n hrozil odtrzenim
od Tiie. Doslo ku kompvnu.su
sale v zapeti zehic vrzena byla do
hrozne. zkazonosne financni pori
ody jez hrozila nicenim existence.
Ochrana obnovena roku 1S42. Vy
sledek byl nesmirny. Zahy dosta
vila se dlouho zelezna prosperita.
Kdyz demokrate pfisli do moci
nastala zmena roku 1S46 a opetne
roku 1S57. Bida a npadky nasle
dovaly v zapeti.
Konecne republikanska strana
stvofena a zaujala urad r. 1861.
Prvni jeji praci bylo prosaditi
Morill Tariff a ochranna byla pri
ncipielni politika republikanske
strany.
R. 1S90 vysoky rcKinley pro
tekeni tariff byl pfijat. Pfivedl
vetsi prosperitu lidu. nez jak.i by
kdy pfed tim zniima.
V roce 1S94 nicmcne svobodny
obchod osudny Free Trade" byl
zase v sedle pod Clevelandovou
demokratiekou administraci.
Gorman-Wilson Tariff ncznal
ochrany a privod("na okamzite
financni a prumyslova zkaza.
Tchdv vice nez 3.000.000 delni-
1 1 L-ii Tii-nniK-rciin 7 nvjtep 1 K171
clo zbudovalo v teto ! . ,
z men rouian se po zcim jaivu
Ochranne
zemi obrovsky prumysl. a dalo zi
vobyti armade osmi milionu del
nikii. Zmena v demokraticky free
trade" znacila vzdy zastaveni iro
sperity a pfinesla paniku a ruino
vani v zapeti.
Bude se "zdati ze shora uvedene
prohlaseni neodpovida pomerum
dnesni doby za demokraticke vla
dy. Neni poehybnosti ze demokrate
namlouvaji a budou namlouvati
lidu, ze nynejsi prosperita pada
na vrub jejich politiky. vsak so
tva mohou akovym tvrzenim Ida
mati nektere z Americanu. kteri
maji dosti inteligence rozcznati
skuteene pficiny.
Xazdy vi tak jako sam Wilson,
ze nynejsi prosperita jest nasled
kem valecnych objednavek. Jest
pochybno ze by se chtel vychlou
bati tim, ze pfivodil veliky kon
likt "" Evrope za pficinou prode
je valecneho materialu Spojen
cum, cirnz tato zen.e zachranena
cd bidy.
Nic tak obrovskeho pro obchod
ve valecnych vyrobcish nebylo
prod tim znamo v lrstorii l:dstva
a ocrfejme, ze toho iak; vice ne
1 udu. Tyto valecne objednavkv
pr evysily obnos $3.0n 1000.000
"kati ieu o effc::f.i nvnejhi
lio "Wilsonc'v- tarifu mnsime vzi
ti v ljvahu comery jd c'1 byly pfed
valkou. Dfve mely Spojene Staty
vseobeerie bilanci obchodu v jich
prospech asi $500,000 Tento ta
rif pohltil uplne tuto balanc a na
sal deficit.
Ye 33 mesicich import stoupl
na $G40.464.7S7 a nase duchouy
poklesly o $23S.254.G44.
To bylo vzdy to same, kdvz svo
bodny obchod bvl zkousen.
Edyz jsme se stali nejdIve na-j
lodem, meli jsme rozhodne svo
bodny obchod. Valky eizi?h zemi
pfivadely zde trampoty, nas del
nik bvl na zahalce a nic nez diu-
trampove a marne se )okouseli
zavaditi o praci.
Xa stesti roku 1S96 zvolen
McKinley a republikanska strana
ucinila koncc desne mizerii. Pfi
jat Dingley-iiv zakon v srpnu
r. 1S97 a nastala nova doba pro
sperity. Po vitezstvi demokratu pro
hlasovano tak jako behem kampa
ne. ze zruseni ochranneho ela pfi
vodi poklesnuti vysoke ceny zi
votnich potfeb. V fijnu 3. 1913
pfisel Underwood-uv Tariff a ten
jest v platnosti jeste dues. Lee
lined po pfijeti tohoto demokra
tickeho zakona jeste vice zacaly
stoupati zivotni potfeby a na to
nasledovala tezka rana nasemu
prumyslu a nezamestnanost del
nictva. Xikdo nemusi mlnvit o pa
nice jaka by jiste byla pfisla a
jiz jsme se fitili vstfic, kdyby ne
byla evropska valka zachranila
situaei. Konecne valka pfestane.
Ysak mela-li by nastoupiti stra
na demokraticka a Wilson, vime
co muzeme ocekavati. Xemohlo by
se stati nic jineho nez co vzdy za
demokratick vlady.
Kdo pfemysli musi pfijiti ku
)fesvedceni, ze pfi zvoleni Hug
hose jest vsak i po valce zabezpe
cena prosperita. Za republikan
ske strany jsme toho byl i vzdy
svedky a budeme toho i tentokra
te az pfestane vlada demokratic
ke strany. nebot' mela-li by existo
vati jeste az pfestane valka. pak
beda po touzene )rosperite. Adv.
Novinafsky papir lze tezko
obdrzeti.
Toronto. Ont. Situaee na tr
im bileho novim'ifskeho papiru by
la pfedmetem diskuse kanadske
i Pres Association na immoradne
schuzi. kteni se zde konala. Uka
zalo se. ze v poslednich mesicich
jen nuilo vydavatelu mohlo obdr-
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kuflavy tabak,
nejlepsi toho druliu Na prodej je ve vsech ceskych a i ji-
nych obchodech po Nebrasce, Jiani Daiote, Iowe a tez i v ji
nych statech. ZKUSTE JE J ! Vyraben jest ceskou firmou
Tez vyrabime vseho drubu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
Americti vlastenci casto si stezuji
ze lid nechce pochopiti potfebu
tak zvane pf ipravenosti.
Pravda vsak je. ze by se v Ame
rica naslo vzdy dost a dost lidi,
ktefi by nevahali za vlast bojo-
zeti od papiren kontrakty, ktere
by sahaly pfes 31. prosince roku
1916. Dfive prodavaly papirny
svuj vyrobek na kontrakty dvou
tfi az peti-lete.
Kanadska spotfeba novinafske-
ho papiru cini pravdepodobne asi !vat, jen kdyby toho bylo tfeba. A
jednu sestinu celkove vyroby Ka-J mluvi-li se o pfipravenosti. kdo
nady ostatck vyvaven jest do Spo- lovede blize urcit, k cemu vlastn."
jenycli Statu. Yyrboei papiru. 'so pfipravujeme? Kde je ten ne
pravi se. tvrdi. ze jejich vyrobni pntel. s nimz se mame popadnou
naklady rostou. ac'podano' bylo ti do knzku? Jsou to Xemci. Ja
svodectvi. v nekteiych kraji- panci neho Mexikani? Xikdo nei.
nach maji fawnafi nesnaze s pro- Jvi t.. ani president Wilson, ani
dejem dfivi vhodncho k vyrobr s ncjzufivejsi horlitel pro pripra
papiru a nedostavaji ani takove venosr. Theodor Roosevelt. Mu.e
ceny. jakc pfevladaly pfed neko- jnekdo o.'kavati nejakc nadscni.
kdyz lnlc am nevi, proc a zac ma-1
ji obeti pnnaset a kde maji ne
pfitele hledat? Pravda ovsem jest,
ve by se u nas naslo dost obeta
vych stilt niku, ktefi by amerieke-
!mu lidu jii ncjakeho toho nepfite
1 le A-viiasli nebo udelali. ale o to
neni co stat. Bud 'me radi. ze z;id
neho nemame a dejme si iokoj !
In
lika let v.
Pfirodniho plynu uziva se v ruz-
nych castech Spojenych Statu
v domacnostech hojne, ale hor
kou vodu, pfirodou poskytova
nou, ma snad jen jedine mesto
na svete, a to Boise, v Idahu.
Tarn vyvera horka voda na upa
ti jedne hory ze zeme v takovem
mnozstvi, ze se ji muze uzivati ve
vsech vefejnyeh i v soukromych
domactnostech nejen k licelum ku
chynskym a do koupelen, ale i k
vyhfivani. Yoda ma teplotu 171
stupen Fahrenheita. a ze je pra
men staly, o torn svedci ta okol
nost'. ze se ji v domacnostech uzi
v;'i jiz plnych dvacet pet roku.
aniz by ji ubyvalo. Jsou tu dve
studne, kazda ma rouru pill dru
he stopy v prumeru hloubky 400
stop. Ylastmm tlakem vytece S00.
000 gallonfi denne. ale pumpami
da se vycerpati az 1.250.000 gal
lonfi. Yoda se pumpuje do velike
nadrzky a odtud se rozvadi io do
mech. 139 budov pouziva ji ke
vsem u"elum. i k vytajieni v zime.
asi 100 jinych jen k ucelum ku
ehynskym a do koupelen. Tnzi
nyfi soudi. ze by se dal prameii
jeste zvetsiti. kdyby se mohl ot
vor rozsifiti. avsak prace pod ze
mi jest nasledkem nesmirneho ve
dra velmi tezka. Tato tepla zf id
la znali jiz Indiani davno pfed
tim. nezli se v Idahu belosi usa-diU.
Mil Kfi:Mui
W
Na prodej v prednicl) iiostincicl),
Tiskove prace zhotovujeme vkusne
am
Ledvinove choroby
jsou obsirneji popsany v cirkulAfi
iSeveruv Silitel ledvin a jater.
Kdy a jak jej uzivati." ktery
zdarma zasihi firma W. F. Seve
ra Co., Cedar Rapids, Iowa, na
pozadani. Cirkulaf tento podava
navod. jak leciti ruzne choroby. v
nichz Severuv Silitel ledvin a ja
ter (Severa's Kidney and Liver
Remedy) se dobfe osvedcil. Zku-
ste tento lek v leceni zanetu led-
. i y.
vm a meenvre. zasiaveni mocc.
obtizneho moceni, bolesti pfi mo
ceni, nabehlych nohou a bolesti v
zadech. jez puvod svuj vzaly z
chorvch ledvin, zloutenky a kyse-
losti v zaludku. Cena 50 eentu a
$1.00. Xa sklade vsude v lekar
nach. Odmitejte napodobeniny.
Xemuzete-li jej u vas obdrzeti,
objednejte si jej pfimo od W. F.
Severa Co., Cedar Rapids. Iowa.
Neco zcela noveho.
pro eestujiei ve spacieh vozeeh a
sedadlovyeh karach nedavno za
vedla IT. P. dniha na svych osob
nich vlacich. jest to vyhoda jez
bude trvalou "pro pohodli cestu
jicich a pozustava z poskytovani
luncu a horke kavy na vlacich v
karach pro eestujiei a jest znama
podejmenem 'off the tray" obslu
ha.
Cestujiei po vycerpani svych
zasob budou miti pfilezitost opa
tfiti si Umche na vlaku, jako hor
kou kavu, mleko a vybrane zakus
ky, koblihy, vafena vejee a ovoce
vesmes za velmi pfimefene ceny.
Xovinku tuto nejvice vitaji ze
ny, zvlaste cestuji-li s nimi jejich
ditky. Zafizeni toto poskytuje ve
liky vyber. tak ze neni tfeba pro
hp choditi do kar, kde jsou pravi-
delne jidelny ke kazdemu jidhi.
"Pfimo z tacu" zakusky jsou
te same jakosti krme. jake jsou v
jidelnach podavane sklepniky ve
stejnokrojich.
Union Pacifik jest jedina draha
na zapade, jez tuto zvlaste vyhodu
vsak, ze i jine pfedni drahy po
dobne zafizeni na svych vlacich za
vedou, jezto tato obsluha nalez
la velike obliby.
tFi
tfi
tfi
tfi
is
rrr j u
tfi
&
m
3'l
m
Si
!fi
R
tfi
tfi
m
tfi
tfi
tfi
tfi
Mame zamitnouti
mistni samospravu-local option
a pfijati statni prohibici?
Za stavajicicho zakona o mistni iibovuii jest v
moci obcanu v kterekoliv osade v Nebrasce pfiiati
msstni prohibici pro sve mesto, nebo osadu.
V kazde obci tohoto statu kontrola teto otazky lezi v rukou vetsiny
volicu. Zajdny vliv z venku neni mozny ; nic nemuze pf ekaziti pf ani vetsiny v
meste nebo osade, pokud se tyce otazky povoleni nebo zakazu.
Mnohe obce v tomto statu chopily se moci
zarucene jim zakonem o mistni Iiboyuly a odhla
sovaly prohibici pro sve obce, Kde v miste verejne
mineni podporuje tuto politiku, tarn jest mozno
zpusobiti, ze se politika zakazu provadi a respek-tuje.
Ale s druhe strany jest mnoho obci v tomto state, kde pfevlada nune
ni obcanstva, ze politika povoleni je lepe zpusobila pro jejich obec. Kde takove
mineni pfevlada, obci jest povoleno podle stavajicilio zakona o mistni libovnli
povoliti prodej alkoholickych napoju, coz ovsem musi se diti v mezich a opa
tfenich povsechneho zakona statniho.
V zadnem prfpade se nevynucuje politika zev
ne. Zasada samospravy zde pfevlada.
Nyni se navrhuje nahraditi politiku mistni sa
mospravy politikou celostatni prohibice. Tato
prohibice. Tato prohibieni politika neni zamysle
na na prospech obci, v nichz politika zakazu jiz
pfevlada, ale aby vynutifa podobnou politiku na
ostatnich obcich proti jejich vufi,
Vysledek, jak zkusenost s ostatnimi staty
cetne dokazala, byl by zhoubny pro kazde mesto
a osadu, kde by prohibice byla vnucena. To zna
mena kde mistni nalada jest protiprohibicni, tarn
jest chabe plneni zakona, rozdeleni obce ve stra
ny silne nepf atelske, vlada zvedu a udavacu, rych
ly vzrust zlocinu a konecne vysss dane budou vy-sledkem.
The ibhrasi Prusnerifii I mm&M
75
OPPOSED TO STATE PROHIBITION. IN FAVOR OF LOCAL OPTION, HIGH LICENSE
President, L. F. CR0F00T Treasurer, W. L. COAD Secretary, J. B. HAYNES
Send for our literature. ' OMAHA, NEBRASKA.
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
m
tfi
tfi
Hi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
tfi
Lfi
tfi
i
tfi
tfi
i
tfi
tfi
hi
0i5
l I u
tfi
bfi
tfi
CJ U