Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, October 18, 1916, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Vyber kukurice
na semeno.
Nekten hospodari maji v oby
eji, kdyz kukurice dozrava, ze
jdou polem a naznamenavaji si ty
nejsilne.jsi stonky, na kterych ta
lve nejsilnejsi klasy se naleza.ii, a
ty pak take zvlaste po uzrani ku
"kufice vybiraji.
Dovozuji a take pravem, ze je
"tak dulezito hledeti ke vzrustu
stonku, jako ku vzrustu klasu.
Ovsem, ze vsichni hospodari tak
:necim. Mnozi take vj-biraji kuku
fici na semeno, az jest tato na vo
ze, a pekne klasy davaji zvlast'
Mnozi opet vybiraji na poli nej
vetsi klasy a tyto vytrhavaji
ponechavaji je v listi po tak dlou
Tio az je potfebuji. Tak ma kaz-
dy svoji metliodu.
Je-li rok pro kukufici dobrym
a panuje-li v podzimu dosti dlou-
lio dobre a suche pocasi, dozraje
dostatecne skoro vsechna kuku
rice a tak dalece jest tak skoro
Tsechna na klicivost dobra. Pri-
jde-li vsak podzim mokry, jako
jsme meli na priklad v minulycli
nekolika letech, a nasleduje-li po
nem tuha zima, pak ovsem jest o
dobre semeno nouze.
Potrebuieme-li pomerne male
mnozstvi semene, jest' system vy
"beru v poli tim nejlepsim, jelikoz
klasy z nejsilnejsich stonku dojis
ta nam musi poskytnouti nejlepsi
vysledky.
NecliC vsak zpusob vyberu se
mene jest jakykoliv, jisto jest, ze
jest zapotfebi naleziteko opatfe
Hi pro kukufici pf es zimu.
Pfedevsim jest zapotfebi ne
chati dukladne vyschnouti a pak
schovati ji v mistnosti suche. -
JNejlepe se k tomuto ucelu hodi
senna puda nebo puda nad oby-
delnim stavenim, kde se maji kla-
sy povesiti.
Polarni vypravni lod' pfistavs i u New Zealandu.
Co vsechno se ji a co jest ruznym
narodum pochoutkou, dovida
me se z jidelnflio listu, ktery se
uvefejnuje v italskem liste.
Zaby, hlemyzde, zive ustfice a
zetlivajici sluky pojidaji se ve
Francii, Italii a Spanelich s veli
kym potesenim. Papousci jsou za
milovanym pokrmem Mexikanu.
V Brasilii pfinaseji se na still jis
ti mravenci, pfipraveni s jakousi
smolnou omackou; v Africe pe
kou se mravenci na masle a ji
nyeh tucich; v Siamu jest pokrm
z mravencich vajicek jednim z
nejhledanejsich pamlsku. V Ma
roku jsou kobylky pfipravovane
s pepfem soli a octem, pokrmem
velice hledanym a tvrdi se, ze jich
chut vyrovna se chuti nejlepsich
krabii. Peceni pavouci jsou nej
lepsi pochoutkou obyvatelfi Nove
Kaledonie. Cinane pojidaji psi ma
so. ve vine vafene krysy, ptaci
hnizda a cervy hedvabneho bour-
ce. Na Antilach konecne pojidaji
se vejce aligatoru a zelvi; zelvy
povazovany jsou ostatne take ve
mnohych jinyeh zemich za po-choutku.
Mate takove pocity?
Nahromadeni plj'nu v zaludku
a ve strevach prekazi cmnosti
srdce. Kdyz si lehnete, dostavi se
tluceni, jez unavuje srdce jak
svalove, tak nervove. Ystavate ra
vejte Trinerovo Lecive Hofke Vi
no, jez vam vycisti zaludek a
no jako po tezke denni praci. Uzi-
vnitfnosti bez seslabeni tela. Ten
to lek, ktery je vysoce cenny :
pro nervosu, boleni hlavv. ztratu
chuti, chudokrevnost, atd. neob-
sahuje zadnych chemickych nebo
jedovatych latek. tvofit' jeho sou-
castky jen lecive hofke bj'liny a
ciste pfirodni vino. Cena $1.00. V
ekarnach. Joseph Triner, velko-
vvrobce leku, 1333-1339. S. Ash-
and ave., Chicago.
postavila tavirna v Great Falls,
Montana. Trci do vyse 506 stop a
celkem pocitaje v to i zevni zed',
ma prumer 75 stop. Byl postaven
tak vysoky nej en abjr poskytl sil
nejsi tah, nybrz i proto, aby sir
nate vypary jim odchazejici ne
skodily. rostlinstvu. Komin je po
staven tak, ze vzdoruje i hurika
num rychlosti 125 mil za hodinu;
na stavbu jeho bylo zapotfebi 13,
000 tun cihel, 3,028 sudu cemen
tu. tolikez vapna a pisku, a 200
tun malty, vzdorujici kyseline. V
techto cislicich neni zahrnuto, co
bvlo tfeba do zakladu.
mu nejrozkosnejsi od 28 do 40 ro
ku. Do te doby se naucila znati
I beh a pomery sveta, jest sympa-
tickou a sebevedomou. Tyto dve
vlastnosti, jichz mladi pravidelne
postrada, cini ji nejen roztomilej-
si, ale i spusobilejsi, aby si laskou
naklonila a zachovala si ji mnoho
snadneji. nez pfed dvacatym ro
kem stafi.
Obrovsky komin.
Snad v cele Americe neni vys-
siho kominu, nezli jaky nedavno
Cesko-Americke vefejnosti!
Aby nebylo nikdio z nasich milyeh krajanu a krajanek,
kdoz br nevedeli, ze usilovne pracuji. jako sef cesko-slovan-skeho
oddeleni Narodni Demokraticke kancelafe pro Zapadni
Staty, pro znovuzvoleni naseho presidenta Wood row "Wilsona.
pouzivam oznamkovych sloupcu cesko-ameriekyeh casopisu
pro svuj osobni pfipis ! Kdozkoliv ho ctete, vezmete prosim, na
laskave vedomi, ze dopis ten plati Vam. jezto na vasi adresu
pfimo jej jako dopis poslati nebylo mi mozno !
Jsem pro znovuzvoleni presidenta "Wilsona z vfeleho osob
niho pfesvedceni, ze president Wilson a strana demokraticka
za danych pfeobtiznych pomeru, v jakych jsme se nalezali. v
dobe hriizne valky a intrik na jihu. i za oceanem na yychode,
vedla zdarne spravu nasi'velike zeme a to s velikou statnickou
obratnosti. a i s velikym sebezapfenim ! Tak jen uehranila nas
pfed hrozicim nebezpeeim byti zavlecenu v dobe. kdy nain jest
miru nejvice zapotfebi, do zapletek mezinarodnich. jichz na
sledky nemohly byti pak jine nez-li vseobeena vojenska povin
nost, "ohromne zbrojeni. dvojnasobne zdrazeni vseho nepo
koj v zemi a konecne valka, a to sad lined na dvou stranaeh.
Me sympatie jsou. ac i ja ne. ve vsem a vzdy souhlasil
jsem s nektervmi ustupky AVilsonovy politiky, s nmzeni tim jiz
proto, ze jest" mi jasne zfejmo. jak proti znovuzvoleni naseho
lidoveho presidenta. stavi se velkokapital, trustu. zeleznic. a
vetsiny nemeckeho a irskeho lidu, kten ze zasti proti Anglii
zapominaji docela na povinnosti ameriekeho vlastenectvi. A
piece jest jeste dosti i takych nemeckych farineru a irskych
delniku, ktefi, ac minule hlasili se ku strane republikanske,
tentokrate voliti budou Wilsona.
Citam utoky odpfircfi Wilsonovych. karabaeove feci k u
toku vzdv pfipraveneho Roosevelta a nemohu zatajiti obavy;
stiach. co bv se asi delo s nami. kdyby lide toho druhu dostali
se k vlade v nasi zemi ! Jak se fika "jen zazrakem", ale ve sku
tecnosti dik Wilsonove snaze uchraniti zemi nasi pfed pohro
mou, jest nase nova vlast jedinou zemi. kteril tesi se plne ze
zni klidu a miru. At' zivnostnik, delink ci farmaf, vsichni lide
stavn stfedniho, farmafskeho i delneho maji plnou duveru ve
Wilsona, ze bude-li znovuzvolen nadale povede nasi zemi mimo
uskali jakychkoliv nebezpeci pokud to vubec bude mozno.
Wilson jest pro spravedlnost a prava mensinovych naro
du, jest pro lid proto jsme my pro neho. Mily krajane, mila
kra.ianko, jest ve vas prospech, pficimte-li se, aby byl Wilson
znouzvolen. Nestaci pouze ze Vy pro neho budete hlasovati,
Vy musite ziskati i hlasy tech, ktefi ctenim clanku proti
Wilsonovi smefujicieh ztratili jasny rozhled a spravny nazor.
Pracujte mezi svymi sousedy i Nemci a Svedyabyehom zvite
zili Se srdecnvm pozdravem Vas
E. St. Vraz.
Piste mi rady a pokyny na adressu : Democratic National
Headquarters, 900 Michigan ave. Chicago, 111.
Letosni zima bude zlou nasledkem
vseobecneho zdrazovani potfeb
zivotnich. "paliva. satstva, atd.
Tvrde uhli jiz nyni prodava se
po $9.00 tuna a ma byt za nedlou
ho zdrazeno na $11. Zdrazeni
chleba po celyeh Spoj. Statech
vyvolalo velkou nespokojenost.
Pradelny pocitaji si vice od pra
dla a ceny latek i satu stoupaji.
Bavlnene zbozi zdrazilo se o 50
procent. Obuv jiz nyni o 75 pro
cent drazsi a mil byt zdrazena je
ste vice. Panuje nedostatek vlne
nych latek, a zakazkovi krejci
zvysili sve ceny o 25 procent. To-
varny, vyrabejiei tak zvane 'can
ned goods.' oznamuji, ze zeleni
ny se letos neurodily a vyroba bu
de letos tvofiti jen tfetinu obvy
kle produkce. Ovoce zavafene bu
de o 30 procent drazsi. zavafene
zeleniny o 20 procent. Tovarnici
ujist'uji, ze nejen maji nedosta
tek zelenin. ale ze i cm. papir a
inkoust na milepky zdrazily se do
te mir', ze pozdeji bude musit
byt cena jeste zvysena. Neobycej
ne stoupla cena vsech leku. Nek-
tere lucebniny, v lecich pouzivane
jsou nyni desetkrate tak drahe,
jako byly pfed rokem. Az budou
Chicazane kupovati vanoeni dar
ky, shledaji, ze hraeky a jine
pfedmety podobneho druhu ston-
ply v cene o 50 az o 100 procent.
Po vetsine vsechno to zdrazovani
je nasledkem evropske valky. V
nektervcli pfipadech je to sku
tecnym duvodem, v jinyeh vsak
pouhou vymluvou. zamiiikou, aby
se z obecenstva co nejvice penez
vvzdimalo.
Ne vice zakonu, ale lepsi.
Nikde na celem svete nenadela
se tolik novych zakonu jako pr;i
ve zde ve Spojenych Statech. Ni
kde nezaseda vice pravniku v za
konodarne jako prave ve Spoje
nych Statech. Pfes to nebo ta
ke snad prave proto pfi kazde i
)filezitosti shledavame., jak nedo
statecne jsou nase zakony, jak po
vrchne anebo zinnyslne nedbale
byly navrzeny a pfijaty. Ceho ta
ke tato zeme nejvice potfebuje,
neni spousta novych zakonu. Zcle
kdo ma penize anebo silny politic
ky vliv, snadno unika spravedlno
sti, kdezto chudaci, ktefi nemaji
ani penez ani vlivu, byvaji pfisne
trestani. O nas pravem plati pfi
slovi: Velci zlodeji jsou propuste
ni a mali se vesi.
Kdy je zena v nejlepsich 'letech.
Jeden anglieky list pise: Nelze
popfit ze devce v 16 neb 17 letech
je vabne, ale je to vice krasa di
tete nez zeny. V nezralosti nespo
civa nejvyssi krasa. Jemnost a bi
la plet' obliceje jest sice monopo
lem mladi, ale zena jest vzdor to-
Nejhledanejsi kniha v Americe,
kalendaf Amerikan na r. 1917.
Ku konci kazdeho roku jest
tisici ctenafu s netrpelivosti oce
kavano oznameni. ze kalendaf
Amerikan jiz vysel. Vzdy se tesi
na tu snusku krasneho a poucne
ho cteni, a vzdy vedi ze vydavatel
stvo tohoto kalendafe tuzby jich
nezklame, naopak, ze je krasnou
upravou kalendafe a jeho zname-
nitym obsahem pfekvapi a zajem
jeho pro pfisti rocnik jeste zvysi.
Mnozi bojice se ze by se na ne ka
lendaf pfistim rokem nedostal ob
jednavaji jej jiz v cervenci, jen
aD.v jej lined po vyjiti dostali.
Kalendaf Amerikan na rok
3917 pfedci vsechny sve pfed
chudee a nemuze byti pfirovnan
k zadnemu kalendafi v ceskem
jazj'ku vydavanem v teto zemi.
Chteli-li bychom jen castecne na
znaciti. co vsechno krasneho a u
zitecneho se v tomto rocniku na
chazi. potfebovali bychom kolik
stranek tohoto casopisu, a jeste
bychom nevystihli skutecnou ho
dnotu tohoto kalendafe, nebot' k
pravemu pochopeni. co vse kalen
daf ten obsahuje, musite si jej sa
mi pfecisti. a teprve pak jej oce
nite. Obsahuje sedm delsich ro
manku. ktere samy o sobe. kdyby
byly vydany v knizce prodavaly
by se jednotlive jiste za cenu 40
50 centu. A coz ty nadherne,
die skutecnosti zhotovene vobra
zeni. ktera doprovazi tyto ro
manky. Kalendaf obsahuje tez
"Spolkovy zakon o pujckach",
kterv farmafum tak pfijde vhod.
Pfehled svetove valky r. 1914
1916, dejiny valky od zapoceti az
do konce druheho roku. Dale ob
sahuje podrobny a v kazdem de
tailu pravdivy popis Australie od
Josefa Kolafe. Ctitele cestovatele
E. St. Vraze, jiste s nadsenhn u
vitaji "Eozmarne vzpominky ta
tinka z jeho pfednaskovych cest
vlasti." ktere pro kalendaf "A
merikan" napsala jeho dcera
vlasta Adela Vrazova. Kdo trpi
revmatismem. a nevi si, jak se z
teto neinoci vyleciti. nemel by o
pomenouti pfecist si velmi zaji
mave pojednani ::Nejvetsi lekaf
sky objev naseho stoleti." kde
jest prava pfieina teto nemoei po
psiina lekafem Dr. K. TJ. Brene
rem. Dale kalendaf obsahuje pfi
spevek od L. W. Dongresa o indi
anske zene. a mnoho jinyeh pouc
nych a zabavnyeh clanku, ktere
vsak nezabraly misto do te miry,
aby v kalendafi nemohly bfvti
stranky pine humoru a vtipu, ja
koz i oblibena stat "Pameti ees
kych osadniku," ktera zvlast' le
tos jest bohata na zajimave zivo
topisy. V kalendafi torn naleza se
tez cola fada dulezitych rad, po
kynu, praktickych tabulek, atd.
Stoji 50 centu postou v Americe.
Piste si o nej na tuto adresu:
August Geringer, 541 West 12th
Street, Chicago, Til.
Cenny liniment
ma siroke pole pusobnosti v kazde
domacnosti. Neni snad dne, aby
nkdo v rodinS jej nepotfeboval.
SEVERUV GOTHARDSKY OLEJ
(Severa's Gothard Oil) jest timto domacim
linimentem po 35 roku a dokdzal za tudobu
jiz nescislnSkrat svoji uziteSnost v 165enS
revmatismu, neuralgie, vymknutin, odrenin,
oteklin, nabehlf ch zlaz, ztuhlosti klou
bu a svalu, kreci a bolesti
Ceny : 25 a 50 centu.
6t5to tento dopis: "Severilv Gothardsk olej se znamenitS osTSdCil. Moje 2ena
mela siln6 trhanS v nohou ; jakmile vgak zaJala upotFebovati Sever4v Gothaid
sky olej, bolest se rychle ztracela a po vyuziti jen pfil lihve. bolest zmizela n
cisto. Jan Mikulastik, Rfd. No. 1, Box 86, Iron Mountain, Mich.
Zidejte Severovy leky v Ikfirnich. Kemd-li je v3
lekarnik na skladS, cbjednejte si je pHmo od nas.
jW. F. SEYERA CO., Ctdar Rapid, Iowa
WALTER C. HRONEK
pravni zastupce
Vsem pravnickym zalezitostem
venuje se ta nejlepsi pozornost.
Telefon 90. (9)
Schuyler, Nebraska
W. B. Sadilek,
Cesk, pravnik
a bondovani abstractor
I SCHXJYLEE, NEBRASKA
Room 2. P. O. Building
FRANK HAMPL,
registrovany
OPTIK
statu Nebraska.
Jsem vzdy pfipraven kazdemu
poslouziti se vsim co do oboru toho
to nalezl. Navstivte mne v mem
zlatnickem obchodu
v Howells, - Nebraska
DR. J. J. WARTA,
cesky specialista v nemocech
oci, usi, nosu, hrdla a upravo
vani brejli. 51
322 Rose Building
OMAHA, :: NEBRASKA.
R. S. HART, M. D.
lekar a ranhojic
Zvlaitni pozornost vennje pnpravova
n! bryli a prohh'dce o5. Tel. 982.
SCHUYLER, NEBRASKA
Potrebujete-Ii neco
z me ho odboru,
navstivte mne.
Mam velky sklad. leku a lu
cebnin vsehc druhu.
Tez mam ten nejveksi vy
ber v nastennem papiru, t
varniM a vyhlasenych Bo-
gersovych barvach.
Prasku a jinyeh prikrmm
pro kone, hovezf dobytek a
drubez mam vzdy na sklade.
Tez mam lek proti skrkav
kam u prasat, ktery se vat
obecne osvedcuje. O Va
si prizen vzdy zadam.
JOHN W. KOZA,
cesky lekarnik
Howells, Nebr.
Dr. J. W. Koutsky
CESKY LEKAR
'WWW
Prakai svoi obmeznje vyhradnS na
nem-wnici a prostfeuky laboratofe k
rozpozndnf a lecenf nemocf vnitrnfch
a operaCnfch. Ordinuje dopoledne
v nemocnici a odpoledne od 2 do 6
hodin v uradovnl 5. 405 No 24. Str.
SO. OMAHA, NEBR.
(Dopisujte do tohoo listu.)
EXAMINE a fine
' lace- collar that
has been washed with
Ivory Soap. Notice
how clear it is in
color. How much it
feels like a brand new
piece. How fresh
and unworn it looks in
every thread. That shows
the quality of Ivory
Soap its mildness, purity
and freedom from un
combined alkali.
To Wash Real Lace Collars and
Other Fine Laces
Baste the lace to a piece of clean white muslin so that each point and picot is
held firmly in place. Make a good lather of Ivory Soap and warm water and
let the lace soak for thirty minutes. Then alternately press between hands and
dip in the water until clean. Do not rub. If necessary, use a second clean suds
of Ivory Soap. Then rinse in clear waters, next in blue water and lastly in a thin
starch. Tack on a board stretching- the muslin evenly. When nearly dry. remove
from the board and press thoroughly through the muslin. Do not put iron on the
lace. When dry, cut the basting threads and you will find the lace like new.
IVORY SOAP. ... IT FLOATS
wm J
14
M
1
1
I