i
(
OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNV
T Y D E N N I K
PUBLISHED WEEKLY
Vychazi kazdou stredu. Published Wcdnesdaj
Vydavatele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
mm
Pfedplatne na rok $100 Nil-s.. , iption $1.00
Adrcsa jednoduse :
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Jest mozsiy vpad
do AngEie?
Kdyz se tyto din lord Kitehe
ner zminil ve sncmovne lordu o c
likych pfipravaeh Anglie okediu
vvsilani novvch armad na bojiste.
ozvalv se v nekterveb anuliekveb
jiovinaeb blasy bazloeii. nebylo-li
by lepe. poneebati vetinu vojska
tolio doma. aby bajilo zemi pi'ori
inoznemu nemeekemu reiadu.
Hlasy tyto ibned zmlkly, kdyz se
ozvaly proti uini duvody vojen
skycli znalcu. kteri stoji na torn,
ice liemccka sila muze byti zloine-
na jenoni na nynejsim bojisti
jenom tarn ze je An-lii vojsko no- PHtpojaiosi. uNeiejnu n -cmu
co platne. Prepad anglickvcb bre- (,noeh Pojednani o torn, jako uein
hfi a stfolba na mofi ueopevnena k-v hluK initl 'pska valka. to
mesta jevi so rim dale v tim vesi 2$ vysle.Iek. na Spoj. Staty.
bobosti. Asa sest nejrveblejsieb ne a tlospiva k nabledu. ze uaso zom
meckveb krizniku prijelo za a-e svym demokratickym zafizeniin
bv, prokouzlv angliekvmi lodnimi 0eitno se v nobezpeeenstvi, kdyz
parolami, strilelv na pobrezm mes- zvit5zi Nnko- Kd-V bv vitezny
ta pill bodinv, pak se obratilv na- zf,stah swjpiici, tu by uzavivn
zpatek a v nejvetlim speclm zrai-.b.vl m!r ,,a zaklai16 vyjednavani, v
zelv. Utok tonto ovsem postrasil r'mz b-v Stat-V mfl.v
obyvatelstvo pobfozuieb mest, ale slovo. Kdyz vsak by zvitezih Neni
zajiste nebude miti za nasledek d- tu Iiebude dn vyjednavani o
zadnou zmenu planu. kterebo se im'r' Kd-v2 sl,ni 80 S1,.v lnisk6 v0"
dosud anglicka adniiralita drzi.An 3 stra,1.v- kd provaildia bu
glicke lod stvo ma na prvnini mis- ;dou llC'eni Troisirhkeho a Bernhar
te ukol, cbraniti Anglii proti vua- dlho' tu se EvroI,a musi stfitl l11'""
u nemeekeho vojska na ostrov,-. kou. absolutismus bude trinmpo-Ab-y
bylo nemecke lod stvo vvblo- vati' duch demokracic a liberalni
d.ino a zniceno, je okolem podri- niyslenky budou v Evrope zn.ee
zenyiii. Mobou-li se Neinci nepo- n'- Ale vit?zm N"cko nespokoji
zorovane priblizit a asi 'per set Pmizo s "P.v,n pokofenim Ev
bomb na pobfezni mesta vvpalit, ro bude hledft taW SV,'J vuh P0'
to jeste neznamena. ze bv molili drobiti Amenkn. obrati se proti
podniknouti vpad na angliekc u- llL A tn Pravi Prof- GuUlrngs do
zemi a vvsaditi u vojsko, pri nej- slovnC': 'vitezi-h Nemecko, sta
menshn aspon 50.000 muzfl s dPlv neme se vojenskym statem. Nic ji
a jinvmi potfebami, ktere bv tu 5ho nanl "zbude. Demokraeie
neco svedlo. I kdvbv bvlo i-iofc ,llllsi 80 zbrojiti P1otl autokvaeii.
sebe klidnejsi a anglieke lode da- musi ha-iiti svobodu a vseelmo. eo
leko odtud. vzalo bv to pfeee )en doVomd Amerika zastavala. Pn
mnobo bodin. Snabou anglieke ad- stale rozstoueim poetu obyvatel
miralitv iest a musi bvti. abv bvla stva- Pfi uaSo, vehkom pfirodmm
V stavu soustfediti aspon bebem loliatstvi, budeme s to tak emiti.
dvou bodin na keremkoli miste na Za kazd' dollar' ktr.v yhn NV
Severnim mofi tolik lodi, abv bv- mvko na lllohou SP-b
ly silnejsi nezli lod "stvo nomeeke.
Pokud se da provesti to, potud
i r...-
Od tobo planu nesmi adniiralita
upustiti za zadnveb okolnosti. i
kdybv mela sebe lakaveisi vvblid-
ky na jinyeb stranacb. i
Anglreka naniofni strategie jest
asi tato: Severni more nebylo uza
vfeno minami z obou stran. finv ,
byly busto nakladeny od
skotskelio az k norskomu
bfobu
i pros
uzinu u Doveru. Jsou tu ovsom
prucbody. ktere jsou vybrazeny
lodim netitralnim. Tv ovsom ino-
hou jimi plouti jen s pruvodem
anglickvcb lodivodu. Prucliodv X -
Wp in,i Uo.llJvo ctr-ovn,- ,,-tn
se meni. Aby molia projilouti no
ktera, lod' bez pruvodu anglick''
bo lodivoda. na to jsou slabe vy
blidky. Jeli tato praee provedena
fadne, )ak maji obe lod'stva. an
glieke i nemecke. jen male, obme
zene bojiste, Severni more. Angli
cane maji ovsom lodi vice a lop
sicb, ale )fistavy. vo ktorycb jsou
nemecke lode ukryte, jsou dobfe
cbraneny. Xemeeko lod "stvo novy
da se na sire more a nepfijme roz
bodnou bitvu. lee kdyby bylo k
tomu dobuano okolnostmi zoufaly
mi. Byla by to sebevrazda.
XTejlepsi anglieke lode, dread-
nougbty a velike obrnene kfiz
niky, ovsem se take voine na mofi
Jieprojizdeji. Take ony jsou ukry
ty v pfistavecli, ackoli s kotly ve
due v noci vytopenymi a botovy
V3rplouti na more kazde minuty.
Kdvbv se neukrvvaly, slyseli bv
chom o znieeni anglickyeb lodi
mnoliem vice, stalyt" by se tercem
nepfatelskycb lodi podmofskycli i
min, ktere se casto utrlmou a veli
ke skody tropi. Straz na mofi sve
fena jest .torpedovkam, delovym
clunum a kfiznikiim nejichz .rata
so spise miese.
Xemei. ktefi maji tak vyte"ny
vyzvedaesky system, zajiste vedi
o kazde anglieke lodi tak dobfe
jako londynska adniiralita. PPi po
slednim utoku mel vsoeko dobfe
vvpoeitano. Jejieh lod "stvo bylo
silnejsi nezli jakekoli anglieke. kto
'- mohli cestou polkati. Ivdyhy lu
ll v m'ze na nejakou anglicise u lod'
pfisli. byli by ji asi putopili, poc
1 ali by na jinou. ktera by pfi si a
ia poinoe. ale no.drzovali by se'Pouze v dobe. kdy byla irskfi kri
tak dlouho, az my mohla pnjiii jse na vrebolu v dohaeh Parnello
pfesila. Ieli stesti. ze prosli n'-vyeh. poslal do Kima k papezi
vypatrani. A zajiste vybrnli si kt iladstone vyslanee doeasnoho a
l'lioku takove misto. ktere bylu a-;l
b,". ;.ni(-b stanie. kde an-lieke lP-
stvo eiba. Zdrzeli se jen pid bodi -
uv. nezli se zprav:1 rozblasila a
nez se mohlv an-lieke lo.le pribii -
.-,:f; .,,;vi; ly., o v5;ik
by se takovym spusobein dalo pro -
vesti vylodeni vojska. tomu nikdo
.v."
ne ei l.
GSddings o vysledku
vaSky pro Spoj. Staty.
Pi-otVsor (biddings z university
Columbia, jemuz nelze vytykati
.Staty venovati dva. io bude asi
mnobe boleti. ale vitezstvim Ne-
mecka budeme
k tomu donueeni.
-SPj- Stat-V sc stan0" vetsi vo
.ln-skou in0ei 1,a svDte ,,lkohv l,r0
TU" x lOMU V1"1-'- UIA
to, ze to bude nase jedina zaebra-
na. Ale nejen muitarismus musi
Spoj. Staty ke sve obrane od Xe
meeka pfevziti, nybrz i mnobo ji
nebo. ebteji-li v zapase s nim zvi
teziti. Pan Giddings uznava, ze ne
ni to pouzi1 vojsko, ktere XcMiieeko
eini silnyni, a pravi: "Mnobom dfi
ve nez ostatni svet mel tuseni. ob-
i 1 , . '
jjevilo Xemeeko eonu narodni s:ily.
. v . . l-- ... i i:i i
mw" M "
i' Z0 ta vlada & ejlepsi.
ktira nejmene vbulne. Jobo vyko
ny na poli soeialnim nebyly zad
nou zemi dosazeny. A eo Xemeeko
vykonalo. musi jini narodove tez
einiti. avsak nikoliv )Otlaeovanim
jednotlivco. nybrz vyvinutim tobo
nojlepsibo. eo v iicmii sj)oeiva.?" Xe
meeko skolstvi, nemecke obebod
ni zakony. nemecke peeo o dolniky
eburave. nezamestnaiie. raneno. to
vseelmo jsou pfieiny nemecke sily
a musi byti pfevzaty narodem.
jone s Xemei. budou-li vitezi, bude
ebtit soupefiti.
Anglie vyhledava
papezovu prfzen.
Anglie ueinila krok. ktery zna
meiia zmenu joji politiky za cola
stoleti. Od to doby, co Jindfieb
YTIT. na pocaku sestnactebo sto
leti od Kima se odtrbl, nenavideli
Anglicane papeze tak, ze posilali
katoliky na popraviste a nedovolo
vali jim pfistupu do vefejnycb u
fadu. Jeste pfed ctrmicti lety, kdy
otee nynejsibo krale, EdwardVIII.
na trim nastupoval, musel skla da
ti pfisabu, ze se odfikii "fimske-
bo antikrista". Nyni jsou AngH-
cane v takove tisni zo odbazuji vso
cky stare tradice. Sir Edward
Grey oznamil prave, ze vyslal Si -
ra Henry Ilowarda do Rinia k pa-
pezi v uloze zvlastniho vyslanee.
asi tak jako nucia. V dvora papoz-
skeho jsou nunciove ze zeuii ji
nyeh, ale Anglieane jsou tvrdo
konservativni a uikdy tarn zadne
ho zastupoe nomeli. -daji totiz v
Antilii veliky vliv kruhy nabozen
ske. ktere lpi na stareni pofadku.
za to tnn-e odsnzovan. Zde
n,' pozorup. iak obratnou politiku
,delaji ve Vatikane zastupeove Xe -
'meeka a Rakouska. Zvlaste zastup
,e cisare Vilema. sleebrie Muebl -
1 1..,.., ..t -liin,,,- vj;,n rtlratv
. Papezovo slovo ma veliky vliv na
jmnobe katoliky. jiebz jest v Ae -
1 , -r. . i i
:iu'H:ku ::).uv)u.uuu a v uaKousKU
teeb. kdoz jsou v matriee zapsa -
ni, 4S.000.000. Xynejsi papez Be-
lli'dlKt
A . povazuje se za emi-
nentnibo nolitika. kterv so velice
podoba Lvu XIII. a naprosto se t,koV!'1 isou -i''11 odhad.v a '"'".jMaru. nni puj("ku i.ToO.OOO.OOO. dil z rozpadnutobo Rakouska se
isi od svebo prodebudee. nepo- cen-v- CV1kov.v sour'ot s0 inuZt nd-jdobromady tedy .2.2.10,000.000, priblasi. o torn nikdo nepocbybu
litiekebo Pia X. Aixdii mnobo na ,at Ulwv(l P vact'- ktcivzto peinze byly sebnany Mk-!je. fiekove maji do valky mnoho
torn zalezi. aby jej na svou stra
mi ziskala. radaeb spojencu jest ;
katolieka lielgie, ve velko mire ka-
tolieka Franeio. Irsko. pro Anglii
liijilne ziskane. a Polsko. eiste ka-
tolieke. Xemei praeovali ve Vati -
ml snm.'.ho zsVitkii valkv s
velikvm usiim. Dva jejieb vynika- vpadli a je spustosili. lylo vyslov niezeny. dan z prijmu ma byti pfi- j matum, aby byli vydani etyfi
L..,,..i;,,.,inv.' c..m,-:,i; M,,,5tin n(i podoteeno. ze j e to jt-nom stj rok zdvojnasobena, poplatky . gti poddani, ktefi byli
i mini j v ... .....v .... . v v
sois v nemz dokazovali. ze valka " Pll-ll'k;1- ktei-ou koneeiie .em-i piy., ;1 -aje jsou znaene zvyseny a i jako zajatci rakouskym vojskem
llvpji5 Uvi., vr,ni,,im -vnueena" Pdi . l'ravi se vsaic. e euie janu.er Lloyd-George odbaduje, Belebradu. Rakouska vlada
Opis jelio eirkuloval po Rime meziilo,lu x,"u" .M'J' ";v ze pnsu roic vynesou dane eryri
mezi kardinalv a jinvmi boduosta-j J'' "ieouzske dve mdl.aidy lran.u. Mtl. tolik eo lotos. A pfeee si an
fi Sir llenrv Howard, kterebo osnl s0 "llll,01,fl dollani . ' -lieti finaneiiiei tak pospisili. kdyz
Grev do Kima posrila. jest vvnikaji F,'a,lcli nal'0,lm ba,,lk:! s. vla- POtfebovala vlada pomoei !
eim' angliekvm katolikem. "- Po- don v tak "zkl'm sl)0J('m' y,';, t;" f Za zad,1-vh jhl.vch okolnosti ne-
zorubodne jest, ze se j)roti
p1l0
vvslani ani jedinv z angli.-kvch
vvslani ani jedir
easopisu neozval.
Setiat proti
presidentovi.
Pfistebovaleeka pfodlolia. obsa- uikdy nodostane. Prvni pujeka ob- jiynejsi vlada vynasnazila rozde
bujiei zkousku gramotnosti, eili nasela sto millionu dollaru. druba 1 i ti je spravedliveji nezli se jiudy
eteni v nekterem spisovnem jazy- byla neobmezena a kolik vynesla. stavalo.
ku, byla prave scbvalena sona- je tPzko rici. VhVda udava ze pet
tern, vzdor projevu Wilsona. ze ji
v takovem pfipadu bude vetovati
jak to ueinil sve doby president
Taft. Pro pfodlobu bylo odevzda-
no f0 blasu. proti ni sedm. Z Ida-
sovani jest zjevno. zo pfedloba bu-
de fijata i po votu presidenta "Wil li se. ze ji bylo upsano jiz vice in-,
sona a ze se ji lebee dosane v ta- devadesat proeont. Rissky snem no
kovem pfipade nutne dvoufetino- torn v prosinei povolil obnos stej
ve vetsiny. Pfedloba byla sebva- ne vysoky. o nemz neni znaino. jak
lena minulebo unora votsinou 241 daleee byl upsan. Take Xemeeko
proti 126 blasum. Zkouskou touto ovsom nodostane penez z eiziny a
nemaji vsak byti postizoni Pelgi- pujeky jsou vnitfni. domaei. Vla
eani, ktefi se do Spoj. Statu vy- da vedle tobo ziskala pry jesto o-l
stebuji bebem nynejsi valky a ji-;banky nemecko pujeku -tToO.OOO.-nak
vybovi pfistebovalekym pfed-j000. Dale ma vlada k nice povost-
iiisam.
Dalsi ustanoveni brani iifistup
lo Soustati osobam eernosskebo
eili illo slov pfedloby ""afriekobo"
puvodu. Rovnez je pfesneji vyzna
con pojom mnobozoncu. jimz si'
brani v pfistuj)!!. Pfedloze ovsom
so nodostane scbvaleni i)residento-
va. rstanovoni o zkousee gramot-' ' Povedeli jsme jiz. ze jest to toz
nosti zni v jiodstate : !ko odbadovati. kolik ktera zeme
"Po uplynuti etyf mesicu od vyda. ale pfeee podavame odbad
scbvaleni teto ifedloby maji byti svycarskobo bankovnibo spolku.
z pfistupu do Sj)oj. Statu vylou
oeny tez tyto osoby: Ysiclmi eizin
ci fes 1G let stafi. ktefi nedove-
dou eisti bud' v angliekem jazy- 'nact. Prancio a Rakousko asi de-jst-va stale jeste neureita. Italie te telo. vypudite vsecbny neztra
ku. anebo jinem jazyku ci nafeci, set millionu dollaru. Ipodnika kroky velmi vozbodno a vono eiistecky potravy. jez uvizly
zabrnujic v to bebrejstinu. Pfi Nejmene jest znamo o torn. ko-jJimzo y.abajiti proti Turecku val-x tele a jez je otravuji. Tim ucini
tom se eini opatreni, aby kazdy lik ma na nice Rusko a jakym spu-, a pi-oti sj)ojeneum turockym. Ra- jto misto pro potravu. ktera Vam
pfiimstny cizinec. nebo kazdy ci- sobem si penize opatfujo. Y Rusku ; fcousku a Xemeeku, pfisla sama pfinese silu i' svezest'. Zdrave lidi
zinec pfipusteny pfed tim nebo po-; se s podobnymi veemi noebodi na st.)0lu s Rumunskem nepujde tojudrzi zdravymi. (Vna $1.00. Y le
tom. mold s sebou pfivezti. nebo vofoinosf. alo jest znamo. ze za vso ; nsi tob vveble. Zabaiilo sice mo- .karnacb. Jos. Triner. velko-vyrob-
si noslati pro dedeeka neb otee.
pfes padosat let starebo. nebo svo-
ii zenn. niatku. babieku. nebo svo-
j - i "
ji svobodnou neb ovdovelou dee-!nyeb. Rusko melo penez tolik. ze
ru, ktefi jinak budou )fipustni, at j mobl car smele vysloviti klatbu
umoji cisti. eili nic. Dale jest'nad kofalecnim monopolem, ktery
uveden podrobny pfedpis o zku- , mu pokladny naplnil, a vyzvati mi
sebnicb tabulkacb o 30 az 40 slo-1 nistrv, abv zavedli uovy system
vecb iro zkonsky eteni u osob : kte f iskalni.
re se vystebovaly pro nabozenske i Svycarsky bankovni spolek. kt-
pronaslodovani : jez dfiv ebydlely
v Soustati alespon pet let. a pro
blasily za svebo pobytu umysl sta
ti se obcany a vraci se do Sousta
ti po sestimesicnim pobytu v ci
zozemi; jez projizdeji Spoj. Staty;
ktere byly drive pfipusteny do
Soustati po sVstfmesicni inpobytu
, v cizozemi: jez projizdeji Spo.j.
Staty ; ktere byly drive pripuste-1
'ny do Sousai a ubiraji Spoj. Sta-!
ty: ktere byy drive pfipusteny do1
Soustati a ubiraji se z jedne jelio .
,Visti do druhe pfes eizi souvisle ,
uzemi.
Co siojf nyircejsi' valka.
Vydani ji'dnotlivyeb rini tin
valkn se ncuverejnuje v no inacii
ani nezaznamcnava na huisieh.
tak aby se moblo podrobne uiviti
do poslednibo centu. Tak jako ka
da zome maji poeet svebo vojsk;i a
jina valeciia opatreni. tak ani in-
isliet'ini. a
. h' "'tele neved.Mi. eo ji vf.lka
,st0J1' Alp 1'1V', -lson vla,,y ,,,ni
! stavnich. jako An-lie a brane,,-. ,
Poloustavmeb. jako An-li- a 1-i-an
1 Pn' ustavnieb, jako Aemec
ka a Rakouska. nueenv eas od ra
j ! , . . .
dati o novolem lu-nez. Vsak iakxin
, ' . 1
'ziulsobem ie vvnalo.i. tobo m' ve-
: ,
rejnost neiiovoii. ( as od casii i-u-'
me, ze valka stoji tu nel) onu fun
tolik a tolik millionu denne. ("i-b;
I Xova iraneouzska pujeica vy-
'dana byla na 1.400.000.000 Iranka.
eili ir28.000.000. Do teto doby jest
jiz skoro eeb'i upsana. Voilb- tobo
,"d!su ""..L-m
.11.1., 1 ,,..,.1.,,,,..,. ...l.-..',l i:i
,11""" " i
ikrajii.. do kterveb Xemei
x-1. .1., . .l !.ml.-
kova pujeka pravdepodobna.
I T1..1 ...K nl-AV,o' ftilVH
! J""uniM
any mu pujeu noivdu . ei.m..
ly tam od poeatku valky vypsany
dvo pujeky. ale obe ilomaei. ktere
znamenaji asi tolik-, -ze eo kdo jn'ij-
eil. o statu daroval a zpatky to
set millionu dollaru. ale ureunim
zpravam rakouskym so v poslodni
dobe nevefi. Kekneme. ze to bvla
jen poloviee.
Prvni nemeeka pujeka liovolena
byla v 0bnosu if'1.2nO,000.00() a tvr-
iy zlaty pokiad ve vezi spaiuio-
ske. pet milliard iranku. eili mil -
liardu dollaru. -Ie to valeena n;
, t - i . .'!.', '
brada. kterou s tak krvavymi obet' i
mi musen rrancou.i einemn .a-1 , . , , . ,
, . , nc-n Ai.-i;ibo na uzemi. ktere staty za boron
)ianil po vaieo ruee ioi i. .uni
bv tedv Xemei beznn'ila tfi milliard
ilv dollaru.
tedy pramono nostrannebo a patr
ne verobodnobo. Podle tobo vyila-
vaji denne Xemeeko a Rusko pat-i);K
eka poslodni leta byla jebo pokiad
na ve stavu vybornom, uejlepsnn j
vo vsecb zemi vo valee sucastne-
ry jsme vyse uvedli, pravi, ze po
rn erue nejnizsi vydani valecue ma
Angie, totiz jenom pet millionu
dollaru denne. Je to pozorubodne
l)roto. ze Anglie sbani pujekami
nejvice penez. Y srpuu povolil par
lament pujeku pul milliardy dol-
nn Ennnnnoo
Nastuzeni ci ryma,
zapal prudusek a chfipka jsou zdlouhave choroby a zane
chavaji za srebou tvrdosijny kasel. Jest z tohj tedy vidno,
ze v podobnych pnpadech ma dbati pacient na to. aby za
chvaty kasle byly seslabeny, bolesti zmirneny a bolavost
zmercsena a ulevena.
on
an
SB
evem
ro pli
jest tu vhodrym Icem. Jest zrarr.o o nm jiz po vice jak
tf cet et. ze jest vtedno pr'pravkou prcti kasli, chraptivo
sti. zt. Karemu ka? . zsnetu p-udusek a krupu. Cer.a 25 a
50 c;u Tru'-'i '2 k lem cnorooam i ryma ci nastuzenf. tu
Severoi-y Tablethy proti nastuzeninam a chripce (Seve
ra's Ccid rd Gnp Tabieto) me;y by byti brany kodstraneni
te nepf'jemr.ost:. Gcna 25 cer.tu.
KEZAPOMENTE
si dostati vytisk Severova ce
skeho kaiendafe na rok 1915 v
lekdrnach bezplatnS. Ncma-ii
ho vas lekarnik, piste si on pnmo.
rka okamzite. pnjeka znaene pre-
nsana. Je to nozorurubodne vzble-
dem k tomu, ze Anglie prodelava
v obledu nnancnim tezke doby.
- , ' ,i'
moiaiorutm reprve neuano vypr-
!yiU; UUIS ura ULeMeu,i ie..ie
fecbto dnecb, a to pro obebod o!-
r l i y " i
mobla by byti na bedra naroda u-
1 , 1 ,v.' I X 1
alena raiv reziva uremena, jsoiu
ngiieano v teento vececn veiiee
citlivi. Dane takove smiseli Angli-
(.iUU jt.n za valek Xapoleonskyeb
a z;l kamiiane krimske. Dopadnou
tezeo zvb'iste lidi ebude. i kdvz se
skycb t'inaneniku male vydani ny
ni. zvvsi se ii i)atrne pozdeji, az
vysle na bojiste armadu. kterou
doma pfipravuje.
I Budou do valee vseekv vladv v
stavu tyto dluby zaplatiti? Po
ebybujeme. Zaplati je staty, ktere
vyhraji. mozna ze je sneso i Xomoe
ko. zoniini tak ebudym, jako je
Srbsko. dostane so podpory od spo
jenefi. ale kdo bude platiti dluby
za Tureeko a Rakousko. probraji
li m.vfm. nhmmi temtn life. 1 no-
topnini fisim pfodpovida se roz
padnuii. alo jak jsme vitleli po
valee balkanske. ebrajii so mozina-
..
ellllll )Ulvll. UVilllll 1 illvUUSK l
tureekv dluli na bedra statu ma- 1
11 veil, ktere se z nicb vvtvori. a no-
bo na uzemi. ktere staty zaberou.
Alo )ravileiiodobne to. co kdo ra-
jkouske vhide pujcil. jo darovano
a nikdo so s tim vice nesbloda.
ItaHe, Rumunsko a
Reck.
Tfi dalsi narodove budou bojo-
vati na strane spojencu. ackoli do
1(JV Se k tomu odbodlaji, zu-
RiRsaci 750.000 muzu. ale ta
ma
j'ti skoncena teprve v poslodni
tyden mesiee ledna. loblo by so
sice neco stati. co by Rumuny po-
pobnalo. ale to by musilo byti ne
co neobycejneho. Do Pafize done
sly se povesti, ze ma Rumunsko s
Italii smlouvu. ze zacnou valku na
jednou. Jina povest" pravi. ze Ru
muni se do valky pusti i bez oble
du na Itaili. ale v Pafizi se tomu
nepfiklada nmolio viry a mysli so.
ze Rumusnko bude bledet odkla
dati a protahovati sve rozhodnuti
eo nejdele do jara, tak aby melo
vj'ilku pokud mozno ulebcenou. Ze
Se do ni koneene pusi a o svuj po-
innnnra
no
ss
on
Balsam
EB
DE2
DO
(Severn's Balsam lor Lungs
a
E3B
BS
1
Kupujete-:li lecive prostfedky,
chcete takove. ktere se jiz o
s.'Sdcily. Prcto se tedy ptejte
o Severovy leky. Odmi'tejte na
podobeniny. Stfljte na torn, aby
vam byly dany jedin ty prave
s jmenem
DO
BB
BB
EG
j ebuti. ale stejne jako Italove nejra
deji by ji vedli jen proti Turkum.
ktefi slibuji nejmene prace a nej
ooliatsi kofist. Italie zatim bleda
zaminku valky proti Rakousku, a
jak znamo kdo bledii. najde. Na
pfed bylo podano do Yidne ulti-
ital-
odvleeeni
z
slibila
ze zadosti vybovi. Pak ale doslo
k zapletce k vuli albanske Yalone.
rakouska vada protestovala, ae
koli si mobla protest usetfiti. a
tim poskytla Italum pfilezitost' k
zapfedeni diplomatickebo sporu,
ktery se jiz nerozpfede a skonei
srazkou.
0 vojenskycb pripravach rakou
skycb na linii Brixen-Ieran-Bol-zano-Trident,
jsme jiz psali. Zno
xxi se to dok.izalo, ze rakouskii ar
nn'ula jest uplne v koncich a z&
ani pro vec nejjednodussi sama.
sobe nost'toi. 1 ;de museli pfijit ne
nabraditelni Xemei, aby ukazali
Rakusanum, jak se maji zakopati.
O torn nikdo nepocbybuje, ze i
vzdor slabosti Rakouska budou
miti Italove postup do nepfatel
skebo uzemi velmi tezky. Yseeky
mozne strategieke vybody jsou na
strane Rakusanu, ktefi jsou cbra
neni borami skoro nepfekroeitelny
mi. A'sak napadoiii jsouce ze vsecb
stian. kdy vojsko musi udrzovati
na vsecb branicicb, sotva postavf
j;roti Italum silu dostateenou. aby
a' l,!lvt I'1
Dukladnost.
Dfikladnosf jest zakladent uspe-
!L.nlu c'okoli podnikamo, mame uci
iliti dukladne. skrz na skrz. To
Yain dobfe. necekejte, az Yj'im bu
de bufe. ale cbopte se cinu a ne
po volte, pokud nebudete zcela
zdravymi. Bude-li Yam nevolno
i.i - i ll . i i rn
on zanidKU. vezmeio nneci .irme
rovo Leeivo Hofke Yino a mozno.
zo novolnost" zazenete nekolika
davkami. Totez plati o bolestecb
v zivote. o spatne cbuti k jidlu. o
kfeeocb, zaepe. krkani a vrbnuti.
o kazde nesnaze v zazivaci sousta-
ve. Tim lokem dukladne procisti-
co leku. .1333-1385) So. Ashland
ave.. Chicago. 111.
Xehvbny krk jest ehorobou ve-
loo nepfijemnou. Trineruv Dini-
meiit obycejne ryeble da pruznosc
krenim svalum. Cona 25 nebo 5n0c.
)ostou 3:" nebo GOe.
Pf edplat'te tento ca
sopis vasim vzdalenef
sim pratelum, jak zde
v Americe, tak i ve
stare vlasti.-
Richter's Anchor Pain-Expellor.