Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, August 16, 1916, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Zpravy z celeho sveta
Pfes dlouho trvajici temef uplnou
necinnost, jaka vladla na bal
kanskem jevisti svetove valky,
pozornost vsech, kdoz se zajimaji
a vskutku chapou podstatu nynej
si svetove valky, obracela se chvi
li co chvili k tomuto cipu jihovy
tihodni Evropy, kde valka nejen
Tznikla, ale kde i die pfesvdeceni
mnoliych najde sve koneene rese
ni. Mnozi snad nedovedli si vysve
"tliti, proe prave na tonito bojisti
iustavajl spojenci liecinni ve chvi
lij kdy na vsech frontach podnik
nuta soucasna ofensiva proti cen
ixalmm. velmocera, proe prave zde
ponechavan byl otevfeny zelezny
"kruh, jimz tentonska alliance by
la stale tnzeji a tuzeji svirana.
vsechny podminky uspesneho vy
boje bylj' zde dany. Nejen bylo
zde soustredeno pfes pul milionu
vojska franeouzskeho a briticke
"ho tenief vesraes zkusenyeh to ve
teranu z osudne kampane u Dar
danell a nove organisovane vyzbro
jene srbske armady, dopravene
sem z ostrova Kofru, ale soueas
ne na druhe strane, sfla nepfitele
"byla znacne seslabena. takze vy
Tilidky uspechu znacne stouply.
Nebot ofensiva spojencii na vsech
frontach, pfinutila Teutony, aby
odvolali odtud vsechny zbyvajici
zde dosud sborv1 k sesileni ohroze
nych Unfich na hlavnich boji
stfch, a tak zbyla zde pouze arma
da bulharska a to nikoliv jeste ve
sve pine slle, nebot znacna cast je
ji musfla byti ureena k stfezeni
severnich kranic proti nenadale
mu, ale moznemu utoku Riimun
ka, celioz Bulhafi byli si dobfe
"vedomi z cerstve zkusenosti. Ne
"bylojto.mu jeste ani tf i leta, co mu
sili vydati Rumimsku Dobrudzi
"bez jedineTio vystf elu. a co se ode
hralo tehdy, mohlo se snadno opa
kovati dnes, kdy jsou ve life da
leko vetsi sazky, nez-li tehdy. 0
ssinocena. bulharska armada, vysa
i x n ' i r.i
zen a suueinu iieueipeci e
zadech, nemohla ovsem. tvofiti ni
'zqaleka rovnocenneho soupere
spojeneckym silam u Solune; ja-
'M , -j '
(inr mrwr 70 k ivnr v rn.i h i i i I' i i i i t -
snazici se vysvetliti tuto neobvy
klou situaci.
Londynsky zpravodaj Providenc
Joumalu tvrdi dale, ze briticke
vlade jest nezvratne znamo, ze
Bnmunsko jest telem a dusi se
spojenci a ze vyckava pouze
povelu, aby se vrhlo do boje.
Eesignace Sergeje Sazanova, ru
skeho ministra zahranicmeh zalezi
tosti, odstranila die tvrzeni tohoto
zpravodaje, posledni pfekazku,
ktera zdrzovala Rumunsko od pro
hlaseni se pro spojenee. Rumuns
ko die tetb zpravy ma obdrezti
celouBessarabii od usti Dnestru
az k usti Dunaje, a za tuto cenu
postavi do pole 460.000 muiu, pro
ti centralnini vemocem. Tyto uda
je dluzno brati skepticky. Jednak
neni zfetelne videti, proe by resi
gnace Sazanova mela byti nejaky
zvlastni duvod pro Rumunsko, by
se dalo zvratiti od sveho neutral
niho stanoviska. nebof Sazancv
byl prave nejsilnejsim stoupencem
prav malych narodnosti v riiskem
kabinetu. Za druhe narodnostni
ambiee Rumunska musi se nejpry
nesti smerem k sedmihradsku, o
bydlermu lidem vskutku rumun
ske narodnosti, nez-li k "Bessavabii
jez jest obydlena kmenem sice la
t.oiskym. ale od rumunskeho pr-ie
jen odlisnym. Krome toho da se
z tezka mysliti, ze by Rivkc vy
davalo jen tak z lehka tak ceniie
lizerni v dobe, kdy jeho armady
jsou na viteznem postupi: . kdyz
o teto ko'ncesi nemluvilo Vi' r.e a
reuvazovalo se v ruskycli vlad'jou
cich V. -zich ani teddy, kJy : ruske
armady byly nuceny couvati stale
hloubeji do nitra Rusi.pfed neza
drzitelnym teutonskym postupem
v 3ete lonskeho roku, a kdy Besa
rabie byla mu nabizena centrahn
mi velmocemi za pouhou zaruku
trvale neutrality. Sedmihrady, ty
Aon-,-, ?oimp ppnnpisf kofisti. a tarn
v "
lake obracely se zraky vsech ru
.munskych statniku, ktefi nalehali
na intervenci-od sameho propuknu
tf yilky.
ITtihiiftt na Unto 5aopii?
Duleaitym a rozhodnym ciniteleni
pfi pfistich presidentskych vol
bach budou zenske hlasy.
Zeny maji vice hlasii nez cerno
si i nez-li organisovana tfida delni
cka. Ve statech kde jest hlasovaci
zenske pravo zavedeno. jest vie1
jak ctyfi miliony zen jez mohou
voliti. Kdyby byl pfed ctyfmi ro
ky dostal Taft tyto etyfi miliony
hlasu. byl by zvitezil nad Wilso
neni vetsinou jednoho milionu hla
su. Neni tudiz j)ochyby ze kandi
dat presidentskeho ufadu, jenz ne
)ocitfi s moznosti etyf milionu zen
skycli hlasu. seslabuje velieo jvou
nadeji na vitezstvi
Dnes divarae se na valku jiz zee
la jinak, nez-li ve dnech, kdy se
svet smal Kitchenerovu proroc-
tvi, ze bude valka trvati tfi
leta.
Zvvkla si na krvavv valecnv bu
ssines Evropa, jak pak bychom si
nezvykli i my, ktefi jsme v zave
tfi ode vseho utrpeni a snad i ne
bezpeci. V Evrope jdou vojaci do
zakopu. kde na ne kazdou vtefi
nou ciha. smrt, tak chladne jako
jindy chodili na straz, pfi utku
na nepfitele.. iskadli se mezi sebou
a mnohdy pfetne nepfatelska kul
ka nebo utrzek srapnelu s lidskym
zivotem i dobry i:ip nebo gamin
sky napad. Raneni pfineseni do ob
vaziste, skrze krvavou penu ptaji
se. jak pokracuje bitva. Za linie
mi statisice zen a devcat, jichz ra
ce byly zvyklymi konati domaci
prace, v-rabeji smrtici stfely, ta
kove pfistroje, ktere trhaji lidska
tela na kusy bofi lidske pfibytky
jako kupky hliny. Na pohybli
vych obrazcich vidime, jak tyto
zeny a 'divky, z jichz neznych ru-
kou roste zahuba a zmrzaceni tisi
cum mladych muzii i otcu rodin
mezi sebou pfi praci zertuji, na
sebe pokfikuji. jak s licenou laska
vosti dlouhe, studene, zarodky
stere desne smrti v sobe chovajici
naboje hladi a lichoti jim.
Vsecky znamky ktere se nedaji
popfiti a potlaciti, svedci o torn,
se inaji Nemci valky po krk.
Kdyz vypukla ofensiva na Som
rae, tu generalni stab, toto vznese
ne teleso. ktere za obycejnych oko
licnosti, s civilisty nikdy nemluvi
videlo se nucena vydati provola
ni k narodu. vyzyvajici jej aby ne
ztraeel duveru a spolehal dale na
schopnosf svych generalu, ktefi
jej v tisni v-trhnou. Ale zda se,
v.e to neucinkovalo. nebot' brzo r.a
tu vydal podobne provolani os!
ne cisaf Vilem. A vsude, po ceh
zemi jako houby po dest.i rosi.ou
-"yroby mirove; Narodni vvbov
pro ziskani cestneho mini, neod
viply vybor se stejnym ucelem a
vybor na sestaveni zakladjiieh
pravidel pro zbudovani trvaleho
mv vsecky vznikly, aniz by
jim ufady cinily nejmensieli pfe
kazek. Je to opravdu velika zine
na za dva roky, od pocatku val
kv, kdv v Nemecku kazdy tfestil
a kdy universitni profesofi a n
cenci svetoveho jmena mluvili o
budouenbsti sve zeme a Evropy ne
smysle horsi nezli desetileti hosi.
Kdo by se byl tenkrate odvazil
brati v pochybnost'. ze Nemecko
bude vladnouti svetem, toho by
bvli whlasili za zradce. Ale za
dva roky nemecka 'pfipravenost'
vysilila narod mnohem rychleji
nezli mohly byti vysileny narody
woyv ipravene. Dnes dice kazdy je
nora mir, "cestny, ktery by za
bezpecoval budoucnost' fise," ale
pfi jdou doby. ze budou Nemci
tbuziti po mini kazdem, at' uz
vypada jakkoli.
Kayove skvrny daji se nejlepe
vyeistiti s bile vlnene latky uzitim
cisteho Peroxide of Hidrogen.
Skvrny tim potfene uplne zmizi.
Jest zaroveii dobre pouziti ku ci
steni bileho platna cihlickou zazlu
ceneho, neb pfipaleneho.
Chcemeli udrzeti syrove maso
dele cerstve, potfeme je dobfe o
vesnou moukou, po vsech stranach
a vlozme je do misky neprikryte
by vzduch k nemu mohl. Pak pfed
upravou se mouka omyje. Syr se
da lepe uchovati, kdyz jej neeh ti
me v lednici bez pokryvky.
Nepfekonatelny
HABENICHT:
(Pokracovam basne "Jeden
z Arizony.')
Na pobfezi proudu tarn, ve stinu
jedli
tarn byla ta ehyze vzdy palmami
zakryta.
Proud dole, sraz nad hlavou, ptak
kde jiz nedli.
To Eden byl, mir kam jen zavfta.
Ve hlubokem iivalii, v chveni jejz
zeme,
jak meee by utvofil, nahly kdys
raz.
v t.jh dobaeh kdy mlady svet je
st 5 by!.
kdy ve hromu zneni. kdy blesku
plal svit.
byl zivel s to cely svet rozpoltit
Kdyz roztoist:! zemi za desnych
teeh chvil.
strz tuto si pomnikem vyvolil.
To podvecer bylo v zemi te,
kde zlato v proud, ve bfeh tez
zakryte,
kde divky zfit v barve je kastanu,
kde ziti jest lasky snem oblite,
kde balsamny daleke Asie dech,
ku bfehum sem kvapi ve spech a
speeh.
maj vecny kde blaziva srdce jen,
a zivot. kde staly jest blaha jen
sen;
ve sneni kde slu'nee tkvi v poledni
hodine.
To neni zem sveta tot' pravy raj
jedine !
"IMne postrane stala kdys v sou-
mraku.
vlas vabne si stirajic ze zraku.
Tak sfavnaty, vzrostly jen kuku-
fic klas!
Jak vazil jsem zlato hledela jen,
jez zryzoval jsem s ni v ten zafivy
den.
V torn hrdym jak zachvel by hnev
ji rtem,
nine otiizku dala v ediny chvat:
''Rci. ona, kde vychod pla usvitem
jest krassi a lepsi nez ja jsem
snad ?
Ta' blondvnka v zemieh tarn vy-
chodnich.
kde boufe se vzpina, kde slunce
jest krassi. nez zlato ez v nadejich
zaf mdla,
jsme stradali leta, bez klidu a
utechy,
ji schranis jak veverka pro zimni
of echy ?
Ac krasne, pfec lehcim se zdalo
byt en,
to zlato jez vytezii jsem s ni den
co den.
A rozmrzen proto jsem hnevive
del:
"O krassi ta jiz jsem drive milo-
val,
jiz milovat budu. byt' v srdci tkvel
zal!
Ret jeji se v clival te pozachvel.
jak o milce sve sem del, slova ta
chvaly.
Kdybyste se mne zeptali kdo
ze jest nejvetsim hrdinou vsech
veku, odpovedel bych: "Ten kdo
nikdy nelhal.
fnkubator nemocf.
Fogarty of American. Press Association.
Let Rolem sveta..
Americky aeroklub vypsal cenu
$100,000 na let kolem sveta. Po-
cita se tu s necim, co zde jeste ne
, bylo, a let, kdyby i nebyl' prove
den v nejvetsim obvodu kolem ze
me, pfece jen pfedstavuje dra.hu
19.000 mil. Tato cesta ma se vyko
nati v d"eTadesati dnech, tedy za
dobu jeste delsf, nez-li bylr vyko
nany cesty kolem sveta po sousi i
po mofi. a denni vykon eini tu 210
mil. coz koneene neni pfehnany po
zadavek, ani tehdy. jedna-Ti se o
to aby io fadu dni byl udrzovan
re stejne mife jiste znamena to
vice nebot' letec unavou, sf iL'.ym
pocasim i jinymi ifekazkami, ca
steji byl by zdrzen na ceste a mu-
to pak vynahrazovati ; pfi torn
letem pfes more, muselo by casto
nepfetrzite pfekonati se 500 mil
nebo i vice a toto plati i o mno
hych nehostinnych krajich pein
kde jen tezko by selmala se po
moc neb nahrada strojovych sou-
easti. Vidime to lined z navrhu
trati pro tento let, nacrtnuteho.
Letu na pfic Amerikou krajinami
bezpeenymi. podle zeleznicnich tra
ti a pak dale k severu nehrozi zad
nych nebezpeci: Ale jiz delsim le
tem pfes Gronsko na Island dluz
no pfekonati nesmirne pustiny a
siroke pruhy ledoveho more ze
jmena mezi Habridami a Islandem
traf mofskou 500 mil sirokou. V
teto easti ledu hrozi zajiste velike
obtize a znacna nebezpeci; tak
mnohy letec, jenz by pfistati mu
sil uprostfed polarniho ledu a sue
hu, mohl by byti uplne ztracen.
Zde by tedy musili byti zafizeny
dobre pobfezni stanice a i lodi by
musily kfizovati v otevfenyeh fa
stich more. Od Hebrid vedo traf
letu pfes Evropu a Asii dosti bez
pecnymi krajinami a teprve zase
po pfeletu Japanu hrozi nebezper
ny ledovy kraj, tim nebezpecnejsi
ze by sem letci zavodici dosp'li
az v pokrocile dobe rocni. Zdo by
musil teprve kfizovati veliky po
cet lodi a byti zfizeno mnozstvi
stanic s pfecetnym personalem.
coz by ovsem vyzadalo velikych
nakladu kdyby k tomu vhuly ne
propujcily sve valeene lode.
Kdyz housenky napadnou zele-
ninu.
Kdyz housenky napadnou zele
ninu, neodkladejte s jich hubenim
Jistym prostfedkem proti housen
ham a cervum jest pafizsksi zeien.
jiz miizeme zeleninu poprasiti, ne
bo jejim roztokem )ostfikati. po
nevadz zeli, kapusta, a pod. rostou
z uvnitf na venek a prve list' se
t;k jak tak ufezavai nebo odlamu
ji, nestava tu nebezpeci otravy a
pak dest' jed ten smyje. Nez kdo
by se ale pfece obaval pafizskou
zelen pouziti na hubeni housenek
a cervu muze k tomu )ouziti oby
cejnou mouku, kterouz zeleniny se
nekolikrate poprasi. Mouka u
tvofi kolem housenek a cervii tes
sto, v nemz housenky zahynou. Ta
ke se osvedcuje poprasovani zele-
ni'n prachem z cest nebo pf esatym
popelem. Mlade rostliny okurkove
mel'ounove, dyhove a tykove ochra
nime dobfe pfed plosticemi a jiny
mi" skudci, kdyz kolem kazde rost
liny polozime neco malo ovci vlny
neb alespoii starsi kousky vlnene
latky. Zapach zahnivajici vlny za
puzuje slcudce ty. Y zahrade zeli
nafske radno jest tez drzeti mala
kufatka, ktera za den sezerou zna
cne mnozstvi hmyzu. Nejlepe jest
dati kvoenu do nejake lat'ove po
sady. aby k ni kufatka pfibehnou
ti mohla. kvoena vsak ven dostati
se nemohla. nebot hrabanim mno
ho skody by v zahonech natropila.
Nate okurkove. melounove a pod.
nemaji se vsak poprasovati pope
lem, ani postfikovati nejakym o
lejem. jako na pfiklad emulsi pe
trolejovou. ponevadz kdyby po po
praseni nebo postfikani olejovitou
)fipravkou vysvitlo pojednou par
ne slunee. naf v male chvili bvla !
by spalena.
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kuflavy tabak,
nejlepsi toho druhu Na prodej ie ve vsech ceskych a i ji-
nych obchodech po Nebrasce, Jianr Dakota, Iowe a ter i r ji
nych statech. ZKUSTE JEJ! - TTyraben jest ceskou firmou
Tez vyrabime vseho druhu doutnlky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad. 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
HjUjtfyji
Na prodej v prednfeh hostincfeb.
Ctete, jak se leci
REV MAT ISM!
Tabor, South Dakota.
Ctena pani Otoupalikova !
Pfijmete srdecny pozdrav a vfele diky za revmatickou na
plast', ktera mng pomohla. Trpela jsem velikymi bolestmi v ko
lenou a mela jsem hrozne lamani. Nejhorsi to bylo za noci, kdy
jsem ani nemohla spati. A hie, dnes mohu nohy ohybat a zad
nych bolesti vice necitim.
Mela jsem take vasi nervove masti a zapujeila jsem ji jed
ne ze svych sousedek, ktera rovnez trpela revmatismem. A
mast ji skutecne pomohla, takze si teae objednava vice. Srdec
ne Vas pozdravujic a pfejic vseho dobreho, zustavam Vase
oddana Anna Kalakova.
Wilber, Nebraska.
Ctena pani Otoupalikova!
Racte nam laskave zaslat zasilku Vasich leku. Musim do
znati, ze jsou ve svych ucincich zrovna zazracne! Znamenite
Vase leky nemely by chybet v zadne domacnosti. Bylo by pro
kazdeho c prospechem, kdyby je mel stale po ruce. Kejic Vam
veskereho zdaru, jsem Vase vdecna Katefina Paskova.
Rice Lake, Wisconsin.
Vaiena pani Otoupalikova !
Pfijmete ode mne srdecny pozdrav. Kdyz jsem od Vas ob
jednavala leky, zaslal jste mi na zkousku krabici the pro ciste
ni krve. Za tuto Vasi ochotu Vam co nejsrdecneji dpkuji, ne
bot' uaivanim onoho the zbavila jsem se uhru.
V. Vlachova.
Gladvin via Theodore, Sask. Canada.
Ctena pani Ootoupalikova !
Nejprve pfijmete muj srdecny pozdrav a dik za Vase do
bre the, ktere dela cloveku velice dobfe. Jak jsem Vase the uzi
la, hned se stala se mnou velka zmena, hlava me tak neboli, ani
okolo pasu. Telo se mi dfive tfaslo a krev ta nine v usich jen
bubnovala. Zkratka, ted' se citim volne a bolesti pfestaly a ne
musim se bat, ze detem zemf u, za cez Vam, mila pani, tisickrat
dekuji a odporucuji Vase leky vsem trpicim. Tak Vas jeste
jednou zdravim a zustavam Vase pfitelkyne
Marie Kotasova.
Piste pfimo na
Mrs. Fr. Otoupalfk,
DAVID CITY, NEBRASKA.
Zacpa
nema byti nikdy zanedbana. Tir-va-li
dele nez 2 hodiny, jest to
vystraznyai znamenun, jimz pfi
roda sama uporornuje na nejakotr
poruchu zazivaciho ustroji. Berte
prcto ihned S'.-veruv 2ivotni fcal
am (Severa's lialsam of Life).
7vetsujiee davliu, kdyby toho bylo
potfeba, aby odstranena byla zi
epa a tak pfirode pomozeno k na
prve te poruchy. Seznate ze- jest
to vyteeny lek v leeeni nezazivne
sri, nestravnosti. zacpy. zlenivclo
sti jaterni a pr,:zuaku s tim se dm
zieich jako pokryteho jazyka, ztra
ty chuti k jidlu, povsechne zma
hitnelosti, ehudokrevnosti a zaiu
deenich nesnazi. Jest vf ele doporu
covan konvalescentum a starym li
dem. Na prodej v Iekarnaeh, nebo
pfimo. Cena 75c. "W. F. Severa Go.
Cedar Rapids, Iowa.
Nedluzite na tento casopis?