f
ft
11
mm in
Poutavy roman z nasich dnu
-
Zvonim na spravce, ktery jest
v Londyne ! zvolal, proto se nemo
Tm dozvonit, elektricky drat jde
pouze do pfizemku, nikoliv pfes
kanal Lamanzsky do Londyna. 0,
ja hlupec.
V torn vesel lokaj.
Nezvonil jsem na vas nybrz na
-spravce, pravil Harry nevrle.
Proshn za prominuti milorde !
odpovidal mlady elovek, uklaneje
se, nepfisel jsem proto ze bylo
zvoneno,nybrz proto ze jsem povi
nen ohlasiti
Mluvte strucne!
V pfedsini jest gentleman, kte
xy prosi o rozmlnvu s milordem. l
' Kdo jest to.
Nepfedstavil se.
Jakou zalezitost?
TJchazi se o inserovane misto
iomornicke.
Zase nejaky tulpas nejspise.
Lord ehtel dati odmitavou od
poved', ale rozmyslil si to. Potre
"boval komornika a ehtel aspoii
zkouseti prichoziho
pfived'te ho pokracoval,
ale zustaiite za dvef mi aby ste byl
pfi ruee rozumite?
Ano, milorde!
Lokaj odesel a za miimtu vesel
stihly muz tmavych vlasu, pecli
ve oholeny a slusnou livreji ode
"ny, cepici stfibrem primkovanou
lrzel v ruce.
Domnivam se ze jste se zmylil,
oslovil ho Harry divaje se na liv
Tej, hechci pfijmouti lokaje ny
"brz komornika, spise duvernika,
mez sluhu, jenz nesmi vezeti v li
vreji. Prosim za prominuti, omlouval
prichozi pfizvukem, na sluhu o
fcyeejneho az prilis vybranym, byl
jsem sice lokajem, ale mam sdo--statek
jinych vlastnosti a vedomo
sti, bych mohl uspesne a bezvadne
zastavati misto diiverneho komor
nika, ci tajemnika. nebot' jsem ve
lice vzdelan coz i moje vysvedce
ni dokazuji.
Zovete se!
Andre Dessoir.
Francouz ?
Po otci, po matce Ylach, zil
jsem v Pafizi teprve od desateho
Toku. Druhdy byvali rodicove mo-
v Italii.
Yyznate se v Italii?
Yyborne.
Snad i v Neapoli?
. Yyznam se tarn i ze zavazanym
zrakem, milorde.
Mluvite italsky?
Ylastina jest mou matefstinou.
A znalost jinych jazyku?
Francouzsky, anglicky a vlas
ky plyne, i korrespondentne. ne
mecky i spanelsky zbezne. Mimo
to studoval jsem latinu, rectinu a
"hebrejstinu a mohu se dohodnout
i se Srby.
Ah! zvolal lord udivene. jest-li
jste si ponekud nezaprasil, byl by
ste skvelym vzorem komornika
Tfedpokladam ze mate vubec do
"bre schopnosti pro ufad podobny.
Kacte se pfesvedciti z my eh li
stinstin, smim-li je pfedloziti."
"Prosim."
nary zkoumal vysvedeeni; by
la takoveho razu, ze mohl a. uspo
kojiti i nejchoulostiveisftio sluz
"bodarce. "JHed'mez! Take jsta byl ve
sluzbaeh bankefe Peyrousse?"
pravil lord.
"Ano; mylorde "
Prichozi jevil male rozpaky,
Titer e lordovi neusly.
"Nejsem s timto monsieurem
v osobnich stycich," hovofil llar
ry, "ale ponevadz nebydli daleko
odsud, bude mi snadno inforn-.ova
ti se o vas. Jste s tim srozumen?
Mylorde! odpovedel zadatel, na
mitky miti nesmim. ale prosim za
dovoleni abych smel mluviti u)fi
mne. Auo. Vyzaduji naprostp uprim
nosti, nebot ta vlastnost jet kli
cera'k duvere.
Vvsvedceni ktere nine pan Pcy
dcera
Musolinova
Napsal J. Sokolovsky
5
rousso vyhotovil, zaslouzil jsem
si. Dkazuje ze byl jsem svyeh po
viimosti dbalym a ze moln; byli
kon'ukoliv doporueen. hovofil tu
Andre, jenz zatim rozpaky sve jio
tlacil.
Jest znamo ze Andre Dessoir se
zastiVlil. a ze jeho livreji i listiny
osvojil sobe statni liavladni z Nc
apole Vittore Gareya. jenz st- take
predstavil lordovi pod pfijatym
jmenem.
Ale odesel jsem ze sjuzby te,
pokracoval Irlidne, za okolnostl
ponekud zvlastnieh, takze b.vcli
sobe vlastne nepfal, aby daval p.
Peyrousse o nine informace. drive
nez bych novemu sluzbodarci ne
objasnil okolnosti tyto.
Iluvte strucneji, velel Harrj.
r.vlorde! Zalezitost tato vyza
duje naproste diskretnosti. Nik-
dy bych se o ni nezminoval, kdy
bych prave nebyl nucen, jako v
tuto chvili, kdy vlastne bojuji o
svoji existenci.
JMuzete byti uplne bezpecen, ze
se zachovam naprosto diskretne
odpovedel lord usednuv ve sve
kfeslo.
Pronikavy zrak jeho utkvel na
zadateli, ktery vsak zachoval klid
Chci byti strucnym. odpovidal
zfetelne domely Andre, sblizil
jsem se totiz se slecnou Iradelain
mnohem vice, nez slnha smi neb
muze. IVniy- boze. Necht sluha ci
pan, podkoni neb. kral konecne
jsme pfece jen vsichni lidmi a ja
a slecna IMadelaine nebyli jsme ni
prvnimi ni poslednimi na svete,
ktefi se provinili masallianci.
Uznavam, ale dale.
Bylo-li mou ci jeji vinou. nedo
vedu posouditi sam, ale zkratka :
slecna Madelaine nine venovala
svou pfizen a ponevadz jsem ji
byl ze srdce oddan. zamilovali
jsme se do sebe. Bylo to pro nas
nestestim. ac jsme v torn niceho
hanebneho nespatfovali.
Jsem tehoz nazoru mily muzi,
pravil Harry bez dlouhych uvah,
jsme vesmes lidmi kfehkymi, a
srdce jejich porouceti si nedajt.
Eozum prichazi obycejne opozde
ne. Slecna jMadelaine byla vsak za
snoubena beze sveho rozhodnu
ti. Jejim snoubencem b'l Yittore
Gareya, statni navladni z Neapole
a jestlize jste v poslednich dneeh
racil si vsimnouti v casopisech,
mylorde
Ah!. Yittore Gareya vrah
jest stihan pro vrazdu jiste zeny,
kterou svedl. opustil a pak .uklad
ne zavrazdil ano vzpominam si.
Zmizel beze stopy.
Tak jest. jMarne ho dosud poli
cie stiha. Slecna Madelaine zeela
nezavinene jest stiblna nestestim
Eaete si pf edstaviti jeji situaci
spolecenskou. Jeji zenich still an
pro vrazdu !
IMluvte o sobe.
Ale nez tato udalost do vefej
neho tisku se dostala. jen o nuilo
dm drive propustil nine pan Pey
rousse ze svych sluzeb. protoze do
padl nine a slecnu pri dostavenie
ku. Zradna komorna.
Patrne ze zarlivosti, coz?
i Nevim milorde aspoii jsem neza
vdal pricinu, k tak padousskemu
jednani. Byla ostatne propustena
se mnou zaroveu.
Gareya lhal jako kdyz tiskne.
ale nezajikal se proste starou pra
ktikou: bud' miuvit pravdu aneb
lhati tak dokonale, az se lez jevila
pravdepodobnou.
Snadno se da pomysliti, pokra
coval, ze pan Perious da o nine
informace nikoliv objektivni, Kac
te nine veriti cili nic. mylorde, ale
re Id jsem vam se bez nadsazky
a vymluvy. Prosim v kazdem pfi
pade o vasi diskretnost, budu-li
vsak pfijat do vasi shizby, budu
vam vernym a oddanym sluhoa a
Qezavdam nikcv pficiny ku nespo
kojenosti.
Lord Darcy povstal a pfikrocil
"Sej ja kdybych byl na tvem mistetak bych
'strajkbval' to je niioc prace pro jednoho.
k zadateli, podaval mu ruku.
Chcete-li vskutku vstoupiti do
n ych sluzeb, tcdy nine stisknete
ruku, pravil srdeene. Jmenuji vas
uze svym kiiiiornikem, ale ray
slim ze budete se svou sluzbou
spokojen. Budete nine provazeti
na cestaeh a jeste dnes vypravi
me se z Pai'ize rozumi se samo
sebou ze v tet livreji nepujdete.
nybrz v obcanskem sluzebnmi ode
vu.
Neehci vas videti pred sebou ja
ko sluzebnika, nybrz jako duvcr
iika a doufam ze nine porozumi
te a vyhovite. Jste clovekem vzde
la.iym a proto se pro vas livrei lo
ka.iska nehodi. Nastoupite sluzbu
ihned eh ach zapomel
jsem ah Andre.
Ano, zovu se Andre ale inoje
eiatka nine zval:: A lktorem. Byla
vlaskou snad ?A zvykla "
v Jni sam proo na too jmeno.
Bndu vas' tedy nazyvati Yitto-
iem. usmal se lord, pripravte se
tedy na cestu dnes veeer, mily Yi
ttore.
Na cestu smhu zvedet.
kam milord zamifi.
Po mesta. v nemz se vyznate
se zrakem zavazanym. Projedemo
Italii od severu k jihu.
Y torn okamziku dival se Par
ry na botv sveho noveho komoi-
nika. takze nevidel kterak tvar
Gareyova zbledla. Ale jen na oka
mzik pak zase jevila klid a pu-
vodni zbarveni.
Cnapu. ze milord hodla se podi-
vati na mesto, o nemz di zname
pnslovi: videt a zemrit.
Neehci zemriti po spatreni Ne
apole. smal se Harry, ostatne ,isem
Neapol jiz videl. a jak videti ziji
dosud. Nastoupite sluzbu u nine?
Cekam na vase rozkazy milorde
Pro pripad ze raefte snad jiz dnes
odeestovati, vyprosuji sobe krati
ekou dovolenou, abych si opatril
satstvo a pradlo, neb jsem svou
xasobu odeslal do sve otciny. ne-
veda ziskam-li zamestnani
Rozumim, pferusil lard. To ale
vam nesmi pusobiti zadnych roz
paku. Povolte abych vam poskytl
zalohu na vas budouci plat. Ojia-
tfete si vse ceho vahm treba. Sta
ci na pfiklad pet set franku?
Oh ! lilorde, kterak jste sle-
chetnym ! Zajiste staci. uplne sta
ci. Pklaneje se hluboee prijal Yi
ttore bankovky, ktere lord z ma
le prihradky sveho psaciho stolu
sveho vynal. Jako zaruku poda
val pak lordovi listiny Andrea
Pessoira, jichz vsak Harry nepfi
jal. Za dve hodiny nejdele se vra
tim, ubezpecoval Gareya, a vyna
snazim se poslouziti vasi milosti.
Pobry sluzebnik nalezne ve me
vzdy dobreho velitele. pferusil ho
lord, jdete a vrat'te se.
Yittore s poklonou odesel : Ha
rry se za nim dival se za nim a
zamumlal pak :
Snad nine osidi o penize, ale
povazoval bych to za maly expe
riment, jak mozno vubec duvefo-
Rehae in New York World.
vati cizim lidem. Chci se pfesved
citi jsou-li lide vskutku tak bidni,
ze jim nelze svefiti ani zebracky
obnos. Ale nejspise se klamu a to
muto cloveku kfivdim.
Hled'mez! ve sluhovske livre
ji dobyl sobe srdce slecny Pery
oussove, bohate intelligentni da
my pafizske. Jiz tato vee dokazu
je ze tento Yittore nemuze byti
zadnym padouchem. nebot' zeny
maji bystry zrak a duvtip a nedu
vefuji tak snadno.
Puvefivost lordova sesilena by
la jeste vice, kdyz po dvou hodi
nach novy komornik se navratil
z nakupu.
Pfinesl si z brusu novou koze
nou brasnu slusnych rozmeru ve
ktere byly velmi peclive ulozeny
cestovni potfeby.
Na to se staral velmi peclive o
cestovni potfeby lordovy. v cemz
mu byla stara spravcova napomoc
na. ani na bfitvu nezapomnel.
Jeste tehoz vecera vstoupil lord
v pruvodu sveho noveho komorni
ka do spaciho vozu jizniho rychlo
vlaku: nastoupili cestu do zeme
ve ktere doufal svou Juliettu, mi
lovanou, slicnou Juliettu nalezti.
Natahnuv se pohodlne na luzku
spaciho vagonu. netusil ani co by
za nehet. ze pruvodcem jelio jenz
se s nim delil o oddelene kupe. je
vrah stihany pafizskou policii.
Yittore uvelebil se na drub em
luzku a velmi zahy tvrde usnul.
Prve nez se tak stalo pfemyslel
nedopustil-li se chyby. tim. ze se
odvazuje do Neapole.
Kdo vsak by ho tarn poznal?
Tvaf jeho byla hladce vyholena
na hlave mu sedela peclive upra
vena vlasenka a mimo to kdo by
podezfival komornika. eiziho lor
da, jenz se mohl legitimovati vy
slanectvim svym.
Odmitnul vsechny obavy a jel
klidne. Naopak! Jeste si gratulo
val, ze nalezl postaveni, ktere ho
jaksi ehranilo. pfed moznym za
kroeenim iifadu.
Kapitola 41.
Y Musolinove jeskyni.
Rychlymi pochody jez vysilo
valy telo a drazdily dusi. dorazila
se svou rotou k nejblizsimu cipu
pevniny italske, k divoce roman
tickemu Aspromante, kde Giuse
pe Musolino casto tabofil.
Bylo ji povazovati za neobycej
ne stesti, ze tak daleko proniknou
ti mohla pfi usilovnem stihani po
lice j nim. pouzivajie k pochodiim
pouze nocni doby. Za due odpoci
vala druzina v opustenych chatr
cieh pastyfskych nebo v lesnich
roklinach. bedlive stfezenych.
Pietro dokazal za techto pochodu
co umi. Yyznal se v krajinaeh ku
dy prchali, opatfoval styky s ml
cenlivymi pastevci a staral se o
tajne doplnovani zasob. Konecne
tez zavedl Juliettu a sdruzene s ni
muze do sluje na upati Aspromon
te.
' Ye sluji teto bydlival jMusolino
se svoji rotou. S jakymi pocity
vstupovala Julietta do tohoto mi
sta v nichz otec jeji druhdy svo-
bodne, byf i tajne prodleval?
Bylo jiz svrehovane na case, ze
byl namahavy pochod skoncen.
Vsichni se divili ze Julietta vfibec
pfestala ty vsechny utrapy toho
to uteku vzdyf toho meli sami
az io krk.
Ale v utlem panenskem tilku
divcine zila silna duse. ktera vzdo
rovala nesnazhn a nutila telo k vy
trvalosti. Julietta jevila houzevna
tost, nad niz muzove zasli.
Ye sluji nasli mnohou uzitec
nou vec; pfedevsim zasobu houiii
a slamy, ze ktere na rychlo pofize
na byla luzka, nacez pomysleli si
vsichni na odpocinek. ustanovivse
osudim pofad straze.
Jak tomu byva u mladych lid!
po velikem pochodu, tak i Julie
tta jakmile ji ovladnul poeit bez
pecnosti upadla v tuhy spanek.
Byla by mohla putovati beze
spanku pine tfi dny a noci,, ale
jakmile ulehla na luzko ihned za
bloidila duse jeji daleko v fisi
snu, a telo propadlo tezkemu,
vskutku olo.venemu spanku.
Necht' jiz zni vec ta sebe neu
vefitelneji Julietta spala nepfe
trzite prave tficet sest hodin! Y
torn take jevli se rozndil pohlavni
mezi ni a jeji muzskou druzinou.
ktera jiz po dvaceti hodinach vy
stfidavsi se mimo to ve hlidce od
pocinula si uplne a byla schopna
dalsflio namahavejsiho pochodu.
Z value vetsiny divili se muzove
tuhemu spanku Juliettinu a mar
ne se namahajiee probuditi ji, za
cali i bedovati, nebot ji povazova
li za nemocnou. ale malif nejvzda
lenejsi upokojil je.
Nebojte se pfatele divka spi do
zeela zdrave a spanek posilni ji. 0
Mtatn? zjev tento ma docein pod
statny a pfirozeny duvod. Jnlieta
jest pfece jen zenou. jejiz sila te
lesna nevyrovna se sile brnbe to
tiz muzske. Namahala se z :as nej
vice na pochodu pfi naproateni ne
dostatku pohodli a zasluhujetudiz
jeji telo delsiliOj odpocinku. Az
proeitne bude zeela zdrava a sve
zi. Alfred no nemylil. Juliett-t pro
eitla pa tfieeti sesti hodinach a
projevila pram jake v jeji situ
aci bylo mozno.
Jist a pit nine dejte! pravil.s. u
SDiivajic se na muze. jsem nesmir
i.e hladova.
Tolik rozumu mel i ten nejhlou
leisi z nich. ze hlad pocituji' pou
ze 'zdrave telo.
Ilostine kterou ji soudruzi uspo
fidali, vzda'a lake divka vsechnu
cest
az se divili co snese jeji u-
ilv
zaludek.
Postarali zatim vsemozne by
svoji velitelkn nalezite uctil. Sii"
sli kukuficne kolace usmazi'r: kfe
pelky, upekli -zrostle jehnS a na-vai-ili
ryze. Pobrym vinem Paler
mskym byla Tak hostina zapita.
Poslo jeste no. cestva vejc: ovoce
a syr.
Nasytivse .-e vsichni obklnpiii
mladou svou hejtmanku. aby se s
ni o dalsim r.ostupu poradi t.
Tyslini pfitele, pravila, z-1 by
('n)i mohli tuto jeskyni afidi-i
pekne po doriacku. Neni z-hodno
prozatim Kalabrii opousteti. neb
zde nas policie hledati nebiule.
DO LEIGH a okoli!!
Dovoluji si oznamiti vsem milym krajanum, ze vlastnim
nyni v Leigh od nadrazi pfes ulici na vychod a sever
dobre zafi'zeny hostinec ::
Jelikoz jsem zde jediny Cech, jenz zde vlastni hostinec,
proto doufam, ze vsichni krajani, ktefi sem do Leigh pfijedou
mne navstivi. Milerad kazdemu dobfe a poctive poslouzim.
JOS. SEDLACEK, - - LEIGH, NEB.
? " .......,..,....,.,.,...,.,., .,. .
in
Telefon v ufadovne: Douglas 2341 Telefon t obydli: Donglas 442S
JOS. L. PADRNOS
APVOKAT PRAVNI ZASTUPCE
Obratfe se na nej ve vsech zalezitostech soudnich.
tifadovna: 1408 Williams ul. Obydli: 1401 jizni 16. ulice.
OMAHA NEBRASKA.
tJfadni
Od 9. do 12. dopoledne a od 2. do 5.
Nikdo si ani nepomysli, ze by
chom mohli v dobe tak kratke pro
uiknouti tak daleko na jih.
v okoli Castelamare. v pohrbkati
ne za Yesuvem, nebo na ostrove
neapolskeho zalivu. Jiz tedy z to
ho duvodu bude lepe, setrvati v
Kalabriii nez se Araceti do Nea
pole Snaha moje vyprostiti otce ze
j zalfife, byla do te eh vile uiadum
tajna. liyni vsak bude se vlada o
bavati, ze dcera Musolinova usilu
je v-rvati otce sveho z drapu spra
vedlnosti lidske. Nut no tedy jed
nati opatrneji.
Jsme zajiste pronasledovani a
vlada zasadi se vsemi pomucka
mi, aby se nas zmocnila, nebo nas
rozprasila. Nezapominejme toho a
neprozrazujme se! Skoro bych do
porucovala abychom uspali hor
livost slidicu. nekolika denni ne
cinnosti zivotem tichym a klid
nym vteto pekne skrysi.
Ja. aspoii pro svoji osobu sou
hlasim, ozval se Timbal, a pokud
se tyce teto jeskyne, nevim vsknt
ko co by se dalo namitati. Prosto
ru a vzduehu jest zde zrovna dost
a take myslim ze by se odtud daly
pofadati slusne vypravy kofistne
pokud jich vubec bude tfeba. Se
dime totiz na prazdno pfatele a
s nebes neprsi sem ani jediny pe
ceny holub.
Timbal hovofi jak se zda pfi
zrale uvaze, pravila Julietta. Z te
pficiny navrhuji, abychom jiz za
dneska jakmile se setmi, poroz
hledli se po nejblizsim okoli. My
slim ze snad se nalezne vhodna ta
chvile a vhodne misto k opatfeni
potravin tedy hlavni veci pro
nas.
Penize byly by pro nas take ve
lice vitany a snad by nekdo znas
mohl v pfestrojeni do Reggia se
odebrati a nakoupiti potradn pre
devsim chleb a ryzi, susene maso
a vino.
Iimo to bude tfeba i jinych to
pfedmetu, nebot' zde pokud vim
nalezli jsme slamu a houne, a hrst
rozbiteho nadobi. Pak jest tez po
tfefca zbrani, nabojii a naslroju.
ruzne nafadi a nacinni nesmi
me pfece zdivociti.
Budiz obstarano palivo, sviti
vo, satstvo, pradlo a obuv jsou ro.
vnez nevyhnutelnymi vecnii a,
nac zvlaste duraz kladu, nesmime
zapomenouti na leky a pomucky
ranhojicske.
Yeei trvanllr.' :mtno ulo.'iti v
zasobc'iri u veci zmene podlehajiei
bad 'tez v dobe pokojne stale dop!
novany vzdy" se muze pfihod;t
ze i de bude natrano, cimz n5m
bude odnito z jeslyne vycha": -ti".
(Pokracovani.)
Zaslete nam jmena vasich sou
sedu. a mi jim zasleme cislo toho
to casopisu na uKazlm.
Pri nastuzeni
natfe so dukladne krk, prsa ehodldlA
drm. Ricbter-a
PAIN-EXPELLEREM
. C Unkuje ihned, bo'esti ustanou a mixL
en prarv s registrovanou mimkorn
"Kotvou"
25c. a 50c. lahev, ve vsecb 16karnach anebo pf too od
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Washington Street. New York. N. Y-
hodiny:
odpoledne. Vecer a v nedeli die umluvy.
-tr