Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, August 16, 1916, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    T
4
OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVN? TYDENNJK
' PUBLISHED WEEKLY
Vjckizi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydaratele Publishers
4DVA1KA BROTHERS, CLARKSON, NEB
ftedplatae a rok $1.00 Subscription $1.00
jednoduie :
VAIKA BROS, CLARKSON, NEBR.
DOPISY
DANTE, SO. DAKOTA.
w p -i -w-k v w
utena reaaKce: .rreane v mem
dopise pfijmete nmj srdecny poz
drav, Jakoz i vseehny ctenafky a
' ctenafi tohoto listu. Na pocatku
musim. se zniiniti o torn poeasl ; je
yelice krasne a zng jsou v plnem
proudu tak ze kazdy stokuje a tak
to jde vesele dale. Minule nedele
byl jsem na besede u pana Franka
Cihaka. vaseho odberatele, ale jak
pak ja jsem se podivil co hruza
tarn bylo lidi a tak jsem se ptal
jednoho znameho, co ze to asi jest
a on nine na to odpovedel : To pani
Cihakova slavi narozeniny, ale ko-
-likate to jsem se pro dobrou na
ladu zapomel zeptati. Byla to vera
krasna nedele nebof Frank mel do
" sti toho peniveho moku a tak zad-
nemu nic nesehazelo. Take tam ne
schazela, ani banda muzikantu z
Dante, a tak jsme se bavili az do
vecera. Samo sebou se rozumi ze
pani Cihakova mela pfi torn take
'dosti prace, neb tam bylo asi 10
automobilu a ty byly pine. Vecer
nam pani Cihakova dala dobrou
vecefi a na stole byl obrovsky vy
ber chutnych jidel a zakusku. Tak
jsem mauzelum Oihakovym slibil
az se budu zenit, ze mi mnsi take
na veselku. Take zde byl va& xl
berate! z Tripp S. Dak. John Tu-
yek a tak take mezi jinym p.-avil
ze se mu casopis vas velice libi,
ale ze neraa cas psati. Pan Mike
Ioupal si koupil automobil Bniek
a tak se mu v nem hezky vozi a
praWl ze jest o mnobem lepsi nez
Ford. Pani-Plavetsova se mi -ike
pochlubila, ze jest odnas toti z
nektere visky pod Zeleznymi F.o
rami. Take ji srdecne dekuji za
povsimnuti meho dopisu. Srdecny
pozdrav na ctenou redakci a cely
personal zasila Rud. G. Kvac.
TOUHY, NEBR.
Zdaf buh vsem vespolek! Toto
jest na ceskoslovansky pozdrav
a co jest to vseehno naplat. Celou
tu zemekouli sem preletel, ale neni
nic jineho slyset samy nafek. A
v Evrope ? tam jim neni nafek uz
"kor" nic platny, neb toho narku
uz si nikdo ani nevsimne. Obzvla
Ste ty potentati si tolio nafku ani
dost malo nevsimnou. Kdyz jsem
pfiletel do Bremen k pfistavu, tak
jsem mel jiz pekarskou zizen a tak
muj aparat ulozim na misto a tady
pekne kraeim k pekafi abyeli za
hnal tu nehoraznou zizen. Koho
potkam jako Frantu s bfizou a
tady padem odemne zada pruvod
ni listinu, ale nastojte jake bylo
jeho pfekvapeni, kdyz jsem Fran
iovi pfedlozil listiny docela anglie
ke. On je rozbali a povida: "Ja
das ist eine englische "zeignis"
- das kenen Icli niclit lesen, aber
ich klaube, das diese "zeignis" ist
seebr gut, po torn papir v poradku
zbalil a dal mi bo nazpet a ode me
se yzdalil. Povidam si v duclm:
jo Pepku to musis mit "bife" bys
"takoveho nemeckeho cbytraka na
palil obzvlaste jak jest Franta s
bfizou. Kraeim dale a zase potkam
jineho, ale ten uz mel lepsi knofli
ky takj' mne zastavi a zada ode
nine a zada po mne zapalku, kdyz
jsem mu vyhovel, tak podekoval
a ptal se mne, kam pojedu a ja mu
dal nio ji odpoved', ze jedu do Spo
jenyeh Statu. Tak se mne poeal
vyptavati, jak pry pokracuje ame
xicky vosjko v Mexiku. Povidam
mu tam uz jest vie v poradku, neb
vojsko uz se stehuje k domovu.
On na to : No u nas to nebude take
jiz dlouhotrvat; neb nase N.emec
ko ma jeste is? sto tisic streliva
asNto vystfiliJttak udelaji mir.
Ale povidal pan, ze nemecko ne
vyhraje to, co chce, ze se Vilhem
trochu sklamal, a ubohe Kakousko
ze tam teprve,! Ruske vojskc si uz
spaeiruje v Uhrach a to v Karpa
teeh. Karpaty znam jako me vy
smatlane stfevice a co potom? Ra
kousky cisaf, zda-li pak jeste po
valce obdrzi ten jeho vysoky titul
ktery mel pf ed valkou ? Co ja vim
ma dost A'ysoky titul. Kdyz jsme
si s tim panem dost pohovorili nk
mi srdecne podekoval za zapalku
a zas jsme se rozesli. a vite kdo
byl ten pan, no byl to general
"Prstmackal' od lite brykady,
pravy Nemec. Jiz jsem chvatal a
bych zahnal tu pekarskou zizeii a
pak s kurazi se zas vydal na cestu,
co se taky stalo, ale jeste jsem si
musel zaforotit pine kapsy. abych
nezleknul tou pekarskou zizni a
tak jsem taky namifil pfes to Mex
iko, ale jak jsem shledal, uz bylo
vseehno tieho. Kdyz jsem letel
skrze mesto El Paso, Texas, tak
jsem videl jak Americke vojsko
od delostfelectva vykladalo z vla
ku ty kanony cili dela, ale nemohu
rici zdali do boje anebo uz z boje
a taky jsem mel cestu pfes Pitts
burg a tam jsem zas videl to co
jsem jakziv nevidel, neb tam zrov
na odbornici mefili kostru z dyna
sara a mefila delky 135 stfevicu
zdali byl pfitom naky baekor to
jsem nevidel, a taky jsem mel ces
tu pfes mesto jmeno Guanajuato
a tam meli velkou povoden, neb
zah-nulo 23 lidi a 30 domu znice
no a vsude tezka ztrata majetko-
va a laky jsem se pustil okolo
bfehu New York, a New Jersey a
it i i i y 11
ve vode isem videi touk zraionu.
ktefi na mne vyplazovali sve ja-
zyky a co to znameiui to jsem take
dobfe vedel, a tak kam jsem pfisel
a kudy jsem letel samy nafek a
pfiletim domu, tuplovany nafek.
To zas pro velke sucho. O ty svete
kulaty jako kopac. kdo nafikas
tak ale neplac, nejak bylo a nejak
bude. ale koza vojakem nebude.
Tady pfiletim blize k domovu, asi
tak na 4 mile a slysim zase samy i
1
Charles E. Hughes
For President
nafek. Ptam se : "Co pak se sta
lo? Tu ke mne pfiskoci babic
ka pi. Slavikova a povida: "Ano,
muj zlatej," tady se stalo moe
velike nestesti. Jake nestesti?
ptam se : Inu. tuhle prvnejsi nede
li, to bylo jako drub eh o cervenee
byl tady "piknik"; pfi torn neja
ci hosi si vypujeili automobil, a
ze pry pojedou na projizd'ku.
Tech hochu pry bylo sest a ''ten
tone," se jim to nevyplatilo. Syn
pana Vaclava Kabourka z Dwight
byl zabit. Syn pana F. Hakla z
"Wahoo, toho zavezli do spitalu a
dva synove pana J. Bartka od
"Weston, jsou take dost potluceni.
SjTiove pana Hotoveho od Dwight
a pana F. Hrubyho vyvazli bez
urazu. Byla to podivana az hruza.
Dale babicka mne povida. ze tu
karu "ranoval"' 17-lety hoch. Ja
na to: Babicko takovemu klukovi
patfi dat do ruky "jelito" a ne
karu. Tak, tak, vy mate z toho
aspon rozum, takovy kdyby mel
kazdy tak by nebylo tolik nestesti.
Dne 30ho minuleho mesice se od
byvala v meste Touhy tanecni za
bava a to od mladeneckho spol
ku a vse fidili nasi znami z mokre
ctvrti. pp. C. C. Carek a Fr. Vo
dicka. Meli byste videt jak si vy
kracovali. Nu, vzdyf jsou to nasi
hosi od "fonu". 29. m. m. spadl
jsem z "hejreku" a tak trochu
mam pohmozdeny hfbet. Myslim,
ze nez umfu ze bude zase vse v
pohidku. "Baj gali.'' ale to vec
se mne jeste nestala na mem aero
planu. Radeji budu litat s aeropla
nem o pul noci nez s "hejrekem"
v prave poledne. Take vam mu
sim napsat, ze letos jsou farmefi
v Nebrasee hrdi, neb vsude maji
peknou urodu. Pseniee sypala od
25 do 40 buslu po akru a oves od
30 do 70 buslu. To jsou jiz pekne
cislice co 1 Kukufice. ta ukazuje
tez peknou urodu a zvlaste nyni
kdyz dostala dve pekne vlazicky.
Nyni take musim podotknout. ze
si na mne jeden kolega stezoval,
ze by byl jiz davno neco napsal,
ale ze cekal az pry Pepik neco
DNE 7ho LISTOPADU
mm
a cely
:-x-:v:Sx:x:-::x
W-SS5:
8BBSK
J
a tak bude
vypise; Jo, -cteny pfiteli, neni tez
ko neco napsat, ale jeho "kumst"
pfelozit. Ja doufam, ze muj pfe
klad zadneho neurazil. Ja. jsem
ten. ktery jiikoho nechce zarmou
tit. ale jen ol'veselit. Ale radeji
Toho neohme, neb of prave si vzpo
mimim jak jsem jednou letel pfes
Montana a pustil jsem se na jed
2iii farmu a co cert nechtel miti.
; byl tam dobry muj znamy, take
I beclak. Pochazi z vesnice Zerotic
Podali jsme si nice a padem mne
?avedl dc jeho palace a pfipravil
dobrou vecefi. Samo sebou se ro--7umi
.ze byl take ten "'melounek"
a tak jsme si pohovorili o te bec
lafine. Pfedstavil jsem se mu take
jako jednatel t. 1., slibil mne ze
si pfedplati, ale az na zimu. ze nie
ky ma moc prace a malo casu na
cteni. Zaslete mu jedno neb dve
cisla na ukazku. Adresa jeho jest
Simon Janicek, B. 404, Stanford.
Mont. A tak vidite. ze nejsem
zadny pecival a ze politam cely
svet Musim take sdelit co se
stalo panu Divinovi. "Mir nix,
tyr nix" pfiletela do jeho rodiny
vrana a zaneehala tam "bejby"
uevim zda ehlapecka neb holcic
kn, to jsem se nedovedel. Nyni
co nevidet se podivam do New
Yorku. jak to tam vypada po te
explosi. Ziistavam vsech verny
Pepik z Touhy cislo 0000.
HELENA, MONTANA
Cten-l redakce a mili ctenafi !
Pfijmete muj srdecny pozdrav.
'Za pficinou. ze malo do Heleny
dochazim, asi tak dvakrate za
mesic, stalo se. ze jsem o jeden me-J
sic promeskal s pfedplatnym, kte
re nyni zasilam na casopis. ktery
jest velmi zabavny a take poucny
:i eo hlavnilio laciny. Ja sice ne
farmafim. ale po 40 roku zabyvam
se dolovamm. Ale nyni jiz necham
"minovani' mladsim a minim se
odstehovati na vychod. nekam do
Nebrasky. Byval jsem v okresu
.Saunders ve "Wahoo. Praze, "Wes-
ipn. u Memphis mam pfatele na
farme. Kdyz meskal jsem posled-i
republikansky listek
2
h
mm
zajisten mir
ne navstevou v Nebrasee, nemel
jsem mnoho casu podivati se do
Clarkson, ale pfiste tak jistg uei
nim. Drive snad odjedu do Ore
gonu, do Malin, kdez mam kou
sek pozemku na Tuly Lake, 3 mi
le od Malin, kde jest ceskii osada.
Tento rok zde v okoli Helena iiro
da je o mnoho lepsi roku minule
ho. Byla zde letos velika parna,
ale poslednich pet dim jest zase
dosti chladno. Vysoko na vrcbach
byl pfed nekolika dny mraz, coz
konecne zde neni nic noveho.
Montana jest mnohem vetsi nez
Nebraska, ale co jest videti. ze to
tiz ani pul statu neni spusobileho
k farmafeni, nebot" jest zde velke
mnozstvi vrchu, kde se farmafit
naprosto nemuze. Za to krajina
.jest zde dosti zdrava. O farmafe
ni nemam moc znalosti, ale vidiin
i 7
ze pozemky jsou zda od $15.00 do
60.00. Okolo Malin v Oregonu od
$40.00 do 65.00. Doufam et. red,,
ze se v brzku uvidime. S krajan
skym pozdravem.
Jos. Semenec.
j Krise v zalezitosti tiskoveho papi-
ru, ktera jiz spusobila, ze miio
he casopisy byly nuceny cenu
pfedplatneho zvysiti, dostoupi
vrchole nekdy v dmhe polovici
mesice fijna, kdy se bude vetsi
na kontraktu na papir obnovo
vati. To pravi vladni obchodni komi
se, ktera jiz od 1. srpna podnika
vysetfovani a dostala zpravy ze
vsech stran. Komise oceke'va, ze
uejen obnovovani kontraktu bude
pusobiti. ale take presidentske
volby a evropska valka, ktere snu
sobi. ze bude po noviin'ich velika
shaiika a nektere anglicke velike
denniky budou vychazeti v mnoha
vydanich denne, tak ze vyrabitele
papiru nebudou pry v stavu vse
cky zasobiti. Jak udavaji, stalo se
letos poprve, ze nebyii . stavu
pfes leto uloziti vetsi ''iibu pa
piru, jakou mivali leta jimi. Zpn'i
va obchodni komise o vysetfovani.
podnikanem ohledne drahoty pa
FAIRBAES
'AY.V.V.
mmmmmmm
'.'.V.V.V.V.W,
Charles V. Fairbanks
For Vice-President
a prosperita
piru, uvefejnena bude. nej Jele do
1. fijna, bez ohledu na to. bade-li
jeste kongres zasedati nebo ne.
Kratsi vytah bude vydan asi o dva
tydny drive. Doposud jeste spou
sta svedeckeho materlalu nebyla
prozkoumana nalezite, aby se po
znalo, v cem hlavni vina lezL Hlav;
nf otazkou pfi vysetfovani bylo.
je-li mezi tovarniky papini ncja
ka umluva, spiknuti na zdrazova
ni zbozi. Tovarnici tvrdi, ze vy
davatele novin spotfebuji nyni pa
piru o dvacet procent vice nezli
jindy, ale cislice, ktere byly komi
si pfedlozeny, znacne se ruzni a
nijak s tim nesouhlasi. G. F. Steele
tajemnik srolku vyrobcu papiru,
tvrdi, ze za mesic cerven vyrabelo
se den co den papiru vice nezli
vsecku dobu pfedchozi a z toho
se nic neukladalo. vse eo se vyro
bilo, slo do trhu. Mluvilo se mno
ho o nahrazkach dfevene massy, z
niz se papir l-jTabi, ale dosud nic
takoveho nevedlo k vysledku. Ba
vlnove stonky, o niehz se nejvice '
mluvi, pfisly by draho, ponevadz
sbirani bylo by pracne. V labora
tofich se dokazalo, ze nejedna lat
ka vyhovovalala by stejne jako
dfevo, na pf. stebla kukuficna,
slama na kosfata, slama ryzova a
len, ale prakticky se toho dosud
upotfebiti nedalo.
Holub kaidy rano je budil.
Bratfi Herbert a Steward Carl
sonovi, bydlici v South Manches
ter, Conn., roznaseji noviny, a
proto musi casne rano vstavat
Nejsou ze spanku probouzeni bu
dickem. ale holubi. As pfed rokem.
Steward nalezl raneneho holuba,
jejz vzal domu a osetfoval, az se
uzdravil. Holub neodletel, spfa
teil se s okolim a vypozoroval, ze
hosi casne rano z domu odehazeji.
I yleta vzdy v pul seste ze sveho
hnizda a tluce zobakem tak dlou
ho na okno, az se hosi probudi.
Civilisace udelala z pravac
nejdrazsi luxus.