OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNV :: TYDENN1K
PUBLISHED WEEKLY
Vychazi kazdou stredu. Published Wcdnesda)
Vydavatele : : Publishers
ODVARKA BROTHERS. CLARKSON, NEB.
provineii Abr.uzz'i, ktera. jest hor
nata a tezko 7)ristupna. Proto se
rpravy zdrzap. Mesto Sora utrpe
lo podobne jako Avezzano. Jedine
kasarna zfistani stati, ponevadz !
v
Ovsem,. kdyz pfisla zachrana po-
zdeji, bylo jiz pozde, vetsina za
sypany eh zahynulo. ' '
Toto zeinetfeseni muzeme zvati
ladni budovy se dukladneji stavi ym v histoi'H-
FicdpIaSnc na rok $1.00 Subscription $.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEER
Valcem v zime
nestoji za ninh
Vsecky zpravy z bojisf zapad
lnho i ycdiodniho svedci o torn, ze
se nepodonika nic, co by stalo za
ree, a proto ctenafi nemohou c
kat, ze UiJlysi o nejakem rozliod
nem vitezstvi te nebo one strany.
"Velike" "bitvy jsou prozatim jen
vyplody zpravodajii. kterym se ny
nejsi valecne operaee zdaji byti
nudnymi i poufebuji' nejakeho ro?
; cileid. Jisto jtst, ze ku vecem o-
pravdu velikym dojde teprve :;
. jara. az to pocasi dovolL Xa to s
take obe stranv ze vsech sil pfi-j-ravuji.
Nyni se jvsem take bo
juje, ale jsou to jen vypady a'pro-ti-vypady,
podnikane jen za tim u
eelem, aby se nepfitel udrzoval v
einncsti a nejistote a aby se una
voval. Niemi jinym nynejsi boje o
aakopy, pfi nichz se postoupi na-
nejvyse jen o pul mile, nejsou. Za
to na jafe stanon se velike zmcny.
Na bojisti objevi se nove velike
. arm'idy a pak se bude postupoval"
rychleji. Anglie posila do Fraiicie
tisice mUzii kazdy tyden a XT":t.ei.
ktefi o torn dobfe vedi, nezah.ili
take; Pod prapoiy shaneji se po
sledni zaloznici, a nemecti genera
love cliystaji se vziti do svych ru
"kou kanipaii na eelem bojisti, ne-
: jen rakouskou proti Rusiim a Sr
bum, ale i tureekou na Kavkaze.
ITikdo iiepochybuje, ze take Ru
munsko a Italie byly by jiz valku
zapoealy. nebyti zimy, ktera eiiii
-"kampan tak obtiznou a prinasi
vojsku tolik utrpeni. Zpravy od
Varsavy jsou pine odporii a ne
rl"srovnalosti. Nemei se stavi. jako
" by chteli zabrati Varsarvu jiz zi
tra, ale zatjm se vyskytly zpravy,
ze tini spusobem jenom maskuji
" SYui ustun.ku slezske hraniei. I
'-kdyby to nebjdo pravda, jsou asi
- Rusove jisti, ze Varsava nepadne.
jinak by nebrnuli tolik vojska do
Halice a do Uher. Na zapade bo
juje se jen t okoli Soissonsu a v
Elsasku, kdezto ostatni bitevni fa
ra je skoro v klidu.
nc-zli domv soulvrome. Blize Mon-
tagnano jedna "hora rozstepila se v
pravein si ova smys'lu ve dvi. Jed
na polovina sritila se do udoli a
pobrbila pod tisie'i tunanii kanieni
uekolik samot a vesnieek. Nikdo
tiepoehybuje, ze na zivelni silu by
lo zemetresem toto mocnejsi nezli
pfed peti lety byla rozborena llos
sina. Dosud jsou zjisteny tyto no j vet
si ztraty na zivotecli: Avezzano
j 11,000, Alba 6000, Sora 5000. Pes-
tMna 4UUU. .san iJenedeito 3UU0,
Magliano 1300. Capolle 1200. Scur
eolo S70, LvKa 4.10 lidi.
Nasledkv brozne katastrolV no-
einaji se jiz objevovati. -Isoti to zi
nia a nemoznosf poskytnouti vsein
obett-in pfistresi. blad, jiozary v
troskaeli a nakazlive nemoce, k it
re se objevuji i vzdor ziminimi oi
dobi visnde tain, kde jsou zaehra
neni nalironiadeni. Zaebranini pra
ee pokraeuje sice spesne, ale pre-
ec ne dosti lycble. a by se moblo
dalsim pobromam zabraniti. V
mnoba inesteeli a vesnieich, do
nicbz A'ojskp anebo obeansti za-
"Prosperujfcf Kansas
posila lod' potravin
Belicanum! "
Tento napis s vlajkou Kansasu
zdobil fod' "ITannali", jez v mi-
.1 1- - "I..- 1 11
iiunun unecii ociiuii vvpiuia. ve-
zoue od lidu kansaskebo za .$500,
000 potravin a satstva do Kotter
daniu. Krasnym eineni tim Kan
sas vyvratil smutne porekadlo, zo
"syty lai-niMnu nevefi". Farnu'iri
a jini obyvatele statu poju-ali ze
sveho "roliu liojnosti' take cast
trpieim lidem v nest'astne zeini.
nejvlee postizene dusbnlky )ritoin
ne valky- Je to stesti pro llelgi
I'any. zo stat Kansas v minulem
i-oee vypestoval jednu ze svyeli nej
vetsich ii rod pseniee. Kansas me!
i-adu spatnyeh let, kdy urodu na
polieb zn icily vetry. a farmari to
lioto statu vedi. eo je to nouze a
bida. Xektera lm'sta v Kansasu v
iiiimi'Jyeb letecli lnnobo utrpela cy
klony. Kansas nezajioninei na ty
ty rany. z)fisobene mirpnrodninii
zivly. a chape, ze jcste horsiini po-
chrancove dospeli, shledalo se, ze jhroinanii postizena byla mala lel
jsou trosky v plamenech. Kolik ne gie. Proto ma Kansas srdee siroce
sfastniku pod niini za ziva uhofe- otevrene pro bolesti jinych a po-
malia v tomto roee liojnosti. Kan-
Napadnou kdy Nemci
Spojene Staty ?
Je pravdou,- ze Nemeeko mfi pe
clive vyiraeovany zamer k napa
.deni Spojenych Statu, ktery bude
proveden, bude-li Nemeeko v pfi
tomnem konfliktu vitezno? Tato
otazka easto v posledin dobe je
pfetrasana a jsou lide, kteri tvr
di, ze takovy plan existnje a ze
Nemeeko ve svem silenem snu o
svetovem panstvi pomysli na zdr-
ceni Spoj. Statu. Xa poeatku val
ky bylo oznameno, ze neinecka
kniha s nazvem. ''Operaee na mo-
ri.'J napsana svob. panem z Edel-
scnennu. oyvaiyin cienem neme
ckelio generalniho stabu. byla v
XTtMiieeku potlacena, )onevadz ob-
sahovala plan kampane k napa
deni a vpadu Xemcu do Spojenych
Statu. Von lernstorff. nemecky
vyslanec v Americe, prohlasil, ze
dvove knihy neexistnji. Ale nyni
casopis Outdoor Press v Xew Yor-
cu pfinesl ireklnd onoho svazku.
i ' V "1 1
crery oznacen je vyiiavateii v
predmluve jako "poloufedm ve
svem eharakteru, posuzujeme-li jej
mirne." V tomto svaku vedle kam
iane proti Anglii, naleza se jn'e
kvapujici plan utoku na Spojene
Sratv.
BEIiuBIDQDl
OQQDD
inoonis
tan
aoa
BQ
BB
BQ
Nastuzeni ci ryma,,
zapal pruduSek a chripka jsou zdlouhave chorcby a zane
chavaji ?a sebou tvrdosfjny kasel. Jest z tchj tedy vidno,
za v podobnych pn'padech ma dbati pacient na to, aby za
chvaty kasle byly seslabeny, bolesti zmi'rneny a bolavost
zmensena a ulevena.
Severitv Balsam
a
BQ
BB
BB
BB
BB
BB
BB
11
BB
a
BB
BB
pro plice
(Severa's Balsam lor Lungs)
jest tu vhodny'm lekem. Jest znamo o nim jiz po vice jak
tficet let, ze jest vytecnou pn'pravkou proti kasli, chraptivo
sti, zajikavemu kasli, zanetu priidusek a krupu. Cena 25 a
50 ctu DruzMi se k tem chorobam i ryma ci nastuzeni, tu
Severovy Tabletky proti nastuzeninam a chripce (Seve
ra's Cold and Grip Tablets) mely by byti brdny k odstraneni
te nepnjemnosti. Cna 25 centu.
na
S30
GB
NEZAPOMENTE
si dost-ti vytisk Severova ce
skeho kalendafe na rok 1915 v
Ickai'nach bezplatne. Ncma-li
ho vas lekarm'k, piste si on primo.
Kupujete-li lcive prostfedky,
chcete takove. ktere se jiz o
s gdc:ly. Proto se tedy ptejte
o Severovy leky. Odmi'tejte na
podobeniny. Stujte na torn, aby
am byly dany jedinS ty prove
s jmensm
BB
BB
BB
BB
lo, tezko si pfedstaviti. Tyto po-
zary jsou mnohem cetnejsi nezli
se ocekavalo, prave proto. ze v
teehto horskych vesnieich se y zi
me topivalo. Ysechny zaehranne
setniny, ktere se liyni z fiima vy
silaji. byvaji opatfovany ehemi-
sas v roee 10U zaslel na 0,116.1S3
akry iudy jisenice- Troda pseniee
byla letosniho roku v tomto state
dvakrate tak velkon. jako uroda
v r. 15)1. 1 Xa kansaskyeh farmach
sklidila se v r. 1914 celkem 180.924
ekymi hasieimi pristroji. Take ma- SS5 l)uslu pseniee, jez ma eenu
jf dynamitove patrony k trhani a
odstranovani trosek tarn, kde se
jedna o zachranu zivotu. Jisto je.
ze je to prostfedek posledni a ne
bezpecny, ponevadz etne obeti
mohou tim spusobem prijiti o zi
vot. PlukoviTk George Dunn, a
mericky vojensky attache vAsla-
necky, vratil se prave z Avezana
.$160,000,000. Z teto urody kansas
ske pseniee dalo by se zhotoviti
40.205.540 sudu mouky, ktera "by
postacila k upeceni 8,5000.000.000
bochniku chleba. Letosniho roku.
hlavne nasledkem valky v Evrope.
mela )seniee dobrou eenu- lrno-
Xemei die tolio zameru )Oslali
by eo nejrychleji transportni lode
pros more do Ameriky a vylodili
by svoje vojsko. Toto snadno by
pfekonalo slaby odpor, ktery by
mohli poskytnouti americti pra
videlni vojaci a dobrovolnici a za
bralo by iifimorska mesta. Kniha
udavji jasne, ze nebyl by ucinen I
pokus o zabor vnitrnilio uzemi, po-1
nevadz toto pnlis rozsahle. Finauc
in opera americkeho naroda byla
by zlomena dobytim pobreznich
.mest a americka vlada byla bv mi
r-T ! Ill MIUBW .. . .
i
liodnoty a jeste spatneji je vyevi
cena. re skutecnosti XT'mecko jest je
dinou velmoei, ktera je schopna
podrobiti Spojene Staty. Anglie
by ovsem mohla podniknouti u
snesny utok na mori, ale nebyla
by pripravena k ochrane kanad
slrych )rovinci a Americane mo
ldi by se na pevnine odskodniti
y.n porazku na mori. Zadna z ostat
nich velmoei nemohla by uciniti
fopatreni pro potfebny transport
ojska ku vpadu na nevninu."
Jak svrchu povedeno, hrabe
Jiernstoff existenci teto knihy po
ir:i, ale reee je tu moznosr, ze
i iv x ' itakova kniha bvla napsana a ze
cena se podrobiti. Xemci pocitaji. ! . , 1 L
ze nasi hlavniobranu.valecne loir;;' ''
. ii -it ' bylo v nemeckem creneralnim sta-
stvo, snadno by premohli svyrn ' . , , b
ivlastnim valecnvm lod st vein. V- "J-"--- M'n
iciecn zaoyvaio se snem o svetove
hvm l'armarum v Kansasu bude u-1
tok by byl podniknut neocekava-
ne, kdy americke lod'stvo bylo bv
moci, o podrobeni vetsiny sveta a
do fiima. jez bvl se zachraiinvm Itomobily a poslati hochy do kolle-
mozneno letosniho roku zaplatiti ' v v , , , T J vsechny jeho snahy k tomu vedlv.
, v , . . . roztrouseno lto vsech vodach. Jed-i J d J
markyce na tarmy. zakoupiti hi an , , . , , , ... -Je tudiz mozue. ze do phniu toho-
i nothve skadronv mo y by bvti po- , 1
jio zaiirnuiy nyiy l spojene Staty.
K velkemu nestests
y Italii.
Mesto Avezzano v Italii jest
dnes jedinym hrobem. Pfed osmi
dny zilo tu jeste 12,000 lidi, z
nichzvetsina zamestnana byla v
sesti cukrovareeh, ktere v tomto
repnem kraji dobre prospivaly.
Kdyz se asi pred deseti lety zakla
daly, bylo sem povolano i nekolik
cukrovaniich teehniku z Cech. Xe
bylo by nemozno, ze nektery z nich
zde uviznul. Z tohoto objvatelstva
dnes asi 11,000 lezi pod troskami.
Ti, kteri zustali na zivu a byli z
trosek vyhrabani, nemohou ci
taii do tisieu. Je jieh jen nekolik
malo set. Je si tezko pfedstaviti
spougtu, jakou zeinetfeseni v Avez
: zanu spusobilo. Sotva pul tuctn bu
dov zanechalo takove trosky. ze
aspon steny zustaly stati. Jinde j(
slide zdivo rozhazeno na vsckv
stranv. neni znar. kde satly dev.iy
a kde byly uliec. a lide kteri s
zde narodili a ir.noho.let tu z'ni
'dovedou ,ien pnbhzne naznaeui.
kde asi stal .iejieh dum. Take o-
-koli mesta je spustoseno a podeba
.sborem navstivil. AVpravuje: "Xi
kdy ani ve snu jsem si nepomyslil,
ze by tarn bj'ly pomery tak hroz
ne. V celem meste prvni posledni
dum jest rozbofen a pouze tfi
staje stoji. Kostely, palace a vse-
eko, eo bylo staveno nejpevneji.
sbofilo se prave tak jako vsecko
obtatni. Uliee jsou pokryty tro-ska-ii
na sest a sedm stop vysoko.
Za ki'atkou dobu stane se ziieliran
n;i ;jraee zbytecnou, nebot vsichni
pod troskami pohfbm budou za
tmi nirtvi. Kazdy, kdo nezabynul,
je poranen. tak ze je vsecko oby
vatelstvo mesta vvhlazeno. Pora-
ji, aby dostalo se jim vyssiho vzde-
hini. Stat Kansas toho roku nale
za se v popfedi prosperujicich sta
tu Unie. Kdyz guverner tohoto sta
tu Stubbs vydal provoh'mi, aby ob
cane Kansasu v tomto roee hojno-
topeny drive, nez mohly by se shro
mazditi iako vseobeena obi-ar.na
-j 1 1 -1-4-4. t i - ' zdroji lakaji prave tak iako zeme
Tf'flnntk'a. tninto r ;inn vvehazi ' 01 J u
inVie iin iovn. h Nemei him if do
, -i i i. 'i v ' 'i " ech miioho bylo vykonano na u-
k'onalou znalost valecne siJy nasi v , w ' J .
ktere XtMiieeko svvmi velkvmi
jiho-americke, kde v iioslednich le-
pravidelne armady
liofeji uvedeneho casopisu kniha ;
cko po nekolik let z.ipasi v jizni
l-'i i.tlr-i ill i i lni'ipm' lilclr I A llnlMlrt lrlix n , - - X -il 4- -i -.-vO,,
J P Onerace na mori takto nise 01 1
pamatovali na trpiei Belgicany.l ' , . Sf,fA - ir.sech znacne byl0 iispesno.
1 ! -i v . v t l-IT-' ll It)
promiuvii z uuse vseno nail. v- , - , .
ckym zajmum:
zva tato nalezla ziveho ohlasu po
eelem state Kansas na vvy.vn tn- "Operaee proti Spojenym Sta
to odpovedel umyslem sehnati to
lik moukv. aby Pelericane mohli si
napeci asi 10,000,000 bochm'ku ; -chazely a ve skutecnosti teprve v
,.i,io L-,.r, 4..i, i posledni dobe byly odstraneny
turn musi byti doeela jine politi
eke tfeniee s touto zemi nikdy ne-
Matka.
Anglicane inaji pfislovi: Who
rocks the cradle, rules the world !
Kdo houpii kolebuku, vkidne
svetem- A zkusenost uci, ze o-
')ravdu ti. kdoz jsou strazci deti.
stvi satstva a jinyeh pfedmetu. Y
kazdeni meste a okresu Kansasu
nenyeh pocitam na 1000, zabitveh
10,000. Je velmi malo lidi, snad jen ustavil se vbor' kter' m61 na sta"
par tncifl. vvvazlo bez poraneni. ,r0ST1 suuaui Voimvm a saiAa pro
Je!o horn kalastrofa nezli v?Jes-ltrI1'C1' -byvatele zeme hrdinskeho
sine, nebof zde se to vsecko odbv- krale Alberta- Kazda osoba podi
lo v nekolika vtefinaeh. Nikdo ne- lela se na t6to lm Pr
mel nejmensi pfilezitosti k uni-i16 nistecko Sylvia, ku pfikladu.
knuti J? iposlala 250 saeku mouky. Jeden
farma f poslal do Topeka peknou
Zvlastni pfihoda stala se v Ca- kl..lvUj aby pi.otlfina bvla v dra2b
pelle, vesmci na sever od Avezza- a z yvtkll aby nakoupilo se
na. Kdyz-tarn vojaci pracovali, sly atstvo Jini farmafi pfivezli brain
seh podivne zvuky, sli po sluchu bory NgkteH a2 1000 buslu. Ob
a po chvili vyhrabali zivou 2enu, lchoanici ft prfimyslnk.i rolg2 pr.;
liz se pod troskami narodilo dite. 'sp51i zna5ng nft t(?nto (1.u. stfitu
Alatka i dite dopraveny byly do KailsaSu Belgieanum. Obchodni
hlavne nasim pficinenim. Ovlad- "tedy m.ltkv j g y
nemocnice a dafi se jim dobfe. Set
ink karabimnku. ktery zaehran
nou praci fidil, byl pozadan za
se pousti. Jedine selske sta vein v
okoli nezustalo stati. vsude je vi
deti jen ssutiny. Sest vesnic pot-
.kal tyz osud jako Avezzano. Take
'tarn byly ztraty na zivoteeh veli
Jce, i odhaduje se, ze jedine v tom
to kraji cini 25,000. Zpmvy z Ki
raa oznamuji, ze na sever zasahlo
zemetfeseni az do Aneony a Flo
rencie, apkoli tarn jsou skody ma
le. Az v zalivu salernskem bylo o-
,tres cititi. Nejmene pet set mest
a vesnic jest zniceno bud' iiplne a
nebo z velikescasti. Nejlnife je a
000 suilu mouky. Xejdojenmeji pu
sobilo. kdyz jista divka .slouzici
rna farme. jifinesla $50. ktere uspo-
nuti teehto neshod ma vsak jiste
nieze a tu vystava otazka, do ja
ke miry muzeme vyvinouti ju'o
nas ucel pfehmaty Spojenych Sta
tu na nasieh zajmech, abyehom o
zbrojenou silou mohli podrobiti
tuto zemi. Xasim hlavnim cini
telem tu je nase lod'stvo. Xase va
lecne lod'stvo nui vsechny nadeje
na vitezstvi v srazce s americkvin
lod'stvem, ktery je z )ravidla i oz-
ptyleno po dvou oceauech. Je jis'.o.
ze po porazce lod'stva obrovskc ne
chranene pobfezi a vnitfni moen'1
zilroje primely by tuti zemi k nza-
feni miru
K(iyby liemecke vojsko ni ;;-
veno bylo k utransportu v torn lez
momentu. kdv lod'stvo bvlo lv do
slano na druhou stranu oeeanu. za
pomernych okolnosti mohlo by o
perovati na americke pud'' nejiley
le ve ctyreeh tydnech. lyo jiz u
nejhorsi ze vsech, nevyjimaje ani ,potr.obu -e tak j.lko ubozi Belgiea.
: i ' t t I'm iJ a
" A -r"-vr- r-f j.lt 11.111 1 i !
-rv c.Atiitit .ai. in ctiiii :, ' n
1R'.
sdruzeni jenotlivych mest zfidila
fondy. ktere rychle vzrustaly. XTej
vice ovsem nfisneli k darn toinuto
kmotra i navrhl.. aby se chlapee na farmaa kteH sehnali vice jak 50,.
zyval l erre Jiotino, Zemetresem.
Krai Viktor Emanuel se vyslo
vil : "Od sveho detstvi navstevo-
r
val jsem dejiste kazdeho zemetfe- -jla si m rok jln pr.',ce lia far. 'vazovano. do jake miry mohli by
seni v Italii. ale toto povazuji za I VvlL ze nenz tec-h lie-1 0,101,1 se setkati s "siScliem. Spo
,iene btaty v pntomne ilone nejsou
.sehopnjr postaviti se na odpor na
semu vojsku rovno eennou silou.
Pravidelna armada Spojenych Sta
tu ma 65.000 vojinu a z teehto je
.noni 30.000 muzu je pfipraveno
pro okamzitou obranu domovske
zeme. Z tohoto poctu aspon 10.
000 muzu je nutno poneehati jako
straz indianskych nzenn a jako po
i'adku pobfeznieh opevneni. takze
jenom asi 20.000 muzu bylo by
mono lined postaviti na valecne
pole. Je tu take miliee o 100.000
muzieh, z nichz vsak vetsina neby
la (wicena od posledni valecne vy-
yj'y. Tato miliee je spatne vypra-
messinski
se dve nejvyse tfi procenta oby
vatelstva, kdezto v Messine cebi
tfetina." Znamy vynalezee Iar
coni. ktery krale provazel, pravi:
'V Avezzanu nestoji jediiui zed'.
Cele mesto vypada, jako by bylo
rozdrceno, ba rozmleto nejakym
velikym strojem. Lide, kteri pfi
sli na nnsto prvni za ueelem praee
zjichr'amie, meli pfed sebou ukol
tak ohromny a beznadejny, ze jen
chodili od mista k mistu a kdeko
li slyseli volani o pomoc, ani se ne-
pokouseli koho vjrkopati, ale je
nom upeviiovali znameni, aby me-
kde kopati zachrancove pfisti.
Mam domov a oni tarn v Bel
gii neniaji," pravila ufednikum
pomoencho vyboru. Kdyb3r kazd.y
stat v Unii vykonal pomerne tolik,
co vykonal Kansas, nebylo by v
Belgii bidy. Kansas muze byti hr-
dym na svuj krasny cin a jiste do
stane se mu odmenu vdeku nesfast
neho belgickeho lidu. ktery v te
to tezke chvili dovede oeeuiti ka
zdy pomocny cin.
Pecirkovy kalen
dafe jsou zde
to CJoethova pram.
V nynejsi dobe vyskytuje se ce
!a fada ruznyeh spolecenskych
zlofadfi, jez brani matkam v pl
neni jejich povinnosti matefskydi.
Matky na venkove, zvlaste zeny ze
medelskych proletafu, jsou prilis
pfetizeny praci. A pfeee prave o
ny pfi svem zivote v pfirode na
cerstvem vzduchu mohly by dati
spolecnosti neobycejne zdatny do
rost. kdyby mely zadouei klid. A
v meste neni lepe. T zde je pfekaz
kou tezky boj o zivot; matky ini
ceny k vydelecne praei. nemohou
ani pfi nejlepsi vuli venovat se
praci vychoA'iie- A uejtize jsou po
stizeny matkyo nemanzelskych de
ti, nebot' die spolehliveho vypoctu
jen asi 22 otcu ze sta kona svoje
povinnosti temto detem.
Pravcm ozyvaji se nafky iia
zdivoceni mladeze. Ve velkome
stech rozmalni se apacstvi, jimz na.
konec jsou postizeny nejvice rad
ii i delnici, nebot' zdivocili a vseho
schopni apaci neublizi ani tak bur
zoum jako tem, kteri neniaji na
zbyt. Muzeme ciuiti zodpovedny-
mi za takove zdivoceni mladeze
matky? Nikoli, takove matky ne
mohly vubec venovati peei detem
i kdyby vide byla ta nejlepsi. Zde
jen podporovani matek a ochrana
mladeze mohla by celiti hroznemu
zlu zdivoceni mladeze.
Nemozno totiz podceiiovati hu
maiunch zafizeni, ktera hy prave
dobfe pusobila na samyeh kofer
neeh teto bidy jsou to na pfi
klad utulny pro sestinedelky, fi
st vy, kde by se udilela pravni i
jinii porada matkam, dale mely by
byti ustanoveny statem placene do
maei osetfovatelky, zfizovany je-
sle. detske opatrovny, zakovske fi-
tulny, prazdninove kolonie zakov
si a pfedevsim instituce generalni
ho porucuietvi, jez byla by zfize
na za podpoiy zen. Takova zafize
ni mela by za ucel, ze poskytnuthn
pomoci potfebnym matkam pfiva
dela by je k vedomemu plneni po
vinnosti matefskym.
sveho naroda.
Tak v literature Aridime skoro
vsude, ze zivot opisci velkych muzu
zacinaji lieenim matek vynikaji
cieh lidi. Vystihl to jiz Luther,
ktery byl jednim z prvnieh, kteri
zadali v Xemecku fadne skolstvi
divci, ponevadz zalezela jim na vy
chove matek pristich generaei. A
le teprve Pestalozzi svym velkym
dilem vychovatelskym ukazal pfe-
svedcive ohromny vliv matek na
vychovu. Take Xapoleon I zaby
val se touto otfizkou vychovy pri
st ich matek. Povolal k sobe vyeho
vatelku pani de (1ampan a fekl ji.
ze stare soustavy vychovne jevi se
mu nedostatecnymi. Ptal se ji, kde
hledat napravu. Pani de Campan
odvetila kratce: "V matkaeh!
Jisto je, ze jiovinnosti matefske
se nezmenily. jsou vfibee nezmeni-
telne, jina je vsak otazka. zdali
matky za zmenenych jsou vul)ec
nezmeuirelne. jina je vsak otfizka,
zdali matky za zmeiunych )onie-
ru take svoie povmnost i konati
mohou- Vidime, ze matky jsou ca- od)orucuji jej kazdemu, kdo trpi
. .. . v , ii Tri T:i4. o li n t
sto pro svoie povolani matefske se zaiuitKem. jiikc uiilu,
, . n xn n;f-,- m " r,i,i. cti.
ne)npraveny, vyeiiovavaji svoje uu, x uirai i , x. .
Ctyri leta.
Prave nam dopsal pan M. Bilto
z Forest City, Til., a jest nam pote
seniin obsah jeho listu sdeliti se
ctenafi. Zni takto : "Byl jsem ne
mocen ctyfi leta chodil jsem stahi
po doktorech. ale zadny nine ne
pomohl. Stalo nine to hodne pe
nez. Zanechal jsem tedy vsech le
kafu a obratil jsem se na Trine-
rovo Lecive Hofke Vino. Tesi nine,
ze mohu Yam oznamiti, ze mohu
dnes delati nejtezsi praci bez obti
zi a ze se citim zdravym a silnyni.
Mvslim. ze jest to nejlepsi lek a
deti Aetsinou pouze puzeny matef
skym pudem. A je otazka : Muze
matka v modernich sporech. pri
slozitvch otazk.ach zivotnich. v do-
)e nejvetsieh rozporu byti jistou
yudkyni svych deti, nema-li jineho
zakladu nezli svou matefskou las-
ku? Goethe pravil, ze nejlepsi ze-
nou je ta. ktera dovede v prij)a
du nutnosti nahraditi detem otee.
Ale pfi liynejsim vzdelani divchn
vena, niajie pusky podruznejsi tezko bychom nalezli splneni toho-
zeni nejakou nepravidelnosti zazi-
vfnii nebo bolesti v zaludku a v u
trobach nikdy nechybi, zaciiu-li
lined pfi poeatku nevolnosti brati
Trinerovo Lecive Hofke Vino. Ce
na $1,000. V lekarnach. Jos. Tri
ner. velko-vyrobce leku, 1333-1339
S. Ashland ave., Chicago, 111.
Strzena zada napravite nejlepe a
nejdfive Trinerovym Linimentem.
jakoz i pfemozne svaly. Cena 25
nebo 50c. postou 35 nebo 60c.
