OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNV
TYDENNIK
PUBLISHED WEEKLY
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele Publishers
PVA.RKA BROTHERS. CLARKSON, NEB.
Predplatnc na rok $1.00 Subscription $1.00
Kdnta jednoduse :
DVARKA BROS., CLARKSON, NEBR
DOPISY
CORPUS CHRISTI, TEXAS.
Ctena redakce jest mile s vami
sdeliti. ze zde v Corpus Christi a
okoli fadila due 17ho t. m. tropic
ka boure. Rfizne noviny na ctyfi
dny pfed boufi psaly, ze na mofi
zufi ohromna boufe a ze pravde
podobne snese se nekde na zemi.
Lide pone j vice novi zde osadnici
nemobli vefiti, ze by moblo byti
Corpus Christi navstiveno nebez
pecnou boufi, vzdor tonm ze zde
pfed 35 roky take velika niciva
oufe byla fadila. Zde ve meste
jest vladni povetrnostni stanice,
ktera na nekolik liodin pfed bou
fi zdejsi obyvatelstvo varovala.
Tak jako mnozi jini tak i my meli
jsme v umyslu, zustati kde jsme
se prave nalezali, ale kdyz prud
ky vitr pocal trhati balkony u
domu a kacel kuly telegrafni a te
efonni. Kdyz pak i poulieni kary
elektricke nemobli pro rostrbani
vedoucich dratu jezditi. tu opra
vdu pocal i jsme se otaceti. laji
tel ctnick-ti domu v tehoz jednom
dome bydlime. vlastni Ford auto
mobil. Tu pilne jsem mu pomabal
voziti nektere jebo zbvvajiei mi
jemniky do jednolio mestskeho
hotelu. Byly to vetsinou zenske a
ditky jejicbz muzove byli mimo
mesto za zamestnanim. Posledni
naklad byla moje rodina. To bylo
asi o pate hodine odpoledne. Do
hotelu bylo asi 13 bloku. V bote
lu onom bylo nekolik set lidi po
celou noc vzhuru. Pfese vsecbno
to, kdj-z jsme jezdili s Fordikem
sem a tarn v desti a utrzene veci
"v povetri litaly kolkolem nas a
jeden telefonni kul padl na zem
prave pfed nasim strojem. kdy
jsme meli v autu ctyry deti a to
lik dorostlyeb osob : preee za ce
lou dobu nebyl zadny nichn ubo
zen. Vsechny stavby ktere yly
staveny u bfebu na kuleeb byly
vlnami roztfisteny a dfivi z nicb
rozmeteno na pobfezicb. Pan liar
din ztratil za doby vicbrice 1G
residencl ktere mel pro vyletni
ky. Vse zniceno bylo i s nabytkem
a mnobo zavazadel vyletnikum
patficich bylo ztraceno.
Stestim jest vsak. ze nikdo v ce
lem mest nepfisel o zivot
Tento dopis pisi ve specbu neb
ceka na nine nas domaei s Fordi
kem nrocez uzaviram. S pozdra
vem na ysecny
Longin P'olda.
PINE CITY. MINN.
Ctena redakce-! Prosim raxt
byti tak laskavi a otisknete teci
to. par fadek, nebof jest moji po
vinnosti odpovedet na dotaz slec
ny Snmtne, zdaliz jsou ony pociy
spravne vypocteny. Ano slccno
Smnt'io spravne jste odpovoueia
a sestavila onen ukol. Acl-oli"
pan Kesman pravi ze to neni do
bfe. to nie nevadi. to on ehec byt
jen tak mistrem na udelane ji'
prAei. ze ano lecno Snmtusi : Ale
(bcehvi si pane Kesman zaslou
yK ('iyrku po'xtu tak podjivam
ji:i' ukol poetni. Xapiste -v-lice
1 2 3 4 o. Xapiste je petkrat pod
sebi! a sestavte je tak. aby sou.Vi
eii'il To na fader-b vodorovncii i
kolmvcb jakoz i na ublopficnycb.
rernoolca etenafka pise ze jsem
skoupa na dopisovani, inn vypa
da. to tak. ale ve skutecnosti nej
sem skoupa na dopisovani, ono to
tiz na farm? nezbvva casu ku
psaiii. Jen se pfijed'te nekdy k
nam podivati a seznate ze mluvini
pravdu. Vsak ze St. Paul do Pino
City neni-ta-k daleko, myslim ze
' take mlati. jenze letos farnmrskc
praci celorocni bude kynonti ma
la odinena, neb of uroda jest veli
ee uboba, ovsem narostle obili by
jlo pekne ale velke borko pfivodi
;lo Tomuto zkazu. Oves sype ctyfi
j -et buslu a pseniee tak prfimerem
j asi 7 buslu po akru. Kdezto minu
; 1 v rok pseniee dala 2S 30 buslu
a oves TO 110 buslu po akru. Xn
- i i i. i.v. y.: i: i.
c-o piamo, Kiiyz jsme prijnnau iu nosn snail neuoure siaie iianeu a vou spaiiKU. Krery neni pro in jen
dobre musiine pfijimati take to borsimi je ciniti nez-li json, knit- nejakym stavem. ale proeesem fe
zle. S pozdravem i ce jit i stale v jakemsi zapasu o biologickyeb. tedy cbemiokyeb a
Ctenafka z Minnesoty. napravu k domelemu lepsimu, a j mecbanickvcb deni. Oba se snazi
Zdvofilost v manzelstvi.
Zdvorilost mezi muzem a zenou
jfst nutnejsi nez-li kterykoliv ji
ny vztab mezi lidmi.
Mnobo borkosti muze byti u-
. i . XT , , ,
methvi. Aeni zjevu trapne,siho
nez-li manzele. ktefi spolu hrube
zacbazeji. Zvlaste zeny casto vy
znacuji se nepeknou zvyklosti. ze
muzi svemu sypou do oei pfed
lidmi pravdy z domaciho zivota
a dokonee se baji tim, ze prada
se muze nci a ma Hci, ?f jest to
lcdekoliv, nenap-adue jim vsak. ze
takove pravdy bodaji a ze muz si
takove rany pamatuje tak dloubo
ze mozno nci, ze jicb nezapomi-
na. Ani pfipadnost te ktere prav
dy a slov k tonm zvolenycb ne-
zmirnuje vyznam teto nezdvofilo
sti a jeji trvaly a trapny ueinek :
nezmirnuje ueinek ten ani okol-
nost. ze cini tak casto i zena (z
poubebo nerozunm, nedostatku
vyebovyj ktera jest jinak muzi
svemu jinak oddana. Muzi maji
obdiv a cbvalu stejne radi jako
zeny a pobanu pfijimaji casto ci-
tliveji nez-li zeny. Mirne a rozuin
ne nolichoceni ma iicinek mno-
hem blabodarnejsi. Ovsem nikoli
licboty necbutne, jake muzi ze-
nam casto pfedkladaji, aby se
jim zalibili,. aniz by si uvedomih,
ze tluste nenesene poklony .isou u
nizkou inteligence zeniny.
Xezne jemne. laskyplne poll
eboceni. zejmena. pfed lidmi jem
nvm taktem zmirnene, cini jedno
For
drubemu milejsim, laskyplnejsim buji klidu. Protoze jest nam po
nezli jakekoliv doznavani a vy- tfebno aspon osm bodin byti sfa
znavani lasky. ktera nieebo nezna ' stnymistnymi. Protoze nas orga
incnaji' : takove drobne zdvofilos-' nismus nas sam ke spanku donuti
(i ma.ii znamenity licinek na du-; i kdybycbom se mn branili. To
cha i cit i vzajemny pomer, plati jsou arci pripadne a pravdive od
to stejne o zone i o muzi. ! povedi na otazku. pro" spime. ale
.Jsou na omyhi ti ktefi se domni tato odpoved" sotva sta"i vede.
vail, ze iest treba stale na vzajem kter-'i iak znamo iest ze vseeb nei
r si neeo vytykati a vyeitati. vlast -
. i . i i. ' l l i.:
ke vsemu jeste zbranemi, jez ne
-
byvaji opatrne voleny.
Takovy zapas jirostfed samych
nezdvorilosti. neni s to vesti man
zelstvi. k splneni jebo skutec
nycb a pfedem vyteenyeb idealu.
naopak cini je nemoznymi nebo
! alespon nesnadnvmi.
, w , . , ,
vyjJiJV.il. Ill jnuiniuiu ji wi.ii i ui ii
f -v . Xi -.i f 1 II -inrl 1111 1 1 in
by z manzelu zvysuje kapital v
. w "1 -1 I
uznani, svebo laskyplnebo ohledu
i povzbuzeni povzbuzeni, ze bro
madi si tu nevyslovne diky za kaz !
dou snabu o spokojenost a stesti
druhebo.
Proc spime?
Spanek tot' jiste jeden z nejpo
divubodnejsicb zjevii organismu
zivocisneho. Mozno bo nazvati ob -
iiovovatelem zivota. Ma svou slad
kou pfijemnost, jako zadny jiny
zazitek. Ma sve kouzlo. nebof zna-
mena denni vstani, ze zdanlive to
smrti. Znamena oddecb v unave,
kterou by nils musily vnejsi doj -
my usmrtit. kdyby prave nebyl o
spanku. Jest dobrodincem vsecb
nasicb smyslu. ktere posilnuje a
jimz davj'i oddecbu. Kratce a do -
. bfe. bez spanku nebylo by zivota
Nuze proc spime? Po torn co jiz
jsme svrebu uvedli. zdalo by se
' zbytecnj'm o torn mluviti. Yetsina
lidi bvla by z odpovedi na tuto o -
tazku kratce botova : spime proto
ze jsme ospali, unaveni, protoze
nase telo. nas mozek, nase iidy, a
ducb nas i obrazotvarnost potfe-
nance lasky tim, ze v srdci dm- j $most rAQ ngk(lv i pros yelikou u
bebo sbromazd'uje poklady sveho navu npmoh llsnouti. Skutecnosti
DNE 7ho LISTOPADU
mm
a cely
President
Charles L Hugb WmkW I 3L 11
a tak bude
: zvedavejsi. Ta lileda povabu a dii-
t i i , -
vsecbny likony lidskebo organis
mu poznati, proniknouti k jejicb
duvodum. j)fieinam a nasledkum
a tedy take spanku vennje stej
nou pozornost.
A tu pficlnizi k vysledkum kte
re odporuji nejakym domenkam.
Tak na pfiklad neni pravda ze je
spanek dusledkem fisicke unavy.
Snad z nas kazdv ma vlastni zku-
velike dfilezitosti jest, ze zvifata
na pfiklad snaseji tizejn nedosta
tek spanku nez potravy. Hynou
drive odejme-li se jim spanek, nez
nedosabnou-li potravu. Ma tedy
spanek pfimy vliv na organismus
Pfes to vsak nepozorujeme pfi
neni na ukoneeb organismu zad
nveb zvlaste znatelnyeb zmen. Sr-
jdce tluce pomaleji a pravidelneji,
. tlak krve jest mensi, je decb zdou-
bavejsi. vymena latek snizena. A
traviei organy a ledviny pracuji
dal. Tedy nie se nedeje aspon ze-
vne. co by nasvedeovalo zvlastni
1 dfilezitosti spanku. Musi proto mi-
ti sve zavazne pficiny vnejsi. A
ktere to jsou asi? Spime nasled-
( kern zmenseni krevnicb telisek v
jmozku. tvrdi jedni. Spime nasled
kem pfivalu krve k mozku tvrdi
druzi. rijest organismus za span
ku oloupen o nekterou ze svycb
substanci? Anebo. tazi se jini. je
, to nahromadeni se v krvi, jinak
. nepfitomnycb substanci. jakebosi
j spavebo toxinu. ktery uspava a
narkotisuje. tedy v jistem smyslu
otravuje. Jest na pfiklad znamo
republikansky listek
zajisten mir
!
cbloroformu. se dostavuje tezky.
a smrtici spanek.
Ze eseeh tbeorii jiebz pouzito
bvlo k vysvetl'Mii spanku v !.;
yen i novyeb dolaeb. jiH'. nejv;
fs pravdepodohiust pfipisuj:. se
sail vynikajici lekaf er-lou kni
bu. Vysvita z ?ii spanek neni
i;1(ne stavem pokoje a klidu.
1 i hou v orgauickem pobonu. al1
jest aktiviiiin ukonem organi
sm!!, ze jest einem obrany a pudu
si'b-'zaebrany. Tento lekaf pozor"
rd irata a .141m s nimi zajima
ve ckusy. Odsor,d:l je k nespavo
sri. Zvifata takio odsouzena hynu
1 . etsinou io d?siti dnecb. oby
I e-jne poskozeniia mozku. Bylo za
losti o pozorova!: j-'jicb konce. Xe
mrbou uboba nurzovati otcvfent-
i Ibostejne K vsemu byla tak
ze nie nemoblo upoutali jeji'b
pozornost a zajem jejicb. Jejicb
! noby a praeky se cbvely. Pokra-rovalo-li
se v ukrutnem torn poku
' su. bynula zvifata z. zfejmycb
i ,fiznaku uplnebo vveerpani. Xe
ibala li se cas na pokoji. tu upad
la v bluboky spanek z neboz po
vstavala se zfejmym zotavenim.
Poskozeni mozkove se zabojilo.
organismus se stal normiilnim. To
poruseni nervovebo centra, dluz-
I no pfieisti jistemu drubu otravy.
Dokazati to mozno tim nakazi-li
se krvi tak vycerpanebo a vysile
jv'bo zvifete. zvife zdrave. Vyvo-
. laji se zpusobem timto ibned ty
same zjevy. za jakym umele v ne
' spavosti udrzovane zvire onemoe
jnelo a zabynulo. Objevi se tytez
; nfiznaky vnejsi i tataz porucba
I bunek mozkovycb.
Xespime tedy proto ze nas or
ganismus jest otniven, ale aby se
jebo otrave pfedeslo. Pravda jest
ze pfilisnym bdenim tedy prilis
dlonbou plnou silou pracujici or
ganismus cinnosti se tento otra
vuje. Pravda jest take ze spanek
jed tento cini ve spani neskodnc
a pfivadi tak ozdraveni organis
mu. O torn v cem spociva tato o
trava, jest dosud velrai malo zna-
ze ueinkem nekterycb jedu. na pr
FAMES
Charles W. Fairbanks
For Vice-President
a prosperita
mo. Panuje vsak domenka ze na-
I lezi tento jed ke skupine toximiy
j zpusobujicicb unavu a zemdle
nost. On to take jest ktery posko
zuje bunky mozkove. Jeho naku
i peni se v eentralnim nervovem sy-
stemu pfivadi tezka onemocneni a
smrt.
Lekafi bledy e vsemozne dopa
trati se podstaty toboto jedu a
oduvodniti ji. Bude arci dulezito
zjistiti misto. odkud befe svuj pii-
vod. aby vnikal do krevniho obe
li u. a by dospel koneene k samemu
mozku. Doufejme ze se jim to po-
dafi. jak za atk mnobo objevu va
znycb dekujeme pokrocilemu ve
! deckemu badani.
Syrove maso jako protijed.
Yeblasny pafizsky fisiolog C.
Ricbett objevil nedavno, ze syrove
maso zabraiiuje vzniku tuberku
losy. pripadne ze nemoc jiz povsta
lou leci. Die navodu zraineneho ba
datele jest potfeba poziti 12 gra
niu. na kazdy kilogram vahy tela
! Nejucinejsi casti masa zda se byti
bilkovina. Vysledek tobo masove
bo leceni nespociva snad v torn, ze
se clovek pfezivi, nybrz jak poku
sy se psy, jimz vockovany byli ba
cily tuberkulosy, pusobi tu na ma
o ne jako potrava, nybrz co lek
Nelze tedy ueinek syroveho masa
pfieisti na vrub snadne stravitel
nosti. ani vyzivnosti, nybrz jeho
ucinku jako protijedu. Syrove ma
so pusobi pusobi ylivem svycb kva
sidel. jez maji tu vlastnost, ze bu
bi tuberkulosui bacily. Byly ta
ke konany pokusy s clovekem, kte
re pry ukazaly, ze nutno by tuber
kulosni clovek denne aspon 600
az 750 gr syrofeho masa snedl a
musi se pociti, jakmile se nemoc
zjisti. Jina jest otazka. zda take
nemoeny takove mnozstvi ne2rvy
kle potravy jest s to, poziti.
Odporucte tento ca
sopis vasemu souse
du, zdaliz neni odbd
ratelem. 7
sr tmme tolwyy, . yylet dopf at.
Myizdemamefjiz po znick a jiz