Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, August 23, 1916, Image 2
Zpravy z celeho sveta Anglicke pofekadlo "youth will be served," ktere je zvlaste u nas v Americe tak casto zduraz iovano, nema patrne velke plat nosti v Evrope, alespon ne v mi litaristickch kruzich. Vetsina inuzu. ktefi tarn nyni Tozhoduji prakticky o osudech ce lych narodu, jsou jiz hodne "sta rymi p'any". Prumerne stafi britickych generalii obnasi, podle statistiky 53.9 roku, ale ti jsou u cmeiiymi mladiky proti svym kol legum v cele ostatnich armad. TBrillantni francouzsky generalis simus Jofre cita na pfiklad jiz 64 let a pfi torn je jeste cilym jako . "rtuf. Praeuje jako oziveny auto mat a dukladnejsi odpocinek po klada za naprostou zbyteenost. A- ni ostatni z franeouzskyeh genera lu nejsou o ninoho mladsi a pru merne jejich stafi obnasi 60.5 ro ku. V nemecke armade jest ten to prumer jeste vyssi, nebot' cini 63.5 roku. Hindenburg sam je starcem jiz 69 letym, jMackensen ovi pak je dokonce jiz 71 roku. Lord Kitchener byl star 67 roku, .-stafi generala Brusilova obnasi 64 roku. To jest stafi ktere by by lo u cloveka v cinne sluzbe v Ame rice temef nemyslitelno. Zde jsou lide u armady i namofnictva posi lani na odpocinek mnohem dfive a pokud industrialnich uodniku :se tyce, ty na stafi zamestnancu be ion mef itko jeste pfisnejsi. U ne . iterych zeleznicnjch spolecnosti "jest na pfiklad ustalenym pravid lem, ze nepfijmou di prace nikiho kdi pfekrocil 35 roku. Snad nikde na celem svete nestarniu lide tak rpchle jaki v horecnem sbinu anie xickehi zivota. jPfivedl 3.000 devcat na misto hanby. "V jakych ohromnych rozmereeh jest privozovano bile otroctvi do ikazano bylo pfi zatceni Josef a TBotwina zijiciho v Mills hotelu na 'Rovington ul. v New Yorku, kte Ty byl uznan v pfipadecli velkou porotou vinnym. ze se zabyval bi lym otrokafstvim, zil z penez vy delanych prostituci a mimo to ze se dopustil vydirani. Botwin byl v hotelu zatcen a dan pod zaruku 5000 doll, jiz ne slozil a proto dopraven by dol do Tombs De sdeleni distriktniho navlad niho Smitha Botwin od 25 let je nznavan za krale "bilych otroka ru. Behem te doby zavlekl vice nez 3000 devcat do domu hanby. Jeho moc byl a takovou, ze kazda divka, ktera chtela jiti do nektere ho jineho domu, musela si pfinest nejprve jeho svoleni. Kdyz povole ni obdrzela musela si koupiti za 15 dollaru ruznych veci u Botwina jez ovsem nemely ani tfetinu teto ceny. Za to vsak dostala poukazku ktera ji u policie poskytovala o chranu. Yec s Botwinem vysla na jevo :a posieunmo zaiynani iieKieryrn nplatnj'ch detektivu, ktefi vydi Tali penize na majitelich nefest nych domu, zacez jim poskytoali chranu. Detektivove nalezi pfi prohlidce dopis, odresovany jistou damou. bydlici v jednom z nejlep sich apartmentu, ktery byl mimo vse podezfeni. Dotycna byvsi ta zana, nejprve vse popfela, pak se ale za vyslechu pfiznala, ze mela s nim obchody jest take hotova vse dosvedciti. Cela afera jesi ny ni pfed new-yorskymi sourly. Nemci maji opravdu zvlastni vo jenskou moralku, ktera jest ci ste nemecka .a neni uznavana nikde jinde na svete Podle ni kazdy civilista nebojo vnik, ktery by v e as valky jiroti vojakovi jen ruku pozdvihl ma by ti okamzite popraven. Podle zasa dy teto popravili nedavno anglic keho kapitana Fryatta. velitele cbchodni lodi, ponevadz kdyz jej nemecka ponorka dohanela a elite la mu lod' torpedem rozdrtiti, u hnul se na stranu a rozehnal se po ponorce, kterou by byl mohl poto piti. Tedy civilista se nesmi vubec braniti, i kdyz mu jde o zivot. By lo by tc spravne, kdj'by byli voja ci nad civilisty tak povzneseni, ze by jejich prav a zivotu setfili. Ale jak daleci jsou Nemci takove my- Slenky! Utopili tisic lidi na Lusi tanii, roztfileli sta a tisice vesnic a lidi v nich. to vsechno jest dovo leno a v souhlase s vojenskymi za konv. Nemeckv narod rozhodne poklesa. stava se narodem barba ru. Jeste pfed padesati lety byli prusaci lidmi slusnymi. Kdyz v ro- ce 1S66 valcili proti Rakousku. dopustil se hrubeho nasili jedine v Broumove. kde se dostali s oby- vatelstvem do sporu. Jinde s1 eho vali kdyz ne slusne. tedy aspon sncsitelne. Ale sotva minula ctyfi lota zmenili ton a ve valce proti Francii byli jiz drsnejsi. Postfile li tarn mnoho nebojovniku, ktere dopadli se zbrani v nice, casto i tenkrate. kdyz jen sve domy proti nim branili. Bylo malickosti kou hen kapkou proti tomu, eo podni kaii nyni. Odvazili se 25,000 lidi. zen a deti, zajmouti v severni Francii a dopraviti je do Nemecka do otroctvi. na tezkou praci pol ni, to je pfece necim neslychanym, proti cemu se bouf i vsechen lidsky cit. Pfedstavme si, kdyby tak n"e li Nemci za nejakych deset nebo dvacet roku vesti valku jeste jd nn. Potom by snad sve nepfatele pojidali ,iako kanibalove. Jed- na se jim beztoho jen o to. aby na hnali lidem strachu a hruzy, a to- hle by pusobilo ! Velke stehovani ze Spojenych Statu. New York. Agenti paroplavebni spoler-nosti. ktefi se prave vratil- z.cesty k Pacifiekemu pobfezi uji- sfuji. ze po uzavfeni mini v Evro pe. nejmene jeden milion lidi vy stehuje se ze Spojenych Statu by se vratili do staryeh vlasti svych V ufadovnach paroplavebnich sjiolecnosti, v mnoha mestech, jak tito agenti pravi, mnoho tisic v ci zinej rozenyvch osob ruzneho po volani, nevice pak delniku, slozili jiz zaruky na pfeplavni listky, kte re jim maji poslouziti hned po u zavfeni mini na cestu. Agenti od haduji ze plnych padesat procent techto vrativsich se cizozemcu zu stane v rodnych svych zemieh. Ne ktef j z nich pry z nich jsou tak za dostivi poznati zpustosene byvale domovy, ze chteli najmouti si pfe plav na ponorce "Deutschland". Kdo ma rad knihy, musi se pfipra viti na to, ze jej budou stati vice nez aa doposud. Yydavatele a obchodnici v drob nem prodeji ohlasuji jiz zvyseni od desiti do dvaceti peti procent. Knihy, prodavane dfive od padesa ti centu do $1.00 stoi nyni o deset centu vice, ty, jez staly od $1.00 do $2.00 maji eenu o 25 procent vyssi. Yydavatele omlouvaji zvy seni hlavne drahatu papiru, ale tu take pravi, ze inkoust tiskafsky nlatno a kuze vystoupili v eene behem valky od 50 az do 100 pro cent. zeleznice delaji skvele obchody dopravuji tolik nakladu, 23 ne maji ani dosti kar, pocitaji si za dopravu zvysene sazby, a akcio nafi shrabuji tucne dividendy, mimofadne dividendy a nove akcie. Zamestnanci chteji pfi teto pro sperite svych zamestnavatelu. pou ze aby jim dali osmihodinou dobu pracoviii, a aby zavedli pracovni pomery, ktere vladnou v cetnych oborech prumyslu i obchodu a jez zvlaste mrtvymi jsou pfi povolani tak tezkem a zodpovedmn jako je sluzba zeleznicni. Zeleznice se to muto mirnemu, spravedlivemu po zadavku branili az obrovska stav ka hrozila vypuknouti kazdou ho dinu. Stavka ta byla by pfinesla obyvatelstvu cele zeme mnoho u trap i skody, ale nikdo nepf edpoja ty nebyl by za to cinil zodpovedny mi zamestnance. Cela zodpoved nost byla by padla na zamestnava tele. Lid by dospel ku pfesvedceni ze'jest to nejen v zajmu statisicu delniku u zeleznic zamestnanych, ale veskereho obyvatelstva nasi Zase zeme, aby zeleznice byli pfevzat' byly spravou nasi zeme to jest vla dni. Tim zpusobem by byla zelezni cni stavka zacatkem konce kapi talistiekeho system u. Obavy ze by k necemu takovemu moklo do jiti, asi pfimejou majtiele zeleznic, ve- liky kapital. aby se ukazali povol nymi. Letosni zakonodarna ve prospech farmafu. Letosni kangres ucinil dve dii lezite veci ve prospech americke- ho rolnietva. Jednou z nich jest zakon 0 zalozeni rolnickych bank a druhou povoleiii velikeho obno su na zfizeni fadnj'ch venkov skych eest. O prvnejsim jsme se jiz zminili a jak znamo, pozustava s organisovani dvanacti bank v ruznych casteeh zeme, ktere bu dou pujeovati rolnikum penize na mime uroky od peti do ctyficiti let. System bude miti za nasledek nejen ze rolnikum bude mozno u zavirati pujeky na nizke uroky a na dlouhou Ihutu ale zaroveii pfi speje k tomu, ze vice lidi se bude domahati farmafskeho majetku a snad take dopomuze k tomu, ze tolik farem nebude pronajimano. Na stavbu venkovskych cest bylo povoleno 85.000 000 doll, z cehoz pfipadne $75.000000 na upraveni postovnich odborii pro dobre ces ty a zbyvajicich 10.000.000 pouzi to bude na opravu dobrych cest ve vladnich lesich. Lepsi cesty ji ste prospeji rolnietvu. nebot usna dni jim tu dopravu obili a plodin do mest a to jest neocenitelna vy lioda, kterou jiste uzna farmaf, bydlici v krajine, kde 0 fadne sil nice jest postarano. Pfisti podzim bude otevfeno k osazovani asi jeden milion akru Vojenska doma. -Bronstrup ii U(t rrancisco Chronicle. rolnickych pozemku. ktere byly pfed lety dany vladou zeleznicni spolecnosti Oregon a Kalifornia. Spolecnost nedostala podminkam smlonvy a na zaklade toho ucinila via da soudni kroky. aby ji byly po zemky vrj'iceny. Spor se vlekl vice let pfed soudy, az posleze nynejsi kongres pfijal zakon. die jehoz ma byti pozemky odevzdany domovi 11a fum k osazovani. Spolecnost jiz ni pacificke drahy. kterazto vy koupila drahu Oregon a Kalifor nia. prohlasuje ze neni s rozhod nutini spokojena a hrozi podnik nouti nejake dalsi kroky. aby ji nemohly byti pozemky odejmuty nestava vsak obavy, ze by neco po fidila. Pozemkovy ufad sdeluje, ze budou prodany domoviny po 160 akrech a osadnici musi zapla tit $2.50 za akr. Pravidelne ufedni prohlasenf nebylo dosud ucineno aniz podan bli?si popis pozemku a vsak pravi se ze jsou dobre k rol niceni a pozemkova ufadovna ve "Washiiigtone (U. S. Land Office) by jiste na pozadani poskytla bliz si zpray. Posledni rana dlouholete tradici O laci ZlVOWUCn puueu v xaoixcxi ce, jez byla nejmocnejsi vzpru hou pfistehovalectvi, bude zasa zena v techto dnech. Stoupajiei ceny zivotnich potfeb jsou v teto zemi obvyklym zjeveni po nekolika let. Potraviny vseho druhu, satstvo, obuv. najemne zkratka vse co vstupuje do vstu puje do rozpoctu prumerne domac nosti. jevilo v poslednich leteeh vzestupnou tendenci v cenaeh. Az dosud priimerna domacnost snazi la se vyvaziti tuto vznistajici dra but u omezeinm konsumii nebo na kiii)em lacinejsiho druhu masa. a zabava. Mt ' vrv'-""'" r;''." B snizeni vydaju na rozliene zivotni polozkj-, jez nebyly absolutne nut ny, vyskrtnutim rozlicnych drob- nych luxusu, jez dfive cinily zivot pfijemnejsim. Ale nyni dochazi k zdrazeni chleba. Zde neni nija keho vyhnuti mozno. Nelzc obme ziti konsum chleba nejakou laci nou nahrazkou nelze sniziti kvan- x turn spotf eby, aniz by tim trpela fysicka zdatnost cloveka. Delnic ke domacnosti musi dnes celiti jis tote, ze bochnicek chleba, jenz se v Americe prodaval ode davna po peti eentech. bude zdrazen o cent. Na jednotlivem bochmcku neni to ovsem velika suma ; ale vyznam tohoto zdrazeni uvedomime si le pe. kdj-z si pfedstavime, ze ob nasi plnych dvacet procent. Odporucte tento ca sopis vasemu souse du, zdaliz neni odbe-ratelem. PALDA'S CIGAR CLIPPING kuflavy tabak, nejlepsi toho druhu. Na prodej je ve vsech ceskych. a i ji nych obchodech po Nebrasce, Jiani Dakota, IowS a tez i v ji nych statech. ZKUSTE JEJ! Vyraben jest ceskou firmou Tez vyrabime vseho druhu doutniky. GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS, Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West CEDAR RAPIDS, - IOWA. Na prodej v prednich hostincich. (7 Ctete, jak se leci REV MAT ISM! Tabor, South Dakota. Ctena pani Otoupalikova ! Pfijmete srdecny pozdrav a vfele dfky za revmatickou na plastf, ktera mue pomohla. Trpela jsem velikymi bolestmi v ko lenou a mela jsem hrozne lamani. Nejhorsi to bylo za noci, kdy jsem ani nemohla spati. A hie, dnes mohu nohy ohybat a zad nych bolesti vice necitim. Mela jsem take vaii nervove masti a zapujeila jsem ji jed ne ze svych sousedek, ktera rovnez trpela revmatismem. A mast ji skutecne pomohla, takze si teae objeduava vice. Srdec ne Vas pozdravujic a pfejic vseho dobreho, zustavam Vase oddana Anna Kalakova. Wilber, Nebraska. Ctena pani Otoupalikova! Racte nam laskave zaslat zasilku Vasich leku. Musim do znati, ze jsou ve svych ucincich zrovna zazracne! Znamenite Vase leky nemely by chybet v zadne domacnosti. Bylo by pro kazdeho c prospechem, kdyby je mel stale po nice. Pfejic Vam veskereho zdaru, jsem Vase vdecna Katefina Paskova. Rice Lake, Wisconsin. Vazena pani Otoupalikova ! Pfijmete ode mne srdecny pozdrav. Kdyz jsem od Vas ob jednavala leky, zaslal jste mi na zkousku krabici the pro ciste rn krve. Za tuto Vasi ochotu Vam co nejsrdecneji dekuji, ne bot uzivanim onoho the zbavila jsem se uhru. V. Vlachova. Gladvin via Theodore, Sask. Canada. Ctena pani Ootoupalikova ! Nejprve pfijmete muj srdecny pozdrav a dik za Vase do bre the, ktere dela cloveku velice dobf e. Jak jsem Vase the uzi la, hned se stala se mnou velka zmena, hlava me tak neboli, ani okolo pasu. Telo se mi dfive tfaslo a krev ta mne v usich jen bubnovala. Zkratka, ted' se citim volne a bolesti pfestaly a ne musim se bat, ze detem zemfu, za cez Vam, mila pani, tisickrat dekuji a odporucuji Vase leky vsem trpicim. Tak V&s jeste jednou zdravim a zustavam Vase pfitelkyne Marie Kotasova. Piste pfimo na Mrs. Fr. Otoupallk, DAVID CITY, NEBRASKA. 5S Zdcpa nema, bvti nikd zanedbana. Tr- I jva-li dele nez 24 hodiny, jest to vystraznym znamenhn, jimz pfi roda sama upo7orauje na nejakou poruchu zazivaciho ustroji. Berte ircto ihned S'veruv Zivotni bal-t-am (Severa's iJalsam of Life), zvetsujice davku, kdyby toho bylo potfeba, aby odstranena byla zk- cpa a tak pfirodc pomozeno k r.a- prve te poruchy. Seznate, ze jest to vytecny lek v leceni nezazivno sti, nestravnosti, zacpy, zlenivclo sti jaterni a pr,iziiaku s tim se dra zicich jako pokryteho jazyka, ztra ty chuti k jidlu, povsechne zma latnelosti, ehudokrevnosti a zalu- decnich nesnazi. Jest vfele doporu 'nvnn lrrn vnlos:rArifTim n sfnrvm Tl dem. Na prodej v lekarnach, nebo pfimo. Cena 75c. "W. F. Severa Co. Cedar Rapids, Iowa. Nedluiite na tent-o casopis?