sokolske prace
Uz zase jsou v torn.
V sobolske einosti vidime odde
leny od sebe dve eesty. jimiz vy
ebovavame t. j. peci o vyvoj teles
ny a pesteni dueha jednotlivcfi.
Kozdeleni a zfizeni to na po
liled zeela pfirozene. Pfece vsak.
kdyz pfihledneme k veci blize
-sezname, zo pfesne vymezeni kom
petenee obou- vychovnych einite
lfi je easto neproveditelne. ba da
st- nci. veci nasi namnoze pfimo
skodlive.
Tak na pfiklad sbory evi?itil
ske vlastni svou funkei provadeji
iznacny a vyznamny kus prace na
:poli vychovy dueha. Kdo cvicitel
skym kruhum (mnohdy i s vyeit
kou") pfipisuje "pouhy teloevik. '
osvedcuje povaziiv? povrchni zna
lost prace v telocvicne a je.ii du
.sledky. Vzdyf kazdy teloevik sou
stavne provozovany pfi nasi se
bou zvyseni ureityeh hodnot du
sevnieh : jmenuji vytrvalost. od
"vahu, sesileni vfile. poznani ceny
stfidinosti a niravu. vedomi sily.
atd. Veden pak die soustavy Tyr
sovy rozmnozuje teloevik tuto fa
du dueha povimsejicich vlastno
sti o zkaznenost, a z in plynouci
zpusobilost k sebekazni. o eit bra
trstvi. demokratieke rovnosti, po
znani sily iistrojneho podnikani,
atd. Jaky obrovskv Ian prace na
poli dusevnim se tu provadi! Co
zbyva jeste. a by sokolskji vychova
stala se liplnou? Schazi jen clena
a elenku uvedomiti jako Sokola. v
plnein dbsahu slova, poyedeti ran.
k jakemu cili telesnych a dusev
nich vlastnosti vychovou v telo
evicne nabyva. t. j.. ze se tak deje
ku sluzbe ve prospech eelku na
rodniho. Stouto konecnou nietou nasi mn
s byti Sokol dokonale obeznamen,
musi byti pfesvedcen o jeji cene,
vedom prostredku k dosazem jeji
potfebnych a niusi eititi. ze pro
tredky tyto vychovou nasi ziska
Ta. Vaha toho vseho vynika cim da
le tim vice. Minulat' doba. kdy. da
lo se napsati. "ze lid cesky Tsutfe
s takovou vfelosti vita jen nas,
protoze dfilezitost cinnosti sokbl
$ke pro cely narod rychle a zive
pojima." Dnes cvici take jine or
ganisace zpusobera od nas "pfe
branym". a vnaseji zmatene a
klamne pojiny o nasi praci do na
roda, ba i do fad nasich. I mnohe
zjevj- pfebehlictvi z naseho tabo
ra nam ukazuji nalehavou potfe
bu uvedomovaci prace v Sokol
stvu. Bylo by to ukolera odboru osve
tovych. Jake raaji k tomu pro
stf edky ?
Pisino a slovo. sokolsky tisk,
pfednasky. debatni schuze a pro
slovy. Dostacuji tyto cesty k du
sim cvieencu a cvicenek o ty
to v pfedni fade se nam jednati
mllSi v rozsahu dosavadnini?
Zkusenosti ukazuji. ze nikoli.
Tech nekolik pfednasek a schuzi.
ne
. v 1 i x r j , I
nak donutiti. to vse nijaK nesTaci.
abychora tiusi jediiornvee. nuino
pfistoupiti k prostredku ueinnej
sirau. Pusobeni na jedinee inusi
byti castejsi a ponevadz nelze ku
piti schuzi na schuzi. pfednasUu
na pfednasku. nutno vyjiti za nim
tarn, kde nejeasteji a jistc byva.
t. j. do telocvicny. a tarn proslo
vem cinnosti osvetovou na chvi
li pferusiti einnost teloevicj'ou.
Nezbytne toto zasahnut iedno
ho druhu jirac.'1 do druheho neby
va vzdy od sni5rodatn el: cinite
lu vitano.
7e tim vinen ztrnuly nazor na
doibu prace sokolske a z tohotn
.povstcla pfedstava o r.odotknutel
nosti urcitych hranie.
Timto prilis ostrym dei-enim o
bou smeru vychovnym poskozuie
me sami sebe a zneiuoznujeiiK
nejpronikaveji einnost o vsech
.smerech sokolskf'ho osl;'uii. Pre
lianena snaha tato pfinasi nam
mnohe skody.
A skody z iiporne delby prace
v jednote? Nase cvicitelske sbo
ry zanedbavaji vetsinou te vzac
ne pfilezitosti k uvedomovani
clenstva, kterou jim skyta pravi
delny sty.k pfi cvicenich jenom z
toho pfesvedceni, ze s vedom ite
Greene in New York Telegram.
die rozvrhu pfeevicivse. dosfi vy
konaly. Xeni-li shody nejlepsi. tu
;o vzdel. odbor s proslovenim do
teloevi-'ny ani nedostane. Stane-Ii
se r-len .shorn neschopnyin pravi
delne do ?chuzi a eviceni doehaze
1i. propousti se ze shorn bez uva
hy. zda by pravidelnymi prosIo'y
fna nez cstatni clenove shorn, pra
i z jravivlla pfetizeni. nemaji eas
;e pfipravovati.) nemohi praci
vzdel. odboru licelne dopk'-ovati.
-Wim to nenatfi. mysli se proste.
Zpusob tohoto sjednoceni se
snadno naide pfi spolei.ych pora-
I dach. do kteryeh pfin3- se do
1 bra vfile a vzajemnA duvera. A ty
i jsou a musi byti mezi bratfimi a
sestrami. touzicimi spolecng po
jednom : dodavati ze sveho stfedu
svoinii narodu co nejvice muzu a
zen. zuslechtenyeh skolou sokol
skou ve vsech jeji smerech. Stpk.
Indianska povest o
prvnicl lidech.
Indiansky kmen Hopi zije ve
velike pousti coloradske, tahnou
ci se mezi Arizonou a Kalifornii.
Jejich hlavni mesto, lezici upro
stfed pouste, nazvva se Orsibi a
jest vystaveno na pahorku. Oby- j vydala dest
jine na zapad. Na sever stehoval
se kmen Hopi. Pfisly do zeine ta
ke studene, ze nemohli proniknou
ti dale a museli se vratiti. Nasli te
plejsi zem. v niz vystaveli svoji ve
snici a pojmenovali ji Tokonabi.
Tokonabi lezela v pousti. kde
nespadlo ani jedine kapky vody
a kde nemohlo vzejiti ani jedine
zrnko. Pohlavar mel dva syny,
z nichz starsi jmenoval se Tigo.
Dlouho pfemyslel Tigo jak by se
dostal na zpet do podsveti, aby se
od bohu dovedel. eo ma kmen vy
konati. aby si naklonil pfizen. bo
hu tak. aby ran seslali dest?.
T'delal si z kmenu clun uzavfe
ny jako rakev, vlezl do neho a o
tvor dal pevne zaraazati smolou.
pak se dal s elunem vhoditi do fe
ky Colorado a duvefoval vlnam,
ze ho jiste dovezou k bohum z pod'
sveti.
rlun pi ul po proudu feky pfes
velike vodopady a dostal se do u
krytych trhlin, vedoueich do njtra
zeme. Tigo otevfel otvor, ktery si
udelal, aby se mohl rozhlednout
po okoli. Vykoukl a tu spatfil se
deti pfed domem zenu, jez do siti
svych chyta mracna, a nuti je aby
Pohlavar hadiho a antilopiho
naroda velmi si oblibil Tiga a dal
mu dve divky, z kazde kivy jednu.
Obe znaly prostfetlky proti hadi
mu ustknuti. Pohlavar fekl Tigo
vi. aby jednu z divek sam pojal
za manzelku, ale druhou ze musi
urcite pfiveti svemu bratru. Pak
dal jeste Tigovi "tiponi" svaty
! prapor a pravil ze musi byti celym
J kmenem ochranovan a uetivan n
, postaven na oltaf, jinak ze modlit
by kmene neproniknou k bohum.
Tigo vydal se na zpatecni cestu
' a kdyz pfisel k domku zeny. chy-
tajici mracna. pletla hluboky kos,
do nelioz musel sednouti Tiga s
obema divkami. Pak upfedla zona
dlouhe nite. potom pfivazala koz
na braena a ta vseehny vynesla na
)ovrch zeme.
riadsi divku dal Tigo svemu
bratrovi a oznamil. ze po sestnaeti
dnech se ma konati svatba. Pateho
due po navratu Tiga pfisel hadi
narod na povrch zeme, navstivil
kivy kmene a dostal k jidlu klixi
c obili. Pak opustil kivy a zmizel.
Tigo a obe divkv vsak vedeli.
ze vyslanci zmenili jen svoji podo
bu a jsou jeste v ildoli jako hadi.
Proto porucil svym lidem, aby je
schytali. pfinesli do kiv a tancili s
nimi. Ctyfi dny uplynuly, nez ha
di byli na vsech stranach schytani
Pak byli za slavnostniho obfadu
myti. Hadi pozorne naslouchali
modlitbam, u oltafe pronasenym;
pak tancili se svymi bratry lidmi
ktefi je opet odnesli do udoli a
pustili na svobodu. Brzo se vratili
do podsveti a pfednesli bohum pfa
m lidu.
dli zajimavych. zadnou kulturou
dosud nedotcenych lidi jsou caste
cue v podzemnieh jezkynich ; na-
Zena pozvala ho pfivetive, aby
vstoupil do domku a dala mu dar
uciniti se neviditelnvm. Pak dala
zyvaji je kivy. Dodnes kona kmen ( mu pruvod jeste dale do hlubin
kazdv druhv rok slavnost hadicli I zeme, k narodu hadinni a antilopi-
tancu : puvod tohoto zvyku dluz-
mu. jez podle sebe bydli ve dvou
no hledati v povesti tuto podane. velikych kivach.
Z hlubokych zemskych trhlin j Take zde byl Tigo pfijat velmi
Velkeho Kanonu feky Colorada pfivetive a pohostinsky a naucil
vystupovali na povrch zeme z pod se vseehny zafikaci formulky po
zemi prvni lide. Jednotlive kmeny tfebne ku pfivabeni nebo odehna
se rozesly. Nektere na sever, jhw' ni mracen. rozpoutani vetru a pfi
na jih, opet jine na vychod a zase vabeni anebo zahnani zvifat.
Jablka jako krmivo pro dojnice.
Xa fanm'ich americkyeh boha
tyeh ovoeem. krmi se jiz davno
lojnir-e s dobrym vysledkem jabl
ky z casti syrovymi. z casti vafe
nymi. Pfi tomto krineni zustavaji
zvifata uchranena pfed nakazli
vvmi nemocemi a davaji hojne do
breho mleka. Jablka jako krmivo
pro dojnice jsou misty skoro novin
kou: mnohy hospodaf bude snad
krotit hlavou a nezkusi to ku sko
de sve a svych krav. Pfiznive pu
sobeni jablka na lidsky organis
mus jest znamo a nepotfebuje zad
neho dokazovani: pro? by mela ja
blka skoditi tela zvifeeimu? Jak
pfirozeno nesmi se krmiti jedine
jablky samotnymi nybrz tfeba je
stfidati s moukou. senem. zrnim a
t. d. Jablka utvofuji u krav veli
ke mnozstvi mleka a proto tfeba
napomahati krmenim h'ltkami. bo
hatymi bilkovinami a tukem. ma-
li se dociliti nejen mnoho mleka
ale i masla. Syrova nebo vafena ja
blka jsou proto vytecnym vedlej
sim krmivem a zvlaste vafena ja
blka pusobi pfiznive na vynos
mleka. Hrst mouky ze Ineneho se
mene nebo fazoli k nim pfimicha
na dava hojne dobreho mleka a li
bovonneho masla. Jak se samo se-
bou rozumi nesmi se davati kra
17
c-l-lol-i' nil
koijk .cbnu a ".mil . iLJQJnjnjauiypruiumfa
.t.lCll' III I" JVU11VV 11. i ...v LJt
Roman Buffalo Bill za snizenou cenu!
in
m
15 svazku v cene S3.75 pouze za $2 50
Buffalo Bill vypravuje sva dobrodruistvi ! Kdyz pfed nejakou dobou rozletla se tiskem
americk'm zprava, ze Buffalo Bill dice vypravovati sve zkusenosti a sva dobrodruzstvi,
vzbudila tato zvest' nesmirnou sensaci. Cela Amerika s velkou dychtivosti ocekavala tuto u
dalost; bylte to nejoblibenejsi narodni hrdina Spoj. Statu, jenz hodlal psati sve pfihody.
A skutecne: Buffalo Bill vypravoval sva dobrodruzstvi na divokem zapade! Jeden z je
ho davnych. vernych soudrulm toto vypravovani napsal. luvi svou samorostlou hranicac
kou feci, ktera v ceskem pfekladu je co mozna verne zachovana. Nikdy pfed tim nebyla
zadna kniha pfijata s takovym nadsenim. Ve Spojenyeh Statech severoamerickych. nema
byti jedine domacnosti bez Buffalo-Billovych )ovidek. A veru. byl-li kdy .clovek, ktery mohl
vyliciti tolik zajimaveho, skutecne zaziteho, pravdiveho, pak je to zajiste slavny bojovnik
divokeho zapadu, muz, ktery ve vice nez sto bitvach dovedl pfekonati Indiany svou dueha
pfitomnosti, udatnosti i lvi silou. muz, ktery v eel em civilisovanem svete jiz davno je znam
jako mistr stfelby a nejobratnejsi jezdec na koni, pak je to BUFFALO BILL, narodni hrdi
na americky, chlouba Spojenych Statu. A co dodava Buffalo-Billovym pametem tak nevy
rovnatelneho puvabu? Pfede vsim jistota, ze tyto povidky, pine napjeti a nepfedvidanych
obratu, lici skutecng zazite udalosti, potoin vsak i postava sameho hrdiny. ktereho pfatele
stejne miluji jako se ho nepfatele boji, ktereho jeste zadne oko lidske nevidelo, aby se byl
v nebezpe?i tfasl. ale ktery sam v boji je plnslechetnosti. takze ho lze pfirovnati jen ke lvu.
jenz si dobfe vedom sve sily, avsak nikdy ji zneuziva. Vydali jsme tento spis v uhlednych
svazcich. Kazdy svazek jest sam o sobe ukoncen a cita 70 stranek. Nase sbirka sklada se z
n.'isledujicich svazku : Odrodilec Kenten King1. El Ramon, loupeznik od Ria Grande.
Mexikan Malo, knize hor. El Sol, postrach stepi. Krasna lovkyne z Perchida. Stra
sidlo na stepi. Iron Arm, duch pralesa. Bucksin, stary veteran. Rekyne z Yellow
Valleye. Magfda, dcera pateho pluku. Jedovaty Had Cheyennu. William Frederick,
zahadny zved. Vojensti sbehove. Rota stepmch Vlku. Bitva na fece Sacramento.
Prodejni cena jednoho svazku jest 25c. a cele teto sbirky $3.75.
1HP
m
E
m
&
aril
8;
m
Odvarka Bros., Clarkson, Nebr.
Upozornem!!
Chcete-li dobrou kavu, obrat'te se na stary a v kazdem
ohledu spolehlivy cesky velkoobchod,
J
COFFEE MILLS
Kava nase udelala velke jmeno nasemu obchodu po cele
Americe. ano i v Kanade. Dostalo se nam mnoho uznani nejen
od nasich cr. odberatelu. ale i od velkoodborniku.
20c SPEC I A LIT A 20c
nase vyiovna sc 30 a 35 ceutove kave, a nase 26 eentova kava
jest vubec nepfekonatelna. Ackoliv jsou lacinejsi druhy kavy
v trim, neodporucujeme tyto, neb jest to jako pleva proti zrnu.
OD 24ho DUBNA,
budeme prodavati nasi pecialitu 20 centu libru. Dalsi druhy
23 a 26 centu. Pulliberni vzorky kavy, caje a fikove cikorie
zasleme na pozadani zdarma kazdemu kdo nasi kavu jeste nez
kusil. Jaro jest zde, a proto komu nase Specialita dosla neb
dochi'izi. neclrJ neopomene si objednat zasilku novou.
Vas vzdy sluzbovolny,
Prvni cesky velkoobchod kavou v
v Americe JAVA COFFEE MILLS
E. J. Petru, majitel,
17061703 SO. RACINE AVENUE, CHICAGO, ILL.
O poctivosti naseho fcavodu pfesvedcte se u vydavatel-
vam nezvyklym na jablka. lined
vetsi davky, zvlaste kyselich ja
blek. nebof by zvifata mohla do
tati koliku. nybrz tfeba zapociti
s mene sladkymi jablky, vafenou
moukou se semletym jecmenem.
Kravy zerou jablka celkem rady.
sladka radeji nez kysela. a zkuse
nost pouci hospodafe brzy, v jake
mife smi jim nove krmivo toto
hlavne hosjiodafe z tech krajin,
kde ovoce netesi se velkemu odby
tu a kde hospodafi pfi vetsi urode
casto jsou v rozpacich, jak s nim
naloziti.
MATE SLABE PLICE.
Usazuje se caste nastuzeni ve
vasich prsou aneb v dychacich tru
bicich? Jste nachylni kasli aneb
zaludecnim obtizim? Takove pfi
pady maji miti okamzitou pozor-
nost a leceny s lecivou silou Scots
Emulsion, kterymz budete dobfe
stfezeni proti nepfijemnym uto
kum. Scots Emulsion obsahuje
pravy ledvinovy olej. ktery obdi
vuhodne sesily a napravy ehybne
udv a zaroven nalezite sesily hod
notu krve. Glycerin v leku torn
obsazeny velmi zdjirne hoji jemne
i tube casti chrtanu. Scottova pfi
prava jest pfipravovana nejlepsi
mi specialisty. Mozno ji obdrzeti
v lekarnach. 15-7
Scott & Bowne. Bloomfield, N. J.
Taroky! Taroky!
Mame velkou zasobu pravych
evropskych tarok. kteryeh jsme
si obstarali ztisobu pfed valkou, a
sice "videnskych"a nemeckych."
Zasleme je kamkoliv za nasledu
jici ceny: Videnske za $1.40; ne
meeke za $1.25. Adresujte :
Odvarka Bros., Clarkson. Neb.
Pomsta Pytlaku,
"Venn az do ikonani",
Zklamana zarisf !
Trt povfdky v jedne knizce od Karla
Cervenky. Poileme vscchny tri po
vidky do kterekoliv casti Spojenych
Statu vyplaccne
za 35ct.
ODVARKA BROS., CUrkion. xtbr
Tento pekny sici stroj
uplne zdarma!
KUU('II I
Rozhodli jsme se po urcitou dt
bu davati nasim ctenafum uplnd
zdarma pekne "FREE" sici stro
je, ktere se prodavaji po $65.00.
(O cene se muzete pfesvedeiti u
vaseho obchodnika, zdaliz tento
druh sicich stroju prodava.)
Stroj e tyto jsou zanicene na pet
roku proti rozbiti, onni, tornadu,
blesku a vode. Zdaliz by jste
si pfali jeden z techto stroju upl
ne zdarma, o dalsi podrobnosti
piste na adressu:
ODVARKA BROS.,
Clarkson, Nebraska.
Hledame
jednatalove
ve vsech casti Spoje-
iedam
injananisnanj.
v kazdem okrsku
jednatele aby pro
davali fannerum
nejlepsi a vzdy osvedceny
"NSClTEL"
skrkavek u prasat
Jest velmi snadno vydelati
peknou sumu penez a ziskati si
mnoho pfatel mezi sousedy.
ktefi pestuji prasata. kr
kavky jsou tim nejvetsim hu
bitelem prasat. ''Nicitei" jest
jisty a jednoduchy lek, velmi
sua dny k upotfebeni, a pfine
se Vam vzdy dobry vydelek.
Cena pfipraveneho leku jest
f?1.00. Piste si o dalsi podniin
ky. Muzete psati cesky aneb
anirlickv.
BOBISUD'S
Retail & Manufacturing
PHARMACY
DODGE, NEBRASKA
Premie c. 2. Sekacky na maso,
z tezkeho kujneho ocele, 6 palcu
dlouhe mimo rukojete. Kukojet' je
dobfe spracovana z tvrdeho dfe
va, 5 pal. dlouha. Jest to dobry se
kacek, ktery by nemel schazeti v
zadne kuchyni. Tuto premii po
skvtuieme nasim ceiorocnim pf ed-
platitelum se zasilkou za doplatek nyCfo Statu. AgltOVaili
15 centu.
pro casopis jako jest
tento, je snadne. -
i
jOzvena Zapade jest
jediny cesky tydennik
v Americe, ktery pri
nass velke mnozstvi
Jzprav, clanku a ronia
nu za pouhy $1.00 roc
ne. Hiaste se kde do-
sud nema me
i
i
ce. Piste si o dalsi po
drobnosti na vydava
telstvo. K povsimnuti! Kalendafe bez
doplatku nedavame. Racte pro
. hlednouti seznam ,
zastup-