Anglicke a nemecke
lod'stvo.
Anglicke valeciie lod'stvo neme
loy nynejsi valce-az dosud value
stesti. Nainofni valka se zmenila
v guerillu, ve ktere rozhoduje od
vaha, rychost a take mihloda, kdez
to velka pfevaha angliekeho lod'
stva nemolila se posud uplatniti.
Zodpovedni einitele maji proto'
pfed vefejnosti dosti tezke posta
veni, protoze v Anglii dobfe vedi.
ze iicbude-li jejich lod'stvo miii
stesti, ztrati Anglie vseeko. I du
eiziny pronika z Anjrlie dosli ne
spokojenych hlasii z obecenstva a
novin. takze ministfi meli dosti te
ke postaveni. kdyz se v teehto
dneeli postavili pfed anglickou
snemovnu.
Lloyd George poukazal tedy na
.vec, kteva je v nynejsi situaei pro
Anglii skuteene strankou nejpfiz
nivejsi, aekoliv neni zadnou zvlast
hi zasluhou valecneho lod'stva, ny
brz pouhym dnsledkeni moeen
skych pomeru na svetovyeh mo
fieh. Kanclef pokladu sdelil. ze
podle statistiky
ky "lifadu prace" z 5koda. ponevadz takovveli lidi ma-j'li. Neineeko kupuje. V Ra
vyeh obehodm'eh par-l-. mfla Ao ailkota kterou imo. kousku az dosutd uvefejnena byla
30,123 anglickych
nikfi 992S volne se pohybuje mori
kdez to z 2090 nemeckyeh na ten
cas jenom 10 se naleza minio pfi
stavy, do niehz se vseeky ostatni
odebraly.
"Winston Clmrehill snazil se u
pokojiti vseeky. kdo v Anglii my
sli, ze nehody, ktere dosnd angli
cke valecne lod'stvo provazely,
znamenaji skuteene velke ztraty.
Ministr hledel snemovne dokazati,
ze lod'svo plni svou povinnost a
zadal vefejnost, aby nepficitala
prilisneho vyznamu jednotlivym
pfihodam, jez pry neniohou miti
na slozeni lod'stva rozhodneho vli
vu. Aekoliv anglicke lod'stvo utrpe
lo ztraty, je skutecnost pfece tako
va, ze lod'stvo je dues silnejsi nez
pfi vypuknuti valky a ze jest take
silnejsi v pomeru k Nemecku. Mi
nistr srovnaval potom ztraty lod'
stva ofoou statu a dokazoval, ze tf e
bas se Nemecku podafilo zasaditi
Anglii rany, Anglie zasadila mu
rany jeste silnejsi. Pokud jde o
ponorne cluny, byly ztraty na o
bou stranach stejne. Anglie ztrati
la '9 torpedovek a Nemecko asi S
nebo 10. Anglie ztratila 6 obrne
nych kfizaku a Nemecko toliko
dva, avsak Anglie ztratila 2 lehke
moderni krizaky z celkoveho poc
tu 36, kdezto Nemecko, pocita-me-li
take "Breslau", ponevadz
byla odstoupena Tureeku, ztratilo
jich 6 z celkoveho poctu 25. Mimo
to Anglie posilni svoje lod'stvo do
konce tohoto roku o 15 jednotek,
kdezto Nemecko bude moci v te
to dobe spustiti na more jen 3 lo
di, pocitaje v to i feckou lod' '8a
lamis." "Celkem neni prehnano, pravil
"Winston Churchill, ze Anglie mu
,ze podstoupiti po cely jeden rok
kazdy mesic ztratu jednoho super
dreadnoughtu a prece udrzi se y
si pfevahy priblizne stejnou, jako
niela v okamziku prohlaseni val
ky. Nemecko zahajilo taktiku
zdlouliava namofni goerilly dou
fajic, ze tak doeili vyroiani sil.
avsak nedbalo toho, ze Anglie nui-
ze stale sesilovati novyrai jednot
kami. Maly omyS.
V New Orleansu vvchazi od-
borny casopis "The LaAV3rer and
Banker", venovany. jak samo jme
no ukazuje, zajmuni pravnikuv a
hankeru. To jsou dve tfidy lidi, o
kterych by se mohlo souditi, ze
znaji zemske zrizeni. V kongresu
na pfiklad advokati a bankefi ma
ji vetsinu vice nez dvoutfetino
vou a ve statin legislaturaeh take
jsou silne zastoupeni. Redakee pak narikave pokracoval: 'Rika
jmenovaneho sborniku pfed ned.iv j ji nine kazdy den, ze jsme zvite
nem rozeslala ctenafum dotaznik. ; zili a ze jsme se zmocnili tolika a
koho by nejradeji videli kandida
tem presidentstvi roku 1916. Mezi
demokraty nejpopularnejsim uka
zal se byti sekretaf vnitra Frank
lin K. Lane, ktery obdrzel 1.1 9
hlasu, kdezto president "Wilson byl
na druhem miste se 703 hlasy, a
pfedseda domu zastupeu Champ
Clark na tfetim miste se 700 hlasy-
Timto hlasovanim pani advoka
ti a bankefi dali pekny kompli-
ment sekretafi Laneovi, ale sobe
zaroven vystavili spatne vysved-
eeni o svyeh vedomosteeh. Sekre-
tar Lane totiz nebude ani nomi-
noan. ani zvolen i)ivsidentem. a
to z toho svrcbovane postaeitelne-
ho duvodu, ze se narodil na eizi pfi
jde jaico nriTsKy pouuany a uie u
istavy tudiz nemuze byti presiden
tem, ale Mr. Lane mel to nestesli.
ze se naroilil za hranieemi. Jinak
demekrali byli by si
vzpomneli iiz drive. "Jo
na neho
to smut-
ny zert". pie jeden amerieky ea
sopis. "ze takovy znamenity a uzi
lecny American jako Mi. Lane,
nemuze byti ani navrzen za prt'si
denta nebo mistopresidenta pouze
ju'oto. ze oteove nasi ustavy byli
poaedli straehem, ze nejaky eizi-
nee mold by se sem vloudit a zmoc- W ovsom prumysi vaiecny. ,a
nit se vlady. kdyz by Amerieane hnmiem obehod zinizel t.'mier na
nedavali pozor.'' dobro obehodniei take se nedlu-
AVell, neboztik Altgeld byl jeste v N'ieeku zpravy o zahrani.'
leiisi elnvek nezli Tiiint1 a tnke m- ! obehodu vfibpc SC neuverej-
.J
mold byti kandidatem president-
stvi. ac jej sem rodiee privezli ja -
ko malelio maleho hosika.
Pro demokraty je to opravdu
.11 maio. Ale aniceta. Kterou ,11110-
novany New Orleansky easopis
iiodnikl. je zajimava z jine priei-
nv. Fkazuje totiz, ze i pani ban-
kefi a advokati jsou oehoini a -
vrhnouti ustavu Spojenyeh Statu,
kdvz se iim to hodi. ack'oli imdv
vzdy se na 111 odvolava.p, ,de-li
jim 0 to. aby povalili nekter za
kon. jenz delnikum prinasi s(be
men si ulevu.
S cfsa rem i Fran tiskem
Josef em zachazi ja
ko s deckem.
Z Vidne oznamiJ jeden predni
dopisovatel dopisem prostfednic
tvim kuryra pres Rotterdam do
psavenym, ze rakousky cisar dues
vzbuzuje mezi obyvatelstvem Vid
ne pouhou soustrast. VeLsino easu
travi v jednom ze svych oblibe
nych pokoju ve dvornim hrade a
dvorske kruhv s nim zacluizi jako
s malym ditetem. Jednotvarnost statkafi. Letosni zne byly lepSi
jeho zivota byva obcas pferusena nez loni, a obili se prodava za ce
nekterou navstevou. ny, o jakych se v Rakousku uz po
Na iednom druhu pohlednic jelnekolik pokoleni nikomu ani ne-
eisaf zobrazen. jak vseeek shrou
cen sedi u stolu, tvafe ma zabofe
nc do dlani a place. Je to obraz
bezmoeneho a stafim sklaceneho
eloveka. Cisar byl v okamziku tun
zachycen ktervinsi fotografem z
dvomich kruhu a podobizna se do
stala na verejnost. Jeho zal 1 bo
re jsou ve Vidni vefejnym tajem
stvini. Ve videnskych kavarnach si li
de v duvernych krouzcich vyjira
vuji 0 pf ieine toho. Z poeatku val
ky rad navstevoval ranene voja-
kv v nemocnieich a mluvil s nimi.
Jednoho due se zastavil u jiste-
ho raneneho, jez oslovil : "Muj do-
bry muzi, mohu neco pro vas uci-
nit?" tazal se. Vojak neodpovedel
ba ani hlavou nepohnul. Osetrova-
telka, pozorujici tento vyjev, pri-
kvapila k ranenemu a upozornila
"v ' x 1 -T
jej, ze cisar s nun miuvi. v 10111
cisar svoji otazku opetoval.
"A110" vykfikl raneny az mu
bias preskakoval. "Vpalte nine
kouli do hlavv."
"Ma ustfelene obe nice i nohy
a trpi hroznymi bolestmi." vysvet-
lovala osetfovaelka eisar.
Zdeseni zmocnilo se Frantiska
Josefa, jez hrozne na nej pusobi
lo. Zapotaeel se. klesl na blizkou
izidli a dab se do hlasiteho place
Jeho jiruvodei odvedli jej ke ko-
caru a dovezli do dvorniho hradu.
Od te doby nejel na navstevu do
uemoenice.
V kavarnach se tez vypravi o
auien.'i jistebo umelce u cisare.
"Co noveho?' tazal se eisaf. A
tolika del. ale vzdor tomu se ne
zda. ze postupujeme. Nemohu to
mu porozumeti."
Rakouske penize.
Jiz v nekolika malo dneeh po vy
puknuti valky rakousko-uherska
banka byla nucena zvj'siti diskon
to na obehodni papiry a noty ze
4 procent na 5, pozdeji na 6 a po
seze 11a 8 procent. S teto nejvyssi
sazby diskonto due 20. srpna bylo
snizeno na 6 procent, a koncem rij
a na 51-' procenta. Toto snizeni
b.vl pi'ovedeno "v zajmu verej-
ho ilobra", aby totiz vernym ra-
fcouskym poddanym bylo umozne-
" iikiiiovati dluhopisy nove va-
leene piiickv. Jak stateene vla-
riit- I poddani novou pujekn n
j)isovali. o torn etenari doetli se
o zpravaeh ze stare vlasi.
Pi'oe o tak dobre slo. vysvetlu-
.i so lim' v Hakousku je penez
(st, ale neni pro ne dosti lidi.,
ktefi bv se ehteli. nebo mohli dlu-
zit
Vklady do sporitelen uz po
nejaky eas jsou vyssi nezli suma
penez. jez vkladatele vyzdv.hu.i
drive bylo tomu naopak. Prii-
myslniei dluzi si veliee ma!o. pro-
o?:o prumysi vetsinou stoji, vyji-
u.gi, protoze neni eo uvere.iiova -
ti. JK'koli vlada se vymlouva. ze
P'T to dela "ze strategiekyeh du-
vodu". aby se nepniele nedove-
'oliko zprava za mesie srpen. prv
ui mesie valky. ale i z te lze po-
souditi velike oebromeni rakouske
j bo obehodu. Dovoz eele monarehie.
ktory loni v srpnu mel eenu 2fiS.(
,111111101111 Korun, letos Kiesi na
eili asi jednu tret inn. Jeste vet si
ubyek vsak vykazuje vyvoz. Ten
loni pi-inesl Kakousko-riiersku 2
15. letos jen 30.4 millionu korun.
eili niene nez jednu sedminu ! Tak
poklesl obehod eele monarchic s
cizinou. Ale i obehod mezi Rakou -skem
a riierskem znaene ochabl.
Loni v srpnu Rakousko nakoupi
o v Uhrach plod in a zbozi za
115 millionu korun, letos jen za
58; loni prodao IThram zbozi za
35 millionu korun. letos jenom za
35 millionu! Chudiici maji siee bi
du a to bohiiei maji penez dost a
zahalejicich penez maji vice nez
kdy jindj.
Zlate easy maji zejmena velko-
zdalo. Pro chudinu zn'amena to 0
vsem drazsi ehleb ale co chee
te? Vsem nelze vyhoveti na jed
nou. Panuni velkostatkafum ne
stacily ani ty vysoke eeny domaci
z Nemecka nabizeli jim vyssi
ceny, a pani vlastenci byli by pro
dali vsechno Nemcfim, kdyby ra
kouska vhida nebyla zapoved'via
vyvoz potravin. Zprvu zapovezeuo
l)ylo toliko vyvazeti pseniei a zi
to, ale pozdeji zapovezen take vy
voz mouky. ehleba, jeemene a sla
du. Nebyti tohoto zakazu. Nemec
ko bylo by skoupilo vsechen slad v
Rakousko-Uhersku. Ceny psenice a
zita stale stoupaji, ale uherska via
da dosud nesvolila k doeasnemu
odvolani ela na obili. a tak rakou
ska vlada asi bude donucena sta
noviti maximalni ceny obili.
Jiz nyni panuji v Rakousku 0
bavy, ze se dostavi nedostatek po
travin, potrva-li valka delsi dobu.
Lonskeho roku sklizeno bylo v Rakousko-Uhersku
244 millionu bn
slu psenice a letos o neco viee :
zita sklizeno 159.5 millionu buslu.
Z teto eelkove sklizne 8 procent
j psenice a 10 procent zita musi by
ti ponechano na osev, asi dve pro
centa se znici nebo )romarni. tak
ze I'l'o donuici zpotfebu zbude je
nom asi 220 mil ion 11 buslu psenice
a 140 m. b. zita.
Jak znamo. lined na poeatku
valky vhida rakouska prohhisila
"moratorium", to jest, prodlouzi
la platebni lhuty, aby chrar.ila ziv
nostmky a financniky pfed upad
kem. Ale moratorium na to nesta
cilo. Vlada tedy zvlastnim dekre
tem zfidila nove banky pro valee
n liver. Tyto nove liverni bau
lky maji pnivo vydavati bondy, jez
pfijimati musi vseehny vefejue ii
fady i filialky raousko-uherske
banky, nikoli vsak soukromnici.
Tyo bondy, kterych smi byti vy
diino az za 500 millionu koiun.
puje-uji se na bezne hankovni liro
ky zivnostnikum, ktefi daji zaiu
ku, ze moh 011 poskytuouti zarnest
luini lidem jinak nezamestnonym
Mimo to vlada nyni vylonavA li
fe dni dozor 11a obehodni a pru-
: ".. pG niky. ktere oeitly se v
-f. ua'ch, n y je zaehranila pred
-kazou.
Ale vseebny tvto krekv nemo-
hou zadrzeti klesani rakouskych
papirovych j)enez. Ivoneeni rijn'a
rsiiiouske koruny mely eeiiu poue
-1 haleru ve zlate klesly jeste
vic-e nezli nrMiieeke marky. i 'ran
eouzske papirove nory. ktere .a
normalnieh pomeru lze koupiti po
95.3 haleneh za Frank, uy 1 ko-
viniu a 8 haleru: svyeaiske byly
e -te drazsi. frank za k-.ivm'n :i
pfU devata halefe-: andieka libra
sterlingu s normalni eenou 24 ko-
ru a 2 haleru, vystoupla na 27 a
tri etvrti koruny. Rakousk.- p'eni-
7x maji dues horsi kurs nezli m.'-
earske. hollarnKk,'. nebo svedske !
Hrozne yfrpcnf
rakOUSkefcO VOjska,
Londynsky Post uverejnu.ie list
. sveho dop.sovatele z Pesti, t.-ry
popisuje hrozne utrpeni rakou-
skyeh vojaku v Karpat.-ch. Trpi
1.1. 1. ... . . .',-1 - 1 '
inuueui. nenoi na uieKU znsonni
vozy vojsku nestaci a mnohe
1
nie.li nadlv lieiiriieli ln Tiik-nn neil
1 . 1 - " i
vice vsak je pronasleduji mrazy.
.Mnozi maji nice a noisy tak omrz
le. ze museli byti poshini do ne
mocnie. Velmi mnozi vzdavaji se
Kusum na potke'tni. Pom cry v Ph
riich proldasuje dopisovatel za
zoufale.
Jine londynske listy i)fikladaj:
veliky vyznam ruskemu vnikani
do 1'ukovinv. ktere jest velic
snadne a nikde neiiarazi na odpor
Toto taleni jest bez odporu poli
ticke a jediui se fi neni 0 ziskaiii
Rumiinu. Rusove limyslne vyslali
sem pin k y narodnosti rumunske.
ktere i)Ochazeji z blizkeho kraje.
lined za hranici. Kdyz nyni za
brali Rusove Suczawu a Kimpo
ung, mesta. kteni maji pro Rumu
ny historicky vyznam. rozmohla se
agitace v zajmu ruinunskeho za
kroeeni veliee.
Rusove oznamuji nove vitezstvi
nad rakouskym vojskem v prusmy
ku L'szoku v Karpatech. Rakouske
vojsko v mistech tech jest na li
stupu, ktery se podoba kvapnemu
litekn. Dostalo se do horskeho pru
smyku, ktery je piny snehu, a ru
ska jizda je mu v patach a neko
lik divisi iiplne obklopila. Zabrani
techto krajin ma mimo jine pro
Rusy ten vyznam. ze se zmocnili
poli petrolejovych. poslednich, kte
ra jeste Rakusane a NC'inci meli.
Jak ziuimo, tvrdilo se nekolikrate.
ze jsou jejich polni automobily ve
velike nouzi o palivo.
Pfi torn Rusove nepousteji se
zfetele Krakov. na ktery jejich voj
sko ihil a dale postupuje. Ukol.
ktery ma ruska armada pfed se
bou, jest ohromny. Pojuje j)roti
Q'urkum v Zakavkazi. kdez prave
dobyla skveleho vitezstvi, tlaci se
do Rakouska a T'her fes Pukovi
nu a llalie. litoci na Krakov, odra
zi Nemce pfed Varsavou a pfi torn
vnika do Vyehodniho Pruska jifes
jezera mazurska. Ocekava se, ze
velmi brzo dojde na velike bojova
ni pfed Varsavou a odtud na se
ver az k Toruni. Ruska armada v
mistech teeh v posed ni dobe zis-
kala mnoho posil a take Nemei je-
vi velikou cinnosf.
Rusove v Sedmihradsku. Bu
kovina iiplne v moci Rusii.
Pafiz. Rusove vtrhli do Sedmi
liradska tile zpravy z Petrohradu.
Rakusani rychle opustili celou Pu
kovinu. eimz uvolnili Rusum cestu
do uherskych jirovincii. hlavne k
Marmarosske Sihoti, krajskeho me
sta Marmarose. 215 mil od Buda
pest e vzdalene. V Marmaros
skem kraji je venkov veskrze ru
sinsky. Tim, ze Rusove vpadli
do Sedmihradska, jez sousedi s
Rumunskem a m.i pfevazne oby-
vatelstvo rumunske, nuti Rumun
sko, aby si pfispisilo s vpadem do
Plier. Proto take byla uryehlena
mobolisace rumunske arnnidy.
Nedostatek prace pro zeny v
California
San Francisco. "Zeny. hled;i-te-li
praci, nechod'te do Calif orni
e". V torn smyslu zni vystraha pfi
stehovaleeke komise. Na 1000 u
prazdnenych mist na vystavisti,
podano 10,000 zadosti. Delnicke
)omery mezi zenami v SanFraneis-
cu nebyly nikdy tak bidne, jako
tuto zimni sezonu.
DVIGHT, NEBRASKA
Ctena redakee uz jsem zde zasel'v Ameriku v takou drd
Ale sotva deehu popadam, tomu se byeh pry jim na pamatku
nedivte, ze tak pisu, neb to vite. jsvoji stetku zaneehal.
kdyby elovek masiroval praztlny, ; liylo me jieh tuze lito.
tak by ani neeitil. ale tuhle jako stetku jsem jim nemoh' tlat,
nas Pepik ehtidak. kdyz musi ne- vzdyt s ni musim 'kallrdllc5r,'.
sti pine kapse. a vite eeho? Xo. v holkam v Vorku pentovat.
jedne kapsy eeky a v druhe zase ty ! A pree table pentatina
iv Iculnie n fn c;m.' JL x-r.r., .ir.-.
donlatne na tn nnsi Oznkn ...
si kazdy s radosti predplatil. tez.e tak elovek semhle tamhle
i take doplatil. Take vam musim 'pri torn neco uzije.
napsat ti j.nena teeh ctenieh pred-1 " in.
platitelu eo jsem od ktereho obdr- j Pozvala me mlada pani.
!zel a kazdemu srdeene iodekoval. ' jeji muz bvl tuze star.
neb je to moje povinnost. Tak tedy
zapoenu s kraje: p. Anton Jedlie
Ka " 10"a;y- ;,"t,;mi7Jlkn - d0 -
lary, p. Fr Smolik 2 dollarv. p.
iP.1Vl Ros;1 1 .Iol1..r n Vv j 'smi.
. kln) j (olI.n. Kjnv p.. ...
j. nel) l(Ml si pf.eilllfici x dollar
la 0zvenu Zanadu a 25 eentu na
l.,!,,,,,!:?. v nc.t- t.,i-
-
Z. in T"r-iimrn.-4- ll,Tll t.ii wnclo
,V. j ikj 1 1 11 HVJ.-H lllin.ll Willi .USUI! UU
nos tento. eo z radosti einim. Za
silam Money Onler na obnos ten
lake musim oznamiti. ze tito muzi
jsou oehotne a ehteji zustat ver -
liymi fi nasi arm.ide a ehteji ver-,sama fekla to je skvost ?
ne bojovat. Tak rozmile ctenafiMou stetku mi pochvali!:i,
t. I., kten ,ste povmni doplatne,
tak at' si kazdy pfedplati jako tito
muzove a doufam, ze tak kazdy u
cini. liylo by to dosti smutne pro
nas C'eehy, abyehom se jeden od
druheho vzdaloval a podporoval
cetbu anglickou a zavrhoval nase
matefske slovo "svuj k svemu".
Kazdy miize zaslat doplatne, tez ijPfisel ja k jedne vdove
pfedplatne na ceku na adresurjta me zvala i lined dal,
Josef Pollak, R. 1. Brainard. Nebr.
Vite eo povida nas Pepik? ze
kdyz se nevypofada kazdy do 15.
t.m.. tak ze bude nucen mobilizi
rovat jeho vojsko a rozeslat na vy
chodni hraniee. Kdyz pry to nepo
muze s malou stfelbon, tak ze bude
nueen k bombardovani. Stfelivo
uz m.i snad zamluvene a 0 srap
nely, pumjv karface a take ty
"dum-dunr' ze skladu p. Jana V.
Jelinka az v Lomi neb Loma. Je
snad nejlepsi misto na kopci, ze
odtud by to slo nejlepe bombardo
va nepfitele. Doufam vsak, ze
ze zadny na to neda pfijiti, aby
jifislo k tomu a musel mis Pepik
zaciti bombardovati a radeji se
kazdy dobrovolne vzda. Vite jak
by sel Pepik proti nepfiteli s voj
skem ? No, kdyz pry tain budou.
tak eouvne a kdyz tarn nebudou,
tak ze na ne pujde s buniaaa.
Tez i ja jdu, ale ne s hura, nybrz
se srdecnym pozdravem vsem ctou
cim t. 1. a doufam. ze kazdy vyho
vi meinu pf.ini. S nejhlubsi po
klonou vsem se znamena Vas ver
ny Josef Pollak, jed. t.l.'
D WIGHT, NEBRASKA.
Zdaf Biih pfatele! Inn take
jsem se jiz na to trochu dopalil.
ale ne abyste myslely, ze 11a ?is.
i toto, ale na tu ziinu, ze nas tak
stale drzi u tech. kamen. Cio- ek
musi neustale jen pfikladat. ale
jen kdyz je eo a kdyz je elovek
Siim a sam, tak ani ta prate cfo-
veku tieehutna a elovek se mui
sam obveselovat. Take jsem si pfijehvjilil mi je. Jelikoz vidiin, ze si
torn vzj)omnel na me louceni, kdyz
jsem opoustel moji domovinu. neb
poeluizim z Pf elouci. Vzpomnel
jsem si na piseii. kterou si zaspi
vam, kdyz je me nejvice smut ho.
Kolikr.it spustim az se okna otf;i
saji a tak ji zaspivam, aby ji kaz-
dv slvsel. I
. T- !
Kdo jsem ja, dobfe vite: ukazuje!
vase tviif:;
holkam pentuju bedrumy. svoji
praci dobfe znam.
Pepik .Smolka z Pfelouee. vyhla-
seny jsem pen tar.
11a tu praci tuze dobfe v.yhlasenoii.
Stotlvll llllUU.
Neni stetka jako stetka. svou ne-
dam za tisiee.
kdyz jsem nekde s ni pentoval.
ehviilili ji nejvice.
A pfec table penta mi je Boze.
vefte to je dfina. je-je jedine
co pfitom je, ze tak elovek semhle
tamhle.
neco uzije.
II.
Kdyz jsem z Cecil vefte. :oaknit
jel do te Ameriky,
vseeky holky ve Prelou:i
vedly n.ifek veliky.
Kdyz uz )ry ja od nieh jedu
J ie.l ;,'. t' ,-,k
;abyeh pry ji vypentova!
- Ipekne jeji budvar.
iIJl'lw PO" to delaval maazel,
'nepentuje jiz prv vice
Sts'ti,,, -L,i "
... yn .
Jak videla inoji stetku
vvkrikla lined Spn!!
I "l wv.
takovou by mel mit muj max,
to je jiny instrument.
IV.
Se svou praci jsem byl aotov,
dalo mi to potu dost,
,budovar byl tuze pekny
ehtela vedet dej co dej,
jestli snad ta moje stetka,
jestli neni na prodej.
Ale kde pak jsem ja vykfikl,
to je mylka velika,
tu jsem dostal eo maly klak
darkem od meho tatika.
V.
abych prv ji moji stetkou
kamrdlicky pentoval.
Ivamrdlicek byl moc vlhky,
byla to prace nemala,
tenknit se mi pfi te praci
stetka tuze seucliala.
Musel jsem ji dat do spravy,
musel jsem ji podvazat,
a nemohl jsem ze svou stetkou
dva mesice pentovat.
Kdyb'ch ja mel jednou umrit,
vseeko se dnes muze stat,
do hrobu tu moji stetku
ke me pekne museji dai.
Az ja budu v rakvi lezet
vecny sp.inek tise spat,
tak tain bude v moji rakv".,
me srdecko pekne spat.
Nemohl byeh ja klidne spati,
mohlo by se prece stat.
ze by mold kdos na me konto
s moji stetkou pentovat.
Ba jo!
Ale sotva jsem dokonal tuto pT
sen a kdo se obevi jako pan TomaS
Fuxa a povida, vyboriie. vyborne
Pepiku, a jak vidim zae sum. Ja
na to, no, to vite pfitely, Bass uz
je ctvrty den za obehodem mezi
lidma a ji zas musim vesti pofa
dek doma, co byste si pfai? KdyX
neni Bjiss doma, tak to bude spat
ne. Ja na to, toto pfitely, kdyz
neni Bass doma, tak mam od iie
ho odporuceni kazdeho, kdo k nam
pfijde poctive obslouzit. tak co lo
ma byt pfitely. P. Fuxa tedy pra
vi, ale tuhle pfisel ke me muj sou
sed a ehlubil se me. ze si pfedpln
til 11 tveho Bassa na noviny a jjo-
ochvalu zasluhuji, tak zdaiiz
byeh si mold na ne pfedplatit.
I Ale bozicku, proc by ne vzdyt', jc
to moje povinnost, kdyz on neni
doma. tak vykonat za neho sluzbu
siiin. Tak eo stoji pfedplatne, Uize
se me pfitel p. Fuxa. No to v ji o
pfitely. kdyz je sam Bass doma,
tak befe 1.00. ale jci to udelam.
iakozto vam. jen za sto centiku,
ale zadnemu to nefikeje. ze jsem
vam to udelal tak lacino. neb to
i vite. byznis je byznis. A tak6 v
skutku mi p. Fuxa vyevankal z:;
lejiei obnos a ja nejsem tak f-
;nivv a imed pisu Monev Order p.
retlaktoi.ovi a to ,ia moje kon0
1 ToInn tf nmifilm TVnitYi tii5
redaktora aby Bassovi nic nefikal,
iejeje to byeh dostal, ale vite eo?
No, pochvalu a take by me pridal
pnice. jako tez i j;i pfidavam vice
prace panu sazecovi a doufam, '.?
ibude s ni siiokojen. Zasiuim mnj
sniecnv pozdrav vsem ctouctm to-
j10t0 list, tez i ctene redakci a zu-
sta vam Vas vernv
Pepik z Pfelouee
