Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Jan. 13, 1915)
1 Buffalo -4 4 4 Hrdina divokeho zapadn William Frederick, zahadny zved. "Dobra. ale ted' vidite, ze by 'pro nas bylo mnoliem nebezpeencj sim, kdyby chom pfatelskou oclio tou tohoto pana byli pohrdli!" brou kl setnik, neslanou nemastnou omluvou porueikovou patrne po lmevan. "Uznani kfivdy je liodno ikazdeho muze i vas. nezkuseny ralafi'iku!" Porucik se zapalil az po usi Zda i hnevem nebo studeni, nebylo J:sto. "Ukazu vain tedy, le tnto po viimost minim zcela do opravdy !" Tok' a obrativ se k nezm'raeinu ju-i-;".kovi, pokracoval: "Pane vy " -7v;'.n setmker.: Parkerem prohla i;'.:ji, ze jsem se ve vas .luylil ! Nej ste zradcem aspon nA. jste ne .z.'adil. Avsak nesmite nine nriti za -ile, -je se mi ani ted vas; tajem-m'h-kafstvi nelibi. Kroiu!' toll j ne .sapfete, ze jste na Mexikana po doben ano ze i vase roe ma ne T:;tky pfizvuk, aekoli mluvitc ravne anglickv. Proto se nedivte. ze se s vasim -chovanim nemohu sprateliti. Za to pine uznavam, ze v tomto -pripade neni tfeba, abychom vain jeste dele nedirvefovali, a v tomto smyslu vas take prosim za odpu steni." Celo setnikovo se pri tomto p fi lls obalenem vyjadfeni silne za chmiifilo. "Na mon dusi, takove omluvy jsem jeste jakziv neslysel!" rekl septem k poruciku Lanovi, ktery stal vedle neho. "Je vlastne plna novyeli urazek. Nikdy bycli byl nefekl, ze Kol je takovy osel!" "'A to poradny!" pfisvedcil po rucik Lan. "Avsak poslechneme, -co mil nas neziianiy-pritel odpovi!' 1 ' Mily poruciku Kole ! ' ' rekl ei- -zinee klidne. "Co se mne tyce, za lezi mi stejne malo na vasem mine- ' i v, , - i , m, jaKo na vasi. omiuve, Kierou 1 1 1 " iste teprve uprimne proievil. iaklveeku zodpovednost a nikoli vy! jste teprve uprimne projevil, jal o nine smyslite." To fka, obratil se na podpatku i ehtel jiti svou cestou. Ale setnik Parker jej tak zhola nepustil. "Pockejte, pfiteli!" zavolal na neho. "Musite s nami posnidatil Kol snad ma dobrou villi, ale iieumi se jak se patfi vyjadfiti." 'yjadril jse mse prave tak, jak tomu tento pan rozumel!" odsekl mlady porucik pohrdlive. Nevsimaje si sprostoty holobrad kovy. odpovedel eizinee zdvorile : "Dekuji vam za laskave pozva ni, setniku, ale mam vlastni zasobu potravin neni mi tfeba, abych vas vyjidal, kdyz sami mate jen co nezbytne potf ebujete ! Vcera ve cer, nez jsem se pustil za v.imi, a bych vas varoval, ukryl jsem si ko ne tamhle v lesiku, ktery je odsud lobfe videti. Pesky totiz bylo k vam o nmoho blize, protoze si elo vek muze nadejiti tajnymi pesina mi." 'Poslu pro vaseho kone vojaky,' rekl setnik Parker, "nebof posni dati s nami musite, zvlaste dyz jste si ten kousek jidla poctive zaslouzil!" "S dikem tedy pfijimam vase pozvani!" odpovedel eizinee s po Monou. "Ale nez bude snidane ho tova, mam jeste easu dost, abyeh si kone pfivedl sam." To fka, vysvihl se na ukofistp neho strakose a cvalal udanym smerem. "Tohle neni spatne!" zamrucel porueik Kol. "Az nam chlap sej de s oci, vysmeje se nam, ze jsme ho tak zhola pustili. Vzpomenete na ma slova, az na nas nekde ces tou polikne dukladnou past!" Setnik Parker se na neho jiz zlostne osopil. "Kole!'' rekl tfesoueim se hla sem. "Povezte mi u eerta, co po fad mate proti tomuto elovekovi, kteremu jsme takovymi diky zava Kani?" Kol hledel do zeme jako byk. ""Myslim, ze umirn 16pe eisti v gill lidskyeh tvafieli, nez kdokoli vas!" odpovedel drze. "A na tva - fi neznameho vidim jen pectt' lsti ve, spatne povahy!" "Pak vam imisim fici, ze jstejti ani Indianu, kdyby sve pfatele velmi spatnym etenarem!" ozval prepp doprovazpli.' se porueik Lan. "Prave tvaf ne znameho vzbiiznje v elovekn jen obdiv a dnveru. Jest muzne kras- na, smela a pri torn jen troclm zadnmeiva.'' "Totez jsem mel jiz na jazykn!' prisvedril setnik Parker. " Jenom jeste podotkim. ze tvaf ta jest zrovna klasicka a zenam zajiste velmi nebezpecna." "I alid napfed ptaka omani po - hledem a potom jej sezere!" na- niitl Kol jizlive. "Kole. naposled vam kladu na srdee. abyste si dal pozor na ja zyk!"' rekl mu setnik s eelou pT'is nouf i pfedstaveneho. "C'lovek tm vysvobodil nas od jiste zalmbj- a jste-li vy takovym nevdeenikem, ktery toho nijak nennize nznati, za kaznji vam vyslovne, abyste aspon nenrazel nase city a vice se o na selio vysvoboditele ani slovem ne-oti-el!" "Prosim vas, setnikn, co elice te jeste od nine?' pokreil mlady dnstojnik rameny. "Prosil jsem ho za odpnsteni a vite preee. jak mi odpovedel!' "Xn, pekne deknji za takove odproseni!' zasmal se starsi po - rucik. "Ja na jelio miste byl by eh teprve uci choditi. Proto jen vas za ne popadl pod krk na porouceite!" moudusi!" j "Dekuji vam za duveru. ktera "Jake pak orace s chlapem?" j j(.st Ml; tmi vx?-r-m jsi, jezto jsem usklibl se Kol. "Kdybyto aspon if,,, priso' cp:;'v.l;! za okt.iuosa byl dnstojnik anebo vubee vo-'vemi )0dezi-elych. Nezli vsak jak! Ylastne si z toho mel delati'se ujmu dalsiho vedeni, musim si velkou eest', ze se nasinee pred'ot V.'IS VVprositi jednu milost." nim tak hluboko snizil. Ale bud' j "Prosim udejte mi bez ostychu jak bud', jsem jist, ze jeho pfatel-' sv podminky a " ske sluzby, budeme co nevidet trp- j "gnad jste mi nerozumel, setni ee litovti." ku!" skocil mu neznamy do feci. "A ted' jiz dost!" okfikl ho "Nebot' se rozumi samo sebou, ze setnik hlasem, ktery nestrpel od-' 0 seDe nezadam zadneho platu. ji)01u - -Naiailt-'-u Kieip.iu Up iinviHl tak nbavate. nonesu ia To si laskave uz jednou pro ;vzdy pamatujte!" Prave kdyz kuchaf hlasil. ze sni dane jest hotova, bylo videti vra- jeejiciho se pruvodee. Sedel zase' na ukofistenem koni indianskem, alp vedle neho vedl za uzdu neo bycejne velkeho a silneho vrani ka. ktery byl osedlan krasnym me xicym sedlem a ohliivka byl a cela stfibrem okovana. Xasel jsem svelio kone v npj- leivsim poradku: rekl neznamv pruvodee, kdyz dojel k dustojni Jcuiu. "Zatim se dobfe napasl a odpocal si tak, ze se s nim lze od aziti tfeba do horoucich pekol." Vsichni obdivovali se skvostne mu hfebei nesmirne cenv. 'Uprimne feceno, pane!' pravil setnik. kroute hlavou. "Clovek na v'js vidi pofad nove krasne vlnst nosti. Yidim-li vaseho kone, nic by me nebylo divno, kdyby se z vas najednou vyloupl nejaky za kukleny milionaf ! ' ' Po snidani vzal pruvodee set nika stranou a nekolika carami mu na kus papiru papiru nacrtl zcela srozumitelny )lan celeho o koli. Zacal od kotliny, kterou opu stili, naznacil postaveni Indianu i jejich spojencu, aby horske prus myky, z nichz jednoho museli le xikani uziti pri svpm listupu za Rio Grande zkriitka vseeko, ee ho veliteli vojska bylo tfeba. Setnik Parker byl nesmirne pfe kvapen a snad se take eitil tro chu zahanbenym. nebot musel u znati. ze nacrtek ten prozrazoval mnoliem le)siho stratega nez byl on. Svedcil, ze neznamy junak jest rozenym voj vudcem. "Az k prvnimu prumysku mu zeme jeti pohromade," navrho val eizinee. "Tam zustanete s po lovipi sveho muzstva v dobrem u- krytu. kdezto ja s druhou polovi- ci zaskocim lupicum cestu ve dm- hem prusmyku." "Souhlasim!" odpovedel setnik bez rozmysleni. "Ani Komeneum ani Mexika nnm nenapadne, ze jsme sc vratili do rokli. ze kterych jsme pfed ni nii utekli iak poznaii z nasi sto- ! y. jiz nebudou daleko sledovati. .protoze patrne smefuie nazpet k I pevnosti. Jenom jeste podotykam. ze oba prusmyky lze hrstkou od z vaznvch muzii zeela snadno libra - 'niti proti zdrcujici pfesile." "Tim lepe!" liboval si setnik Parker. "Aspon se nemusime ba- "Zajiste !' znela ved' )ruvodeiho. nrcita odpo- "Verim vam! Jakmile nzna- te, ze bychom meli vyrlinonti, jen jmi reknete a j;'i dam lined tronliiti (lia poehod." j '-Xpjlepp bude. kdyz vytrhneme lmed. Miisime totiz objeti velkvm obloukem, abyeliom nepfatele okla mali. Kybycliom z kratka jeli na- zpet, prisli by Komencove na nasi stopu, velmi snadno nhodli nas jumysl a lnpiee v eas varovali. Po- jecieme-n vsaic zaanuve uaie ship rem k pevnosti, neopovazi se nas rudosi daleko stihnti a take to n znaji za zbyteene." "Plan vas jest jasny a sroznmi telny. Ale jak daleko tak pojede- 9" "Asi dvanaet anglickycli mil totiz az k feee, kterou prebrodime a po druhem brelm pojedeme asi dvacet anglickycli mil nazpet, zase az ke brodu. jimz se opet vratime na tento bfeh a pustime se pak rov noil k prusmykum.' ' Opra vdu znamenity plan ! ' ' mnul si setnik Parker nice. "Vi dim, ze bude nejlepe. dam-li se od jV.s Vesti jako male elite, ktere se Avsak v odmenu za sluzby. ktere ' ,. Mi-ni itr, lm.il.nn jsem am piuMim u joi u"u' proka.ati. slibite mi, ze vase muz- stv0 v liastavajicim boj is lupici 'uebude stfileti po jejich vudci an0 je5tg vjce kratka. setniku, ' .uun 0( vas Zi'tvazny slib, ze vud- inntfu Usetrite a pustite ho o- kamzite na svobodu, kdyby byl zaiat. Jinak bveh vam dalsi j sluzby niusel odepfiti." Mzda neznameho vudce. Kdyby pfed setnikem Parkerem livln v ("istn insnn nhodilo. nebvl ' , , , , , . , n . tajenineho vudce. ktere se docela nenadal. Zustal vsak kiidnym a jenom fe kl: "Xevim. pane, rozumel-li jsem vain dobfe. Bud'te tak laskav a o pakujte mi jeste jednou, eo ode mne zadate." '"V odmenu za to, ze vas zave du do prusmyku, kde podle meho navodu obklicite a zajmete mex. lupice, zadam. abyste vudce jejich vydal mne ziveho a neporuseneho.' 'Pezpoehyby se na nt'in hodla te osobne pomstiti?" "Nikoli!" zavrtel pruvodee hla vou. "Pomsta nalezi Bohu. Rad bych jej propustil na svobo du.'' "Xa svobodu?" uzasl setnik. '"Zlopovestneho lupice a odpadli ka?" "Tehoz." "Clovece, vite-li pak, ze zde be zi o Juana Valverda, puvodem INIe xikana?" "Vim to dobfe." "Pak tedy vite. ze jde o clove ka, ktery pro svou do nebe vola jici ukrutnost nebyva zvan jinak nez "Ras". ano i jeho vlastni lide, ktefi jej zrovna zboznuji, fikaji mu "Cernej d'abel!" pokracoval setnik v rostoucim rozcileni. "To vsecko jest mi znamo!" re kl neznamy podivin. "A prave svo ,0&n toho cloveka od vas zadam." "Hm, tu vselico pfestava!" za- mrucel setnik nevrle. "A A'ite-li tz, ze na hlavu teto krvelacne sel nry jest vypsna odmena peti tisic dollaru?" "Obnos ten rozdam mezi vase lidi, svoliteJi na mou podminkn!" znela pfekvapnjici odpoved' za hadneho muze. "Pro loha ziveho, to jiz presa Imje miij rozum!" vykfikl setnik "Pet tisie dollaru eheete venovati ze svelio. jenom abyste takoveho lotra vykoupil od sibenice?" "Nejen to. Zavedu vas v noci do opevnene skryse lupieu. Tarn mu zete pobiti nebo zaknouti jeste dal si tueet nejhorsiho vyvrhele a kro me toho ukoristiti eely poklad zla ta zasobu potravin i stfeliva, nes- eislne koiistvo a eetne st.ido hove- nik. ktery pofad neco veselelio-y-ziho dobytka. Za to jak feceno pravoval, ale pri torn ani na oka- . zadam zivot a svobodu pro Jua na Valverda, zvaneho Ras!" " Jelikoz nerozumim, jak se mu ze spofadany clovek pfimlouvati za takoveho padoucha, musim ke sve litosti vasi podminkn zamit nouti!" rekl setnik rozhodne. "Skoda !" pokreil neznamy pru vodee rameny. 'Kdybyste byl mou podminkn pri jal. byla by cela rota lupicska vzala za sve ovsem kro me sveho vudce Valverda." " Jaka pak skoda, kdyz potfeme celou rotu i s jejim vudcem?" za smal se setnik Parker. ' "Toho nedokazete!" "Prop pak?" otazal se setnik s uzasem. "Protoze vas nezavedu do prus myku." "Aj. odtud tedy vitr veje? Nuze. najdu prumysky bez vas, nebot' mam vas micrtek v kapse." "Ten vam nebude nic platen." "Aha. je tedy vymyslen?" "Neni. ale jizda bez prfivodci ho v teto krajine znamena pro vas jistou smrt'!" rekl zahadny clovek s takovym durazem, ze se statecny dnstojnik nemohl ubraniti jakesi hruze. "Rozumejte mi dobfe. setniku," pokracoval neznamy pruvodee po kratkem, trapnem mlceni, "f ja pohrdam clovekem, jemuz ne na- darmo prezdeh Ras. Vim, ze on soknit spise zslouzi smrt' na po pravisti nez kterykoli z jeho pa eholkfi a pfece jest mi stejne ne mozno, pfivesti na neho jistou za hubu. jako nine nebylo mozna, di- ati se necinne na bidnou smrt va si a vasich vojaku. ktera by vas v poliknute pasti nebyla minula.' Toiito vyklad mel konecne hlu boky ucinek na zasnouciho setni ka. Kroute hlavou, pohlizel veli tel zkoumave n? eizinee. "Xemohu si vec vysvetliti ji nak. nezli ze mate velmi zavazny diivod pro svou podivnou zadosi !' fck koneene. "Take ze mam!'' pfisvedcil ne znamy junak. "Povezte mi ho!"' "Vzdyt jsem vam to ji2 fekl. Rjid bych Juana Valverda vysvo bodil od sibenice." "To vim ! Ale proe? Toho nni bezpochyby nechete fici?" "Proc bych nechtel? Clovek ten mi nekolikrate zaehranil zivot, kdyz jsem byl v zajeti mexickyeh loupezniku a stejne krvelacnyph Koinencu. Je pravda, ze i ja jsem mu kdysi prokazal platnou sluzbn, ,ale tu mi on jiz s liehvafskymi u roky oplatil.Bez jeho pfatelstvi ne byl bych na teto pousti ani hodi nu svym zivotem jist. XTuze. pa ne stniku. jiz vie, proc od vas tak upustupne zadam zivot a svobodu zlopovestneho Juana Valverda.'' "Dekuji vam za vasi upfim nost!" odpovedel setnik zase jiz klidne. 'Vzhledem k neocenitel nym sluzbam. ktere jste nam pro knzal a bez nichz byli bychom ted' jistou kofisti vlku a sakalu, nemo hu jinak nez vasi podinince vyho ,veti aekoli zajiste sam uznava te. ze jest neobyeejna a pfiei se tez me povinnosti. Zakazu muzstvu, aby po Valver- .dovi nestfilelo, a padne-li nam do nik, bude vam bez ublizeni ode- .vzdan. splnite-li svuj slib a zave- dete nas do opevntMie skryse lu picske, abychom ji mohli z kofe ne vyvratiti. Podafi-li se nam to, pak viidee lupieu nebude jiz tak jako tak zemi nebezpeenym. pro toze mu sotva bude mozna shro mazditi kolem sebe novou rotu ' "Dekuji vam, setniku!" poklo nil se neznamy pruvodee. "I ja doufam, ze Valverde konecne pfij- do k roznmn a nzna, klerak je svr 'hovany eas. abv zancchal svelio .lianebneho, krvaveho remesla." To rka, vytahl krasne zlate lio dinky a zbezne na ne jioliled nuv, dodal: "Jiz devet' liodin a proto cas, a by eli om vytrhli !" 0 etvrt hodiny pozdeji bylo voj sko zase na pochodu. Setnik Par ker s neznainym pruvodcem jeli opet vedle sebe v eele dlouhe fady jezdcu a koni. Setnik ustaviene pozoroval ne znamelio podivina, z nelioz se ted ,vyloupl hovorny, roztomil' spolec- mzik nespustil se zfetele sve vftd covske povinnosti. Kdyz dojeli k feee, pfebrodili se na druhy bfeh a pokraeovali jeste asi angliekou mfli smerem k pev novsti, a by docela oklamali Indi any, kdyby snad byli od nieh sto- povani. Ale potom, sotva se octli na ka menite planine, kde konska kopy ta nezanechtivala zadnych stop, za vratili se velkym obloukem na zpet k feee a zrychlenym tempein obloukem nazpet k feee a zrych lenym tempera uhaneli po druhem bfehu zase k horam. Odpoledne dorazili k jinemu brodu, ale nez feku pfekrocili, po lozili se taborem ke kratkemu od dechu, jehoz i kone jiz nezbytne potfebovali. Kdyz se vsechno dostatecne zo tavilo, dan rozkaz k pfebrodeni fe ky. Na druhem bfehu jelo se zase pfes hory doly a po nekolikamilo ve namahave jizde stanulo vojsko konecne u prvniho prusmyku, kte- rym bylo mohutne pasmo hor pfe- trzeno. Pastvy a vody byl vsude dosta tek. Xedaleky husty lesik posky oval pine oehrany pfed slidivymi vcraky nepfatel. Z kratka, uebyl" daleko siroko vhodnejsiho misl'ic ka ;ro zalohu nezli zde. Setnik Pnrkcr to take Laed uznal a velie si je liboval. Vojsko bylo jiz cestou rozdele no. U prvniho pru?myku zustal s jednou polovici muzstva porucik Lan, kdezto druha polovice, vede n a. samym setnikem a zahadnym pruvodcem, uluinela co nejrychleji ke druhemu, asi hodinu cesty vzda lenemu prusmyku, aby k nemu jes te za soumraku dorazila. Ukazalo se, ze druhy prusmyk jest pro cihanou na lupice jeste pri hodnejsi nez prvni. Opatrny dnstojnik, s povdekem se fide radon pruvodcovou, brzy oddil umistil. a to tak, ze nejpfed nejsi hlidky staly asi pill anglickc mile od vlastniho tabora. "Podle vsech bych fekl.ze si Me xikani vyberou cestu prave timto prusmvkem!" minil neznamy prii- vodce. obhlednuv celou krajinu. ""Bvlo bv dobfe, kdvbvste mi sve fil asi dvanaet nejlepsich vojaku. s kterymi bych mold zaroven vpad nouti lupicum do zad, az na ne s pfedu udefite. Tak bychom je nej snaze skrotili." "Vzal jste mi tento navrh z ust!" zvolal setnik Parker pote sen. "Avsak na neco nesmirne z;i pomenouti. Zakazu svym lidem. a by na vudce loupezniku nestfileli ale jak pak jej poznaji?" "Chodi vzdy oblecen jako boha ty mexicky slephtic a nosi na tva fi skrabosku." "Aha jiz se pamatuji na jelio pepis ! Velke knofliky u kabatu mi va pry z ryziho zlata, pentli na klobouku positou rubiny v podobe hada s hlavou ze smaragdu a d'a mantu. Jenom ta malickost pfed stavuje pry eele jmeni." "Tak jest!" "Km. pak je vas Valverde veru podivny pavouk ! Nosi a ehova se jako slechtic a pri torn je neju krutnejsim ze vsech zabijaku. kte re divoky zapad pamatuje. 0 pravdu mi nejde do hlavy, ze tak trvate na jeho propusteni." "Rj'ul bych s nim byl konecne vypofadcin tot' vse!" "Dobra a co potom?" "Potom, mily pane setniku," fe kl neznamy se silnym durazem, "potom Juan Valverde nebude miti na svete horsiho nepfitele nez budu ja nezaneehd-li totiz sve- lio lianebneho remesla.' 7 Jelikoz se nebylo tfeba obavati, ze lupicove stihnou do prusmyku )fed iisvi'temv dophil setnik Par- ,ker svemn muzstvu klidneho celo 'nocniho odpocinku. Pouze nezna ,m.y pruvodee a jeden ze zvedu se Istfidali na- strazi. I I'kofistene koiistvo hyo bezpec ,ne skryto v zavfene rokli mezi o bema zalohami, takze vojsko mo hlo vsecku pozornost venovati oce ka'vanemn nepf iteli. I Az do svfhini neudalo se nic po- zoruhodneho. Cela noe minula klidne a neru senym spankem posilnene vojsko vesele se cinilo kolem kotlu, v nichz klokotila cerna kiiva k sni dani. I eizinee se vratil s obchuz ky do tabora a zasedl k jidlu s dnstojnik-. lined po snidani bylo vojsko po staveno do bitevniho siku. Setnik Parker se dvema tfeti nami muzstva obsadil vlastni za lohu, kdezto jedna tfetina setni kova oddilu, vedena neznamym pruvodcem, skryla se ve skalaeh na kraji prusmyku, odkud mohla snadno vpadnouti lupicum do tyla a zaskociti jim takto zpatecni ces tu. V tabofe zustalo jenom nekolik muzu. ktefi meli na dane znameni pospisiti na pomoe tam, kde jich bude tfeba. Jakmile bylo muzstvo na svych mistech, postavil se neznamy v celo nekolika zvedu a vyjel s nimi nepfiteli v ustrety. Ukryvse kone v lesiku, vj'lezli zvedove s cizin cem na skalu, s ktere byl volny rozhled po celem lidoli. Sotva se tak stalo, postfehl so- koli zrak vudcuv silnou tlupu jezd eu, ktera zbesilym tryskem uhane la rovnou k obsazenemu prusmy ku. "Uz jedou!" rekl neznamy pru vodee klidne. Dav pak kukatko k ocim, pokracoval vice sam k sobe : "Ano, jsou to oni ! Patriie maji na spech, aby za dne urazili co nej dale a zitra na usvite mohli pfe broditi feku. Aj, uhodl jsenil" vyrusil se liable a obracen k vojt'i kum, zvolal: Pospeste nazpet a vyfid'te set niku Parkerovi, ze lupicove jiz je dou, vedouee i vase kone, ktere jste museli zanechati v udoli! Da le mu vzkazuji. ze mezi lupiei vi dim jenom asi dvanaet Indianu, takze nam bude bojovati pouze s nepatrnou pfesilou. A z te jiste jiz po prvnim vystfelu bude A'al nii east' smetena se sedel. Nezapo mente vsak setnikovi vyfiditi, ze mu jeste jednou pfipominam jeho slib v pfecine vudce loupezniku. ktery nesmi byti zastfelen!" Zvedove se rozbehli ke konim a nezli poskakali do sedel, zaslechli za sebou jeste Idas neznameho pru vodce : "Keknete veliteli, aby ocekaval lupice asi za hodinu!" Kdyz pak se zahadny muz jeste jednou dobfe pfesvedcil, ze za lu pici nemisleduje horda indianska, aby jim kryla zada, pospisil nej kratsi cestou k mistu, kde byla ve skalaeh ukryta jeho hrska vojaku. Az do jeho pfihodu lezeli ostH hosi v tnive a klidne pokufujiee z kratkyph dymeeek, vpsele spolu hovofili. Sotva vsak se objevil me zi nimi. hovor utichl. dymky zmi- zely v kapsach a A-sichni vojiici sta nuli fed nim jako pfed svym pfedstavenym. Cizinec pfivetve opetoval je jich ustivy uctivy pozdrav. "Tak. mili hosi, pniee uz se va- H!" rekl. "Za nejake pul hodiny ji budeme miti pine nice. S tficeti lupici jede asi dvanaet Indianu a jelikoz vedou take vase kone, bu- dete miti nejlepsi prilezitost, al)'- ste je dostali nazpet. Bud'te jen stale pfipraveni k boji. Jakmile na vas zahvizdnu, musite ihned za mnou, nebot' ja vy lezu rochu vvse. abych bliziciho se nepfiele niohl lepe pozorovati. Ale nezapomente, ze vudci loupez niku nesmi byti nikterak ublize no ! Poznate jej po bohatem me xiekem odevu a po skrabosce na tvafi. (Pokracovani.) Richter's Anchor Pain-Expellor. Nedluzite na tento casopis?