ZAPADU ECHO OF THE WEST Rocnik-Volume IV. Clarkson, Nebraska, ve stfedu 27. zafi (September) 1916 Cislo-Number 10 'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79. OZVEINA Z Evropske valkyj i Berlin. Zprava generalniho statu, prave vydana, zda se na svedcovzSti, ze postaveni Nemcu v j Dobruzi neni prave tak skvele. U-1 dava, ze vojsko ruske a rumunske usilovne utoci na marsala Mac kensena na obou kndlech bitevni linie. TJtok tento na jednom kfidle byl na bfehu dunajskem, na dru nem pak na jihozapad od Toprai Sari. Generalni stab pravi, ze u toky byly odrazeny. Patrne Nem ci pfece ustoupili a nejsou proza tun schopni ofensivy. Run. Jak sem oznamuje depe se ze svycarska, ustup nemeckeho vojska pod Mackensenem z Do "brudze pokracuje. Velika dunaj ska pevnost? Silistrije, jejizto do fcyti Nemci a Bulhary spusobilo u spojencu takovou tisen a obavy, "byla nyni opiistena a vydana na zpet. Biimunum a Rusum. Ruske lod'stvo na Cernem mofi obnovilo bombardovani bulharskeno pfi stavu Varny. Londyn. Z macedonske fron ty oznamuje ufedni zprava: "Na bitevni fronte na Strume nase patroly podnikly uspesne utoky na nepfatelske zakopy v soused stvi Komarjanu a spusobily tarn velike skody. Nase hydroplany bombardovaly nepratelsky vojen- sky transport blize Drama a patr ne docilily dobrych. vysledku. Na Ironte u Doiranu poaniKli jsme na nepfatelske zakopy utoky naia druhfi polovina sestava z ruzne- tfech mistech." Hag1, Holandsko. Nemecke j vojsko jest neobycejne cinne ve Flandrech a podel poUMf, tami,M straua 1,ehoJlala I"1" 3lk 9o m" W or n I a -rr TinslafiTiipn rinaoh Tnnhn?o . ji posily a sesiluje se obrana po- j "bfezni. Nemci, jak se zda, obavaji se, ze anglicke vojsko pokusi se vystoupiti na bf eh. mezi Ostendem a Zeebrugem, pfistavem do mesta Brugesu. Moznost' takoveho poku su se pfipousti, nebot' kdyby se zdafil, bylo by nemecke vojsko v Belgii a severni Francii zaskoce- no od zadu a muselo by ustoupiti. -S timto vojskem na pobfezi spo-. TnriflRnWln W C-nniPT,PnVa vniQlrn UMW hSAXV Jf I VJ novazuie za vhodnou k wlodeni -v Belgii a severni Francii, ktere V(Mslcil fiobacn oyiy pi ukioi. v teciito dnecli rozniasovaly se , p.-ivreneu- .lednothvyoli stran! nry je pfipraveno k velkl ofen- "-v Por,ze fotografie kandidatu, a zpravy, ze dojde ku smireni me-1 znarne ubyvn. Xelze h'ei. ze n-l)y-sive Tato doba rocni se zvlaste tentokrate se budou moci lide jto- - 2i Johnem D. Rockerfellerm, 0 by nad.senych prislusiiikii jed- vojska, jebozto nasledek byl by, -isou liC'on-v v5echn-v znar ze by nebylo tfeba nove zimni , moxicke udalosti, a aby v to iampane. Politika a nas casopis. Nadchazi nain doba. kdy rozvi i'i se boj na poli politickem. V "takove dobe se obyeejne cekavcV, ze casopis se postavi na jednu stranu a zastavati bude zajmy porovati kand'idaturu pouze jed-i3ak noho kandidata proti druhemu. V tomto ohledu jest nam s nasim cte- narstvem sdehti, ze casopis nas jest nestranny. V pfipade pfed volebniho riichu jest vzdy a snad na veky bude. tak jako i bylo, ze ruzne strany pomoci oznamovani v novinach snazi .e pfesvedciti o-: staviti. Ostatne bude snad jiz ve becenstvo'o spravnosti jednan; te ikou 7Via5tnosti videti AVilsona. neb one strany politicke. V tomto Lincolnovych nej 5pm Qnn;5P trnniim vsem nnknd iotiz za ne zaplati. Nase cteiuif. stvo sklada se z lidi ruzneho pfe svedceni a proto nebylo by od nas spnivne, nadsazovati bud' te aneb one politicke srtane. Vyda vatel casopisu zajiste ma sve pfe svedceni, ale nema prava vnuco vati jej nekomu jinemu a nejme ne pak svym ctenafum ktefi jsou ruzneho pfesvedceni. Proto nase cten.afstvo najde v casopise nasem v dobe pfedvolebni ruzne oznam ky ruznych stran. Ale necht' kaz dy jedna die sveho vlastniho pfe svedceni. Mnohdy jest mnoho vy chvalovani a slibu, ktere nestoji za mnoho. Nas casopis jest uplne nestranny. Zaslete nam jmena vasich sou sedu a mi jim zasleme cislo toho. to casopisu na ukazku. Kdyz pfi propuknuti nynejsi val- ky vytasili se Nemci se svymi ; strasnymi houfnicemi, raze se-1 dmnacti palcu, jimiz bofili nej-1 mohutnejsi pevnosti, dosud za ! nedobytne pokladane, myslilo j se ze tim bude dosazeno vrcho le ve vjrobe stroju.. Zahy vsak se ukazalo ze vseeky zbrane s nimiz narodove vrhli se do zapasu na zivot a na smrt ne staci proti milionovym anmidam ktere bvlv vrzenv do polo a tak behem valkv neien vvtahovanv byly na svetlo davno. zapomenute valecne prostfedky. praehniveji ei v museich, ale sestrojovany tu stale novo a nove pfistroje k 11 cinejsimu hubeni. Pritomna valka nejen komandovala do sluzby te vsechen moderni prumysl a ehe mii. ale obnovila totiz uzivani stfe dovekyeh hehnic a stitii, praku. a valeni balvanii na nepfatele. Vy busne stfely ukazaly se byti ne ueinnejsim valecnym prostfed kem v nynejsim konfliktu. at" jiz metany v podobe granatu z del, nebo ve tvaru pum z aerophinu. fjichz poprve uzito bylo v teto val ce, ci se vzducholodi, kterez rov nez prve mely pfilezitost ukazati. svou prospesnost eivilisaci dnes ka : stejne torpeda .iez nicila to- lik lidskych zivotu. namnoze nevi nyeh. .isou pouze odmenon vybus ne strely. stejne jako podkovy a miny. Ale lidsky duinysl a honba a vitestvi nedali cloveku. aby se spoUojil se vsemi temito prostred kv a iedovatvm nlynem a teku- jnostmi. .iez laboratof dukladnelio lHMneekeho professora poskytla 'teutonskym kulturtregrum. dm-1 1 " ,v " 1 " 1 10 OMUUU !s eliudymi rodiei a asi tucteni bra Fohyblive obrazlcy stanou se pryj'ri a Mrer. faruha byla divka v A v letoM presidentske kampani , mei-u- rozena, jez dobyla 94.2!) velice dulezitym agitacnim pro j bodu. Ti-eti byl Alexandr Grecii stfedkem a navstevovatele foto-. berg s 94.84 body syn ehudych hernich divadel nebudou miti zad pri-teliovaleckyL-h rodii-u. ktery Lou nousi o politicke pobaveni. o rely rok pracoval v obehod'i s Pepublikansky vybor yy. pM- j rainy a obrazy za se-lm dolan": Pravil V4',iko o'ovou hru je lhAm -iest k"tovatl S0110VU mOXlckou polltlkll. (in divati na celou divadelni hru. v bylo taive troenu romaniiKy, jesi ve lire take nejaka pronasledova na divka. prepadeni jeptisek ve klastefe a zavleeeni jich Villon do lesa a jine sceny. ktere daji -J brazkove life romantickeho zbar-, veni. Mezi jednotlivymi seenami bude ukazovan president Wilson . . Pn vsem tom spi a na koneL : Hughes, jenz pry. muze poskyt- nouti jedine rozreseni mexieke o- Na takovy drub kampane musi ovsem byti president pfipra ven a jaky vliv to bude miti na americke volicstvo. mozno si pfed ciimeiSim preSldenteill Spatl Malo toho bylo dobreho, co nam posledni zase(3ani kongresii pfi neslo, ale jerna vec znsluhuje zminky. Kongres byl tak zimestnao n ci dMezitejsi. ze nemel easu aby se zamestnaval takovou neple ehou. jako jest pfistehovalecky vakon Burnetii v. Ten byl odlozen d-) pfistiho zasedani. IXmokratic- ti senatofi se rozhodli. ze. se p"ed- j lohou ton zabvvati nebiuku, po- nevadz president jim oznamil, ze bude pfedlohu Aetovati, jako jiz ucinil pfed dvema rok.y. Pak ji ehteli nektefi vynutiti jako du datek k zfyconu o detske praci, ale niuseli od toho upustiti. Ale na zi w t t 1 1 1 1 ' 1 . .w. . - 11 - I . .... I Nemohou prohratL -T "S mu k tomu dojde, jisli. muz'Miie bvti .Na newyorskych vyssicli sko Jacii byli letos vyznamenani tri zaci za nejlepsi uspech v celem :ne5te. . Vyznamenani takovt' j iu"'eo znameiiH. ve ivJ'-t? tak ob'-ovskt'i i kdc skoly navstevuji tak velikr , tisiye zaku A tu jest nejzajiMia- ve.isi ze mezi temito tremi byli dva iristehovalci. Prvni ceny pri - jizni Italii a zije v bidnem l)ytu tvdne. Co tomu Peknou lide. ki-- ri pr'Ktehovaleum tak ra-li stvou. - nejbohatsim muzem sveta a je-; notlivy-li stran. ale tito nejsou ho mladsim bratrem Frankem, nyni nakloneni tomu aby svoje ci ale bylo oznameno, ze nespoci-j ty vefejne ukazovali v dmonstra vaji na pravde a ze jsou bratfi eicli ruzneho druhu. jak tomu by stejne trpkymi a urputnymi ne- 10 v minulosti. Demokrai ;cka pfateli, jako byli kde jindy. Ikampan fizena bude letosnilio ro Xemluvili spolu od roku 1898. ! ku Vanee P. MeCormiekem z kdy se rozesli a zapfisahli se, ze s0 nikdv nesmi''i. X'davaji se ruz- i i m'. pHeiny. z nieb.z dve zdaji selYorku. V starych dobach vefejni i miti nejspravnejsi po'lklad. -Ted i nou z nich jest tvrzeni. ze John vzal Franka po bratrsku izknit ka" a pomohl si tim spusobem ku znacnemu jmeni. V roee 1910 ze mfel James Corrigan. o hTmuz se pravi. ze byl nepfimou pficimm bratrskHio nesvaru. Corrigan a Frank Rockefeller byli spoleeni ky v obehodu zeleznou rudou a majiteli dolu. ktere jsou dues ma jetkem Johnovym a jediiim ze z'i kladu jeho velikeho bohatstvi. John k nim jifisel spusobem poc tivym. zakonitym vysoudil je. a od te doby se Frank na neho hneva. Corrigan tvrdival. ze jej John o majetek osidil a v tomto pfesvedceni zemfel. On a Frank Rockefeller vydluzili se nejake penize od Johna a odevzdali mu jako zaruku 2o00 dilcu petrolejo veho trustu a 4000 dilcu Frankli- noVy spoleenosti zelezafskych do- Doslo k soudii. pfi nemz -I..hn vyhral a akcie mu zustaly. Pravi se take, ze se bratfi rozhnevali k vuli otei "Williamu A. Roekef A lerovi, ktereho John az do smrti drzel v jakemsi zajeti a nedovo loval k nerau pfistup nikomu. Pro Berryman in Washington Star. slulii Ida Tarbellovfl naspala d-T-ji-ny petrolejoveho trustu a tain take vylieila stareho Koekefelle ra. Podle jejiho vylieeni l)vlo to doMrodruh. ktery se poliyboval z mista na misto ve vychodmdi sta iceii. cbehodoval v konieli. pvoda val patentni hiedieiny. a lide jen Meradi priehazeli s nim do siyku. To!m jej drzel ve zvlastnim loto hradku. ktery pro neho postavil. .ln za ton n-ic-inou. aby zaehoval dfistojnost rodiny. Je tedy patr n? ze je John nevinnou obetj bra trdva hnevu. Letosni uoliticka kampaii znacne,la 1;-)000 holubu. ba neni tarn am lisiti bude se od vsech pfedcha- Minoho skolaka. abv ik-h nekolik zeiicich, pokud tyce se method ruznych politickych stran za a celem ziskani hlasu pro syoje kandidaty. Xebnde zad m' kriklavosti a ue lioraznosti ve vedeni kamnan', nv i i brz pfelvolebni boj Hzen bude ei- x nhf-hodnickv. V nosledim-h le- f. .. i. 4" ,f;,.i..'-A I It'l 11 HM) IUIII1U. .V I (IIIdLlVJlV (..1 i Pennsvlvanie a repub'ikanska "William R. Willcoxem : New TPfiiiei iv n n avnimi einueii politickych kampank-h. ale nyni. kdy easopisy staly se tak vlivny mi. techto pouzito l)iide hlavne k agitaei. Kecnici budou ovsem v kampanieh hrati dosud vynikaji ci ulohu. ale nikoliv takovou. ja ko v kampanieh v leteeh dfivej sicb. Obe strany maji svoje tiko ve kaneelafe. ktere posilaji caso iisfun jim naklonenym elanky a zpravy. ktere maji ucel agitaeni. Letosni zapas bude zvlaste zaji mavy, jezto republikani napnou svoje sily. aby vratili se k moci. kdezto demokrate jiouziji veskere sve sily, aby pri moci se udrzeli. Jednim z pfedmetii, ktere byly posledni dobou pfimo neslycha nym zpusobem zdrazeny, jsou i perlet'ove knofliky. Ueliem ponu'rue kratke doby stoupla jejich cena o 200 az 300 procent. ale aspon v tomto ju-ipa-de je jakasi odchylka od ustale neho pravidla a zdrazeni knoflikfi nelze pficitat na vrub evropske valky. Pficina spoeiva jinde. Je totiz nouze o musle, z jejich ske bli jsou perlet'ove knofliky hoto- veny. Xejvetsi zasobarnou skebli byla az dosud feka Mississippi, ale ta je jiz po delsi dobu rozvod- nena tak. ze loveni nuisli je spo jt-no s velikymi obtizemi. Proto doslo k zvyseiu cen perlet'ovyeh produktu a knofliku na prvem miste. Yyhnuti neni a platit se to musi. Aspon tarn, kde bezi o zen ske toiletty. Kdyby slo jenom o pfislusniky silnejsiho pohlavi, dovedli by si tfeba za tuto pfe- hnane zdrazenou "zivotni potre on najit nejaKe naiiracty a po pfipade by se bez ni obesli take. V torn ohledu nesjou panove dva- krate vvbiravi. Podivne farmy ve Spoj. Statech. Turecko ma sve mesity. Rusko ma sve kozaky. Nemecko ma sve U )odmorske eluny a Mexico ma sve bieeny: ale opo.i. btaty maji ty nej podivne jsi farmy na svete jak se zminuje jeden dopisova- tel do listu Philadephian North American. Za Pessadonou v Kalifornii plu kovnik Gawston spravuje snad tu nejvetsi pstrosi farinu na svete. Ovsem jest malo lidi, kteri bv se ehteli chovem pstrosu zabvvati. Test-li jste kdy koupili pstrosi pe- ro )rviu jakosti. mahli jste miti slaby pokyn. co penez by se mo- llo na pstrosi farm? vydelati. kdy jyste vedeli jak do toho. Jednu dobu zmoenila se horeeka Pensyl vanie. a zrizena tain pstrosi far ma blize Sunburv. ale ptiici ne- liteli se U'ispusobiti podnebi a tak zustava dues pstrosi tarma Gawstonova ton nejvetsi na svete e letoria .Mexico, je papous- . . - vi ei farma a malv kus eestv od Los Angeles Kalifornia. jest nesmirna holubi farma. Tarn najdete bezma neehoval. Rovnez v Coloradu jest medve di farma. A nekde nahofe v Ka nade jet elovek. ktery dela peni ze chovem vlku. Kozesiny z nich ifinaseji slusne ceny. V Hot Springs. Ark.. II. J. Chambel ma eligatofi farmu jez jet jedina z Americkych nejpo divnejsich farem na svete. Napro ti tomu na Floride. kde jest eli gator domovem. farmafi potfi leji cele rodiny. Pravi se ze v le teeh 1890 vice nez 3000 eligatoru usmrceno. Eligatofi jak se zdi nidi luibi farmaf urn stada skotu. Pfirozene se stalo ze jest nedosta tek eligatofi kuz.e a kozeluhove to , pocitili. Vysledek byl eligatofi , farma. I V Texasn farmaf chova buvo-! i a kfizuie ie s hovezim dobyt-! kern. V Oregonu chovaji cinske bazantv rarmv na voclni zelvy, odni zelvy , iest iednim z noveisich prumvslu. , Jedna z nejvetsich jest ve Hope v Georgii. na ostro Tfadovna Spajenych StatUj pro ; ryliafeni studovala jioslednich 8 j roku zelvu s kostkovym hrbetem ; v Iieaufart. N. Co. Tarn zelvy byly j v ryoniKacn (ieie ne e-i iumi mlade uz davno dospely. ze se sa- i my o sebe mohou postarati. Die nabledu odboru baziny se stanou vodou s pfilivovymi panvemi jest idealni misto pro pestTMii zelv. Je tfeba jen zfiditi patfieiiou oh ra dii a ponechati vrata pro pfiliv a ndliv vody. Musi tu byti take tro ehu suclieho iisku. nebot' do nej samice snasi vejee. A take samee musi miti misto. kde by se mohl na slunci vyhfati. Wm. Hagan ma nesmirny za vod kozesinovy podel bfehu Dela ware pestuje pizmone a dela )enize. Behem sezony 1914-1.1 4r zil pfes $2000 cisteho uzitku ze sve farmy. jez mefi 614 akru. ale farmafeni pizmonove jest zamest nanim velice namahave. Na prv nim miste farmaf musi vyckati. az do podzimu nez skutecne " far maf em"' nastane. V tu dobu jsou kozesiny nejlepsi. Zvifata jsou ehytana aspoii vetsi jich cast do pasti pfipnutyeh k fetezum, ktere, ktere zase jsou pfipevneny ku kolikum. Koliky slouzi take za voditko. Potom take traperi be fou sebou rapir se spickou jako jehla, na ktery nabodnou kazde ho zabloudileho pizmone, ktery hledi zmizeti na prvni vystralm nebezpeei pro nej. A ty traperi v botach az po kycel dovedou piz mone nabodnouti s takovou zrue nosti s jakou Viliam Tell sestrelii jablko. Jest-li jste jeste nikdy nevidelf pizmonovou farmu. zajed'te si v mesici unoru k Haganovi, budete pfekvapeni jak farma pod vodou jest fizena a sotva budete s to u vefiti, ze jest tolik pizmonu na svete. Nektery den jich napocita' 150 a jeste vice. Ano jest v pizmo- vem fannafeni hodne penez, ale nepokuste se o ne nemateli sou stavu telesni tak jako alpsky stre lee. Josef Matlaeh z Marrestown N. -J.. vlastni snad nejvetsi farmu na moreata. To se neda popfiti. Vypestuje jich vice nez kdo jiny v Americe a dela penize. kde jim setkiivaji se s nezdarem a to je neco. nac muze byti hrdym. Kaz dy muze byti farma rem, ale byti iispesnym farmafem, to jest neco jineho. Ovsem jsou jeste jine far my na moreata. jez obohaeuji je jich majitele a je jich hodne, ale Matlaeh jest v torn oboru kni lem. Moreata maji radv alfalfu nebo seno, aie zeiemny cnutnaji jmi 1 1 1 , vice a farmaf zae.iteenik nejed- nou ku sve skode seznal. ze se mu moreata na zeleniaeh "uzrala k smrti7. Xiemene. jsou v torn peni- ze. Chov stfibrnych lisek take se stal industrii. Kozesiua ona jest nesmirne cenna. ale kdo dice eho vati st fibrn e lisky. musi se stati poustevnikem. Pfedevsim nesmf se usaditi blizko nejake drubez nieke farmy a to z nejednoho du vodu. Jest malo nedofozumeni mezi pfateli neb znamymi. ktere by se nevyjasnilo rozmluvou mzi obe ma stranami. V dopise to vzdy ji nak dopada. nez-li v rozmluve. Kdyz s druhym hovofime. poziuime s vyrazu jeho. jak ten neb onen vyrok pfijimii heb mu rozumi a kdyz vidime. ze tomu rozumi jinak nez-li to myslime muzeine to ihned vysvetliti. Slo vo jisane vsak dopada jinak: psa na veta muze znamenati nekolik ruzuvch veci.- Zivot jest kratky -, , , , , . . . , . . . , , vo.'ivy i ... v.v-., ' ji to tedy zajiste za to. aby osobni rozmluvou vse vvjasnili a vysve- j.j. Dobra pfOesitost ziskati si dob rou domovinu. Pan P. E. McKillip z Ilamphrey koupil .10.000 akru urodneho po zemku v Reaver udoli v stfedo vychodni Nebrasce. Tyto pozem ky nalezaji se 20 mil severozapad n e od Albion a 15 mil zapadna od Elgin. Pan P. E. McKillip dava tento pozemek v eastich "do pro deje za vyhodnych podminek. Po vjimnete si oznamky na jinem miste t. 1. kdez shledate blizsi no pis. Na prodei. nekolik peknych urodnych farem psenicnych v Montane pfimo od majitelu. Za spokojenost rucim. O dalsi podrobnosti piste na Frank J. Smrz, Hingham Mont.