OZVCNA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNt
TYDENNIK
PUBLISHED WEEKLY
Vjcfcazi kaidou itredu. Published Wednesday
Vjdivatele Publishert
IYAUCA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
fhdplataf aa rok 51 .00 Subicription $1.00
AaVw jedaodoSe:
WYA1KA HQS., CLARKSON, NEBR.
POPISY
HINGHAM, MONT.
Ctena redakce! Jiz jest tomu
dost dlouhy cas co jsem nenapsal
do tohoto casopisu ani radku. P.
Frank Krai sice casto dopisuje,
ale on vzdy ma na raysli ten jeho
mladenecky stav. Ale divit se to
mn rozhodne nemuzeme, nebot' le-
tos jieh veplulo do stavu manzel
skeho sedra a nyni jest na Fran-
kovi, aby take neco spachal, neb
ma urodu velice peknou. tak ze
zenu'snadno muze si privesti do
sveho domova a te beclariny mu
ze zaneehati, jeste jest jieh neko
lik co hodlaji letos se zenit, pone
vadz nemaji strach, ze zenu neu
zivi, kdyz psenice sype od 25 do
48 buslu po akru a dostavaji od
$1.41 do $1.45 za busl, to se jen
kady libezne usmiva. Martin e
"bestian namlatil ze 160 akru
5440 buslu krasne psenicky a do-
- stal za ne 7.779 peknych washiu-
gtonu (dollarku.) Sypala mu jar
ka 33 buslu po akru a dostal za
busl $1.43 coz zajiste-jsou pekne
penize ze 160 akru. Zrovna prave
zacinaji ralatit plnym proudem.
Pocasi jest pekne na mlat. Od !
inesice kvetna stale jsme meli do
sti vlahy az do konce srpna. vzdy
kazdy tyden' prselo i ve zuich by
ly prehanky. Ozimky ktere jsou
jiz zasety, jsou jiz zelene neb jest
vlahy dost a pfi torn pekne teplo
Ovsy zde sypou od 45 do 75 bus
lu po akru. Len jeste nemla
tili. Ozimky loni hodne pomrz,
ly a to ponejprve za poslednieh
sedm roku co jsme zde. Ne jen
zde, aie po cele Montane, coz se
tfeba nestane zas za nekolik roku
V Judith Basin, ktere jest ne.jvy
hlasenejsim mistem v Montane
na ozmiky kde jsou pozemky pek
" ne a v cene od $50 do $100 akr
take pomrzly tak, ze se jarky pou
ze sily, jenom ze dlouho, ponevac
se cekalo co udela ozimka. Ozim
ka jest zde jaksi zahadna. Ku pf.
na vychode v kvetnu jest vzdy
hezky vysoka a urostla. ale zde
tak kolem prvniho cervna na ne
kteryeh 'polick neuvidite skoro
nic nez tu a tarn nejake pireni,
tak ze clovek ktery je prvne u-
Mida niysli. ze tarn uplne nic ne
ni, tak ze by nedal za ni ani pe
fak za akr. Muj soused v roku
1911 sil ozimku 11 fijiia; prvniho
cervna jak jsem svrehu uvedl ne
bylo nic videti totiz 1912 a
ta psenice sypala pak 31 buslu po
akru. Kdo sil loni na podzimozim
ku do strniste ta obstala a sypala
az 22 buslu po akru, coz zajiste
jest dosti slusna uroda, pocitaje
totiz ze nedala prace pouze zadri
lovat a posekat a posekat, nebot'
zde se rodi jarka jak0 ozimka.
Obycejne do oraneho pole sejou
se jarky do strnistat sejou se o
zimky. Strniste zustane stat se v
nem zadrzi. Na prist! rok bude o
seto o mnoho vice akru. neb kaz
dy ''trhal" co mohl, tak ze na ka
zde farrae jest zorano prumerne
200 akru. Nekteri budou miti ee
lych 320 akru pod psenici. Vlahy
jest v zemi dost, tak ze jarky mo
hou v zejiti pekne po jam. Pole
jsou pfipraveny jen po jaru je za
vlaceti a zaset. Jeste takova cena
zapsenici na druhy rok a takova
uroda, tak by zde bylo samostat
nych farmafu dost a dost. Letos
zde postavilo obydli dost rolniku
od $2,500 do $4,000 se vsim moder
nim zanzenlm, nevyjimaje ani
elektricke osvetleni. coz jest du
kazem prosperity. Za tak krat
ky cas, totiz necelych pet roku co
se zde zacali sazovat na domo
vinach. Ja pfijel ern sem bude
nebylo zde ani zive duse, krome
pasaku ovci, kam jen oko dohle-1
dlo same prerie; dues vsak jest
kazde pul sekce osazena, vyjma
mladiku a svobodnj'ch devcat,
ktere prijely bud' z mesta neb z
farem z vychodu, odsedely domo
vinu a jely domu a nyni to pro
davaji. Jest tomu kratky cas co
zde mohl koupiti odstup za malo
penez a dues se jiz plati az 30 doll
za akr vedle mesta, coz jest velrai
lacine neb zdejsi pozemky maji
hddnotu dobrych 50 doll. akr. Zde.
jsou dosud pfilezitosti koupiti po
zemek ne daleko od mesta od 12
do 20 dollam akr, kde jedna ii
rpda zaplatipozemek. Kdo muzea
ma dostatek sily na vzdelam pu.
dy. Vzdy bylo slyset, ze se zde da
vypestovati uroda pouze obrok, a
dnes pani professofi, pisou ze jest
to mrham casern do pudy osivat
obrok, ze kazdym tfetim rokem je
dost uhofisf. Zde priunerne sype
i ' . 1 OA VnS1r
"larKa na jamiiii warn "iwic
akru, coz jest dost na uhoru tarn,
sype az 45 buslu, coz si zustane
stejne, osyvat kazdy rok neb kaz
dy druhy rok. Jedna vec jest kde
neni dost potahu zasit najednou
hodne ze muze ke konci kvetna za
cit orat pohodlne do zni. tak ze
za ten cas si pfipravi hodne pudy
ku seti bud' ozimky neb jarky
pfistiho roku. Neni praci pfetizen
jak clovek tak i dobytek. Nyni je
jieh ale mnoho mnoho co s.i poridi
gasolinove stroje na orani, a tako
vych jest zde dosti jiz' nyni, ale
bude jieh zde jeste vice. Co nine
se tvee jsou nine milejsi kone nez
stroj. Proc '? ponevadz zde neni ni
jednoho farmafe ktery by nem el
uz aspon tfeti stroj od roku 1912
neb za dva roky bud' nechteji uz
chodit anebo stoji moc spravka,
tak ze radeji si koupi novy a hod
ne dosadh Neco jineho vsak, kdyz
ma kobyly ktere maji hribata tu
ma farmar pfirustek a kobyly u
delaji jeste dobrou praci a ty ne
pfestanou tahat. Kone se prodaji
vzdv, ale ne tak stroj. ktery stoji
penez. Ovsem kazdy ma jiny
moc
Charles
For President
nahled, nekdo rekne stroj, kdyz
nic nedela, nic nestoji, kdezto ko-
ne musi krmit, ano, ale tady po
praci kazdy pusti kone na prerii
a do strnist' a celou zimu ty kone
nedostanou do huby, krome co
si sami dostanou. ale nemvslete.
ze jsou po jaru hubeny, ne, pek-J
ne tlusti. My ale vzdy davame v
zime celou zimu oves dvakrate
denne. Pak za druhe. kdyz se po
lame stroj. nekdy stoji cely ty-1
den nez pnjdou spravky. kdezto
kone delaji ustavicne. Nekdo rek
ne: dobre, ale kdyz pojde kun,
jest to velika ztrata. Ja ku prikla
du videl jsem ze hospodaf vydal.
$215 za spravku take, a to jest
take velika ztrata. Tedy kdyz se
to spocita at' tedy krmi ovsem a
nebo gasolinem, ze v torn jest jen
maly rozdil. Kdyz krmi gasolin,
tak musi prodat psenici nebo o-
ves, jest to pofad jedno. V nasem
0koli jest 45 stroju gasolinovych
y. - ' " 4-
,iaii, us mnum pujem cu just ltjp
si. Jest jenom jedna vyhoda. a ta .
jest ze se strojem muze del at clo- j
vek pofade ve due v noci kdez- j
to s konmi nemuze a ma praci dfi
ve udelanou, nebot zde delaji vse (
na jednou, oraji sejou a vlaci. '
Rad byeh uvidel nektere krajany,
aby videli co jest zde pole, co je j
na nem obili v kupkach jest mno
ho lidi kteri maji za to, ze to ne-j
nnize byti aby se zde rodily tako
ve urody. ale az ly to sami videli .
pak by to sami uvefili. Jest zde
nekolik krajanu ktefi rentov'ali
f army v Iowe a Nebrasce. a nemo
hli si tarn poiiioei ku svemu ma-
I jeu . 5;ein pf-i jeli s malein. zabra
li domoviny a dnes ifikupuji po
zemky vedle jejich od sousedu. a
jeste maji penize na bance. zde
tfebujem vice ceskych rolniku-,
neb vetsina tecli co ehti prodat
jt0 nejson jadni rolnici ale skra-
balove, aneb jsou docela pryc. j
Nyni clovek uvidi, kdo rolnici jak
se patfi Na jedne strane cesty je
kupka na kupce. krasnelio obili
a pfes cestu docela malo. zem jest
stejna, dest by stejuy. nic nesta-
DNE 7ho LISTOPADU
HUGHES
a cely
E. Hughes
a tak bude
we rK aggBBBBma
lo v ceste, jen pouze prace a du
kladnost rozhodujl Jeden zasil
semeno jak se patri a druhy po
ctvrte zadiskoval do strniste aniz
by to byl uvlacel, to jest cely ten
rozdil. Proto mill krajane, kdo
hodlate neco pro sebe aneb pro
vase potomky zakupit neopomen
te sem se podivat, neb to zde na
leznete prave tak jak to vypisu
ji. Zadne louze, ani strme strane,
skoro samou rovinu, zadny pisek,
ale ornici hlinitou s trochu pis
kem promisenu, ze se snadno
vzdela a v sobe vlahu uchova dlou
hy cas suchu vzdornjici; voda je
dobra, zadna alkali, zdrava. Pod
nebi si" nemuze zadny lepsi prat.
Zimy jsou kratke, leto dlouhe a
podnebi zdrave. Kdo z krajanu
by sem chtel zavitat.tak neotalej
te neb ted' je prave cas uvidet
nez biide vymlaceno, coz nebude
dlouho trvat. Od naseho staveni
muzeme yidet 12 mlaticich stroju
velkych. Sem vede draha Great
Northern az do Hingham. Mnoho
krajanu nine psalo. ze nemuzou
Hingham nalezti na mape; najde
te Haver, Montana, a my jsme
35 mil na zapad. Tam se pfeseda,
to je divise, a tam taky najdtte
pozemkovych agentu dost, co vam
budou chtit prodat pozemky, ale
napfed pfijed'te sem a kdyz se
vam tady nebude libit, tak tam
kor ne. Zaroveii vam uvadim. ze
kdo koupi skrz nine, ze bude ku
povat pfimo od majitele. od zad
neho agenta jako jeden krajan z
Nebrasky sem prijel, agent se ho
chopil a provez. Jel okolo jedne
fanny, ktera byla na prodej. A
gent mu pravil ze tato farm a je
na prodej, ale za 35 dol. akr a jel
dal kde mel na 6 mesieu 'option'
prodat za 10 dol. a chtel 25 dol.
Krajan nebyl trknuty do hlavy.
a kdyz pfijeli zpatky tak si zjed
nal jiny povoz a jel tam co mu
agent fekl 35 dol. a on to koupil
za 20 dol. Agent chtel 15 dol. na
akru komisne, coz neni hloupe
Moje zamestnam je. ze rozvazim
iostu io venkove po farmach do
republikansky listek
zajistdn mir
jedne hodiny. Po polednaeh jsem
na poste a jedu domu kazdy den.
Kdo by sem zavital, ptejte se na
poste. Slecna Anna Becvafova je
postmistrova a ta vam povi zdali
jsem tam neb ne, ale kdo pfijede
s polednim vlakem, tak mnc tam
nalezne a kdo ze zapadu v 6:30
vecer, tak postmistr vas ke mne
z&xJe, nedejte se zadnemu, ani
Cehovi pfemluvit a jit k agen
tovy neb je s nima dohromadj".
Doufam ze jsem vylicil co muzu a
kdo mini sem jeti, tak nebude
sklaman a koupi pi-inio od maji
tele sam. S nim udela si jak bude
clr&t ja jen vas tam zavezu, neb
vim o mnoho farmach co jezdim s
postou. Se srdecnym pozdravem
na ctenafe a ctenafky. S uctou
Frank J. Smrz, Hingham, Mont.
Novy ctyfkonsky gasolinovy
hybostroj na prodej. Hlaste se v
tiskarne.
ioorovoine
x r
FAIRBANKS
Charles III. Fairbanks
Fop Vice-President
a prosperita
Vzducholode budou v nedaleke
dobe pouzivany k lepsim uce
lum, nez k hazeni bomb na bez
brana mesta.
Vlada Spojenych Statu zavede
v kratkosti na Alasce dopravu po
sty ve vzducholodich a snad jiz
budou na to zadany kontrakty. V
nekterych castech Alask3r mnsf
byt postovni zasilky dopravovany
na sanieh a obycejne to trva ne
kolik tydnu, nez lide dbpisy do
stanou, ale pomoei vzducholodf
bude jim poskytnuta rychla do
prava, jako v obydlenejsich cas
tech Spojenych Statu. V jizni A
merice budou zavadeny aeropla
nove dopravni linie, ktere budou:
spojovati mesta s odlehlymi a ma
lo obydlenymi krajinami a jist?
i v Evrope budou vzducholode1
hrati dulezitou ulohu v otazce do
pravni. Pouziti vzducholodi k po
stovni sluzbe jest zajiste velikou
vymozenosti.
w w
seoezaprem
Williams in Indianapolis Nav:
7
7 roku. V torn case