ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
IRocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 30. srpna (August) 1916
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
Cislo-Number "6
ft
KB
f?-T 3
if Si
5S. -
-
ess?
SSrte-
E?? iff
it '
iiifs rr vc
It
-1 . - -
4S. '
1 Evropske valky.
Bern, Svycarsko. Valecny do
pisovatel casopisu Algemeine Zci
tang, vychazejici ve Vidni sdelu
je ze velikt posily hromadi gene
ral Brusilov v Bukovine a pak u
"Kovelu. Zprava ta zda se nasved-
covati roxhodnerau ruskemu usi
"Wif xnocniti se prusmyku v jinzich
Karpatech a pak podniknouti no
f Typad proti remecke basi, jez
ae nach&zi v Kovelu.
General Corsi, ktery je
sftolehlivou autcritou pocita ze'
r i
KakonsKo ztratilo na vychodm
"front? ode dne 4. cervence, kdy
general Bnisilov zabajU svoji o
"fensivu, az do 24. cervence pfes
tri sta tisic muzu na zabitych a
Tanenych a asi SG0.000 muzu kte
ri se dues pohresaji. V teze dobe
-na italske fronts prislo 0 150.000
muzu, uhrnem tedy o 750.000 mu
ii. Od te doby pak ztraty jeho se
xvyiili Udaje ty nebudou asi pic
"hnane, neb Bakousko samo dozna
vi, ze pred Qorici pouze prislo o
zirot tficet tisis muzu na zabi
tf$i a ranenych a ze pohfesuje z
okoli tobo dalsich 17.000 mvzu
Porta veni Bakoaska neni tudiz
nijak skvele, uv&zf-li se ze za prc
iii rok valky Tluspve, zajali vice
jdk 600.000 musu z fad rakousko-
nkfnike armady.
. .Pans. Bulhafi zmocnili se
cke pevnosti Startila. Velitel
CSuuigas, ktery s posadkou svoii
pcvnost hijil do posledni chvfle,
ilylusmrcen a posadka sama vy
liubtna do posledniho' muze.
, ' , .Spfie. Po tuhem boji na pra
ttifellwkezn kffdle jna fror.te
Tttacedomke byli Srbove odraze
s velikvmi ztratami. Srbove ta
podnikli 18 pp sobg jdoucich -'tpku.
ale bezvysledne. Byli sahnii
Tii, Na vvcbodnim kfidle dostali
ae Bulhafi az k feckemu pobfezi
pfi ege.jskem mofi, kde na litek
lahnali silny oddfl anglicke jisdy
- A"V mfetech tecb obsadili Bulhafi
nekolik vesnic.
..Strasburgr. Nemecko. Gene
utral Kluck. ktery byl velitelem
-pravebo kfidla v dobe velikeko
- n&neckeho postupu na Pans, mlu
vii v nedavnych dnech se sastup
-cem sdruzeneho tisku oproti kte-
7
Tvmn se vyslovil. ze spojenecka o
f ensiva na fronte, pfi Somme kte
Ta trva jiz po nekolik tydnu, ne
vyznamenava se nicim jinyra, nez
smf.i TlytrSn?m, nejen lxdskych zivotu
-ale i streliva. Za dobu tu ale leno
Tysloven: se zaplatili spojenei
xisk nekolika kilometru obrovsky
ini ztratami. Anglicane nevykona
pry pfi lorn docela niceho. Vy
stavili se jen proti nemeckemu ve
likemu protiutoku, k nemuz pry
ji5te dojde. TJzemim kterym se
' spojenei nyni dostati z ne
e linie, jest na tomze nifete,
Ittryrn general Kluck tahl s od
jSPtr svym v dobe prvmho nemcc
Iwho postupu z roku 1914. Za do
lu 22 mesicu vykasuje bitovni li
nie v mistech tech pouze nepatr
Tife zminy. Nemci byli zatlacer.i v
xustecb tech jen nekolik kilomet
.Tfi..Jiiiglicke ztraty na Somr.io.
jw t fez bvlv strasne. isou pry uaiutvu
BS-mm nez. jaKe utrpeii nemci. ro
wsas ,jcasiem novem uiu.u musui xn
gliiAne vyplnovati mezery svoje
& ' -BOvrm muzstvem. rnpousti se,
r"-M'- 'i-jr V.1. mm Minrila cilo mils.
fAstFaL ale na drube strane jest pre
Sjn&Suk. ze daleko vice rozhodu-
I ltr VOJSKa. Angucane a,
rm-s iTiitiiMnive mail na uujisu uia-
Mtt. te kterym nedocilili vsak
Mfafho jinibo uipechu. Ten jest
vcb ztratacb smesne
Srgifm a mo okolnost tu zda
vbjska spojeneckeho po
takie ofensiva La cele
HXt BMU)pe um na. sve auc.
Nietzeovo rceni, ze musi byti
chaos ma-li se zrodit nova hve
zda, osvedcuje se obrazne i v
Rusku.
Ani ten nejvetsi pissimista ne
popfe. ze nynejsi valka pfivbdila
v Rusku celou fadu radikalnich
zmen. ktere nm budou v budouc-
j llosti znacue ku prospeehu.. Za u-
plynula dvg leta ucinil rusky na
rod jako celek vetsi pokrok. nez
li cela dve desitileti pfed tim. A
pad byrokratickeho rezimu s Ko
remikinem v cele byl prvni jas-
lion strnnkniT. nohlahplin listnnn
- , i; ,r.
, . .
ve neobmezenon nine reakeioiiMri '
kolem carskebo trunu a v dume,
tam, kde drive uplatnovan byl
zboubny vliv nemecky. tamzasa-
ibnul do4vedeni valky lid. cili tak
zvana zemstva. Misto zlode.iskycb
dvoruich dodavatelu, zasobuji ny
iri armadu organisace lidove, roz
vetvene po cele zemi. Proto maji
dues vojaci dostatek vseho. co po
tfebuji a sotva by mohlo dojiti
zase k takovym nicemnostem, ja
ko za valky rusko-japonske, kdy
carske vojsko muselo chodit v
madzurskych planieh za nejvetsi
ho mrazu boso. ponevadz podle o
kiudleneho vyroku vojaku nosil
jejich boty velkoknize Vladimir
v kapse a sotva by mohlo dojiti k
takove kalamite. jako pfed ustu
pem z Karpat v kvetnu minuleho
roku, kdy armada byla prakticky
bez stfeliva. Rusky narod poznal
zkratka svoje skudce, prime i za
kuklene a zbavil se jieh velice ra
dikalnim spusobem. Ale valka pfi
nesla ruskemu lidu uzdraveiu a
v jinem smeru. Tak jako byl ve
Francii zahajen boj proti absintu
ac jako se zaeimi brojit proti obzn
stvi v Anglii. tak polozen byl za
kaz i na vodku v Rusku. ktera by
la -ravou kletbou ruskebo muzi
ka. Zaslulm o to ina pfedevsim
ruska inteligenee. ale spojenei u
platnili zde take svuj vliv. Alko
bol mel mezi ruskymi venkovany
mnobo na svedomi. Jako vsude I
juule meli kofalny na Rusi v ru
kou ponejviee zide. ktefi dovodli
ze slabosti muziku teziti pin on
merou. poskytovali venkovanfun
liver a ak jim proste zabavovali
urodu na jiolich. Takovym spiVo
bem vznikla jiroti zidovska nala
da. (lochazelo k pogromum a na-
'.iliiostem. a zide kten je. meli ve
lmteeiinsti na vedomi, volali oi
sympathie do eelehosveta. Jakym
kym spusobem byly pogromy vy
lieovany jmenovite v angliekein
tisku v Soustati. jest vseobecne
znamo. Dues jest i zde pozorovan
rapidni obrat k lepsimu. lide se
naucili stfizlivosti i hospodarnos
ti a materielni stavruskeho venko
vana nebyl nikdy lepsim. nez 15
prave nyni. aekoliv valka doleha
z pravidla na kazdy narod bez vy
jimky. I na zidy zacina se pohli
zeti jinak, nez pfed valkou. Kdez
dfive byvali pfedmetem nenavi
ti a lid si ua nieh vybijel svou na
ladu, zaujimaji nyni svoje v.iisto
v ruskem narode a je jim poskyto
vana pfilezitost k uplatneni. V
armade jieh slouzi velike proeen
to. mnoho pry jieh bylo pro sta
teliest v poli vyznamenano a jak
se proslycha bude v pfistim zase
wuu dumy podan navrh jim;? by
se zidum dostalo vsech obfan
skych prav, jakym se tesi i vsicb
ni ostatni poddani ruskeho cara.
Pfedloha ma arci hodne nepfatel
nebof strana reakcionafu jest az
dosud v Rusku dosti silnou. ale
proto pfece panuje domenka ze
navrh bude pfiznive prcsazen a
zidum dostane se rovnopravnosti
.Ale i kdyby se svate sinode a zpa
tecnickym zivlum podafilo .ie
ji pfijeti znemozniti. nemelo by
to pfiznivy vyvoj dalsich udalosti
v' ruskem narodg valneho vlivu.
Popery v Rusku budou se iepsit
cim dale tim vice 3. ruzne iy ne-
Srazi
nitviie z.ievy, ut eve neivetsi sio-
anske fisi ziskaly nazvu nejtem j sko neobstoji pf i zkouzce dvoji o- deni tohoto zvj-ku ve Spojenych ubiranim bfemena. Toto ubirani
uej?i Rusie, nalezi jiz ne.ocbyb-1 fensivy, jez jest vedena proti ne-j Statech jest pfilezitost k vrdela-, bfemena se deje rozsifenim krev
ne minulosti. (bi ozene Rusko pu-( mu na dvou stranach na fronte ni penez. Adams se svym oteem nich cev na obvode tela, cimz tlak
jde ku pfedu a!.. no zpet. j ruske a na fronte italske. Jest to'poeal vyfabeti guimi ke zvykani. i krve se zmirni a srdci se vykon,
(videti jiz z tobo ze z Nemecka a1 leli z pouatku znacne potize uleheuje. Takove rozsifeni obvod-
Mezi jednim milionem zajatcu v Bulharska a ba i ze samotneho Tujpfi uvadeni ji do obchodu. ale po nich zilek valecnich se doeili pfi-
icusmi, jest 1 neKOinc radons-
skych stabmch dustojniku, kte-, majr cualni monarchiii zachninit.
fi se citi nemalo urasenymi a , PosilynEy 'pbraku rakouskou po-
snizenymi, jednanim generalni ngkud oddali, ale nikdy ji neza-
ho stabu nemeckeho a nijak se(brani koncem, ktery pro Rakous-
netaji svym protinemeckym ci- ko bude pravdepodobne tragic-
tenm. kym.
Xemci iO(v-iiiaji si panovite a "
maji Rakousko cele ve svem vie- Gotch se vzdava a odchazi na
ku. Dobrovolne vypraveli co se ' odpocinek.
stalo pfi vojenske poradc
ktera
se konala v Kovelu pfi obrane o- titul mistra svetovebo v zapaseni
hrozenycli mist v Karpateeh. Pfi volneho stylu. vzdal se sveho ti
porade te doslo ku dramaticke tulu championa a odchazi do sou
scene v pfitomnosti 19 nemec- kroineho zivota. odkazuje ostat-J
kveh a rakouskyeh generalii. Po- mm zaiiasnikum. aby si titulu to-
sel zvlastni od cisafe . Vilema ho zaslouzili a v.ybojovali mezi se
bavorsky princ Leopold doru-
eil lackensenovi vlastnorueiii do
pis cisafnv. Iarsalek pfijal jej
stoje. a kdyz si byl dopis pfecetl.
proste jej spal'il. Prine Leopold a
ostatni generalove eekali. co jim
marsalek fekne. ale ten se k mlu-
veni nemel. Rakousti generalove
eitice se timto byti uraJceni. tazali
e bo. jaky ukol byl na nebo vlo-
zen velmoeemi, ze tak jedna. a tu
raekensen jim odvetil. ze jejich
otazka jest neinistna. dodavaje :
'Polni marsalek Hindenburg. a ja .
bvli isme poslani, bvebom vas za-'
se zachranili." Rakousti genera-, Mackova, dcera demokratickebo ztezuje. totiz promena jednotli
love lined potom odesli. a tu zvo- narodniho committeemana Nor-jvych druhu bakterii. Jiz po neko-
11 raekensen k lUMneckvin du-1
stojiiikum : Vidite je! Pfi valee-j
nvfh noradae b dela i ze sebe sa-
porj
me jMachiavely. ale kdyz dojde k
einu. tu vzdy maji mozky jen
ze slamy a ruee z vaty.'" Druha
valeena porada konala se v Kar
pateeh, kde si Mackensen pocinal
jako n-avy diktator. mene mista
rakouskveh dustojniku die sve li
bosti. Kdyz pak ti proti tomu pro
testovali. fekl jim ze valka tato
vedena jest beztakjen Nemeckem
na zacbranu rise rakouske. S jed
uotlivymi rakouskymi oddily de
lal si, co chtel. Tak uherskou jiz
du poslal do ITber. prohlasuje ze
tam bude delati divy pfi hajeni
vlastni zeme a rodne pudy. Na
hradil ji jizdou nemeckou. Ces
kych a slovanskych vojaku uzito
bylo pfi transportu a jinych vo
jenskych sluzbach. pfi kterych je
jieh sympathie nemohou se nijak
uplatniti. Dustojnici ti jsou pfe
svedceni, ze osud Rakouska zda
se?
Lemen in St. Louis Post-Dispatch.
se bvti niz zneceten a ze Kakon -
reekajsou posilany posily, Jctere
Frank Gotch jenz az dosud mel
bou. Gotch zlomil si pfi jednom
zapase nohu a sotva kdy se doko-
nale iiozdravi. Vi ze jiz nikdy
by nemobl zapasit a proto vzda-
va se zapaseni vfibec. Jeste jifed
nedavnem mel se konati zapas se
Stecherem. ceskyiu mistrem. vsak :
pfekazky tomu zabranily. Gotch
vydelal si za dobu sveho zapaseni
slusne penize. Steelier jest prvni ,
ktery ma narok na titul svetove-
ho mistra.
Pfeletela vodopady
j
a
Niagara Falls. SI. Norma
maim E. ilaeka. jest prvni zenou.
ktere se podafilo pfeleteti Niagara-
sko vodopnuy ve-vzciuciioiuui. xa-
to se snesla s ni skoro k same vo-
de. pak se zase vznesla a koneene promenach v povaze bakterii. o
po delsi dobu ve vysi jedne mile kolisani jedovateosti (virulence).
)oletovala nad vodopady v kras-.Xyni vsak nemuze byti iiochybno
nych a zdafilych spiralech. Slec-jsti o torn, ze bakterie mohou vli
na lackova pfi pf istani k bfehu ( vem sVeho okoli i takove vlastno
se vyslovila. ze pfi letu torn nepo sti meniti. ktere dosud k rozpoz
citovala naprosto zadne bazne. Za nani jednotlivycli druhu slouzily.
jimavym pak jest, ze sama vubec Cela fa da objevu v poslednicb le
ani nevedela, ze odvaznym svym tech na to ukazuje. Dale zjistilo,
letem docilila rekordu. Vzletu je- ze nektere bakterie. puvodne ue
jimu byli pf itomni. jeji rodice, kte skodne. dvoedou se podivne pfi-
11 KrOUZeill VZUUCIieiu sicuukui .
sveho automobilu.
Obdrzel zbozi za 30 let.
J. C. Mathews objednal si r.
1886 totiz dva bubnove svrsky.
Tehdy byl clenein kocujici pevec
ke spolecnosti, ktera vystupovala
pravg v Tarboro, N. C. Objednane
veci nedosly a Mathews zanechal
v Tarboro instrukce. kam za nim
maji byti poshiny. Objednavku
vsak nikdy nedostal. Az teprve v
tecbto dnech obdrzel ji v Charle
ston, AV. Ya.. kde nekolik let jest
usazen. Bubnove svrsky pfisly v
tomze obalu, v kterem puvodne
byly zaslany a postovni razitko
dokazuje, ze byli poslany brzo po
obdrzeni objednavky. Nikdo nevi
kde byly po cele ty roky.
Padesat let zvykani gumy.
Je tomu prave padesat let. co j ani pomysleni. Srdecni vady sta
ve Spojenych Statech bylo zave-, vaji se povazlivymi. kdyz vysky
deno zvykani gumy. ktere stalo j tuji se pfiznaky jez dovozuji ne
se zvykem milionu lidi v prfibebu ( pomernost srdecni iikonnosti
doby. lalo komu jest znamo. ze a sice k ukolum srdci uloze
zvyk zvykani gumy pfisel k nam j nyin, kdyz objevuje se nedostatec
z ilexika. Byl to mexicky general . nost srdecni sily, ktera nemuze
Santa Ana. tehdy kandidat presi- tlak krve vice pfekonati. takze se
dentstvi, ktery upozornil na tento dostavuje stavka krve v komo
zvyk sveho ameriekeho pfitele. ' rach srdecnieh a srdee se tim roz
General Santa Anna cerv. roku sifuje nebo v nejkrajnejsim pfipa
1866 pfijel do Snug Harbor na . de i ochrne. Za takovych pfizna
Staten Islande, a by konferoval se j ku se podavaji emocnym leky. jez
svym pfitelem.
Pfi teto pfilezitosti navstivil
generala Thomas Adams mladsi,
hovofili spolu delsi dobu. kdyz ge
neral nahle otevfel zasuvku a z te
to vyndal kus bile hmoty a ulomil
si kousek vstrcil do vist. Nabidl sa. Pfi leceni vodou se vychazi z
take kousek Adamsovi. a sdelil t docela jineho stanoviska, pfi ne
mu ze jest to guma z jisteho stra . patrne nepomernosti tlaku krve
nm a ze jest znama jeho pfatelum , k srdecni sile se totiz srdci nasle
jako "chicle". Adams oehutnal ha. nepobizi jako ten konik, ale
' emmv n Hinr! nnznal. -p v vavp.
nekolika mesicich zavedli preee
' p0 svem vyrobku poptavku. Zbo- j
hatli z tohoto poclniku a zavedli
7vyk. ktery pf isvojilo si miliony
Hdi. Dues vyroba zvykaci gumy
jest pozoruhodnym odborem pru-
. myslovym. Zvykani gumy stalo se
! zvykem nejenom u nas, ale i v ne-
kferyeh zemich evropskych.
I .
Pokroky v badani o sifitelich na-
kazlivych nemoci ucinily po- znamejsi, ale take drazsi. Ysednf
sledni dobou zajimave pokroky voda nevzbuzuje zadnou zveda
a nekterl zjevy mohou miti vel- ost. na kterouzto modern! rekla
kou dulezitost pfi pctirani na- !Uafi maji naliceno.
kazlivych nemoci.
Jiz rusky badatel Pavlov uka-' Laska.
zal na to. ze ruzne druhy bakterii ,
jsou mezi sebou ve zvlastnim vzla-:
hu. takze jejich zabadne pusobeni
na zvife a eloveka od pfitomnosti
jinych druhu bakterii zavisi. Mno-
he z teehto organismu. ktere ji-.
nak vedou pomerne klidny zivot. j
mohou velkou nepleehu stropiti. ;
jsou-li podporovany jinymi. o so-;
h(- rovnez tak klidnymi spoludru-1
hy. -Tini otevfelo se vedeckenui ba j
dani nove pole, kde jeste mnoboi
zbvva objasniti. Xyni pfistupuje
k tomu jeste jina okolnost. ktera
bakteriologicka studie jeste vice j
lik let sleduje se tento prubeh a
eim vice pozorovani se hromadi.
tim ciuiezire.isi jsou
Dfive mluvilo se jen o nepatrnych
zpusuuili J ainitiji su iiiuuuiM
a jine zhoubne bakterie. tak na
pf. tak zvane streptokoky. podleh
lv rovnez zmenam, takze nabyly
vlastnosti zcela jinych bacilli. Je
vi se tudiz dosti opravnena nade-
ie, ze bude mozno i nebezpecne l
bacilly ppmeniti v neskodne.
Uspech je koketta; pitomy
milovnik nikdy ji nedostane.
Jaky vliv ma voda na srdecni
vadu.
IJyvaly easy a tomu neni dav
no. ze nemocni srdecni vadou sti
zeni se v ustaveeh vodolecebnich
odmitali s vystrahou, ze srdecni
vady se pro leceni vodou napros
to nehodi. Dnes zaujima veda sta
novisko zcela jine. pfijimajic sr
decni vadu do leceni vodou; kte
rouz se jim skutecne zjedna patr-
i ne ulevy, na jakouz drive nebylo
maji silu srdce vzpruzit- a tez ji
, skutecne vzpruzuji, ale tak jako
1 bic zpruzuje umdleneho konika,
pobizeje ho k vycerpani posledni
sily. Slehnuty konik poskoci na
nejakou ehvili. ale tim drive kle-
: IiImiIi' o diilmn civlm vvTinv5i
mefenym podrazdenim civu koz-
nieh. at jiz je to kratkym, prud-
kym slehem studenou vodou nebo.
teplou, eistou i mineralni nebo
nauheimskou uhlicitou. ci dokon-
ee elektrosvetelnou koupeli; uci-
nek je zeela tentyz, jenom forma
a cena koupeli je jina. pfi cemz
se objevuje lidska kfebkost tim
zpusobem, ze nemocni si radeji
vzdy voli prostfedek novejsi a ne-
Dgti maji byti vyehovavany
pfedevseini k bisce. k lasce k pfi-
rode a bliznimu. Ale jak? Tomu
se da tezee nauciti. Je-li vychova-
tel slechetnym clovekem vfeleho
srdce, najde spravnou cestu bez
obtizi. lusi byti svemu diteti ne-
uo ehovanei spise dobrym pfite-
em a vernym rad.eem. nen vyeho-
vatelem. Jest mu lined od pocat-
kn ziskati si duverv ditete. vsti-
pjti mu, ze v nem. ve vyehovatelh
1 0tej nebo matce) nalezne vzdy
podpory. ktera nikdy nezklaine,
0ebrance. kterv ve vseeh tezkych
zivota boufieh mu vzdy verne bu
de po boku. K tomu nepatfi tak
-:va-?a "o)iei laska". kterou je
vi easto rodice ke svym detem, ny
brz laskave jednani. Nikdy nevy
klouzni vyehovateli fotei neb mat
ce) neprozfetelne. tvrde slovo;
je-li nucen trestati, necht' tak ci
iii s bolesti nad jejich pokleskem.
Stale maji rodice k tomu pfihli
zeti. aby dite povazovala vsech
ny lidi za sobe rovne a nikdy se
nad ne nevyvysovalo. Vychovatel
vfeleho srdce odusevni diteti elo
veka, zvife a vse kolem svym.
vlastnim, veselym, zivotem, da
pramenku vypravovati pohadky,
slysi mluviti kamenky o divech
stvofeni, a co z tobo pfeteka do
mekke detske duse, jez mu napo
lo vychazi vstfic, jest laska. laska
k pfirode, cloveku a zvifeti.
Nikdy neperte vlnene po
kryvky v dnech vlhkych, neb za
mracenych, vybefte si vzdy k to
mu den slunecny a vzdusny.
J
