NA
.ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Hocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu llQfyna (October) 1916
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
Cislo-Number
ozu
E
1 Evropske valky.
Londyn. Times pisi o utocich,
podnikanych nemeckyini ponor
"kami na neutralni lode a vyzyvaji
vlady nuetralni, aby si skody spu
sobene nahradily tim, ze zabavi
nemecke lode, internovane ve
svych pristavech. Pravi, ze svet
-trpi nedostatkem obchodniho lod'
stva, ackoli by:toho nebylo tfe
ba, ponevadz nemeckych lodi jest
v pristavech neutralnich interno
vano velmi mnoho. Anglie na pfi-
klad ma nemeckych lodi devade-
sat, nechava je v pristavech zaha
leti a pfi torn trpi nedostatkem v
doprave. Nechce-li jich pouzivati
sama, melo by je alespon pronaj
mouti nektere vlade jine.
Berlin. Vojensky kritik ne
mecke zamofske agentury odha--duje,
ze v bitve na Somme byly
znicene briticke a franco uzske di--vise,
ktere citaly milion muzu. Ta
ke Busove pry meli od 1. cervna
traty jednoho millionu.
Berlin. Nemci prostfednic--tvim
zamofske agentury popiraji
anglicke tvrzeni, ze nemecti avia
iakove shazovali v Kystendzi o
ixavene cukrovinky a cesnek. Na--zyvaji
to hanebnym vymyslem an
glickym. Zatim vsak tento "ha
nebny vymysl" potvrzen byl u
redni zpravou same vlady rumun
ske. Berlin. V Nemecku pojida se
"V posledni dobe hojne maso polar
nich medvedu, jedine to zvef e, kte
-ra se do zeme pf es Svedsko a Nor
sko dostane a kterou anglicka bio
Ttada nemuie vylouciti. Zde se
prodava libra za 35 centu. Pravi
se, ze jest chutne a vyzivne.
Londyn. Ministr vnitra a f is
sky mistokanclef dr. Helfferich,
mluvil na fisskem snemu na obra
nu nemecke barbarske politiky.
podle niz bylo obyvatelstvo seve-To-francouzskeho
mesta Lille a
nekolika jinych mest vyvleceno z
domovfi a poslano do Nemecka na
praci. Pravil, ze Nemecko delni
Trii potfebuje a nemuze-li je dosta
ti doma, musi je brati ze zabra--neho
uzemi.
Amsterdam. Nemecko chce
-pry dati Holandsku nahradu za
potopeni parniku Bloomersdijk,
Trtery byl nemeckou ponorkou na
paden blize americkeho bf ehu mi
Tinle nedeie. Zprava z Berlina u
dava, ze vlada rozhodla, ze byla
lod' potopena "proti rozkazum"
a ze jest hotova zaplatiti nahradu
Bloomersdijk vezl naklad obili z
Ameriky do Holandska, kdyz byl
-potopen ponorkou U-53. Lod' a
obili melo cenu asi $1,000,000.
Pafiz. Francouzske casopisy
kritizuji zle presidenta Wilsona
za to, ze nechce vylouciti nemecke
ponorky z americkych pfistavu.
"Echo de Paris vytyka, ze presi
dent zrusil Monreovu doktrinu.
"kdyz dovolil, aby nemecke po
norky torpedovaly lode v soused
stvi americkych pfistavu.
Londyn. Bitvy na obou kfi
dlech armady macedonske nabj'
vaji znovu prudkosti. Anglicane
tlaci se na mesto Seres, ktere je?t
vystaveno palbe z del. Okolni
krajina byla jiz od nepfatel vy
cistena. Na zapade Bulhafi pod
liikaji usilovne protiutoky, ale ne
podafilo se jim srbskou linii za
tlaciti. Velmi dfilezito jest, aby nado
"ba se zavafeninou byla vzdy do
bfe a neprodysne zavfeny (zava
zany). aby se k ovoei vzduch do
stati nemohl.
Zdvofilost mezi muzem a zenou
jest nutnejsi. nez-li kterykoliv
vztah mezi lidmi. Mnoho hofkosti
nnize byti usporeno. budeme-li
toho vzdy pametlivi.
Valka tato pfi vsem zlu, ktere na-
tropila pfinese take dobro.
Mezi jinym bude to cela fada
vynalezu, ktere dues pomahaji je
dine k zabijem lidi ale o nichz se
jiz vi, ze po valce budou slouziti k
lieelmn jinym, uzitecnejsnn. Be-
hem valky pracovali vynalezei o
pfekot, kdezto jinak byli by se od
dali klidu. Jednou z novot ktere
se slibuje veUka, budoucnost jsou
zdokonalene tazne autoinobily Ne
in to vyiir'dez jednoho cloveka je
na ntMn cehi fada zdokonaleni,
jimz asi nebude konec dokud val
ka bude trvati. Taznych automobi
lu uziva se nejvice na bojisti za
padmm, kde se jimi z raista na mi-
sto dopravuji tezka dela. ITzivaji
jich hlavne Francouzi. Nemci jich
nepotfebuji jsouce na ustupu, pfi
nemz mohou pouzivati dokonale
tvrde silnice. Jinak vsak jest to
na te strane. ktera postupuje a
musi pfekonavati pfekazky doby
teho bojiste. Hlavni vadou auto-
mobilii. af jiz tazneho nebo osobni
ho. jest nemozno aby se poliybo
val na pude ponekud jen nerov
ne, po takove po niz kun stoupa
bez obtizi. A tyto pfekazky se po
main ale jiste odstranuji. Te Fran
cii vytahuji se tezka dela do vrch
a pres pfekazky neuvefitelne. Ne
mame tu na mysli ony voznice.
ktere maji jiny iicel nez tahani del
Jsou to zcela obycejne motory.
slabs! i silnejsi. opatfene takovy-
mi pfistroji, ktere jim umoznuji
)ohybovati se po krajinacli drs-
nych a po pude nerovne. Az bude
)o A'alce budou motory takove k
nesnnrnemu prospccnu zviaste
armaruin.
Chce obetovati oko pro zraneneho
vojina.
Jedna mlada anerlicka divka za-
slain dopis ctru. itocnomi uavict-;
neaudovi do Panze oznamuji'c mu
ze jest ochotna obetovati sve oko
pro vojina ktery ztratil zrak v bo
ji za Francii. Divka tato ktera zi-
je v severnim Sietlusu. eetla v o j
vinach prohlasein professora "Du-,
vidneauda jednoho z nejpro sla
venejsich okulistu ve Francii ze
jest mozno zachraniti zrak jedno
ho vojina. na bojisti raneneho,
bude-li mu na oko nasazena kuze
z casti rohovky jineho cloveka,
ktery bychtel sve oko na to obe
tovati. Nabidla se tedy k teto o
peraci a poslala dopis, v nemz pi
se : Vet-ite-li. ze jest jedna moz
nost z milionu, ze by se to poda
filo. chci obetovati jedno oko pro
vojina. ktery prisel o zrak. boju
jic za Francii. Byla bych zviaste
rada, kdybych mohla navratiti
zrak nekomu, komu by byl zvia
ste uzitecny. jako nekteremu vy
nalezei. nebo dustojnikovi. ktery
zaujima dulezite misto. Bude-li
muj navrh pfijat. budu vam vdec
na za to. ze mi umoznite. abyoh by
la sve vlasti uzitecna aspon timto
spusobem. kdyz nemohu jinak.
Na nedavnem sjezdu chemiku v im'stm spolek ma zadati o pujeky
New Yorku bylo poukazoano k j lloni ufedne potvrzen. Kazdy
tomu, ze nem daleko doba, kdy ! v in-neni obnosu s?20.000 neb vice
alkohol bude vydatnou nahraz- Pnjr-kv budou eineny v obnosech
kou za gasolin a naftove pro-jno az 10.000 a nesmi presahovat
dukty jako hybna sila pro mo- polovieni cenu odhadnuteho ma
tory. 'jetku. Spolek mel by byti zorga-
Kdyby se toho dalo skuteene ! msovan ab.v mohl pozadati o
dociliti. zpusobilo by to nepoehy- j .nvw. jakmile federalni banka bu
bne velikv prevrat v ruznych j 0fevrena. Pujcky budou v'me
oborech indrstrie. Distillerie pred nv p0uze na prvni morkyee na
stavuji po ;-ojenych Statech ob
rovsky prumysl, ktery je eim dale
tim vice ohrozovan mohutnicim
nrohibienim hnutim. Kdyby se da
lo alkoholu pouzit s uspechem k
vytvafeni hybne energie pro mo
torove vehikly, otevrelo by so dis
tilleriim razem velike odbytiste a
mely by po obavach, ze prohibi
ee jejich obchod znici jednou na
dobro. XTa druhe strane vznikla
bv tim silna konkurence olejovym
magnatum pfedevsim Roeke-1
fellerove Standardce, ktera. kon
troluje prakticky celou naftovou
industrii a ktera si zcela pfiroze
ne diktuje takove ceny, jake se ji
prave libi. Nedavne uzasne stoup
nuti ceii' gasolinu bylo nejlep
sim dokladem toho, jak se daji ce
ny sroubovati tain, kde nestava
souteze. Ale plany na zuzitkovain
jeste veci budoucnosti a nezli k
tomu dojde. osvedci-li se to vubec.
bude tarrytownsky lisak moci
dfit sve konsumenty o vseeko
pryc.
Z Washingtonu se oznamuje, ze
rolnicke uverni banky pocnou
pujeovati farmafum penize asi
tak pocatkem ledna.
n0 ale staiie se tak liepochybne
; konepm tnhoto mesi'ce. Federalin
j reservni Y&fa kona iiz potfebne
pfipravy a az jeste navstivi jiz
ni statv, rozhodne kde se ma 12
roliiic-ky-oli bank nalezati a bude
hH nfikroceno k orjraniso-
vani pujeovmeh spolku. ktere by
mely byti pripraveny k cinnosti
az banky budou otevreny. Tv za
kladani spolku muze byti jiz ny
nf prikroceno, avsak penize ne
budou ovsem pujeovany drive, az
banky budou v cinnosti. rolmei,
kten tak chti uciniti mohou do
psati na adressu : W. W. Flana
gan. Secretery Farm Loan Board.
"Washington D. C. a pozadati o
cirkulaf cislo druhe, ktery jim io
skytne vsechno potrebne vysvet
leni. Hlavni body jichz nutno si
povsimnouti. jsou tyto : Deset rol
inku neb vice muze zaloziti puj
eovni spolek a kazdy kdo se chce
penize vydluziti. musi se stati cle
nem podobneho spolku. Xedavej
te zadne penize cestujicim orga
nisatorum. ktefi pfedstiraji. ze za
stupuji vladu. Zadne jienlze noma
ji byti Irolektovany nel) i)lacenv
za akcie neb vylohy, dokud spo-
lhutu od peti do etyriceti roku.
Jake budou uroky neiii dosud ji
sto. avsak nesmi presahovat i sest
procent a ocekava se. ze budou ob
naseti asi ctyri procenta. Dluznik
bude splaceti uroky i kapital tak
ze kdyz dojde lhuta morgiee. bu
de take farma bez dluhu. V iH
tomne dobe jest nejdulezitejsi. by
rolnici se diikladnb s novym zako
nem obeznamili a zapocali se za
kladanim pujeovnich druzstev.
tak aby mohli lined po zorganiso-
President Wilson pfednasejici politickou fee vojenskym kadetum. I
BP .-.v-v a-. 'vtrtv- .'5t..v-X-A'Xv.v;'.-.-v
vani bank byti pfipraveni a tim si
pak urychlili povoleni pujeek o
nez maji v umyslu zadati. Jest ji
sto ze nove vladni banky budou
neocenitehie vyhodne pro kazde
ho rolnika, jenz se chce vydluziti
jakykoliv obnos na svuj majetek.
Nova tovarna na vazaci provazek.
V statin kazniei v Oklahom?
bude pocatkem pristiho roku ote-,
vfona tovarna na vyrobu vazaei
ho provazku. Legislatura povoli
la k tomu ucelu $125,000 ale bu-de-li
tovarna v eas otevrena. abv
.11-. 1 1 11 J JV 11 I II Hilt. II Wl IOHI11 l U"
w .
ivuju nu)uii, jusl ciosua oiaz-
kQ-js-tPffcd kratkem bylaoznamo-
vano. ze potrebne stroje nemo-
liou byti dodany pred 1. lednem
'prisiino roKu a tu ov sotva zbv-
jlo dosti casn. abv rolnici ' okla-
homsti byli chraneni pred vydi
raenosti sisaloveho trnstu. Xebu-doii-li
stroje v eas dodany. lmde
zalezitost nopochybne legislatu
rou vysetrovana. aby so zjitilo.
co je pficinou takovych podezre-
ll.vch odkladu. Az dosud jest v
i
j nasledujicich statech vyraben v;'i
jzaei provazek v kaznicich: Min
nesota. Wisconsin, Kansas. Mi
chigan. Indiana. Severni a Jizni
Dakota. Provazek jest prodavan
farmar-fun za vyrobni cenu a pra
vi se, ze se tim usetri milliony
dollaru.
Zajimavy system ucebni.
Portland. Oregon. Ve statu
Oregonu stavi se nyni mnoho no
A'ych skol, v nichz, ma se diti vy
ucovani zaku die tak zvaneho sys
temu portlandskeho. System ten
to zalozen jen na torn principu. ze
zadne elite neni tak zvane "pru
merne." totiz ze kazde ma byti
vyucovano die svych schopnosti.
rychleji nebo iomaleji. Jednotli
vvm detem venuje se vice pozor-
nosti nezli se deje pfi vyueovani
ve velikych t rid a eh. V )ortland
skych Skolach jest osmnact zvlast
nich mistnosti pro zaky. kteri po
stupuji prilis rychle nebo )i'ilis
poinalu u porovnani s ostatnimi.
A' takove mistnosti neni vice nez
li patnact zaku a ueitele hledi si
kazdeho zviaste. Jsou tu take tri
dy pro ditky opozd("iie. Podle
portlandskeho systenm )Ostupuje
ucitelka s detmi z jedne tridy do
druhe a zustane pri nich nekolik
roku. Xarodni spolek vychovatel
sky vyslovil se o tomto zpusobu
jako o nejlepsim systemu skol
i.kem ve Spojenych Statech. i
Zpet na farmy.
"Washington. D. C. Vybor pvo
zrizeni farmarskeho bankovniho
systemu jest toho nahledu. ze ne
ustale stoupajici ceny zivotnich
potrel) jsou pricinou. ze pocet
mestskeho obyvatelstva, ktere se
chce vratit zpet na farmy za porno
ci noveho zakona, neustale vzru
sta. Vybor tento obdrzel pfes 100,
000 dotazu a vsechny pochazeji
vetsinou z mest.
Ucelem noveho farmafskeho
bankovniho zakona jest nejen po
moei mest'jikum na farmy. ale i
poinoci farmafum. jichz farmy se
jim nevyplaceji nasledkem nedo
statku dobytka nebo hospodaf-
: skyeh i)otreb.
Zvlastni upozorneni pro lovce.
Vladni odbor zemedelsky upo-
lovce divokych kaehen,
l. l-l 1 ' 2" 1 L
,ze oatnl mnozstvi teclito operen-
i cu aluminiovymi prouzky, ktere
maji pnpevneny na nohach. Na
prouzkaeh jsou vyryta cisla a za
(hi proto kazdeho lovce. jemuz se
podafi zastreliti kachnu opatfe- j
linn jirouzkem takovym. by prou-!
1 1 t 1 Ttr 1 i 1
zek zasiai do w asiungtonu ioci
adresou "To the Bureau of Bio
logical Survey. F. S. Department
of Agriculture. Washington. D.
C." Prouzek pak neeht' zaroven
opatfi sdelenim. kdy, kde a za
jakych okolnosti ptaka onoho
ulovil. Jcdn.i se o pokud mozno
pf-esne ziisteni poctu divokych
. , . x i-i
kaehen. kterez pozdravdy se z na-
kazlive ehoroby, jez na sta tisie
divokych kaehen v okoli. Velkeho
Solneho Jezera v Utah za obeti
si vyzadala. Vladni zemedelsky
odbor jn-ovedl vsechna mozna opa
tfeni na vyhlazeni teto nakazy a
proto nyni rad by zvedel. na jak
dalece s uspechem se potkal. Mi
mo toho jedna se odboru take o
to. aby zjistilo se. jakeho st.ifi di
voke kachny dosahnouti mohou a
kterym smerem z hnizdisf svych
na jib ku irezimovani se ubiraji.
"Neni zlato vse co se tnpi. '
w t
V )oslednich dobach se casto j
mluvi a pise o stotisicove gazi j
nmohych fotohernich umelcu a j
li;'i7i se takovvmi tisici. ze se musi:
Ikazdemu zdati. ze byti fotoherni ;
hvezdou je daleko vvnosiiejsi, !
ne. n-esi,lentstvi Spojenych Sta-!
tu mb predsednietvi nejake y.c-
leznice neb trnstu. Ve skutecnosti
, . - , it-- i 1.. 1- !
prv to vsaK vvnnzi tioceia jumivi
a tak velike iraze jsou placeny
i,i,-s .livM.l.h,;,.!, nenezich. o
1 1 l (4 J 1 V. v.lx J
s ,, .,.'.,, v.. v ilnh? lvdv
val jeste lacinejsi papir. byly pro-i uzivejte spolehlivy a rychly lek.
davanv na busle. Pravi se. ze vyj-1 jimz jest Trineruv Mirnitel kasle.
ma n'ekolika wsoce plaeenych i Cena tax. Josef Trmer. velkovy
hvezd. nema zadny fotoherni he-1 robee leku. 1333-1339 S. Ashland
rec neb herecka vetsi plat. nez. , ave.. Chicago. Til.
.7r0 tydne coz jsou sice velike pe-1
nize, ale jest to mnohem mene nez
jest k vuli reklamne rozhlasovano j
do sveta. Statisicove vydelky ma-
ji nanejvyse majitele filmoveho
trnstu. ale zadni herci.
Odporucte tento casopis va
sousedu. Jiste se mu zavdecite.
semu sousedu, zdalia jej neodbira.
Nejstarsi obyvatel Spojenych Sta
tu Thomas Morris z Wasterville
Neb. dosahne v lednu 1917, 122
roku sveho veku.
Nejstarsim clovekem ve Spoj.
Statech a pravdepodobne v celem
svete jest Thomas Morris ve We
sterville. Neb, kterv 15ho ledna.
pfistiho roku dosahne 122 roku
sveho veku. Narodil se v roku 17
94 v Bellew v hrabstvi Montgo
mery ve Wallesu a zil tudiz ve
tfech stoletich a za administrace
vsech presidentu Spojenych Sta
tu. Jeho vek byl zjisten nad vsech.
nu pochybnost zaznami v matri
kach jeho rodiste. Thomas Mo
rris byl jedenaet roku star, kdy2
Napoleon prohral bitvu u "Water
loo. Pamatuje spojeni Anglie a
Irska. polozeni prvniho kabelu,
vzdani se Sumter, zavrazdeni pre
sidenta Abrahama Lincolna a ti
sice jinych udalosti velike histo
ricke dulezitosti. Morris jest o
buvnikem a pracoval pfi svem fe
mesle po celou fadu let. pfed sesti
roky sveho femesla zanechal. Ne-
nosil bryli dfive. ale nyni je nosi
kdyz kona nejakou praci. Koufi
s velikou zalibou, uziva mime li
hovych napojii a befe si kvart ka
vy nez ulozi se ku spanku. BeKem
noci ji vypije. Je starym mladen
cem. Rad vypravuje o svych zku
senostech. Zviaste rad vypravi o
dobach kdy busl psenice prodaval
se za pet dollaru a o velikem pb
zaru v Chicagu. Nejstarsim
clovekem v historii. jehoz zivotnl
dita byla iifedne zjisteno, byl
Henry Jenkins z Yorkshire v An
glii. ktery byl 169 roku star v do
be. kdy zemfel. v roce 1670. Stare
kroniky zminuji se o smrti Johan
ny de Temporibus, ktera die pro
hlaseni lekafe zila 364 roky.
Stare prvni papiry neplati.
Jak znamo' rozhodl nedfivno
spolkovy soudee Carpender. ze
stare prvni papiry vydane pfed
20. zj'u-i 1906 nemaji platnosti. Mu
si tudiz ti. kdoz nevyzvedli si dm
he papiry obcanske vziti nove prv
ni papiry. Toto rozhodnuti platf
i pro superiorni soudy a cirkutni.
Piovnez upozornujeme ctenafe na
Je. ze irvni papiry pozbyvaji plat
nosti po s
, , -,
sedmi letech od dne vy-
dani. takze marno jest vaziti se
starymi papiry cestu do mesta.
Jsou jeste sta a tisice krajanu,
kter'C neopatfili si obcansky list,
ac jest to jejich povinnosti. ano i
v jejich z.'ijmu. Bylo by dobfe kdy
by vsichni tak v brzku ucinili. ne
bof ize v brzku ocekavat die vse
ho lze v brzku ocekavati zostfeui
naturalizacnich zakonu. Vecernl
skoly poskytujf dobrou pfilezito
k uaucrinm se zakladu obcanske
vedy a redakce naseho listu o
chotiie poradi a n-ispeje odbera
telhm ve vsech zalezitostech.
Podzimni choroby.
Nyni je doba svaloveho a klou
boveho reumatismu a neuralgic.
J'rnto t1e na case uznau nmnuv
iiiun.-m -
sti. Jsa mven jen k mazani. nesmi
vti vnitrne. Cena 2-) a o0e
v lekarnach. postou 3o a 60c. V
i'tn rnr-ni flnhp trni dale UUIOZI
iwu -
nastuzenim v hlave a
naprsou.
kaslem. zanetem prudusek
bole-
(
hv-im'm v krku, atd
X'emeskejte a
oskove platno ,iest tez cimte-
lem v usnadneni prace. Muzete ho
pouzivati na poiicicn. na sioiecn.
na stoleich s umyvadlem atd.. a
usetnte si mnoho prace. zviaste
kde jest velka rodina neb vice
delnikii. I steny kuehyne polepc
ny voskovanym pljitnem se snaze
cisti a dlouho vydrzi.
1