Nemecke vyhlidky.
Cim dale se valka protaliuje,
tim vice utoky nemecke slabnou.
Jeste pfede dvema tydny utocili.
Nemci na Varsavu, ale jejich o
fensiva nedala se ani zdaleka po
rovnati s tim, Co provadeli v fij
nu na vycliode a od srpna do listo
padu na zapade. Zda se, jako by
jim dochazel dech a tim se plni
prepovedi znaleu, projevo-
vane od sameho zacatku i
valky. Na zacatku valky jiste me-
ii iemci a itaKusane mnonem vi
ce vojska na obou hranicieh nez
li spojenci. Nyni mohou zviteziti
jen tenkrate, kdyz porazi i Rusy
i Francouze najednou, nemluve o
Anglicanecb, Srbech a Cernolior
cich. Neni pocliybnosti, ze Nemci
v posledni dobe venuji vetsi po
zornost' bojisti ruskemu nezli za
padnimu, francouzskemu. Podni
kali zase divoke utoky na Varsa
vu a zase byli odrazeni. Ale i kdy
by Yarsavy dobyli a nekolik mil
za ni se dostal', blo by to pro nt
maiym iispechem. Jim by pomohh
jetline, kdyby molni Rusy poraii.
talc rozliodne a ti-.-konale, a by by
la jejieh armada aspo-i na nekolik
mesicu odstavena. Pak by mohli
vsecko vojsko stalmouti z Polska
a vrhnouti je proti Francouziim a
Anglicanum. Rakousko by se mo
hli vsecko vojsko stalmouti z Pol
hlo zatim vyporadati se Srby.
Ale kdyz se to nepodafi, pak je
vsecko marne, Nemci i Rakusane
speji vstfic zahube. Jim se nejed
na o to, aby se dostali daleko do
Ruska, nybrz spise o to, aby se
mohli dostati z Ruska ven, abT me
li od neho pokoj. Na zapade ne
maji take vyhlidky uspokojh e. 0
fensiva spojeneii postupuje sice po
malu, ale pomalu budou pfiehaze
posily z Anglie a tak budou Nem
ci potfebovati kazdeho muze, aby
je zadrzeli. Tim spise, budou-li
chtit opakovati sviij pokus utoku
na Calais.
Eusove maji bitevni frontu o
hromnou maji proti sobe armady
dvou velikych narodu militaristie
kych Turecko v to nepocitaje
a pfece se vsude dobre drzi a
nedali se' zaptiditi ani z jedineho
mista.
Nedobudou-li Nemci na nekte
rem bojisti rychleho a velmi roz
hodnoho vitezstvi, nezbude jim nie
jineho nezli zahajiti valku obran
nou, ktera. je jich fidicim muzum
tak velice proti mysli. Nemeekeho
by otfebovalo nejakeho silneho
muze, jako byl Bismarck, ktery by
se dovedl proti vefejnemu mineni
postaviti a miti lepsi rozum nezli
maji bojovni kohouti, jichz je v
Nemecku tolik. Nemecti generalo
ve, a v cele jich sam eisaf, budou
dal a dale zkouseti sve stesti v u
tocich, az se oslabi tak, ze se arma
da octne v koncich. V dejinach je
takovych prikladu vice. "Ctocmi ar
mada, ktera se namahavymi uto
ky vysili, jest v koncich a neni
schopna obrany. Na zapade jiz
Nemci utok zastavili. Na vycho-
.ix -,.',i v.-;
uc ji puuiiiivaji cimi menu. i
sou-li jeste uplne vysileni, mohli du tuto do o)i-avdy a prodni k-Mi
vesti valku obrannou, ktera by k vedeni Iierny dvema podnl
spojence privedla v lidiv a mohla'kavym hraciun. Duvalovi a
by trvati leta. Ale vysili-li se za- fevcrovi. Tito vsnk v takovych ve
tim, nebude na nic takoveho po
mysleni. Do te obranne valky se
cisafi Yilemovi a jeho generalum
nechce, ponevadz ustaviene slibo
vali narodu velike vitezstvi a n?
mecky lid Mi by touto zmenou ne
mile pfekvapen. Poehybuje se. ze
ma dnesni Nemecko muze tak ro
zumne, ktefi by se k necemu tako
vemu odhodlali. Spise se budou dr
zeti nahledu, ktery ve sve zname
knize haji general Bernhardi, ze
pro Nemecko jsou jen dve eesty
velike vitezstvi a svetovlada, ane
bo tezka porazka a upadek. V tom
to padu by aspofi valka nebyla tak
dlouha a krvava.
Mnoho-li je farmarek
ve Spoj. Statech
Die posledniho scitani nalezalo'sim financnikem sveta a me do
lo se ve Spoj. Statech 307,706 far
marek, ale pocet ten bude daleko
vetsi, az odevzdany budou vefej
nosti vysledky nejnovejsiho scita
ni. Aby bylo jasno, pocet ten zna
mena jen farmafky samostatne a
nikoliv zeny farmaru, jiehz je pri
rozene daleko vetsi pocet. Zeny
dues zaujimaji ve vsech moznych
zamestnanich mista, a jak vychazi
na jevo, jsou ve vetsine z nich pra
ve tak uspesnymi jako muzi a zku
senosti nabyte v praksi pfidavaji
k jich sehopnostem.
Zeny uznamenaly velke pfilezi
tosti ke spokojenemu zivotu na
farme. a dues, jmenovite na vyeho-
de, neni vzacnou veei, zenu natezti
pfi pilne praci polni. Mnohe ze-
ny s professi a dokonalym vzdela-
nim se eh opily prace na farme, jed
nak k vuli zdravi, a jednak k vuli
docileni spokojenejsiho zivota. Ve
vv'lonioh statech zeny hlavne za
mestnavaji se dobytkafenim, ale
na domovinach na zapade zeny ja- clenove teto rodiny, na dalsich pa- ('jini'1 novazuji policajty za sve slu
jko zakopnice prolamuji nikdy .desat let. Za koncesi tuto bylo nut- ,zebniky takove hledisko jest
pfed tim nezkypfenou pudu a uka-
zuji pfi torn podivuhodnou vytrva- 000.000 hotove, $15,000,000 v roee
lost a pficinlivost. Na domovinach 1014 a musi placena byti jina vy--t;-iit
Dakote zena-farmafka ne- dani, s fizenim teto male zeme spo-
.ni zadnou zvlastnosti a pokud se
urody tyce, nezustava v nicem po-
-adu za muzem. Na nejdalneisim
zapade, v Calii'ornii, nalezneme
mnoho samostatnych farmarek, jez
zabyvaji se hlavne pestovanim o
voce. zahradnictvim a drubezni
ctvim. V mnohych statech vyroc
ni cestne ceny za nejlepsi vypesto-
Samostatna zenska prfice je dosud
sice vmvslenkach, ale vzrusta kaz-
deho roku tak rychle, jak zeny po
znavaji a ocenuji hodnotu samo
statnosti, zdravi a uspeehu inteli
gentni a pficinliva prace na ven
kove. Neco o Monte Carlu.
Monte Carlo nalezi v pHtomne
aoue k nejznamejsim a nejeiM-
irambhrskym strediskum ve svete.
Je zname.isi'm v obou dilech sveta.
nez kterekoliv jine gamblirske
doupe a svet Kazcie cinne je zmu-
sen tragedii, jez v meste tomto
nejvetsi hernou svta se odehrava.
Do nedavna nikdo nezajimal
o to, jak tato herna vzmkla. c;i-
sopise "Saturday Evening Post"
vysvetluje vznik teto hemy Mel-
ville Uavisson. ruvodeem nerny Pracoval pfi 0setfovani rane
v Monte Carlu, nalezajicim se v . . , bit u Mongu H
malickem state Monaco, je jaky
si Franeios Blanc z Ilamburgu.
ktery pfed lety vlastnil velkou
hernu v jmenovanem meste, zna
mou pode jmenem Kursaal. Byl to
podnikavy elovek a v ziskavani pe
nez byl geniem. Jeho touha po ry
ehlem zbohatnuti pfivedla jej do
vezeni. ale zah'if nevyleeil jeho
"zlate" horeekv.
T1.,TJ ,
a Italn. Je to nepatrne uzemi. jez
, v v, .
ma. dve a ctvrt mile zdeh a asi tri
m ,r , , , i -
lvilc jiuic ani. p.wvo.t
tveh mmuleho stoleti byl Karel
' , , ,
Tfeti panujicim princem v tomto
uzemi. ale panovani se tu nikte
rak nevyphicelo a princ z finane
ni tisne ani nevyehazel. Obnitil se
o radii do Francie a tarn spise ze
zertu, nez z cehokoliv jineho. urn
poradili. aby zridil tu hernu a
"ruinoval pfislusniky jinyeh ze-
mi, kdvz uz zruinoval svoje vlastni
nnddnne." Karel Tfeti vsak vzal -
eeh Jieumeli choditi. Nedarno se
value a herna za jejien do'
nen-ela fidne vynikajiei povesti
Y roce 1S60 prisel do Monte
Carl a Blanc a koncesi tuto od nich
v.ko'.ipil. Prestchoval svoji hernu
Kursaal z Mamburgu do Monte
Carl a a zahajili obchod. M.ala ze
micka tato v te dobe rozdelena by
la ve tri mesta. Monaco, Conda
mine a Monte Carlo. V Monte Car
lu se Blanc usadil. Zjedn.il nejlep
si arehitekty ku postaveni kasina,
nechal zfiditi kolem neho parky a
nadherne terassy a vynalozil pfes
tfi miliony dollaru na to, aby Mon
te Carlo ucineno bylo gamblif
skym stfediskem celeho sveta.
Blanc nebyl obycejnym muzem.
Lord Brougham, ktery jej dobre
znal, pravil o nem. ze byl nejvet-
jiste miry pravdu. Blanc dovedl
hromaditi penize a ziskal si obrov
ske bohatstvi. Svoje dcery provdal
za prince a nechal po sobe jmeni v
obnosu 250,000.000 frank iia her
nu, ktera vynasi nejmene 5,000,
000 franku rocne cisteho uzitku.
1' rancois Blanc vedle toho vydrzo-
val po dlouhou dobu malou tuto
zemicku. Blanc platil Karlu Tfe-
timu ze svych vytezkii 500,000.
franku rocne, udrzoval parky a
cesty v ponidku vlastuim nakla
dem a platil police jni a magistrat
ni zfizence.
Kdyz obcane Monaea na niltlak
svych francouzskyeh sousedii. se
chteli vzboufiti, Blanc pfinutil
vladafe Karl a, aby zrusil dane a
platil je po te sam. Kdyz Albert
Ilonore Charles, pfitomny panov -
ink v IMonacu, nastoupil na trun,
jnstal pod vlivem rodiny Blanco-
vy a v roce 1.S9S obnovena byln
koneese spolecnosti, kterou tvofili
ino zaplatiti znacne obnosy, $10,-
jena. Spolecnost, ktera hernu tuto
ridi, ma jmeno La Societe des.
.Blains de Mer de Monte Carlo
Romanticka historka
z valky.
Harold Sloan, lekaf ze Sandu
sky, Ohio, prave pfijel na parolo
di Minnehaha do Noveho Yorku,
(kd ztravil jako lekaf nejakou do
uu l,l UUJK511 --i -i" -'-
do Sanduskv, aby se ozenil se s!ce-
nou Edithou Lesherovou, jiz si zis
kal svym zalem, kterv chtel uiopi
ii na bojisti evropskem.
Dr. Sloan vypravel svym zna-
'mym pfi pfijezdu, ze slecna Le-1
sherova dlela v dobe vypuknuti
valky v Trouvillu u Parize. Je.ji
' l(lal (lra Slonna abv do-
i jeho deeru do Franeie ce
. ochotne vvliovel. Kdyz se set-
, , ses110ll Lesherovou a dove-
?x Q Lonciflia, str;ivil v jeji spo-
lofnosti ie5tg asi tHien a zamiloval
se (io ni. aiuiui .ii a'Ki's iil u. 1
. odmrsten a v
zoufalstvi nad tim
!odebra so tlo Francie, kde nabidl
slu?eb jako 16kaf. Doufai5
snad n6ktel.a mn0Srdna koule
bojigti konec -eho tra e.
nvch beliem bitvy u Monsu i pr
ustupu Francouzii k fece Marne.
Take byl zamestmm na bojisti ti
La Bassee. 0 tamni udalosti sde
luje :
"Jednoho rana jsem osetfoval
zraneneho anglickeho delostrelce,
kdyz poblize dopadla nemecka vel
ka stfela a vybuchla. Upadl jsem
v bezvedomi a kdyz jsem se vzpa
matoval, shledal jsem, ze lezim v
nemecke polni nemocmci. Po vyle-
v , . . , T , ,
eeni jsem se odebral do Londna,
, , . ,-t;,n
kde jsem shledal, ze jsem mezitim
.?i, o Amrmn
f . irJscli0nni
moie octlo se na uredni listine j"0!"11
ztrat na bojisti. Americky konsul
kabeloval o torn zpravu do Sandu
sky. Rozhodl jsem se napraviti
toto nedorozumeni a kabeloval
jsem, ze jsem na zivu. Odpoved'
jiz jsem dostal, znela:
;'Diky nebesum, ze jste zacha-
lien
Prijed'te domu ke nine. K-
dith."
AinerScaBie a Nemci.
Jiz davno pfed valkou profesor
Kuno Francke z llarvardovy uni
versity ve sborniku Atlantic uve
fejnil rozpravu. ve ktere zpuso
bem velice zajimavym vyklad a roz
dily mezi Americany a Nemci. Ty-
to rozdily die jeho nazoru jsou za-
kladni a zasadni, sahaji az ke ko
fenum narodniho eharakteru. Na
rod, ze ktereho vysli Lincoln. E
uierson a "Whitman, "nemuze miti
zadne instinktivni sympatic s na-
odem, jehoz intellektualnimi vud-
ci bvli Bismarck. Goethe a
T?i-
chard Wagner." pravi profesor
Francke. To jest arci ponekud nad
sazeno, ale neco pravdy v torn bez.
pochyby jest. Jisto jest, ze Ameri
cane nemohou miti intellektinilni
sympatii s Nemci.
Tim se vysvetluje, proc za nynej
si valky cetne projevy vynikaji
cich Nemcu vzbudily v teto zemi
podiv a uzas.. ne-li zrovna nepfatel
stvi, zni Americanu podivne a ci
ze. Hledisko Nemcu je zcela jine,
primo opacue hledisku Americanu.
Mezi mluvcimi Nemcu a americ
kym obecenstvem zeje asi takova
propast, jaka deli Lincolna od Bis
marcka, kterezto dva muze pro-
fesor Francke si vzal za vzor. aby
svuj vyklad osvetlil.
Nemec pracuje pomalu, ale du
kladne; v torn by Americanu do
giste miry mohl byti pfikladem.
Nemec dovede pracovati v list ra
ni, a jeho sebepfeni byva podivu
hodno. Ale jeho ucta k autorite,
,jeho stanovisko vuei vlade jsou
.zpatecnicke Americanu cizi a od-
jporne. American nikdy nebude po-
(vazovati stat za jakousi hromad-
nou bytost duchovni. ktera ma
jsvuj vlastni zivot mimo zivot jed-
'notliA'cu. Ti. kdo v Anglii a pozde-
;ji y Americe bojovali za svobodu.
.bojovali proti statu. Professor
Francke velice se divi, ze Ameri-
iNemci nepochopitelno.
Neni poebyby. ze Americane mo
ihou se mnohemu naucit od Nemcu,
a Nemci zas od Americanu. Po
valce styky obou narodu nepochyb
ne budou zase hojnejsi. Ale poli
tieke zasady a iedaly nasi repub-
liky naprosto se lisi od zasad ne
meekych. Republikanstvi to
jest, laska k obcanske svobode
American ma pfimo v krvi. Ame
rican vuei autorite jest podezira
,vy a zarlivy, jest kritcky vuei
satu a jeho administraci a dosud
si zachoval pevne pfesvedceni, ze
"vseclma moc vychazi z lidu." Ne
mecke hledisko jest prave opaene,
iak profesor Francke doznava.
.Proto jest Americanum nesnadno
j)orozumeti Nemcum a NC'inci
zase ani nechapou, ze Americane
jim nerozumeji.
Zajimave zpravy
Y AntverpAeh zabavili Xemci o
becni pokladnu s 9 mil
Yalna
liromada Akcioveho pivovarn
v
Prerove konala se 24. listopadu. Y
Prerove si stezuii na velky pnliv
uiu'chliku. ktefi zdrazuji vseehny
potraviny. Y Pafizi nechaji Tur
ky, ale vypovedeli turecke zidv
Ye Svedsku byl zatcen rusky
vyzvedac Cohny. Y Litovli zru
sena nemecka mest'anka. Ukra
jinci hledali zastani v Cafihrade,
kdyz jim sliben vlastni stat.
i'hersky snem se sesel ve valeenem
radseni. Y TJhrach navrzena
vzestupna. dan valecna. Pocina od
pfijmu 20.000 korun a prvn: stup
r.:ce obnasi 720 K. - - Ye dvovni o
pefe ve Yidni hr'ina Prodana ne
vestaM. Y Olomouei odkazal
zemsk' rada F. Bezdek Matici
Skolske 100 K. Nekolik pfipa
du cholery je v Kromefizi, Brne,
Hranicieh a Hodolanech. Kaz
dou pfistehovalou osobu nutno o
hhisit do 24 hodin. Ye Franeii
se novo
se povolavaji do zbrane vsichni
muzove do 4S let. Yoj-
sko francouzske obdrzelo na zimu
1,136,000 kobercfi, 1,100.000 spa
eich polstjifu, 1.63S.000 kusu spod
niho pradla 1.484,000 bfisnieh p.i
su, 1.409,000 paru rukavic. Me
7.1 Nemeelvem, Belgii. Franeii a Ra-kousko-Fherskem
bylo dopraveno
za jediny den 67.000 dopisu. An
gicti dustojniei lici hruzy valecne
drasticky a vyzyvaji anglieke ufa
dy, aby se probudily z one sebe
vedome duvefivosti, ktera vefejne
mmem drzi v nespravne jistote a
toto mysli. ze nm nehrozi zadne
nebezpeei. Anglie a Francie po
eas valky odeslou sve v-slanee do
Vatikann. Y Portugalsku bylo
odhaleno monarchisticke spiknuti.
merieka Unie v zastoupeni
svem a neutralnich statu Holland
ska, Danska, isvedska a Norska za
kroeila u Anglie, aby tato odstra
nila miny ze Severniho more.
Praha unsala 4 mil. K na vale-noM
ipfl jgku F,.aiicouzskym
voja-
knm v Zilkopech stala se eetha no-
jvin denni potravolL Kolpoltefi
jsou )fipousteni az do zakopu a
to vin, bez Uzn kd -
jim
kulky fici nad lilavou. Krai Pe
w je internovan, proto ze pry si
pfeje mini. Tim osobni vliv je zne
meznen. Y Krakove se prodava
ji slepice za S 10 K. Pecen chleba
je v llalici za 7 korun.
flak v prs&i zabije 7000
ien rocne ve Sp. St.
Sedm tisic zen ve Spojenych St a
tech zemfe kazdeho roku niisled
kem raka v prsu, die odhadu Anie-
rieke spolecnosti pro leeeni raka.
Die censovni zpravy z roku 1912 I
St
jiZasilatelum dobytka
Pro spolehlive a poctive obslouzeni
zasilejte vas dobytek firme
II INTER-STATE
COMMISSION (Incorporated) CO. ij
v SOUTH OMAHA, - NEBR. I
Jsme zaradeni mezi ziskateie nejvys
sich cen a nas obchod byl zbudovan
jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! !
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobytka
JIM D0N0HUE, vypomoeni prodavac
GEO. ASHBURN, vypomoeni prodavaE
PANI J. DONAHUE,
! ?
? :
:
!
t t
: s
i :
Vuradovne jsme vzdy brzo i pozefe.
Tel. v uradovne (office tel.) South 378
udi'tlo se 4.430 umrti nasledkem te-
to nemoci v krajinach, kde regi-
sii':ic( ie m'ovadena. eoz o asi 60
procent obyvatelstva zeme.
A' kazdem z teehto 7,000 pripa
du byl eas. kdy nemoc dala se le
eiti. lined v prvem vyvoji jsou jis
te znamkv. die nichz se d.i soudi-
ti. ze jde o nemoc vjiznou, Y eas -
ne zavolani zkuseneho lekafe mo
hlo zaehraniti velke mnozstvi zen.
touto nemoci postizenych.
S)olecnost vyse zminena i";:4a
maly -if-ek pod nazvem "Hislo
rie paiii Ilarrisonove " v ktert'1.1
se vypranje, jak tato oboz'rni:!
z"na zabranila tomu. aby poeitami
!yla k ohttem teto hrozne remoii.
Po eel a leta pani tato vyhlizela
dobre a jeji pnitele nepfestiivali
se ji obdivovati. A pani Harrisono
vj'i s usmevem prohlasovala, ze ne
byla nemocnou ani jediny den v
celein svem zivote. Povededla jim
ale take, jak toho dokazala. Byla
vzdy opatrnou na sve zdravi a
pfes to, ze nikdy nebyla nemoc
nou, hledela se vyhnouti kazdemu
nebezpeei.
Ye forme pfatelskeho vyprave
ui podavaji se v zajimave teto
knizce dobre porady. Pani Ilarri
sonova tu vaiuje )fed salebniky.
ktefi v casopisech oznamuji. ze ra
ka vyleci ''bez noze" a podobne.
V devetadevadesati pfipadech ze
sta nabizeji bezeenne leeeni, kfen;
neslouzi k zadnemu uzitku. ba ci-
sto pfipad jeste zhorsi.
Povida tu take o prvnich pfiz
naeich raka v prsu. Pociti-li zeaa
nepfirozenou tvrdost v kterekoliv
easti prsa anebo vyjde-li z ju-sa e.-r
venava. anebo nahnedla latka. m.'t
se obratiti na lekafe. tfebaze neci-
ti zadnych zvlastnieh bolesti. Pak
r - 1
v i)rvnnn svem vyvoji nepusooi
zadnveh zvlastnieh bolesti.
Pak muze byti vylecen. nz e
rozvine. Je-li zanedban, pak ovsem
je tezko k vyleceni. Kazda zena
muze byti postizena rakem v pisu
a ani matka, kojiei deeko. nenale
za se mimo nebezpeei. Zahajili se
ale leeeni vcasne. pfipad muze by
ti vvleeen.
na
AT nemeekem jednom easopise te
si pani Alzbeta Kuhne rodice. jiz
maji dcerky na vdani a zarmouce
ne nad tim. ze tolik zet'u zhyne ve
valce. Nebude pry tu rozhodovati
smrt mladyeh lidi, nybrz pouze vy
sledek viilky. Kdyz zvitezime. pra
vi, nastane veliky rozvoj hospo
dafsky, ktery bude netoliko pfiei
nou radosti z hospodafske tviirci
prace. nybrz vyvola tak eehut? k
zakladani rodin. Stvrzuje ta statis
tika. Po viilce r. 1S66 stoupl v
Nemecku pocet manzelstvi v roee
18G7 z j na 9 z 1000 obyvatel, v r.
1872 a 1873 stoupl jeste vyse, to
tiz na 10 na 1000, a to jest pfece
nejvetsim rekordem v tomto sme-
ru. Ovsem ze tento pocet neudrzel
tj
I
1 1
LIVE STOCK I
CHAS. F. COX, riditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac" orci
ED. O'BANION, vypomoeni prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
v uradovne.
"l"M-M't"l"l'.M....i I
iliouho.
a r. 1876 kols& pocet
j.ianzelst' onet me?.i
uzavfejr'e!
i7 a S
a o na JU'i. io onenKa. ze
hlidky vdavek nasleHvrri valky se
ymensily. byl a by ponr ntx. iniste,.
kdyby vsieijni muzi- rfotycnyeh
tfid stafi meli ve zvylnt "zeniti se.
A vsak tomr; tak neni Muzu mezi
1 IS a 50 rok
jest v Met.ej- ku T-i
I . ! " ry j. . T, i - 71
miuonu. ' xono poeLU pouzei?
milionu zenatych. Maly pocet, a
vsak tfeba brati ohlcif na to, ze
.do 30 let ma nialo imrii materiel
ni moznost ozeniti se. A t6to prd
ve pfisti th'de rozkvei tiospodaf
sky usnadni zenitbn. Xejeasteji ze
ni se muzi teprve mew TiO 40 le-
18 marne 7 milionu: hoehu od "1
roku do 16 roku jest pak u n6s
milioii"u. Statistiivu l,a"ke ucj,
ze muz hospodafsky dobre s stoji-
ci. obaa ume pr:r:ti't:-ii ve sv.e
rodine nez rsaz majiet tarosti. Le
ta 1872 1879 byla i.-ejvice prig
niva vzrusTu porodu. Hoku 1875.
az 1876 bylo az 42 poi wdii na 1000.
Od toho cam; tento pnV-el, lilesa, 3i
r. 1911 zm.-nsuje se na 29 na tisic.
Y kazdem pfipade jrt peuze vy
sledek tero valky zhotui oifizkoii
mladyeh zen. pravi Kuhnova.;"
Nova Ylast kalendai na rok 1D
15 posilame kamkoliv vyplaceiie
za 50ct. Jest v nem veimi zajima
va cetba.
7NEYSAY
rr'STHEBESl
Padoucnicke zachvat.
Golconda, Ne. cluben 19 T2
Od te doty ro jsem zapocal uzivat Paj
tcra Koenig-a Nerve Tonic nemel jsem zad
ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1917,
a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace.
Drive se kazdy obaval me dafi pri'ici protole
jsem mel zachvaty padoucn:cc kazdodemle
po mnoho roku, a nyni preji si vikhni abycf)
pro ne delal, neb vedi, ze nyn jsem jzch
sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha
neb nemuzu :ei dosti vynachvaliti.
Walter Heard.
Zazracne !
Grandview, Vask. arpen 19(2
Mela jsem padoucnicke zachvaty kazrfe
dva neb tri tydny od 33 let, krerych me hi
kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uii
vam Pastora Koenlg-a Nerve Tonic, nebyb
jsem zachvacena tfmto neduhem jiz po cejie
dva roky a take ie citim dohf'. Pusobi prN
zazracne. Paai J. 5. Griffin.
ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo
vych nemoci a vzorkova Iahev fe&u na kterou
kohv adresu. Chudi pfcienti dostanou muj
lek zdarma. ktery pripravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne. Ind., ocl roku 1876. a
ktery nynj pfipravuji.
KOENIG MED., CO. CHICAGO. ILL.
62 W. Lake Streer. poblize Dearborn.
Naprodej v lekarnach za 1.00 lahev, 6 za $5.
00. Velka Iahev Sl.75: 6 la 9.00.
km
