Laska a bida.
"Jde-li bida do domu. stehuje
se laska z domu. "
To pfislovi znali lide uz v dav
nych dobach, nikdo nedovedl je
vyvratiti ani sesniesniti. Laska a
bida, obe pfichazeji na svet jako
lide. ziti s nimi je stfidave, pone
vadz laska a bida se navzajem ne-
snesou jako voda a ohen. dobro a
zlo, stesti a nestesti, smieh a plae
Kam se vtira bida prcha laska.
Laska je mocna nezna pfekazek.
ale bida je silnejsi, nezna ohledu.
ivot bez lasky neni zivotem, ny
brz pousti, a zivot s bidou neni zi
votem, ale peklem. Nejvetsim po-
dilem na nescetnych tragediich
lidskeho zivota jsou sucastneny
laska a bida. Sucastneny jsou as
dilem stejnym, takze si nemaji ce
ho vyeitati.
Laska je pficinou, ze lide se vra
zdi, zrovna jako bida cini z lidi
vrahy a samovrahy.
Milenec zastfeli milenku i sebe
2 lasky, manzel postfili rodinu i
sebe z bidy.
Znam pfipad jeste jiny, mladi
lide se zamilovali laskou jaka vy
kveta jen v mladych srdcich. Zku
seni rodicove obou milencu vy
mlouvali jich mlade napady, ale
marne. Milenci prohlasili ze radej
zemrou smrti spoleenou. jen kdyz
budou spolu. Bylo jim tedy pfano
v lasce, vzali se milovali se, nez
pfisla pfedvidana bida. A sotva
pfisla bida, vystehovala se laska.
Jeden byl druhemu na obtiz, je
den Vdruhem videl pfieinu sve
bidy, a misto aby se snazili spo
lecnymi silami bidu vypuditi. roz
hodli se udelati takovemu zivotu
konec.
A taky to provedli.
"Bylo jim souzeno," septali si
lide "co neudelali z lasky pfed le
ty, udelali ted' z bidy.
V inravoucnych povidkach do
citame se, jak lide i v nejvetsi bi
de tak vfele se milovai, jako v
dobach sveho blaha a stesti, a da
vali tak krasny pfiklad jinym.
Kde je laska, tarn pry bida ne
ma pfistupu. Moralka jednostran
na. Podle tolio lide ktefi se niaji
radi, byli by ockovani proti nioz
ne bide a nepotfeboval by nez nii
lovati, aby bida se jim z daleka
vyhnula.
Snad se ehtelo fiei, ze kde je la
ska, tarn bida nema tak snadno pfi
stupu. To uz by bylo spravnejsi,
nebof lide, ktefi se maji upfimne
radi nelekaji se, nevesi zoufale
hlavy, jakmile .vidi bliziti se bidu,
nybrz spolecnymi silami snazi se,
aby bide nemusili otevf iti dvefe
sve domacnosti, aby laska neniusi
la se od nich stehovati.
Nekdy se to podafi. nekdy ne.
Laska je mocna, kona divy ale bi
' da je bezohledna, pf emiize vsecky
a laska se stehuje.
Bida je bezcitna. surova, snieje
se vsem, snum o lidskem stesti a
idealum, vsude cititi jeji studeny
dech a ona lidi tak zptroci. ze jim
ani nedovoli mysliti na tu rozto
milou hrackou, kterou vypudila,
lidskoli laskou.
Hrackou, titernou, zbyteenou
hrackou zda se laska lidem nyni,
kdy tiha bidy spociva na nich. Ba
za hfich by to povazovali mysliti
na lasku. kdyz se stali podnajem
niky bidy.
Bidu vidi, kam se oci sinou, bi
du slysi, bidu hmataji, i kdjz u
navou usnou jen o bide se jim zda
va. Laska je znakem stesti. Jen li
de, ktefi se citi stastnymi, obiraji
se laskou. Ti lide jsou casto ehudi,
ale bidy neciti. a kdyby i na bliz
ku byla, nevsimaji si ji. Jsou
sfastni, ze jsou mladi, zdravi, maji
detinskou utechu, ze nebudou sta
le tek chudymi jako jsou. Laska
syti, ale jen na kratko. Neuvazuji,.
jako vubec laska je spatna poctaf
ka. Teprve az pfijde bida, vyzene
lasku a neuprosne zacne zkouseti
z poctu.
Je nemyslitelno, ze v bide by
mohla kvesti laska, ze lide bidou
sevfeni mohli by k sobe poeititi
lasku. Bida jim takovou hracku
nedovoli, a laska takova vyhlize
la by jako laska na jevisti.
Za davnych let byval v nasi kan
celafi zamestnan stary diurnista.
Byval zamoznym obchodnikem, u
padkem zalozny pfisel o vie, zku-
sil to a ono, az konecne se tedy u
chytil. S nikym nemluvil, co mu bylo
nafizeno pfesne vykonal a hledel
si udrzeti to bidne mistecko. Na
prvniho, kdyz bral nekolik desi
tek, byl zcela vymenen. Hovofil,
zertoval a usmival se, i nejaky vtip
prohodil.
"Je videt ze jest prvniho, pan
Marx jest vesely, hovorny."
To pry jen tak dues, ze uvidi za
se jednou veselou tvaf sve zeny a
vesele oci svych deti. Ma radost
z tech penez, ze bude moei detem
neco koupiti. Deti kdyz vidi vese
lou tvaf otcovu, jsou take vesely
a hrnou se k nemu. Bj'va to jen
jednou za mesic. Kdyz jna bidu
byva zasmusilym, a deti jsou take
smutny a ani na sebe neupozorni.
Byvalo jinak za dfivejsieh let. 0
ci vsech byvaly vesely kazdy den,
ale kdyz pfisla bida, vypudila by
valou lasku. A ta se tak snadno
nevrati.
Krvaceni z nosu
velice casto se pfihazejici, muze
miti ruzne pf iciny : zevni uraz, za
vadeni prstu do otvoru nosnieh
(kteryzto nepekny zvyk ma vel
ke procento lidi), dale vzbuzeno
byva pri chorobach sliznice nos-
ni, jejich cev, pri onemocneni kr-
ve, celkovych nemocech, obehu
krevniho atd. Mirne krvaceni z
nosu pfestava obycejng samo; pfi
upornejsim nebo silnem krvaceni
jest tfeba zakrociti. Dutina nos
ni, jak znamo. vedle zevnich otvo
ru nosnieh otvira se do zadu v tak
zvanou dutinu nosohltanovou, a
die toho pak, v jake poloze naleza
se hlava. tece krev pfi krvaceni
nosnim bud otvory nosnimi ven,
nnebo do zadu. do dutiny nesohl
tanove. kde muze v urcitych pfi
padech vniknouti do cest dycha-
cich anebo dostava se polykanim
do zaludku. Po vetsing pfipadu od
teka krev pfi krvaceni z nosu otvo
rv nosnimi : u lidi lezicich stary ch
nebo neduzivych. aneb u tech u
kterych z jakychkoli pficin ne-
muze unikati otvory nosnimi vni-
ka do dutiny nosohltanove. Nam
tfeba jest si zapamatovati. ze kr
vaceni z nosu stava se silnejsim a
to pfi kazdem zvyseni tlaku krev
niho. jehoz nasledkem byva vetsi
naval krve ku Wave. Nahybati te
dy hlavu ku pf edu. jak mnohy pfi
krvaceni z nosu ciniva. jest na-
prosto nepfipustno. Napi-senku.
snerovacky jest ryehle uvolniti
neb odstreniti. aby dychani bylo
volne a tlak krve nebyl zvysovan.
Dale jest tfeba sedeti rovne, se
vztycenvm telem. s opfenou hla-
vou: chraikne se zbytecnych po
hybu. zdrzme se kazdeho zbjtec
neho smrkani. kasle. zvraceni atd.
Naval krve k hlave zmirni se
studenymi obklady na hlavu, po
pfipade i do zahlavi. temene. kol
Icrku. Pfi tluceni srdce dobfe pu-
sobi studeny obklad na krajinu
srdecni. Trva-li krvaceni dele, nut
no zakrociti jinak; nelekaf jen v
pfipadech povazlivych smi odva-
ziti se k ucpani nosu nejakou an-
iseptickou latkou a tu tfeba jest
uziti prouzku znaene dlouheho. a-
by konce jeho dostateene vyeni-
al z otvoru nosniho a tak pak
snadno. dal se odstraniti. Nekdy,
kdvz bezi o krvaceni z cev slizni
ce chrustavkove casti nosni. poda-
i se zastaviti krvaceni pevnym
stisknutim nosu. Snupani slane a
studene vody nelze doporuciti, po.
dobng jako vystfikovani krvaceji
cilio nosu. ponevadz procedurou
takovou snadno 'odplaviti se muze
utvofena snad jiz srazenina krvm
krvaceni pocne pak znova, ne-
hlede ani na to, ze tekutina muze
niknouti dale do nosohltanu ahr-
tanu, kde drazdi ku kasli, cimz
tlak krevni, tedy i pak krvaceni
se jen zvelicuje. Nepomuze-li nie
uvedeneho, pak, jak pochopitel-
no jest uehylit se o pomoc k lekafi.
Pficina jeho radosti.
Kdo vytrvaleji tanci?
Otazkou tuto polozil si kdysi Dr.
Jaeger, vynalezce lneneho pradla,
a dal na ni odpoved', ktera byla
vsak znama jiz pfed jeho otazkou
ze vytrvalejsimi jsou tanecnice
nezli tanecnici. Pravi, ze tito ne-
Greeaa in HtydJsk. Tora m
toliko v tanec chechtivosti, ale i ve
vytrvalosti svych obeti Terpsycho
fe daleko podlehaji soupefum v
suknich. Zajimavejsimi jsou vsak,
nez tento stary objev, pficmy, kte
rvmi "vlneny Jaeger" vetsi zen
skou vytrvalost v tanci pficita.
Tato pry z casti oduvodnena jest
jiz stavbou tela. Vrchni cast tela
jest u zeny pomerne mnohem men
si nezli u muze, a pfi tanci jest
prave vrchni cast tela zatize
nim dolnich koncetin. Zaroveii ve
svem lehouckem vzdusnem a ote
vfenem sate jest daleko ve vyhode
pfed svym spolecnikem v jeho "life
jivem cernem suknu. Nepraktic-
nost nynejsiho muzskeho satu znii
kazdy turista a cyklista, ktery ve
svych kratkych spodkach a niz
kych stfevicich je daleko pohybli
vejsim, nez v obycejnem mest-
skem iiboru. Profesor Jaeger vy-
pocital dale, ze na plesech mas
karnich, kdy obe pohlavi vhod-
nosti uboru sobe se blizi, rozdil
hem letosnflio roku a povazime
li, ze krome toho bude sta milio
nu dollaru venovana na zvetseni
armady a lod'stva, musi kazdy u
znati, ze pfipravenost pfijde ame
rickemu lidu velice draho. Jak
ohromne sumy by to vyzadovalo,
kd-by se Spojene Staty odhodla
ly ke skutecne valce s Mexikem,
mozno si snadno pfedstaviti. Do
posud neni zadna valka a jiz pou
he svolani milice na mexieke hra
niee vyzaduje tolik milionu.
Casto se stava ze se clovek fiz
ne, vrazi si rezavy hfebik a pod.
Druhy den zacne se rana zapalo
vati. Pfilozime-li na ni kousek
pryskyyice, pocithne jiz za chvili
ulevu. Pozdeji se rana vymyje a
vycisti. Je-li jeste zanet pfilozime
pryskyfici poznovu.
Zaslete nam jmena vasich sou
sedu a mi jim zasleme cislo toho
to casopisu na uKazim.
Zacpa
nema byti nikdy zanedbana. Trva-li
dele nez 24 hodiny, jest to
v;'-straznym znamenim, jimz pri
rr.tia sama upoi'ornuje na nejakou
poiuchu zazivaciho ustroji. Berte
lrcto ihned Sveruv Zivotni bal
sam (Severa's balsam of Life).
7vetsujice davku, kdyby toho bylo
potfeba, aby odstranena byla z-i-cpa
a tak pfirode pomozeno k na
prve te poruchy. Seznate, ze jest
to vytecny lek v leceni nezazivnc
sri, nestravnosti, zaepy, zlenivclo
sti jaterni a pfiznaku s tim se dru
zicich jako pokryteho jazyka, ztra
ty chuti k jidlu, povsechne zma
latnelosti, chudokrevnosti a zalu
decnich nesnazi. Jest vfele doporu
covan konvalescentum a starym li
dem. Na prodej v lekarnach, nebo
pfimo. Cena 75c. "W. F. Severa Co.
Cedar Rapids, Iowa.
Nedluzite na tento casopis?
nebefe ucasenstvi na vseobecnem
hovoru, ale skace do neho zcela
nemistnymi napady, jakoby pra
ve byl procitl ze spani. To je jis
ta znamka dueha chabeho, jenz
se nedovede povziiest k jinemu
pfedmetu. anebo podivinskeho,
jenz je pfilis zabran zalezitostmi
.svymi vlastnimi. J
Nektefi lide ovsem maji jakesi
pravo na podobnou roztrzitost, !
jelikoz se zabyvaji vecmi nesmir
ne vaznymi a tezkymi. Ale jestli
mlady muz, jenz se takto vymlou
vat nemuze, chce si podobne pra
vo osobovat, tedy po mem mineni
prokaze se mn laskavost. jestli se !
ze spolecnosti vylouci.
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kuflavy tabak,
nejlepsi toho druhu- Na prodej je ve vsech ceskych a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jiani Daot, Iowe a tez i v ji
ny ch statech. ZKUSTE JEJ! Vyraben jest ceskou finnou
Tez vyrabime vseho druhu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Buri4nek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
, 1 - 1 i. ,1., 1
ve vyirvaiosu a ponyuu usu
leko jest mensim nezli jindy.
Nie j dul ezitejsi rozdil vsak jest v
torn, ceho obe pohlavi pfi tanci
pozivaji. 0 torn neni zadne pochy-
by, ze pivo cini udy tezkymi. To-
tez plati o pozitku tabakn. Na
proti tomu ceho ze pozivaji nase
vily plesovych sini? Cukr a opet
ne cukr. Nalezaji jej ve zmrzline
a piji jej v limonade nebo cukro-
ve vode. pojidaji v bonbonech. A
eo jest nasledkem? Ten znaji j
dodava zmineny pan profesor
velmi dobfe drozkafi. Kdyz poulic
ni of opetne a opetne k novym a
nad zvyklost vypjatym vykonum
ma byti popohnan. cliytry koci
cas od casu mu poda jen hrst cu
kru. A tak tomu pry jest i u clo-;
veka. Kdezto mlady muz znavi se
alkoliolem, mladji dama sili slad-,
kosti.
Stecher s Lewisem budou
zapasiti znovu.
Nedokonecny zapas Stecheriiv
s Lewisem. odbvvanv -i. cervenee
t. r.. bude asi pfece jenom dokon-
cen. nebof Gene milady uc-inil vse
cky kroky, aby mezi obema sou-
pefi doslo zase k zpasu. tentokra.
te ovsem dlb pevne poiozenvch
jiodminek, nuticich Lewise, aby
skutecne zapasil a ne utikal, jako
o poslednhn zapasu. Melady da
va vitezi, ktery ze tfi nastupii
zvitezi dvakrat, $2500. Kdyby
zapas byl nerozhodnym, iak do
stanou vsichni, kdo se vykazi u
trzkem zakoupene vstupenky, sve
penize. za vstupeky zaplacene,
zpet a zapasnici trati narok na
obnos $2500 pro viteze ureeny.
Letos na podzim ma byti postara
no o znaene zlepseni skolni pfi
lezitosti pro vychovu v cizine
zrozenych obyvatel Spojenych
Statu, najme pro kandidaty ob
"canstvi z cizozemska.
Behem minuleho skolniho roku
y raeovalo pfiblizne 650 mes' a ob- (
ci v 44 statech Unie re shode s
yiaturalizacni uf adovnou Spolko-1
velio departmentu praco v tomto
odvetvi vyehovne cinnosti. Die
dosud doslych zprav oznamilo asi
100 iinveh obci svuj umysl pfipo-:
jiti se k tomuto linuti-a vse na-:
svedcuje, ze skolniho roku 1916 '.j?
'i . a. - i, i . i,, ii tit
ciosanne se v iuiu uiiit-nu u
spokojivych vysledkii. Pfanim
Naturalisacni iifadovny jest, aby
zridily vecerni skolni tfidy. kde
kolib se ukaze potfeba vychovy a
amerikanisace cizincu. Toto puso
histe vefejnych skol neni vyhra
zeno jen tern, kdo zaziidali o na
turalisaci. Jest otevfeno vsem v
cizine zrozenym obyvateliim. jimz
vyucovani angliciny a v jinych
pfedmetech muze nesporne slou
ziti k osobniinu prospeehu rovnei
jako k uzitku mesta, v nemz by
dli a dusledne i k zivotu naroda.
Ze naklad na zrizeni a vydrzova
ni takovychto skol jest pomerne
nepatrny vzhledem na dosazene
uspechy. pfesvedcive dokazuji
zpravy skolmch iifadu, jez praeo
valy ve shode s naturalisacni u
fa'dovnou minuleho roku. Na za
klade toho bylo spravei vseeh
skol v zemi vyzvani, aby zanesli
do obecniho rozpoctu pro pfisti
rok polozku nakladu na kryti
vyloh za udrzovani vefejnych ve
cernich skol.
Na prodej v prednich fiostincicli.
Roztrzitost.
Tak zvani roztrziti lide byvaji
obyeejug bud' velmi chabeho du
eha anebo podivinove. Ale at' je
si tim nebo onim, ve spolecnosti
byva velmi nepfijemnym. Nedo
vede vyhovet ani nejmensim po
zadavkum zdvofilosti.
Dnes nepoznava tech lidi, s kte
rvmi vcera obcoval duverne. On
Spojene Staty budou die vseho
miti sve valecne bondy, stejne
jako evropske velmoci, ackoliv
cele nase valceni doposu;d po
zustava z povolani statni milice
na mexieke hranice.
V senatu byl v minulych dnech
podan navrr. aby byly vydany
bondy v obnosu 130 millionu dol
laru na uhrazeni xydajxi spoje
nych s karnou vypravou do Mexi
ka a chraneni hranic. Krome to
ho bude zapotfebi povoliti dalsich
86 millionu dollaru, pak-li se me
xicka situace do konce tohoto ro
ku nezmeni. Vsechny tyto bondy
by byly spotfebovany jeste bS-
Ctete, jak se leci
RE V MAT IS M!
Tabor, South Dakota.
Ctena pani Otoupalikova !
Pfijmete srdecny pozdrav a vfele diky za revmatickou na
plast', ktera mne pomohla. Trpela jsem velikymi bolestmi v ko
lenou a mela jsem hrozne lamani. Nejhorsi to bylo za noci, kdy
jsem ani nemohla spati. A hie, dnes mohu nohy ohybat a zad
nych bolesti vice necitim.
Mela jsem take vasi nervove masti a zapujeila jsem ji jed
ne ze svych sousedek, ktera rovnez trpela revmatismem. A
mast' ji skutecne pomohla, takze si teze objednava vice. Srdec
ne Vas pozdravujic a pfejic vseho dobreho, zustavam Vase
oddana Anna Kalakova.
Wilber, Nebraska.
Ctena pani Otoupalikova!
Racte nam laskave zaslat zasilku Vasich leku. Musim do
znati, ze jsou ve svych ucincich zrovna zazracne! Znamenite
Vase leky nemely by chybet v zadne domacnosti. Bylo by pro
kazdeho s prospechem, kdyby je mel stale po nice. Pfejic Vam
veskereho zdaru, jsem Vase vdecna Katefina Paskova.
Rice Lake, Wisconsin.
Vazena pani Otoupalikova !
Pfijmete ode mne srdecny pozdrav. Kdyz jsem od Vas ob
jednavala leky, zaslal jste mi na zkousku krabici the pro ciste
rn krve. Za tuto Vasi ochotu Vam co nejsrdecneji dekuji, ne
bof uaivanim onoho the zbavila jsem se uhru.
V. Vlachova.
Gladvin via Theodore, Sask. Canada.
Ctena pani Ootoupalikova !
Nejprve pfijmete nmj srdecny pozdrav a dik za Vase do
bre the, ktere dela cloveku velice dobfe. Jak jsem Vase the uzi
la, hned se stala se mnou velka zmena, hlava me tak neboli, ani
okolo pasu. Telo se mi drive tfaslo a krev ta mne v usich jen
bubnovala. Zkratka, ted' se citim volne a bolesti pfestaly a ne
musim se bat, ze detem zemfu, za cez Vam, mila pani, tisickrat
dekuji a odporucuji Vase leky vsem trpicim. Tak Vas jeste
jednou zdravim a zustavam Vase pfitelkyne
Marie Kotasova.
Piste pfimo na
Mrs. F. Otoupalik,
DAVID CITY, NEBRASKA.
