Na lesni samote
Takovymi myslenkami se obi
raje kracel lesem, aby vratil se
do z.'nnku. Podafi-Ii se nm Kristi
ne opatfiti vzdehini, pak mohl si
fiei ze se to stalo jeho pf ieinenim
pak mel jakesi pravo na divku,
ku kterez tablo bo to jako kouzlo.
Cesta po ktere kracel byla ti
cha a jen p0 ridku kdy zde nekdo
kracel. S obou stran tablo se lms
te kfovi, a nejednou byl imcen
odhmouti svislou vetev, clitel-li
kraceti dale. Bylo to jakoby huste
kfoyi chtelo si lizke cesty nasil
ne zpet vydobyti, aby neposkytlo
na dale ani jedne noze lidske pfi
stnpu do tajnosti sveho ticheho
zivota.
Y torn zahledlo oko jeho na tra
vniku kousek bileho papiru bylo
to sbalene psani. Zdvibnuv je lbo
stejne v ne nahlednul. Teprve A
delainino jmeno vzbudilo v nem
licasti. Cetl pozorneji a uzas jebo
vzrustal, po kazdem radku. Psani
pochazelo od muze, a kdo je psal
musil byti zasnoubencem slecny
Adeliny, nebot' jen snoubenec by
smel mluviti tak vroucne o lasce,
jen takovy mohl mluvit s nadse
nim o budoncnosti a stesti. jake
chce Adeline pfipraviti a take od
ni ocekava, podepsano bylo pouhe
krestni jmeno Max.
Bezdecne preletel po tvafi ba
ronove usmev. Yzpomel si na pfa
ni tetino aby Adelinn pojnml za
manzelku. Bylo-li jiz znamo ze
srdce divky jiz volilo? Nemolila
to pvsem vedeti nebot jinak b.y di
venku k sobe nepfijmula. Stara.
dama mela houzevnatou povabn,
nez aby vzdala se planu, jejz osno
vala po tak dlouha leta. Baron
pfal Adeline pro jeji jaron raysl,
nyni byla mu jeste milejsi pone
vadz mold stykati se s ni s cela
nenucene.
Jeste drzel psani v ruce kdyz v
torn pf ichazela mu, v ustrety Ade-
lina se zrakem sklopenym; patr-ijsme
nS hledala ztracene psani. Kdyz
Mrona spatfila a psani v jeho m
ce spozorovala, pokryla se lice
temnou cerveni. Strnula patrne
sbirajic se na mysli.
Bassendorf pokroeil k ni.
Nalezl jsem ceho hledate, prail
nsmivaje se.
Cetl jste to psani? tazala se A
delina chvatne.
Ano. Jsem pfilis upf imnym nez .
abych to mohl zapirati. jste vy
psani ztratila, z pocatku jsem ne
vgdel, teprve kdyz shledl jsem
vase jmeno, vzbudila se ve mne
zvedavost.
Adelina zraky k zemi upirajic
mlcela; srdce ji bilo rychle a hla
site, pravice jeji bezdecne trhala
listky ze svisle vetve kf oviny.
Kdo pak jest tento stastny smr
telnik, jenz psal vam tento list?
tazal se baron usmevave.
Krasna divka posud nebyla se
na mysli, aby mohla odpovedeti.
"Adelino, kdyz jsem vnikl v ta
jemstvj srdce vaseho, pokracoval
baron, musite mi vsecko vyznati.
A smite to uciniti nebot" usta ma
dovedou mlceti, pokud si pfejete,
aby nemluvila. Neni moci ktera
by mne vyrvala slovo, kdyz sli
bim, ze budu mlceti, a to vam sli
bujL Pfekvapena divka posud neby
la mocna slova; baron si to vykla
dal jinak.
Coz mne skutecne neduvefuje
te? tazal se.
Pfece, odvece Adelina sebravse
se, a zraky jeji upfely se na jeho
tvaf. List ten jest od meho snou
bence, cetla jsem jej zde v lese a
mane ztratila. Muj otec jest pod
jat proti memu snoubenci, chce
nas odlouciti a proto musim vse
tajiti.
A proc jest vas otec proti tomu
tedy? vyzvidal Bassendorf. Povez
te mne vsechno snad se nalezne
ve mne spojenec, ktery vam muze
pomoci.
Adelina pfijala list od barona,
pecliye jej ukryla.
Muj snoubenec jest malifem,
vypravovala. Poznala jsem ho ja
pfed nekolika roky. Ukoncil
Soman.
tehdiiz obraz, jemuz se vsichni ob
divovali. Z pooatku jsem se umPl
ei take obdivovala. kdyz .isem bo
blizeji poznala, pocitila jsem k ne
) nm uetu a pak i lasku. Asi pfed
rokem jsme se zasnoubili, z po
catku jsme to tajili ; kdyz jsme
se konecne rodicfim svefili, opfel
se tomu otec a yvnalozil vseehno,
aby nas odloueil.Stfehl nine pfis
ne: abych se s milencem nesetka
vala. i zapovedel nine pfisne do
pisovati si s nim. Kdyz nine teta
psala abyeb se odebrala k ni. byl
s tim otec ilmed srozunmen, don
fa je ze v jinem okoli zapomenn
na svon blahovost, jak nazyval
lasku mon.
Posud jste nine nepovedela,
proc jest otec vas tak podjat pro
ti vasemu snonbenci? namital Ba
ssendorf s usmevem.
Ponevadz neni sleehtic a nema
, jmeni. Znate brdost otce meho a
vite jak jest neustupny a neu-
prosny. rozbodnul-li se na neeem.
Adeline otec vas snad ma by
stfejsi zrak a nespatfnje v pova
ze vasebo snonbence dostatecne
bo rukojemstvi pro vase stesti.
Kdybycb mel dceru, svefil bycb ji
take jen muzi. o jeboz cestnosti a
poctivem srdci nabyl bycb pevne
bo pfesvedceni.
!Muj otec mebo snonbence nez
na, a posud marny byly vsecbny
prosby me, aby bledel bo poznati
Muz jemuz zadala jsem srdce, je
srdce dobrebo a mysli sleebetne:
vsicbni kdoz bo znaji vazi si bo a
milnjl bo. Ymi ze s nim budu st a
stna nebot' jsem jista ze s radosti
pfinese mne kazdou obef, pone
vadz mne upfimne miluje. Otec
muj vzpira. se proti tomu, jen, po
nevadz snoubenec nmj pocliazi ze
stavu mest'anskebo To nine nejvi
ce urazilo Ci jsi: slcebtictvi za
slubou? Muze-li byti zaslubon, ce
ho jsme dostali do vinku? jak
se zrodili. a oc jsme se
in
cim nepficinili? Byti hrdj'm na
takovou zasluhu, jest die meho
i pfesvedceni blahovosti !
Adeline dejte pozor aby vas
pani teta neslysela! zvolal baron
hroze ji zertovne prstem. Stara
dama jest hrdou na sve jmeno a
sleehtictvi a nikdy by vam neod
pustila, ze tak o torn smys'ito. Coz
nevvzniva ze slov tech nazor va-
geh0 milenee ?
Nikoliv, nikdy o torn nemluvil.
odvece rozcilena divka. Mne same
vtira se to pfesvedceni, pro mne
jest jen jedine sleehtictvi ducha
a zasluhy, a takove ma muj snou
benec. Sama jste pravila ze nema zad
neho jmeni nebudeliz to pfe
kazkou vaseho slouceni? pokraco
val Bassendorf. Libi se mi to, ze
srdce vase neklade vahu na bobat
stvi, vsak bylo by krusne, kdyby
dotkly se vas nedostatk-, snad
biaa. ty nelze laskou pfekonati,
stesti hleda vyslunni, jinak zakr
saji jeho kvitky.
Budoucnost meho snoubence je
jiz pojistena. Prodleva nyni na
jihu a psal mi pfed nekolika dny
ze ma podstatnou nadeji stati se
professorem na malifske akade
mii v M. Obrazy jeho jsou jiz hie
dany, pracuje pilne, ponevadz je
ho snaha se nese za tim aby zfidil
si vlastni domacnost.
A vas tam uvedl. dodal baron
usmivaje se.
Adelina odvratila tvaf, aby u-
kryla uzardeni.
Kterak chcete pfekonati odpor
otcuv? tazal se opet baron.
To vskutku nevim.
Slibil jsem vam svoji podporu,
smim se pokusti o sprostfedkova-
ni mezi otcem a vami?
Nikoliv vpadla mu Adelina do
feci. Povolal by mne ihned nazpet ,
kdyby se dovedel ze si se svym
snoubencem dopisuji. A take teta
by mne to neodpustila !
Yite proc? smal se Bassendorf.
Adelina mlcela.
Ma pani teta ustanovila vas pro
mne, ponevadz jest to jejim vrou-
eim pfanim, abych se ozenil. Pfa-
ni to jest opet zmafeno, ponevadz
Valka musf byt strasnou.
srdce vase jest jiz zadano, ale pfes
to muzeme zustati dobrymi pfa
tehT vsak myslim ze uz jimi do
bfe jsme. a pokud vam libo, i na
dale zustaneme.
Podal hezke divce ruku a ona
chopila ji radostne.
Nerikejte ale tete nicebo o torn
psani. prosila.
Xikoliv. ubezpeeoval baron ve
sele. Jsem nyni vas spojenec a my
slim ze budete se mnou spokoje
na. Jak se jmenuje vas snoube
nec? Max Born a az ho poznate, ne
poehybuji ze si jej budete take
vaziti i
Chci tak doufati jiz k villi vam
Adelino, vy zasluhujete hodneho
muze. Bylo by mi srdecne lito kdy
b-ste nedosla toho stesti, na jake
si cinite nadeji, kdyby vase jara
ryzk mysl byla tim znicena. Nyni
pojd'tez uz. Jest mi pfece milo ze
jsem psani nalezl, nebot' nyni mu
zeme spolu obcovati nenucene,
muzeme spolu i vychazeti na pro
chazky, vzdyt' jsme uzavfeli pfa
telsvi. Yralili se spolu do zamku.
Kdyz stara exelenee spatfila je
pfichazeti parkem pospolu, kdyz
zpozorovala kterak nenucene spo
lu rozpraveji, byla tim velmi pfe
kvapena. Ani svym ocim neveffi
la. Ci jiz stalo se, ceho si tolik
pfala? Snad sve netefi neporozu
mela ?
T7mela se vyborne ovladati, a
zfidka kdy pozbyla klidu, pfece
vsak rychle vzchopila se, kdyz A
delina vesla k ni do komory ano
stara dama spechala ji v ustrety.
Nuze, mile dite, tedy jsi slova
ma dobfe uvazila jak doufam, pra
vila velmi pfivetive.
Bezdecne sklopila Adeline oci,
tvafe jeji se zapifily, ponevadz se
ji nemile myslenka, ze tetu kla
me. Ano, odtusila po tichu.
A odpoved'? vpadla ji teta zive
do feci.
Adelina mlcela.
Odpovez mi mile dite, nalehala
Renaa 7 Valvieii. Odmitnes snad
barona, kdyby ti vyznal lasku a
uchazel se o tvoji ruku ?
Nikoliv, odvece Adelina. Odpo
ved' byla snadna, vedelat' ze se
j baron o jeji riiku uchazeti nebu-
de.
Mile dite ! zvolala excellence ob
jimajic ji vfele. Me nejvroucnejsi
pfani bude splneno. Dum tento
bude miti opet svou velitelku.
Jmeno Bassendorfuv nevymfe
dockam-li se toho pak s radosti za
vru sv stare oci.
XV.
K veceru tehoz dne doslo ba
rona psani ad jeho sestry, choti
tajneho rady. Obsah byl:
"Mily Cesare! Jiz dlouho cho
vam v srdci svem pfani, abych te
spatfila abychom se nadobro ne-
odcizili. Byla bych ti davno psala
aie dopisy nemohou nahraditi co
-Henry in Passing. Show.
Ize si ustne tvafi v tvaf fici. Pro
to na nekolik dni Tebe navstivim.
Ucinil bys velike potseni kdybys
na nejblizsi staniei od tveho stat
ku poslal pro mne povoz. Doufam
ze nebude to ciniti nepfilezitost.
Mui dobrv muz vzkazuie. Tobe
nejsrdecnejsi pozdrav a ja tesic
se na brzke shledani zustavam tva
verna sestra Adelhaida.
Baron dopisem tim nebyl napro
sto pf ekvapen. Vedelt' dobf e, ze
sestersKa lasKa pokazae se probu
dila ' ' -rr.Iiv b-ld ;iektera iir;t.i
tetina i:a amku i-avstevou Pak
pfijela S''s;ra aby onila obhl'idkv
i a pozoro.';;',t n-jstesti ktere tako-
vou netefi hrozilo. Tu poznovu
nastal zapas mezi jeho sestrou a
Renatou z Yalvicu. Druhdv cinilo
nm tn ifn vvrazpni nip Tiviii Vdv
stara dama tak verne k nemu lnu -
la, rad by si byl usetfil rozcileni a
sestfe odepsal, aby navstevu svou
odlozila, kdrby byl mohl naditi se
toho, ze dojde ji psani jeste pfed
odjezdem z mesta
Pani radova pfijizdela pokazde.li2 v nich ubezpeceni. ze ma umy-
t.vnfi vplmi nfi'vpt.ivmi n VHdnonl" spiniu jeji piaun piavc
a pfece vzdy pfichodem jejim na
stal boj. I nyni bylo toho se nadi
ti a baron ponekud rozmrzen po
myslel na pfisti dny i nedele, neb
sestra jeho obycejne neodjela do
tud dokud nebyla jista sveho vi
tezstvi. Dfive mival jen usmev pro sna
hy sestry, aby ozeneni jeho zmafi
la ponevadz ani nepomyslel na to
vzdati se sve mladenecke volno
sti. nyni vsak dotykalo se ho i ne
pfijemne.
Mrzute hodil dopisem na still,
i s patrnou nevoli dal Jifimu roz
kaz aby upravil pokoj v nemz pi.
radova obycejne bydlivala; pak
odesel ze zamku, aby v temnote
parku nabyl klidu.
Asi o deset minut pozdeji dove-
vedela se jeji exellence od Jifiho
o nastavajici navsteve pani rado
ye. Skublo to s ni ponejprve, ale
brzy nabyla klidu a se usmivala.
nebot' b'la pfesvedcena, ze ta hr
da pletichafska dama tehda ne
bude moci plan jeji zmafiti.
Vite kdy pani radova pfijede ? j
tazala se sluhy
Ne myslim vsak ze brzo, odve-
ce Jin.
Nuze pecujte o to aby byl po
koj na kazdou chvili pfipraven,
sama se o torn pak pfesvedcim,
pokracovala exellence a obratila
se k oknu, aby uvazovala o torn,,
kterak se ke sve nepfitelkyni za
chovati. Zbrane jimiz obe bojova
ly nebyly stejne, nebot radova,
chtejic dosahnouti ucelu, pouzi
vala prostfedku kazdeho, kdezto
jeji exellence povrhala tim, aby
pouzivala prostfedku nekaleho.
Avsak baron vselikym pochy
bam ucinil konec tim, ze ji po Ji
fim dal vzkazati aby ho laskave"
navstivila.
Pani teto, sestra nine psala ze
mne chce potesiti navstevou, pra-
vil kdyz exellence vesla. Pfijede
dnes k poledni a bolmzel neni mi
mozno, abych ji sam uvital pone
vadz mam nalebave fizeni v lese,
kterez tak rycble skonceno nebu-
, de, abych v cas vratil se domu. stnani, ze nepripousti ani kratke
Zavdeeite se nine velice uvitate-li ho )veruseni, podotkla radovii trp
mou sestru za nine, vzdyt jiz dlon cc se usmivajic. Neni-ii mu snad
ha leta zastiivate v mem dome nJi navsteva vhod. mohl mne za
misto domaci pani, ze smim vas o cas pisemne odpovedeti.
( tuto ochotu pozadati. j Musim vziti pana synovce v o-
Xebylo tomu tak. pfes to vsak branu. odvetila jeji exellence, ne
pani teta zpusobem nejvlidnej-1 dava jic se rozeilenim sve nepfi-
iim slibila, ze pfani jeho oehotne
splni, nebot' bystra hlava jeji si
to ihned vvlozila, ze baron vvhv-
bi se prvnimu setkani se sestrou,
l a z toho ze uvitani, ulozil pani te
! te. molila pani radova ihned se
' dovtipiti. ze v postaveni stare e-
xellenee k baronovi nastala zme- j nepochopuji ze mam zde dosud ne
na zvlastni. Tot' bylo vitezstvi nad jakc pravo.
nepfitelkou, a za mnoha pokofenij Jest to moji vinnou zvolila-li
kterez musela od ni nejednou sna- jsem ch-bne slovo, pravila exel
seti pfala ji to exellence od srdce. lenee spiisobem velmi pfivetivym
Nebude snad ani tfeba vyslovo Doufam ze poznate ze vseho kte
vati prosbu. abyste ani slovem ne- rak jste zde vitana. Pokoj vas da
zminovala se sestfe me 0 torn, co la jsem uz vcera upraviti, a bude
se v poslednim case pfihodilo a mne tesiti vyhledate-li si v nem
nas tak rozcililo, pokracova'l ba- ihned svoje pohodli. Smim vas
ron. Sonde s vernosti a ochoty, tam provazeti ?
s jakon jste mi dobre rady poskyt ) Doufam ze nejsem zde vz zcela
nula, poznal jsem ze zajmy me po cizou.
vazujete za sve. j Pak vam ale poslu ihned neja-
Ano tak jest, odvece Eenata.!ke obcerstveni.
Dovedu si vasi duvery vaziti, a ni I za to dekuji," odvece radova,..
kdy ji nezneuziji. Pro svou osobu j budu-li si neceho prats, nafidim
nemam uz nijakeho pfani vase;t0 Jifimu."
cest jest take mou.
Hlas jeji znel dojate a vroucne,
kdyz pronasela slova tato.
Zraky baronovy chvili utkvely
. ua tvan J1-
' Pani teto' mlim bycllom hy
U 'ednal1 Proz?etelne3i, kdyby
1 cllom se b-v1 dHve (lorozuragh
ale tak Sli jsme ka2d' cestoU
! nou-nyni vsak budeme kraceti
1
Odchazel do lesa; Renata ble
del a za nim. Opfela se rukou o
stul ruka chvela se ji radostnym
dojatim. Nyni bylo ji mile, ze pa
ni radova pfijede na navstevu.
Yrativse se do sve komnaty,
stannla u okna. aby cekala na
vuz v nemz mela pfijeti jeji so-
!kyng - VynaloHla na upravu sve-
ho odevu vetsi peci, ponevadz tu
ehtela s plnou dustojnosti zasta
vati domaci pani! Baronova slo
va: "nyni budeme kraceti pospo
lu!" znela ji stale v usich. Nebylo
je pronesl kratce pfed pf i jezdem
sve sestry nemelaliz tim vetsi
dulezitost?
Konecne spatfila vuz, jenz ry
chle pfijizdel ku zamku. Jeste jed
nou pfejela si pravici celo, aby se
tfela kazdou vrasku, jenz by zra
diti mohla vnitfni nepokoj, pak
rychle sesla se schodu.
Kdyz vysla pfed dum. prave
vuz pfijel. Jifi byl tu jiz pohoto
ve, aby dvifka vozu otevfel. Sta
ra dama sama k vozu pfistoupila,
tvafic se co nejpfivetiveji.
Bud'te vitana, volala radove v
ustrety
Zbozna a hrda dama byla tim-
to uvitanim az pfilis pfekvapena,
nez aby byla s to ukryti svuj uzas
Jeji exellence nikdy ji nevitala,
ale pravidelne teprve u stolu a to
s nucenou zdvofilosti ji poizdra
vila. Kde byl jeji bratr? Zraky
radove zatekaly viikol, hledajice
ho, ani nepozorovala ze Jifi byl
zatim dvifka u vozu otevfel. Na
takove uvitani nebyla pfipravena
a proto snazila se po okamzik na-
byti casu,, aby se vzpamatovala a
vypatrala pficinu uvitani toho.
Nebylo-liz na usmevave tvafi so
kyne jeji patrno ze jest si vedo
ma vitezstvi? Snad pfisla jiz po
zde? Kde je muj bratr? tazala se se-
stujiujic z vozn .
Jest zamestnan v lese a poza
dal mne, abych vas pozdravila a
pfivitala.
ilasi to bvti asi nalebave zame-
telkyne nijak vyrusiti z klidu. Je
posud tak pohostinny
jako byl
S vzdv.
Pohostinny? opetovala radova.
Myslim ze slova toho nelze uzivat
vuci nine, jsem v dome torn roze-
na, jest to muj orcovsKy num. a
to
Uklonivsi se vesla do domu a
rj'chle odebrala se do komnatyr.
kterouz dosud nazyval a svou.
TJnavena -rhla se na pohovkur
cesta se ji tak nedotkla, jako ioz
trpceni nrfd pfivitamra. Sevfela.
pevne rty a stahnouc brvy hledela
mrzute pfed se. Poskytovalo jf
ponekud ulevy, ze nemusila nyni
skryvati sve rozcileni.
Hezka tvaf jeji nabyla trudne
ho vyrazu, tmave oci skubaly se
bou nervosne, zdalo se, ze vysoki
statna postava jeji napadne side
sla. Na prvni pohled uhodla, ze v
dome bratra jejiho stala se zvlast
ni zmena. Yedelaf, ze Bassendorf
nebyl ji zvlast naklonen, ale po
kazde osvedcil se k ni tolik ohle
du, ze ji sam vital. Excellence,
ktera po dlouha leta zila uplne v
soukromi, a zdanlive o nic se ne
starala, co delo se v dome, nynf
pojednou vystupovala jakoby by
la sama domaci pani.
( Pokraco vanf.)
Dopisujte do tohoto listn. TJci
nime jej tim zabavnejsim.
Dobra prilezitost ziskati si dob
rou domovinu.
Pan P. E. McKillip z Hamphre
koupil 50.000 akru urodneho po
zemku v Beaver udoli v stfedo
yychodni Nebrasce. Tyto pozem
ky nalezaji se 20 mil severozapad?
ne od Albion a 15 mil zapadns od
Elgin. Pan P. E. McKillip dava.
tento pozemek v castich do pro
deje za vyhodnych podminek. Po
vsimnete si oznamky na jinem.
miste t. 1. kdez shledate blizsi po
pis.
Na prodeu
nekolik peknych urodnych faremr
psenicnych v Montane pfimo odl
majitelu. Za spokojenost mcim.
O dalsi podrobnosti piste na
Frank J. Smrz, Hingham Montr.
NA PEODEJ
dobfe zafizeny feznicky obcKocL
ktery se naleza v Severni Dakote.
Jest to dobra pfilezitost stati se
samostatnym. Piste primo na
majitele.
James Jindra, Albee, So. Dakota.
Vot. Svoboda
majitel umeleckeho
pomnlkoveho
..zavodu..
v CLARKSON, - NEBR
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na ruce zapadni
od Omahy. Proc byste pla
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muiete koupith
pfimo od vyrabitele.