zApadu
OZUENA
ECHO OF
THE WEST
llocnik-Vohime IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 13. zafi (September) 19K)
loitered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 70.
Cislo-Number S
Z Evropske vaiky!
Londyn. Nemecko pripravuje
se vykliditi znacnou cast Francie
podle zpravy, ktera sem dosla z
Rima. Oznamuie: "Berlmske ca-
sopisy poiednavaji o moznosti
kraceni nemecke bitevni cary, z
cehoz jest patrna vainost' jejich
postavenf na bojisti. Mysli se, se
pripravuji nemecky lid, aby se
smiril s vyklizemm Francie a Bel
gie." . . Londyn. Tri nemecke divise
pfijely prave na rumunskou hra
nici od Verdunu. jak oznamuje
kancelafi Exchange Telegraph
zpravodaj z Petrohradu. Zda se,
ze jest nemecke velitelstvi odhod
lano, obetovati uzemi na zapade,
aby se uhajilo na Balkane.
Londyn. Exchange Telegraph
dovida se z Amsterodamu, ze ci
saf Vilem hodla odejeti do Bul
harska, aby osobne dorucil vyso
ke rady velitelum nemeckym a
"bulharskym, ktefi dobyli rumun
ske pevnosti Turtukaje.
Pafiz. Srbove na fronte ma-
cedonske zahajili velikou ofensi kterou mu moliou poskytnouti Ra
vu v sousedstvi jezera Ostrovo. ksam'v emci a Turci. novyda
Ministerstvo valley oznamuje, ze tolik aby mold postaviti jtMlno
po tuhycli bojich zmocnili se vy- j,0 mlle proti tymil nepratel
siny na zapad od jezera. ,skvm. Kolik mobou jestt" na P.al-
Bukufest'. Rakouska vlada kan vrhnouti Uusovt1 pfvs Runmn
nechce se patrne dati zastupovati sko a Anglieane z Egypta. neda
Cechem. Kdyz bylo oznameno, ze
v Rumunsku zvolila k zastupova-
ni zajmu svych poslance holand-
skeho, misto K. J. Vopicky, bylo
vyslovovano minsni, ze snad je to
z nepfatelstvi k Americe. Vsak
vlady nemecka a turecka Vopicku ,
jS5fe9-a5tepe prijaly, ackoll
zaujimaji ku Spoj. Statum stano- bned, kdyz se jali soustred'ovati
vsko stejne. Take Bulhafi dali se vojsk0 v Soluni. Nemecko ma by
v Bukuresti zastoupiti vyslancem ti naadejio ires Rakousko. Ra-
holandskym, ackoli Vopicka. kte-
ry je americkym vyslancem take
pro Bulharsko, byl by jim bliz-
sim.
Londyn.-
Viady francouzska
a briticka nodnikaii dalsi kroky k
aOCiieni UZSino siuiupubuutjiu no.
bojisti a vyuzitkovani valecnych
pramenu. Vladni tiskova uradov-
na vydala o torn nasledujici zpra-
vu: "Tento tyden konala se fada
dalsick porad v Pafizi mezi bri-
tickymi a francouzskymi ministry
valky a stfeliva. Byly vymenova
ny nahledy ohledne vysledku po
sledni ofensivy a zaverku, ktere
z toho plynou, stejne jako o spo
lecne praci na bojisti. Doslo se k
vysledkum uspokojivym."
Bukurest'. Bassett Digby o-;
namuje chicagskemu listu "Dai
ly News:" Bylo sem oznameno, ze be vyhybal a tu se shledalo ze je l(.arovy nejen ze obnovily prudkou
cesky vyb. z Ameriky vyslal dele to zona. Zeiia tato oblekala se po a niohutnou offensivu v Ilalici a
gaty do Rumunska, aby tu obsta- leta v muzske saty. jak udala z v Kai-patech. ale spechaji i prcs
ravali ceske zajmy." jtoho duvodu. aby ji muz s nimz plUinnnsko na novou bitevni linii
j zila v ne.st'astnem manzelstvi, ne- v Dobrodruzi. A spojenecka ar-
"Valecny plan spojencu je tak jed-, mohl najiti. Ale co jest pri torn ma,ia u Solune take jiste brzy zac
noduchy, ze neni treba zadneho j ncjpodivnejsi sama byla "zena- ne pfizvukovat k tomuto gigan
zatajovani. jta" provdala se pred sesti lety za tickemu pochodu, pod jehoz ude-
Prolomiti nemecke bitevni linie muze. ktery ji tyral. kdyz pak ji ' rv svijeji se centralni velmoci v
ve Francii nebo na severu v Rus- dve deti zemfely. utekla od muze pfedsmrtnich krecich.
ku jest veci tak tezkou. ze se vla-ja hledala si stesti jinde. Oblekla
dy lekaji obeti. jez by bylo treba 1 se v muzsky sat predne. aby se u- jak dlouho jeste evropska valka
pi-inesti. Nemecko musi byti na-' kryla a pak i proto aby se snazeji potrva?
padeno na sve hranici cele. tedy j uzivila. A takovym spusobcm se j Rumunskv statnik Take Jones
i od jihu. a to se inuze stati jenom ozenila"' Zena u niz byla na stra eu se sice vyslovil, ze zakrocenim
az bude Rakousko rozdrceno. Ale , Ve. mela dceru. kterou milenec , Rnmunska bude zkracena nejme
Takouska vlada bude bojovati do j podvedl. Ocekavala rodinu. Pri- i ng Q ge?ft mesicu. ale tim otazka
posledniho dechu. a pokud naro-j nala se tim teto zene v muzskych j trv.'ulj krvaveho konfliktu neni a
dove nevypovi poslusnost. do po- ( satech, ktera se ji navzajem vy- nj 7 claleka zodjiovediMia. rim de
sledniho vojaka, nebof vi. ze ji;znala ze sveho prestrojeni. I'spo-1 0 valka trva. tim vetsi pravde
ceka iiplne rozpadnuti.-Aby mob- j fo'dali tedy snatek a zili v malem ! p0(i0bnosti nabyva pfedpoved'
10 byt Rakousko premozeno. je ! doniku v Londyne. Matka divcina QUa Kitchenera. ze bude sotva
treba odstraniti ostatni dva spo- ( vedela o vsem. Kdyz se elite naro- asj skoncena pred uplynutim tri
jenee. na prvnim miste Bulhary, j (ij0 nikdo ze sousedu nemel nej-; rokfu C'bartoumsky hrdina poci
vycistiti Balkan a obklopiti oba unnsi pochybnosti. ze jest muz 1 t;1j s (.dalno.sti typickeho Angli
nemecke spojence zeleznym kru- jebo otcem. Rodina zila tak ctyri c.ina- predpovidal jako clovek.
hem ze vsech stran. Ze bude lul ; roky spokojene. a byla by zila i maji:i nejlepsi informace 0 silc -harsko
brzo odstraneno z valeene- (ale. nebyti odvodniho zakona. )0U stran a jmcital die vsebo
ho pole, bud' po dobrem neboro: ktery donutil prestrojenou zemi. ; spravne. I kdyz se situace pro
zlem, 0 torn nikdo nepochyb'uje.J aby se prihlasila u vojenskeho j spojonee zacina utvaret den po
Na Turky je potom casu dostij,radu. jdni prizniveji. nesmi se oddavat
stacilo bv jen, aby bylo dobyto : 'nikdo prilisnemu optimismu. K
Carihradu. Rusko v teto vfdee do-
i ::;.!. ze is. a neohyrrjne zaony
!::;itva a muze vsecky spojenc
- 1 o n t i. Otevreni Dardanell
:iiairu-iiaIo by tedy moznosf yvm
lani ruskeho vojska na vseeka bo
jiste a naopak snadne zasohovani
ivumi sTiVliviMM. Kdvbv bvlo do-
hU ('lHhra1' J;"lhav
ko a ku spojencum se prnnvjilo
Kt eko. eoz povazuje m1 za jite.
nioiilo ly byti ol jihu proti Ra
kousku vrzeno vojka o nekolik
milionu a o-ud trunu habsburske
ho liyl by zpeeeien. 1'dalosti ny
ne.i.M pripomina.il druhou valku
balkanskou roku 1010. Tenkrat'
1 5ulhar-.ko provedlo stejne ukva
peny kousek. vrhlo so na sve sou
sedy a v zapeti na to postavilo se
proti liemu spojeni Srbove. Keko
ve. Rumuni a Turci. asi 700.000
proti 300.000 Bulharfi. Iiulhari by .
!i nuceni prijmouti pokorujici mir i
bukarestVky. Do teto tisne privet
je kral Ferdnand. ktery jim nyni
pripravi! postaveni podobne. Fer !
dinand dobre vi. ze opakovani te
prvni chyby muze jej stati jak
trim tak. i zivot. i pospisi si zaji
ste. aby osudny svuj omyl napra-
vil nokud jest jeste eas. Pomoe
so pfedvidati. To jest patrne take ,
blavni plan spojeneeky. Pfemoci
Xemee a Rnkusany utokem na j.-
jicb branice. sbledalo se byti tak
obtiznym. ze se pristoupilo k pro
vadeni jilanu snadnejsicb. Ze se
hlavni pozornost spojencu sou-1
stredi na P.alkan dalo se tusiti
kousko pak bude zaskoceno pres
Balkan. A operace na IValkane
r.u vde."-nym ukolem. ktery by
mold u"ini'sti ryclde vysledky na
mist,', i kdyz jest hlavnim a kone-
."pyni jebo cib-m ,-emozeni Ni
ine: Kii. -jimu jeri " uiuix
ril-rad se sirany evropske uvolnil
by v.-li-e iostaveni Rusu v Asp a
uvolnil by jim ryehlejsi postup.
Qbvodni komise v Londyne vy-.
. , Drihodu ktera
cp etP inko roman a ktere bv ni-
, , , . ,
kqo neveiu, ku. ujr iicujrxa
lie ZtirUC6Ha.
Podle zakona 0 nucenem odvo-
du dostavil se do vojenske kance
lai - e mlady delink, ktery se vse-
moznym sjiusobem vojenske sluz
Rozsifujte tento casopis!
vse missfme
frfys? . , del .;.'??.- , 'il
. 1 1 ill; ' ;
3-2- . . 1 T' ' v . y
Ruzne znamky nasvedcuji tomu,
e eTf ktery zasadila bulhar-
sko-nemecka armada Rumu
num u podunajske pevnosti Tu
trakanu, byl dilem marsalka
Hindenburga.
Jest to jebo taktika. zasaditi
uovemu nepriteli prvni rami, ned- (
bati na ostatni body linie. trebas
byly sebe vice obrozeiiy a sou-
sirediti veskerou silu naporu na
misto zvolene k utoku to byla ti. Takovemu osiidu mobli by se rozbodi s velikou prudkosti. -le-li
valecna methoda liedricha Velke-'sice nekteri z kaiserovyc-h spo- delnstrelba bust;'! a trva-li dlou
bo a jest i llindenburgovou. Vi-.iencu vvhnont sePar.'itnim mirem ho. muze se stati. ze nektera stre-
t?;tvi iuihnn, m!', sice svon dft-'a
lezitost. ale dulezito-4 tu netreba :
pjch-meti. Ar liylo vylio.iovano u-
,0iClMn j(iSt t0 v podstate vitez-
stvj 0in..ln,u',, Znemoznuje Rumu -
; num vp.-1(i (Jo liulliarska timto
Ismerem. ale neposkytuje jeste
Xemcum a Imlharum vniknouti
do vnithiiho Rumunska. K tomu
,lliMil'1 M1UMU U,1NV- i,u,uuu" ,
ti Dmiaj a to bude pro ne tvr-!
a Mozitim j
f t-o i u. An 7C I: A n 1 1 or 1 i r I; '1 rf fpni "A 11M '
francouzskoanglicka offensiva na '
1 ......
Romme pokracuje vitezne a neza-
(rzitelne. Rumuni vali se nekoli
ca pr0udv do Sedmihrad. Italove
-jnj pokroky v Tyrolsku. a voje :
mirovym
ouverturam lined tak a-
proziti v
!TSfrU
u.z. in 3rooklyn Eagle.
-.i brzy netlojde. Xa konecnem vy-
ledku valky zavisi mnoho. cen-
tralnim velmocem daleko vice
nezli jejich odpurcem. -le to pro-
ste otazka byti a nebyti. Rakou-
ku lu'ozi iiplne rozpadnuti Tu -
ecku ztrata evropskebo panstvi.
Xi'mecku zivotni seslabeni
pokud Bulharska se tyce
- a
jebo
existence jako samostatnebo bal-
kanskeho statu vii rovnez na ip
rlost moziia. ze bv k nemu bvli
iiz nvin silne nnkloneni ab' o-
tazkou jest. pn.-.toupiii-ii by na'i
vlivuphii cnitele r-tyhlobody. O
(om dluzno asjiofi silne .ocbybo-
vat. Ti maji nyni situa-i v rukou
; a j rovedou nepocbylme svon- pl-i-
jny do posledniho skrtnuu p'ra
Maim prist i Evropv
je patrn." jiz
resne vyznacena aie nezu
c k teto iiosledni kapitole. budou
proity f.oU, pooky Hlsk(
I-i.T-A A'.'.llr,. PAvlmlnA to frunM
krve.
ktera bude moci vrhnout do pol
posledni milliony vojaku a posled
u million v na jejich vvdrveni '
ae y nobude jiste ovladat nem'C '
ke komando. Tomu prestali v '
P.erline jiz davno vefit. i
Bulharsky narod, jestlize ne tri- j
LAV YiaUllUUi. Ill U.O J. JX MWlUiilll i
;
otazku, zdali ve skutku vyplati
setrvati ve valce. j
Iulharsky vyslanec ve Vidni
muze sice neco povidati o nutno-
sti obrany prot Rusku jehoz cesta
na Carihrad vede pres Bulharsko
ale narod musi videti ze stejne
pres l.ulharsko na Carihrad a da ;
le vede cesta pangermanskych '
vudcu "Drang nacb Osten". A(
Bulhari jsou-li jiz nuceni voliti ,
nebudou vabati dlouho mezi Xem j
ci a Rusy. jakmile jednou pozna ji j 2000 ale bohatnou cim dale tim t
ze kaiser neni vice s to. aby jim j vice. Jsou majetniky rozsahlych .
zarueil kvzenou rakedonii. Xa ; lanu iudy v Oklahome. jez sama'
druhe strane spojenecka armada o sobe nemela by valnou cenu. ale
u Solune nekladla jim zadnebo od j nasli se tarn bohate prameny pe
jioru. kdyz tabli na Kavalu. pri-! trolejove a ty jim vynaseji nyni
stav to po kterem touzili jiz v pr- j miliony do roka. Studny jsou pro
ve a druhe valce balkanske. Zde najimany velikym olejovym spo
bylo Kecko pripraveno o uzemi a lecnostem a jeden z takovych "le
spojenci zjevne nejevi zadne veli-asiV' byl prave potvrzen statnim
ke litosti. Kecko hralo s nimi fa-j sekretarem Lanem. Xajemna ta
lesnou hru : jebo kral byl ustavic smlouva ma platnost na pet let a QpBS VaSeitlU SOUSe
,,0 pfipraven pfepadnonti je v j atanjo v sobe okronlil.. i CS0. , -
zfrdech na pokyn jeho svagra v j 000 akru pudy. Dosavadm mqem UM
Postupimi. Jedna se jim spise o ' obnasel pfil milionu dollaru rocne rsteleiTIa
T" ;!,,.v I itt-ki i bylo znemozneno
l.raii uloiiu liepriteic nez aby ji
ikali na svon stranu k aktivni
ut'ati na valce. -Teho jtomoc byla
by pochybiu' jednoty: narok athe
nskych kramaru na odmenu jiste
by ji piVvjizily. Jediny spusob jak
Uulharsko muze v nynejsi situa -
i vyzKkati neco s valky. do kte-
re se vrhlo na neprave strane. je
ziskati ot na litraty Keeka. To se
1 pravp deje. Oneeh best tydnu o
nicbz mluvili sojeneeti diploma-
ti ve AVashiiigtone. muze videti
Iiulliarsko mimo teutonskou alii-
anci. do ktere vlastne nikdy rad
' ne neprib'Iialo. IMusili bychom pri
suzovati bulharskym statnikum
, abnormalni mini kratkozrakosti.
; a bychom verili slovum Toncevo
! ' vm.
: zdrazena a mnohe druhy pujdou
Pocita se, ze na bojisti ze sto ku- .i'5te dele do vyse. Mouka jest tu
li vypalenych pouze jedna trefi drazsi asi o 15 procent. Vsechny
; a z vojaku, ktefi byli zasazeni, potraviny. vyrabene z kukufice,
asi tficaty paty umira. ' se zdrazily. T lace v mydle ve ve-
To bv znamenalo. ze se vvpali tsine obchodu bvlv zrusenv. Ve
3."i00 kuli. ne.li se zabije jeden vo.vetsine pripadu svadi e vina za
jak. Jako ve valkach drivejsich. drahotu na valku. Tak se vysvet
plati to i v pritomne. Vyzadala-li . lnje ku ju-ikladu zdrazeni syrobu
si valka straslivych obeti. vypo- molasy.. Pred dvemo roky proda
trebovalo se na to take primere- val se gallon laeinejsiho druhu za
ne strel. Ovsem vypoeet tento 12 centu. nyni jest ve velkem za
je ten prmm'rny. Strelba neby- 25 centu. Posila se do lihovaru
va v.dy stejna a vysledky jsou kde se z neho vyrabi lib, ktereho
rozdilne. Postupuje-li nepritel ve se uziva pri vyrobe prudkyeh vy
j srazenych radach. jako mivaji ve busnin pro valciei narody. Pred
i zvyku Xemci. jedna-li se jim o u- desiti roky takovy laciny syrop
j silovny utok na ne)ntele. pak
ovsem jicb padne strelbou vice a
1 pocet zabitych u porovnani s po-
ranenymi byva vyssi. Strely o vy
j okem napjeti urceny jsou spise
j k drceni zakopu nezli k zabijeni
; vojaku a nejsou tak zhoubne ja-
ko palba z rucnic nebo strojo-
vycb pusek. Strel a takova po-
bije lidi v nejblizsim sousedstvi.
ale nic vice. Ilor.si jsou rapnely.
kteiv jou nabiry kulemi. jez
la ma desn' u.'-inky. jinak st:iva
sp pravidelne. ze kule
dopadaji
vei!!e a uc-mKy .leju-li .i-ou siaoe.
Xa po'-rltku bitvy vei-lunske vy-
inleli jednou Xt'mci v peti hodi-
nacb 20.000 az 30.000 delovycb
kuli a pf-er-e nepobili ani sto Fran-
oouzu mezi 18.000 sur-astnenymi.
-Test znamo." ze za valky spanel-
'um- ..w...w.iuu...w v-
lo mesto Santiago na Kube ame
rickym lod'stvein nekolik hodin a
vysledek byl usmrceni jednoho
mezka. V Trouville bylo vypaleno
15.020 delovych kuli a zabit je-
den vojak. V namorni bitve u
falklandskyeh ostrovfi. kde bylo
nemecke lod'stvo jiod kapitanem
Spetem potOeno Anglicany, byla
anglieka lod Invincible trefena
23,krte- ale z jeji 050 namorni-,
,UM).V1 "m Vuu 01-
. , , 1 , - '
III UlUVK 111 'HH. I ol now ' w. v
zasAhne t0 rozdvti na prach, ale
nioznost". aby trefila v blizkem
sousedstvi vetsi pocet lidi. neni
velika.
Nejbohatsimi pfislusniky Spoje
nych Statu americkeho naro da
jsou nesporne Indiani kmene
Osagu. nebot' jmeni jejich je od
hadovano na $20,000 na kazdou
hlavu.
Osagu neni jiz mnoho. pouze as
ab- jio.Ile nov.' Miilouvy budou ru'
uokozci uostavat .liz pidtretiho
"dlionu. Majetek indianu jest
ov5em spravovan vladou. ale po-
'Hi jejich libovule muze byti od-
prod.'ivan a nedavno bylo za pro-
pozemky stiv.eno 3?33.00O.
' I'einze tyt0 jim v.sok do rukou
imprijdou. Ty pro ne drzi spolko-
1 v;'' vlada. Je to jakysi drub kura-
tely. Ainericti Indiani valem vy
u'raji. ale aspon nekteri z nick
vymrou jako bobaci treba je-
nom titularni.
Ve Spojenych Statech stoji nyni
cukr tolik jako za obcanske val
ky; pfed nekolika dny dostoupl
cukr prave te ceny jakou mel
dne 14 cervna roku 1864.
Vetsina grocerniho zbozi bvla
vybec do trhu neprisel. Rozdil ve
velkoobchodni cene nekterych po
travin ukazuji nasledujici eislice:
pred dvema roky stal sud mouky
$7.00 nyni $8.80: sud eukru $6.00
nyni 7.50; Take kysele zeli bude
( pry drazsi a sice ansledkem sucha
Jedine susene ovoce jest lacinej-
si. eoz pry jest nasledkem toho,
ze zarazen byl jebo vyvoz do cen
tr.'dnich risi evropskych
Postovni system Spoj. Statu.
Po.stovni system poj. Statu je
snad nejvetsim podnikem obchod
nim na celem svete. Postovni od-
)()r zami:stll.'lv.', Ha 300.000 lidi
asi v 56.000 postovnich uradech.
Obst'ara dodavku 10.000.000.
000 kusu prve tridy postovnieh.
zasilek rocne. to jest asi 300 kusu
za kazdou sekundu ve dne i v no
ei. Zaroven rukama postovniho od
-c i.QOO.000.000.000 li-
bpr dnih. xHy po5tovmK
posto
V roce 1870 bylo postmistrum
V nahradu vyplaceno $1,657; v
roce 1015 vsak jiz $52,000,000 vy
dani tydne.
Postovni system byl v cinosti
vice nez po pfd stoleti drive, nez
li nekoho napadla myslenka. aby
navrhl uzivani postovnich zna
mek. Prve znamky byly vydany
v New Yorku v cervenei 1847
ZnAmkovane obaiky bviy p0prve
'Vvdanv v roce 1853. V roce 1855
zapocato s registrovanim dopisu.
Special dodavka byla zapocata
v roce 1885 a venkovi svobodna
dodavka v roce 1806. Postovm
sporitelny byly otevreny prvnihb
ledna a system balickove posty
zahajen byl prvniho ledna 1913.
Pocet iostovnich uradoven do
stoupil vrchole v roce 1901. kdy
jicb bylo 76.954. Od toho casu na
sledkem rozsireni venkovni dodav
ky jiocet jejich se zmensil o 20.
565. NA PRODEJ
dobre zarizeny reznicky obchod
ktery se naleza v Severni Dakote.
Jest to dobra prilezitot stati se
samostatnym. Piste primo na.
majitele.
James Jindra, Albee, So. Dakota.
Odporucte tento ca-