OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNY
TYDENN1K
PUBUSHED WEEKLY
VjcUzi kazdou stredu. Published Wednesday
VjdTtclc
ITA1KA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
ffccfektae na rok $1.00 Subscription $1.00
jedaodaie:
AREA BROS,
CLARKSON, NEBR.
Zdraioyani papiru.
Jakkoliv vsechny pfedmety de
nni spotreby stoupaji, vytrvale v
cene jiz od mnoha let, a zvlaste
2a posledni dva roky nasledkem
valky tenipem tak rapidnim, ze
zdrazeni pozivatin obnaselo na pf
za posledni rok plnych dvacet pet.snadnou dopravu dfivi az takfka
procent, malo co vzbudilo mezi
nasi ceskou kolonii takovy po-
prask, jako zdrazeni casopisu. Je
jiste lichotivym vysvedcenim pro
nas narod, ze casopis se nam tak
dfilezitym stal a potfebou kazdo
dennim zivote, aby kazdy jedno -
tlivec mel zivotni zajem na jeho
cene za casopis pfestal byti lu-
2tisem a stal se nutnou denni po- Spojenyeh Statu, jakozto o pro-tfebou,-
ale jevi zaroven znacnou stfedku k zastaveni stoupani cen
niiru nepoehopeni a nelogicnosti j)apiru. nema smyslu. z duvodu
ten f akt, ze zdrazeni casopisu po -
vazuje se u mnohych za zistne vy
koristeni pomeru, misto aby se v;i
zilo. ze se jedna o ciste nut no opa
tfeni k zaehraneni listu. Mnozi j Soudny etenaf vezme jiste na
ctenafi ktefi byli dlouha leta zvyjvedomi s jakym sebezapfenim a
k!i, platiti stejnou cenu za svoii
denni cetbu, ustalili si snad jiz to
pfesvedceni, ze onech deset centu
tydne za casopis jest instituei tak
skalopevnou. nepodlehajici zm
nam,-jako vychazeni slunce.
Zdrazeni papiru postihlo odbe
ratele ceskyeb casopisu ve vsech
mmerickych mestech, a odberate
le periodiekych listu bez rozdilu
jazyka vfibec. Vjdavatele hledaji
jcae oyiy zarazeny casopisj7 v nro
bnem prodeji a zvyseno pfedplat
ne. Jinde jako v New .Yorku zre
dnkovan byl pocet stranek. Nekre
tq listy jako "Osveta Americka
prestaty vubec vycbazeti. Jiue ca
Kopisy nejen byly zredukovany v
objemu, ale byly k tomu jest-2 ta
ke" zdrazeny. Soudny clovek musi
si uvedomiti, ze neni mozno, aby
casopisy bylv jedinvm zbozim na
trim, ktere by mohlo uniknouti
teto Idesajici nakupni hodnoce pe
Jiez; hospodviika ktera dni i&dti '
a dostava za hadry a stary papir i
dvakrate az tfikrate tolik. jako
drive, musi si f ici, ze toto zdraze-
m materialu na papir, ktere ji pf i i
nasi vyiiodu. musi skoditi strane :
drube, ktera papir konsumuje.
Ale vefejnost namnoze zapomi-
na, ze hadry a dfevovina nejsou (
jedinym materialem, jeho se k vy ;
robe papiru potfebuje. laloktefi j
vedi. ze vyroba papiru jest s vet
si casti slozitv ehemicky proc-ep.
Xvalita a barva papiru zalezi na
kyselinach a anilinovych produk
tech. A prave ty nejnutnejsi a
nejvice potfebovane chemikalie
stouply nesmirne v cene od te do
by, co dovoz z nemecka byl zasta
ven a domaei zasoby A-ycerpany.
Kasein. ledek a potaz byly zdra
zeny od propuknuti valky o 300 j
procent. Obycejne modfidlo na bi j
leni papiru, jez stalo drive jeden
a ctvrt centu libra, stoji nyni 7c. 1
a ani za tuto eeuu ho nelze dostat j
dostatek. Ale jsou to hlavne anili- j
nove barvy, ktere vykazuji neu-
vefitelne stoupnuti. Barviva kte
r& byla prodavana drive za 40e
libra, stoji nyni az $40.00 stejne
mnozstvi a ani za tuto neuvefitel
ne vysokou cenu nejsou k dosta
ni. Jestlize si des ctenafi stezuji na
zdrazeni novin. nemeli by zapomi
nati ze vydavatele musi platit za
material, nejen daleko vice nez-li
jim zdrazeni nahradi, ale jsou do
konce v obavach, ze ani za tuto
vyssi cenu nebudou s to dostatec
.iiou zasobu papiru jim opatfiti
I kdyby americka chemikalni in
dustrie, ktera 'dik valecnj'm objed
navkam, vykazuje velky rozmach
vzrostla tak daleee, aby se mobla
?ostarati o chemikalie pro vyro-
bu novinafskeho papiru, hlavni
material, vhodne dfivi, bude na
dale sehazeti. Az dosud dovazena
by a byla veskera zasoba dfevo
viny k vyrobe papiru v Americe z
Norska, ktere ma velike smrkove
borove a javorove lesy, kterezto
dfivi, liodi se nejlepe k zpracova-
ni na dfevenou kasi. Ye Spoje -
nych Statecb neni lesu, ktere. by
dodavaly dfivi. k vyrobe papiru
se hodici. Na Alasce jsou sice roz-
sahle lesy, ktere obsahuji nepre-
brane mnozstvi znameniteho mate
rialu k vyrobe papiru, ale nasky
tnji se pfirozene pfekazky, ktere
znemoznuji vykorist'ovani techto
zdroju. Obtiz spociva hlavne ve
dlouhe doprave, ktera by zvysila
znacne cenu material u. Kapitali
sti se rovnez obavaji, ze po skon
ceni valky uchvatilo by opet ten
to priimysl Norsko. majici hojno
sti vodnieh proudu. jez umoznuje
do pristavu, a poskytuji z.iroven
lacinou hnaci silu pro stroje k vy
, robe df evoviny. Pak by ovsem in-
vesment, ulozeny v papirnaeh na
Aljasce, byl praktieky vyhozen.
Odsud nelze totiz oeekavati ulevy
1 Jedine tedy skonceni valky mftze
, pfinesti snizeni cen. Mluviti o nut
nosti zakazu na vyvoz dfivi ze
Jjez jsme vyse naznacili. totiz ze
dfivi z Americkycli lesu nikdy ne
slouzilo a nemuze slouziti k vy-
, robe dfevovinv.
s jakou ztratou pracujeme ve vy-
davani listu naseho, ale doufame
2e kdyz kazdy vyrovna s nami
j sve- Uety, ze pfeek.nme tuto krisi
bez zdrazovani pfedplatneho. Pro
to hledte spravne platit a tak bii-jg lia mxnz nen,'. Jeh0 velike
dete nam castecne napomocni v osobni jnieni. ktere ma v kralov
nasi ztrate. skych statcich. lesich a pozemeich
odhaduje se pfiblizne na sto mili-
Zaslete nam jmena vasich sou- onft dollaru. Ale nemecky cisaf
sedu a mi jim zasleme cislo toho. ueni nejbohatsim panovnikem na
e,to casopisu na ukazku.
DOPISY
HUNTER, OKLAHOMA.
Ctena redakce, musim se take
na Vas trochu podivat a jest-li
chcete tedy take trochu pozlobit
s timto dopisem. Nerada liekoho
zlobim, ale tak se mi zda, ze vy si
jto tentokrate zaslouzite, nebot'
jste nine zapomeli poslati noviny'se z toho co vyda na vydrzovani
na datum 24ho minuleho mesice
a v torn spociva to zlobeni abyste
mate-li je tarn po nice pekne zas-
lali. Tfeba mi jich, nebot' neehci
miti postupne cteni roztrzeno.
(Poz. red.: Zasilame je dues, to -
tiz dnes je zde mate, ano? )
Noveho mohu napsati jen ze zde
mame velke sucho, tak, ze nemo
hou nasi oraci ani pluhy dostat
do zeme. Z te pficiny vetsina zdej
sich farmeru pouziva ''disku".
Celkem letosni rok nebyl valny.
nebot' se to farmerum tak pekne
nepocitalo jak by vlastne clitrli
jiocitat. Nyni se nam trocliu o
chladilo, ale nenamoklo nie.
Sad a si )fectu dopisy v techto no- J pfijmy se soukromeho kralovske
vinach. Jiz nekolikrate elitela j ho majetku. Rakousky cisaf do
jsoni neco napsati ale nikdy jsem stava patnact milionu korun od
se k tomu odhodlali nemolila.
Ncjradeji pvocitam ty dopisy pa-
lift " velectenveh beclaku. Xu no-
i
myslete. jsem jiz stara. ale vzdor
tomu se mezi beclaky rada podi
v:n v tech dojiisoeh. Az y.ao bu
deme vedet nejakeho noveho od-
; beratele pro vas ihned Vam sde-
illMe.
Frank a Anna Rclix.
Evropska valka ktera ozebracuie
narody, sahla pry do kapes take j
nekterjhn panovnikum.
p0eita se ze nemeckv cisaf ztra
t;i 0l o- lloJV- c0 r0ztrhal cas-
to t-jmenovany car papiru. 25.000-
00o dollaru. Vzdor tomu Vilem
svete. Tato cest Aryhrazena je rus-
DNE 7ho LISTOPADU
HUGHES
a celf
a tak bude
kemu carovi. Soukromy majetek
carske rodiny, vynasi asi deset mi
lionu roene, vedle toho ma od sta-.
tu sfejny plat a dale ma mnolio pe
nez ulozeno ve vynosnych podni
eieli za hranicemi. Celkovy pfi
jem jeho. k nemuz prispivaji i ve
dlejsi pfiplatky od statu a jine,
cini -10 milionu roene. Odpocita-li
velkoknizat a jine ucele. zbude
urn pro jeho vlastni ucele asi 25
milionu dollaru roene. St'astnj' to
, clovek tento pfijde si bezmala na
' polovinu toho, co videla roene nas
jamericky John D. Rockeffeler!
Turecky sultr.n dostava rocnvi 7,
500.000 nekdy take mu stat zusta
ne dluzen. podle toho jak finan
cni ministr hospodafi. Jeho pfed
chudce Abdul Hamid, nemel zad
ueho platu. Jemu nalezela statni
pokladna cela a bral si z ni co mu
bylo libo. Anglicky kral dostava
od stalii 2.350.000, ale tfi ctvrtiny
z i oho padnon na cleny kij.ov
ske rodiny a jine ucele. Ma vsak
Pfedlitavska. kde jest cisaf em a
dalsich patnact milionu jako kral
uherskv. Xeni pochvbnosti ze val-
ka tato udela jim A'sem v rozpoc-
tu tomto podstatnc zmeny.
zadne vladni kolky na ufedni
listiny a noty.
Od minule soboty neni tfeba da
vati zadnych vladnich valecnyoli
kolku na ufedni listinv. kosmetic
ke i toiletni pfedmety, zvykaci
gumu, telefonni zpravy a telegra-
my. Bylo tak oznameno kolektoru
vnitrozemnich dani. jenz uvedo
men ze skaly A a B ze zviastniho
danoveho zakona pozbyvaji plat
nosti. Skala A obsahuje vsechny
dokumenty. jako bondy, akcie v
korporaeich. inkorporacni listiny
noty na penize, stvrzenky na zbo
zi drahou zaslane, trzni smlouvy,
pojisteni jiroti ohni. telefoni zpra
vy, telegramy. listky do Pulma-
jiovycli vozu, atd. Skala B. zahr-
republikansky listek
zajiKn mir
nuje voiiavky, toiletni potfeby
prask-, mydla a zvykaci ' gumu.
Zavody jez maji zasobu vnitrozem
skyeh kolku, mohou je vymeniti
v iifadovnach kolektoru vnitro
zemskych dani za penize.
Smlouva na ochranu stehovaveho
ptactva, uzavfena mezi Spoje
nymi Staty a Kanadou, jest
prvni sveho druhu.
Dva narodove, z uichz jeden
je zapleten do velike valky, a
druhy stoji pfed stem spletitych
problemu, najdou tilok casu, aby
mohli ujednati smlouvu na ochra
nu ptaku, pfeletajicich z jedne z
tech zemi do druhe; a nad to ty
vlady jednaly beze Tseho pfime
ho obchodniho natlaku. Byl to
skvely vykon.'a krome toho je to
prakticke. Lide si prave poeina-
Potesujfci
k.
FAIRBANKS
a prosperita
ji uvedomovati skutecnou a pra
vou povahu sveho postaveni na
nasi planete. Na zemi jest mezi
lidskymi bytostmi a hmyzem ve
den staly boj o vladu nad nL
Ptaci jsou v teto valee nejlepsimi
spojenci lidi, ale ackoli bez jejich
pomoei vysledek zapasu toho jest
pochybnym, pfece jsme tyto sve
opefene pfatele zabijeli smahem
a ve velkem, a nazyvali jsme to
"sportem." Kongres, jenz pfijal
Underwooduv zakon, berouci ste
hovave ptactvo ve spolkovou o
chranu, administrace, ktera a
smlouvu, prave uzavfenou, vyjed-
navala, zaslouzily si dikii kazde
ho mysliciho Americana.
Novy ctyfkonsky gasolinovy
hybostroj na prodej. Hlaste se v
tiskame.
zprava.
-Nelson in St. Paul Pioneer-Pre-