zApadu
0ZV7ENA
ECHO OF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 2. srpaa (August) 1916
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo-Number 2
9
r
Z Evropske valky,
Pafiz. Dne 25. cervence konal
se v Parizi "tag-day", den vefej
ne sbirky ve prospech Srbu, pora
fiany pod fizenim automobiloveho
klubu francouzskeho. Vynesl vice
ilea pet mil. franku, $1,000,000.
Pafiz. Francouzska via da vy
dala vyzvu ku ysem neutralnim ze
mini sveta, v niz protestuje proti
harbarskemu nakladani, jakeho se
dostava obyvatelstvu zabranych
zemi francouzskych se strany ne
meckych uradu. Mnoho tisic tech
to obyvatelu bylo zajato a posla
no do Nemecka, kde musi konati
tezkou polni praci. Pfi torn jsou
moreni hladem. Francie napfed
protestovala primo u nemecke vla
dy prostf ednictvim Spanelska, ale
protest byl zamitnut. Nemecko o
mlouva toto sve jednani odkazem
na anglickou blokadu, ktera zemi
vyhladovuje a nuti pry vladu k
Tnimofadnym. opatfenim.
Londyn. Z Maestrichtu, ho
lqndskeho mesta padesat sest mil
nil na vychod od Bruselu, dostal
zdejsi Exchange Telegraph nasle
dujici ,zpravu : "Patnact nemec
kych vojenskych uprchliku, mez:
3)imi jeden poddustojnik, pfislo
piave do mesta. Vsichni jsou z
krajiny na Somme. Vypravnji, se
neni mozno, prozivati anglo-fran-couzskou
delostfelbu, ania bv clo
vek sesilel. Majice na vybranou,
Tozhodli se radeji uteci, nezli po
zbyti rozumu."
Washington. Jak sdeluje stat
in odbor, mel francouzsky presi
. dtnt Poincare rozmluvu s am eric
kym vyslancem Sharpen! ve stre
du a pozadal jej aby vyslovil dk
americkym deter1, ktere darovaly
trancoiizskym sirntkum po voji
Tiech na bojisti padlych vice nez
300.000.
Vsecky znamky svedci o torn, ze
spojenecka ofensiva na zapade
vyvine se v zapas daleko vetsi
nezli jaky se nyni vede.
Neni pravde podobno. ze by by
li spojenci vsadili vsecko na vy
sledek bojovani na jedinem miste
mezi rekami Somme a Ancre. Xa
mnoha mistech odtud na sever i
na jih vede se mohntna kanona
da, ktera muze byti nasledovana
utokem peehoty. Srfelba se udrzu
je po cele delce. aby nepritel ne
mohl tusiti. kam hlavni rany do
padnou. 3rysli se. ze Anglieane
maji nyni na bojisti muzu dosta
tek; aby mohli vesti dve nebo tfi
takove ofensivy, jaka se nyni pro
vadi na Somme. Neni pochybnosti.
ze mnoho vojska bylo z Angli- do
Francie dopraveno v posledin
dobe. kdy namorni bitva u biVhu
danskych na dlouhou dobu zaze
lmala vsecko nebezpeei nemeeke
ho vpadu. Jiny utok. ktery by
spojenci provedli dale na severu.
niohl by slouziti k tomu, ze by o
slabil odpor Nemcu na mistech ji
nych a donutil je. aby sve sily
roztristili. Co se tyce spojencu ti
jiste maji vojska daleko vice, nez
li mohou najednou zamestnavati
na fronte asi 25 nebo 30 mil. kte
rou na Somme nepratelskou linii
probijeji. Tyto velike vojenske za
lohy umoznnuji jim utoeiti kde se
jim zachce. jak to delavali drive
Nemci.
Rusko stale pfekvapuje svet svou
nevycerpatelnou zasobou muz
stva. V dobe kdy jeji armada valri
na vychodni dlouhe fronte, proti
Nemcum a Rakusanum. kdy samo
jedina potyka se s Turky An
glieka armada v Turecku nestoji
ani za fee, zbyva ji stale jeste do
sti vojska, aby mohla pfispeti spo
jencuin ve Francii. Kdyby valka
trvala jest-e deset let. Rusove nebu
dou miti vojska nedostatek. Z po
catku ineli spise obtize se zasobo
vanim. zbranemi a strelivem, ale
to vsechno jest jiz davno odstrane
no. Tim spfisobem stoji Rusove
mezi spojenci na miste prvnim.
Bulharsko az dosud zda se zacho
vavati si jakz takz jakousi sa
mostatnost ve vedeni valky : ale
jak dlouho, jest otazkou,
Bulharska armada jest dues
stejne tak prolezlu rakovinou ne
nieckeho dfistojnb'tva. jako arma
da rakouska i tu'-ecka. a jest pi
i.iyslitelno. ze nebiule alespon uci
nen pokus se s'rany kaiserovy.
wuzitkovati b'i'hai'skycli arum J
k pokusu. oddalii blizici se katas
Ircfu. Avsak julii-irsko nebiule a
si sehopno, poslari posily tezce tis
nenym armadam r.vych spojetieu.
ani kdyby bylo oehotno. vrhnouti
se prnno do boje proti zbranim
svych osvoboditelu z tureckeho
jha, proti armadam Brusilovym.
nebof nemuze byt daleko okamzik
kdy silna spojenecka armada u So
lune. v niz sto tisic Srbu hofi ne
dockavosti, pomstiti cernou zra
ci'i. vyrazi ku )fedu. aby dokon
eila zelezny kruh, neustale pevne
ji se svirajici. Dues, kdy demobi
lisaee nespolehlive armady feekt'.
trpiei nakazou neniecke soldat
sky. jest dokoiK-ena. spojeneekou
offensivu od Solune mozno eekati
eo chvili. Patrne jiouze nedosi,.-
tecna dosud zasoba st4-eliva brani
spojeneum. aby i zde pfesli k sy-
boji.
Berlin postizen byl zlocinou vlnou
a neni jednoho due, ktery by ne
pfinesl vrasdy, sebevrazdy a ji
ne zlociny.
Pokleslost mvsle nasledkem ztra
ty pribuznycb ve valee jest toho
pheinou. die naliledu nemeckych ;
knminologu. V posiecinien neKO
lika tvdneeh sensaeni vrazda neb
, , , 1 v, i
sebevrazda uda se tmer kazdeho .
dm v Berime. Zpravam o torn ve
nuje berlinsky tisk velike pozorno .
Sll S OMieiieiU Hit .a, ll-iu, ivivi; 1 '
se o valecne udalosti. V teehto
dnech dve deveata dopustila se
loujieze na jine divee a aby unik-
la zatceni. zavrazdila ji. jeji mrt
volu dala do imrru a posiaia .i no -
nneno mesia. unu I'viifiMd
strelil svoji deem. Pred sou-
dem prohlasil ze ji omrzel ziyot a
ze jej pozadala aby ji usmrtil. Byl
odsouzen na etyri roky do zalare
Jednoho vt'eera spatren byl ne
meeky dustojnik v pruvodu damy
na nabrezi. Dama pojednou se od
nebo odloucila a skocila do feky.
Dustojnik neueinil zadneho poku
su o jeji zachraneni. Kdyz mrtvola
jeji byl a vylovena ukazalo se. ze
jedna se o hei-eeku z Tlollendorfo
va divadla. lajitel jednoho z nej
vetsieh l-estaurantu v Berline po
navratu z fronty se zastrelil. Za
neehal dopis. v kterem prohlaso
val. ze spaehal sebevrazdu z toho
duvodu. ze jeho manzelka byla nni
v jeho lK'pfitomnosti nevernou. O
st-bevrazdach se v berlinskyeh ea
sopiseeh velmi malo pise. Patrne
proto ze ma to sklir-uj'n-i vliv na
verejnost.
Co se deje nyni na bojisti jest vy
sledkem porad a hohod mezi slat
niky spojeneckymi uzavfenych
v Londjhie a Parizi letos na jare
Spojenci jsou teprve nyni spo
jenci opravdovymi. Dobre vysled
ky sa bojisti jim ukazuji. ." meli
jiz davno delati to. co delaji terv
nyni. totiz bojovati ve spoleene
dohode na vsech bojistieh najed
nou. Nemci se dopustili velike chy
by utokem na Verdun, ale spojen
ci chybovali jeste vice, kdyz dovo
lovali nepfiteli aby podle libosti
utocil, kde to za dobre uznal. Nem
ci se dopustili take velike chyby
tim. ze sve nepratele podcenovali.
Co zase
YESTERDAY
( T "
TODAY 0
To delaji jeste nyni. Zatim eo je
jieb armady na obou frontach u
sTiipuji utesuje generalni stab v
urednieh zpravach narod. ze Ver
dun konecne padne a ze tim Fran
eie Jit;pi liroznou pohromu. rle
yte nnf-atkem cervna bvli v Her
line nresvedeeni ze Rusko iest
6i it , bezVvziiamnviii a z Ion-
, . nor.,kv Sl, Ilik(lv llPV,n.1im)t.
.ie. Proto byl a velika armaila cisa-
i re nnoutfina k VtM'dunu. Rakous-
, rt Ci v .,.,, -l5l.v ,
.c muze totiz vetsinu sve armaly
olmltiti proti rtalfim, jako by PllI
.1k,.i; ., L.v:.to a nv n.
rath ktery jist duchem svatym
nemecke vojenske vedy. psal jes
te pred mesicem. ze se Anglieane
n nfuin:i-n nonnlriisi ief bv SP VAi'i
.j, - Za tH ty(,ny pSJll ylt ic migVl
eka ofensiva zasluhuje )ozornosti.
Cely svet vedel o anglickych pi-i-pravach.
vsechny noviny o nich
psaly. jen Nemci nechteli o nich
vedeti. Stale jeste podnikaji uto
ky na Verdun, zatim co na jinych
easteeh bitevni "'ary bylo by tfeba
j"ji'li iiomoei.
Dny vzrusujicich. okamziku prozi
vaji dnes vsichni, kdoz sledn.ji
udalosti na bojistieh, kde se roz
hoduje vysledek svetove valky.
Radostne vzrusujici chvile pro
ty, kdoz ven a od jioeatku verili v
koneene vitezstvi spojencu. chvile
tjsnivyeh dojmu pro stoupenee ve-ci'fl-eakce.
ver-i eentralnich v-'lmo-ei.
Nebot" jet stale vice jasno. ze
situace nieni se rapidne v nepro
spech teutonske alliance. Jakkoli
i?-erlin. Viden i Carihrad jevi na
venek stale duveru. ze etyrnasob
u; offensiva s)ojeneu jest blizka
hrouceni. z zadneho z teehto mest
neiriehazeji zpravy o jedinem u
sieehu jejich zbrani. Na druh'
strane. zbrane spojencu vykazuji
ve chvili. co toto jest psano. dva
yznamne lispeehy: dobyti mohut
ie opevnene, strategicky vyznam
ne vesnice Pozieres v Pikardii au
stralskymi sbory. kdezto na pro
tilehlem konci v Male Asii. Ruso
ve obsazuji Erzingan. silnou tu
reckou pevnost ve stredni Arme
nii. spesne vyklizenou moslemin
skvmi hordami po krvave poraz
ce pred samymi branami mesta.
Nedluzite na tento casopis?
bude zitra.
i ay lor in Los Angeles Times
Povolani milice na hranice Mexi
ka ukazalo jake mame nesrovna
losti ve vojenskem systemu.
Mame dobrovolniky kteri nesli
n:i hranice dobrovolne. nybrz s pri
nucrnim. Ze jest vee vazin'j doznal
sam ministr valky. narizenim. by
kazily vojin ktery dokaze. ze ma
doma rodinu nebo lidi na sobe za
visle byl jiusten domu. Jisto jest
se se eleny milice nejedilalo tak
jak se jednat melo. Kazdy z nib
kdyz se k miliei daval. predst-.'.vo-val
si ro tak. ze jej ceka sluzba ta
kovii. jakou milice dosud konala.
Posud milice slouzila jen k tomu.
aby potlacovala tarn aneb tain mis
tni vytrznosti, anebo aby bninila
stat proti nepratelskemu vpadu do
zeme. Ale nedavno napadlo kon
irresu provesti zmenu. Misto aby
zridil fadne vojsko spolkove. pfi
jal zakon die nehoz ma byti mili
ce prijata do vladni sluzby. Nekdo
si snad pomysli ze nemuze byti nu
cen. aby delal neco k cemu se ne
zavazal. Kongres ustanovil zako
nem. ze milicaci napred maji byti
vyzvAui ku slozeni prisahy poslus
uosti vojenske vlade Kdo te Iv ne
cb.ee ten prisahati nemusi. Ale chy
ba hivky! Za posledni doby videli
jsme jak bylo surove nakladano s
lidmi. kteri by byl i prisahati ne
chteli. O nejake svobodne vfili ne
mohlo byti ani reci. Kdo mel na
mysli rodinu zenu neb deti. ktere
ir,ma budon trpeti hlad. ku ne
chtel prisaliat s tim bylo naklada
no v tbore tak. ze si to radeji roz
myslil a prisahu slozil. Sluzba mi
lice na mexicke branici jest pripa
dom zcela novym. Neni to valka.
vlast neni v nebezpec-i. a prece mu
si clenove milice konati ?luzbu. o
jake nemeli zdani, kdyz e davali
naverbovat. Nejlepe o torn mohli
vypn.veti nasi cesti hudebnici. kte
fi se najednou octli na vojne. an;?,
by ve 'eli jak. A ze slu?br. lalo ne
ni lehka. videli jsme v teehto dnu
kdy z jed!i' brigady padlo a jio
chodu vice nez GOO lidi vizehem. -i -.
vojenska sluzba dobrovv-lna tz
at' ;'--t dobrovoln:' nestaci" d'bro
volniei at' se .--vede sluxln nuec n.i
ale at' se nenuti lite k n"'entu k
cemu se nt .'r-iouti nedali. Vina sia
da vyhratlne na kongres. ze prij.nl
takovy r'Akvii, ktery neni uhj nu
cenym aid dobrovolnickv -. V A
meriee je?t desti lidi. kt; by sli
luiizir do! i c volne. ale mul: by
miti pred f"-ima pnklnd. v.o se s
vojyky lept zaehazi nez !' v tom
to pripade : miliei. Bud-: knn
u't'es takto ;tdnati. nemiV'.' oeeka
vati ze se i u lide pod pr.novy po
hniou.
Pfisti podzim bude otevfeno k o
sazovani asi milion akru pozem
ku, ktere byly pred lety dany
vladou zeleznicni spolecnosti
Oregon a California.
Spolecnost nedostala podmin
kam smlouvy a na zaklade toho u
cinila vlada soudni kroky. aby ji
byly pozemky vraceny. Spor se
vlekl vice let pred soudy. az posle
ze nejvyssi soud rozhodl ve pro
spech vlady a kongres prijal zii
kon. die nehoz maji byti pozemky
odevzdany domovinafum k osazo-
vam. poiecnosr jizm pacuicKt
drahy. ktera vykupila drahu Cali
fornia & Oregon, prohlasuje. ze
neni s rozhodnutim spokojena a
hrozi podniknouti nejake dalsi
krky. aby i nemohly byti pozem
ky odejmuty. nestava vsak obavy.
ze by neco poridila. Pozemkovy li
ra d sdeluje. ze budou prodavany
domoviny po 160 akreeh a osadni-
ei musi zaplatiti $'2.50 za akr. Pra- j
videlne ufedni prohlaseni nebylo '
dosud ucineno. aniz podan blizsi
popis pozemku. avsak pravi se. ze
jsou dobre k rolniceni a pozemko
va ufadovna ve Washingtone (V.
S. Land Office by jiste na poza
dani poskytla blizsi zpravy.
Spfiznil se prasatkami. .
linule 7imy automobilni spolec
nost jela kol domova S. Cola u
Greensburgu. Tn.cl.. a zaueehala
tarn stene. Toto nejprve zamirilo
j k pribytku. ale byvsi odtamtud o
j delinano. uchylilo se do staje, kde
j nalezlo svini s houfem podsvini'at. j
j Stene se k nim pridruzilo a bizy
j zdomacnelo. ve (ue s podsvincaty
jpotulovalo se po polich a v noei sltasto myty: teio usta a nos maji
i nimi spalo. Zere totezi ma takov.'- byti udrzovany stale v cistote.
zpusoby jako prase a jeho stekot 5. ristota v domaenosti. Dvory.
; podobii se sjuse praseeimu hrociia domy. ulice maji byti eiste. Kazdy
ni. -muze pamatovati si teehto pet ve-
j j ci a zachovavati je. Pomohou k
; Je to take imeno.
Pa ni Eva Jaekayova prisl.i :-e
! s"y ill zenichem do k an eel a re sna.r
kcyeh povoleni v San Franciskn.
r.ibv si vvzdvihla povoleni. 'Yasv
'jmeno a adresa ? otazal se iifed -
nik zenieha. Zenich odpovedel : ,n; ., lekari v Nev Yorku se vyja
31oris 'William Louis Arthur Jo- j ,iHia. ze matky mohou nejlepe a
sef Algernon Bousieux. 4 Eddy ul. ; nojSnaze ditky sve uebraniti pred
LTfednik ve zmatku obratil se na ' ,'t.skou paralysi a take ostatnimi
nevestu: Prosim vas. jak mu fika- nemoeemi. kdyz stanou se peclivy
te? Nevesta pra vila: Drahy. Ko-. mj a pozornvmi. aniz by pf i torn se
neene se d.omluviii. ze ma zenich r0zrilovalv!.
o-;m jmen a ze jest povolanim lodi ( Xemyslete ze miizete dite sve o-vo,iou-
j chraniti pouze tehdy. kdyz je bude
j te stale udrzovat doma uzavfene
Pomoci jinym .poskytnutou, 0fIvozote je rychle na
zvysuj vlastni stesti. v n.ov
Blahovv jest kdo ehteje sam so-i . ,
J be zajistiti nejvetsiho stesti. hledij
si navyknouti tomu. any se zaji-
mal jen o svuj vlastni prospech a
prirozenou ucast na radostech i
zalostech svych bliznich v sobe po
tlacuje. Jjiiska k jinym bytostem
vedle nas vice nez co jineho k pro
bloubeni obohaceni a odusevneni
zivota. Kratkozraky sobec se bojijyi domovu.
ze by laskavost k nrMiiii. ucast s ci j Rovnez si pamatujte ze zdravot
zinii osudy. snaha zde pomoci. tu : ni oddeleni mestske jest placeno.
uleviti mohli vesti k obetovani sve aby udrzovalo vase ditky zdrave.
ho vlastniho stesti: mysli si. co j rlenove zdravotniho oddeleni take
ucinime dobreho jinym. to ze sobe ! vedi. jak nejlepe jest mozno celit
ubirame. luzeme vsak precasto j nakaze a maji k tomu pomucky.
Iomoci jinym. aniz byehom tim j Ditky nemocue se rychleji u
sami nejmensiho ztra eel i a mame- j z,iravi v nemoenicich za peee le
li jiz nejakou ztr;itu. byva oby-; kaf.u a osetrovatelek. nez v domo
eejne vice nez vyrovnana boha-; Veeh. kde osetrovani nemuze byti
tym ziskem vedomim. ze jsme iie- jUpiu,
kobo ucinili st'astnym. coz pak bla j
zi koneene i nas. Blahovide sama ; OdpOrUCte teiltO C3
sebou nevede k obetovani vlast-1
niho stesti. ciui tak jen za nekte- j SOpiS VaSeiTlU SOUSe
rych zvlastnich okolnosti. V ohle , . - --j fienf odb.
llll lUIIUU IieUIllUOllJC Ot
.1.- i. i- , nomn on TC'O L All
jinych vzpruh lidskeho konani.
Nasim ctenarum!
V poslednim case byli jsem nu
eeni zastaviti n.ns list vsem tern,
kteri dluzi delsi cas. bez ohledu na
to. jake sumy kdo ma na banku.
Byli jsme nueeni uciniti a to z vaz
nyeh pfiein. Zasilali jsme upomin
ky" a ve psani nachazel se tez ma
ly listek jake duvody nas k tomu
nuti list zastaviti. Nesmirne stou
pani papiru, ktery dnes musime
jiz trikrate tak draho platit. Snad
byehom prominuli leccos kdyby
chom si stali skvele. ale takto
byli jsme donuceni ku kroku to
mu. Procez kdo muzes. zaplat" dluh
svuj abychom i m mohli povin
nostem svym dostati. kdo vsak o
pravdove nemuzes a nemas statku
pozemskych. oznam nam listkem
a my snad jeste cas nejaky posho
vime. "Chudoba cti netrati!" Ale
mnoho jest tech kteri oplyvaji
skuteene bohatstvim a ti bv mohli
nam zaplacenim sveho dluhu po
moei. Odvarka bratfi, Vyd.
Az na jedinou vyjimku. sebelasku
vsechny vzpruhy ty, hlad. zizen,
ton ha po videni, vedou nas casto
k poskozeni nasich zajmu vlast
nich ale zadna znich nepfispiva to
lik k povzneseni vlastniho stesti
jako Iaska a blahovide k jinym.
Jak zabraniti detske
paralyse.
Co muzeme uciniti abychom mo
hli potlaciti epidemii detske para
lyse? tj'izalo se dvacet pet organi
saenich delegatu zdravotnickeho
komisare v Ncav Yorku.
Komisar pravil ze proti sireni
nakazy melo by byti cineno teeh
to pet veei:
1. Ill en z nosu nemoeneho det
cka mel by byti spaloviin.
2. Chovani nebo libani decka by
melo pfestati.
3. Pfisnii ochrana potravy pri
pravovane i usehovane. tak aby ba
eily byly usmrceny.
4. Osobni cistota. Ruce maji byt
potlaceni detske paralyse a zabra-
ni jejimu prenaseni s nemocnych
na zdrave dite.
Dr. Josefina Bakerova jez jest
predsedkou v oddeleni v nemoeni
!t.j j,ro ditky se sty osetfovatelka
!
vzduchu. ciste potraviny. cistii te
la a ciste domovy udrzuji ditky ve
zdravi.
Nechejte ditky sve hrati si ven
ku. ale pozorujte je. Postarejte se
o ro- aby si nehraly s nemoenymi
ditkaini. anebo s ditkami s nemoe
ratelem.
