Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, August 23, 1916, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Zpravy z celeho sveta
Anglicke pofekadlo "youth will
be served," ktere je zvlaste u
nas v Americe tak casto zduraz
iovano, nema patrne velke plat
nosti v Evrope, alespon ne v mi
litaristickch kruzich.
Vetsina inuzu. ktefi tarn nyni
Tozhoduji prakticky o osudech ce
lych narodu, jsou jiz hodne "sta
rymi p'any". Prumerne stafi
britickych generalii obnasi, podle
statistiky 53.9 roku, ale ti jsou u
cmeiiymi mladiky proti svym kol
legum v cele ostatnich armad.
TBrillantni francouzsky generalis
simus Jofre cita na pfiklad jiz 64
let a pfi torn je jeste cilym jako
. "rtuf. Praeuje jako oziveny auto
mat a dukladnejsi odpocinek po
klada za naprostou zbyteenost. A-
ni ostatni z franeouzskyeh genera
lu nejsou o ninoho mladsi a pru
merne jejich stafi obnasi 60.5 ro
ku. V nemecke armade jest ten
to prumer jeste vyssi, nebot' cini
63.5 roku. Hindenburg sam je
starcem jiz 69 letym, jMackensen
ovi pak je dokonce jiz 71 roku.
Lord Kitchener byl star 67 roku,
.-stafi generala Brusilova obnasi
64 roku. To jest stafi ktere by by
lo u cloveka v cinne sluzbe v Ame
rice temef nemyslitelno. Zde jsou
lide u armady i namofnictva posi
lani na odpocinek mnohem dfive
a pokud industrialnich uodniku
:se tyce, ty na stafi zamestnancu be
ion mef itko jeste pfisnejsi. U ne
. iterych zeleznicnjch spolecnosti
"jest na pfiklad ustalenym pravid
lem, ze nepfijmou di prace nikiho
kdi pfekrocil 35 roku. Snad nikde
na celem svete nestarniu lide tak
rpchle jaki v horecnem sbinu anie
xickehi zivota.
jPfivedl 3.000 devcat na misto
hanby.
"V jakych ohromnych rozmereeh
jest privozovano bile otroctvi do
ikazano bylo pfi zatceni Josef a
TBotwina zijiciho v Mills hotelu na
'Rovington ul. v New Yorku, kte
Ty byl uznan v pfipadecli velkou
porotou vinnym. ze se zabyval bi
lym otrokafstvim, zil z penez vy
delanych prostituci a mimo to ze
se dopustil vydirani.
Botwin byl v hotelu zatcen a
dan pod zaruku 5000 doll, jiz ne
slozil a proto dopraven by dol do
Tombs
De sdeleni distriktniho navlad
niho Smitha Botwin od 25 let je
nznavan za krale "bilych otroka
ru. Behem te doby zavlekl vice
nez 3000 devcat do domu hanby.
Jeho moc byl a takovou, ze kazda
divka, ktera chtela jiti do nektere
ho jineho domu, musela si pfinest
nejprve jeho svoleni. Kdyz povole
ni obdrzela musela si koupiti za
15 dollaru ruznych veci u Botwina
jez ovsem nemely ani tfetinu teto
ceny. Za to vsak dostala poukazku
ktera ji u policie poskytovala o
chranu. Yec s Botwinem vysla na jevo
:a posieunmo zaiynani iieKieryrn
nplatnj'ch detektivu, ktefi vydi
Tali penize na majitelich nefest
nych domu, zacez jim poskytoali
chranu. Detektivove nalezi pfi
prohlidce dopis, odresovany jistou
damou. bydlici v jednom z nejlep
sich apartmentu, ktery byl mimo
vse podezfeni. Dotycna byvsi ta
zana, nejprve vse popfela, pak se
ale za vyslechu pfiznala, ze mela
s nim obchody jest take hotova
vse dosvedciti. Cela afera jesi ny
ni pfed new-yorskymi sourly.
Nemci maji opravdu zvlastni vo
jenskou moralku, ktera jest ci
ste nemecka .a neni uznavana
nikde jinde na svete
Podle ni kazdy civilista nebojo
vnik, ktery by v e as valky jiroti
vojakovi jen ruku pozdvihl ma by
ti okamzite popraven. Podle zasa
dy teto popravili nedavno anglic
keho kapitana Fryatta. velitele
cbchodni lodi, ponevadz kdyz jej
nemecka ponorka dohanela a elite
la mu lod' torpedem rozdrtiti, u
hnul se na stranu a rozehnal se po
ponorce, kterou by byl mohl poto
piti. Tedy civilista se nesmi vubec
braniti, i kdyz mu jde o zivot. By
lo by tc spravne, kdj'by byli voja
ci nad civilisty tak povzneseni, ze
by jejich prav a zivotu setfili. Ale
jak daleci jsou Nemci takove my-
Slenky! Utopili tisic lidi na Lusi
tanii, roztfileli sta a tisice vesnic
a lidi v nich. to vsechno jest dovo
leno a v souhlase s vojenskymi za
konv. Nemeckv narod rozhodne
poklesa. stava se narodem barba
ru. Jeste pfed padesati lety byli
prusaci lidmi slusnymi. Kdyz v ro-
ce 1S66 valcili proti Rakousku.
dopustil se hrubeho nasili jedine
v Broumove. kde se dostali s oby-
vatelstvem do sporu. Jinde s1 eho
vali kdyz ne slusne. tedy aspon
sncsitelne. Ale sotva minula ctyfi
lota zmenili ton a ve valce proti
Francii byli jiz drsnejsi. Postfile
li tarn mnoho nebojovniku, ktere
dopadli se zbrani v nice, casto i
tenkrate. kdyz jen sve domy proti
nim branili. Bylo malickosti kou
hen kapkou proti tomu, eo podni
kaii nyni. Odvazili se 25,000 lidi.
zen a deti, zajmouti v severni
Francii a dopraviti je do Nemecka
do otroctvi. na tezkou praci pol
ni, to je pfece necim neslychanym,
proti cemu se bouf i vsechen lidsky
cit. Pfedstavme si, kdyby tak n"e
li Nemci za nejakych deset nebo
dvacet roku vesti valku jeste jd
nn. Potom by snad sve nepfatele
pojidali ,iako kanibalove. Jed-
na se jim beztoho jen o to. aby na
hnali lidem strachu a hruzy, a to-
hle by pusobilo !
Velke stehovani ze Spojenych
Statu.
New York. Agenti paroplavebni
spoler-nosti. ktefi se prave vratil-
z.cesty k Pacifiekemu pobfezi uji-
sfuji. ze po uzavfeni mini v Evro
pe. nejmene jeden milion lidi vy
stehuje se ze Spojenych Statu by
se vratili do staryeh vlasti svych
V ufadovnach paroplavebnich
sjiolecnosti, v mnoha mestech, jak
tito agenti pravi, mnoho tisic v ci
zinej rozenyvch osob ruzneho po
volani, nevice pak delniku, slozili
jiz zaruky na pfeplavni listky, kte
re jim maji poslouziti hned po u
zavfeni mini na cestu. Agenti od
haduji ze plnych padesat procent
techto vrativsich se cizozemcu zu
stane v rodnych svych zemieh. Ne
ktef j z nich pry z nich jsou tak za
dostivi poznati zpustosene byvale
domovy, ze chteli najmouti si pfe
plav na ponorce "Deutschland".
Kdo ma rad knihy, musi se pfipra
viti na to, ze jej budou stati vice
nez aa doposud.
Yydavatele a obchodnici v drob
nem prodeji ohlasuji jiz zvyseni
od desiti do dvaceti peti procent.
Knihy, prodavane dfive od padesa
ti centu do $1.00 stoi nyni o deset
centu vice, ty, jez staly od $1.00
do $2.00 maji eenu o 25 procent
vyssi. Yydavatele omlouvaji zvy
seni hlavne drahatu papiru, ale tu
take pravi, ze inkoust tiskafsky
nlatno a kuze vystoupili v eene
behem valky od 50 az do 100 pro
cent. zeleznice delaji skvele obchody
dopravuji tolik nakladu, 23 ne
maji ani dosti kar, pocitaji si za
dopravu zvysene sazby, a akcio
nafi shrabuji tucne dividendy,
mimofadne dividendy a nove
akcie.
Zamestnanci chteji pfi teto pro
sperite svych zamestnavatelu. pou
ze aby jim dali osmihodinou dobu
pracoviii, a aby zavedli pracovni
pomery, ktere vladnou v cetnych
oborech prumyslu i obchodu a jez
zvlaste mrtvymi jsou pfi povolani
tak tezkem a zodpovedmn jako je
sluzba zeleznicni. Zeleznice se to
muto mirnemu, spravedlivemu po
zadavku branili az obrovska stav
ka hrozila vypuknouti kazdou ho
dinu. Stavka ta byla by pfinesla
obyvatelstvu cele zeme mnoho u
trap i skody, ale nikdo nepf edpoja
ty nebyl by za to cinil zodpovedny
mi zamestnance. Cela zodpoved
nost byla by padla na zamestnava
tele. Lid by dospel ku pfesvedceni
ze'jest to nejen v zajmu statisicu
delniku u zeleznic zamestnanych,
ale veskereho obyvatelstva nasi
Zase
zeme, aby zeleznice byli pfevzat'
byly spravou nasi zeme to jest vla
dni. Tim zpusobem by byla zelezni
cni stavka zacatkem konce kapi
talistiekeho system u. Obavy ze by
k necemu takovemu moklo do jiti,
asi pfimejou majtiele zeleznic, ve-
liky kapital. aby se ukazali povol
nymi. Letosni zakonodarna ve prospech
farmafu.
Letosni kangres ucinil dve dii
lezite veci ve prospech americke-
ho rolnietva. Jednou z nich jest
zakon 0 zalozeni rolnickych bank
a druhou povoleiii velikeho obno
su na zfizeni fadnj'ch venkov
skych eest. O prvnejsim jsme se
jiz zminili a jak znamo, pozustava
s organisovani dvanacti bank v
ruznych casteeh zeme, ktere bu
dou pujeovati rolnikum penize na
mime uroky od peti do ctyficiti
let. System bude miti za nasledek
nejen ze rolnikum bude mozno u
zavirati pujeky na nizke uroky a
na dlouhou Ihutu ale zaroveii pfi
speje k tomu, ze vice lidi se bude
domahati farmafskeho majetku a
snad take dopomuze k tomu, ze
tolik farem nebude pronajimano.
Na stavbu venkovskych cest bylo
povoleno 85.000 000 doll, z cehoz
pfipadne $75.000000 na upraveni
postovnich odborii pro dobre ces
ty a zbyvajicich 10.000.000 pouzi
to bude na opravu dobrych cest
ve vladnich lesich. Lepsi cesty ji
ste prospeji rolnietvu. nebot usna
dni jim tu dopravu obili a plodin
do mest a to jest neocenitelna vy
lioda, kterou jiste uzna farmaf,
bydlici v krajine, kde 0 fadne sil
nice jest postarano.
Pfisti podzim bude otevfeno k
osazovani asi jeden milion akru
Vojenska
doma.
-Bronstrup ii U(t rrancisco Chronicle.
rolnickych pozemku. ktere byly
pfed lety dany vladou zeleznicni
spolecnosti Oregon a Kalifornia.
Spolecnost nedostala podminkam
smlonvy a na zaklade toho ucinila
via da soudni kroky. aby ji byly po
zemky vrj'iceny. Spor se vlekl vice
let pfed soudy, az posleze nynejsi
kongres pfijal zakon. die jehoz ma
byti pozemky odevzdany domovi
11a fum k osazovani. Spolecnost jiz
ni pacificke drahy. kterazto vy
koupila drahu Oregon a Kalifor
nia. prohlasuje ze neni s rozhod
nutini spokojena a hrozi podnik
nouti nejake dalsi kroky. aby ji
nemohly byti pozemky odejmuty
nestava vsak obavy, ze by neco po
fidila. Pozemkovy ufad sdeluje,
ze budou prodany domoviny po
160 akrech a osadnici musi zapla
tit $2.50 za akr. Pravidelne ufedni
prohlasenf nebylo dosud ucineno
aniz podan bli?si popis pozemku
a vsak pravi se ze jsou dobre k rol
niceni a pozemkova ufadovna ve
"Washiiigtone (U. S. Land Office)
by jiste na pozadani poskytla bliz
si zpray.
Posledni rana dlouholete tradici
O laci ZlVOWUCn puueu v xaoixcxi
ce, jez byla nejmocnejsi vzpru
hou pfistehovalectvi, bude zasa
zena v techto dnech.
Stoupajiei ceny zivotnich potfeb
jsou v teto zemi obvyklym zjeveni
po nekolika let. Potraviny vseho
druhu, satstvo, obuv. najemne
zkratka vse co vstupuje do vstu
puje do rozpoctu prumerne domac
nosti. jevilo v poslednich leteeh
vzestupnou tendenci v cenaeh. Az
dosud priimerna domacnost snazi
la se vyvaziti tuto vznistajici dra
but u omezeinm konsumii nebo na
kiii)em lacinejsiho druhu masa. a
zabava.
Mt ' vrv'-""'" r;''." B
snizeni vydaju na rozliene zivotni
polozkj-, jez nebyly absolutne nut
ny, vyskrtnutim rozlicnych drob-
nych luxusu, jez dfive cinily zivot
pfijemnejsim. Ale nyni dochazi
k zdrazeni chleba. Zde neni nija
keho vyhnuti mozno. Nelzc obme
ziti konsum chleba nejakou laci
nou nahrazkou nelze sniziti kvan-
x turn spotf eby, aniz by tim trpela
fysicka zdatnost cloveka. Delnic
ke domacnosti musi dnes celiti jis
tote, ze bochnicek chleba, jenz se
v Americe prodaval ode davna po
peti eentech. bude zdrazen o cent.
Na jednotlivem bochmcku neni to
ovsem velika suma ; ale vyznam
tohoto zdrazeni uvedomime si le
pe. kdj-z si pfedstavime, ze ob
nasi plnych dvacet procent.
Odporucte tento ca
sopis vasemu souse
du, zdaliz neni odbe-ratelem.
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kuflavy tabak,
nejlepsi toho druhu. Na prodej je ve vsech ceskych. a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jiani Dakota, IowS a tez i v ji
nych statech. ZKUSTE JEJ! Vyraben jest ceskou firmou
Tez vyrabime vseho druhu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
Na prodej v prednich hostincich.
(7
Ctete, jak se leci
REV MAT ISM!
Tabor, South Dakota.
Ctena pani Otoupalikova !
Pfijmete srdecny pozdrav a vfele dfky za revmatickou na
plastf, ktera mue pomohla. Trpela jsem velikymi bolestmi v ko
lenou a mela jsem hrozne lamani. Nejhorsi to bylo za noci, kdy
jsem ani nemohla spati. A hie, dnes mohu nohy ohybat a zad
nych bolesti vice necitim.
Mela jsem take vaii nervove masti a zapujeila jsem ji jed
ne ze svych sousedek, ktera rovnez trpela revmatismem. A
mast ji skutecne pomohla, takze si teae objeduava vice. Srdec
ne Vas pozdravujic a pfejic vseho dobreho, zustavam Vase
oddana Anna Kalakova.
Wilber, Nebraska.
Ctena pani Otoupalikova!
Racte nam laskave zaslat zasilku Vasich leku. Musim do
znati, ze jsou ve svych ucincich zrovna zazracne! Znamenite
Vase leky nemely by chybet v zadne domacnosti. Bylo by pro
kazdeho c prospechem, kdyby je mel stale po nice. Pfejic Vam
veskereho zdaru, jsem Vase vdecna Katefina Paskova.
Rice Lake, Wisconsin.
Vazena pani Otoupalikova !
Pfijmete ode mne srdecny pozdrav. Kdyz jsem od Vas ob
jednavala leky, zaslal jste mi na zkousku krabici the pro ciste
rn krve. Za tuto Vasi ochotu Vam co nejsrdecneji dekuji, ne
bot uzivanim onoho the zbavila jsem se uhru.
V. Vlachova.
Gladvin via Theodore, Sask. Canada.
Ctena pani Ootoupalikova !
Nejprve pfijmete muj srdecny pozdrav a dik za Vase do
bre the, ktere dela cloveku velice dobf e. Jak jsem Vase the uzi
la, hned se stala se mnou velka zmena, hlava me tak neboli, ani
okolo pasu. Telo se mi dfive tfaslo a krev ta mne v usich jen
bubnovala. Zkratka, ted' se citim volne a bolesti pfestaly a ne
musim se bat, ze detem zemfu, za cez Vam, mila pani, tisickrat
dekuji a odporucuji Vase leky vsem trpicim. Tak V&s jeste
jednou zdravim a zustavam Vase pfitelkyne
Marie Kotasova.
Piste pfimo na
Mrs. Fr. Otoupallk,
DAVID CITY, NEBRASKA.
5S
Zdcpa
nema, bvti nikd zanedbana. Tr-
I
jva-li dele nez 24 hodiny, jest to
vystraznym znamenhn, jimz pfi
roda sama upo7orauje na nejakou
poruchu zazivaciho ustroji. Berte
ircto ihned S'veruv Zivotni bal-t-am
(Severa's iJalsam of Life),
zvetsujice davku, kdyby toho bylo
potfeba, aby odstranena byla zk-
cpa a tak pfirodc pomozeno k r.a-
prve te poruchy. Seznate, ze jest
to vytecny lek v leceni nezazivno
sti, nestravnosti, zacpy, zlenivclo
sti jaterni a pr,iziiaku s tim se dra
zicich jako pokryteho jazyka, ztra
ty chuti k jidlu, povsechne zma
latnelosti, ehudokrevnosti a zalu-
decnich nesnazi. Jest vfele doporu
'nvnn lrrn vnlos:rArifTim n sfnrvm Tl
dem. Na prodej v lekarnach, nebo
pfimo. Cena 75c. "W. F. Severa Co.
Cedar Rapids, Iowa.
Nedluiite na tent-o casopis?