J
f
Podivne pfedstavy o torn,
eem zalezi vlastne civilisace,
vzdelani tolio ktereho naroda, nut
j nektefi nasi statnici a politiko
ve. Videti je to nejlepe pf' jedna
ijl o pfedloze v kongresu, kterou
ma byt Filipineum dana samostat
nost. Prod nejakym casern o vcei
to fccnil byvaly president Taft.
jen: sveho casu byval guvernerem
ua Filipinach, a ten prohlasil, ze
jest proto, a by se Filipineum sa
uiostatnost dala, ale ne drive, do
kud nebudou patficne zcivilisova
ui, dokud totiz nebudou mluviti an
giicky. Take spolkovy senator Lip
pht z Rhode Island jest rozhodne
proti udeleni samostatnosti Fili
pineum, dokud se z nieh nestane
imrod anglicky mluvici. Tak se
nam zda. ze nektefi nasi statnici
a politikove ma ji tak malo sku
teene vzdelanosti. ze nemaji pro
iii jinelio mefitka nez znalost an
gliciny. Jest dobre, byti hrdym na
svuj jazyk a narodni pfislusenstx i,
ale videti vzdelani pouze v torn,
jakou reel mirod mluvi. jest sta
noviskem tak melkym. ze jest ne
myslitelnym u kterehokoliv jine
lio naroda krome ameriekeho, kde
e.asto stane se siatnikcm, pfeda
kem. vynikajieim muzem, vudcem
naroda a vsim moznym elovek.
ktery nema zadneho vzdelani. jen
iazvk ci vlastne liubu.
lOela, ktera stfili potichu?
Pelove vystfely dosavadni pu
sobi obrovsky a strasidelny otfes
vzduebu a takovy bfmot. ze mnoh-
dy obsluhujici muzstvo trpi vice j
nnz; n,r.?f,.i ctr-.iii ',.,lMvn.voy kib. 1 eeli ovsem uy se sotva
prosla novinami zprava. ze Angli-Kbilo pouzivat na bitevm' eare. ale
cane opatfili si podobne velik-' oslouzi dobre straznikum ve vui
limozdi'fe jako jsou ncMiieeke "dva trozoini. n'i hlidani zajafeu a k
a5tyfieeticenf1metrove" ze vsak-;podobnym ueVlum. Take jieh mo
pri'prvem vystrenz nich cela radabou uzivati novackovc- ri evireni.
vojaku ohluehla anebo sesilela. XyjCena patron do springfieldovek vy
iii'dochazi z Ilaagu zprava, ze ykoupila z na 28 za tisic kusu.
Holandsku byl ueinen vynalez, kte
rC- by znemoznil takove pripady.
Ilolandskv inzenvr vynalezl i:ne-
slysitelne delo'. Yypalovano je jbohatstvi prirodni, tlomnivame se.
penumaticky. Yystfel je naprosto,e muzeme s niiii marnotratne hos-
bez hluku a teprve kdyz pri do
padu granat vybuehne. je videti.
ze bylo vystreleno. Pro nynejsi vi'd
ku novv vvnalez ovsem jiz nepri
sel bv v uvahu, ale.v budoucnosri !S(. Z1.- potiraji kulhavka a slintav-
!.v m?'li delorivlei dobre. Ihii'i.-,, V,n, t, A!nv,H, .... v cwn;,-
t-t - - - - - - --- .
by chraueni jfed nejhorsim eo
xnaji: pred pekelnym- hlukem
vastnibo vvstrelu.
Srbove sc hlasi o spravne jmeno.
Srbske vyslanectvi v Londyne
v'vdido'v novinaeh provolani, za-
dajic o opravu pravopisn. pokud
se tyeV jmena naroda srbskeho. Za
da, aby se zeme srbska jmenovala jzase v plnem zdravi. Ale zdejsi u
nn.lii.lr ' Sfrhin ;i nikoli Servia. i rad v lismreuii neien dobvtek. u
ponevadz mnozi Anglieane domni
vaji 'se, ze je to do lantiskeho kme
ue, kterv znamena sluhu. otroka
spiths Prn Srhv ie to urazlive
:t iipv;i(U vidf y.o mnohe anylieke
VJ. . . , ; v- ,
casopisy dosud uzivaji teto zkomo
lene formy. V temze provolani se
sada, aby se dostalo vetsiho rozsi
feni srbske narodni hymne. A' re
stauracich a jinych vefejnych mist
nosteeh hraji se hymny anglicka.
ruska, francouzska i belgickii, ale
o srbske neni nikde ani sleehu. A
prece je to znamenity kus hudeb
211. ktery zasluhuje byti sly sen.
Pevnosti podel panamskebo pru
plavu odolaji kazdemu utoku.
Tfi dustojnici vojska Spoj. Sta
tu dosvedcili pred vj'borem domu
na povoleni, ze pruplav panamsky
jest pf imefene opevnen a ze by by
lo nemoznym pro nepratelske lod'
8tvo znieiti prace na torn neb onom
konei. Toto svedectvi podali pluk.
Goethals. stavitel pruplavu, gen.
Weaver, sef pobfezniho delostre
lectva, a gen. Weaver, sef pobrez
nilio delostfelectva, a gen. Crozi
er, sef vyzbroje. Vyslo na jevo.
z& vlada vydala $12,000,00 na opev
neni )ruplavu a ze dalsich $2,000
000 bude vydano v ufednim roce
pocinaje 1. cervencem. Rovnez vy
slo na jevo, ze obrany Panamy
skladaji se ze 14, 12 a 6 palcovych
del a jednoho 16 palcoveho dela.
Plukovnik Goethals probral odha
dy v obnosu $18,000,000 potf ebne
ho k doliotoveni a udrzovani for
"tifikaci astavbe verejnych praei
- v pruplamim pasmu pfisti iired
ni rok. Pravil, ze problem sesou-
vani zeme ukazal se byti mnohem
vaznejsim, nezli se zprvu myslilo.
Myslilo se, ze bude treba odstranit
jeden milion krvehlovych stop
zeme. ale uz odstraneno pfil dru
heho milioim a dosud neni pruplav
vvklizen.
Vlada nad mofem mnoho
znamena.
Jsou-li pravdive zpravy. nedav
no oznamovane, ze maji Xemci ue
dostatek streliva. je z tolio patr
no. jak velikou dfilezitost" ma nad
vlada na mori a pfisna prohlidka
lodi. jakou Anglic podnika. Kdyby
bylo anglicke lod'stvo neeinne.
pak by nebylo nikdy vyhladoveuo
Xemeoko. ale naopak Xemci by
vyhladoveli Rusy a Franeouze. Xy
in mohou spoje.nei kupovati v ei
zine vsecko, echo si nemohou sami
vyrobiti doma. Amerikani vi o torn
nejlepe a jsou tomu povdecni. Xe
davno si Franeie objednala ve
Spojenych Statech 350.000 ruenie.
.Maji byti dodany az v 10 mesici
eli. dfikaz to, ze spojenei sveho nc
pfitele nijak nepodcenuji a nevefi,
ze s mm budou tak brzo hotovi.
Poptavka j)0 zbraineh je vsude ne
s.nfrna. dfikaz to. ze musi spojen
ei postaviti do pole muzstvo da
leko silnejsi nv.-li kdy oeekavali.
Xejs'ii praeiiji amerieke zbi'ojovky
pros eas s velikym poetem delni
ku. ale i pusky springfieldovky.
stare a neobrabane z roku 1883, kte
re uz za Aalky amerieko-spanelsk'
byly povazovany za nemodenn a
vsude se zamenovaly. jirodavaji s
iiyui po ill. aekoli drive staly 3-
bv
Jen kdyz je co rozhazovat.
Ponevadz zde niame nesinirue
podariti. llOspodarili jsme tak s
lesy a nasiedky toho jiz pocft'uj
iik Xyni se nase marnotratnost
jevi -xyznaene ve zpusobu. jakym
ivit, i (.iiiuv tti J ' , v ' - -
Jsk'c - h zemieh jiz asi sto roku a ac
koiiv uri za nasiedeK znuimuu (io-1
-.. r r 1 "I 1 1 I I- I
bvtka a .line skody a nepn.iemno-
sti, preee nepovazuje se tarn za
rAA
ill' l
nou velkou pohromu. ktera by vy
iadovala takovyeh opatrcm, ;jaki
se u-oti ni eini ve Spoj. Statech.
Dobytek ji postizeny skoro ves-
jme.s sc vystime a za ne.iaky (.-as ,ie
kten'ho se nemoe objevi. nybrz i
veskeren jiny dobvtek farmiife
krome koni. ano zniei i jeho urodu.
Jfi to marnotratnictvi. ktere nem
! onduvitcliie a iemuz bv mel byti
ueinen konee drive, nez citelne na
sledkv se objevi. Farmari jiz obra-
tili se k soudum a zastavovaei roz
kazy proti silenemu fadeni ufadu.
a ti lide. ktefi meli pfilezitost na
kazu kulhavky a slintavky studo
vati. davaji jim za pravdu a preji
jim. aby se jim podafilo donntit
vladni a statni zverolekafe, aby
meli troehu respektu k cizimu.
tezee dobytemu majetku, a hledeli
t-ami neeemu naueiti a nikoliv
jen nieiti.
Vlada opetne zahajila vysetrovani
zdrazovani zivotnich potfeb,
zejiuena masa a mouky. "Mozno se
domnivati, ze kone vyseifovani
bude prohlaseni, ze evropska val
ka vse zavinila a tim bude vse od
byto. To jest jediny duvod. jakv
veikoobchodnici a tovai-niei uda
vaji a poukazuji k tomu, ze velky
vyvcz zbozi musi pfirozene miti
za nasledek zdrazovanL Kdyz je
velka poptavka po zbozi, jest nej
lepsi pfilezitost k zdrazovani a
kdy jest pri torn jeste obecenstvo
uplne bezmocne, jest zcela pocho
pitelno, ze trusty vyuzitkuji tako
ve pfilezitosti k svemu obohaceni.
Na burse se vysroubuje cena pse
tiice do zavratne vyse, pak nasle-
duji velke mlyny, ktere musi zdra
ziti mouku a na konec pfijdon pe
kafi, ktefi aby zdrazili chleb aneb
prodavali bez vydelku. V jatkach
jde to skoro stejnym pochodem, a-
vsak jde to skoro stejnym pocho
dem, avsak jateem baroni prolila
suji, ze vsechen zisk ze zdrazova
ni pfipadne maloobchodnikiim,
kdezto oni uboziici pracuji s nepa
trnymi procenty. a burse zase iijir
fuji, ze jediny zisk ze zdrazovain
obili maji farmafi a podle tolio je
kazdy vinen drahoty, vyjma tru
stu a bursovm'eh spekulatntu. A
kdo neehee uveriti, ze vse zavinila . vedic m posravuy a privecuy k ex
valka. ma na vvbranou se spokoji-1 Plosi- Pak l,fiS1 vlka spanelska,
ti s vvsvtelcnim, ze zdrazoveni de-iv S(- "kazala nedokonaosf sta
laji farmafi a maloobchodinci a 'cl strel- c0? l"""o presidenta
pri torn platiti stale vvssi eenv za cKinleye, ze se pocal o Gathma
vse, eo se potfebuje k zivobyti. jn jimati. V roee 1!)01 byl j.z na
.nejlepsi eeste, odporueiti koupi je-
Eumunsko vtrhne do Sedmihrad
v nekolika tydnech.
live pripravuje k vpadu do Sedmi-
brad a zah'aji nepratelstvi proti
Rnl-niKln, v HPlrnlikn ivAnooh
Rychle leceni.
Evehle leeeni nakazlivveh- cho- i
rob v Praze budi. jak se sdeluj,.,
ediv u cizich lekarskyeh kapacit,
zylaste ve Yidni. Jsou to pfede
vsim pfipady uplavicove, ktere vy
kazovalv v raze iedno z neimen-
sieh procent smrti u teto nemoei nyim pozorovateli, pouze je napo
pozorovanyeh. Cholerove pripady ,-obili.
prochazely z prvu tezee. coz bylo j
proste lu'ihodou, ze do Prahy zave
zeny byly osoby, stizene velmi
prudkou formou straslive one ne
moei : neni vsak probiha i cholera
v Praze daleko prizniveji. nezli
mnohdt' iintle, zvlaste v nekterych
,nPsto(,h moravskveh. Y r0zsahle '
vinohradske nemoeni.-i-pro nemoci
naka.live nresvetleil se o tomto
t0
1....aK,.,v..tiiX iv!-miv,'.itl T-iTVlKoll'!!
nakazlivveh ehorob i mistodrzitel ;
kralovstvi eeskeho
knize Thun. t
Tez pripad vojina. ktery onemoc
nel sesterou nakazlivou nemoei a
pres to nezemrel.
Kdozavinujedrahotumasa? ' r.akonem. To by mohlo trvati
Spolkova vlada so rozhodla, ze nmolio let. tak jako kdyz se jed
provede podrobne vysetfovani, ui-io o' dod.r.ek o prime volbe se-
vn,lnv?;rWiTr v. drahotu notovske a pri torn by mely sufra-
IYl.1 W .K v v i i v v . . -
.m
isonli to iateeni firmv. ei
" - wJ
Swift predseda steinojmenne
ichu firmv. ueinil prohlasem. ze
jatkari m
ii!' i,-. lihiv iiTW net-elou
a.ii na mm m.isi muiun
;ctvrunu ceiuu u,uuui . iu.
kdo koupi 4 libry masa. .lava im
neeelv cent vvdelku. Kezuici sva -
llllilllllll SSI .(MllflS. 111411(1 Ul' V n -..-mm
- ,
Ironv. a proto spolkova viaita xy-
seirovanim dice se pfesvedeiti.
I . ..
l.'lrw int'i ursivilu :! kdn le skutee
nvm vinnikem. Distriktni spolko-
1111. J'!. ,J
vpyniVi nebn farmafi. Louis t'.'snemy. pucn nyni. ixns.us Mat ....i
vv naviadni C'lyne ueinil ve smerujby, ze doeili ryehlesil.o vysieaivu.
torn prohlaseni. Xejdfive ma v u-
mvslu. konati poradu s hlavnimi
ufednikv jatenich firem a dove-
deti se od nieh podrobnosti jejich
stanoviska. Kezuici a jini obchod-
niei masem v malem jednohlasne
prohlasovali, ze obvineni proti
nim. oijsazena e iiiuuum . -
ni zpWive pfedsedy Swiftovy jatee
ni firmv, nejsou opravnena, a tvr-
di. ze vastne pracuji ve svych ob
ehodech od casneho rana do pozd
niho veeera pouze pro jatecni ba
ronv. Poukazuji, ze jatecni fir
mv stale hromadi nove a nove mil
liony, coz by nebylo moznym kdy
by se spokojovaly s tak nepatr-
nvm vvaeiKem. jaiv uticiva om.
Cena na hlavy aviatiku.
Ze francouzsti a anglicti aviati
kove pusobi Xemcum v Belgii i za
hranici v Xemecku velike skody,
patrno jest z usili, s jakym je Nem
ci pronasleduji. Yojensky guver
ner v Brusselu vydal prohlaseni, v
nemz slibuje odmenu 20,000 marek
foOOO) tomu. kdo se zmocni ne
pfatelskeho aviatika ziveho nebo
mrtveho. V posledni dobe nadelali
li a-viatikove Nemcum mnoho ska
dy na vojenskych skladistich a za
sobarnach. Hlasi se o vynalez.
Washington, D. C Pred senat
ni vybor, ktery projednava otazku
uarodniho zbrojeni, dostavil se
Louis Gathman, znamy vynalezce,
o nemz se pfed lety mnoho mluvilo
a psalo, ale ktery od te doby upad
nul v zapomenuti. Gathman tvrdi,
ze jest prynim vjoialezcem stfely
o vysoke vybusne sile, jakych ny
nrs pouzivaji Nemei ve svycli po
vestnyeli limozdyficli 42centime
trovych a jinych, jimiz znicili jiz
nejsilnejsi hradby nekolika pev-
nosti. liatlnnanuv vynalez spada a-
si do polovice let devadesatych. Y
roce 1897 einilo s nhn pokusy a-jl
mericke ministerstvo valky pro -
strednictvim odboru ordonaneni-
ho (delostreleekeho). Jeho stfely
tenkrate rozdrtilv desetipalcovou
desku z nejlepsi oeele. jake se uzi-
va na lodm paneere, kdyz se pouze ,
ii ' j "i y" nT
v.vn;'dezu kongresu. dkyz v torn
zavrazden. Oathman vytyka,
v' nedostateene opevncMii. Jejich
p1" J550" zHzona l)0Uze lia "iasslv-
klllc. A kule StarellO typil pOU-
ze lod' provrtaji, ale nikdy nepo-
topi. Take pobfezni hmozdyrc. na
- ere - Spojene Staty vynalozily
;
.100.000.000, nemaji eenv
vadz jsou upraveny ne strely pev-
ne. Gathman pravi, ze tajemstvi
svho vynalezu nikomu do ciziny
neprodal. Xemci, ktefi jsou vybor-
Kaidj stat ma pravo povoliti
ia-
nam volebin pravo.
Xavi-h na usiavni iloilatek ve
prospeeh vscobecneho zenskeho
hlasovaeiho prava. nodosal sonh.la-
!su dclni siuMiiovy kongresu a sice
tak znaenou vetsmou. ze aspon
tomto zasedani nebude jiz pous (
,'opakovan. L'orazua oyia oe-ka . a-.
.lia (11(
nahledu mnohyeh nehyla
to nejlepsi eesta k dobyti voleb.n-
110 P1 :iv:i A'n- 1 K(l. uuutllwv
priiat konrresem, musel by byti
predlozon statnim legislaturam k
Sodhlasovani a teprv kdyby v nieh
'.rlnctnl nntfebnon vetsinu. stal by
.
.tUy steniou pmei pieu M.unmu
i-I.pravo povoliti zenam uplne bin-
.sovaei pnno, - - -
,'.:anotrein ciouhtku k u;uuuiu
.
- .-, t .-ii ii;tvr mi nsia-t
1 I i! 1. ,(( ii
ve a nekteri kongresniei oyii pi;-
n t ,i , , r, t ti'ni
iodatku. )oneadz se tim
misil do z:'de.itosti. jejiehz
s:i''s
rozhodovani pfislusi jeduotlivym
... ,.,...e;,lAnt Wilson ne-
suiumi. .m. r-.,
jvno (h.j.ul uen , .....
! i 1 1, ,,r.,,lni .Hfltll CI A'
roicraeovai v i iiimuhim ..u...
.
i
l.ednotlivyeh stateeii a neu u ; -
'N Kongresu iiaic.u -j-
na odpuree hlasovaeiho prava, ae
i na neustupne zastupee statiuch
prav a proto bylo tezlco oeeKiuan.
ze budou miti zadouei uspeeh.
i Novy Zeland dava nam priklacl
hou tamni Spoleeiiosti pro zdravi
zen a deti. .le malo kraju ve Spoj.
Statech fideeji obydlenych nez
kraje novozelandske, a prece ten-
to ostrov postaral se o diikladny
zaznam detskyeh narozeni. Pomoei
mistnich odbocek uvedene orga
nizace. zenam i hlavne fizene. ta
uejmensi mesteeka a venkovske o
byvatelstvo zaopatfuje osetfova
telkami, detem rozumejieimi. a po
moei vlady a tisku informuje kaz
deho o problemech s nemluvnetem
spojenych. Xeni snad ani jedne ro
diny v Xovem Zelandu. ktera by
tak poueena nebyla. Tim umrtnost
detska znaene klesla. Za posled
nich dvacet let zemfe tarn mene
deti nez kdekoli jinde na svete.
Kdy a proc se pije kofalka?
Y lete, protoze chladi. Y zime.
protoze hfeje. Rano aby bylo neco
v zaludku ; vecer, aby se lepe spa
lo. O veselee, aby bylo veselo. o
pohfbu, aby se dusieka zapila.
Kdyz je stipani, aby pfestalo,kdyz
je elovek unaveii. aby se posilil.
O kftinach na uvitani novorozence
a protoze sestinedelka pivo, ne
smi, o litkupu, aby se prodane zda
filo. Kdyz se dere pefi aby dracky
neusnuly, kdyz se jede na lion, aby
bylo lepe videti na "musku-"
Kdyz se zabije prase, aby nebylo
spatne po tlustem, kdyz se slavi
svatek, aby to moc nest.ilo. Kdyz
neni penez na pivo a kdyz je chut'
na kofalku a ta je povad.
lEIClCIJClClElflflJCIJCLClELCCLCLClCLCIJCiaClJaCinDDC
-j
, yf
,
S
Jste s nami spokojeni? Co jsme pfedpovidaly stalo se!!
K a v a opet lacinejsi!!!
OZXAMTTJFiME. timto vsem nasim ctenyra pfiznivcum,
ze jsme opet sinzliy eenu nasi
Speciality Kavy na 21 centu.
Jelikoz se zima blizi, mel
tourn i r i - t i
i Kami zapiav;ui a niuio kuo iu;i
Q ot,H g(j zaslfinim obj0anavky v
a Korenim zasooui. j'ozc eji ouueme zase k vaiiocum-oujeumtv- w
5 tu nejlepsi pozornost. ,
tf) Kdo si dosud nepsal o vzorek, mileradi poslouzime pul O
libennm vzorkem kavy. eaje a eikorie.
Tt'-z nejlepsi druhy kavy 24 a 26 centu, ktere predei kaz-
dou 30 a 40 eentovou kvu. To se nepfechvalujeme, piseme jen &
"9 to, eo nsi odkupni'ei dokazuji. O
Tez jsou lacinejsi druhy kavy az o 6 centu na libfe, ktere
(8 ale lr.v nedrzime na sklade a take bvchom je nikomu neodpo- M
rueovali. Jsme 33 let v kavovem
U kueharka potK-lmjo.
iav niciau- iiu Mviitue .m'iiu (uuiui ivureiu, ceie i mieie, a nu- g
RI portovanou eeskou eikorii. B
C ft)
q Do nzue vsech krajanu porouei se nadale prvni cesky S
q vclkobchod v Amcriee, g
JAVA COFFEE ftiSLLS.
U. 1.1, ,T
E. J. Petru,
TO
h. 17061708 SO RACINE AVENUE,
LE P. S. O noetivosti nnv.4io zavodu
f y t , Fj v.l1ional
R
omaii - Buffalo - Bill
Ocirodilec Kenton King El Ramon, loupeznlk od Ria Grande Krasna lovkjTie
z Perchida EI Sol, postrach slepi Mexikan Malo knize hor Strasidlo na slepi.
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte-
I roukoliv adresu vyplacene za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stra
nek. KaMa knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLARKSON.
jjj
j;
Boli vas zadaV
IMnoho lidi zkousi bolestmi v za-
dceh. zavrati a mnohymi jinymi i
ehorobami ledvin a jater. Severuv
Sihtel ledvin a jater (Severa s Kid
ney and Liver Remedy) byl phpra
ven a jest urcen k leeeni zanetu
ledvin a mechvfe, zastaveni moee
neb pri obtiznem moceni, bolesti
v. w r 111' 1 1
, uoiesu v zaaeen, jez pin oa svej
y z chor:cll le;lvillj 5Iou.
tenee a kv.seWi v zalnakn. (Jena
i
e
oO centu a i .00 vsude
lekar-!
L-ti-inaeh. Zadeite vvsiovne jen beve-
. , .
ruv a varujtc se napodobenin. Za-
j (0jte tetv v lekarnaeh Severuv
Pesky kalendi'if na rok 1915. Jest jCim by byla pf. Anglic, kdyby ue
ztlarma. Xema-li ho vas lekarnik. !'"ela ohromne zasoby kamenneho
piste si on pfi.no na W. F. Seve
ra Co.. Cedar Rapids, la.
! daleko okamzik, kdy Anglie spo-
jtfebuje p.osledni kjiru sveho "cer
Jak Se deSa IT3ClyB Ueho diamantu" Inohy si pomy
Ve Spojenych Statech vzniklo sli: pak'bude proste dovazeti uhli
hnuti po osamostatneni mod. Do zamofi. Vec neni vsak tak pro
nedavna amerieke zeny byly odka- sta. nebot' doprava nhli bude sta
zanv na vkus Pafize, ktera dikto-jti mnoho penez a vyrobky promo
vala modv celemu svetu. Byly tuk'i tohoto drahocenneho uhli zho-
ncinenv zaiimave nokusv. ale zdaltovene pnrozene ouaou zaiazeny.
se. ze velkji americka mesta stale
io5t cpkaii na slovo sehvaleni z
v i '
j -
Pafize.Pafiz je vsak v pfitomne do
be pilne zamestnana osetrovamm
ranenych a nema easu, aby pomy-
slela na nove zmenv v modaeh.
Jak se delaji mody? Y Pafizi .e:.lsou nam posix .uum.n uj
nekolik vynikajicieh krejei, ktefi ' nepfistupny. ponevadz teplota s
. i 111. ..1.1 i , nl- ii rr lii'nitp
udfivaii v mode ton. Ale am obieK,
navrzeny pfednimi francouzskymi
udavateli mod, jako jsou Paul
Pret, Callot a Cheruit, by se neu
jal, kdyby nebylo tu pomoei zen.
Pafizsti krejei vyhotovi navrh na
nove obleky, ale o jieh rozsifeni
staraji se vyhradne zeny, hlavne
takove, ktere na divadelniin jevis
ti a v koneertni sini upoutaji na
sebe zraky tisieu.
Programy pafizskycli divadel
maji vzdy poznamky, ze ten a ten
slavny krejei zhotovil robu pro hr
dinku hry. Herecka, ktera pri hre
odena je v uboru od Callota, za
vede novou modu, dovede-li uka
zati, ze takovy oblek se pekne vy
jima. Y velkych pafizskycli modnieh
sinich je sila zen, ktere zivobyti si
vydelavaji nosenim nejnovejsich
modnieh obleku. Dovedou-li se a
Teehto novycli oblecich poliybova
ti licnueene, jsou lepe placeny. ITo-
tovitele obleku uznamenali, ze je
, 1 fmrnC-
nom TiniTO zpusoucm munuu z.uv. o
sti -iiodv
Slavni pafizsti krejei stale pilne
Izamestnani vymyslenim novych
by se kazdy v eas kavou, cajem q
i t P. l .1 '
ivtiv n is.uu jiui uuunai, au lie-
eas, abychom mohli ji venovati W
obchode, tudiz vime, co dobra,
1... 1 i". i i A
maiitel, 55
CHICAGO, ILL.
nresvedete se se n vvdavatel-lC
Bankv Y Chic,arl,
25 centu kus aneb pet knizek za
iinod. X'ovC mody pfinesou jim no-
ivy ohchod. Jejich snaliou je, aby
kazda sezona mela sviij no styl.
Jakr.iile navrh k nove mode je
zhotoven. vvhledaii znamou lierec-
flbv noy. n&yrh pfedvedla
pfvd 0 obecenstva. Uhii se ta.
k ... nflvl.h k -el obrdzkv ob.
,evi se
v modnieh listech a jak
spatHte podobne obleky na prome-
(n'idaeh. v divadelnieh lozich a pod.
se zasoby uhli na
zeros vycerpaji.
, .iPst; jisto. ze jednou zastavi se
-.
nvneisi nnznivv vvvoi prumvslu
118'isiecikem nedostatku uhlj, nebu-
, tj(1ji pcsTariino vcas o nahradu.
uhli v zemi ? Dovede si Angln ne
kdo viibee bez uhli pfedstaviti?
,l)le vedeckyeh vyzkumu neni vsak
Tim stane se takova zeme ne
scliopiia souteze na svetovem tr-
jhu. Y Xemecku jest die f ecenych
vvyVniiu'i dostatek uhh neste na
1100 roku. Ye vsech zemieh je uhli
dostatek ale v hloubkach. ktere
j miouukuu uuFa l.v, v,,.
hloubky pobyt pod zemi uplne zne
moznnje. Ble zprav inzenyru z
Transvaalu dobyva se v tamnej
sich dolech uhli z hloubky 1300
m. K vytahovani uhli na povreb
zhotoveny byly stroje, ktere za 1
a pfil nihility odvinou dratene la
no 2000 in dlouhe. Xejhlubsi sacli
ta v Evrope jest od te doby v Bel-o-ii
u Flern. Jest 1200 m liluboka.
Co to vsak jest proti projektovane
saekte ve zlatychj)olicli v jizni iVf
rice, kde se ma die navrliu inzeny
ru sestupovati az do hloubky
30003600 m. K tomu cili musi se
zbudovati ovsem zvlastni vetraci
stroje, aby se pracujieim delnikum
v teto ohromne hloubce pfivadel
cerstvy vzduch. Yypocetlo se, ze
pro 2000 delnikii, pracujicicb v
hloubce 3000 m, bude potfebi za
minutu pfivadeti 1400 kryelilo
vyeli metru cerstyeho vzduchu. Bu
dc-li vsak mozno jeste pracovati
pri teplote, ktera v teto hloubce
I IP HPfljl ie 11Z VVTJOClStl a TOZ-
-
ihodne o torn teprve zkusenost.
:Riehter's Anchor Pain-Expellor.