OZVElNA
ZAPMDU
ECHO OF
THE WEST
Jiocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu l 6. srpna (August) 1916
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79.
Cislo-Number $
1 Evropske valky.
- .Londyn. Ackoliv Rusove u
drzuji velikou cinnost na jihu kde
jim prave padla do rukou Stani
slav; dluiffio povaiovati za hlavni
akci jejich postup v okoli Dnes
tru. Hlavni utoky dosud se sou
stred'uji na sever a na jih od linie
na Strype. Na severu pokousi se
prolomiti linii na fece Seretu a
ohnouti tu bitevni caru na zpatek
jako udelali pfed casem na jihu
TJcelem toho jest pfibliziti se k se
leznici, vedouci z Tarnopole do
Krasna. Tato cast Halice neni pra
ire hornata, ale pfece jest v ni
mnoho vrchu. Nemci zaujimaji vy-
yseniny na zapad od Seretu, a o
ty se prave vede hlavni boj. Reka
Seret, ktera tu prameni, jest uzka
a bezvyznamna a neni postupu
"valnou prekazkou. Pf ekazku tvofi
vyvyseniny od f eky na zapad, kte
Te maji obsazeny Nemci. Rusove v
techto mistech f eku nekolikrate
pfesli. Zda se, ze jsou asi dvanact
nebo patnact mil vzdaleni od ze-
leznice i namahaji se ze vsech sil,
dostati se k ni drive, nezli ji bu
jdou moci Rakusane pouziti k u-
' stupu. Nepritel to uznava a proto
Uemci poslali znacne posily Raku
sanum, ktefi na svych zakopech
lpi s velikou vytrvalosti, jake ni
Icde jinde neosvgdcili.
Berlin. Vojensky zpravodaj
casopisu Zeitung am Mittag z ra
kouskeho tabora lici velikou sta
tecnost Rusu. a pise: "Letos Ruso
ve bojuji mnohem srdnateji nezli
v roce 1915. Tenkrate se nejednou
stalo, ze v zakopech, na nez se
hsali Nemci a Rakusane, vyzdvih
li rnce a vzdali se. Letos tohone
spatfite. Nove vojsko je udatne a
Tycvicene v dokonale kazni a du
stojnici zenou se v jeho cele do
stfedu nejkrutejsiho bojovani.
Proto jest umrtnost mezi dustojni
ky neobycejne vysoka, padaji ve
velkych poctech. Jejich censura
propustila zpravu, ze denne projii?
delo Kievem az sedmdesat pet vla
ku s ranenymi. Odhaduje, ze meli
v teto oofensive od 1. cervna 750.
000 zabitych a ranenych. Plany
generala Brusilova pocitaly na ve
like ztraty, a proto pry mel kaz
dy pluk tfi az ctyfi zalozni prapo-;
ry aby se z nich nahraaovaly ztra
ty. Lausanne, svycarsko. Na tfe
"tim sjezdu narodnosti, ktery zde
"byl ukoncen pf ede dvema dny, ne
"ibyli zastoupeni cechove. Zahra
nic. cechove obmezili se na prohla
seni svych narodnostnieh poza
davku, ktere drive uvefejnili, ale
zastupcu do schuze nevyslali. V
prohlaseni pravi: "Na cemkoli by
se sjezd usnesl, co by nesouhlasilo
s prohlasenim nasich narodnich za
sad neni spravnym vyjadfenim
yule a programu cesko-slovackeho
lidu."
!Neni pochyby 0 torn ze maji An
glicane dobre diplomaty a stat
niky tarn, kde se jedna 0 politi
ku zahranicni, ale poprava Ca
sementova dokazala, ze jsou se
svym umenim v koncich ihned
jakmile se pfejde na politiku
vnitfni.
Doma mezi svymi jsou Anglica--ne
zpatecniky, horsimi nez-li naro
dove jini, a kdykoliv se jedna o
Ircany, hotovymi nasilniky. Heslo
"moc jest pravo" provadeji Nem
ci v otazkach mezinarodnich, An
glicane doma. Poprava Casemento
va, tfeba by se vselijak omlouvala
"byla dilem kratkozrake pomsty
chtivosti, ktera Anglii nic dobreho
nepfinese. Dokazala ze anglicka
vlada, kdyz ma resit tezky pro
Idem vnitfni, nedovede si pomoci
jinak nez zastrasovanim tech, kdo
5eAn,-no-mnplivf n npchten dele ce-
fJWVUAilv . - -
Kfttl JNeuyiO IO Uliem Mamie. in,
vysledkom pfemysleni, nybrz jen
skutkem pomsty a zastrasovani.
Casement se na statu anglickem
i'-zee provinil. ale Anglicaiu' pro
vinili se tisickrate tizeji na Irsku.
Aby se vice neopakovala vzpoura
v Irsku. postHH se a obesi se ne
kolik tjietu mueeniku, ale neneini
se ni',-, ab- se odstranily priciny.
ktere, ktere Ircany dohaneji k ne
spokojenosti. Propast nenavisti
kteni Ircany od Anglicanu odde
hije. jenom se rozsifi.
Italove pfekrocili Socavu. Gorice j
a Horice opevnena to brana k:
Istrii a Terstu padla k nesmirne-;
mu hofi Austrie. i
Vitezstvi to neni diilezite jenom .
pro Italy, nybrz pro eelou spoje- j
neckou kampaii. Znamena ze na- j
por moci etyfdohody na obranu
zed centrahneh velmoci pbcina
byti pocifovan. Ve zdi te pocinaji
vznikati slaba nnsta a ona se lirou
ti. Nejslabsi mista jsou na rakou-
skvch frontach. I Rusko i Italie se
jimi probijeji. Iezi mocnymi ne-!
pfateli na obou stranach, dualni
monarehie blizi se padu. Neodva-
zuje se poslati vojsko z halicske
fronty na frontu italskou aby za-
sravi.o uaruoim. i-reu uiu j.osuua
j -i n i T' ,i
s urune na prvm rrontu toiiK voj-
ka. kolik mohla. ale stalo se ji to
osudnym. Postup arinady genera-
a Lesickeho nezastavila a Gorice
oadla! Nemecko pomahalo svemu ' lini1' .f. -1
I Jioui nro trestance. lene noz n
spojenci sec bylo ale nyni uz mu
bude sotva moci pomahat. Videii
aBudapest byly otfeseny. zpravou
ze italske vojsko prorazilo cestu
SKrze nejsnne.isi a nejuuiezue.isi
1 wv TOT w-jW-v
a
barieru na jejich fronte. Zprava
a velice zarmoutila bulharskeho
:rale Ferdinanda. jez uz dospel k
tomu pfesvedceni. ze dopustil se
irozne chybykdyz se pfidal k teu-
oiium. V Bukaresti zprava o padu
Gorice mela elektricky ucinek."a
inozna dost. ?.e se nvni Rumunsko
)feee jen pfida ku spojencum, by
melo cinnou uoast na bore ni cerro
zlute rachotiny. V Kime a io cele
talii zprava ta vyvolala poehopi-
elny jasot, a neni trba podoty-
A-ati. ze radost z ni meli take v Pa
v.i. Londvne a Petrohrade. Doby-
. --i i i v-
1 Gorice pred rokem. nebo sesci ,
, . . , . , 1
nesici hvlo hv znamenalo i)onze
itezstvi i)ro italskou armadu. Ale
dnes :est vitezstvim spo.iencu.
Tehdv bv bvlo melo diilezity mist-
111 vyznam pro vsechny spojence.
Postu) na Lvov a Kove: na Pero
me a Baqaume. bude nasledkem
italskeho uspeehu snazsim, prave
tak jako dobyti Gorice, bylo umo'
neno padem Brodu a uspesnou to
kampani ve Francii.
Evropska valka poskytla velikou
pfilezitost k vyznamenani lidem
ktefi byli jinak povazovani za
ztracene.
Ve Francii se na bojisti vyzna
menalo mnoho lidi. ktefi se dfive
potulovali po Pafizi a vedli zivot
Apacu. Ale v zenueli vseobecne
branne povinosti. jako ve Franciii i
Jinak tomu bylo v Anglii. kde se
do nedavna davali lide na vojnu
dobrovolne. Z anglickyeh trestnic
a polepsoven dalo se na vojnu 19.
000 mladikfi. Z tech tfi dostali
kfiz Victorin, nejvyssi to vojenske
vyznamenani v zemi. tfieet pet vo
jenskou medalii a dvaeet jich do-
stalo uznani tim. .ze oyn o men n-1
, v i i 1. . !
cinene cestne zminky ve zpravach
ministerstva. Potom tfi byli vy
znamenani vladou francouzskou a
osm povyseno na poddustojniky.
Dale dalo se na vojnu 1.200 muzu
starsich. ktefi si odbyli ruzne Uni
ty v trestnicich. Z tech jeden do
stal kfiz Victorin za cin tak vy
ziiamny. ze se 0 nem plukovnik
vvslovil. "Nemohl bych a nesmel
bych zadati zadneho jineho muze
v pluku aby se toho odvazil. Muz
ten zachranil pluk od iiplneho zni
1
Teprve dvoulety a jiz
I
;
j r .
A1 - h e , ,
do vefeinost: iak mvi 'k&a
" ' "
, policie, v jeho vlastinm zaimu
Sedmdesat tfi techto hrdinu bylo
jiz zabito jeden z nich s kfizem
svateho Jifiho, vyznamenanim ca
rovvm. na nrsnn. Vnlkn n;it-iiP
. nhr.h. trpi.'-. , , , nfl
j (1 , .. , o2ad:v kv
Drahota .a.e"sl5usobiti ve.
t a,
likou rozharanost v pracovnich
pomerech v tiskarnach, jak by
ly vyslovovany obavy mezi dele
gaty sjezdu mezinarodni typo
graficke unie v Baltimore.
jMnolie mensi casopisy budou
pfivedeny k upadku. jine budou
donueeny zmensiti rozmery anebo
spojiti se s listem jinym. Sjezd
byl zahajen v pondeli. John AV.
Hayes, tajemnik a pokladnik unie
mluvil se zpravodaji a Hr-il jim.
jak drahota papiru )ocit'uje se po
cele zemi. zvlaste u casopisu men-
sich. ktere i za normalnich pome-
... wiiu.ii, a am. .-- in c lain
. , , ,
vy.iednava. abv se nektere mensi
listy spojily. coz znamena jednu
tiskarnu a propusteni delniku.
lysli se. ze na sjezdu bude )fija
to usneseiu. aby se spolecne pra
covalo s vladni vysetfujici komi
si. tak aby se zjistilo. neni-li mezi
tovarniky papiru sjnknuti za ucc
lem zvyseni cen. Toto mineni se
vyslovuj' vseobecne.
Velka jatecni spolecnost Swift
and Co. zalozila pensijni fond
pro vsechny sve zamestnance a
nejdulezitejsi pfi torn jest, 2e
zadny s delniku nemusi na to
pfiplaceti.
Spolecnost darovala k tomu u
celu dva miliony dollaru a kazdym
rokem bude pfispivati jistym ob
nosem. az fond dostouni jiste vy
se. aby iiroky z neho mohly na
A'zilycky zarucovati pensi vsem za
mestnaneum. Pensijni system ty
ka se tfieet tisie zfizeneu. Pfed
seda spolecnosti Louis F.. Swift
pravil. ze o pensi bylo jiz sest ro
ku uvazovano a shromazd'ovan
fond, jenz nyni dostoupi vyse
dvou milionu dollaru a mozno tu-
diz lined k provadeni planu fi-
kroeiti. Pravi se ze iiz nvni bu-
dou nektefi stafi delnici k pensi
opravneni a tato nebude obnaseti
mene nez 240 dollaru a ne vice
nez 5000 rocne a bude se fiditi die
vyse platu, jejz delnik dostaval K
pensi budou opravneni muzi i ze
ny jakoz i rodiny zfizeneu. ktefi
urcitou dobu pro firmu pracovali.
Kdo chee dostati pensi miisi u fir
my Swiftovi pracovati 25 roku a
dosaiinouti veku 65 let. ale take
ve veku 60 let muze byti dan do
pense. U zen jest stafi ustanov ;no
iakovy nezveda.
DeMar in Philadelphia Record.
na :"" roku, ale kdyz dosahnou o0
let .-lohou tez zadati o pensi. Za
mestnanci, ktefi praecvali pro fir
mu od 15 do 25 roku a stali se u-
pins neschopni prace mohou tez
zadai o pensi a tato bude obr.cl
seti polovici prumerne mzdy roi
ni v poslednich peti letech. Vdovy
a ditky zesnuleho zaicetnance do
stan ou polovici pense. k jake l-.yl
: dobe svelio umrti ooravnen. Pon
se bude tez i-ovolenn -sem znzcn-
cum. ktefi pracovali 11 jinych fi-
rem, ktere pozdeji splynuly e
SA;ifloyou spolecnosti a leta kte
ra u nich pracovali b.'idou jim pfi-
pocitana. Snolecnost ocekava zo
bude muset. pfiplaceti aspoii cryf;
sta tisie rocne. nez pensi jni fond
bu.le dost velikv. abv vvnasel ta-
kove uroky. aby kaXdemu zfic-!
ci. jen dost .llouho b,:de u fi
pracovati. byla pen, zajistena.
Bursovni spekulanti wsroubovali j frilnalo se o to, komu maji jeji lo-! ukratnosti y Af rice pred ctyrmi
cenu psenice do zavratne vyse clodavati zbozi a valecne potfe-; falskev Tripoli. Jest tomu 11 ro
na pouhou zpravu, ze letosni u-1 by. Anglic poeinala si pfilis neur-! ku co Rusko s Japanem ,ed 0 , tia
m - j ' . . . ' iH .. t.,k. samtMu sklonku za- ton valku. nyni bojuji sobe po
roda bude mensi, nez roku mi- wlle l tak na samtm suioiiku za , ,,r.i oin
nuleho.
Pro spotfebu Spojenych Statu
bi.de ji dost a .leste lo0 milhomi
h;:mu iiiii.i- n 1 i-Afiiu iiu rj
ropy. takze neni nejmensiho du-:
it,,.,,.. I r A- i.,.,...r,.M, n ,f L' ,r I
. . - 1
nenosrarcK. avsaiv speKuianrum to
;pon dalo jifilezitost
-
v zvysova-
111 eeny ne.ipotreUne.isi plodmy. I'o I
'1r:i-pni nsonir-p ii:'islo(lnv:iln lined
' , , 111 t 1
dovati drazsi pecivo a lid ma 1c 1 , ,
v , , . , v , , ! valKV krimske Anghcane. rran-
ocekavani. ze zdrazovaiu zivot-1 :
. , ' v,v , ' eouzi pod Aapoleonem 111. a Lta
nich potreb neni .tste u konce. ; r ' ' r
, , , , v , , - : love pod kralem sardinskvm spo-
Spekulanti ovsem prohlasuji. ze 1 . 1 ,
. . i.-i ' i 1 1111 se s 1 urkv za tim uceleni. aby
vse zavmu.ie nedostatek urody , e '
v . , , . zaliranili Rusum volnou cestu z
psenice. kukurice a jineho obih, ,
. , - . v, v , more Cernelio skrze Bosporus a
ale kazdv vi. ze jeste vetsi vina 1 w '
v, , , , , 1 1 ii Dardanellv na more Stredozemni.
spociva v bursovmch spekulacich : r -
, . x. , , , , 1 Kusove. znaiice revnivost mezi
a v hrabivosti lull, kten doufaji . , . J
v ,-i ' - 1 Spoienvmi Statv a Angln, dourali
vvzdimati z lidu jeste vice penez. 1 1 J w ' . v.
, opravdove. ze .11111 Amerikani pri
speji." Ale zmylili se. Spojene Sta
Stavka zeleznicnich zfizeneu jest ( tv Iav v ovr0pskycli vecech za
pry aspoii prozatimne odvrace-1 -'eiu pais maly, nez-li aby stal za
na, ale nikdo nema jistotu zdali j v;llkn Kusove 0cekavali ze ameri
na konec pfece nevypukne. ek6 lotlg vniknou balticke mofe
Nynejsi komise, jez se pokousi j od zapadu a napadnou lode spo-
0 doeileni mini, nema moc jej vy !
nutiti a zeleznicni zfizenci. nejsou 1
pfilis nakloneni podrobiti se arbi
traci, jejiz rozhodnuti bylo by za
vazne. Maji v torn ohledu jiz zku
senosti a nemohou tak snadno u- j Za pet roku na to se pomery o-jQrnnta ve "Washingtone a pak na
vefiti. ze by arbitrace byla spra- j bratily. Jednota Spojenych Sta-1 pSaj toto : "Mfize se s nim hovofi-
n- ' :.i. . . .0.1 1 '1 1 . 1 r.'iT
veanva a iiciuna juu po piuu,Tu ocna se na poirraii zaiiuny, zu-.
Kazdy by si zajiste pnil. aby sta
vka byla otlvracena. nebof kdyby
k ni melo dojiti, byly by ni posti
zeny cele Spojene Statv. ale zele
znicnim zfizencum se nemusi ni
kdo diviti, ze setrvaji na svych po
zadavcich a po dfivejsich zkuseno
stech, nemaji mnoho duvery k via
dnimii zakroceni.
Dnes pntell
zi'tra nepritel.
Kdyz nynejsi valka evropska
' zapoeala, bylo najednou na to po-
ukazovano. ze se tu opakuje hi-
storie a ze ve forme ponekud zmf
nene odehrava se tu neco jako,1 ,rt uu-UWlou Iiaiaau gncanu vie
pred sto lety. Jako dnes proti Nem !nez Ckllv jm6h. Kdoi v co b
cum, tak Dyla tehdv cela ETowa
ve zbrani j)roti spolecnemu nepri
teli. ktery hrozil ovladnouti cely
svet. ci'sari Napoleonovi L. Take
Napoleon mel spojence, takoAe jnriAUCie emecKO l jsusko bourm
ko ma dnes cisar Vilem, spojence ,protl Allglii k vflli uespravedlive
ktefi meli nejvetsi radost z tobo. h'filce- kterou VedIa proti malm11
kdyz se mohli z ieho pratelskeho ! a,e statecnemu narodu boerskemu
objeti vyprostit. Pak byla po pa-
du Napoleonove dlouho klidna.
Nase zeme. Spojene Statv. zil-i
sice v neutralite a vyhybala se al
liancnim svazkum s Evropany, yak
ii to odporueil otec vlasti. -Tifi
Washington, ale synipathii s toil
neb onou valcici zemi nikd- pro
sta nebyla. Pfed zalozemm Spo-
j jenych Statu bojovali americti o-
sadnici po boku Anglicanu proti
j Francouzum, ktefi tenkrate utr-
j peli tezkou porazku. Ale uplynulo
sotva ctvrt stoleti. kdy se pomery
docela obnitily, osadnici octli se
ve valce s "matefskou zemi". An
gin, a byli radi, kdyz jim fran
couzsky kral poslal Lafayetta a
silne lod'stvo na pomoc. Nase ze
me se angliekeho panstvi sprosti
la. kdezto ve Francii propukla o-
hromiifi revoluce, ktera otfasla ec
lvm svetem. To nemohlo bvti bez
vlivu na Ameriku. Jedni nasi stat -
! t6o twI vprlpin'm Jpffornnvvm
svmnatisovali s Franoii. druzi'J
kouservativni. nod Jifim TVash -
Alexandrem Hamilto -
liifftonein a
nem nedovedli se spfateliti s boha -
prazdnvmi revolucionafi. ktefi
! podvraceli trim i oltaf. a pi
oto
stranili Anglicanum. Svetoborny
zanas. v nemz Ural hlavni ulohu
Vnnnlonn. otfasal Evronou dvaeet
i,et roku a mezi Amerikany nejed-
nalo se jen 0 platonieke sympa-
tliie. Y'A tenkrate hrala Amerika
tn rnU on bv.nV vp vnlce nvneisi.
ipasu toho, v roce 1S12. doslo k,
nove valce mezi Spojenvmi Statv !
vn,rt r,.;o;? !
nvvnn 1
, skych veci nikdy valecne nezasah-
1
1 id. dil. iiij v iiiisu 11111 i'hu
ia. a e uez svm uauiu euu w
Pr-o.i s. '
i 7:'m;i;w'li nikdv Tit'bvla.
1 i .-'.: 1 x. i ai:x- 1
uesau leuv puu eueimu 1115111:-
. i
nu spojila se zapatlni Kvropa pro-;
; .-,.- !
u Allium, -je 10 z iHMiu. .t ki.-:
de evroiiske allianci v.dv
iraje
jenecke. zatim co ruske budou u- j
tocit k vychodu. Rusove v nerov- j
i .
nem zapase podlehli. ale valka kri touto podivuhodnou vlastnosti
mska byla jednou z nejkrvavejsi j Spati na povel. Kdyz John Lath
v devatenactem stoleti. 1 rnn Mothlv navstivil generala
fila strasna obcanska valka. a tiz
nepfatele. ktefi dfive bojovali pro .
ti Rusku, pocali kouti plany ku
podpofe jiznich rebelu. Anglie a
cisaf Napoleon, zabyvali se vazne
myslenkou na zakroceni v zajnui
Jihanu. Tenkrate car Osvoboditel
Alexandr II. dal na jevo pfatel
stvi, ktere mu pfed tim Amerika
ziistala dluzna. Poslal do bostonu.
s pfatelskym pozdravem valecne
lode a tim jasne dal na jevo, ze
pikle proti vlade presidenta Lin
kolna nestrpi. Dnes nikdo nepo
ehybuje. ze tato vyhrfizka ochladi
wjjh owm
by se nich byl rusky ear nezastal
v hodine zkousky nejtezsi.
Tak se casv nieni. V roce 1900
dtatmci trancouzsti jiz tenkrate
videli do budoucnosti a Delcasee-
' mgl t62kou Prci ab' zabranil
francouzskym dustojnikum, vstu-
povati do armady boerske proti
Anglicanum. Yzhledem k tomu ze
to bylo brzo po Fasode nikdo se
tomu nemiize diviti. Kitchener tu
peny po celem svete tenkrate za
to. ze surove tryznii boerske zeny
a deti v koncentracnich taborech
jest dues slaven a zelen jak fran
couzi tak i Boery. Strana ktera
dnes ve "Washingtone vladne a na
kterou ukazuji mnozi prstem ja
ko na spojence Anglicanu, pfijala
tenkrate v roce 1900 na narodni
konvenci prohlaseni. v nemz se za
stavala rozhodne Boeru. proti An
glicanum. Bylo sotva pill roku pfed vypu
knuthn valky nj-nejsi kdy Anglic
! k vlada odepfela uznati pfavo
' BelSie k svobodneho. sta-
1 tu konzskelio, Ktery 31 pripaai oa-
kazem zemfeleho krale Leopolda,
1 Jehoz Dyi stat ten soukiomj-m ma
! ietkem. Dues osadnicke vojsko aa
' Slick6 Poma hajiti stat kongo
: spuieiv b wi Piu
1 cum. -Jest tomu zz roKy. co angiic
, e vm ureuuMUUW1
: "ost Japancu proti lidu cmskemu,
! s niinz se oetli ve lce- Pr'ed tn"
cti let-v ste3ne odsuzovali ukru-
tnosti srbskeho krale Alexandra
v Keieuraae a rusKe uuiumuMi v
! Kiseneve pfed desiti lety belgicke
l JC3lc L",,llt
ancm smiouvu. ran. l-iw.ih iu
Srbsko a Bulharsko se bratfili na
steinem bojisti potkrali Turka.
roK na 10 orusKo a x nu
boiovali proti Bulharum,
m ,
r-w 1 1 C 1. 1 rP,, -v f.r
Dues bojuji Turci a Bulhafi na
ilnA Srliovp na druhe strane. iTved
v
i.r, intv Pvnstn n Ttalip bmo-
i"u--an .....
VnK- nolpr-ne nroti Rakouskn. a
.
dnes jest Prusko a Rakousko na
strane jedne a Italie n astrang dru
he.
Co nam pfinese budoucnost?
Budou ty smlouvy ktere dnes spo
jenecti statnici uzaviraji. dostatee
ne silne, aby nynejsi seskupeni ze
mi pohromade udrzely aspoii na 10
roku.
Li'de, ktefi mohou spati na pfikaz.
Jest znamo, ze Lord Alverstone
mold jiti spati v kteroukoli dobu
se jemu nebo nekomii jinemu 11
zdalo. Probuditi se pak mold vzdy
kdy si umyslil a kdy se toto pro
buzeni pfedsevzal. Tato podivu
hodna vlastnost byla take pfide
lena velkovevodovi "Wellingtono-
vj a Lordovi Robertsonovi a jfste
ym slavny vojin byl obdafen
1
f on 10St take oeiioten oievrm
sv nitro. vypravovati sve pocity
a ZVyky. Jedna vee nine vsak po
strance psychologicke i fysiolo
gicke velice zajimala. Pravil totiz,
ze muze spati kdykoliv a za kte
rychkoli podminek. tfebas za bu
raceni del a pak opet kdykoliv se
probuditi. Tot' zajiste zvlastni dar
pfirody.,J