m
ECK OF
THBVEST
OZUENM
ZAPADU
"Rocmk - Volume IT.
(Jarkson, Nebraska, ve Sfiredu. 20. ledna (January) 191o
Entered as Second-Class matter August 4. 1 913, at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Aet of Congress of March 3. IS9.
Cislo - Number 26
Z Evropske valky
Vzdor kratkym dnum a spat- pobrezi a sice na linii mezi Wes- phan Burian, novy rakousko-uhef-Tiym
cestam, Rus statecne bojuje. tende az k Mariakerke. sky zahranicni mnistr, vzda pry se
Drzi sveho nepfitele zpet a naj Petrohrad. V jedne zprave se yece zy sveho ufadu. Prosly
jnnoho mistech postoupil. !pravi e Nemci, ktefi pfed nedav- !clld se Pak' le nastupcem jeho bu-
Rim.- Vzdor pfisnosti rakou-! nem prekrocili reku Vislu a obsa- jde zase n6kdo z mad'arske slechty.
ske censury propasovany sem byly dili strateticky dulezite misto Rim. Pro stizenou cast Italie
zpravy o vazne protinemecke de-i Flock, byli donuceni k ustupu k.prozatim zastaven odvod nedavno
monstraci ve Vidni dne 23. prosin-' ji&rimu bf ehu jmenovane f eky pre nafizeny. i
ce, kdy doslo temef ke vzpouf e. ' silou Rusu, ktefi pronikli k f ece ! PaK& Paffeaili maji novou a
Vybuch vyvolan byl nedostatkem Skrawe. Mesto Plock bylo Rusy trakd jejich feka geina 2na6
chleba. Obrovsky dav lidu sliro- poznovu obsazeno. Spolu pak se ng stoupa a vvstoupila na mn6.
mazdil se kolem radnice a volal: oznamuje dale, ze Nemci z obavy h.ch mistecn' z njze polozenych
Sunt tern, ktefi vykladovuji lid!' pfed moznym pokusem Rusu zmoc bjeh Trotoie vgak d&v ustaL ne
K potlaceni vzpoury povolana by- niti se Torune, jedne z nejdulezi- bezpe6i neni bezprostfedni. V led
la jizda, ktera podnikla utok na tejsich posic nemeckych ve Vy: nu skoro pravideinl pafiz ma po
lid. Dav lidu byl konecne rozpra-1 chodnim Prusku, opevnili na ry- vode
sen a vytrznosti krvave potlaceny. jchlo mesta Lipno a Rypin. Ruska 1 '
T-fT n-
, , , , -
Zpra"
LpoKiy -
1 'Ruska kavkazska armada pokry-
la sve prapory slavou provedenun , SVetlcni pr0 toto nafizeni.
noveno hrdmskeho emu, znicivsi; - . J J
- i - -u j'i ' 'i 11 chodne od Torune i e zaplavena vo- Pam. Temps zvida ze ze
uplne bodakovym utokem 11. tu-..,. . J e v v f
reeky armadni sbor s vyjimkou ne J1 nemeckymi. nevy, ze rumunsti studenti ve Svy-
kolika bezvyznamnych oddilu, kte- Londyn.- Zatim c0 hlavni ru-,cku dostali ufedni vyzvani od
re jsou na plnem uteku. Ukofistili ska armada zamestnana byla od-!sve vlady, aby se ihned dostavili
jsmevseckodelostfelectvosboru.".razenim prudkveh uloku armady k vojenske sluzbe ve vlasti.
A , . generala von Hindenberg-a pfed ,
Petrohrad.- Uredne oanamuje n&i Bude pry mfr vecne
se armade opernjici na Kavka.:. ice v hlaji Xfmd. k.lyX i
V okol, Kara Urgan roronnji hranicfch ,lol,u.lo vi,eZ,.vi. Potom pry ?l
se boje v Ms prospech Wk:gedmJhradsk8 a tuhera boji do. a,-n,l ni . nopolvihno k val-
na bodaky zmcili jsme 52. turecky dflleat cesty. Jina ruska ,. l.u.lm. rfat,' fW- X'Po,lrol,u-
"ci, mezi nimi plukovniho veiltela
.a nekolik dustojniku. Pfi prond
sledovani prchajiciho nepfitele za
jali jsme 5,000 muSfi a ukofistili j Pariz. Nemci posnovu bombar
.14 del, nesnu'rne mnozstvi valec-;duii Soissons, basi to francous
eho materialu a skoro 10,000 ku- 'sky ch -operaci valecnych na fece
sii dobytka." Aisne. Vise stfel dopadlo do samot
Videii. Ministerstvo valky vy
dalo prave nasledujici c-znu-meni:
"V Ruskem Polsku nenast
2a. v situaci zadna. pozoruhodnejsi
zmena. Jizne od Tarnowa trvaly
po celj; den delostfelecke boje. V
Karpatech panuje
Idid."
skoro uplny
Londyn. General Antol Mi-
chajiovic btoessel, oDiiajce rori,
Arthum ve valce rusko-japonske,
zemfel, jak se sem oznamuje s Pe-
trohradu. Po nekolik mesicu trpfl
paralysou.
Londyn. stokholmsky zpravo
daj "Morning Postu" sdeluje:
"Behem poslednich ctrnacti dm
zmizelo v Baltickem mofi pet ne
meckych parniku s celymi posad
kami. Byly potopeny ve srazkach
s mmami.
Kodan. Socialisticke strany zilibaba, skrze ktery vede cesta dojsaske kralovske rodiny od krale
ueutralnich statu zahajily zde mi -
tovou konferenci, na nia maji byti
podniknuty kroky k zkraceni val
ky. Hollandsko, Norsko, svedsko
a Dansko vyslaly po ctyrech dele
gatech; italsti socialisti vyslali-jed
noho zastupce.
Londyn. Z ministerstva valky
byl pry v nedavnych dnech vydan
rozkaz, aby f armafi, usazeni na vy
chodnim pobf ezi Anglie a Skotska,
nesazeli na svych polich zadnych
plodin, ktere by pfi vzrustu dorst
ly do vetsi vyse jak jednoho stfe
vice. Korna vubec sazeti se nesmi.
Opatfeni to zda se nasvedcovati
tomu, ze anglicka vlada pfece jen
povazuje nemecky vpad do Anglie
z jara za mozny. Zda se tomu ostat
ne nasvedcovati i jine opatfeni a
sice to, kterym vykopava se cela
f ada zakopu pro ochranu domaci.
Londyn, Nejvetsi cast Ne
meckeho vojska byla odvolana z
vychodniho bojiste na zapad. Die
tohoto mozno souditi, ze Nemecko
-vidi nemozny postup proti Rusum
a proto by rado nea bude jeste vice
seslabeno, ucinilo nejaky pokrok
na zapadnim bojisti.
Amsterdam. casopis Tyd uve
fejnil zpravu, die ktere Nemci vy
klidili vsechna Belgi'cka mesta pfi
'vojska, ktera se snazila postoupi-
ti smerem oa tsierne. mista to. v
OXiiia'ao: u'jj-tiiitt uaiai juai.ujj iiti jjxo.
vem bfehu fekv Vislv smerem k ne
meckym hranicim.
neno stredu mesta, kde zpusobily
'velice nmcho skod. Bylo stfileno i
na vojenskou pomocnou nemocni
ci, ze ktere musili byti vynaseni o
setfovani raneni vojaci. Kolovala
tu zpravu, -3 se Nemci pokusi pf e-
jit-i l'eku Aisnu a podniknouti prud
;ky iitok na Soissons. V minister-
stvu voj-enstvi vsak se kazdy tako
vy pokus oznacuje pfedem za ne-
iProvoditelnv pro Nemce. ktefi by
mimo to uixvm pfi tom 0brovske
!ztraty, na ktere se nyni uz neod-
vazi.
ti smerem od Sierpe, mista to, v 1U a
:jeho5 blizke vzdalenosti slevaji sePi1 k nnade. Nebylo mozno
; 0c ufednich Jmihu obdrzeti vy-
Londyn. Dale na jib. spojena1 A' prazskem denniku "Union,"
nemeckorakouska vojsko podni-, ktery nemecky haji zajmy ceskeho
kla nekolik podobne prudlrch a- naroda. uvefejnil A. Seifert cla
toku, kterym pfedchazel prudky itek. v nemz dokazuje. ze v zilach
boj delostfelecky. Rusum podafilo ;iiynejsiho naslednika trunu prou-
se umlceti rakouska dela, ktera od di krev krale Jifiho z Podebrad.
i
feky Dunajce bombardovala mes-,Sasky kral Albert ozenil se dcerou
to Tarnov. Dobyti prusmyku Kir-j krale Jifiho Zdenkou. Pfima linie
srdce Sedmihradska, bude miti dti
lezity ucinek vojensky i politicky.
Pfinuti die vseho Rumunsko, aby
i-spisilo svoje vstoupeni do valky
a krome toho teutonsti spojenci bu
dou nuceni poslati co nejrychleji
posily k obrane vychodnich Uher
Pravi se, ze ustoupivsi rakouskv
ministr zahranicnich zalezitosti. j
hrabe Berchtold, byl ve prospech !
poslani nove expedice proti Srb- j
sku. Ponevadz nyni do ufadu mi- j
nistra zahranicnich zalezitosti jme
novan byl Mad'ar, baron Stepan
Burian z Rajce, nabyly uherske vli
vy vrchu a tato nova ardmada, ur
cena pro utok na Srbsko, bude asi
vyslana na obranu Sedmihradska.
Berlin. Francouzska podmof
ska lod' Saphir byla die ufedni
zpravy, pochazejici z Cafihradu,
pfi pokusu proniknouti do Darda
nell potopena stfelami tureckeho
delostf electva pobfezniho.
Kodan. Vsichni svedsti dustoj
nici, ktefi meskaji v cizine, obdr
zeli rozkaz, by se bez prodleni vy
dali na cestu domu. Zprava o tom
dosla sem z3 stokholmu a spolu
se vn i pravi, ze vlada zakoupih
lekafske potfeby v cene $60,000.
Zprava ta zda se poukazovati na
to, ze svedsko pfipravuje se rov -
;nez na vsemozne eventuality, jea
,ty byly s to strhnouti je do viru
valecneho.
Amsterdam. Die nemeckych.
doslych sem casopisu baron Ste-
reservist uy-
- -
l"kn7.u pro sebe nema, ba ani prav
!ejK)dobnosti ne. Je k tomu potre
ba noting davky sebevedomi neon
tako veho .nci. M.ime" ale prikla-.i
iv d'Sjiiii'teliw
bylo tvrzeno. a divne se to splni
lo. Najioleon take hlasal. az on se
'min'.e pa nst vi. ze bude potom
eeny ntiv. a zatim valeK nenyio
konec. ilyz uz mel eelou Evropu
zatouzil jeste po Iviisku : mold byt
pokojen. mei nz dost .ale piinov
nieky z;tliulek jeho byl nenasytny.
A tak m' to ma trochu i s milym
sousi-dem naseho nai'oda. kdyz
vyhraje, bude porad jeste nebez-
pe"i z jeho velikeho ap'tyru spolk
,nmm J " IH,Min,m-
Naslednik trunu potomkem
Jinho z Podebrad?
All)erta az po nynejsiho krale
1 edf icha
Augusta
III. je pfesne
zjistena. Naslednik trunu Karel
Frantisek Josef je synem arcive
vody Otty a jeho choti Marie Jo
sefy. dcery zesnuleho krale Jifiho
saskeho a sestrou nynejsiho krale
p,edf icha
Augusta.
Srbsko chce Bosnu,
Hercegovinu
a Dalmacii.
Kim. Ku zprave, ze mezi moc
nostmi troidohody spolu s Ttalii
byla docilena dohoda, ze o valce
ma Srbsko oddrzeti jeden pfistar
na Adriatickem mofi, dhizno po
dotknouti, ze v srbskem vyslanect
vi v Kime bylo prohlaseno, ze
pouze jedinym pfistavem by se
Srbsko nespokojilo. Ono zada Bos
nu, Hercegovinu a Dalmacii. kte
re mu nnisi byti pfiTceny z narod
nostni zasadv.
S. nepfitelem po nepfatelsku.
Belgove v Bruselu hledi odpla
ceti Nemeum vseeky ukrutnosti.
jichz se na nicli dopustili. aspoii
nilcelivym bojkotem. Pferusili s
nemeekymi vojaky vsecky styky
a poskytuji jim jenom to. k ccmu
isou die rozkazu nemeekeho veli
tele nuceni. Tak jednaji nejen li-
de" dosjioli. ale i deti, ktere se od-
vraei anebo preeliazeji pfes ulici
na druhy ehodnik. kdyz maji vo
jaka potkati. Vstoupi-li vojak od
obehodu, vyjdou vsichni pritomm
ven anebo se od nelio vzdali co
mozno nejviee. Take z poutiemi-h
vozu vycha.'ji anebo se odvraci.
kdyz tarn Xemee vstupuji. Nikdy
nedostane se vopakovi pozdravu.
iismevu. nikdo se na neho ani nt'
podiva. Ma-li to na Nt'tnce nejak;
ueinky neni znamo, ale jeden Artie
nkan vypravuje: "Rpatril jsetn ly
to dny nenieekeho vojaka ira uliei.
pfistoupil jsein k nenm a dal jsem
se s nun "do feci. Byl to shuy za
lozrnk, jako vsichni Nemci zdejsi.
Byl pfekvapen a pravi! ke nine :
"Vy jiste nejste zdejsi. Jste prv
nim clovekem, ktery na nine v torn
to meste promluvil zdvorile slovo.'
Hfmeni del pfipravuje o rozum.
Washington. 1). C. Major
Dickinson, jenz byl ocitytn sved
kem boju u Soissons. )j-avil. ze
evropska valka tripravuje sta
vojinu o rozum.
"Ccinek hfmeni del nad hlavy
dohani mnolte k silenstvi, ze ne
stfili na sebe. ale rozbehnou se pro
ti sobe s bayonet em. Z meho post-t
veiti v zakopech. trochu za stre
leckou carou. videl jsem innoho
vojaku, ze byli prineseni zpatky.
Nebyli vsak ani dost nmlo jiorane
ni. ale kficeli a j)ocinali si jako
silenci. Bylo )atrno. ze hrozny ra
chot del nad jejich hlavaini je pfi
veill k silenstvi.
Cisaf v postni nalade.
Bei'linsky list Reiehsanzciger u-
xcrejuuje rozkaz. vydany cisafem
Vileniem. ohledne osiavA' JelioTia-
i-ozenin. ktera pfipada na tyto dny.
Cisaf si zakazuje vseky oslavy.
ivyjimaje obvykle slavnosti ve
.skolach a v kostelieh. a zvlaste
da. aby mu nebyly zasilany blaho
pfejne telegramy v nynejsi dobe.
!kdv ie tolejrrafnieh dratfi ti-ebe.
pi'O shizbu armadni. Cisaf se boji.
ze by byly vsecky telegi-al'y toho
dne pfeepany, liebol' je dosud pev
ne pfesvedcen. ze je nejpopularnej
Sim muzem v Nemecku. lined po
Hindenburgovi. Pravil : "Jsem nu
cen zadati. aby se od techto proje
vu ustalo. Neni toho ostatne ani
tfeba, nebot z mnoha jirojevu po
zoruji s velikym us)okojenim du
kazy lasky a oddanosti. ktere muj
narod se mnou jioutaji. Proto de
kuji lined ku )fedu. Jsem v pine
shode s nemeekym lidem a vsemi
jeho panovniky. Jedina modlitba
ktera nyni nase srdce naplnuje.
jest za vlast. Zadame. aby buh do
brotivy dopfal nam dalsich vite
stvi nad nepfateli a po vitezne te
to valce aby se zeme nase tesila
miru a blahobytu na dlouha lota."
Narozeniny cisafovy pfipadaji na
den 27. ledna. Dvorni pies a jine
tance odpadnou a penize, ktere se
na ne obycejne venuji. budou ode
vzdany ve prospech zranenych vo
jaku. Valka ozivuje. Neobycejna cin
nost na vsech stranach.
Londyn. Jeste pfed kratkou
dobou zdalo se byti bojovani mrt
ve, ale nyni najednoii pocina veli
kii cinnosf na vsech stranach. Na
vychodnim bojisti zdaji se byti
Nemci znacne seslabeni a Rusove
se zdarem litoci na Vyehodni Pru
sko. Na zapade vede se kruty boj
o Soissons. ktery zastinil dosavad
ni bojovani v Elsasieli a ve Flan
dersku. Turci postupuji na Egyjit.
Pakouske vojsko, ktere pa true do
stalo znacne posily od Nemcu.
pfipravuje se k noveni litoku na
Si-by. patrne aby tim byli zastvase
ni Riimuni a snad i Italove. Ne
mecko vojsko je take die nekte
rych zprav v Ilhraeh, kde se ru
sky postup povazuje za nebezpec
ny. Na zapad od Varsavy je sice
neco nemeekeho vojska soustfede-
!no. ale to mkterak nepostirpnje.
naopak jeu. s neivetsnni obtizemi
se drJ. .lest mozno, ze marsal Ilin
deburic prifravoval se na utok na
Varsavn bud od Torune anebo v.
Vyeliodmho Pruska a ze tonm
ehteji Ixusove svytn vypadem za -
br.init. Anglicke noviny priznava
ji, .e it Soisonsu dobyli Nemci vl
tezstvi. ale se vsf rozhodnosti se
popira Tvrzetti jejich uredni zpra
vy. ze ly byli pri torn zajali 5200
1'Yaneouzii. Poeet f rancouzskeho
vojska v tech mistech bvl tak rna-
ly. ze neco takoveho nebylo ani jskromneho naliledu, ze kdyby: za
mozne. poyezeir bvl vvvoz zbrani a naboju
Spekuluje se, jaka as pficina pfi Spojenych Statu, pfispelo by se.
mela ci'safe Vilema, ze byl pfito- tini znacne &tr zkraceni valky a k
men bitve u Soissonsu. Jest mozno. tomu drze- pfiznavaji, ze Neraecko
ze jej general Kluck sam pozval. neotfebuje zadrryeh zbrani ani mi
aby vojsko svou pfitomnosti nad- boju z Arneriky a ze'jest nepodma
chnuh anebo byl si tak vitezstvim nitelnc, eoz jest vlastne pfiznam,
jist. ze jiozval cisafe aby byl pfi- nU by byt zastaven vyvoz zbra
t onion, az se novy pochod na Pa- "i a naboju jro vojska spojeneku
Hz zalta ji. a tnn poskytnuta Nemeum pfilezi-
lost k lehkemu vitezstvi. Ameri-
Kral Albert umi zachazeti s cka naklonnost k Nemeum nezabi
lopatou. ha na stesti az do takovyeh mezi
Jed.-n belgieky voiak pise: "Mi- n prave tolik pfateL co md zde tar
nule nedele stravil kral Albert na !ke Anglie. Francie a Rusko a pro
Uojisti nekolik hodin v pilne pr'seiito jest Tim znatnejsim. aby zaciio
s lopatou a motykou. poinfthaje bn;Vcina byla pfisna neutralita a vhi-dm-ati
zakopy. Pracoval jako ohy-jda aby nepletla se do privatniho
eejny vojt'sk velmi pilne. Stalo se obehodu zamezovanim nejakeho
to takto: Kral lyl s m-kolika stab- vyvozu. Zfikondarci z Missouri za
niati ilu.stojniky na inspekci a jiste. ze by nesouhlasili se zapove
videl nas pfi praei. TW jsme vol- zeniitt vyvozu zbrani a naboju, kdy
mi utiaveni a bylo to na nas patr-.by tyto vyvazelo Xoinocko. sjotide
no. Kral se ptal. jak dlouho jiz tllo jejich jmen Vollmer a Bart
praeujemo. Kdyz jsme mu odpo-;hold.
vedeli. poslal nas jirye, abychom
si odpocinuli. a navrhl dustojni
kum. aby tu praci dokoncili za
nas. Navrh byl ovsem pfijat a pro -
ncdeii." - - . .r
Rusko nevi co pociti se zajatci. ;sieh. bojovuiku pro vee nemeckou
Petrohrad.- - Poeet valectiyeh v kongresu nikoliv pro z.'tjmy
zajatcu jest tak veliky. z jejieh americkeho lidu vili, ze neme
vyilrzov.ni stava so skute.Mtym :ka vlada sama neocekava. ze Sp.
bremeiiem pro ruskou vladu. kter't , Staty pfijmou nejaky zakon. kte
ani v nejpHznivejsfch dobaclr m--irym by zapovezetio bylo dodavati
trpi pi-ebytkem iienez. Jak mozno : valeene zasoby zemi.tn. ktere si l'no
souditi z urednich zprav z nemoe-Jiou je zat)latit a odvezt. Podle to
nic a zajateekych stfedisek, do-! ho vladni kruhy nemecke nejsou z
slych pfed tfemi nedelemi. poeet j laleka tak zaslepenymi jako nasi
rakouskyeh a nemoekyoh zajatcu j Cerniani. ktefi so pfi torn zadusu
ohmtsel 3-10.000. Poslednimi poraz-'ji. ze se jim nejedna o nie jineho
kami turecke armady na Kavkaze'nez o zachvani niezinarodnich za
a boji v Polsku. Ilalici a Bukovine konu. V Nemecku veili, ze by sa
zvysen byl teuto poeet na 400.000. jjinak nejednali. kdyby situaec by-
;la obracenou. kdybyehom na pfi-
Mnoho vojaku sesili. jkll1- m' m61i lku s All-lil'" Ni"
Tvrerti. ze v zakopech mnoho koho by v tom pfipade ant nena
voiaku nasledkem straslive stfel- PaiHo, aby hledel NCMnecko prime-
bv seSili. ktere bylo jiz mnohokra-
te sdelovano. potvrzuje take ame
rickv dustojnik major J. J. Die- j vyrouiti a zac .vrigtte uwu u;
ki,t,'on. ktery se prave vratil z chotna zaplatrti. Kdyz soukromy
, . nh'i. l-vvniLi neinke zhozi "tiektere
Francie. kde nako zastupce am i .
vlwlv neinkv ens m-odlel. Yv ! vAlcici mociiosti. jest to jeho osob-
pravuie. co zazil v sousedstvi Sois- ni zaiezitost. ivuyox aguace zauj
, -.w t i T.x.T -n.... kfeb o-eriminskvch aceiitu setkala
1 v . J I
sons, kde se delsi dobu zdrzel. Pra
vi: "V krytyeh zakopech neni tak
vol ike nebezpeci, ze trefi kule ne-
,bo stfepina srapnelu, ale za to
hfmot ze stfelby je tarn ohlusujiei.
ktery liapina nervy do krajnosti.
.Videl jsem nejednou, jak vojaci ze
zakopu vyskocili. popadli rucniei
a s bodakem se hnali proti vlast
nim liilem..Byl jsem jen malou
vzdalonosf za zakopy a videl jsem,
jak byla sta vojaku dopravoviina
do nemoenic. Byli to sami silen
ci. ktefi kficeli a pocinali si jako
divi. Na tele jejich nebylo zadne-
-ho i)oranem, jenom nervy jnn a'.v-
povedely sluzbu."
ciste cisafovo pfibuzenstvo.
Jeden slezsky casopis oznamuje
rozmarnou historku o nepfijemne
situaci, do ktere se dostal cisaf
Vilm pfi navsteve jedene nemocni
ee. Cisaf nevykona jedine navste
vy. aby se pfi ni diikladne nevy
mluvil. Nejradeji mluvi a Anglica
nech. ktere prohlasuje za vyvrhele
sveta. a tvrdi. ze oni jsou vinni
A-isim nestestim, ktere Nemce po
stihlo. Kdyz se tyto dny cisaf opet
rozpovidal a pfistoupil k posteli
ijednoho Bavoi-aka, zdvihl lsaneny
. blavu a horackym narecim proho-
dil : :Je to pravda, velicenstvo. A-.
le mate to ciste pfbuzrH.'', Jak.
znamo. jest nynejsi angheky kral
i vlastmm bratroveem eisafe Vile
iima jehoz ntatka byla-dfcerou-kra-
io ny iKiorte. Lisar se po leio.
poznamee jenom rozpavite usmal a.
sel dale.
Nemci ve Sp. Statch stale zufeji.
Nemci amerietil aiezi nimi i stat
ni zastupce z Missouri, jsou toho
Rec mezi kongresniky.
I'fedseda konirresnilio vyboru
J pro zahranicni zalezitosti, Flo,od,
- ptaVsG -cnelidy Jo7iigresjnk Bar-
..rholdta. jednoho z nejfanatictej-
aby neprodavalo Anglii vsech-
no. co nemecke tovarny by mohly
se s vysledkem, bvl by toho hlav
ni nejdiilezitejsi nasledek. ze by
zdejsi delnici byli zbaveni prace,
ze armada nezaniestnaiiych. bez
toho jiz obrovska. jeste byla roz
mnozena. Af se na zaiezitost tu di
vame s jakehokoliv stanoviska,
vzdy niusime dopeti k naliledu,
ze se lidem. ktefi agitaci tu vedou,
nejedna o nie jineho, nez aby do
pomohli -'faterlandu7' k vitezstvi.
o .
Roku 1916. bude pry se Roosevelt
uchazet o presidentstvi na
republikanskem listku.
Medill M"cCormick, mistopfedse
da progressivniho narodniho vy
boru. pravi. ze roku 1916. bude se
Roosevelt opet uchazet o president
stvi. ale na listku republikiinskem,
nikoli progressivnim. jelikoz stra
na progressivni ho velice zklama
la. McCormick se nyni hlasi ku
Mrane republikanske, ac byl zvo
len .a statniho poslance na listku
progressivnim. Pfed kn'dkym ca
sein konferoval McCormick s Roo
st -vol fern v Oyster Bay a ?-i te pfi
hzitosti vyslovil ju-y se bjfvaly
president, ze nema proti republi
kanske strane zadneho zasti.
i
i i , v i i i i
