ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 27. zafi (September) 1916
Cislo-Number 10
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
OZVEINA
Z Evropske valkyj
i
Berlin. Zprava generalniho
statu, prave vydana, zda se na
svedcovzSti, ze postaveni Nemcu v j
Dobruzi neni prave tak skvele. U-1
dava, ze vojsko ruske a rumunske
usilovne utoci na marsala Mac
kensena na obou kndlech bitevni
linie. TJtok tento na jednom kfidle
byl na bfehu dunajskem, na dru
nem pak na jihozapad od Toprai
Sari. Generalni stab pravi, ze u
toky byly odrazeny. Patrne Nem
ci pfece ustoupili a nejsou proza
tun schopni ofensivy.
Run. Jak sem oznamuje depe
se ze svycarska, ustup nemeckeho
vojska pod Mackensenem z Do
"brudze pokracuje. Velika dunaj
ska pevnost? Silistrije, jejizto do
fcyti Nemci a Bulhary spusobilo u
spojencu takovou tisen a obavy,
"byla nyni opiistena a vydana na
zpet. Biimunum a Rusum. Ruske
lod'stvo na Cernem mofi obnovilo
bombardovani bulharskeno pfi
stavu Varny.
Londyn. Z macedonske fron
ty oznamuje ufedni zprava: "Na
bitevni fronte na Strume nase
patroly podnikly uspesne utoky
na nepfatelske zakopy v soused
stvi Komarjanu a spusobily tarn
velike skody. Nase hydroplany
bombardovaly nepratelsky vojen-
sky transport blize Drama a patr
ne docilily dobrych. vysledku. Na
Ironte u Doiranu poaniKli jsme
na nepfatelske zakopy utoky naia druhfi polovina sestava z ruzne-
tfech mistech."
Hag1, Holandsko. Nemecke j
vojsko jest neobycejne cinne ve
Flandrech a podel poUMf, tami,M straua 1,ehoJlala I"1" 3lk 9o m" W
or n I a -rr TinslafiTiipn rinaoh Tnnhn?o .
ji posily a sesiluje se obrana po- j
"bfezni. Nemci, jak se zda, obavaji
se, ze anglicke vojsko pokusi se
vystoupiti na bf eh. mezi Ostendem
a Zeebrugem, pfistavem do mesta
Brugesu. Moznost' takoveho poku
su se pfipousti, nebot' kdyby se
zdafil, bylo by nemecke vojsko v
Belgii a severni Francii zaskoce-
no od zadu a muselo by ustoupiti.
-S timto vojskem na pobfezi spo-.
TnriflRnWln W C-nniPT,PnVa vniQlrn
UMW hSAXV Jf I VJ
novazuie za vhodnou k wlodeni
-v Belgii a severni Francii, ktere V(Mslcil fiobacn oyiy pi ukioi. v teciito dnecli rozniasovaly se , p.-ivreneu- .lednothvyoli stran!
nry je pfipraveno k velkl ofen- "-v Por,ze fotografie kandidatu, a zpravy, ze dojde ku smireni me-1 znarne ubyvn. Xelze h'ei. ze n-l)y-sive
Tato doba rocni se zvlaste tentokrate se budou moci lide jto- - 2i Johnem D. Rockerfellerm, 0 by nad.senych prislusiiikii jed-
vojska, jebozto nasledek byl by, -isou liC'on-v v5echn-v znar
ze by nebylo tfeba nove zimni , moxicke udalosti, a aby v to
iampane.
Politika a nas casopis.
Nadchazi nain doba. kdy rozvi
i'i se boj na poli politickem. V
"takove dobe se obyeejne cekavcV,
ze casopis se postavi na jednu
stranu a zastavati bude zajmy
porovati kand'idaturu pouze jed-i3ak
noho kandidata proti druhemu. V
tomto ohledu jest nam s nasim cte-
narstvem sdehti, ze casopis nas
jest nestranny. V pfipade pfed
volebniho riichu jest vzdy a snad
na veky bude. tak jako i bylo, ze
ruzne strany pomoci oznamovani
v novinach snazi .e pfesvedciti o-: staviti. Ostatne bude snad jiz ve
becenstvo'o spravnosti jednan; te ikou 7Via5tnosti videti AVilsona.
neb one strany politicke. V tomto Lincolnovych nej
5pm Qnn;5P trnniim vsem nnknd
iotiz za ne zaplati. Nase cteiuif.
stvo sklada se z lidi ruzneho pfe
svedceni a proto nebylo by od
nas spnivne, nadsazovati bud' te
aneb one politicke srtane. Vyda
vatel casopisu zajiste ma sve pfe
svedceni, ale nema prava vnuco
vati jej nekomu jinemu a nejme
ne pak svym ctenafum ktefi jsou
ruzneho pfesvedceni. Proto nase
cten.afstvo najde v casopise nasem
v dobe pfedvolebni ruzne oznam
ky ruznych stran. Ale necht' kaz
dy jedna die sveho vlastniho pfe
svedceni. Mnohdy jest mnoho vy
chvalovani a slibu, ktere nestoji
za mnoho. Nas casopis jest uplne
nestranny.
Zaslete nam jmena vasich sou
sedu a mi jim zasleme cislo toho.
to casopisu na ukazku.
Kdyz pfi propuknuti nynejsi val-
ky vytasili se Nemci se svymi ;
strasnymi houfnicemi, raze se-1
dmnacti palcu, jimiz bofili nej-1
mohutnejsi pevnosti, dosud za !
nedobytne pokladane, myslilo j
se ze tim bude dosazeno vrcho
le ve vjrobe stroju..
Zahy vsak se ukazalo ze vseeky
zbrane s nimiz narodove vrhli se
do zapasu na zivot a na smrt ne
staci proti milionovym anmidam
ktere bvlv vrzenv do polo a tak
behem valkv neien vvtahovanv
byly na svetlo davno. zapomenute
valecne prostfedky. praehniveji
ei v museich, ale sestrojovany tu
stale novo a nove pfistroje k 11
cinejsimu hubeni. Pritomna valka
nejen komandovala do sluzby te
vsechen moderni prumysl a ehe
mii. ale obnovila totiz uzivani stfe
dovekyeh hehnic a stitii, praku.
a valeni balvanii na nepfatele. Vy
busne stfely ukazaly se byti ne
ueinnejsim valecnym prostfed
kem v nynejsim konfliktu. at" jiz
metany v podobe granatu z del,
nebo ve tvaru pum z aerophinu.
fjichz poprve uzito bylo v teto val
ce, ci se vzducholodi, kterez rov
nez prve mely pfilezitost ukazati.
svou prospesnost eivilisaci dnes
ka : stejne torpeda .iez nicila to-
lik lidskych zivotu. namnoze nevi
nyeh. .isou pouze odmenon vybus
ne strely. stejne jako podkovy a
miny. Ale lidsky duinysl a honba
a vitestvi nedali cloveku. aby se
spoUojil se vsemi temito prostred
kv a iedovatvm nlynem a teku-
jnostmi. .iez laboratof dukladnelio
lHMneekeho professora poskytla
'teutonskym kulturtregrum. dm-1
1 " ,v " 1 " 1
10 OMUUU
!s eliudymi rodiei a asi tucteni bra
Fohyblive obrazlcy stanou se pryj'ri a Mrer. faruha byla divka v A
v letoM presidentske kampani , mei-u- rozena, jez dobyla 94.2!)
velice dulezitym agitacnim pro j bodu. Ti-eti byl Alexandr Grecii
stfedkem a navstevovatele foto-. berg s 94.84 body syn ehudych
hernich divadel nebudou miti zad pri-teliovaleckyL-h rodii-u. ktery
Lou nousi o politicke pobaveni. o rely rok pracoval v obehod'i s
Pepublikansky vybor yy. pM- j rainy a obrazy za se-lm dolan":
Pravil V4',iko o'ovou hru je
lhAm -iest k"tovatl
S0110VU mOXlckou polltlkll. (in
divati na celou divadelni hru. v
bylo taive troenu romaniiKy, jesi
ve lire take nejaka pronasledova
na divka. prepadeni jeptisek ve
klastefe a zavleeeni jich Villon
do lesa a jine sceny. ktere daji -J
brazkove life romantickeho zbar-,
veni. Mezi jednotlivymi seenami
bude ukazovan president Wilson . .
Pn vsem tom spi a na koneL
: Hughes, jenz pry. muze poskyt-
nouti jedine rozreseni mexieke o-
Na takovy drub kampane
musi ovsem byti president pfipra
ven a jaky vliv to bude miti na
americke volicstvo. mozno si pfed
ciimeiSim preSldenteill Spatl
Malo toho bylo dobreho, co nam
posledni zase(3ani kongresii pfi
neslo, ale jerna vec znsluhuje
zminky.
Kongres byl tak zimestnao n
ci dMezitejsi. ze nemel easu aby
se zamestnaval takovou neple
ehou. jako jest pfistehovalecky
vakon Burnetii v. Ten byl odlozen
d-) pfistiho zasedani. IXmokratic-
ti senatofi se rozhodli. ze. se p"ed- j
lohou ton zabvvati nebiuku, po-
nevadz president jim oznamil, ze
bude pfedlohu Aetovati, jako jiz
ucinil pfed dvema rok.y. Pak ji
ehteli nektefi vynutiti jako du
datek k zfyconu o detske praci, ale
niuseli od toho upustiti. Ale na zi
w t t 1 1 1 1 ' 1 . .w. . - 11 - I . .... I
Nemohou prohratL
-T
"S
mu k tomu dojde,
jisli.
muz'Miie bvti
.Na newyorskych vyssicli sko
Jacii byli letos vyznamenani tri
zaci za nejlepsi uspech v celem
:ne5te. .
Vyznamenani takovt' j iu"'eo
znameiiH. ve ivJ'-t? tak ob'-ovskt'i i
kdc skoly navstevuji tak velikr
, tisiye zaku A tu jest nejzajiMia-
ve.isi ze mezi temito tremi byli
dva iristehovalci. Prvni ceny pri
-
jizni Italii a zije v bidnem l)ytu
tvdne. Co tomu Peknou lide. ki--
ri pr'Ktehovaleum tak ra-li stvou. -
nejbohatsim muzem sveta a je-; notlivy-li stran. ale tito nejsou
ho mladsim bratrem Frankem, nyni nakloneni tomu aby svoje ci
ale bylo oznameno, ze nespoci-j ty vefejne ukazovali v dmonstra
vaji na pravde a ze jsou bratfi eicli ruzneho druhu. jak tomu by
stejne trpkymi a urputnymi ne- 10 v minulosti. Demokrai ;cka
pfateli, jako byli kde jindy. Ikampan fizena bude letosnilio ro
Xemluvili spolu od roku 1898. ! ku Vanee P. MeCormiekem z
kdy se rozesli a zapfisahli se, ze
s0 nikdv nesmi''i. X'davaji se ruz-
i i
m'. pHeiny. z nieb.z dve zdaji selYorku. V starych dobach vefejni i
miti nejspravnejsi po'lklad. -Ted
i
nou z nich jest tvrzeni. ze John
vzal Franka po bratrsku izknit
ka" a pomohl si tim spusobem ku
znacnemu jmeni. V roee 1910 ze
mfel James Corrigan. o hTmuz se
pravi. ze byl nepfimou pficimm
bratrskHio nesvaru. Corrigan a
Frank Rockefeller byli spoleeni
ky v obehodu zeleznou rudou a
majiteli dolu. ktere jsou dues ma
jetkem Johnovym a jediiim ze z'i
kladu jeho velikeho bohatstvi.
John k nim jifisel spusobem poc
tivym. zakonitym vysoudil je.
a od te doby se Frank na neho
hneva. Corrigan tvrdival. ze jej
John o majetek osidil a v tomto
pfesvedceni zemfel. On a Frank
Rockefeller vydluzili se nejake
penize od Johna a odevzdali mu
jako zaruku 2o00 dilcu petrolejo
veho trustu a 4000 dilcu Frankli-
noVy spoleenosti zelezafskych do-
Doslo k soudii. pfi nemz -I..hn
vyhral a akcie mu zustaly. Pravi
se take, ze se bratfi rozhnevali k
vuli otei "Williamu A. Roekef A
lerovi, ktereho John az do smrti
drzel v jakemsi zajeti a nedovo
loval k nerau pfistup nikomu. Pro
Berryman in Washington Star.
slulii Ida Tarbellovfl naspala d-T-ji-ny
petrolejoveho trustu a tain
take vylieila stareho Koekefelle
ra. Podle jejiho vylieeni l)vlo to
doMrodruh. ktery se poliyboval z
mista na misto ve vychodmdi sta
iceii. cbehodoval v konieli. pvoda
val patentni hiedieiny. a lide jen
Meradi priehazeli s nim do siyku.
To!m jej drzel ve zvlastnim loto
hradku. ktery pro neho postavil.
.ln za ton n-ic-inou. aby zaehoval
dfistojnost rodiny. Je tedy patr
n? ze je John nevinnou obetj bra
trdva hnevu.
Letosni uoliticka kampaii znacne,la 1;-)000 holubu. ba neni tarn am
lisiti bude se od vsech pfedcha- Minoho skolaka. abv ik-h nekolik
zeiicich, pokud tyce se method
ruznych politickych stran za a
celem ziskani hlasu pro syoje
kandidaty.
Xebnde zad m' kriklavosti a ue
lioraznosti ve vedeni kamnan', nv
i
i brz pfelvolebni boj Hzen bude ei-
x nhf-hodnickv. V nosledim-h le-
f. .. i. 4" ,f;,.i..'-A I
It'l 11 HM) IUIII1U. .V I (IIIdLlVJlV (..1 i
Pennsvlvanie a repub'ikanska
"William R. Willcoxem
: New
TPfiiiei iv n n avnimi einueii
politickych kampank-h. ale nyni.
kdy easopisy staly se tak vlivny
mi. techto pouzito l)iide hlavne k
agitaei. Kecnici budou ovsem v
kampanieh hrati dosud vynikaji
ci ulohu. ale nikoliv takovou. ja
ko v kampanieh v leteeh dfivej
sicb. Obe strany maji svoje tiko
ve kaneelafe. ktere posilaji caso
iisfun jim naklonenym elanky a
zpravy. ktere maji ucel agitaeni.
Letosni zapas bude zvlaste zaji
mavy, jezto republikani napnou
svoje sily. aby vratili se k moci.
kdezto demokrate jiouziji veskere
sve sily, aby pri moci se udrzeli.
Jednim z pfedmetii, ktere byly
posledni dobou pfimo neslycha
nym zpusobem zdrazeny, jsou i
perlet'ove knofliky.
Ueliem ponu'rue kratke doby
stoupla jejich cena o 200 az 300
procent. ale aspon v tomto ju-ipa-de
je jakasi odchylka od ustale
neho pravidla a zdrazeni knoflikfi
nelze pficitat na vrub evropske
valky. Pficina spoeiva jinde. Je
totiz nouze o musle, z jejich ske
bli jsou perlet'ove knofliky hoto-
veny. Xejvetsi zasobarnou skebli
byla az dosud feka Mississippi,
ale ta je jiz po delsi dobu rozvod-
nena tak. ze loveni nuisli je spo
jt-no s velikymi obtizemi. Proto
doslo k zvyseiu cen perlet'ovyeh
produktu a knofliku na prvem
miste. Yyhnuti neni a platit se to
musi. Aspon tarn, kde bezi o zen
ske toiletty. Kdyby slo jenom o
pfislusniky silnejsiho pohlavi,
dovedli by si tfeba za tuto pfe-
hnane zdrazenou "zivotni potre
on najit nejaKe naiiracty a po
pfipade by se bez ni obesli take.
V torn ohledu nesjou panove dva-
krate vvbiravi.
Podivne farmy ve
Spoj. Statech.
Turecko ma sve mesity. Rusko
ma sve kozaky. Nemecko ma sve
U )odmorske eluny a Mexico ma
sve bieeny: ale opo.i. btaty maji
ty nej podivne jsi farmy na svete
jak se zminuje jeden dopisova-
tel do listu Philadephian North
American.
Za Pessadonou v Kalifornii plu
kovnik Gawston spravuje snad tu
nejvetsi pstrosi farinu na svete.
Ovsem jest malo lidi, kteri bv se
ehteli chovem pstrosu zabvvati.
Test-li jste kdy koupili pstrosi pe-
ro )rviu jakosti. mahli jste miti
slaby pokyn. co penez by se mo-
llo na pstrosi farm? vydelati. kdy
jyste vedeli jak do toho. Jednu
dobu zmoenila se horeeka Pensyl
vanie. a zrizena tain pstrosi far
ma blize Sunburv. ale ptiici ne-
liteli se U'ispusobiti podnebi a
tak zustava dues pstrosi tarma
Gawstonova ton nejvetsi na svete
e letoria .Mexico, je papous-
. . - vi
ei farma a malv kus eestv od Los
Angeles Kalifornia. jest nesmirna
holubi farma. Tarn najdete bezma
neehoval.
Rovnez v Coloradu jest medve
di farma. A nekde nahofe v Ka
nade jet elovek. ktery dela peni
ze chovem vlku. Kozesiny z nich
ifinaseji slusne ceny.
V Hot Springs. Ark.. II. J.
Chambel ma eligatofi farmu jez
jet jedina z Americkych nejpo
divnejsich farem na svete. Napro
ti tomu na Floride. kde jest eli
gator domovem. farmafi potfi
leji cele rodiny. Pravi se ze v le
teeh 1890 vice nez 3000 eligatoru
usmrceno. Eligatofi jak se zdi
nidi luibi farmaf urn stada skotu.
Pfirozene se stalo ze jest nedosta
tek eligatofi kuz.e a kozeluhove to ,
pocitili. Vysledek byl eligatofi ,
farma. I
V Texasn farmaf chova buvo-!
i a kfizuie ie s hovezim dobyt-!
kern. V Oregonu chovaji cinske
bazantv rarmv na voclni zelvy,
odni zelvy ,
iest iednim z noveisich prumvslu. ,
Jedna z nejvetsich jest
ve Hope v Georgii.
na ostro
Tfadovna Spajenych StatUj pro ;
ryliafeni studovala jioslednich 8 j
roku zelvu s kostkovym hrbetem ;
v Iieaufart. N. Co. Tarn zelvy byly j
v ryoniKacn (ieie ne e-i iumi
mlade uz davno dospely. ze se sa-
i my o sebe mohou postarati. Die
nabledu odboru baziny se stanou
vodou s pfilivovymi panvemi jest
idealni misto pro pestTMii zelv. Je
tfeba jen zfiditi patfieiiou oh ra
dii a ponechati vrata pro pfiliv a
ndliv vody. Musi tu byti take tro
ehu suclieho iisku. nebot' do nej
samice snasi vejee. A take samee
musi miti misto. kde by se mohl
na slunci vyhfati.
Wm. Hagan ma nesmirny za
vod kozesinovy podel bfehu Dela
ware pestuje pizmone a dela
)enize. Behem sezony 1914-1.1 4r
zil pfes $2000 cisteho uzitku ze
sve farmy. jez mefi 614 akru. ale
farmafeni pizmonove jest zamest
nanim velice namahave. Na prv
nim miste farmaf musi vyckati.
az do podzimu nez skutecne " far
maf em"' nastane. V tu dobu jsou
kozesiny nejlepsi. Zvifata jsou
ehytana aspoii vetsi jich cast
do pasti pfipnutyeh k fetezum,
ktere, ktere zase jsou pfipevneny
ku kolikum. Koliky slouzi take za
voditko. Potom take traperi be
fou sebou rapir se spickou jako
jehla, na ktery nabodnou kazde
ho zabloudileho pizmone, ktery
hledi zmizeti na prvni vystralm
nebezpeei pro nej. A ty traperi v
botach az po kycel dovedou piz
mone nabodnouti s takovou zrue
nosti s jakou Viliam Tell sestrelii
jablko.
Jest-li jste jeste nikdy nevidelf
pizmonovou farmu. zajed'te si v
mesici unoru k Haganovi, budete
pfekvapeni jak farma pod vodou
jest fizena a sotva budete s to u
vefiti, ze jest tolik pizmonu na
svete. Nektery den jich napocita'
150 a jeste vice. Ano jest v pizmo-
vem fannafeni hodne penez, ale
nepokuste se o ne nemateli sou
stavu telesni tak jako alpsky stre
lee.
Josef Matlaeh z Marrestown
N. -J.. vlastni snad nejvetsi farmu
na moreata. To se neda popfiti.
Vypestuje jich vice nez kdo jiny
v Americe a dela penize. kde jim
setkiivaji se s nezdarem a to je
neco. nac muze byti hrdym. Kaz
dy muze byti farma rem, ale byti
iispesnym farmafem, to jest neco
jineho. Ovsem jsou jeste jine far
my na moreata. jez obohaeuji je
jich majitele a je jich hodne,
ale Matlaeh jest v torn oboru kni
lem. Moreata maji radv alfalfu nebo
seno, aie zeiemny cnutnaji jmi
1 1 1 ,
vice a farmaf zae.iteenik nejed-
nou ku sve skode seznal. ze se mu
moreata na zeleniaeh "uzrala k
smrti7. Xiemene. jsou v torn peni-
ze.
Chov stfibrnych lisek take se
stal industrii. Kozesiua ona jest
nesmirne cenna. ale kdo dice eho
vati st fibrn e lisky. musi se stati
poustevnikem. Pfedevsim nesmf
se usaditi blizko nejake drubez
nieke farmy a to z nejednoho du
vodu. Jest malo nedofozumeni mezi
pfateli neb znamymi. ktere by se
nevyjasnilo rozmluvou mzi obe
ma stranami. V dopise to vzdy ji
nak dopada. nez-li v rozmluve.
Kdyz s druhym hovofime.
poziuime s vyrazu jeho. jak ten
neb onen vyrok pfijimii heb mu
rozumi a kdyz vidime. ze tomu
rozumi jinak nez-li to myslime
muzeine to ihned vysvetliti. Slo
vo jisane vsak dopada jinak: psa
na veta muze znamenati nekolik
ruzuvch veci.- Zivot jest kratky
-, , , , ,
. . . , . . . , ,
vo.'ivy i ... v.v-., '
ji to tedy zajiste za to. aby osobni
rozmluvou vse vvjasnili a vysve-
j.j.
Dobra pfOesitost ziskati si dob
rou domovinu.
Pan P. E. McKillip z Ilamphrey
koupil .10.000 akru urodneho po
zemku v Reaver udoli v stfedo
vychodni Nebrasce. Tyto pozem
ky nalezaji se 20 mil severozapad
n e od Albion a 15 mil zapadna od
Elgin. Pan P. E. McKillip dava
tento pozemek v eastich "do pro
deje za vyhodnych podminek. Po
vjimnete si oznamky na jinem
miste t. 1. kdez shledate blizsi no
pis. Na prodei.
nekolik peknych urodnych farem
psenicnych v Montane pfimo od
majitelu. Za spokojenost rucim.
O dalsi podrobnosti piste na
Frank J. Smrz, Hingham Mont.
