Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Aug. 16, 1916)
Zpravy z celeho sveta Pfes dlouho trvajici temef uplnou necinnost, jaka vladla na bal kanskem jevisti svetove valky, pozornost vsech, kdoz se zajimaji a vskutku chapou podstatu nynej si svetove valky, obracela se chvi li co chvili k tomuto cipu jihovy tihodni Evropy, kde valka nejen Tznikla, ale kde i die pfesvdeceni mnoliych najde sve koneene rese ni. Mnozi snad nedovedli si vysve "tliti, proe prave na tonito bojisti iustavajl spojenci liecinni ve chvi lij kdy na vsech frontach podnik nuta soucasna ofensiva proti cen ixalmm. velmocera, proe prave zde ponechavan byl otevfeny zelezny "kruh, jimz tentonska alliance by la stale tnzeji a tuzeji svirana. vsechny podminky uspesneho vy boje bylj' zde dany. Nejen bylo zde soustredeno pfes pul milionu vojska franeouzskeho a briticke "ho tenief vesraes zkusenyeh to ve teranu z osudne kampane u Dar danell a nove organisovane vyzbro jene srbske armady, dopravene sem z ostrova Kofru, ale soueas ne na druhe strane, sfla nepfitele "byla znacne seslabena. takze vy Tilidky uspechu znacne stouply. Nebot ofensiva spojencii na vsech frontach, pfinutila Teutony, aby odvolali odtud vsechny zbyvajici zde dosud sborv1 k sesileni ohroze nych Unfich na hlavnich boji stfch, a tak zbyla zde pouze arma da bulharska a to nikoliv jeste ve sve pine slle, nebot znacna cast je ji musfla byti ureena k stfezeni severnich kranic proti nenadale mu, ale moznemu utoku Riimun ka, celioz Bulhafi byli si dobfe "vedomi z cerstve zkusenosti. Ne "bylojto.mu jeste ani tf i leta, co mu sili vydati Rumimsku Dobrudzi "bez jedineTio vystf elu. a co se ode hralo tehdy, mohlo se snadno opa kovati dnes, kdy jsou ve life da leko vetsi sazky, nez-li tehdy. 0 ssinocena. bulharska armada, vysa i x n ' i r.i zen a suueinu iieueipeci e zadech, nemohla ovsem. tvofiti ni 'zqaleka rovnocenneho soupere spojeneckym silam u Solune; ja- 'M , -j ' (inr mrwr 70 k ivnr v rn.i h i i i I' i i i i t - snazici se vysvetliti tuto neobvy klou situaci. Londynsky zpravodaj Providenc Joumalu tvrdi dale, ze briticke vlade jest nezvratne znamo, ze Bnmunsko jest telem a dusi se spojenci a ze vyckava pouze povelu, aby se vrhlo do boje. Eesignace Sergeje Sazanova, ru skeho ministra zahranicmeh zalezi tosti, odstranila die tvrzeni tohoto zpravodaje, posledni pfekazku, ktera zdrzovala Rumunsko od pro hlaseni se pro spojenee. Rumuns ko die tetb zpravy ma obdrezti celouBessarabii od usti Dnestru az k usti Dunaje, a za tuto cenu postavi do pole 460.000 muiu, pro ti centralnini vemocem. Tyto uda je dluzno brati skepticky. Jednak neni zfetelne videti, proe by resi gnace Sazanova mela byti nejaky zvlastni duvod pro Rumunsko, by se dalo zvratiti od sveho neutral niho stanoviska. nebof Sazancv byl prave nejsilnejsim stoupencem prav malych narodnosti v riiskem kabinetu. Za druhe narodnostni ambiee Rumunska musi se nejpry nesti smerem k sedmihradsku, o bydlermu lidem vskutku rumun ske narodnosti, nez-li k "Bessavabii jez jest obydlena kmenem sice la t.oiskym. ale od rumunskeho pr-ie jen odlisnym. Krome toho da se z tezka mysliti, ze by Rivkc vy davalo jen tak z lehka tak ceniie lizerni v dobe, kdy jeho armady jsou na viteznem postupi: . kdyz o teto ko'ncesi nemluvilo Vi' r.e a reuvazovalo se v ruskycli vlad'jou cich V. -zich ani teddy, kJy : ruske armady byly nuceny couvati stale hloubeji do nitra Rusi.pfed neza drzitelnym teutonskym postupem v 3ete lonskeho roku, a kdy Besa rabie byla mu nabizena centrahn mi velmocemi za pouhou zaruku trvale neutrality. Sedmihrady, ty Aon-,-, ?oimp ppnnpisf kofisti. a tarn v " lake obracely se zraky vsech ru .munskych statniku, ktefi nalehali na intervenci-od sameho propuknu tf yilky. ITtihiiftt na Unto 5aopii? Duleaitym a rozhodnym ciniteleni pfi pfistich presidentskych vol bach budou zenske hlasy. Zeny maji vice hlasii nez cerno si i nez-li organisovana tfida delni cka. Ve statech kde jest hlasovaci zenske pravo zavedeno. jest vie1 jak ctyfi miliony zen jez mohou voliti. Kdyby byl pfed ctyfmi ro ky dostal Taft tyto etyfi miliony hlasu. byl by zvitezil nad Wilso neni vetsinou jednoho milionu hla su. Neni tudiz j)ochyby ze kandi dat presidentskeho ufadu, jenz ne )ocitfi s moznosti etyf milionu zen skycli hlasu. seslabuje velieo jvou nadeji na vitezstvi Dnes divarae se na valku jiz zee la jinak, nez-li ve dnech, kdy se svet smal Kitchenerovu proroc- tvi, ze bude valka trvati tfi leta. Zvvkla si na krvavv valecnv bu ssines Evropa, jak pak bychom si nezvykli i my, ktefi jsme v zave tfi ode vseho utrpeni a snad i ne bezpeci. V Evrope jdou vojaci do zakopu. kde na ne kazdou vtefi nou ciha. smrt, tak chladne jako jindy chodili na straz, pfi utku na nepfitele.. iskadli se mezi sebou a mnohdy pfetne nepfatelska kul ka nebo utrzek srapnelu s lidskym zivotem i dobry i:ip nebo gamin sky napad. Raneni pfineseni do ob vaziste, skrze krvavou penu ptaji se. jak pokracuje bitva. Za linie mi statisice zen a devcat, jichz ra ce byly zvyklymi konati domaci prace, v-rabeji smrtici stfely, ta kove pfistroje, ktere trhaji lidska tela na kusy bofi lidske pfibytky jako kupky hliny. Na pohybli vych obrazcich vidime, jak tyto zeny a 'divky, z jichz neznych ru- kou roste zahuba a zmrzaceni tisi cum mladych muzii i otcu rodin mezi sebou pfi praci zertuji, na sebe pokfikuji. jak s licenou laska vosti dlouhe, studene, zarodky stere desne smrti v sobe chovajici naboje hladi a lichoti jim. Vsecky znamky ktere se nedaji popfiti a potlaciti, svedci o torn, se inaji Nemci valky po krk. Kdyz vypukla ofensiva na Som rae, tu generalni stab, toto vznese ne teleso. ktere za obycejnych oko licnosti, s civilisty nikdy nemluvi videlo se nucena vydati provola ni k narodu. vyzyvajici jej aby ne ztraeel duveru a spolehal dale na schopnosf svych generalu, ktefi jej v tisni v-trhnou. Ale zda se, v.e to neucinkovalo. nebot' brzo r.a tu vydal podobne provolani os! ne cisaf Vilem. A vsude, po ceh zemi jako houby po dest.i rosi.ou -"yroby mirove; Narodni vvbov pro ziskani cestneho mini, neod viply vybor se stejnym ucelem a vybor na sestaveni zakladjiieh pravidel pro zbudovani trvaleho mv vsecky vznikly, aniz by jim ufady cinily nejmensieli pfe kazek. Je to opravdu velika zine na za dva roky, od pocatku val kv, kdv v Nemecku kazdy tfestil a kdy universitni profesofi a n cenci svetoveho jmena mluvili o budouenbsti sve zeme a Evropy ne smysle horsi nezli desetileti hosi. Kdo by se byl tenkrate odvazil brati v pochybnost'. ze Nemecko bude vladnouti svetem, toho by bvli whlasili za zradce. Ale za dva roky nemecka 'pfipravenost' vysilila narod mnohem rychleji nezli mohly byti vysileny narody woyv ipravene. Dnes dice kazdy je nora mir, "cestny, ktery by za bezpecoval budoucnost' fise," ale pfi jdou doby. ze budou Nemci tbuziti po mini kazdem, at' uz vypada jakkoli. Kayove skvrny daji se nejlepe vyeistiti s bile vlnene latky uzitim cisteho Peroxide of Hidrogen. Skvrny tim potfene uplne zmizi. Jest zaroveii dobre pouziti ku ci steni bileho platna cihlickou zazlu ceneho, neb pfipaleneho. Chcemeli udrzeti syrove maso dele cerstve, potfeme je dobfe o vesnou moukou, po vsech stranach a vlozme je do misky neprikryte by vzduch k nemu mohl. Pak pfed upravou se mouka omyje. Syr se da lepe uchovati, kdyz jej neeh ti me v lednici bez pokryvky. Nepfekonatelny HABENICHT: (Pokracovam basne "Jeden z Arizony.') Na pobfezi proudu tarn, ve stinu jedli tarn byla ta ehyze vzdy palmami zakryta. Proud dole, sraz nad hlavou, ptak kde jiz nedli. To Eden byl, mir kam jen zavfta. Ve hlubokem iivalii, v chveni jejz zeme, jak meee by utvofil, nahly kdys raz. v t.jh dobaeh kdy mlady svet je st 5 by!. kdy ve hromu zneni. kdy blesku plal svit. byl zivel s to cely svet rozpoltit Kdyz roztoist:! zemi za desnych teeh chvil. strz tuto si pomnikem vyvolil. To podvecer bylo v zemi te, kde zlato v proud, ve bfeh tez zakryte, kde divky zfit v barve je kastanu, kde ziti jest lasky snem oblite, kde balsamny daleke Asie dech, ku bfehum sem kvapi ve spech a speeh. maj vecny kde blaziva srdce jen, a zivot. kde staly jest blaha jen sen; ve sneni kde slu'nee tkvi v poledni hodine. To neni zem sveta tot' pravy raj jedine ! "IMne postrane stala kdys v sou- mraku. vlas vabne si stirajic ze zraku. Tak sfavnaty, vzrostly jen kuku- fic klas! Jak vazil jsem zlato hledela jen, jez zryzoval jsem s ni v ten zafivy den. V torn hrdym jak zachvel by hnev ji rtem, nine otiizku dala v ediny chvat: ''Rci. ona, kde vychod pla usvitem jest krassi a lepsi nez ja jsem snad ? Ta' blondvnka v zemieh tarn vy- chodnich. kde boufe se vzpina, kde slunce jest krassi. nez zlato ez v nadejich zaf mdla, jsme stradali leta, bez klidu a utechy, ji schranis jak veverka pro zimni of echy ? Ac krasne, pfec lehcim se zdalo byt en, to zlato jez vytezii jsem s ni den co den. A rozmrzen proto jsem hnevive del: "O krassi ta jiz jsem drive milo- val, jiz milovat budu. byt' v srdci tkvel zal! Ret jeji se v clival te pozachvel. jak o milce sve sem del, slova ta chvaly. Kdybyste se mne zeptali kdo ze jest nejvetsim hrdinou vsech veku, odpovedel bych: "Ten kdo nikdy nelhal. fnkubator nemocf. Fogarty of American. Press Association. Let Rolem sveta.. Americky aeroklub vypsal cenu $100,000 na let kolem sveta. Po- cita se tu s necim, co zde jeste ne , bylo, a let, kdyby i nebyl' prove den v nejvetsim obvodu kolem ze me, pfece jen pfedstavuje dra.hu 19.000 mil. Tato cesta ma se vyko nati v d"eTadesati dnech, tedy za dobu jeste delsf, nez-li bylr vyko nany cesty kolem sveta po sousi i po mofi. a denni vykon eini tu 210 mil. coz koneene neni pfehnany po zadavek, ani tehdy. jedna-Ti se o to aby io fadu dni byl udrzovan re stejne mife jiste znamena to vice nebot' letec unavou, sf iL'.ym pocasim i jinymi ifekazkami, ca steji byl by zdrzen na ceste a mu- to pak vynahrazovati ; pfi torn letem pfes more, muselo by casto nepfetrzite pfekonati se 500 mil nebo i vice a toto plati i o mno hych nehostinnych krajich pein kde jen tezko by selmala se po moc neb nahrada strojovych sou- easti. Vidime to lined z navrhu trati pro tento let, nacrtnuteho. Letu na pfic Amerikou krajinami bezpeenymi. podle zeleznicnich tra ti a pak dale k severu nehrozi zad nych nebezpeci: Ale jiz delsim le tem pfes Gronsko na Island dluz no pfekonati nesmirne pustiny a siroke pruhy ledoveho more ze jmena mezi Habridami a Islandem traf mofskou 500 mil sirokou. V teto easti ledu hrozi zajiste velike obtize a znacna nebezpeci; tak mnohy letec, jenz by pfistati mu sil uprostfed polarniho ledu a sue hu, mohl by byti uplne ztracen. Zde by tedy musili byti zafizeny dobre pobfezni stanice a i lodi by musily kfizovati v otevfenyeh fa stich more. Od Hebrid vedo traf letu pfes Evropu a Asii dosti bez pecnymi krajinami a teprve zase po pfeletu Japanu hrozi nebezper ny ledovy kraj, tim nebezpecnejsi ze by sem letci zavodici dosp'li az v pokrocile dobe rocni. Zdo by musil teprve kfizovati veliky po cet lodi a byti zfizeno mnozstvi stanic s pfecetnym personalem. coz by ovsem vyzadalo velikych nakladu kdyby k tomu vhuly ne propujcily sve valeene lode. Kdyz housenky napadnou zele- ninu. Kdyz housenky napadnou zele ninu, neodkladejte s jich hubenim Jistym prostfedkem proti housen ham a cervum jest pafizsksi zeien. jiz miizeme zeleninu poprasiti, ne bo jejim roztokem )ostfikati. po nevadz zeli, kapusta, a pod. rostou z uvnitf na venek a prve list' se t;k jak tak ufezavai nebo odlamu ji, nestava tu nebezpeci otravy a pak dest' jed ten smyje. Nez kdo by se ale pfece obaval pafizskou zelen pouziti na hubeni housenek a cervu muze k tomu )ouziti oby cejnou mouku, kterouz zeleniny se nekolikrate poprasi. Mouka u tvofi kolem housenek a cervii tes sto, v nemz housenky zahynou. Ta ke se osvedcuje poprasovani zele- ni'n prachem z cest nebo pf esatym popelem. Mlade rostliny okurkove mel'ounove, dyhove a tykove ochra nime dobfe pfed plosticemi a jiny mi" skudci, kdyz kolem kazde rost liny polozime neco malo ovci vlny neb alespoii starsi kousky vlnene latky. Zapach zahnivajici vlny za puzuje slcudce ty. Y zahrade zeli nafske radno jest tez drzeti mala kufatka, ktera za den sezerou zna cne mnozstvi hmyzu. Nejlepe jest dati kvoenu do nejake lat'ove po sady. aby k ni kufatka pfibehnou ti mohla. kvoena vsak ven dostati se nemohla. nebot hrabanim mno ho skody by v zahonech natropila. Nate okurkove. melounove a pod. nemaji se vsak poprasovati pope lem, ani postfikovati nejakym o lejem. jako na pfiklad emulsi pe trolejovou. ponevadz kdyby po po praseni nebo postfikani olejovitou )fipravkou vysvitlo pojednou par ne slunee. naf v male chvili bvla ! by spalena. PALDA'S CIGAR CLIPPING kuflavy tabak, nejlepsi toho druhu Na prodej ie ve vsech ceskych a i ji- nych obchodech po Nebrasce, Jianr Dakota, Iowe a ter i r ji nych statech. ZKUSTE JEJ! - TTyraben jest ceskou firmou Tez vyrabime vseho druhu doutnlky. GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS, Jos. Burianek, majitel. Nad. 219-221-223 3rd Ave West CEDAR RAPIDS, - IOWA. HjUjtfyji Na prodej v prednfeh hostincfeb. Ctete, jak se leci REV MAT ISM! Tabor, South Dakota. Ctena pani Otoupalikova ! Pfijmete srdecny pozdrav a vfele diky za revmatickou na plast', ktera mng pomohla. Trpela jsem velikymi bolestmi v ko lenou a mela jsem hrozne lamani. Nejhorsi to bylo za noci, kdy jsem ani nemohla spati. A hie, dnes mohu nohy ohybat a zad nych bolesti vice necitim. Mela jsem take vasi nervove masti a zapujeila jsem ji jed ne ze svych sousedek, ktera rovnez trpela revmatismem. A mast ji skutecne pomohla, takze si teae objednava vice. Srdec ne Vas pozdravujic a pfejic vseho dobreho, zustavam Vase oddana Anna Kalakova. Wilber, Nebraska. Ctena pani Otoupalikova! Racte nam laskave zaslat zasilku Vasich leku. Musim do znati, ze jsou ve svych ucincich zrovna zazracne! Znamenite Vase leky nemely by chybet v zadne domacnosti. Bylo by pro kazdeho c prospechem, kdyby je mel stale po ruce. Kejic Vam veskereho zdaru, jsem Vase vdecna Katefina Paskova. Rice Lake, Wisconsin. Vaiena pani Otoupalikova ! Pfijmete ode mne srdecny pozdrav. Kdyz jsem od Vas ob jednavala leky, zaslal jste mi na zkousku krabici the pro ciste ni krve. Za tuto Vasi ochotu Vam co nejsrdecneji dpkuji, ne bot' uaivanim onoho the zbavila jsem se uhru. V. Vlachova. Gladvin via Theodore, Sask. Canada. Ctena pani Ootoupalikova ! Nejprve pfijmete muj srdecny pozdrav a dik za Vase do bre the, ktere dela cloveku velice dobfe. Jak jsem Vase the uzi la, hned se stala se mnou velka zmena, hlava me tak neboli, ani okolo pasu. Telo se mi dfive tfaslo a krev ta nine v usich jen bubnovala. Zkratka, ted' se citim volne a bolesti pfestaly a ne musim se bat, ze detem zemf u, za cez Vam, mila pani, tisickrat dekuji a odporucuji Vase leky vsem trpicim. Tak Vas jeste jednou zdravim a zustavam Vase pfitelkyne Marie Kotasova. Piste pfimo na Mrs. Fr. Otoupalfk, DAVID CITY, NEBRASKA. Zacpa nema byti nikdy zanedbana. Tir-va-li dele nez 2 hodiny, jest to vystraznyai znamenun, jimz pfi roda sama uporornuje na nejakotr poruchu zazivaciho ustroji. Berte prcto ihned S'.-veruv 2ivotni fcal am (Severa's lialsam of Life). 7vetsujiee davliu, kdyby toho bylo potfeba, aby odstranena byla zi epa a tak pfirode pomozeno k na prve te poruchy. Seznate ze- jest to vyteeny lek v leeeni nezazivne sri, nestravnosti. zacpy. zlenivclo sti jaterni a pr,:zuaku s tim se dm zieich jako pokryteho jazyka, ztra ty chuti k jidlu, povsechne zma hitnelosti, ehudokrevnosti a zaiu deenich nesnazi. Jest vf ele doporu covan konvalescentum a starym li dem. Na prodej v Iekarnaeh, nebo pfimo. Cena 75c. "W. F. Severa Go. Cedar Rapids, Iowa. Nedluzite na tento casopis?
