ozvnr
ZMPADU
ECHO OF
THE WEST
Hocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 4. fijna (October) 1916
Cislo-Number 11
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act
of Congress of -March 3. 18 79.
IT,
13
3
1 Evropske valky.
Amsterdam. Vossische Zei
"tung pfinasi zpravu, nepotvrze
2iou, ze baron Burian, rakousky
ministr zahranicnich zalezitosti,
odstoupil z ufadu.
Washington. Zdejsi diploma
ts vykladaji si fee kanclefe Beth-"manna-Hollwega
na fisskem sne
jrm tak, ze neznamena brzke ob
soveni ponorkoveho valceni. Kan
clef se vyslovil, ze by zasluhoval
obesit takovy nemecky statnik,
Irtery by proti Anglii nevyuiil
vseph prostfedku, jake ma po ni
ce, ale to se zde vyklada v torn
smyslu, ze to maji byti jen pro
stfedky "patficne". Poiizivani po
mornych clunu by die nahledu kan
clefovych Nemcum vice ublizilo
neili prospelo. Ovsem by se poli
tika tato zmSnila, kdyby se nepra--telum
kanclefovym podafilo jej
poraziti.
Berlin. ftecke vojsko, zajate
Hemci a Bulhary v Kavale, v po
ctu 60 dnstojniku a 900 muzu, by
lo dopraveno do Zhof elce ve Slez
sku, kde ma byti "hosteno" po
dobu valky. tSfady udavaji, ze je
to jen prvni oddil a ze budou nas
ledovati jeste" jine. Provazi je ta
ke nekolik zen a deti a patnact
vozu se'zavazadly. Vojsko bylo
ve meste uvitano cisafovym po
"bocnikem Enzdorffem, ktery ode--vzdal
veliteli, plukovniku Ohat
anepulosovi cisafuv osobni opis.
"Vojsko, majici v cele tfi kapely,
odebralo s6 hned z nadrazi do kr)
siren.
Londyn. Vybor bursy, ktery
vyittfoval vseobecne zdrazovani
-potravin, odporucuje, abyse pro
vsecky lidi v Anjylii, ktef i neko
naji tezke price telesne, zavedl
jeden den v tydnu bez masa. Dale
odporucuje, aby se revidovaly vy
platni listiny, tak aby se mohly
zvysiti platy tern, kdoz za vseo
"becneho zvysovani zadneho pri
davku nedostali.
Londyn. Agentura Lloydu o
znamuje, ze briticky parnik Ral
3us byl potopen. Rallus byla lod'
o 981 tune, postavena byla v roce
1914.
Amsterdam. Ze Sofie se ozna
mwje, ze plukovnik Lnkov, assis
tent nacelnfka generalniho stabu,
"byl povysen na proii misto ve
stabu po smrti generala Zostova,
-ktery je dosud zastaval. Jak zna
iuo, Zostov brzo no vypovezeni
valky se strany Rumunu. spachal
sebevrazdu.
goiun. Sofia, hiivm mesto
bulharske, napadeuo bylo fran
Tnouzskym aviatikem, ktery na ne
vihl mnoho bomb. Byia to odveta
a to, ze rakouske ae.oplany ne
davno napadly.BuklIrest Fran-y-couzsky
aviatik pak bez urazu do
letel az do rumnnskenn hlavniho
fiesta.
TJhersky ministersky pfedseda,
Tisza, oznamil ve sne.Ttovne, ze
.spetna povetrr.o:-! velice zhorsila
j'tezek zni a zemi hrozi nedo
rtatek a hlad.
Londyn. V eechach vypukla
.-strasliva revoluce civilniho oby
vatelstva, jak oznamuje kancelaf
cchange Telegraph z Rima. Za
vinila ji hlavne velika drahota po--travin.
Zprava tato zni vazne.
Jii drive dochazely zpravy po
dobneho druhu, z nichz nektere
jravdive byly, jine nikoli, ale at'
tomu bylo tak nebo onak, rakou
ske nfady je vzdycky popfely a
-prohlasily za nepravdive. Tento
Isrite ma depese tato raz velike
-pravdSpodobnosti.
Nezapomeli jste na nas se s'm
doplatnym a pfedplatnym? Dns
-za te velke krise v novinrent je
mts'io veciyelice dulezitou,y kav
tML.?,Z-rye vj uv -j " x
Je-li pravda, jak se tvrdilo, ze
marsal Hindenburg hodla od
staviti vsecko jine bojovani
stranou a podkniknouti ofensi
vu na vychode, bude miti patr
ne tezkou praci.
IHtevni cara od Rigy az k So
luni jest asi 1400 mil dloului. Je
tezko rici kde by Neniei a Raku
sane nabrali vojska. aby na in ne
co zmohli. Kdyby mohl Hinden
burg neco delati. aby zastavil o
hromu na Balk;'me. jiste by to byl
jiz udelal. Kdyby mold s velikou
silouidefiti na Rusy na Severn za
drzel by postup spojeneekyeh sil
dale na jih. Na kridio soverni na
sever od pripetskych mocahi. je
muz veli general Kuropatkin a
Ruszky, podniknuty byly utoky
bezduche. a Hindenburir nemoh.1
se -vjxlatne braniti ani v dobe kdy
byl jeste velitelem na vychode.
kdy Brusilov iitocil dale na jihu
a kdy jeste Rumunsko v poli ne
bylo. Od te doby se pomery pro
Nemce daleko zhorsily. Bilovni
cara protahla se o nekolik set mil
nepfatelum pribyli statisice voja
ku. kdezto Nemcum a Rakusa
num pribyly jen obtize. A prece
se ocekava, ze fronta tato hajena
bude s usilhn daleko vetsim nez
fronta zapadni. Rozhoduji tu po
zadavky nejen vojenske. ale i po
liticked Pro nemecke civilisty. ob
chodinky a financniky, byla by
ztrata Balkanu tezkou ranou. V
stup znamenal by opusteni Tu
recke zeleznice, do mz si Nemci
kladli takove nadeje. Znamena to
zficeni vetrnych zamku a znice
ni velikych snu o zalozeni velike
rise bd Hamburgu az po Bagdad
a ku hranicim Egypta. Jest to my
slenka k vuli niz Nemecko valku
vypovedelo a v jejimz jmenu bylo
napadeno Srbsko. Nemecti ob
chodnici pravem by se tazali. pro
co vlastne se vede vtilka. kdyz jo
hlavni vicel ztracen. Verejne mine
ni nemecke pada tu ovsem velice
na vahu. Jisto jest ze Nemecko.
vseehny sve bitevni fronty drzeti
nemuze. Kdyby se namahalo na
vseeh stranach. mohlo by na stra
nach vseeh prohrati. Jest treba
soustfediti sil a tu muze doufati.
ze se na zapadniin bojisti. zkratili
linie. nejak uhaji, zatim nez-li tu
dojde k rozhodnuti na vychode.
A to jest pravdepodobne. ze hledi
k vychodu. aby se odskodnilo za
ztraty na zapade. Vi ze valka nik
ky nemuze skonciti, pokud jest
Francie a Belgie v jeho moci. ale
muze doufati treba ze blahove
ze jednota spojencfi dostane
trhlinu a ze snad Anglicane
a Franeouzi Rusy opusti. Jest to
nadeje chaba.
Zatim co z Evropy jest pfisteho
valectvi uplne zastaveno, hrnou
se do Spojenych Statu pfiste
hovalci jini, ktefi pfechazeji
jizni hranici v celych zastupech
a ktefi jsou Mexikani.
Jest jieh v posledni dobe tolik
ze si toho texasske easoplsy vshna
ji pilne. Jenom skrze Loredo pfe
slo jich za minuly rok tricet tisic
a zdejsi casopisy soudi. e v celku
jieh pfislo do Texasu na 100.0.0
ackoliv cislo to znamena celou tfe
tinu populace statu Chihuahua,
ktery nejvice revoluci trpi. Ste
hovani toto jest duazem. ze jest
v IIexiku opravdu tezko se uzi
viti a ze nejsou vyhlidky uz ani
na revoluci, ktera lidi jindy zame
stnavala. Rozumi se ze Texasane
hledi na tyto lidi s malou pfizni.
Delnici dostavaji tim spusobem
tezkou kankurenci, dobrocinne in
stituce jsou zatizeny do krajnosti
nribvvji zloeinu a take nakazli-
vych nemoci. Kdyby se Mexikani
nezdrzovali na jednom miste. u
same jizni hranice, mohli by dale
u vnitrozemi nalezti zamestnani.
Dopisujte do tohoto listu. Uci
nhtie jej tim zabavnejsim.
Jen pfitizit.
Jak zoufale namahaji se Nemci
dociliti nejakeho uspechu pfed
ocima neutralnfho sveta, o torn
podavaji nejlepsi dosvedceni
zeppelinove utoky na Anglii,
ktere ve skutecnosti pfijdou
Nemecku draze nez zemi, na
kterou je utoceno.
Pfi posledniih podobnem utoku
bylo 30 osob nevojinu usmrceno, y.coval jako prosty delnik na na
Icdezto na Strang druhe jeden Zep- 4razi. Jisty kazatel z Pennsylva
pelin neb vzducholod' s posacfkounieracoval jako jidlonos v res
22 nmzfi bvla znieena UDlne. dru-1 taurante. Jenom zridka osoby
ha poskozena a posadka zajata.
V celku tedy zfatili utoeici 44 o
sob proti 30 napadenych a skodu
majetkovou pomerne stejnou. ne
bof jedna podobna vzducholod'
inuze byt odhadovana na nekolik
set tisic dollaru prave tak. jako
majetek bombami z nieh vrhany-
mi znieeny. Pfi torn vsem tedy
Nemecko nic neziskava a jeste me
ne ziska si tim sympatii neutral-
nich zemi. ktere pohlizi na utoky
)odobne se stranky humanitni co
brutal ni. Vypadaji proto utoky
Zeppelinkami jako zoufaly pokus
tonouciho ehytiti se i stebla. je-li
v dosahu.
Chicago je nejvetsim utulkem po- j vsem platilo i pro rolmctvo .pnyeh
hfesovanych lidi. j statu. Pfieinou toho jest sisalovy
Chieagsky nacelnik polieie, ' trust v Yucatanu, ktery byl pfed
Healey. prohlasuje, ze v tomto osmnacti mesiei zorganisovan a
meste naleza se vice pohfesova- hned se take postaral o zdrazeni
nych lidi, nez v kteremkoli jinem I sisalu. z nehoz jsou jirovazky vy
meste na svete. Yysvetluje to tim, j rabeny. V te dobe stal ssa vc
ze Cbicago je nejvhodnejsim mi-1 Spojenych Statech od 3 a pul do
stem, kde lide mohou zmizeti z 5 eentu. ale trust jej hned zdrazil
ddhledu. Vsichni tito lide nejsou
zlocinci. jMuozi z nieh setkali se s
nezdarem v obehode anebo lasee
a pfeji si, aby pohfbeni byli pro
svet. v kterem kdysi zili. Manzele
opustili svoje manzelky. synove
sve rodice, pfijali jina jmena a
zili po leta v Chieagu. aniz byli
by nalezeni. A nejenom muzi na
lezli bezpecny utulek v Cbicagu,
ale i zeny. Kazdeho roku sta di
vek a zen pfijizdi do tohoto mes
ta a jejich pfibuzni nikdy se o
nieh nieeho nedozvi. Tsechny ty
to zeny nepoklesnou. Nektere z
nieh zahaji zivot znovu. provdaji
se a pfeji si zapomenouti na zivot
d five j si.
Neni temef jednoho due, aby
polieie nebyla pozadana aby vy
patrala deset nebo patnact pohfe
sovanych lidi. Nejsou to jenom
krimimilniei, po kteryeh je po
ptavka, ale i lide, ktefi zili cestne
a spravedlive, ale zmizeli, pone
vadz omrzel je zivot v mistech,
kde potkal je nejaky nezdar nebo
zklamani. Takove odlouceni se od'ina zememi. Yelka valka ukazala
-Godwin in Pittsburgh Dispatch.
sveta, v nemz po leta zili. prinasi
jim klid do duse. Patrani po po-ln-esovanych
osobach je spojeno
se znaenymi obtizemi. Lide. ktefi
si pfeji, aby svet nezvedel o je
jieh pobytu. pfijhnaji jina jmena
a zamenuji zamestnani. Pfed ne
davnem nahodou vypjitran byl
jisty banker z Kansasu, kteiy pra
ktere pfeji si, aby svet na ne za
pomnel, snazi se nalezti zamest
nani v povolani dfivejsim, v oba
ve, ze by patrani po nieh bylo u
snadneno. Nekdy tito lide vrati
se do svych byvalych domovu, na
leznou dusevni klid. po kterem
touzili, ale zfidka mluvi o zivote,
ktery stravili
zapomenuti."
Rolnici maji k ocekavani, ze pfi-
stim rokem budou kupovati va-
aaci provazky mnohem draze,
.aiez letos, ze jiz nynejsi ceny
jsou vyssi, nez dfive.
Z Minnesoty jest oznamovano.
ze pfisti roku budou stati provaz
ky asi 10 centu libra, eoz by o-
na 7 a pul eentu. jlmnesote
! jsou provazky vyrabeny ve stat-
ni kaznici a farmafi je dostavaji
j takfka za vyrobni eenu. Letos byl
pvodavfin za S a tfi etvrte eentu.
Pfisti rok bude stati samotny si-
sal vice a nasledkem toho i cena
provazku bude znaene zvysena.
Trust se nazyva Reguladora a msi
sve iifadovny v New Yorku. z
cehoz vysvita, ze amerieti kapi
talisti jsou v n"Mn tez silne sueast
neni. I v dobe kdy velka dela hfmi na
druhem bfehu Anglickeho ka
nalu a Zeppeliny bombarduji
Londyn, anglicky lid nevzdava
se sve nejmilejsi zabavy, "ze
neni prince z Walesu."
Nyni spojuji jeho jmeno s prin
eeznou Yolandou, nejstarsi dce
rou italskeho krale. Pfed valkou
vyskytly se easto povesti. ze ko
runni princ anglicky ozeni se s
nekterou nemeckou princeznou a
tak zpeceti se pfatelstvi mezi obe-
ze na takove '"zpeeeteni pfatel- J
stvi neni am pomysleni. Ostatne
ukazala take, ze pfibuzenske svaz
ky nehraji v pfatelstvi a nepfa
telstvi mezi jednotlivymi zememi
velkou roli.
Panovicke rodiny evropske
jsou vice mene mezi sebou spfi
zneny. Anglicky kral bojuje nyni
proti svemu bratranci. eisafi ne
meckemu. Panovnicke rody. spfi
znene mezi sebou. stoji proti sobe
nepfatelsky. Nasledkem pfitomne
valky snatek anglickeho korun
niho prince s deerou nektereho
panovniekeho rodu centralnich
mocnosti stal se nemoznosti. Fran
cie je republikou a lieraa zadneho
panovniekeho domu a nasledovne
velka laska pro tuto zemi, kterou
vyvolala v Anglii pfitomna val
ka, nemuze prospeti korunnimu
ininci pfi hledani nevesty. Fran
cie ma celou fadu knizat a prin
cezen. ale temto poneehany jsou
jejich tituly z pouhe zdvofilosti.
Rusky ear ma dve dcery na
vdavani a mluvilo se po delsi do
bu o torn, ze jedna z nieh muze se
stati manzelkou korunniho prin
ce a pozdeji angliekou kralovnou.
Ale, jak se zda, anglicky lid dal
by pfednost princezne Yolande
italske. Tato vyvinula se v posled
nich dvou letech v slienou divku
a svet zacina se o ni zajimati.
Princ z Walesu stal se v Anglii
popuhirnim nasledkem sveho u
eastenstvi na pfitomne valce. Od
zahajeni valky prine z Walesu je
pfidelen k generalnimu anglicke
mu stabu ve Franeii.
Spojene Staty mohou si gratulo
vati ku valkam, ktere tak le
tos v jejich hranicich jsou ve
deny. - - -.
Jsou to valky mezi organisova
nym delnietvem a velikym kapi
talem a ukazuji nioc fadne orga
nisaee delniku. S pomoci presi
denta Wilsona skoneila valka ze
leznienich bratrstev se spolecnost
mi vitezne dfive. nez vlastne za
eala. Nyni nastava v New Yorku
obrovske stfetnuti prace s kapita
lem a pfi jednomyslnosti organi
sovanelio delnietva take ma nej
lepsi vyhlidky na uspech. Kdezto
valka v Evrope niei blahobyt del
niku a vseho obyvatelstva. nase
"valky" domaei maji za eil zlep
sovani stavu delnietva a tim ves
kerebo obyvatelstva. Kdyz iifady
budou se fiditi pfikladem presi
denta Wilsona a nebudou poina
hati velkemu kapitalu. bude toho
ueele dosazeno v dobe kratke a v
mife radostne.
Novy Forduv elektricky
automobil.
Seattle. AVash. Henry Ford,
znamy vyrabitel automobilu z
"Detroit. Mieh.. prohlasil zde ze
jeho zavbdy daji do trim co nej
dfive novy druh automobilu. hna
nych elektfinou. za velmi mirnou
eenu. Ford prohlasil. ze jeho tou
hou je opatfiti kazdemu delniku
ve Spojenych Stateeh automobil,
takovy, jaky by si mohl zakoupi
bez velkych obtizi a uzivati jej
bez velkeho vydani. ProhhVsil pak
ze hlavni pfieinou, proc jeho fir
ma neprodava automobily lacine-
ji, nez za pfitomnou eenu. je okol-
nost. ze v takovem pfipade po
ptsivka byla by vetsi. nez vyroba. gkolni ueebnice americka. a ele
Fordovv zavodv isou dnes o 200.-; uantni svazek jest tak pohodinv
000 objednavek pozadu. Jakmile
zvvsi se vyKoiniusi r uiuu. '.
vodu. je mozne. ze cena automobi
lu poklesne. Lonskeho roku cisty
vytezek Fordovych zavodu byl
$60,000,000. Tohoto velkeho vv
tezku bylo docileno pfe's to. ze
delnictvu vyplaci se nejnizsi
mzda $5 denne.
'1 i. 17,-..l rti rtll 7'J.
Zaslete nam jmena vasich sou
sedu a mi jim zasleme cislo toho
to casopisu na ukazku.
Muz a zena tulaci.
Y Thomasville. Ga., uvezneni
byli dva tulaci. Jeden z nieh udal
jmeno Mat Smith a druhy Bill
Seare.v. Shledalo se vsak, ze tento
nalezi k druhemu pohlavi a ze o
ba jsou manzely. jmenem Bessan
tovi. z Jacksonville, Fla. Maji za
mifeno do Milwaukee. Wis., a
jezto nemeli dosti penez, rozhodli
se jiti pesky. Pfi torn se zena pfi
strojila za muze. Jakmile svefili
se se svyini zamery, byli z .vezeni
propusteni, dany dame zenske sa
ty a obema na cestu sebrano.
Ledvinove choroby
jsou obsirneji popsam' v cirkulafi
"Severuv Silitel ledvin a jater.
Kdy a jak jej uzivati," ktery
zdarma zasila firma W. F. Seve
ra Co.. Cedar Rapids, Iowa, na
pozadani. Cirkulaf tento podava
navod, jak leciti riizne choroby, v
nichz Severuv Silitel ledvin a ja
ter (Severa's Kidney and Liver
Remedy) se dobfe osvedcil. Zku
ste tento lek v leceni zanetu led
vin a mechyfe. zastaveni moce,
obtizneho moceni, bolesti pfi mo
ceni, nabehlych nohou a bolesti v
zadech, jez puvod svuj vzaly z
chorych ledvin, zloutenky a kyse
losti v zaludku. Cena 50 centu a
$1.00. Na sklade vsude v lekar
liaeh. Odmitejte napodobeniny.
Nemiizete-li jej u vas obdrzeti,
objednejte si jej pfimo od W. F.
Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.
Pojedete na Ak-Sar-Ben do
Omahy?
Zdaliz letos podivate se do
Omahy na slavnosti Ak-Sar-Ben.
pak zajiste bude to doba pro vas
pamatna, nebot pravde podobne
teto slavnosti bude pfitomen tez
president Wilson, ktery jest dnes
jedriim z nejpopularnejsich muzu.
v Ameriee. Pravi se. ze president
Wilson jiz svoji ucast pfislibiL
nebot' pry jest velkym milovni
kem pruvodu historickych. Take
cehi slavnost letosni ma pfedciti
dfivejsi tim, ze letosniho roku
iest vyroci 50-leteho trvani statu
Nebrasky. Protoz vsichni ti ktefi
z naseho mesteeka do Omahy le
tos na Ak-Sar-Ben pojedou budou
videti o mnohem vice zajimavejsi
ho nez leta minula. Pfitomnost
presidentova zajiste tuto slavnost
o mnoho ueini zajimavejsi a pa-
matnejsi.
Sedmnacte vydani Jonaiova slov
nfku. Kdyz nezapometulny Karel Jo
nas vydal svuj "Novy Tlumae
americky k snadnemu a ryehlemu
nauceni se jazj'ku auglickemu, v
srpnu 1SS4 na psal v uvodu v pfe
svedceni dobre vykonane prace.
Odevzdavame novy spis tento o
beeenstvu eesko-americkemu v
torn pevnem vedomi. ze mu bude
k uzitku velikemu a trvalemu.
Po 32 letech vychazi dnes vy
dani sedmnacte. Prorocka slova
Jonasova splnila se vetsi snad me
rou, nez on sam tehdy tusil. Sedm
nacte vydani za tficet dva roku,
t'ili v necelych dvou letech vzdy
nove vydani svedei o torn ze kni
ha iifinesla eeskoamerickym kra
janum uzitek veliky a vynucova
la si svou vzacnou vnitfni cenou
stale nove otisky.
Sedmnacte vydani jest opet ti-
gteno na peknem knihovem papi-
fe a ma 267 stranek. Jest vazana
stojiiym spusobem. jako modern!
ze mozno jej vziti bez obtizi kam
koliv a probirati se v neni na po
ulieni draze. na vlaku a vsude jin
de. Cena vzdor neobvykle draho
te pa pirn ponechana stara $1.50
s postovni zasylkou $1.60. K
dostani u Slavic. 2544 jiz. Millard
ave. Chicago 111., aneb v admini
straci nasi.
cork tip Cigarettes
