Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Oct. 4, 1916)
ozvnr ZMPADU ECHO OF THE WEST Hocnik-Volume IV. Clarkson, Nebraska, ve stfedu 4. fijna (October) 1916 Cislo-Number 11 "Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of -March 3. 18 79. IT, 13 3 1 Evropske valky. Amsterdam. Vossische Zei "tung pfinasi zpravu, nepotvrze 2iou, ze baron Burian, rakousky ministr zahranicnich zalezitosti, odstoupil z ufadu. Washington. Zdejsi diploma ts vykladaji si fee kanclefe Beth-"manna-Hollwega na fisskem sne jrm tak, ze neznamena brzke ob soveni ponorkoveho valceni. Kan clef se vyslovil, ze by zasluhoval obesit takovy nemecky statnik, Irtery by proti Anglii nevyuiil vseph prostfedku, jake ma po ni ce, ale to se zde vyklada v torn smyslu, ze to maji byti jen pro stfedky "patficne". Poiizivani po mornych clunu by die nahledu kan clefovych Nemcum vice ublizilo neili prospelo. Ovsem by se poli tika tato zmSnila, kdyby se nepra--telum kanclefovym podafilo jej poraziti. Berlin. ftecke vojsko, zajate Hemci a Bulhary v Kavale, v po ctu 60 dnstojniku a 900 muzu, by lo dopraveno do Zhof elce ve Slez sku, kde ma byti "hosteno" po dobu valky. tSfady udavaji, ze je to jen prvni oddil a ze budou nas ledovati jeste" jine. Provazi je ta ke nekolik zen a deti a patnact vozu se'zavazadly. Vojsko bylo ve meste uvitano cisafovym po "bocnikem Enzdorffem, ktery ode--vzdal veliteli, plukovniku Ohat anepulosovi cisafuv osobni opis. "Vojsko, majici v cele tfi kapely, odebralo s6 hned z nadrazi do kr) siren. Londyn. Vybor bursy, ktery vyittfoval vseobecne zdrazovani -potravin, odporucuje, abyse pro vsecky lidi v Anjylii, ktef i neko naji tezke price telesne, zavedl jeden den v tydnu bez masa. Dale odporucuje, aby se revidovaly vy platni listiny, tak aby se mohly zvysiti platy tern, kdoz za vseo "becneho zvysovani zadneho pri davku nedostali. Londyn. Agentura Lloydu o znamuje, ze briticky parnik Ral 3us byl potopen. Rallus byla lod' o 981 tune, postavena byla v roce 1914. Amsterdam. Ze Sofie se ozna mwje, ze plukovnik Lnkov, assis tent nacelnfka generalniho stabu, "byl povysen na proii misto ve stabu po smrti generala Zostova, -ktery je dosud zastaval. Jak zna iuo, Zostov brzo no vypovezeni valky se strany Rumunu. spachal sebevrazdu. goiun. Sofia, hiivm mesto bulharske, napadeuo bylo fran Tnouzskym aviatikem, ktery na ne vihl mnoho bomb. Byia to odveta a to, ze rakouske ae.oplany ne davno napadly.BuklIrest Fran-y-couzsky aviatik pak bez urazu do letel az do rumnnskenn hlavniho fiesta. TJhersky ministersky pfedseda, Tisza, oznamil ve sne.Ttovne, ze .spetna povetrr.o:-! velice zhorsila j'tezek zni a zemi hrozi nedo rtatek a hlad. Londyn. V eechach vypukla .-strasliva revoluce civilniho oby vatelstva, jak oznamuje kancelaf cchange Telegraph z Rima. Za vinila ji hlavne velika drahota po--travin. Zprava tato zni vazne. Jii drive dochazely zpravy po dobneho druhu, z nichz nektere jravdive byly, jine nikoli, ale at' tomu bylo tak nebo onak, rakou ske nfady je vzdycky popfely a -prohlasily za nepravdive. Tento Isrite ma depese tato raz velike -pravdSpodobnosti. Nezapomeli jste na nas se s'm doplatnym a pfedplatnym? Dns -za te velke krise v novinrent je mts'io veciyelice dulezitou,y kav tML.?,Z-rye vj uv -j " x Je-li pravda, jak se tvrdilo, ze marsal Hindenburg hodla od staviti vsecko jine bojovani stranou a podkniknouti ofensi vu na vychode, bude miti patr ne tezkou praci. IHtevni cara od Rigy az k So luni jest asi 1400 mil dloului. Je tezko rici kde by Neniei a Raku sane nabrali vojska. aby na in ne co zmohli. Kdyby mohl Hinden burg neco delati. aby zastavil o hromu na Balk;'me. jiste by to byl jiz udelal. Kdyby mold s velikou silouidefiti na Rusy na Severn za drzel by postup spojeneekyeh sil dale na jih. Na kridio soverni na sever od pripetskych mocahi. je muz veli general Kuropatkin a Ruszky, podniknuty byly utoky bezduche. a Hindenburir nemoh.1 se -vjxlatne braniti ani v dobe kdy byl jeste velitelem na vychode. kdy Brusilov iitocil dale na jihu a kdy jeste Rumunsko v poli ne bylo. Od te doby se pomery pro Nemce daleko zhorsily. Bilovni cara protahla se o nekolik set mil nepfatelum pribyli statisice voja ku. kdezto Nemcum a Rakusa num pribyly jen obtize. A prece se ocekava, ze fronta tato hajena bude s usilhn daleko vetsim nez fronta zapadni. Rozhoduji tu po zadavky nejen vojenske. ale i po liticked Pro nemecke civilisty. ob chodinky a financniky, byla by ztrata Balkanu tezkou ranou. V stup znamenal by opusteni Tu recke zeleznice, do mz si Nemci kladli takove nadeje. Znamena to zficeni vetrnych zamku a znice ni velikych snu o zalozeni velike rise bd Hamburgu az po Bagdad a ku hranicim Egypta. Jest to my slenka k vuli niz Nemecko valku vypovedelo a v jejimz jmenu bylo napadeno Srbsko. Nemecti ob chodnici pravem by se tazali. pro co vlastne se vede vtilka. kdyz jo hlavni vicel ztracen. Verejne mine ni nemecke pada tu ovsem velice na vahu. Jisto jest ze Nemecko. vseehny sve bitevni fronty drzeti nemuze. Kdyby se namahalo na vseeh stranach. mohlo by na stra nach vseeh prohrati. Jest treba soustfediti sil a tu muze doufati. ze se na zapadniin bojisti. zkratili linie. nejak uhaji, zatim nez-li tu dojde k rozhodnuti na vychode. A to jest pravdepodobne. ze hledi k vychodu. aby se odskodnilo za ztraty na zapade. Vi ze valka nik ky nemuze skonciti, pokud jest Francie a Belgie v jeho moci. ale muze doufati treba ze blahove ze jednota spojencfi dostane trhlinu a ze snad Anglicane a Franeouzi Rusy opusti. Jest to nadeje chaba. Zatim co z Evropy jest pfisteho valectvi uplne zastaveno, hrnou se do Spojenych Statu pfiste hovalci jini, ktefi pfechazeji jizni hranici v celych zastupech a ktefi jsou Mexikani. Jest jieh v posledni dobe tolik ze si toho texasske easoplsy vshna ji pilne. Jenom skrze Loredo pfe slo jich za minuly rok tricet tisic a zdejsi casopisy soudi. e v celku jieh pfislo do Texasu na 100.0.0 ackoliv cislo to znamena celou tfe tinu populace statu Chihuahua, ktery nejvice revoluci trpi. Ste hovani toto jest duazem. ze jest v IIexiku opravdu tezko se uzi viti a ze nejsou vyhlidky uz ani na revoluci, ktera lidi jindy zame stnavala. Rozumi se ze Texasane hledi na tyto lidi s malou pfizni. Delnici dostavaji tim spusobem tezkou kankurenci, dobrocinne in stituce jsou zatizeny do krajnosti nribvvji zloeinu a take nakazli- vych nemoci. Kdyby se Mexikani nezdrzovali na jednom miste. u same jizni hranice, mohli by dale u vnitrozemi nalezti zamestnani. Dopisujte do tohoto listu. Uci nhtie jej tim zabavnejsim. Jen pfitizit. Jak zoufale namahaji se Nemci dociliti nejakeho uspechu pfed ocima neutralnfho sveta, o torn podavaji nejlepsi dosvedceni zeppelinove utoky na Anglii, ktere ve skutecnosti pfijdou Nemecku draze nez zemi, na kterou je utoceno. Pfi posledniih podobnem utoku bylo 30 osob nevojinu usmrceno, y.coval jako prosty delnik na na Icdezto na Strang druhe jeden Zep- 4razi. Jisty kazatel z Pennsylva pelin neb vzducholod' s posacfkounieracoval jako jidlonos v res 22 nmzfi bvla znieena UDlne. dru-1 taurante. Jenom zridka osoby ha poskozena a posadka zajata. V celku tedy zfatili utoeici 44 o sob proti 30 napadenych a skodu majetkovou pomerne stejnou. ne bof jedna podobna vzducholod' inuze byt odhadovana na nekolik set tisic dollaru prave tak. jako majetek bombami z nieh vrhany- mi znieeny. Pfi torn vsem tedy Nemecko nic neziskava a jeste me ne ziska si tim sympatii neutral- nich zemi. ktere pohlizi na utoky )odobne se stranky humanitni co brutal ni. Vypadaji proto utoky Zeppelinkami jako zoufaly pokus tonouciho ehytiti se i stebla. je-li v dosahu. Chicago je nejvetsim utulkem po- j vsem platilo i pro rolmctvo .pnyeh hfesovanych lidi. j statu. Pfieinou toho jest sisalovy Chieagsky nacelnik polieie, ' trust v Yucatanu, ktery byl pfed Healey. prohlasuje, ze v tomto osmnacti mesiei zorganisovan a meste naleza se vice pohfesova- hned se take postaral o zdrazeni nych lidi, nez v kteremkoli jinem I sisalu. z nehoz jsou jirovazky vy meste na svete. Yysvetluje to tim, j rabeny. V te dobe stal ssa vc ze Cbicago je nejvhodnejsim mi-1 Spojenych Statech od 3 a pul do stem, kde lide mohou zmizeti z 5 eentu. ale trust jej hned zdrazil ddhledu. Vsichni tito lide nejsou zlocinci. jMuozi z nieh setkali se s nezdarem v obehode anebo lasee a pfeji si, aby pohfbeni byli pro svet. v kterem kdysi zili. Manzele opustili svoje manzelky. synove sve rodice, pfijali jina jmena a zili po leta v Chieagu. aniz byli by nalezeni. A nejenom muzi na lezli bezpecny utulek v Cbicagu, ale i zeny. Kazdeho roku sta di vek a zen pfijizdi do tohoto mes ta a jejich pfibuzni nikdy se o nieh nieeho nedozvi. Tsechny ty to zeny nepoklesnou. Nektere z nieh zahaji zivot znovu. provdaji se a pfeji si zapomenouti na zivot d five j si. Neni temef jednoho due, aby polieie nebyla pozadana aby vy patrala deset nebo patnact pohfe sovanych lidi. Nejsou to jenom krimimilniei, po kteryeh je po ptavka, ale i lide, ktefi zili cestne a spravedlive, ale zmizeli, pone vadz omrzel je zivot v mistech, kde potkal je nejaky nezdar nebo zklamani. Takove odlouceni se od'ina zememi. Yelka valka ukazala -Godwin in Pittsburgh Dispatch. sveta, v nemz po leta zili. prinasi jim klid do duse. Patrani po po-ln-esovanych osobach je spojeno se znaenymi obtizemi. Lide. ktefi si pfeji, aby svet nezvedel o je jieh pobytu. pfijhnaji jina jmena a zamenuji zamestnani. Pfed ne davnem nahodou vypjitran byl jisty banker z Kansasu, kteiy pra ktere pfeji si, aby svet na ne za pomnel, snazi se nalezti zamest nani v povolani dfivejsim, v oba ve, ze by patrani po nieh bylo u snadneno. Nekdy tito lide vrati se do svych byvalych domovu, na leznou dusevni klid. po kterem touzili, ale zfidka mluvi o zivote, ktery stravili zapomenuti." Rolnici maji k ocekavani, ze pfi- stim rokem budou kupovati va- aaci provazky mnohem draze, .aiez letos, ze jiz nynejsi ceny jsou vyssi, nez dfive. Z Minnesoty jest oznamovano. ze pfisti roku budou stati provaz ky asi 10 centu libra, eoz by o- na 7 a pul eentu. jlmnesote ! jsou provazky vyrabeny ve stat- ni kaznici a farmafi je dostavaji j takfka za vyrobni eenu. Letos byl pvodavfin za S a tfi etvrte eentu. Pfisti rok bude stati samotny si- sal vice a nasledkem toho i cena provazku bude znaene zvysena. Trust se nazyva Reguladora a msi sve iifadovny v New Yorku. z cehoz vysvita, ze amerieti kapi talisti jsou v n"Mn tez silne sueast neni. I v dobe kdy velka dela hfmi na druhem bfehu Anglickeho ka nalu a Zeppeliny bombarduji Londyn, anglicky lid nevzdava se sve nejmilejsi zabavy, "ze neni prince z Walesu." Nyni spojuji jeho jmeno s prin eeznou Yolandou, nejstarsi dce rou italskeho krale. Pfed valkou vyskytly se easto povesti. ze ko runni princ anglicky ozeni se s nekterou nemeckou princeznou a tak zpeceti se pfatelstvi mezi obe- ze na takove '"zpeeeteni pfatel- J stvi neni am pomysleni. Ostatne ukazala take, ze pfibuzenske svaz ky nehraji v pfatelstvi a nepfa telstvi mezi jednotlivymi zememi velkou roli. Panovicke rodiny evropske jsou vice mene mezi sebou spfi zneny. Anglicky kral bojuje nyni proti svemu bratranci. eisafi ne meckemu. Panovnicke rody. spfi znene mezi sebou. stoji proti sobe nepfatelsky. Nasledkem pfitomne valky snatek anglickeho korun niho prince s deerou nektereho panovniekeho rodu centralnich mocnosti stal se nemoznosti. Fran cie je republikou a lieraa zadneho panovniekeho domu a nasledovne velka laska pro tuto zemi, kterou vyvolala v Anglii pfitomna val ka, nemuze prospeti korunnimu ininci pfi hledani nevesty. Fran cie ma celou fadu knizat a prin cezen. ale temto poneehany jsou jejich tituly z pouhe zdvofilosti. Rusky ear ma dve dcery na vdavani a mluvilo se po delsi do bu o torn, ze jedna z nieh muze se stati manzelkou korunniho prin ce a pozdeji angliekou kralovnou. Ale, jak se zda, anglicky lid dal by pfednost princezne Yolande italske. Tato vyvinula se v posled nich dvou letech v slienou divku a svet zacina se o ni zajimati. Princ z Walesu stal se v Anglii popuhirnim nasledkem sveho u eastenstvi na pfitomne valce. Od zahajeni valky prine z Walesu je pfidelen k generalnimu anglicke mu stabu ve Franeii. Spojene Staty mohou si gratulo vati ku valkam, ktere tak le tos v jejich hranicich jsou ve deny. - - -. Jsou to valky mezi organisova nym delnietvem a velikym kapi talem a ukazuji nioc fadne orga nisaee delniku. S pomoci presi denta Wilsona skoneila valka ze leznienich bratrstev se spolecnost mi vitezne dfive. nez vlastne za eala. Nyni nastava v New Yorku obrovske stfetnuti prace s kapita lem a pfi jednomyslnosti organi sovanelio delnietva take ma nej lepsi vyhlidky na uspech. Kdezto valka v Evrope niei blahobyt del niku a vseho obyvatelstva. nase "valky" domaei maji za eil zlep sovani stavu delnietva a tim ves kerebo obyvatelstva. Kdyz iifady budou se fiditi pfikladem presi denta Wilsona a nebudou poina hati velkemu kapitalu. bude toho ueele dosazeno v dobe kratke a v mife radostne. Novy Forduv elektricky automobil. Seattle. AVash. Henry Ford, znamy vyrabitel automobilu z "Detroit. Mieh.. prohlasil zde ze jeho zavbdy daji do trim co nej dfive novy druh automobilu. hna nych elektfinou. za velmi mirnou eenu. Ford prohlasil. ze jeho tou hou je opatfiti kazdemu delniku ve Spojenych Stateeh automobil, takovy, jaky by si mohl zakoupi bez velkych obtizi a uzivati jej bez velkeho vydani. ProhhVsil pak ze hlavni pfieinou, proc jeho fir ma neprodava automobily lacine- ji, nez za pfitomnou eenu. je okol- nost. ze v takovem pfipade po ptsivka byla by vetsi. nez vyroba. gkolni ueebnice americka. a ele Fordovv zavodv isou dnes o 200.-; uantni svazek jest tak pohodinv 000 objednavek pozadu. Jakmile zvvsi se vyKoiniusi r uiuu. '. vodu. je mozne. ze cena automobi lu poklesne. Lonskeho roku cisty vytezek Fordovych zavodu byl $60,000,000. Tohoto velkeho vv tezku bylo docileno pfe's to. ze delnictvu vyplaci se nejnizsi mzda $5 denne. '1 i. 17,-..l rti rtll 7'J. Zaslete nam jmena vasich sou sedu a mi jim zasleme cislo toho to casopisu na ukazku. Muz a zena tulaci. Y Thomasville. Ga., uvezneni byli dva tulaci. Jeden z nieh udal jmeno Mat Smith a druhy Bill Seare.v. Shledalo se vsak, ze tento nalezi k druhemu pohlavi a ze o ba jsou manzely. jmenem Bessan tovi. z Jacksonville, Fla. Maji za mifeno do Milwaukee. Wis., a jezto nemeli dosti penez, rozhodli se jiti pesky. Pfi torn se zena pfi strojila za muze. Jakmile svefili se se svyini zamery, byli z .vezeni propusteni, dany dame zenske sa ty a obema na cestu sebrano. Ledvinove choroby jsou obsirneji popsam' v cirkulafi "Severuv Silitel ledvin a jater. Kdy a jak jej uzivati," ktery zdarma zasila firma W. F. Seve ra Co.. Cedar Rapids, Iowa, na pozadani. Cirkulaf tento podava navod, jak leciti riizne choroby, v nichz Severuv Silitel ledvin a ja ter (Severa's Kidney and Liver Remedy) se dobfe osvedcil. Zku ste tento lek v leceni zanetu led vin a mechyfe. zastaveni moce, obtizneho moceni, bolesti pfi mo ceni, nabehlych nohou a bolesti v zadech, jez puvod svuj vzaly z chorych ledvin, zloutenky a kyse losti v zaludku. Cena 50 centu a $1.00. Na sklade vsude v lekar liaeh. Odmitejte napodobeniny. Nemiizete-li jej u vas obdrzeti, objednejte si jej pfimo od W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. Pojedete na Ak-Sar-Ben do Omahy? Zdaliz letos podivate se do Omahy na slavnosti Ak-Sar-Ben. pak zajiste bude to doba pro vas pamatna, nebot pravde podobne teto slavnosti bude pfitomen tez president Wilson, ktery jest dnes jedriim z nejpopularnejsich muzu. v Ameriee. Pravi se. ze president Wilson jiz svoji ucast pfislibiL nebot' pry jest velkym milovni kem pruvodu historickych. Take cehi slavnost letosni ma pfedciti dfivejsi tim, ze letosniho roku iest vyroci 50-leteho trvani statu Nebrasky. Protoz vsichni ti ktefi z naseho mesteeka do Omahy le tos na Ak-Sar-Ben pojedou budou videti o mnohem vice zajimavejsi ho nez leta minula. Pfitomnost presidentova zajiste tuto slavnost o mnoho ueini zajimavejsi a pa- matnejsi. Sedmnacte vydani Jonaiova slov nfku. Kdyz nezapometulny Karel Jo nas vydal svuj "Novy Tlumae americky k snadnemu a ryehlemu nauceni se jazj'ku auglickemu, v srpnu 1SS4 na psal v uvodu v pfe svedceni dobre vykonane prace. Odevzdavame novy spis tento o beeenstvu eesko-americkemu v torn pevnem vedomi. ze mu bude k uzitku velikemu a trvalemu. Po 32 letech vychazi dnes vy dani sedmnacte. Prorocka slova Jonasova splnila se vetsi snad me rou, nez on sam tehdy tusil. Sedm nacte vydani za tficet dva roku, t'ili v necelych dvou letech vzdy nove vydani svedei o torn ze kni ha iifinesla eeskoamerickym kra janum uzitek veliky a vynucova la si svou vzacnou vnitfni cenou stale nove otisky. Sedmnacte vydani jest opet ti- gteno na peknem knihovem papi- fe a ma 267 stranek. Jest vazana stojiiym spusobem. jako modern! ze mozno jej vziti bez obtizi kam koliv a probirati se v neni na po ulieni draze. na vlaku a vsude jin de. Cena vzdor neobvykle draho te pa pirn ponechana stara $1.50 s postovni zasylkou $1.60. K dostani u Slavic. 2544 jiz. Millard ave. Chicago 111., aneb v admini straci nasi. cork tip Cigarettes