ozvEna
ZflPRDU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 11. fijna (October) 1916
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
Cislo-Number 12
1 Evropske valky,
Petrohrad. Vojsko ruske a
Tumunske podnika v Dobrudzi a
spesnou offensivu, jak oznaniuje
zdejsi ufedni zprava, ktera pravi :
V Dobrudzi nase offensiva pokra
cuje a nase vojsko zaujalo Karu
S?ku a Besaul, jakoz i vysiny, ie
iaci mezi nimi. Nepfitel podnikal
proti-utoky my jsme je odrazili a
s. spusobili jsme tezke ztraty pro
"sepritele. Podle vypravovam sa
jatcu, byl jeden bulharsky pluk
'ztratami zredukovan na pocet je
dineho praporu.
. .Londyn Nova rumunska ar
mada pfekrocila Dunaj a vtrhla
Io Bulharska, jak se sem oznarau
je pfes itim. Marsal Mackensen
poslal proti ni vojsko, ale to ne
melo uspgchu.
Londyn. Ufedni zprava oz
znamuje z macedonske fronty, ze
"briticke vojsko na vychodniin
bfehu feky Strnmy, zatlacilo Bid
liary zase znacne dozadu a dobylo
dalsich nekolik vesnic.
Londyn. Ufedni zprava z bo
jiste na fece Somme oznamuje, ze
Tiemecky proti-utok blize Eaucor
i;u byl odrazen. Pravi: Minnie no
i byl odrazen protiutok vedeny
Tucnimi bombami na nase nove po
sice. Jinak neni co oznamiti z bo
jiste mezi Ancrou a Somme. Za
noci nase patroly podnikly uspes
ne pfepady na nepfatelske zako
py n Loosu a Armentieres s do
Tjrymi vysledky.
Petrohrad. Jak oznamuje u
f edni zprava, podniklo nemecke
vojsko ctyfi proti-utoky, snazic se
xlobyti pudy ztracenych na rekach
Ceniuyce a Zlote Lipe y Halici ale
.vjjdy bylo odrazeno s tezkymi.ztra
Umi.
Londyn. Anglicka vlada pro
stfednictvim americkeho vyslance
zakrocila u nemecke vlady v zaj
mu dvou britickych aviatiku, u
liicnz pfi jich zajeti nalezeny byly
cxplosivni kule. Anglicane vysve--tluji,
ze to neni poruseni . hagske
-umluvy a ze explosivnich kuli u
zivaji armady vsechny do strojo
vych pusek k tomu ucelu, aby se
opravilo mif eni. Velka britanie
pnpomina, ze podobne explosivni
Trule.byly nalezeny take na nemec
"kych Zeppelinech v Anglii znice
Tiych a narazi na to ze by muzstvo
ma Zeppelinech zajate, stizeno by
lo stejnym trestem, jaky uvali ne
mecka vlada eventuelne anglic
aviatikum Jest znamo take, ze
americky aviatik Rocwell ve Fran
cii zabit byl exlosivni kuli, nemec
"kym letcem vypalenou.
..Pafiz. Francouzska ufedni
zprava oznamuje, ze na bitevni
fronte na Somme trva pomerny
Tdid. Noc prosla bezevsech zvlast
nich udalosti.
U posledni dobe cetli jsme prohla
seni nekolika muiu vynikaji
cich, ktefi jsou pfesvedceni, ze
valka nemuze dlouho trvati.
General Brusilov odhadnul ji
jeste na rok. Anglicky spisovatel
'Well dokonce. kdyz prohlednul
bojiste zapadni a italske, vyslo
vil mineni, ze za pul roku bude
odpor Nemcu zlomen. Nejake pfes
nejsi odhady ciniti neodvazuje se
zadny clovek vazny. A'alka bude
skoncena tenkrate, az bude zln
men odpor ustfednieh moci. a
kdy to bude. tezko se da riei.
Letos v mesici cervnu a cervenci
zdalo se jiz, ze jest Rakousko za
sveceno uplne zkaze. armada jeho
se hroutila pod tezkymi ruskymi
fidery, ale nyni se zase podaiilo
Nemcum, udrzeti upadajiciho spo
jence aspon na cas na nohou. Z
toho jest patrno. ze je tfeba byti
pfi takovych odhadech opatrnym.
'Kdokoli projel zeme spojenecke,
.-vsude videl odhodlani, pokraco-
vati ve valce az do plneho vitez
stvi. Narodove vidi pine vitezstvi.
jiz docela blizko, ale vlady je
ze se prvni posledmmi dely stroji,
jich. jak se zda, nesdiH toho oj)
timismu a pfipravuji se na valku
jezte dlouho. Americky novinar
S. S. McClure projel celou Anglii
a pravi 0 torn : "Hledel jsem nav
Stiviti co mo2no vsecky tovarny
na stfelivo, ale nebylo to mozno.
Musel bych projeti celou zemi.
Vsude. kam jen jsem prisel, videl
jsem, ze se stavi tovarny novo a
nove. Na pfiklad vcera jsem ees
toval jen tfi hodiny a za tu dobu
prisel jsem na Sest novych tova
ren na stfelivo kere se buduji v
sousedstvi mest, kde zadnycli ji
nyeh prmnyslovych podniku neni.
V tovarnach jiz fizenych buduji
re pfistavky a dodavaji se nove
stroje. Vsecko to nese se za jedi
nym cilem. aby se mnozstvi vyro
by nynejsi co mozna rozsifiio a
zvysilo. Vyrobni sila Anglic byla
zvysena ohromne, nejen tim, ze
delnici usilovne pracuji, ale i tim.
ze se prvni posledni d("la stroji.
nedavno vynalezenymi. ktere u
moznuji vyrobu rychlou. Dluzno
povazit, ze polovina teto tovarni
sily pracuje pro lod'stvo, druha
polovina, a to polovina spise men
si, pro armadu Bylo mi feceno,
ze Anglie diies postavi jcdnol.o
torpedoborce denne."
Podle nejnovejsiho censu obnasi
obyvatelstvo Ruska cclkem
180,000,000 dusi.
Rusko bylo vzdy povazovano
za vytecnou zasobarnu spojeneu.
rdespoii pokud se zivoucilio valec
neho materialu tyce a 0 Ipovida
li cvse uvelena cifra jeiiom pfi
blizne pravdt. pak nebudc tato
rftobar!Hitd-1-ak' brzy vyccr
r.'ma. A' vcdle focetne sily je i"
hies i poteiieo. Bismarck prohla
sil sice kdsi Rusko za kolosa nu
biinenych isohou. eimz cIiKm jest'
vice zduraznit prislovecnou rus
kou tezkopadnost. Ale jeho poli-
ti?ti nastupci maji nyni tu ne.i-1
kivnP.isi pfilezitost k prcsvedce- j
:r,. ze do t-?(.'h kdysi hlineuypli no- j
jk.u rur-ho kolosa vjel hodne
rusny zivot. Bude-li po skonC-eni
valky Rusko diktovat svoje miro
ve pozadavky. Imdou uplnP oprav
,ienymi. To bude jednou v.-cf srud
ne hislorie oce'.it -o zaslu :e
ti, ktere rise bileho cava pfinesla
zajmum spojencu.
Jest patrno ze v Anglii jest vlada
pfesvedcena, ze valka bude tr
vati jeste dlouho a ze nepfitel
nebude jeste tak brzo zdolan.
Anglie zene se jen za jednim ci
lem, za tim aby pfivedla tuto val
ku k viteznemu konci. V ohledu
zbrani a stfeliva miize byti bez
starosti. Po dlouhe a usilovne na
maze zda se byti v tomto ohledu
zabezpecena. Jest tu jeste jedna
bolest dalsi muzstvo. I v torn o
hledu se cini vsechno mozne. Po
dlive se patra neni-li nekde ukryt
jeste muz nejakv vojenskou sluz
bou povinnv. a mluvi se 0 torn ze
bude hranice veku zvysena do 45
roku. Noviny se za to pfimlouvaji
a na odfivodneni toho tvrzeni na
pfiklad Times ve svem dopisu z
pevniny. ze jest Nemecko odhod
lano bude-li tfeba. rozsifiti hrani
ci od 16 do 60 roku. Tezko fici
kam az se dojde. ale ja vefim ze
v pfistim roee budou miti vsech
ny bojujici zeme pod prapory mu
ze od 17 do 50 let. Tato valka lisi
se ode vsech jinych. ze se totiz ne
da vyhrati zadnou obratnou stra
tegii a pfekvapenim nepfitel e. ny
brz jen vybitim muzstva. Valka
Prusko-francouzska v leteeh 1870
a 71 byla jednou z nejvetsich e
vropskych. ale pfece by byla ran
sila ve stejnem mefitku trvati 40
roku, aby byli v ni Nemci meli ta
kove ztraty, jako maji jiz za tato
Zrovna jako jeho tata
dve leta. Co plati o Nemecku.
plati ovsem 0 ostatnich zemich
stejnou merou. Dela a strely daji
se vyrabeti v mire neobmezene.
Lidsky material vsak jest ob
mezeny. V Anglii lze videti pine
vlaky muzu jeti na bojiste a po
druliych kolejich teze zeleznice
prijizdely vlaky, pine ranenych.
To same jest videt v Nemecku a
Rakousku. Ano. vsecky tyto pri
pravy svedci jeste o valce velmi
dlouhe.
Mezi americkym rolnictvem roste
stale vetsi zajem o farmdgr
uver a banky, ktere snad jiz v
kratke dobe budou zorganso
vany. Rolnickj'i uverni rada navstivi
la v posledni dobe ruzne staty. a
by studovala pomery a die toho a
by rozhodla. v ktervch mestech
maji byti banky zalozeny a ze
vseeh pfinesla zpravy, ze uverni
spolky budou zakladany a novy
zakon je uznavan za velice pro
spesny ameriekemu rolnictvu. V
nekterych statech. jako v Colora
du farmafi sdelili komisi. ze lini
si platiti 10 az 15 procent uroku
z pujcek. kdezto die noveho za
kona budou liroky obnaseti kol 4
procent. Jest vseobecne uznavano.
ze rolnicky uverni zakon jest jed
nim z nejdulezitejsich cinu. jake
kdy ueiinl kongres ve prospeeh
rolnictva. Jak veliky je zajem o
tento zakon, dokazuje i ta okol-
nost. ze rada obdrzela pfes 100.
000 dopisu, v nichz sp lide dotazu
ji na ruzne podrobnosti a ehteji
vedeti. kdy banky budou zalozeny
a k zakladani uvernieli spolku
kdv muze byt pfikroeeno. Zvlast-
Sevren.
Patrick in New Orleans Times-Picayune.
ni z"ajimavosti pfi torn jest, ze
vetsina techo dotazu pfisla z
mest. z cehoz vysvita. ze velke
mnozstvi mestskeho obyvatelsva
bv se rada usadilo na farmach,
kdyby k tomu dostalo pfilezitost.
Pficinu toho dluzno ovsem castec
ne tez hledati v stalem zdrazov:'i
ni zivotnich potfeb.
V poslednim cisle tydenniku Col
lier's je fotograficky snimek
ceskeho umelce sveho druhu.
TJmelcem tim je Josef Mifejov
sky hotovitel dymek a majitel za
ve.ijdvnikami v Nev Yorku. Je
jdclihym vyrobcem penovek v
New Yorku a jak pise Collier's,
je umelcem ve svem oboru. Sam
pfi pravi puvodni model pro urci
ty drub dymky a pak die neho
dymku zhotovi. Proto je v oblibe
u kufaku. Na snimku fotografic
kem si-di u stolku v ju-aci a po ju-a
ve jeho strane je snimek zhotove
ne dymky. ktera stala $75. Mmo
hou svoji ilymku prodal az za
$200.
Miliony dollaru pujdou zpet do
Evropy.
Liliony dollaru jez ziskany by
ly v teto zemi od evropskych val
ku vedoucich narodnosti za stfe
livo pujdou zpet do Evropy po
teto valce a zavezou je tarn jed
nak turiste a jednak vystehovalci,
ktefi se vrati do svych domov
skych zemi. aby podileli se na
praei znovubudovaci. Americti
turiste budou touziti po torn, aby
spatfili proslula evropska bojis
te. a pfistehovalci budou vedeni
do svych byvah'eh domovu tou
hou. aby mohli se podileti na zno-
North in Tacoma Daily Ledger.
vubudovani znicenyeh mest. "Cfed
niei paroplavebnich spolecnosti
odhaduji. ze v prvnim roce po
valce nejmene 100.000 turistu
navstivi Evropu. Jestlize budeme
pocitati. ze kazdy z inch utrati
tu nejmene $1,000, kolem 100 mil
lionu dollaru bude vraceno evrop
skym zemim behem dvanacti me
siefi po uzavfeni mini. Po valce
Evropa. jak je pfirozeno, bude
miti vetsi pfitalivost pro turistu.
Proud turisticky do Evrbpy bude
vetsi. nez byl kdykoliv v pfedcha
zejicich letech. Mnozi jiz nyni za
mlouvaji si mista na lodich pro
plavbu do Evropy po uzavfeni
mini.
Co by akr pudy mel
vydati.
Nejvetsi sklizen psenice, jaka
zemedelskemu odboru ve "VVashin
gtone byla toho roku oznamena.
jest stosedmdesat buslu z akru ve
statu Washingtonu. Druha nej
vetsi uroda jest sto a osm buslu
po akru na dvanacti akreeh v Ida
ho. Prumerna sklizen psenice v ce
le zemi byla lonskeho roku sedm
nact buslu.
Nejvetsi sklizen ovsa jest sto a
osmdesat ctyfi buslu po akru na
osmi akreeh ve "Washingtonu, dm
ha sto a sedesat buslu na osmi a
krech v Colorado. Prumerna skli
zen ovsa po akru byla loni tficet
osm buslu.
Nejvetsi sklizen bramboru jest
sedm set a devadesat buslu po a
kru ve "Wash in gtone. Prumer po
kud teto plodiny se tyce. jest v
cele zemi as devadesat sest buslu
po akru.
Tato porovnani mold a by se ve
sti dale o kazde plodine, ktera v
teto zemi jest pestovna. Bylo by
videfi 3 Toho ze mezi lieltsimT
skliznemi a prumerem jest veliky
rozdil. ktery ukazuje. jako velka
pfilezitost v tomto smeru se otvi
ra. Zalezi pouze na spusobu rolni
ceni. Farmafi jsou v tomto ohledu te
prve v zacatcich. Puda Spojenych
Statu die stitistik zustava v pru
meru vynosnosti sve daleko za vy
nosem i nu'ne dobre pudy v ze
mich evropskycli. Pficina jest jed
nodiiclia..
Az dosavad nebvlo zde ani tak
snahou vypestovati co nejvice
, - ' .1 . l. I
aKru. ,iaKo any t-o iu-jmit iiu u,
lo zdelano neb osazeno urcitou
polni plodinou. bez zvlastniho o
hledu na to. jaky prumerny vynos
obdelany kus pozemku vyda. Tak
se stalo ze maine rozsahle lany
pudy pod pluhem. ale pomerny vy
nos neni takovym, jakym by mel
byti.
Dues puda v teto zemi mohla
by vydavati vsude temef dvakrat
tolik. kolik pruinerne vydava, a-
j niz by tim nejak zvlaste pozoru-
hodnvch vysledku bylo dosazeno.
Puda v teto zemi obdelavana
jest mlada. na mnoha mistech do
sud iianensk.i, dovede tedy pfina
seti znamenite urody. dostane-li
se ji patficneho oTidelani. jakeho
ona potfebuje.
Y mnohych statech I'nie vede
110 jest silne hnuti. podporovane
spolkovymi i ss'itnimi odbory ze
medelskvmi, aby dosazeno bylo tu
etsiho ' prumeru sklizne kazde
polni plodiny. Y nekterych sta
tech jako na pfiklad v Texasu to -
to hnuti zvlaste zorganisovano a
spravne a dobfe zacina se nu
sobiti na rolnickou mladez aby u
eila se vvdatneji zdelavati pudu
a vetsich uvod z ni dosahla. Tak
tvoc T.iiwtri:il Confrres.
jiodporovany hlavne texasskymi
obchodniky a lidini zajiniajieimi
se zvlasf 0 zvelebeni texaskeho ze
medelstvi. dava kazdoroene deset
tisic dollaru ve zlate v odmenach
tern ktefi vypestuji nejvetsi uro
du bavlny, korny aneb jine plodi
ny na jediiom akru. Timto casein
pak kdy jest po sklizni, odmeny
ty se rozdeluji. Cely stat o praci
tohoto sdruzeni se zajima a pozo
ruhodnych vysledku dosazeno. TJ
kazalo se, ze nalezitym spusobem
zdelani pudy lze zdvojnasobiti ba
i ztrojnasobiti jeji vynosnost
Hnuti vede se mezi mladezi, ale
ostatni rolnictvo bedlive si vsima
teto prace a nasleduje pfikladu.
la-li se prumer vynosnosti pudy
v teto zemi vseobecne zvysiti, pak:
misto zdehivani velkych lanu mu
si se dbati 0 to, aby kazdemu ak
in dostalo se patficneho obdelanL
Takovym zpusobem zvysi se pru
mer. A ukaze se. ze takove rolni-ceni-
se lepe vyplaci nez die stare
ho zpusobu.
Drahe zivobyti obraci opetne tuz
by velikeho poctu lidi k far
mam. Clenove noveho vyboru na puj
covani penez na farmy zjistili, ze
vetsina z tech sto tisic dotazu o
hledne farem a pujcek pfichazi
od mestaku. Velmi mnozi by se
riidi vydali na farmu. kdyby si tu
mohli opatfiti vhodnou piijcku.
Manzel ma pravo vybrati domov.
Nad domacnosti manzelka mu
ze byti bossem, ale manzel samo
tny ma pravo rozhodnouti, kde
tato domacnost ma byti. Takovy
jest nahled magistrata Dooda u
policejniho soudu v Gattes avenue
v New Yorku. Pani Loretta
Sehliehanova. z tehoz mesta, riiela
roztrzku, od niz doslo az k potyc
ce se svym manzelem, Lesterem,
eoz melo za nasledek, ze tento byl
zatcen. Byv vyzvan. aby vy-
svetlil potize. jake mel se svou
manzelkou, tento odvetil: "Cti-
hodnosti, vsechno pochazi z te o-
kolnqsti, -ze moje manzelka ehce
ByOliti v Ridgewood, a ja naopak
si pfeji bydliti v South Brooklin,
kde jsem zamestnan. "Pravo
jest na vasi strane,' rozhodl
magistral Dodd. Yase manzelka
musi byti spokojena. fiditi doma
cnost tarn, kde vy si pfejete. Je
to jedina situaee v rodine, kde by
manzelka nemela nositi kalhoty.
Dobra pfilezitost ziskati si dob
rou domovinu.
Pan P. E. McKillip z Hamphrey
koupil 50.000 akru urodneho po-
! 1 "T -.li-il? - - r 4-1 v rl iv
ZeiUKU V IX'HMT UUUll SUCUir
vyehodni Nebrasee. Tyto pozem
ky nalezaji se 20 mil severozipad
ne od Albion a 15 mil zapadne od
Elgin. Pan P. E. McKillip dava
tento pozemek v castich do pro
deje za vyhodnych podminek. Po
vsimnete si oznamky na jinem
miste t. 1. kdez shledate blizsi no
pis. 24te dite; 20 deti zivych.
"Waterbury, Conn. Manze
lum Petsy de Reinze se narbdilo
ctyfiadvacate dite. chlapecek.
Jmenovani manzele maji dvacet
deti na zivu.
STATEMENT OF THE OWNER
SHIP AND MANAGEMENT.
Of Ozvena Zapadu pub
lished weekly at Clarkson, Neb.,
for October 1st, 1916.
The names and addresses of the
! publishers, editors, and business
managers are :
Odvarka Bros..
1 Clarkson. Neb.
The owners are Anton and Otto
Odvarka. Clarkson. Neb.
Odvarka Bros.
Sworn to and subcribed before
1 1sle this 30th day ot beptemuer,
! loin. A. Dudek.
Notarv Public.
Odporucte tento ca
sopis vasemu souse
du, zdaliz neni odbe-ratelem.