Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Sept. 13, 1916)
zApadu OZUENA ECHO OF THE WEST llocnik-Vohime IV. Clarkson, Nebraska, ve stfedu 13. zafi (September) 19K) loitered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 70. Cislo-Number S Z Evropske vaiky! Londyn. Nemecko pripravuje se vykliditi znacnou cast Francie podle zpravy, ktera sem dosla z Rima. Oznamuie: "Berlmske ca- sopisy poiednavaji o moznosti kraceni nemecke bitevni cary, z cehoz jest patrna vainost' jejich postavenf na bojisti. Mysli se, se pripravuji nemecky lid, aby se smiril s vyklizemm Francie a Bel gie." . . Londyn. Tri nemecke divise pfijely prave na rumunskou hra nici od Verdunu. jak oznamuje kancelafi Exchange Telegraph zpravodaj z Petrohradu. Zda se, ze jest nemecke velitelstvi odhod lano, obetovati uzemi na zapade, aby se uhajilo na Balkane. Londyn. Exchange Telegraph dovida se z Amsterodamu, ze ci saf Vilem hodla odejeti do Bul harska, aby osobne dorucil vyso ke rady velitelum nemeckym a "bulharskym, ktefi dobyli rumun ske pevnosti Turtukaje. Pafiz. Srbove na fronte ma- cedonske zahajili velikou ofensi kterou mu moliou poskytnouti Ra vu v sousedstvi jezera Ostrovo. ksam'v emci a Turci. novyda Ministerstvo valley oznamuje, ze tolik aby mold postaviti jtMlno po tuhycli bojich zmocnili se vy- j,0 mlle proti tymil nepratel siny na zapad od jezera. ,skvm. Kolik mobou jestt" na P.al- Bukufest'. Rakouska vlada kan vrhnouti Uusovt1 pfvs Runmn nechce se patrne dati zastupovati sko a Anglieane z Egypta. neda Cechem. Kdyz bylo oznameno, ze v Rumunsku zvolila k zastupova- ni zajmu svych poslance holand- skeho, misto K. J. Vopicky, bylo vyslovovano minsni, ze snad je to z nepfatelstvi k Americe. Vsak vlady nemecka a turecka Vopicku , jS5fe9-a5tepe prijaly, ackoll zaujimaji ku Spoj. Statum stano- bned, kdyz se jali soustred'ovati vsko stejne. Take Bulhafi dali se vojsk0 v Soluni. Nemecko ma by v Bukuresti zastoupiti vyslancem ti naadejio ires Rakousko. Ra- holandskym, ackoli Vopicka. kte- ry je americkym vyslancem take pro Bulharsko, byl by jim bliz- sim. Londyn.- Viady francouzska a briticka nodnikaii dalsi kroky k aOCiieni UZSino siuiupubuutjiu no. bojisti a vyuzitkovani valecnych pramenu. Vladni tiskova uradov- na vydala o torn nasledujici zpra- vu: "Tento tyden konala se fada dalsick porad v Pafizi mezi bri- tickymi a francouzskymi ministry valky a stfeliva. Byly vymenova ny nahledy ohledne vysledku po sledni ofensivy a zaverku, ktere z toho plynou, stejne jako o spo lecne praci na bojisti. Doslo se k vysledkum uspokojivym." Bukurest'. Bassett Digby o-; namuje chicagskemu listu "Dai ly News:" Bylo sem oznameno, ze be vyhybal a tu se shledalo ze je l(.arovy nejen ze obnovily prudkou cesky vyb. z Ameriky vyslal dele to zona. Zeiia tato oblekala se po a niohutnou offensivu v Ilalici a gaty do Rumunska, aby tu obsta- leta v muzske saty. jak udala z v Kai-patech. ale spechaji i prcs ravali ceske zajmy." jtoho duvodu. aby ji muz s nimz plUinnnsko na novou bitevni linii j zila v ne.st'astnem manzelstvi, ne- v Dobrodruzi. A spojenecka ar- "Valecny plan spojencu je tak jed-, mohl najiti. Ale co jest pri torn ma,ia u Solune take jiste brzy zac noduchy, ze neni treba zadneho j ncjpodivnejsi sama byla "zena- ne pfizvukovat k tomuto gigan zatajovani. jta" provdala se pred sesti lety za tickemu pochodu, pod jehoz ude- Prolomiti nemecke bitevni linie muze. ktery ji tyral. kdyz pak ji ' rv svijeji se centralni velmoci v ve Francii nebo na severu v Rus- dve deti zemfely. utekla od muze pfedsmrtnich krecich. ku jest veci tak tezkou. ze se vla-ja hledala si stesti jinde. Oblekla dy lekaji obeti. jez by bylo treba 1 se v muzsky sat predne. aby se u- jak dlouho jeste evropska valka pi-inesti. Nemecko musi byti na-' kryla a pak i proto aby se snazeji potrva? padeno na sve hranici cele. tedy j uzivila. A takovym spusobcm se j Rumunskv statnik Take Jones i od jihu. a to se inuze stati jenom ozenila"' Zena u niz byla na stra eu se sice vyslovil, ze zakrocenim az bude Rakousko rozdrceno. Ale , Ve. mela dceru. kterou milenec , Rnmunska bude zkracena nejme Takouska vlada bude bojovati do j podvedl. Ocekavala rodinu. Pri- i ng Q ge?ft mesicu. ale tim otazka posledniho dechu. a pokud naro-j nala se tim teto zene v muzskych j trv.'ulj krvaveho konfliktu neni a dove nevypovi poslusnost. do po- ( satech, ktera se ji navzajem vy- nj 7 claleka zodjiovediMia. rim de sledniho vojaka, nebof vi. ze ji;znala ze sveho prestrojeni. I'spo-1 0 valka trva. tim vetsi pravde ceka iiplne rozpadnuti.-Aby mob- j fo'dali tedy snatek a zili v malem ! p0(i0bnosti nabyva pfedpoved' 10 byt Rakousko premozeno. je ! doniku v Londyne. Matka divcina QUa Kitchenera. ze bude sotva treba odstraniti ostatni dva spo- ( vedela o vsem. Kdyz se elite naro- asj skoncena pred uplynutim tri jenee. na prvnim miste Bulhary, j (ij0 nikdo ze sousedu nemel nej-; rokfu C'bartoumsky hrdina poci vycistiti Balkan a obklopiti oba unnsi pochybnosti. ze jest muz 1 t;1j s (.dalno.sti typickeho Angli nemecke spojence zeleznym kru- jebo otcem. Rodina zila tak ctyri c.ina- predpovidal jako clovek. hem ze vsech stran. Ze bude lul ; roky spokojene. a byla by zila i maji:i nejlepsi informace 0 silc -harsko brzo odstraneno z valeene- (ale. nebyti odvodniho zakona. )0U stran a jmcital die vsebo ho pole, bud' po dobrem neboro: ktery donutil prestrojenou zemi. ; spravne. I kdyz se situace pro zlem, 0 torn nikdo nepochyb'uje.J aby se prihlasila u vojenskeho j spojonee zacina utvaret den po Na Turky je potom casu dostij,radu. jdni prizniveji. nesmi se oddavat stacilo bv jen, aby bylo dobyto : 'nikdo prilisnemu optimismu. K Carihradu. Rusko v teto vfdee do- i ::;.!. ze is. a neohyrrjne zaony !::;itva a muze vsecky spojenc - 1 o n t i. Otevreni Dardanell :iiairu-iiaIo by tedy moznosf yvm lani ruskeho vojska na vseeka bo jiste a naopak snadne zasohovani ivumi sTiVliviMM. Kdvbv bvlo do- hU ('lHhra1' J;"lhav ko a ku spojencum se prnnvjilo Kt eko. eoz povazuje m1 za jite. nioiilo ly byti ol jihu proti Ra kousku vrzeno vojka o nekolik milionu a o-ud trunu habsburske ho liyl by zpeeeien. 1'dalosti ny ne.i.M pripomina.il druhou valku balkanskou roku 1010. Tenkrat' 1 5ulhar-.ko provedlo stejne ukva peny kousek. vrhlo so na sve sou sedy a v zapeti na to postavilo se proti liemu spojeni Srbove. Keko ve. Rumuni a Turci. asi 700.000 proti 300.000 Bulharfi. Iiulhari by . !i nuceni prijmouti pokorujici mir i bukarestVky. Do teto tisne privet je kral Ferdnand. ktery jim nyni pripravi! postaveni podobne. Fer ! dinand dobre vi. ze opakovani te prvni chyby muze jej stati jak trim tak. i zivot. i pospisi si zaji ste. aby osudny svuj omyl napra- vil nokud jest jeste eas. Pomoe so pfedvidati. To jest patrne take , blavni plan spojeneeky. Pfemoci Xemee a Rnkusany utokem na j.- jicb branice. sbledalo se byti tak obtiznym. ze se pristoupilo k pro vadeni jilanu snadnejsicb. Ze se hlavni pozornost spojencu sou-1 stredi na P.alkan dalo se tusiti kousko pak bude zaskoceno pres Balkan. A operace na IValkane r.u vde."-nym ukolem. ktery by mold u"ini'sti ryclde vysledky na mist,', i kdyz jest hlavnim a kone- ."pyni jebo cib-m ,-emozeni Ni ine: Kii. -jimu jeri " uiuix ril-rad se sirany evropske uvolnil by v.-li-e iostaveni Rusu v Asp a uvolnil by jim ryehlejsi postup. Qbvodni komise v Londyne vy-. . , Drihodu ktera cp etP inko roman a ktere bv ni- , , , . , kqo neveiu, ku. ujr iicujrxa lie ZtirUC6Ha. Podle zakona 0 nucenem odvo- du dostavil se do vojenske kance lai - e mlady delink, ktery se vse- moznym sjiusobem vojenske sluz Rozsifujte tento casopis! vse missfme frfys? . , del .;.'??.- , 'il . 1 1 ill; ' ; 3-2- . . 1 T' ' v . y Ruzne znamky nasvedcuji tomu, e eTf ktery zasadila bulhar- sko-nemecka armada Rumu num u podunajske pevnosti Tu trakanu, byl dilem marsalka Hindenburga. Jest to jebo taktika. zasaditi uovemu nepriteli prvni rami, ned- ( bati na ostatni body linie. trebas byly sebe vice obrozeiiy a sou- sirediti veskerou silu naporu na misto zvolene k utoku to byla ti. Takovemu osiidu mobli by se rozbodi s velikou prudkosti. -le-li valecna methoda liedricha Velke-'sice nekteri z kaiserovyc-h spo- delnstrelba bust;'! a trva-li dlou bo a jest i llindenburgovou. Vi-.iencu vvhnont sePar.'itnim mirem ho. muze se stati. ze nektera stre- t?;tvi iuihnn, m!', sice svon dft-'a lezitost. ale dulezito-4 tu netreba : pjch-meti. Ar liylo vylio.iovano u- ,0iClMn j(iSt t0 v podstate vitez- stvj 0in..ln,u',, Znemoznuje Rumu - ; num vp.-1(i (Jo liulliarska timto Ismerem. ale neposkytuje jeste Xemcum a Imlharum vniknouti do vnithiiho Rumunska. K tomu ,lliMil'1 M1UMU U,1NV- i,u,uuu" , ti Dmiaj a to bude pro ne tvr-! a Mozitim j f t-o i u. An 7C I: A n 1 1 or 1 i r I; '1 rf fpni "A 11M ' francouzskoanglicka offensiva na ' 1 ...... Romme pokracuje vitezne a neza- (rzitelne. Rumuni vali se nekoli ca pr0udv do Sedmihrad. Italove -jnj pokroky v Tyrolsku. a voje : mirovym ouverturam lined tak a- proziti v !TSfrU u.z. in 3rooklyn Eagle. -.i brzy netlojde. Xa konecnem vy- ledku valky zavisi mnoho. cen- tralnim velmocem daleko vice nezli jejich odpurcem. -le to pro- ste otazka byti a nebyti. Rakou- ku lu'ozi iiplne rozpadnuti Tu - ecku ztrata evropskebo panstvi. Xi'mecku zivotni seslabeni pokud Bulharska se tyce - a jebo existence jako samostatnebo bal- kanskeho statu vii rovnez na ip rlost moziia. ze bv k nemu bvli iiz nvin silne nnkloneni ab' o- tazkou jest. pn.-.toupiii-ii by na'i vlivuphii cnitele r-tyhlobody. O (om dluzno asjiofi silne .ocbybo- vat. Ti maji nyni situa-i v rukou ; a j rovedou nepocbylme svon- pl-i- jny do posledniho skrtnuu p'ra Maim prist i Evropv je patrn." jiz resne vyznacena aie nezu c k teto iiosledni kapitole. budou proity f.oU, pooky Hlsk( I-i.T-A A'.'.llr,. PAvlmlnA to frunM krve. ktera bude moci vrhnout do pol posledni milliony vojaku a posled u million v na jejich vvdrveni ' ae y nobude jiste ovladat nem'C ' ke komando. Tomu prestali v ' P.erline jiz davno vefit. i Bulharsky narod, jestlize ne tri- j LAV YiaUllUUi. Ill U.O J. JX MWlUiilll i ; otazku, zdali ve skutku vyplati setrvati ve valce. j Iulharsky vyslanec ve Vidni muze sice neco povidati o nutno- sti obrany prot Rusku jehoz cesta na Carihrad vede pres Bulharsko ale narod musi videti ze stejne pres l.ulharsko na Carihrad a da ; le vede cesta pangermanskych ' vudcu "Drang nacb Osten". A( Bulhari jsou-li jiz nuceni voliti , nebudou vabati dlouho mezi Xem j ci a Rusy. jakmile jednou pozna ji j 2000 ale bohatnou cim dale tim t ze kaiser neni vice s to. aby jim j vice. Jsou majetniky rozsahlych . zarueil kvzenou rakedonii. Xa ; lanu iudy v Oklahome. jez sama' druhe strane spojenecka armada o sobe nemela by valnou cenu. ale u Solune nekladla jim zadnebo od j nasli se tarn bohate prameny pe jioru. kdyz tabli na Kavalu. pri-! trolejove a ty jim vynaseji nyni stav to po kterem touzili jiz v pr- j miliony do roka. Studny jsou pro ve a druhe valce balkanske. Zde najimany velikym olejovym spo bylo Kecko pripraveno o uzemi a lecnostem a jeden z takovych "le spojenci zjevne nejevi zadne veli-asiV' byl prave potvrzen statnim ke litosti. Kecko hralo s nimi fa-j sekretarem Lanem. Xajemna ta lesnou hru : jebo kral byl ustavic smlouva ma platnost na pet let a QpBS VaSeitlU SOUSe ,,0 pfipraven pfepadnonti je v j atanjo v sobe okronlil.. i CS0. , - zfrdech na pokyn jeho svagra v j 000 akru pudy. Dosavadm mqem UM Postupimi. Jedna se jim spise o ' obnasel pfil milionu dollaru rocne rsteleiTIa T" ;!,,.v I itt-ki i bylo znemozneno l.raii uloiiu liepriteic nez aby ji ikali na svon stranu k aktivni ut'ati na valce. -Teho jtomoc byla by pochybiu' jednoty: narok athe nskych kramaru na odmenu jiste by ji piVvjizily. Jediny spusob jak Uulharsko muze v nynejsi situa - i vyzKkati neco s valky. do kte- re se vrhlo na neprave strane. je ziskati ot na litraty Keeka. To se 1 pravp deje. Oneeh best tydnu o nicbz mluvili sojeneeti diploma- ti ve AVashiiigtone. muze videti Iiulliarsko mimo teutonskou alii- anci. do ktere vlastne nikdy rad ' ne neprib'Iialo. IMusili bychom pri suzovati bulharskym statnikum , abnormalni mini kratkozrakosti. ; a bychom verili slovum Toncevo ! ' vm. : zdrazena a mnohe druhy pujdou Pocita se, ze na bojisti ze sto ku- .i'5te dele do vyse. Mouka jest tu li vypalenych pouze jedna trefi drazsi asi o 15 procent. Vsechny ; a z vojaku, ktefi byli zasazeni, potraviny. vyrabene z kukufice, asi tficaty paty umira. ' se zdrazily. T lace v mydle ve ve- To bv znamenalo. ze se vvpali tsine obchodu bvlv zrusenv. Ve 3."i00 kuli. ne.li se zabije jeden vo.vetsine pripadu svadi e vina za jak. Jako ve valkach drivejsich. drahotu na valku. Tak se vysvet plati to i v pritomne. Vyzadala-li . lnje ku ju-ikladu zdrazeni syrobu si valka straslivych obeti. vypo- molasy.. Pred dvemo roky proda trebovalo se na to take primere- val se gallon laeinejsiho druhu za ne strel. Ovsem vypoeet tento 12 centu. nyni jest ve velkem za je ten prmm'rny. Strelba neby- 25 centu. Posila se do lihovaru va v.dy stejna a vysledky jsou kde se z neho vyrabi lib, ktereho rozdilne. Postupuje-li nepritel ve se uziva pri vyrobe prudkyeh vy j srazenych radach. jako mivaji ve busnin pro valciei narody. Pred i zvyku Xemci. jedna-li se jim o u- desiti roky takovy laciny syrop j silovny utok na ne)ntele. pak ovsem jicb padne strelbou vice a 1 pocet zabitych u porovnani s po- ranenymi byva vyssi. Strely o vy j okem napjeti urceny jsou spise j k drceni zakopu nezli k zabijeni ; vojaku a nejsou tak zhoubne ja- ko palba z rucnic nebo strojo- vycb pusek. Strel a takova po- bije lidi v nejblizsim sousedstvi. ale nic vice. Ilor.si jsou rapnely. kteiv jou nabiry kulemi. jez la ma desn' u.'-inky. jinak st:iva sp pravidelne. ze kule dopadaji vei!!e a uc-mKy .leju-li .i-ou siaoe. Xa po'-rltku bitvy vei-lunske vy- inleli jednou Xt'mci v peti hodi- nacb 20.000 az 30.000 delovycb kuli a pf-er-e nepobili ani sto Fran- oouzu mezi 18.000 sur-astnenymi. -Test znamo." ze za valky spanel- 'um- ..w...w.iuu...w v- lo mesto Santiago na Kube ame rickym lod'stvein nekolik hodin a vysledek byl usmrceni jednoho mezka. V Trouville bylo vypaleno 15.020 delovych kuli a zabit je- den vojak. V namorni bitve u falklandskyeh ostrovfi. kde bylo nemecke lod'stvo jiod kapitanem Spetem potOeno Anglicany, byla anglieka lod Invincible trefena 23,krte- ale z jeji 050 namorni-, ,UM).V1 "m Vuu 01- . , , 1 , - ' III UlUVK 111 'HH. I ol now ' w. v zasAhne t0 rozdvti na prach, ale nioznost". aby trefila v blizkem sousedstvi vetsi pocet lidi. neni velika. Nejbohatsimi pfislusniky Spoje nych Statu americkeho naro da jsou nesporne Indiani kmene Osagu. nebot' jmeni jejich je od hadovano na $20,000 na kazdou hlavu. Osagu neni jiz mnoho. pouze as ab- jio.Ile nov.' Miilouvy budou ru' uokozci uostavat .liz pidtretiho "dlionu. Majetek indianu jest ov5em spravovan vladou. ale po- 'Hi jejich libovule muze byti od- prod.'ivan a nedavno bylo za pro- pozemky stiv.eno 3?33.00O. ' I'einze tyt0 jim v.sok do rukou imprijdou. Ty pro ne drzi spolko- 1 v;'' vlada. Je to jakysi drub kura- tely. Ainericti Indiani valem vy u'raji. ale aspon nekteri z nick vymrou jako bobaci treba je- nom titularni. Ve Spojenych Statech stoji nyni cukr tolik jako za obcanske val ky; pfed nekolika dny dostoupl cukr prave te ceny jakou mel dne 14 cervna roku 1864. Vetsina grocerniho zbozi bvla vybec do trhu neprisel. Rozdil ve velkoobchodni cene nekterych po travin ukazuji nasledujici eislice: pred dvema roky stal sud mouky $7.00 nyni $8.80: sud eukru $6.00 nyni 7.50; Take kysele zeli bude ( pry drazsi a sice ansledkem sucha Jedine susene ovoce jest lacinej- si. eoz pry jest nasledkem toho, ze zarazen byl jebo vyvoz do cen tr.'dnich risi evropskych Postovni system Spoj. Statu. Po.stovni system poj. Statu je snad nejvetsim podnikem obchod nim na celem svete. Postovni od- )()r zami:stll.'lv.', Ha 300.000 lidi asi v 56.000 postovnich uradech. Obst'ara dodavku 10.000.000. 000 kusu prve tridy postovnieh. zasilek rocne. to jest asi 300 kusu za kazdou sekundu ve dne i v no ei. Zaroven rukama postovniho od -c i.QOO.000.000.000 li- bpr dnih. xHy po5tovmK posto V roce 1870 bylo postmistrum V nahradu vyplaceno $1,657; v roce 1015 vsak jiz $52,000,000 vy dani tydne. Postovni system byl v cinosti vice nez po pfd stoleti drive, nez li nekoho napadla myslenka. aby navrhl uzivani postovnich zna mek. Prve znamky byly vydany v New Yorku v cervenei 1847 ZnAmkovane obaiky bviy p0prve 'Vvdanv v roce 1853. V roce 1855 zapocato s registrovanim dopisu. Special dodavka byla zapocata v roce 1885 a venkovi svobodna dodavka v roce 1806. Postovm sporitelny byly otevreny prvnihb ledna a system balickove posty zahajen byl prvniho ledna 1913. Pocet iostovnich uradoven do stoupil vrchole v roce 1901. kdy jicb bylo 76.954. Od toho casu na sledkem rozsireni venkovni dodav ky jiocet jejich se zmensil o 20. 565. NA PRODEJ dobre zarizeny reznicky obchod ktery se naleza v Severni Dakote. Jest to dobra prilezitot stati se samostatnym. Piste primo na. majitele. James Jindra, Albee, So. Dakota. Odporucte tento ca-